ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Analysis of Collective Investment Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Miroslava ŠIKULOVÁ

Pavla HOLASOVÁ Brno, duben 2009

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Pavla Holasová

Ná z e v baka l á ř ské pr áce:

Analýza kolektivního investování

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

Analysis of Collective Investment

Ka t e dr a:

financí

Ve douc í di pl omové pr áce:

Ing. Miroslava Šikulová

Rok obha j oby :

2009

Anotace Tématem práce je kolektivní investování. Kolektivní investování je jedním z druhů zhodnocování majetku, které je založeno na principu sdružování peněžních prostředků od určité skupiny lidí. Tato práce se zabývá na jedné straně fondy, skrze které jsou peníze investovány do různých aktiv, a na straně druhé lidmi, kteří do těchto fondů peníze vkládají. V poslední kapitole je pak rozebrán současný stav kolektivního investování.

Klíčová slova Kolektivní investování, investiční společnost, investiční fond, podílový fond, investor, riziko, výnos, likvidita, poplatky.

Summary The topic of the dissertation is collective investment. Collective investment is one type of property appreciation which is based on the principle of pooling funds from a certain group of people. The present dissertation on the one hand deals with funds through which the money is invested in various activities, on the other hand with people who invest money in these funds. The last chapter analyses the current state of collective investments.

Key words Collective investment, investment company, investment fund, unit fund, investor, risk, yield, liquidity, charges.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza kolektivního investování vypracovala samostatně pod vedením Ing. Miroslavy Šikulové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Brně 5. května 2009

______________________ podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Miroslavě Šikulové za odborné rady a připomínky, kterými přispěla k vyprácování této práce. Dále děkuji Mgr. Miriam Fritzové za pomoc při jazykové korektuře textu.

Obsah: Úvod..................................................................................... Chyba! Záložka není definována. 1

2

3

Kolektivní investování ............................................. Chyba! Záložka není definována. 1.1

Princip kolektivního investování ..................... Chyba! Záložka není definována.

1.2

Výhody a nevýhody kolektivního ivnestování Chyba! Záložka není definována.

Subjekty kolektivního investování........................... Chyba! Záložka není definována. 2.1

Investiční fond ................................................. Chyba! Záložka není definována.

2.2

Investiční společnost ........................................ Chyba! Záložka není definována.

2.3

Podílový fond ................................................... Chyba! Záložka není definována.

2.4

Investiční kluby a venture fondy ..................... Chyba! Záložka není definována.

Typologie fondů ....................................................... Chyba! Záložka není definována. 3.1

Dělení fondů podle převládajícího aktiva v portfoliu ........... Chyba! Záložka není

definována. 3.2

Dělení dle správy fondu ................................... Chyba! Záložka není definována.

3.3

Dělení dle časového horizontu investičních cílů .................. Chyba! Záložka není

definována. 3.4

Nové typy fondů .............................................. Chyba! Záložka není definována.

3.5

Další typy fondů............................................... Chyba! Záložka není definována.

4

Historie vzniku fondů v ČR ..................................... Chyba! Záložka není definována.

5

Asociace fondů a asset managementu ČR ............... Chyba! Záložka není definována.

6

7

5.1

Vznik asociací v ČR ........................................ Chyba! Záložka není definována.

5.2

Cíle AFAM ČR ................................................ Chyba! Záložka není definována.

Ochrana investorů .................................................... Chyba! Záložka není definována. 6.1

Princip ochrany investorů ................................ Chyba! Záložka není definována.

6.2

Depozitář fondu kolektivního investování ....... Chyba! Záložka není definována.

Vlastnosti investice a faktory výběru fondu ............ Chyba! Záložka není definována. 7.1

Investiční trojúhelník: výnos x riziko x likvidita .................. Chyba! Záložka není

definována.

8

7.2

Faktory výběru fondu....................................... Chyba! Záložka není definována.

7.3

Poplatky ........................................................... Chyba! Záložka není definována.

Situace na trhu fondů kolektivního investování v roce 2008........ Chyba! Záložka není

definována. Závěr .................................................................................... Chyba! Záložka není definována. Seznam použité literatury .................................................... Chyba! Záložka není definována. Elektronické zdroje .............................................................. Chyba! Záložka není definována. Seznam tabulek a grafů ........................................................ Chyba! Záložka není definována.

ÚVOD Základem finančního systému je alokace volných peněžních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním. Tato alokace má podobu investování. Přebytkové subjekty investují do subjektů deficitních a jejich volné prostředky jsou využívány k vytráření nových hodnot, ze kterých je očekáván určitý výnos. Tato alokace by byla velmi komplikovaná bez finančního trhu a finančních zprostředkovatelů. Jedním z druhů investování je investování kolektivní a zprostředkovatelé, kteří se tímto druhem investování zabývají, jsou investiční společnosti a investiční fondy. Právě kolektivní investování a s ním související investiční společnosti a fondy jsou tématem této práce. Jak ovšem vyplývá z výše napsaného, nelze z tohoto procesu vyloučit tzv. přebytkové subjekty, tedy investory. A proto i jim je věnována značná část této práce. Cílem této práce je, jak již z názvu vyplývá, analýza kolektivního investování a dále komparace možností jeho využití. Tedy především určení teoretického rámce a definování různých druhů fondů a definování kritérií, podle kterých je určitý typ fondu vhodný pro určitého investora. První část práce je věnována teoretickému rámci a definici základních pojmů a principů. Nalezneme zde popis subjektů kolektivního investování a vymezení výhod a nevýhod tohoto způsobu investování. Dále se seznámíme se základními typy fondů a s historií kolektivního investování v České republice. Další kapitoly jsou pak věnovány asociacím sdružujícím fondy a společnosti, depozitáři a ochraně investorů. Investorům je také věnována druhá část práce. Zde se zaměřuji především na investiční trojúhelník, tedy na vliv tří známých faktorů na výběr investice jak z pohledu investora, tak z pohledu typu fondu. V poslední třetí části je rozebrán stav kolektivního investování v roce 2008. Jak se jednotlivé fondy podílejí na celkovém trhu z hlediska typologického i z hlediska geografického a co je příčinou rekordního meziročního poklesu objemu majetku o 22,63 %.

6

1 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ 1.1

Princip kolektivního investování

Podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen zákon), se kolektivním investováním rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.1 Kolektivní investování je jedním z druhů vynakládání zdrojů za účelem získávání užitků. Tyto zdroje jsou získávány od různých subjektů, ať už se jedná o firmy, fyzické nebo právnické osoby nebo drobné střadatele, pro které je tato forma investování velmi výhodná, především proto, že tzv. „drobným středatelem“ je občan, který se nemusí nutně orientovat na kapitálovém trhu, přesto chce investovat a zhodnocovat své volné finanční prostředky. Jak z názvu vyplývá, jedná se o investování „kolektivu“, tedy skupiny lidí, která má stejný cíl - investovat peníze za účelem jejich zhodnocení. 1.2

Výhody a nevýhody kolektivního ivnestování

Kolektivní investování má několik nesporných výhod oproti jiným typům investování. Samozřejmě i zde existují nevýhody. Tyto kladné a záporné strany si nyní prodrobněji rozebereme: a)

Jednou z výhod kolektivního investování je princip rozptýlení rizika. Tato výhoda je obsažena už v samotné definici kolektivního investování a vyplývá z velkého objemu nashromážděných peněžních prostředků. Čím větší je objem investovaných prostředků, tím lépe mohou být tyto prostředky použity na diverzifikaci investic. Případný nezdar jedné investice pak neznamená ztrátu všech prostředků.

b)

Otevřený fond2 má povinnost odkoupit na požádání klienta jeho podílové listy. Z této zákonné povinnosti fondu plyne vysoká míra likvidity podílových listů. Mohou být kdykoliv ve velmi krátké době přeměněny na peněžní prostředky.

c)

Z většího objemu nashromážděných prostředků plyne ještě jedna výhoda - nejedná se pouze o diverzifikaci rizika. Výhodou takového množství peněžních prostředků je možnost nakoupit finanční produkty, které jsou velmi nákladné.

1 2

Zákon č. 189/2004 Sb., §2 ods. 1 a) Otevřený podílový fond viz. podkapitola 2.3.1

7

d)

Dále u kolektivního investování odpadá časová náročnost. Investor nemusí denně sledovat vývoje kurzů a různé výkyvy finančního trhu, kterým by se musel věnovat, pokud by se rozhodl aktivně investovat.

e)

Z toho plyne další výhoda, investor se na finančních trzích nemusí nutně orientovat. Nemusí to být odborník, invetiční specialista, ekonom.

f)

Na závěr výpočtu výhod kolektivního investování bych uvedla i profesionální správu fondu. Zejména možnost využívat moderní systémy a technologie, ke kterým nemá běžný investor přístup.

Samozřejmě i kolektivní investování má negativní stránku. Nevýhody oproti jiným typům investování: a)

Jedná se především o ztrátu možnosti jakýmkoli způsobem ovlivnit zaměření investice. Podílník se musí stoprocentně spolehnout na správu fondu.

b)

Další nevýhodou je nutnost za tuto správu platit poplatky. Některé fondy také požadují např. vstupní a výstupní poplatky.

c)

Nesmíme zapomínat, že i přes veškeré výhody a možné výnosy zde stále existuje možnost špatné investice, riziko ztráty.

8

2 SUBJEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Subjekty kolektivního investování jsou investiční společnosti, fondy a jiné druhy kolektivního investování (veture fondy a investiční kluby). 2.1

Investiční fond

Investiční fond je právnická osoba, má na rozdíl od podílového fondu právní subjektivitu. Jedná se o společnost akciovou, podílníci fondu se tedy stávají akcionáři společnosti. Jejím předmětem podnikání je kolektivní investování. Společnost musí mít povolení od České národní banky (dále ČNB) k činnosti investičního fondu. Zakladatelé investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem stejně jako při zakládání jiné akciové společnosti. Při vzniku investičního fondu však existuje několik odlišností. V první řadě může být tato společnost založena pouze bez výzvy k upisování akcií. Dále musí být fond založen na dobu určitou, tato doba je pak uvedena ve statutu fondu. Na základě smlouvy o obhospodařování může být majetek fondu spravován investiční společností. Jak je již výše zmíněno, kolektivní investování je založeno na shromažďování peněžních prostředků. Investiční fond získává tyto prostředky emisí akcií a využívá je na zakoupení cenných papírů, nemovitostí, movitých věcí nebo jako bankovní depozitum. Akcie mohou být vydávány pouze na stejnou jmenovitou hodnotu, jejich převoditelnost nesmí být omezena. Investiční fond podle zákona §5 ods. 3 nesmí vydávat zatímní listy, prioritní akcie, akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, dluhopisy a uzavírat smlouvy o převodu zisku a ovládací smlouvu. Statut investičního fondu Statut je základní dokument, který přesně vymezuje činnost fondu, jak investičního, tak i podílového. Jak již bylo výše popsáno, investiční fond má formu akciové společnosti a podílníci fondu jsou jejími akcionáři. Statut investičního fondu má povahu společenské smlouvy podobně jako stanovy akciové společnosti. Společenská smlouva je tedy tvořena stanovami a statutem, který je jakýmsi doplňkem stanov. V tomto ohledu se statut investičního fondu liší od statutu fondu podílového. Obsahová stránka obou typů statutů je však podobná.

9

Statut investičního fondu musí také obsahovat zaměření a cíle investiční politiky fondu, zásady hospodaření, způsob využití výnosů z majetku, informace o depozitáři a způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem. Dále statut uvádí rozsah služeb, které bude vykonávat investiční společnost, pokud dojde k tomu, že fond bude spravovat svůj majetek prostřednictvím investiční společnosti. 2.2

Investiční společnost

Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Stejně jako investiční fond musí mít i investiční společnost ke své činnosti povolení od ČNB. Tato společnost zakládá a obhospodařuje podílové fondy a jak již bylo výše zmíněno, může také spravovat investiční fond na základě smlouvy o obhospodařování. Investiční společnost dále může poskytovat služby související s obhospodařováním fondu, podle zákona se jedná zejména o: a)

vedení účetnictví fondu kolektivního investování,

b)

zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,

c)

vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

d)

oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,

e)

zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,

f)

vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

g)

rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny,

h)

vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

i)

uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

j)

vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,

k)

nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

l)

propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.3

3

Zákon č. 189/2004 Sb. §15 odst. 2

10

2.3

Podílový fond

Podílový fond je vnitřní organizační složkou investiční společnosti bez právní subjektivity. Investor podílového fondu se nestává akcionářem tohoto fondu ani investiční společnosti, ale tzv. podílníkem fondu na základě získaných podílových listů. I podílový fond musí mít opět povolení k činnosti od ČNB. O toto povolení žádá investiční společnost. Existují dva základní modely podílového fondu, model uzavřeného a otevřeného fondu. Základní odlišnosti těchto dvou typů fondů jsou v počtu vydaných podílových listů a povinnosti společnosti odkoupit podílové listy. Vraťme se ale ještě na moment právě k podílovým listům. Tyto cenné papíry představují pro své majitele právo k odpovídající části majetku fondu a především k výnosu z tohoto majetku. Nemají ovšem stejné vlastnosti jako akcie u IF. Podílník se nestává akcionářem fondu a nemá tak právo na jeho řízení, nemá tedy vliv ani na samotnou investici fondu. Podílový list musí ze zákona obsahovat : a)

název podílového fondu,

b)

jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,

c)

údaj o formě podílového listu,

d)

datum vydání nebo emise podílového listu,

e)

u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka. 4

Statut podílového fondu Jak již bylo výše popsáno svůj statut má i podílový fond, jehož náplní jsou vzájemná práva a povinnosti společnosti, resp. fondu a podílníka. Jsou to tedy jakési „smluvní podmínky“, které jsou pro obě strany ze zákona závazné. Fond zde sděluje svým podílníkům cíl investiční politiky, tedy především jaké cenné papíry bude nakupovat a v jakém poměru, do jakých regionů a odvětví bude investovat, jestli se bude snažit o maximalizaci výnosů nebo spíše růst hodnoty majetku.

4

Zákon č. 189/2004 Sb. § 8 odst. 2

11

Dále jsou zde obsaženy informace o způsobu výpočtu prodejní ceny podílových listů a jejich ceny při zpětném prodeji, včetně srážek a přirážek, které si při prodeji společnost naúčtuje k prodejní ceně. Fond zde uvádí informace o způsobu využití výnosů z majetku v podílovém fondu, o způsobu prodeje tohoto majetku a o postupu při změně ocenění majetku fondu. Dále je zde uveden způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem. Pro podílníky bude možná nejdůležitějští informací určení výše a způsob úhrady úplaty za správu majetku, tedy zjednodušeně řečeno, informace o poplatcích, které si fond bude účtovat. Dále musí ve statutu uvést údaje o depozitáři a o investiční společnosti, která fond spravuje. Klient, potencionální podílník, má ze zákona právo seznámit se se statutem fondu ještě před nákupem podílových listů. Ať už tohoto práva využije, či nikoliv, statut se pro něj stává závazným s nákupem podílového listu. 2.3.1 Otevřený podílový fond Otevřenost tohoto typu fondu spočívá v neomezenosti počtu vydávaných podílových listů investiční společností. Další důležitou odlišností od uzavřeného modelu je právo podílníka na odkoupení podílového listu investiční společností na jeho žádost, nejdéle do 15 pracovních dnů. Z této základní charakteristiky otevřeného podílového fondu vyplývá další skutečnost fond je nucen držet určitou likviditu. Otevřený fond je tedy nucen investovat opatrněji. 2.3.2 Uzavřený podílový fond Je charakteristický omezeným počtem vydávaných podílových listů, omezenou dobou jejich vydávání. Tento typ fondu je ze zákona zakládan jen na dobu určitou, která je uvedena ve statutu fondu. Jak již bylo výše zmíněno, uzavřený fond se od otevřeného liší také povinností společnosti odkupovat podílové listy. Uzavřený fond tedy tuto povinnost nemá, může se proto pouštět i do rizikovějších investic. Takovýto způsob investování je ovšem ve většině států velmi přísně regulován zákonem, pokud není úplně zakázán. 2.4

Investiční kluby a venture fondy

Investiční kluby jsou zvláštním druhem investiční společnosti. Členové takového fondu se navzájem znají a sami rozhodují o investicích. Každý z nich se specializuje na určitý segment

12

trhu. Odpadají zde dvě hlavní nevýhody klasických fondů. A to nemožnost ovlivnit zaměření investic a riziko vytunelování. Venture fondy neboli fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Tyto fondy jsou postaveny na principu vkladu finančních prostředků do malých a středních firem. Především na podporu jejich začínajících perspektivních projektů. Za tyto prostředky pak fond získává podíl na společnosti.

13

3 TYPOLOGIE FONDŮ Fondy můžeme dělit podle několika kritérií, které si zde podrobněji rozebereme. 3.1

Dělení fondů podle převládajícího aktiva v portfoliu

3.1.1

Dluhopisové fondy

Investují většinu svých nashromážděných prostředků do jednoho z hlavních finančních aktiv do dluhopisů, případně do jiných dluhových aktiv. Dluhopis je cenný papír, jehož emitentem jsou soukromé osoby, firmy, města (komunální dluhopisy) a vládní instituce (státní, vládní dluhopisy). Emitent si prodejem tohoto cenného papíru půjčuje od investora finanční prostředky. Zavazuje se splatit je k určitému datu a velmi často také k platbě pravidelného úroku, který je vyplácen po dobu trvání půjčky. Dluhopisové fondy s vládními dluhopisy: tyto fondy investují své prostředky do jedněch z nejméně rizikových cenných papírů, do státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů. Jedná se o cenné papíry vydávané jednou zemí nebo určitým regionálním seskupením. Dluhopisové fondy s komunálními dluhopisy investují do dluhopisů vydávaných městy na financování různých veřejných projektů. Některé jsou kryté státem, většinou jsou ale považovány za více rizikové než fondy s vládními dluhopisy. Z tohoto hlediska patří mezi nejvíce rizikové dluhopisy ty, které jsou vydávané firmami. Firma se snadněji dostane do finančních problémů, se kterými souvisí i zpoždění splácení závazků. Existují však i takové společnosti, které mají vyšší úvěrové hodnocení než vlády některých zemí. K výhodám dluhopisových fondů oproti klasickým dluhopisům patří nízké investiční sumy, diverzifikace, pofesionální správa a denní likvidita (investor může kdykoliv nakupovat nebo prodávat podíly ve fondu). Na druhou stranu dividenda vyplácená fondem není pevně stanovena, jak je tomu u dluhopisů. Fond také udržuje průměrnou „rolující“ splatnost. Odprodává starší emise a nakupuje nové. Po několika letech může mít fond stejnou splatnost jako na počátku investice, zatímco klasický dluhopis bude za stejnou dobu splatný. Vlastník dluhopisu má možnost získat jistinu, nominální hodnotu dluhopisu. Podílník může vrátit podíly ve fondu za vyšší nebo nižší cenu.

14

3.1.2

Akciové fondy

Investují své prostředky zejména do akcií. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře na řízení společnosti, podíl na zisku a právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti. Investicí do akcií se fond stává pro své klienty rizikovějším. Akcie je vlastně určitý procentuální podíl na majetku společnosti. Hodnota akcie se tedy odráží od celkové hodnoty této společnosti, hodnoty jejího majetku. Dalším faktorem ovlivňujícím hodnotu akcie je finanční trh. Cena akcií na tomto trhu se odvíjí stejně jako jinde od nabídky a poptávky. Jak nabídka, tak i poptávka se v čase mění, cena akcie tedy neustále kolísá. Toto kolísání značí dva charakteristické znaky akcie, její značnou rizikovost a stejně tak možnost vysokého zhodnocení. Přeneseně potom akcie pro fond znamená zvýšenou rizikovost, ale i výnosnost. 3.1.3

Fondy peněžního trhu

Nakupují krátkodobé finanční produkty, tedy produkty se splatností do jednoho roku. Jedná se například o pokladniční poukázky, bankovní vklady, depozitní certifikáty. Tyto finanční instrumenty jsou charakteristické nízkým, ale stabilním výnosem. Proto jsou fondy finančního trhu vhodné pro investory s negativním vztahem k riziku. 3.1.4

Fondy fondů

Tyto fondy kupují podílové listy a akcie jiných fondů kolektivního investování. Dochází tak ke zdvojenému efektu rozptýlení rizika a diverzifikaci portfolia. Stejně tak ovšem klient dvakrát platí za správu fondu (tzv. double-fee efekt). Na českém trhu jsou tyto fondy nabízeny taky pod názvem „profilové fondy“. Tyto profilové fondy nabízí například ISČS5 nebo ČSOB6. Nejedná se však o jediný fond, nýbrž o ucelenou řadu fondů odlišenou mírou rizikovosti a investičním horizontem. Investice do takového fondu je smysluplná, pokud je portfolio tvořeno podílovými listy různých společností. Fondy fondů, které jsou utvářeny jen v rámci produktů investiční společnosti, mají využití jen pro investory, kteří dají přednost hotovému investičnímu balíčku a nemají zájem nebo možnost si portfolio fondů sestavit sami. Je ovšem nutné zdůraznit, že tato varianta obnáší zvýšené náklady, které nese investor.7

5

Jedná se o fondy: Opatrný Mix FF, Konzervativní Mix FF, Vyvážený Mix FF, Dynamický Mix FF a Akciový Mix FF. 6 Fondy ČSOB jsou pojmenovány podobně: ČSOB Konzervativní fond, ČSOB Vyvážený fond, ČSOB Růstový fond a ČSOB Dynamický fond. 7

http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/187405-fondy-fondu-za-hodne-penez-malo-muziky-ii-/

15

3.1.5

Smíšené fondy

Nespecializují se na jeden typ aktiva, ale nakupují různé finanční produkty. Proto je u těchto fondů velmi důležité prostudovat jeho složení aktiv. Podobně jako u fondů fondů se zde setkáváme s různými strategiemi, od konzervativních (zaměřených na produkty peněžního trhu) až po agresivní (zaměřené na akcie). Graf č. 1: Rozdělení trhu dle typů fondů k 31.12.2008

11%

5% 1% 35%

11%

10% 27%

Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Smíšené fondy Fondy fondů Nemovitostní fondy

Pramen: http://www.akatcr.cz/download/440-tk_20090210_-_prezentace_roku_2008.pdf

3.2

Dělení dle správy fondu

Podle kritéria správy fondu dělíme fondy na aktivní a pasivní. Aktivní fond V aktivním fondu správci neustále monitorují situaci na trhu, velmi časo mění portfolio podle dané situace. Investují tedy majetek fondu tzv. aktivně. Snaží se odhalit nedokonalosti trhu a profitovat na nich. Správa takového fondu bývá zpravidla dražší než správa fondu pasivního. Pasivní fond Pasivně spravovaný fond nevyžaduje perfektně vyškolený management. Portfolio je určeno při vzniku fondu a po celou dobu jeho trvání se nemění. Fond investuje zejména do zajištěných cenných papírů a obligací. 3.3

Dělení dle časového horizontu investičních cílů

Příjmový fond Příjmové fondy preferují maximální roční příjem před eventuálním ziskem z dlouhodobého růstu tržní ceny akcie. Jsou tedy spíše krátkodobě orientovány. 16

Růstový fond Růstové fondy preferují růst tržní ceny akcie před vyplácením dividend. Jsou tedy dlouhodoběji orientovány. Růstové fondy, které neposkytují žádný roční výnos, ale vše investují do nových cenných papírů, jsou nazývány „tesaurované fondy“.8 3.4

Nové typy fondů

3.4.1

Zajištěný fond

Zajištěné neboli garantované fondy přestávají být na českém finančním trhu novinkou. Tento druh fondu poskytuje svému klientovi garanci vrácení minimálně té částky, kterou do fondu investoval. Tato garance je poskytnuta díky rozložení porfolia fondu, které se skládá z termínovaných vkladů a finančních derivátů. První část zajišťuje klientovi jistotu vrácení investované částky, druhá část pak vytváří případný zisk. Fond na oplátku vyžaduje od klienta, aby investoval do podílových listů na určitou předem stanovenou dobu, která není nikterak zanedbatelná. Jedná se většinou o tři až čtyři roky. 3.4.2

Nemovitostní fond

Nemovitostní fondy jsou jednou z variant tzv. speciálních fondů dle Zákona o kolektivním investování č.189/2004 Sb. Nemovitostí fondy shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti/podílníků a prostředky investují dle investiční strategie do kvalitních nemovitostí. Nemovitostní fondy mají formu otevřeného podílového fondu a jejich stručná charakteristika je následující: a)

ve fondech je spravováno portfolio nemovitostí za účelem dlouhodobého a stabilního dosahování zisků / zhodnocování majetku

b)

nemovitostní fondy podléhají dozoru a přísné regulaci podobně jako fondy penzijní nebo jiné podílové fondy, které investují do cenných papírů a veřejně prezentují informace o svém hospodaření

c)

investor (podílník) participuje na výsledcích hospodaření fondu, dosažené výnosy jsou rozdělovány investorům dle výše držených podílů. Investor nezodpovídá za závazky fondu 9.

8

VALACH J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování II. část. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1998.ISBN 80-7079-067-9 9 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/product_cs_71.xml

17

3.5

Další typy fondů

Dalšími kritérii, podle kterých lze fondy dělit, může být například obor nebo region, do kterého fond investuje. Tedy že se investoři fondu zaměřují na určitý sektor ekonomiky, případně specifické odvětví průmyslu, nebo na určitý region, případně jedinou zemi (např. USA, EU, Eurozóna, asijský trh atd.). Novinkou na poli podílových fondů, která dorazila už i na český trh, jsou tzv. zelené fondy. Tyto fondy jsou specifické tím, že investují do „společensky korektních“ odvětví. Neinvestují tedy například do zbrojního průmyslu, tabákového a lihového průmyslu a podobně. Jedná se o tzv. „společensky odpovědné“ investování.

18

4 HISTORIE VZNIKU FONDŮ V ČR Počátek rozvoje investičních společností a podílových fondů v České republice je spojen s transformací centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, tedy s počátkem 90. let. Ve světě ovšem byla jistá forma kolektivního investování známá již o více jak sto let dříve. Počátek kolektivního investování sahá až do roku 1868, kdy byla v Anglii založena první investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust, která fungovala podobně jako uzavřený podílový fond. První otevřený podílový fond, Massachusetts Investors Trust, byl založen v Bostonu v roce 1924. Vraťme se ale zpět do Českosloveské republiky na počátku 90. let. Jedním ze základů transformace byla kupónová privatizace, která proběhla ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Jejím základním smyslem bylo převést státní podniky na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Občané tedy mohli investovat a stát se podílníky těchto podniků. Málokdo se ovšem rozhodl obchodovat na „vlastní pěst“. Pro většinu občanů se řešením staly fondy. 26. února 1991 byl schválen Zákon č. 92/1991 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby, známý jako „Zákon o velké privatizaci“. Vznikl tak legislativní rámec pro transformaci československé ekonomiky cestou kupónové privatizace. Registrace prvních zájemců o kupónovou knížku započala 1.11.1991. Během první vlny se rozhodlo koupit tuto kupónovou knížku a investovat tak své body na nově se rozvíjejícím kapitálové trhu 8,5 milionu občanů ČSFR. Většina z nich (71,9 %)10 se rozhodla investovat své body prostřednictvím některého ze 429 investičních privatizačních fondů. Celkově bylo v první vlně zprivatizováno 1491 podniků s celkovou účetní hodnotou 277,7 miliardy Kčs. První vlna kupónové privatizace proběhla v pěti kolech. V každém kole si mohl zájemce koupit kupónovou knížku s platnou známkou za 1000 Kč11, ve které nalezl 10 kupónů po 100 bodech. Pomocí kupónů pak držitel knížky uplatňoval poptávku po akciích podniků. Druhá vlna fungovala na stejném principu. Probíhala v roce 1994 a zúčastnilo se jí 74% občanů a 353 investičních fondů, kterým držitelé kupónových knížek svěřili 64% svých bodů. V této vlně bylo zprivatizování 861 podniků v celkové účetní hodnotě 149,3 miliard Kč.12 10

LIŠKA V., GAZDA J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-63-0. 11 Sama knížka stála 35 Kč, známka potom 1000 Kč. 12 Statistické údaje pochází z http://cs.wikipedia.org/wiki/Kup%C3%B3nov%C3%A1_privatizace

19

Po skončení kupónové privatizace se některé fondy začaly přeměňovat na holdingy. Tedy na akciové společnosti, jejichž předmětem podnikání už nebylo kolektivní investování, ale jiná podnikatelská činnost. Fondy se stávaly vlastníky podniků, ve kterých vlastnily majoritní podíly akcií. Důvodem bylo převzetí kontroly nad podnikem a možnost rozhodování o jeho činnosti. S tímto procesem transformace fondů na holdingy je spjat pojem tunel. Tunelováním by se dalo označit přesouvání aktiv a zisků společnosti ve prospěch osoby, která společnost kontroluje. O své podíly přicházeli zpravidla drobní akcionáři. Aféry kolem tunelování holdingů způsobily růst nedůvěry občanů v kolektivní investování. Po roce 2000 zaznamenal český finanční trh masový příliv zahraničních subjektů. Tento trend se ještě zvýraznil po roce 2004, kdy vstoupila Česká republika do EU.

20

5 ASOCIACE FONDŮ A ASSET MANAGEMENTU ČR 5.1

Vznik asociací v ČR

Na počátku 90. let vznikly tři profesní asociace, které sdružovaly nově vznikající investiční fondy. Jednalo se o Asociaci investičních společností a fondů (AISF), Sdružení investičních společností (IDIS), Sdružení investičních společností a fondů z Moravy a Slezska (SISMFS). Účelem těchto asociací bylo pomáhat manažerům investičních fondů při zvyšování kvalifikace a chránit investory. Tedy pořádání seminářů a konzultací pro členy a spolupráce s ministerstvem financí. Na druhé straně tyto asociace zaručovaly investorům etické chování ze strany fondů a standardní podmínky. V roce 1996 vznikla spojením těchto tří asociací Unie investičních společností ČR. Unie sdružovala v době svého vzniku nejvýznamnější investiční společnosti a samosprávné investiční fondy, které obhospodařovaly přes 80 % majetku z kupónové privatizace a též nově zakládané korunové fondy. V průběhu dalších let sdružovala UNIS ČR investiční společnosti jejichž podíl na trhu otevřených podílových fondů přesahoval více než 90 % a otevřené podílové fondy tvořily základ jejich činnosti. V roce 2006 došlo k přejmenování společnosti na Asociaci fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR).13 5.2

Cíle AFAM ČR

AFAM ČR tedy v současné době sdružuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují služby v oblasti kolektivního investování. 14 Jejím posláním a filozofií je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie. S tímto cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel, jež by měly napomoci prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní investování. V souladu s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami Asociace, Etickým kodexem a Závaznými pokyny Asociace usměrňuje, reguluje a kontroluje aktivity svých členů. Pro Asociaci jsou prioritní čtyři základní oblasti: samoregulace, právo, komunikace a mezinárodní podmínky.

13 14

http://www.akatcr.cz/static.do?page=historie.html http://www.akatcr.cz/static.do;jsessionid=E18709AD34F046CBC08A3BDC2B8C3184?page=zakl_popis.html

21

Oblastí samoregulace se rozumí postupné doplňování a zpřesňování Závazných pokynů a dalších dokumentů závazných pro členy Asociace, jako jsou Etický kodex, Komunikační kodex prezentace výkonnosti otevřených podílových fondů a metodiky. Dále se Asociace snaží ovlivňovat legislativní prostředí, ve kterém působí subjekty kolektivního investování. Asociace se snaží prostřednictvím svých aktivit seznamovat širokou investorskou veřejnost s tím, co je kolektivní investování, jaké má výhody, jaká jsou jeho rizika, jak tato rizika hodnotit, jak souvisejí s potenciálními výnosy, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy fondů, vysvětlovat, co je to investiční horizont apod. V oblasti mezinárodních aktivit vyvíjí Asociace činnost zejména v souvislosti s členstvím v Evropské federaci investičních fondů. 15

15

http://www.akatcr.cz/static.do?page=cile.html

22

6 OCHRANA INVESTORŮ 6.1

Princip ochrany investorů

Aby byli investoři ochotní vkládat své peníze do rukou správců fondů kolektivního investování, musejí mít důvěru jak v jejich investiční schopnosti, tak také v to, že jejich peníze nebudou tzv. vytunelovány, případně jinak zpronevěřeny. Tato důvěra je podpořena zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a Českou národní bankou, která vykonává dohled nad celým finančním systémem, tedy i nad kolektivním investováním. Kontrolní úlohu plní také depozitář, který dbá na to, aby společnosti a fondy jednaly vždy v souladu se zákonem a v případě podezření má povinnost vše oznámit ČNB16. Ze strany státu je nutná přísná regulace tohoto odvětví. Jednak při správě investičních a podílových fondů vzniká prostor pro zneužívání peněz investorů, dále nesmíme zapomínat na to, že lidé, kteří do fondů investují, nemusí být zcela seznámeni s principy investování. Tabulka č. 1: Základní principy ochrany investorů plynoucí ze zákona o kolektivním investování Investiční společnost (fond) Musí: 



mít dostatečně velké základní jmění



zvláštní povolení



získané peněžní prostředky investovat pouze do majetkových hodnot určených zákonem17

 

respektovat princip rozptýlení rizik odděleně hospodařit s majetkem investorů od majetku zakladatelů společnosti, informovat své investory o hospodaření s majetkem







Nesmí: vykonávat žádnou jinou podnikatelskou činnost vydávat dluhopisy, aby se nesnížila likvidita ve vztahu ke svým investorům, při své propagaci uvádět investory v omyl nepravdivými informacemi ani uvádět výhody, jejichž spolehlivost nemůže prokázat

Pramen: Zákon č. 189/2004 Sb.

16 17

Depozitáři je věnovaná následující podkapitola. Tyto majetkové hodnoty jsou uvedeny v §26 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

23

Zákon reguluje nejen činnost investiční společnosti (fondu), ale zavádí také kritéria na výběr vedoucích osob. Kromě běžných kritérii týkajících se věku a právní způsobilosti osoby se zde setkáváme také s požadavky na odbornou způsobilost, důvěryhodnost, odborné zkušenosti a dále také s požadavkem na neslučitelnost funkcí.18 Vedoucí osoba musí mít k výkonu své funkce souhlas České národní banky. Dále zákon zabraňuje vzniku monopolního nebo dominantního postavení jedné investiční společnosti nebo fondu nebo vzájemné majetkově propojené skupiny těchto společností. 6.2

Depozitář fondu kolektivního investování

Jak již bylo výše několikrát zmíněno, fondy kolektivního investování obhospodařují majetek, jehož vlastníci jsou podílníci fondu. Aby měli tito podílníci jistotu, že je jejich majetek spravován řádně a v souladu se zákonem, je nutná kontrola vnějšího subjektu. Takovýmto subjektem je tzv. depozitář kolektivního investování, který eviduje majetek fondu a kontroluje, jestli fond nakládá s majetekem podle zákona a statutu. Depozitář má ze zákona povinnost jednat s odbornou péčí v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.19 S investičním fondem nebo investiční společností uzavírá depozitář tzv. depozitářkou smlouvu, ve které si obě strany sjednávají podmínky pro plnění povinností depozitáře. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s šesti měsíční výpovědní lhůtou. Do činnosti depozitáře spadá především a)

úschova majetku fondu,

b)

evidence pohybu veškerých peněžních prostředků fondu,

c)

kontrola vydávání a odkupu akcií nebo podílových listů,

d)

dále kontrola výpočtu aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu,

e)

provádění pokynů investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu,

f)

zajišťování vypořádání obchodů s majetkem fondu v obvyklé lhůtě,

g)

kontrola využívání výnosu z majetku fondu,

18

V §73 jsou konkrétně vyjmenovány funkce, které vedoucí osoba fondu nesmí vykonávat. Jedná se např. o poslance a senátory nebo zaměstnance banky, která pro společnost (fond) vykonává funkci depozitáře. 19 Zákon č. 189/2004 § 20 odst. 2

24

h)

kontrola pořizování a zcizování majetku fondu,

i)

kontrola způsobu oceňování majetku fondu.20

Všechny tyto činnosti musejí být v souladu se zákonem a statutem fondu. Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení. Pokud depozitář na základě projednání nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.21

20 21

Zákon č. 189/2004 Sb. § 21 odst. 1 Zákon č. 189/2004 Sb. § 23 odst. 1, 2

25

7 VLASTNOSTI INVESTICE A FAKTORY VÝBĚRU FONDU 7.1

Investiční trojúhelník: výnos x riziko x likvidita

Ať už se budeme rozhodovat pro jakoukoliv investici, nemusí se jednat pouze o investici do fondu kolektivního investování, vždy nás budou nejvíce zajímat minimálně dva faktory, jaký je možný výnos z investice a jaká jsou rizika, která při investování mohou nastat. K těmto dvěma základním kritériím se velmi často přidává likvidita, která je pro většinu investorů rovněž velmi důležitá. Schéma č. 1: Investiční trojúhleník výnos

riziko

likvidita

Tento investiční trojúhelník znázorňuje vztah mezi těmito třemi vlastnostmi investice. Nikdy nemůžeme dosáhnout ideálních parametrů22 u všech tří zároveň. S rostoucím výnosem roste riziko investice, podobně s rostoucím výnosem klesá likvidita atd. Samozřejmě každý investor chce dosáhnout co možná nejvyššího zhodnocení své investice. Musí si však uvědomit, jaký je jeho vztah k riziku a zda je ochoten vzdát se možnosti manipulovat se svými penězi i několik let, tedy vzdát se likvidity. Investor s negativním vztahem k riziku musí obětovat vidinu velkého výnosu a spokojit se s výnosem přiměřeným. Samozřejmě nesmíme zapomínat, že i investice pokládané za méně rizikové, např. investice do dluhopisových fondů nebo fondů peněžního trhu, nejsou zcela zproštěny rizika ztráty. Alternativní investicí, kde je riziko ztráty opravdu minimální, je investice do garantovaných fondů.23

22 23

Ideálními parametry jsou chápany maximální výnos, minimální riziko, maximální likvidita. Princip garantovaných (zajištěných) fondů je popsán v podkapitole 3.4.1.

26

Základním cílem investování je dosáhnout výnosu. Ať už nás k tomuto cíli vedou jakékoliv pohnutky24, výnos je vždy motivem investora.25 Výnos je částka, která převyšuje hodnotu investované částky. Tedy to, co dostaneme navíc, kromě vložené sumy peněz. Od takto získaného výnosu musíme ještě odečíst poplatky, daně a jiné náklady, abychom získali tzv. čistý výnos. Při rozhodování o tom, kam investovat své peníze, je nutné si uvědomit, že vložená částka není našim jediným nákladem. Zde bych chtěla připomenout jednu z hlavních nevýhod investování do fondů, a to je placení poplatků.26 Jedná se o poplatky vstupní, výstupní a poplatek za správu fondu.27 V některých publikacích se dokonce uvádí, že výše poplatků by měla být hlavním kritériem při výběru fondu. Investor by se měl rozhodovat, zda do fondu vloží své peníze ne na základě minulých výnosů fondu, ale právě na základě výše poplatků. Výnosy z minulosti mohou být dobrou reklamou, nezaručují ovšem výnosy budoucí. Výnos je motivem každé investice. Je to důvod, proč podstupovat riziko ztráty námi vložených prostředků a proč se vzdávat možnosti s našimi penězi volně disponovat, tedy vzdávat se likvidity. Likvidita je schopnost majetkových hodnot přeměnit se na peníze. Tedy finanční jednotky, které jsou volně směnitelné. Každý člověk potřebuje být likvidní, aby si zajistil každodenní uspokojování svých potřeb. Proto je likvidita velmi důležitá. Nejlikvidnějším finančním instrumentem jsou peníze samotné. Dále následují běžné účty, ze kterých je možné kdykoliv peníze vybírat. Naopak nejméně likvidní jsou majetkové hodnoty jako například nemovitosti. Pokud chceme nemovitost přeměnit na peněžní prostředky, musíme najít kupce, který za ni zaplatí námi požadovanou cenu, a navíc převod nemovitosti je spojen i s administrativními úkony, které jsou časově náročné. Nemovitosti jsou tedy málo likvidní, jejich přeměněna na peníze trvá i několik měsíců. Každý investor se tedy musí rozhodnout, jaké likvidity je schopen a ochoten se vzát ve prospěch vyšších výnosů. Jak již bylo výše zmíněno, při investování do fondů kolektivního 24

Těmito pohnutkami může být snaha zabezpečit se do budoucnosti, snaha uchránit svůj majetek před inflací, maximalizovat své příjmy apod. 25 Máme na mysli investora racionálního. 26 V České republice se poplatky pohybují okolo 2 %, což je výrazně nad evropským i světovým průměrem. 27 Poplatky budou podrobněji popsány v podkapitole 7.3.

27

investování je likvidita vysoká. Z toho důvodu, že kdykoliv investor potřebuje své vložené prostředky získat nazpět, může požádat fond o zpětný odkup svých podílových listů. Samozřejmě cena podílového listu je závislá na hodnotě majetku fondu. Může růst, klesat, stagnovat, a tak fond nemůže zaručit, že cena při zpětném odkupu bude stejná nebo vyšší jako při nákupu listu. To už je ovšem riziko investování. Riziko, že proděláme, naše investice nebude úspěšná a získáme méně, než co jsme vložili. Toto riziko nazýváme rizikem ztráty. Je to to první, které nás v souvislosti s jakýmkoli investováním napadne. Ani v běžném životě nemůžeme s plnou jistotou odhadnou další průběh událostí. Stejně tak si na poli investování nemůžeme být jistí budoucím vývojem finančních trhů. Samozřejmě riziko ztráty není jediné, které může nás a naše investice na cestě za výnosem potkat. Existují také rizika úvěrová, kreditní, operační, inflační, právní atd. Vždy se jedná o nějaké negativní ohrožení naší investice. Například, jak již z názvu vyplývá, znehodnocení investice inflací. Špatným právním ošetřením nebo znehodnocením, které je zapříčiněno lidským faktorem, chybou člověka (operační riziko). Kreditní riziko znamená, že emitent cenného papíru (např. dluhopisu) není schopen dostát svým závazkům, tedy splatit půjčenou částku. To samozřejmě ovlivňuje i výnosnost fondu. S nízkým kreditním rizikem se setkáváme např. u cenných papírů vydávaných státem, naopak vyšší riziko je u soukomých emitentů. Úrokové riziko je riziko snížení hodnoty portfolia v důsledku zvýšení úrokových sazeb. Intenzita všech tří výše popsaných faktorů investování závisí na zvoleném typu finančního instrumentu. Například nevyšší intenzita jak výnosů, tak i rizika je spojena s akciemi, v naší oblasti kolektivního investování tedy s akciovými fondy. Výnosnost a rizikovost jednotlivých fondů je graficky znározněna v grafu č.2. Víme, že likvidita je u všech typů fondů stejná. Rozdíl je zde v investičním horizotu, který s likviditou úzce souvisí. Pokud tedy chceme, aby nám akciové fondy přinesly maximální možný zisk, musíme se vzdát likvidity a investovat ve velmi dlouhém horizontu. Je tomu tak proto, že dlouhým časovým horizontem zamezujeme riziku, které plyne z kolísání ceny akcií. V tabulce je pak doplněn časový horizont investice.

28

Graf č. 2: Rozdělení fondů dle výnosnosti a rizikovosti Výnos

Akciové fondy

Smíšené fondy Dluhopisové a fondy fondů Fondy peněž.

trhu

Riziko Pramen: KABEC J.: Finanční trhy. Praha: Bankovní institut vysoká škola. 2007. ISBN: 978-80-7265-105-4

Tabulka č. 2: Výnosnost, rizikovost a investiční horizont jednotlivých typů fondů

Riziko

Výnosy

Minimální investiční horizont

Akciový fond

vysoké

střední až vysoké

5 let

Smíšený fond

střední

střední

3 roky

Dluhopisový fond

nízké až střední

střední

2 roky

Fond fondů

nízké až střední

nízké až střední

2 roky

nízké

nízké

6 měsíců

Typ fondu

Fond peněžního trhu

Pramen: http://www.mesec.cz/texty/typy-otevrenych-podilovych-fondu/

7.2

Faktory výběru fondu

Cesta investora za jeho ideálním fondem by měla začít právě u určení časového horizontu. Minimální investiční horizont je uveden v předchozí tabulce, která nám ukazuje jak dlouho by měl investor nechat své peníze ve fondu, aby se vyhnul riziku, že jeho investice skončí ztrátou. Tabulka je samozřejmě pouze orientační, přesné časové určení investice by mělo být součástí infolistu každého fondu. Dále by si měl investor ujasnit, jaký je jeho vztah k riziku. Zda se jedná o investora konzervativního, progresivního či dokonce dynamického.

29



Konzervativní je investor, který má negativní vztah k riziku a svou investicí se snaží především ochránit majetek před inflací. Jeho volbou budou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy. Také jeho investiční horizont je krátký, chce mít své peníze co nejdříve zpět ve vlastních rukou.



Progresivní investor je už poněkud odolnější, co se rizika týče. Volí portfolio seskládané ze všech typů fondů, od fondů peněžního trhu až po akciové fondy. Ideální jsou pro něj tedy smíšené fondy. Případně volí i garantované fondy, které odpovídají jeho střednědobému a dlouhodobému investičnímu horizontu.



Dynamický investor je ochotný podstupovat vysoké riziko s cílem dosáhnout maximálního zhodnocení své investice. Jeho investiční horizont je dlouhodobý a tedy ideálním řešením jsou pro něj akciové fondy, případně fondy smíšené.

Nyní tedy víme, na jak dlouho jsme ochotní vzdát se likvidity a jaké riziko můžeme podstoupit. Vybrali jsme tedy ideální typ fondu a přicházíme ke konkrétní nabídce fondů, která je i na našem českém trhu poměrně široká. Dva faktory z investičního trojúhelníku jsme již zohlednili. Jak nakládat s faktorem výnosu při hledání ideálního fondu? Již víme, že není podstatné zohledňovat výnosnost fondu z předešlého roku. Pokud chceme přece jen výnosnost porovnávat, zaměřme pozornost na výnosnost dlouhodobou, tedy v předchozích 3 až 5 letech. Další velmi podstatnou informací, která souvisí s výnosností, je výše poplatků, kterým se budeme věnovat v následující podkapitole. Dále bychom se měli seznámit se statutem fondu, případně s jeho zjednodušenou podobou. Obě dvě varianty statutu musí být zveřejněné.28 7.3

Poplatky

Jak jsem již několikrát v této práci zmínila, nedílnou součástí investování do fondů je placení poplatků. Jedná se o poplatky při zakoupení podílového listu, tedy poplatek vstupní, dále poplatek za správu fondu a poplatek, který podílník zaplatí při požádání o zpětný odkup, tedy poplatek výstupní.

28

Statuty jsou rozebrány v podkapitolách 2.1 a 2.3.

30

7.3.1 Vstupní poplatek Odvíjí se od očekávaného výnosu fondu, přičemž platí, že čím větší možnost výnosu, tím vyšší poplatek. Proto jsou nejnižší poplatky u fondů peněžního trhu a nejvyšší u akciových fondů. Tento poplatek je procentní část z investované částky. Pokud se například rozhodneme investovat 10.000 Kč do podílových listů a vstupní poplatek jsou 2 %, pak si fond strhne 200 Kč a naše investice bude 9.800 Kč. Tento poplatek se vybírá pouze při vstupu do fondu a má tedy vlastnost snižovat svou citlivost v čase. O kolik snižuje vstupní poplatek výnos investice, je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č. 3: Snížení výnosu vstupním poplatkem Doba investice (let)

Poplatek

1

2

3

5

10

15

20

30

1%

-1,1 %

-0,5 %

-0,4 %

-0,2 %

-0,1 %

-0,1 %

-0,1 %

0,0 %

2%

-2,1 %

-1,1 %

-0,7 %

-0,4 %

-0,2 %

-0,1 %

-0,1 %

-0,1 %

3%

-3,2 %

-1,6 %

-1,1 %

-0,6 %

-0,3 %

-0,2 %

-0,2 %

-0,1 %

4%

-4,2 %

-2,1 %

-1,4 %

-0,9 %

-0,4 %

-0,3 %

-0,2 %

-0,1 %

5%

-5,3 %

-2,7 %

-1,8 %

-1,1 %

-0,5 %

-0,4 %

-0,3 %

-0,2 %

Pramen: http://www.penize.cz/42736-jak-poplatky-ve-fondech-snizuji-vynosnost

Pokud se například rozhodneme investovat na 10 let do fondu se vstupním poplatkem 5 %, bude výnos naší investice o 0,5 % p.a. nižší než je výnos konkrétního portfolia. V případě, že by se jednalo o akciový fond, kde se dá předpokládat výnos zhruba 10 % ročně, sníží nám pak vstupní poplatek výnos z naší investice o půl procenta, tedy na 9,5 %.29 7.3.2

Manažerský poplatek

Neboli poplatek za správu fondu je vlastně cenou za službu, kterou pro nás fond vykonává. Je to cena za obhospodařování a investování našeho majetku. Poplatek je většinou strháván při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně snižuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protože platba správního poplatku se sráží přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list.30 29 30

http://www.penize.cz/42736-jak-poplatky-ve-fondech-snizuji-vynosnost http://www.penize.cz/18327-podilove-fondy-jsou-vyhodnejsi-poplatky-fixni-nebo-z-vynosu

31

Většinou se jedná o fixní sazbu od 0,5 – 2 %, která se platí vždy bez ohledu na to, zda fond vydělá nebo prodělá. V současné době existují na českém trhu i takové fondy, které si účtují manažerský poplatek pouze z výnosu fondu31. I zde se setkáváme s jakousi fixní částí, ta je však neporměrně menší než u klasických fixních poplatků a slouží k zaplacení fixních nákladů společnosti, jako je poplatek za audit, za službu depozitáře apod. 7.3.3 Výstupní poplatek Je poplatek účtovaný při zpětném odkupu podílového listu investiční společností. Praxe je většinou taková, že si společnost účtuje buďto vstupní nebo výstupní poplatek. V některých případech může být výstupní poplatek omezen počtem let, je tedy účtován pouze pokud doba investice nepřesáhne určitou hranici. Výše všech poplatků je základní informací, kterou by měl fond poskytovat. Pro každého investora jsou tato procenta velmi důležitá. Snižují totiž výnos z jeho investice. Je důležité si uvědomit jaký je očekávaný výnos z investice a jaké jsou poplatky. Na základě těchto informací by se měl investor rozhodovat o svých budoucích investicích.

31

http://www.jtam.cz/perspektiva_s.html: J&T OPPORTUNITY CZK smíšený otevřený podílový fond, poplatek za správu: 20 % ze zisku.

32

8 SITUACE NA TRHU FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ROCE 2008 V současné době se na českém trhu kolektivního investování můžeme setkat s třiašedesáti investičními společnostmi, které obhospodařují více jak 1700 fondů. Z čehož je 20 společností českých, obhospodařujících 138 českých fondů, a 43 zahraničních společností, které českým investorům nabízejí možnost investovat do téměř 1600 podílových fondů. Tyto společnosti v roce 2008 spravovaly majetek v hodnotě 243 mld. Kč, což je o celých 71,35 mld. méně než v roce 2007.32 Graf č. 3: Historický vývoj v podílových fondech v ČR (v mld. Kč)

Zahraniční fondy

350

Domácí fondy

300 142

250 115 200

88

150 31

46

123

60

100 50

100

105

113

2002

2003

2004

143

156

173

2005

2006

2007

121

0 2008

Rok

Pramen: http://www.akatcr.cz/download/440-tk_20090210_-_prezentace_roku_2008.pdf

Příčinou rekordního propadu je celosvětová krize, která má své kořeny právě ve finančním systému. Krize je v současné době tématem číslo jedna. Ovlivňuje snad všechna odvětví ekonomiky. Má dopad na rozpočet, nezaměstnanost, růst HDP, na životní úroveň obyvatelstva a s tím související míru úspor domácností. Fondy se tedy na jedné straně setkávají s propady výnosů, na straně druhé s chladnoucí poptávkou po jejich službách. 32

Údaje pochází ze seznamů ČNB, zveřejněných na stránkách:  http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=1 4.03.2009&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=13  http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=1 4.03.2009&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=11, platných k 14.3.2009

33

Největší propad oproti loňskému roku zažily akciové fondy. Kapitál v těchto fondech se snížil o více jak padesát procent. Příčina je v povaze současné krize, která je globální, což hovoří o jejím dopadu, jak geografickém, tak odvětvovém. Další příčinou je povaha samotných akcií, které mají značnou tendeci ke kolísání. Propad se ale netýká pouze akciových fondů. Citelný odliv kapitálu zažily i peněžní fondy, které jsou určeny především pro investory s nízkou únosností rizika. Tito investoři byli tedy mezi prvními, kteří hromadně opouštěli své investice ve fondech. Jediné fondy, které se dostaly do kladných čísel, jsou fondy zajištěné a nemovitostní. Poslední jmenované však mají minimální podíl na celém trhu fodnů. Roční procentní změnu objemu kapitálu a hodnotu kapitálu v roce 2008 u jednotlivých typů fondů si můžeme prohlédnout v následující tabulce. Tabulka č.4: Rozdělení trhu dle typů fondů k 31.12.2008 a meziroční změna Typ fondu

CZK k 31.12.2008

Roční změna v %

Fondy peněžního trhu

88 062 711 463 Kč

-18,34

Zajištěné fondy

65 105 726 681 Kč

0,6

Akciové fondy

23 458 368 758 Kč

-51,16

Dluhopisové fondy

26 528 499 296 Kč

-26,77

Smíšené fondy

26 072 363 687 Kč

-32,34

Fondy fondů

12 901 395 164 Kč

-30,88

1 751 903 729 Kč

45,2

243 880 968 779 Kč

-22,63

Nemovitostní fondy Celkem fondy (celý trh)

Pramen: http://www.akatcr.cz/download/440-tk_20090210_-_prezentace_roku_2008.pdf

Z tabulky je patrné, že největší oblibu mají u českých investorů již zmiňované peněžní fondy a fondy zajištěné. Z toho můžeme vyvozovat, že český investor je velmi konzervativní a má negativní vztah k riziku. Dále následují fondy akciové, dluhopisové a smíšené, které mají objem spravovaného majetku okolo 25 mld. Nejmenší podíl pak mají fondy fondů a fondy nemovitostní.33

33

Grafické znázornění si můžeme prohlédnout v grafu č. 1 v kapitole 3. Typologie fondů. Tento graf odpovídá tabulce č. 4.

34

Rozdělení trhu podle typů fondů a podle domicilů si můžeme prohlédnout v následujícím grafu. Zde si můžeme všimnou nerovrnoměrného zastoupení u výše zmíněných oblíbených fondů peněžního trhu a fondů zajištěných, kde u prvních jmenovaných převládají české fondy, kdežto u zajištěných fondů jednoznačně dominují fondy zahraniční.

Graf č. 4: Rozdělení trhu fondů podle domicilu fondu

Fondy peněžního trhu zahraniční fondy

Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Smíšené fondy

domácí fondy 0%

Fondy fondů Nemovitostní fondy 20%

40%

60%

80%

100%

Pramen: http://www.akatcr.cz/download/440-tk_20090210_-_prezentace_roku_2008.pdf

Největším zprostřekovatelem na českém trhu, který obhospodařovává třetinu majetku všech podílových fondů, tedy více jak 80 mld. Kč, je skupina ČSOB. Pořadí dalších zprostředkovatelů si můžeme prohlédout v následující tabulce.

35

Tabulka č. 5: Rozdělení podle zprostředkovatelů Správce – finanční skupiny

Fondové mandáty (CZK)

ČSOB (Group)

82 662 363 531

Česká pořitelna (Group)

68 350 382 819

Komerční banka (Group)

40 002 977 469

ING (Group)

12 874 126 648

UniCredit Bank, a.s. + Pioneer Investment, a.s.

11 075 618 970

CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT investiční společnost, a.s.

6 900 202 956

Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest, a.s.

5 389 018 173

Conseq Investment Management, a.s.

4 501 302 551

Raiffeisenbank a.s.

2 349 372 828

AXA investiční společnost, a.s.

2 233 672 456

HSBC BANK plc PRAGUE

2 004 509 694

J& T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.

1 355 920 186

Citibank Europe plc, organizační složka

1 172 510 371

Ostatní

3 008 990 127

Pramen: http://www.akatcr.cz/download/440-tk_20090210_-_prezentace_roku_2008.pdf

36

ZÁVĚR Kolektivní investování je jednou z forem zhodnocování majetku. Podle mého názoru se jedná o nejlepší druh investování pro drobné středatele, kteří se neorientují na finačním trhu a cena poplatků za správu fondu je pro ně cenou za službu, kterou nejsou schopni zajistit si sami. Cílem mojí práce bylo analyzovat kolektivní investování jak z pohledu investičních společností a fondů, tak z pohledu investora. V první části jsem zhodnotila výhody a nevýhody kolektivního investování. Zaměřila jsem se na analýzu nabízených produktů, tedy na typologii fondů. Dále jsem zde vysvětlila základní pojmy, které s kolektivním invstováním souvisejí a nastínila historii fondů v České republice. V druhé části jsem pak rozebrala faktory, které ovlivňují výběr investora. Tedy výnos, riziko a likviditu a jejich vliv na výběr konkrétního fondu v závislosti na typ samotného investora. Poslední kapitola byla věnována současnému stavu kolektivního investování v České republice. V této kapitole jsem se záměrně vyhnula predikci dalšího vývoje kolektivního investování. Nikdo z nás netuší, jakým směrem se bude ubírat celosvětová ekonomika, se kterou většina investicí kolektivní investování nevyjímaje, úzce souvisí. Je možné předpokládat několik scénářů vývoje kolektivního investování. Podle extrémně pozitivního scénáře by se pokles hodnoty majetku ve fondech zastavil a začal by pomalu růst. Negativní scénář by znamenal další propad majetku, snižování hodnoty majetku v portfoliích fondů a pokles důvěry u investorů. Cesta kolektivního investování v následujících letech povede zřejmě někde mezi těmito dvěma extrémy.

37

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 

FUCHS D., Finanční trhy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 2004. ISBN: 80-210-3526-9



JÍLEK J., Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2009. ISBN: 978-80-247-1653-4



KABEC J.: Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola. 2007. ISBN: 978-80-7265-



105-4



LIŠKA V., GAZDA J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-63-0.



SYROVÝ P., NOVOTNÝ M., Osobní a rodinné finance. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s. 2005. ISBN: 80-247-1098-6



SYROVÝ P., Naučte se investovat. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN: 80-247-1366-7



VALACH J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování II. část. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1998. ISBN 80-7079-067-9



Zákon č. 189/2004 sb., o kolektivním investování

38

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 

cs.winkipedia.ogr



www.akatcr.cz



www.cnb.cz



www.csas.cz



www.csob.cz



www.czso.cz



www.jtam.cz



www.mesec.cz



www.penize.cz



www.sfinance.cz

39

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Základní principy ochrany investorů plynoucí ze Zákona o kolektivním investování ...................................................................................................................... str. 23 Tabulka č. 2: Výnosnost, rizikovost a investiční horizont jednotlivých fondů .............. str. 29 Tabulka č. 3: Snížení výnosu vstupním poplatkem ........................................................ str. 31 Tabulka č. 4: Rozdělení trhu dle typů fondů k 31.12.2008 a meziroční změna ............. str. 34 Tabulka č. 5: Rozdělení podle zprostředkovatelů........................................................... str. 36 Graf č. 1: Rozdělení trhu dle typů fondů k 31.12.2008 .................................................. str. 16 Graf č. 2: Rozdělení fondů podle výnosnosti a rizikovosti ............................................ str. 29 Graf č. 3: Historický vývoj v podílových fondech v České republice (v mild Kč) ........ str. 33 Graf č. 4: Rozdělení trhu fondů podle domicilu fondu ................................................... str. 35 Schéma č. 1: Investiční trojúhelník ................................................................................ str. 26

40