ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra speciální zootechniky
Analýza genetických zdrojů králíků DISERTAČNÍ PRÁCE
Autor: MVDr. Miloslav Martinec Školitel: prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.
Praha 2011
P RO H L ÁŠ E NÍ Prohlašuji, ţe jsem disertační práci na téma Analýza genetických zdrojů králíků vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.
V Praze dne .................................
...................................................... podpis doktoranda
2
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucí této disertační práce prof. Ing. Evě Tůmové, CSc. za mimořádnou trpělivost při vedení práce, kolegům Ing. Zuzaně Bízkové a Ing. Lukáši Zitovi, Ph.D. za pomoc při realizaci experimentů a mé paní za pochopení pro moje celoţivotní chovatelské zájmy.
3
Disertační práce byla zpracována v rámci řešení výzkumného záměru MSM 604 607 0901 na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze, projektu NAZV QI101A164 a v rámci interních grantů na Katedře speciální zootechniky.
4
OBSAH 1. Úvod
6
2. Literární přehled
8
2.1. Genetické zdroje hospodářských zvířat
8
2.2. Genetické zdroje - králík domácí
11
2.3. Velikost populace a hodnocení rizika ohroţení
15
2.4. Vliv genotypu na vybrané uţitkové vlastnosti
16
2.5. Vliv genotypu na stravitelnost ţivin u králíků
27
2.6. Vliv genotypu na hematologické a biochemické hodnoty
29
3. Hypotéza a cíl práce
33
4. Materiál a metodika
34
5. Výsledky a diskuse
44
5.1. Analýza stavu populací plemen kr álíků
44
5.2. Analýza plodnosti
53
5.3. Růst a spotřeba krmiva
57
5.4. Jatečná hodnota
63
5.5. Hematologické a biochemi cké hodnoty
70
5.6. Stravitelnost ţivin
77
6. Souhrn výsledků
80
7. Závěr
84
8. Seznam pouţité literatury
87
9. Seznam pouţitých zkratek
125
5
1. Úvod C hov král í ků m á v česk ých z em í ch dl o uhou a bohat ou t ra di ci . Král í k m ěl a m á v ýz nam předevší m hospodářsk ý. P rodukc e král i čí ho m as a, koţ ek n ebo a ngorsk é srst i v růz nýc h období ch v el i ce kol í sal a, s t oj í
za
to
poz nam enat ,
ţe
např.
v roce
1967
b yl o
u
nás
v yprodukov án o 250 t un ango rské vl n y a s Fr anci í j sm e b yl i druh ým nej v ýz nam něj ší m
svět ov ým
produc ent em
t ét o
neob yčej n ě
ceněn é
s urovi n y. Hl avní m produkt em vţ d y b yl o a j e krá l i čí m aso, dří ve l ev né a dos t upné,
dnes
po vaţ ované
za
j edno
z nej kval i t něj ší ch
di et ní ch
bí l ých m as pro l i d skou v ýţ i vu, při če m ţ j eho spot řebi t el ská cen a někol i kanásobně př e v yšuj e c enu m asa k uřecí ho na evropsk ých t rz í ch, v US A i Č R . V posl ední m deset i l et í se u nás j eho spot řeb a poh ybuj e na úrovni 2 aţ 3 k g ročn ě na osobu, coţ j e srovnat el né i se st át y s vel kou t radi cí ko nz um ace král i čí ho m asa – Fr anci í , It ál i í nebo Š paněl skem . P rodukce v Č R j e odhadov ána na 45 000 t un r očně, č ás t j e v yv áţ ena v z ávi sl ost i na t rţ ní ch podmí nkách. P řest o, ţ e se z v yšuj e podí l vel kochovů na t rţ ní produkci král i čí ho m asa, vět ši na dom ácí spot řeb y j e produkován a drobn ým i chovat el i pro sam oz ásobení nebo pro o m ez en ý m í st ní t rh. P odí l t ěcht o chovů j e m oţ no odhadovat na ví ce n eţ 90 % spot řeb y v Č R . Obdobn ý j e podí l drobnochovů na produkci ost at n í ch surovi n z chovu král í ků. V ýz nam c hovu k rál í ků st ej ně j ako j i n ých hospodářsk ých z ví řat nes počí val a nespoč í vá j en v obl ast i produkční , j e nut né zdůraz ni t i as pekt y
so ci ál ně
kul t urní .
C hov
král í ků
j ako
hobb y
se
st al
v m i nul ost i nápl ní vol ného času chov at e l ů všech věkov ých kat e gori í , pl ní i v ýchovn é p osl ání u dět í . J ako z ábava, n ápl ň vol ného čas u chovat el ů
z ab ývaj í cí ch
se
šl echt ění m
či st okrevn ých
p l em en
pro
s out ěţ e nebo přehl í dk y j e ur či t ým kul t urní m fenom énem (spol ečně s chovat el st ví m řad y d al ší ch t radi ční ch druhů z ví řat ) ţ i vot a na
6
venkově a napom áh á k
z achování venkovského prost ředí i udrţ ení
t radi ční ch hodnot sp ol ečnost i . Během ví ce neţ st ol et é hi st ori e chovu král í ků vz ni kl a na naš em úz em í řada dosud chovan ých p l em en. Dí k y chova t el ském u um u m i nul ých i současn ých gene rací chovat el ů se st al y součást í kul t urní ho dědi ct ví i součást í bi odi verz i t y hospodá řsk ých z ví řat a z as l uhuj í z achování pro budoucnost j ako genet i ck ýc h z droj ů i j ako kul t urní ch pam át ek .
7
2. Literární přehled 2.1. Genetické zdroje hospodářských zvířat Biodiverzita udrţitelného
je
zemědělství
jedním (Maijal a,
z v ýznamných 1970;
faktorů
Maijal a
et
t rval e
al.,
1984).
V ýznamnou součástí biodiverzit y j e variabilita hospodářsk ých zvířat produkujících v ýznamn ý podíl svět ové produkce p otravi n (Notter, 1999).
Vznikla
monitorování
a
široká
m ezinárodní
záchran y
shoda
celosvět ov ých
urgent ní genetick ýc h
nutnosti zdrojů
hospodářsk ých zvířat (Wooliams et al . 2010). Genetické zdroje hospodářsk ých zvířat jsou definován y jako všechn y druh y a plem ena, kt erá jsou vyuţívána, nebo mohou b ýt vyuţívána pro produkci pot ravin a v zem ědělství (Scherf et al., 2006) . Zachování biologické rozmanitosti ţivot a je věnována zv ýšená pozornost jiţ od sedmdesát ých let (Maijala, 1970). V roce 1992 byl a přijat a Konv ence biologické diverzity (Convention on Biological Diversit y – C BD), ve st ejném roce zahájilo FAO program Globál ní strat egie managem entu genetick ých zdrojů hospodářsk ých zvířat, jejíţ součástí je i Globální databanka genet ick ých zdrojů hospodářsk ých zvířat (S cherf et al., 2006) v současnosti v podobě Globálního akčního plánu genetick ých z drojů hospodářsk ých zvířat (FAO, 2007), do těchto aktivit j e na základě přij etí mezinárodní ch smluv do českého právního řádu zapojena i ČR cestou Národního referenčního st řediska pro uchování genetick ýc h zdrojů. Ekonomi ck ý
a
technologi ck ý
pokrok
v zem ědělství
v posledních sto let ech b yl pří činou vyšl echt ění v ysoce výkonn ých plemen
pro
„globálních
intenzivní
produkční
populacích“
několika
syst ém y, dnes
velmi
m ála
nebo
pl emen
čast o
v
genot ypů
(J akubec, 2004). Současně však přispěl ke sniţování v ýznam u místních plemen, ekonomick ý tlak na efektivnost ţivočišné produkce můţe vést aţ k zániku popul ace ohroţeného plemene. Vzrůst ající ztrát y geneti cké diverzit y jsou pozorován y u všech zem ědělsk y v yuţívan ých druhů, ze 8
seznamů FAO 9 % plemen jiţ v yh ynul o a 20 % j e v bezprostředním ohroţení (Scherf et al., 2006) Existuje několi k v ýznamn ých faktorů hovořící ch pro důleţ itost uchování geneti cké proměnlivosti (Simon, 1984; Romanov et al. 1996; Groenev el d
et
hospodářsk ých
al .
2010 ).
zví řat
se
Ohroţené mohou
nebo
vyz načovat
mizející
populace
člověkem
dosud
nev yuţívan ými genetick y zal oţen ými vl astnostmi, mohou m ít význam jako náhradní populace pokud u převl ádají cí, přešl echtěné populace dochází k v yčerpání v yuţitelné genetické proměnlivosti. To vše můţe vyústit v diverzifikaci produkčních s ystémů ţivočišn ých produktů. Krom ě toho jsou hospodářská zvířata chována i pro sportovní vyuţití (koně) nebo uspokoj ení chovatel sk ých zálib jako králíc i , holubi apod. (J akubec, 2004). V neposl ední řadě jsou genetické zdroje důleţit ým objekt em pro v ýzkum s ohledem na j eji ch specifi ck ý dědi čný základ, charakt eri stickou adaptabilitu a šl echtění v mal ých populacích. Neméně v ýznamné j e i to, ţe plemena hospod ářsk ých zvířat patří ke kulturnímu dědi ctví kaţdého národa, byl a svázána s hist orick ými a produkčně technickým i fázemi zeměděl ské kultur y (Gandini a Villa, 2003; Bl asco, 2008). Jejich uchování můţe proto účinně přispívat k udrţení původní ho obrazu krajin y a přispívat tak k celkové kulturní hodnotě příslušné oblasti, jsou stejn ým i památkami jako historick é soch y nebo obraz y (Ruane, 2000). Globál ní databanka FAO (inform ační syst ém DAD -IS Dom estic Animal Diversit y) obsahovala údaj e o geneti ck ých zdrojí ch 16 d ruhů savců a 14 druzích ptáků celkově 6379 plem en, přesněji hlášení plemen z jednotliv ých zemí (Wei gend a Rom anov, 2002), největší počet geneti ck ých z drojů j e zaznamenán v Evropě (48 %). V současné době je databáze genetick ých zdroj ů zpracovávána v proj ekt u EFAB IS, stav y hl ášen ých světov ých geneti ck ýc h zdrojů hospodářských zvířat (2006) představují 10 512 záznamů u savců a 3505 pt áků (S cherf et al., 2006; Cardelino a Bo yaz oglu, 2008) , poslední údaje k 15 . 10. 2010 zahrnují jiţ 18 druhů zemědělsk y v yuţ ívan ýc h savců, při čemţ počt y plemen se m ění j en nev ýznamně (FAO, 2010).
9
Ve světov ých genet ick ých zdrojí ch je hlášeno 938 pl emen pěti hlavní ch pt ačí ch druhů, j e ovšem zřej mé, ţe plem eno povaţované za ohroţené v lokálním měřítku, můţe b ýt běţně chováno v jiných zemích a
z celosvětového
pohledu
není
ohroţen ým
geneti ck ým
zdrojem
(Wei gand a Romanov, 2002; Blasco, 2008), situace je pravděpodobně obdobná i u jin ých ţivočišn ých druhů. Různé země upl at ňují různé metod y ochran y genetick ých zdrojů, převaţuje konzervace in situ (Spalona et al., 2007). Genetické zdroj e králíka v t éto globál ní databance předst avují 232 plem en, u 71,6 % nejsou znám y údaje o populaci, 20,3 % plem en je ohroţeno v yh ynut ím (Scherf et al., 2006). Za mezinárodně rozšířená plemena je povaţováno 23 p lem en (pro srovnání 29 plem en prasat), regionálně rozšířených 32 a 199 plemen je povaţováno za místní, z toho nejví ce (150) v oblasti Evrop y a Kavkazu (FAO, 2010). V ČR b yla Úmluva o biologi cké rozmanitosti rati fikována v roce 1993, v roce 1994 vstoup ila v platnost a začleněna b yl a do české legisl ativ y Sdělením ministerstva zahrani ční ch věcí č. 134/1999 Sb.
Jsou
vytvořeny
s ochranou
zákonné
geneti ckých
zdrojů
podmínky (Zákon
pro č.
aktivit y
344/2006
souvisejí cí
Sb.,
a
j eho
prováděcí v yhl ášk y č. 477/200 6 a 478/ 2006 Sb.), na jeji chţ základě byl
schválen
geneti ck ých
novelizovan ý zdrojů
Národní
hospodářsk ých
program zvířat
a
ochran y další ch
a
v yuţití
ţivočichů
vyuţívan ých pro v ýţivu, zemědělství a lesní hospodářství, s účinností od 1. 1. 2007. Kaţdoročně je publikována „Výroční zpráva Národního programu uchování a v yuţití genov ých zdrojů hospodářských zvířat , r yb a včel “. V ýznamn ým faktorem záchran y j e fi nanční zabezpečení těchto programů z e st átní ho rozpočtu formou dotačních titulů. V ČR jsou programu
zah rnut y tato
hospodářská
zvířata:
přeţv ýkavci
(po
2
plemenech skotu, ovcí a koz), prasata (1 plemeno), koně (4 plemena), nutrie (3 plem ena) drůbeţ (slepi ce a husy, celkem 3 plem ena), r yb y a včel y. Do geneti ckých zdrojů j e zařazeno i sedm národní ch plem en králíků.
10
2.2. Genetické zdroje - králík domácí Králík je povaţován za jedno z nejpozději domestikovaných hospodářsk ých
zvířat,
dom estikace
divokého
králíka
evropského
(Or yctolagus cuni culus ) začala aţ během 18. století (Arnold, 1994), podle ji n ých názorů (Hard y et al., 1995; Mignon -Grasteau et al., 2005) začal a dom estikace uţ 2000 l et před n. l. V budoucnosti je ovšem moţné další posunutí údajů o době domestikave na zákl adě nov ých metod
v ýzkumu,
podobně
jako
jsou
měněn y
údaje
u
jiných
domestikovan ých zvířat (Dobne y a Larson, 2006). Králík j e jedin ým hospodářsk ým zvířetem domestikovan ým v západní Evropě (Callou, 1996; Rochambeau, 1997). V minulosti z miňovaná dom estikační oblast v jihov ýchodní Asii je nepravděpodobná, protoţe popul ace králíků v Číně m á kořen y v evropsk ých pl emenech ( Long et al., 2003). Nejstarší fosili e st aré kol em 6 milionů l et pocházejí z Andal usie (Lopez -Martinez, 1989). Aţ do konce Antik y se králík vysk ytoval pouze
na
Iberském
poloostrově
a
v jiţní
části
Francie,
v ýsk yt
nepřekročil řeku Loi ru (Callou et al., 1996). Ve středověku byl divok ý králík člověkem rozšířen po Evropě, ještě al e neb yl domestikován (Flux a Full agar, 1983; Arnold, 1994). Studiem
mitochondriálního
pol ym orfismu
(Monnerot
et
al.,
1996) b yl a prokázána existenc e dvou maternální ch linií geografi ck y velmi ostře odděl ených, lini e A j e prokázána pouz e v jiţním Španělsku (Andalusie a Est rem adur), lini e B j e rozšířena v severním Španělsku, Francii a další ch zemích. Všechna dom estikovaná pl emena pocházejí z této B lini e (Hardy et al., 1995; Monnerot et al., 1996; Mounolou et al., 2003). Jiní autoři t yto populace povaţují za samostatné poddruh y Oryctolagus cuni cul us algirus a O. c. cuniculus , lišící se velikostí těla, kraniom etri ck ými a genetick ými z nak y ( S ha rpl es et al., 1996; Branco et al., 2000; Geraldes et al., 2005, 2006, 2008; Carneiro et al., 2009). Králičí populace v ykazuje značnou fenot ypickou vari abilitu v růstu, reprodukci nebo kvalitě srsti (Rochambeau, 1997) a značnou geneti ckou variabilitu (Biju -Duval et al . , 1991; Quene y et al., 2001,
11
2002; Carneiro et al ., 2009, 2010, 2011). Od počátku dom estikace aţ doposud
vzniklo
mnoţství
různorod ých
pl emen
králíků,
coţ
předst avuj e obrovskou rozmanitost králičí popul ace. Rol e většin y těchto
plem en
králi čího
a
m asa
čistokrevné se
pl emenitb y
dram atick y
sniţ uje,
v celosvětové ni cméně
t ato
produkci plemena
předst avují ši rok ý rozsah charakteristik a unikátní zásobu geneti cké rozmanitosti (Colin a Lebas, 1996). Produkce králičího masa pro globální t rh je z aloţena převáţně na h ybridech pocházej ících pouz e z několika středně velk ýc h plemen (zejména novozél andsk ý bíl ý (Nb) a kalifornsk ý (Kal) a několika velk ých plem en, např. bel gick ých obrů (BO) , v ot covsk ých liniích (Bolet et al ., 1996). Jako
první
se
z ačal
zab ývat
nutností
globál ní
ochran y
geneti ck ých zdrojů Lukefahr (1988). V ýzkum u genetick ých zdroj ů králíků b ylo nejvíc pozornosti věnováno v rám ci středozem ní skupin y C IHEAM, která od roku 1985 pracuje v oblasti záchran y a rozvoj e původní ch popul ací a plem en králíků. Aţ do t éto dob y ne b yli králíci zahrnuti do genetických zdrojů EAAP ani FAO (Bolet et al., 1996). Za geneti cké zdroj e jsou zde povaţována následující pl emena, případně produkční li nie (názvy plem en jsou ponechán y v původní form ě): ve Francii Argenté de Champagne , Fauve de Bourgogne a Fl emish Gi ant (Bolet, 2002a; 2002b; 2002c), Strain INRA 1077, 2066, 2666 a 9077 (Bolet a Saleil, 2002), ve Španělsku Caldes a Prat strain (Gómez et al., 2002a; 2002b), Gi gante de Espana (López a Sierra, 2002) a linie A, V, H, R (Basel ga, 2002), v Itálii Carmagnola gre y (Lazzaroni, 2002). V Egypt ě Gabali (Afifi, 2002), Chinchil la (El -Raffa a Kosba, 2002a), Bauscat (El -Raffa a Kosba, 2002b), Giza White (Khalil, 2002a), Baladi (Khalil, 2002 b), v Libanonu Baladi ( Hajj et al., 2002), v Maroku Zemmouri ( Barkok a Jaouzi, 2002) a Tadla (Bouzekraoui, 2002), v Alţírsku Kab yl e ( Berchi che a Kadi , 2002). U všech plem en a produkčních lini í je zpracován původ, současn ý st av popul ace, popis exteri éru a produkčních vlastností pro masnou uţitkovost a reprodukci (b yť v různém rozsahu), vět šinou však
12
není uvedena hmotnost v dospělosti. O někter ých pl emenech je m oţno diskutovat: V Libanonu
a
Egypt ě
jsou
chována
pl emena
se
st ejným
pojmenováním „ Bal adi“ (v ara bském jaz yce „místní“). V kaţdé zem i má však jin ý původ, exteri ér i uţitkovost. Na rozsahu zpracování a počtu
citací
je
modelového
však
zvířet e
moţno
dokumentovat
v těchto
zemích.
pouţití
V Egypt ě
králíka
chovaný
jako králík
„Bauscat “ dosahuj e v 16 t ýdnech věku hmotnosti 1,3 aţ 1,5 kg (ElRaffa a Kosba, 2002b), zatím co v Evropě j e to pl emeno dosahují cí v dospělosti ideální hmotmost nad 6,5 kilogramů. Úspěšnou záchranu a šlecht ění králíka Carmagnolského šedého popsali Pagano -Toscano et al. (1992) , selekční pokrok v homogenit ě barv y, reprodukci, mateřském chování, adapt abilitě, int enzitě růstu, konverzi krmiva, jatečné hodnotě je vyhodnocen ve srovnání běţně chovan ým Nb. V roce 1996 b yl z aháj en Evropsk ý program (RESGEN C T95 060, nařízení 1467/94) koordinova n ý INRA, věnovan ý soupi su, popisu, výzkumu a záchraně geneti ck ých rezerv evropského králíka. B yl a shromáţděna
a
zpracována
data
poskytují cí
zákl adní
historické,
geneti cké a zootechnické údaje o 150 pl emenech z 11 evropských zemí (Bel gi e, ČR, Dánsko, Franci e, Maďarsko, It álie, Lucembursko, Malta, Polsko,
Španělsko
a
Šv ýcarsko),
v souboru
b yl a
zahrnuta
j ak
standardní pl emena, tak produkt y kom erčního šl echtění – poţadavek byl
na
zajišt ění
popisu
všech
dosaţ iteln ých
geneti ck ýc h
zdrojů
v současnosti v Evropě (Bo l et et al., 1996). K det ailnějším u popisu a v ýzkumu byl o v ybráno 10 pl emen (nejst arší předpokládaná pl emena, v yskyt ují cí se ve ví ce zemích a potenciálně zootechnick y zajímavá): Vl ámsk ý obr (BO), Francouzsk ý beran (FB), Zaječí (Za), Vídeňsk ý bíl ý (Vb), Fran couzsk ý stříbřit ý (Fs ), Dur yňsk ý (D u), Burgundsk ý (Bu), Činčila (Čm ), Ruský čern ý (Rč) a Angli ck ý strakáč (AS). V rámci těchto pl emen b yl y z aloţen y chov y – nakoupeno kolem 30 samic a 20 samců v plem eni, z více zem í a co m oţná nejvíce nepříbuzn ých. Tat o zví řata b yl a pouţita ke studiu geneti ckého
pol ym orfismu ,
k získání
potomstva
pro
z ootechnické 13
studie a srovnání s kontrolní pop ulací INRA C 77 (Bol et et al., 2000). Dlouhodobě (program trval od 1. 3. 1996 do 31. 10. 2000) b yl a sledována hmotnost chovn ých král íků, reprodukce (zabřezávání, počt y narozen ých mláďat ), hmotnost při narození, odst avu a během růstu do 80 - 90 dní věku, denní pří růstk y, ztrát y úh ynem. Při poráţce b yl y vyhodnocen y param etr y j atečné hodnot y – ţivá hm otnost, jatečná výt ěţnost, podíl j edno tliv ých částí j atečného těl a, podíl tuku, barva, pH a sloţení svalovi ny, změn y při mraţ ení, vaření a další . V této etapě byl a rovněţ ověřena moţnost konzervace semene a embr yí v tekut ém dusíku (Jol y et al., 1996). V USA existuje ví ce neţ 100 plem en a varie t králíků, Lukefahr (1988)
popisuj e
moţnosti
ochran y
geneti ck ých
zdrojů
králíků
v Severní Am eri ce a ve svět ě. Kritéri em pro ohroţené plemeno j e počet nost populace – méně neţ 200 chovn ých sami c a méně neţ 20 chovn ých samců (Maijal a et al. , 1984). Lukefahr ( 1999) rovněţ zdůrazňuje v ýznam globální ch genetick ých zdrojů králíků pro produkci ţivočišn ých bílkovi n v rozvojovém světě i pro budoucí potravinovou bezpečnost. Ochranou biodiverzit y hospodářsk ých zvířat se od roku 1977
zab ývá
nezisková
nevl ádní
organizace
Am eri can
Livestock
Breeds Conservanc y, mezi ví ce neţ sto plemen geneti ck ých zdrojů b yl králík zařazen aţ v roce 2005. V současné době je na seznamu ohroţen ých pl emen 11 plem en králíků, z toho 3 jsou v kritickém ohroţení. V Polsku j e soust avná péče v rám ci ochran y geneti ck ých zdrojů králíků věnována pl emeni „bíl ý z Popiel na“, kter ý vznikl po roce 1950 na půdě v ýzkumn ýc h ústavů z původní ch polsk ých al bínů a bel gick ých obrů (Biel anski et al ., 2008). Na Slovensku se ještě v roce 2004 Oravcová et al. (2004) o geneti ck ých zdrojích králíků zmiňují pouze velmi okraj ově. Rafa y et al. (2008) jiţ podávají základní inform ace o pl emenech král íků, která vznikla od padesát ých let minulého století aţ do současné doby na Slovensku.
14
2.3. Velikost populace a hodnocení rizika ohrožení Vel i kost popi suj í cí m
(počet nos t ) popul ace z ví řat
a
hodnot í cí m
popul aci .
j e z ákl adní m
Akt uál ní
údaj em
skut ečn á
vel i kos t
popul ace m noho nev ypoví d á o j ej í m st avu a nepouţ í vá se pro hodnocení , u růz nýc h druhů z ví řat j sou naví c uvád ěn y r oz dí l né m i ni m ál ní počt y j ed i nců (chovn ýc h z ví ř at ) v popul a ci (Mai j al a et al ., 1984). Nej běţ něj i u váděnou hodnot ou j e ef ekt i vní vel i kost popul ace (N e ). Zákl ad konc e pt u vel i kost i efekt i vní popul ace pol oţ i l W ri ght (1931) s ohl edem na j ej í st abi l i t u. N e ukaz uj e na st upeň genet i ckého dri ft u,
st upeň
vz r ůst u
i nbreedi n gu
v popul aci
a
ri z i ko
z t rát y
gen et i cké di ve rsi t y (W ri ght , 1969). Efekt i vní vel i kost popul ace N e j e m oţ no st anovi t někol i ka z půs ob y, j ej i chţ př ehl ed z pracov al C a bal l ero (19 94), nej čast ěj i j e v yuţ í ván z působ podl e počt u j edi nců v pl em eni t bě s pot om st vem nebo podl e
nárůst u
koe fi ci ent u
pří buz enské
pl em eni t b y
v gen era cí ch
(Fal con er a Mack a y, 1996). V obl ast i ochran y genet i ck ých z droj ů h ospodářsk ých z ví řat j e nej čast ěj i pouţ i t výp oč et podl e skut e čného po čt u chovn ýc h z ví řat v popul aci (W ri ght , 1931; S i m on a Buchen au er, 1993; Nunne y a El am , 1994) podl e v z orce N e = 4 (N m x N f )/ (N m + N f ), kde N m a N f j s ou po čt y sam ců a sam i c v reprodukci . Efekt i vní vel i kost popul ace N e j e v yuţ í vána pro kl asi fi kaci ri z i ka
ohroţ ení
popul ace
di fe renco vaně
pro
j ednot l i vé
druh y
hos podářsk ých z ví ř at (Duch ev et al ., 2006). Lyn ch a La nde (1998) povaţ uj í z a kri t i ckou hodnot u N e <500. S cherf (2000) uv ád í obdobné kat e gori e n a z ákl a dě počt u s am ců a sam i c v r eproduk ci , coţ j e vz hl edem k pouţ it ém u pom ěru pohl aví vhodné pro vel ká hospodářská z ví řat a .
U
ohroţ e n ých
popul ací ,
po kud
je
re al i z ován
pro gram
z áchran y popul ac e p l em ene , j e kl asi fi ka ce roz ší řen a o subk a t egori e .
15
Met od y v ýpo čt ů, v z t ah y s dal ší m i ge net i ck ým i hodnot a m i a m oţ nost i v yuţ i t í ve šl echt i t el ské a ge net i cké pr áci s v yu ţ i t í m i na ochranu pl em en hospodářsk ých z ví řat s e z pracoval i C abal l ero a Hi l l (1992); W ang (199 7); Nunne y (1999) ; C abal l ero a Tor o (2000); W ei gel (2001); G andi ni et al . (2004);
Gut i érrez et a l (2008) ;
C ervant es et al . (20 08, 2011) . Vel i kost efekt i vní popul ace N e n ení u hospodářsk ých z ví řat běţ ně udávanou h odnot ou. W ei gel (2001) uvádí N e u někt er ých m l éčn ýc h pl em en s kot u – hol št ýnskéh o 39, j erse yského 30, Hansen (2006) uvádí Ne pr o hol št ýnsk ý skot v US A při 3,7 m il i ónu krav na 60, coţ důsl edkem enorm ní sel ekce a sní ţ ení počt u plem ení ků. P odobně Nom ura e t al . (2001) z j i st i l i hodnot u N e u j a ponského černého skot u 17,2. U koní h annoversk ýc h t epl okr evní ků Ham ann a Di s t l (2008) uvádí vel i kost efekt i vní popul ace 372,24 a D rum l et al . (2009) u rakousk ého nori ka 157,4. Kom pl et ní
přehl ed
o
popul ací ch
pl em en
hl avní ch
dr uhů
hos podářsk ých z ví ř at (pl em ena král í k ů však nej sou z ah rnut a) na S l ovensku z pracova l i na z ákl adě počt ů chovn ýc h z ví řat v popul ací ch Oravcov á et al . (200 6), včet ně hodno cen í ri z i ka ohroţ ení z áni kem . J ešt ě m éně údaj ů je u král í ků, kde publ i koval i Kerdi l l es a R ocham beau (2002 ) u produkční ch l i ni í A 1077 a 1066 h odnot y N e 4 8-50 resp. 35 -37, Na g y et al . (2010) st anovi l u pannons kého bí l ého král í ka N e v roz m e z í 37 aţ 91.
U di vok ých král í ků v růz n ých
obl ast ech na z ákl ad ě genet i ck ýc h st udi í odhadl i N e Zen ge r (1996); C arnei ro et al . (200 9; 2011).
2.4. Vliv genotypu na vybrané užitkové vlastnosti Masnou
uţ i t kovost
král í ků ,
podobně
j ako
u
j i n ých
hos podářsk ých z ví řat , ovl i vňuj í t ři skupi n y vl ast nost í , rep rodukční a m at eřské vl ast nost i král i c, v ýkrm nost a j at ečná hodnot a. Uţ i t kové vl ast nost i král í ků j sou j ako u ost at ní ch hospodářs k ých z ví řat ovl i vněn y ge net i ck ým i vl ast nost m i . Genet i cká va ri a bi l i t a m ez i
16
pl em en y kr ál í ků j e vel m i v ysoká, vel ká pl em ena j sou pět krát (aţ os m krát )
t ěţ ší
neţ
pl em ena
z akrsl á.
Hm ot nost
v dospěl ost i
má
z ás adní v ýz n am pro i nt enz i t u růst u, st upeň ranost i i sl oţ ení j at ečnéh o t ěl a král í ků (R och a m beau, 1997) a ro vněţ na ukaz at el e reprodukc e (Gar reau et al ., 2004; Bünger et al ., 20 05) u král í ků, podobně j ako u dal š í ch
ţ i voči šn ých
z nej v ýz nam n ěj ší ch
druhů.
fakt orů
P l em eno
ovl i vňují cí ch
( genot yp ) růst ,
a
je
j eden
v ýkrm nost
a
j at ečnou hodnot u ( Dal l e Zot t e, 2002). Mí ra genet i cké po dm í něnost i j ednot l i v ých z naků uţ i t kovosti j e v yj ád řena dědi vost í . Znak y
reproduk ce
v yj ádř ené
u
kr á l í ků
předevší m
počt em
naroz en ýc h m l áď at ve vrhu, m aj í vel m i ní z kou dědi vost 0,03 aţ 0,13 (R ocham beau, 1997; R ast ogi at al ., 200 0; Nof al et al ., 200 8). Naopak Bl as co et al . (1993b ) odhaduj í dědi vost vel i kost i vrhu při n aroz ení na 0,29, poz děj i Bl asco (1996), však t ent o údaj povaţ uj e t ut o hodnot u z a nereál nou a p ři kl á ní se k všeobe cně uz návané hodnot ě pod 0,1 . Bas el ga
(2004)
po ukáz al
na v a ri abi l i t u dědi vost i
počt u m l áď at
v růz n ých v rz í ch, na 1. vrhu dosahuj e dědi vost počt u n aroz en ýc h t ém ěř 0,2, u druhého vrhu se sni ţ uj e a na t řet í m vrhu j e t ém ěř nul ová. R ovněţ dědi vost počt u m l áď at ve vrhu při odst avu j e vel m i ní z ká – 0,03 aţ 0,04 (R ocham b eau, 1988, 1997 ; Góm ez et al ., 1996). Ní z k ý s t upeň heri t abi l i t y vel i kost i vrhu j e vš eobecn ý u všech m ul t i parní ch z ví řat ( Luke fahr et al . , 2004). V yšší dědi vost m aj í dal ší kom ponenty pl odnost i ovl i vňuj í cí počet naroz en ýc h král í čat – po čet o vul ovan ýc h vaj í če k a j ej i ch přeţ i t el nost (počet em br yí 12. den ) m aj í dědi vost 0,21 a 0,26 (Bl asc o et
al .,
1993b),
genet i cké
m oţ nost i
šl echt ění
t ěcht o
kom ponent
pl odnost i z pracoval i Garcí a a B asel ga (2002) n ebo Ga rr eau et al . (2004) . V yšší d ědi vost m á m l éčnost s am i c (denní produk ce m l éka ) kol em 0,18 aţ 0,23, z at í m co sl oţ ení m léka (obsah ţ i vi n) m á dědi vos t vel m i vari abi l ní ( Lu kefahr et al ., 1996b) . Dědi vost denní ch pří růst ků a hm ot nosti t ěl a j e odhadována na 0,25 aţ 0,40 (Vogt , 1979; Luke fahr et a l ., 1996a; Moura et al . , 1997; Garr eau et al . 20 00). Na g y et al . (2008) uváděj í dě di vost pro prům ěrn ý denní pří r ůst ek broj l erov ých král í ků ve věku 5 a ţ 10 t ýdnů 17
v roz m ez í 0,24 aţ 0,28, podobně j ako
G yovai et al . (2 008) 0,27,
ovš em Gar reau et al . (2008) aţ 0,36. V yšší hodnot y d ě d i vost i pro hm ot nost v růz ném věku udávaj í C ast el l i ni a P anel l a (1988), v 15 dnech 0,46, ve 28 dnech 0,78 a v 7 0 dnech 0,56, pod obně j ako R ocham beau (1988) a Lukef ahr et al . (1992a). Naprot i t om u cel ková hm ot nost vrhu při poráţ ce m á dědi vo st pouz e 0,07 (Nof al et al ., 2008). Heri t abi l i t u konverz e krm i va v období 6 – 12 t ýdnů v ěku s t anovi l Kust os a Hul l ár (1992) na 0,35, podobně Moura et al . (1997) na 0,29, ne gat i vní korel ac e m ez i denní m pří růst kem a konverz í krm i va j e odhadová na na 0,82. H eri t ab i l i t u pří j m u k rm i va odhaduj í La rz ul a R ocham bea u (2005) na 0,41. J at ečná
hodnot a
z ahrnuj e
z nak y
v yz n ačuj í cí ch
se
v yš š í
dědi vost í . Larz ul et al . (2005) st anovi li dědi vost j at ečné v ýt ěţ nost i na 0,55, naprot i t om u Garre au et al . ( 2008) na 0,24. G yo vai et al . (2008) odha dl i dě di vost m í r y osval e ní na 0,21, Lukef ahr et al . (1996a) z az nam enal i dědi vost podí l u hřbet u na 0,25. Dědi v ost podí l u l edvi nového t uku st anovi l i na 0,64. Dal ší m z genet i ck ých fakt orů j e het e r oz ní efekt vz ni kaj ící při kří ţ ení j edi nců roz d í l n ých genot ypů. H et eroz ní ef ekt se ne j v ýraz něj i upl at ňuj e
na
vl ast nost ech
spoj en ých
s reproduk cí
a
m at eřsk ým i
vl as t nost m i , ţ i vot aschopnost í , odol nost í a adapt abi l i t ou (Khan a Luke fahr, 1996; No fal et al ., 1996b; B run a B asel ga, 200 5), coţ se proj evuj e na uţ i t kov ých p aram e t rech v z t aţ en ých na vrh z výš ení m aţ o 18 % (Kh ahi l a Afi fi , 2000), Med el l i n a Luk ef ahr (200 1) udáv aj í efekt j en pod 10 %. P ro i nt enz i t u růst u král í ka j e het eroz ní efekt odhadován p od 5 % a podobn ě na k onečnou por áţ kovou ţ i vou hm ot nost . Medel l i n a Luke fahr (2001) st a novi l i pří m ý het e ro z ní efekt pro denní pří růst k y do poráţ kové hm ot nost i na 6,8 %, naprot i t om u P i l es et al . (2004) nepot vrdi l i het eroz ní efekt pro pří rů st k y ani i ndi vi duál ní ţ i vou hm ot nost při poráţce, podobně i Ou yed a Brun (2008 a) povaţ uj í het eroz ní efekt z a n esi gni fi kant ní .
18
Nofal et al . (1996 a) konst at uj í ní z k ý h et eroz ní efekt u j at ečn é h o d n ot y a v dal ší práci Nofal et al . (2004) odhaduj í het eroz ní efekt pro j at e čnou v ýt ěţ n ost na 1,8 %, p ro h m ot nost hřbet u a st ehen 1,7 a 2 , 8 %, v ýr az n ý vš ak j e pro sní ţ ení podí lu l edvi nového t uku (25 %). V ýz nam ná j e i nt er akce genot yp - pr ost ře dí , růz né gen ot yp y m ohou dosahovat v růz n ých podm í nkác h prost ředí odl i šné v ýsl edk y uţ i t kovosti ( Li n a Togashi , 2002). Zej m én a u v yso ce v ýkonn ýc h popul ací
je
de fi novaná
uţ i t kovost
váz ána
na
opt i m ál n í
chovné
podm í nk y (m i krokl i m a, v ýţ i va, s yst ém ust áj ení ), ve kt er ýc h se m ohou opt i m ál ně proj evi t produkční vl ast nost i (R afa y et al ., 200 5). Vost r ý et al . (2008a) při p orovnání dvou gen o t ypů král í ků H ypl us nez j i st ili vl i v i nt erakce geno t yp x prost ředí na růst , konverz i krm iva a denní s pot řebu. J e však ot áz kou, j ak o dl i šné genot yp y i j ak odl i šn é sl oţ ení krm i va b yl y pouţ i t y pro odhad i nt e rakce. S t at i st i ck y průkaz nou i nt erakci genot yp x prost ředí nepr okáz al i ani On yi ro et al . (2008) u pl em en Nb, Č i nči l a a Hol andsk ý v odl i šn ých k rm n ých r eţ i m ech. P odst at ně
m ohou
b ýt
uţ i t k ové
vl ast nost i
ovl i vněny
ve
š l echt i t el sk ých pro gr am ech sel ek cí , j e j í m et od y a úči nno st shrnul i Khal i l a Al -S ae f ( 2008), se z am ěř ení m na rep rodukční vl ast nost i Bl as co ( 1996), nově j i pak Basel ga (200 4). Fakt or ů ovl i vňuj í cí ch uţ i t kovost král í ků j e řada (Dal l e Zot t e, 2002), s yst ém chov u (P l a, 2008; D al l e Zot t e et al ., 2009) a z ej m én a s l oţ ení krm i va a t echni ka krm ení (Xi c cat o, 1999), při č em ţ v ývoj v obl ast i f yz i ol o gi e t r ávení a krm ení j e v el m i i nt enz i vní (C arabaño e t al ., 2008, 2009). Všechn y t yt o f akt or y j e nu t no vel m i obez řet ně z vaţ ovat při hodnocení vl i vu genot ypu.
2.4.1. Vliv genotypu na reprodukční vlastnosti králíků P l odnost ovl i vňuj í cí m
sam i c cel kovou
je
m i m ořádně
m asnou
prod ukci
v ýz n am n ým král í ků
fa kt orem
(Ma c h,
1992),
vel i kost vrhu u král í ků j e důl eţ i t ěj ší ukaz at el uţ it kovost i neţ u os t at ní ch m ul t i parní ch hospodářsk ých z ví řat , z í skání max i m ál ní ho počt u
ţ i vot aschopn ýc h
m l áď at
je
zákl adem
efekt i vní
produkce 19
král i čí ho m asa i král í ků pro dal ší sel ekci a chov. Z t ohot o pohl edu j e s am ost at ně hodnoce n ým ukaz at el em vel i kost vrhu při naro z ení a při ods t avu, t yt o pa ra m et r y m aj í m i m ořádnou ekonom i ckou důl eţ i t ost (Arm ero a Bl as co, 1 992). P l odnost 1983a),
sam i c
proj e vuj í cí
je se
kom pl ex ní
vl ast nost í
pravi d el n ým
( Luke fahr
z abřez ávání m ,
et
al .,
porode m
dos t at ečného počt u ţ i vot aschopn ých m l áď at do v yst avěn éh o hní z da, m at eřskou péčí o kr ál í čat a a j ej i ch v ýţ i vou m l ékem aţ do odst avu. P očet naroz en ýc h i odchovan ýc h král í čat j e ovl i vněn řadou fakt orů genet i ck ých , ne gen et i ck ých, vn ěj ší ch i vni t řní ch ( Lukefahr et al ., 1983a; R om m ers et al ., 2002; Ir aqi et al ., 2007). Na počt u s kut ečně odst av en ýc h král í čat v e vrhu s e krom ě j i n ých vl i v ů pod í l ej í m at eřské vl ast nost i sam i c ří z ené kom pl ex ní m endokri nní m s yst ém em (Gonz ál ez – Mari scal et al ., 2007). U král í ků j e vel m i v ýz nam n é m at eřské chování , s t avba hní z da a p éč e o m l ádat a (H am i l t on et al ., 1997), st ej ně j ako m l éčnost ( Lukef ahr et al ., 1983b, 199 6 ; McNi t t a Luke fahr, 1990; R o bert s a Luk efah r, 1 992; Iraqi et al ., 2 007). T yt o vl as t nost i z ásadní m z působem ovl i vňuj í z t rát y m l áď at d o odst avu v yj adřov ané p roc en t i ck ým podí l em z naroz en ýc h. Běţ ně s e poh ybuj í v roz m ez í 10 -20 % a i v dobr ých ch ovat el sk ýc h p odm í nkách j sou udáván y aţ do 38 % (Bol et et al ., 2004). Nej ví ce údaj ů o pl odnost i b yl o shro m áţ děno u cel osvět ově roz š í řen ých pl em en Nb a Kal . Luk ef ah r et al . (1983a) uvá d ěj í počet naroz en ýc h u Nb 8, 91 a u Kal 8,04, Mc Ni t t a Luke fahr (19 90) z j i st i l i u Nb 6 ,49 a u Kal 7,26. Ou yed et al . (2007) uváděj í nar oz en ých a ods t aven ých m l áď at u Kal 5,93 a 5,22, u Nb 9,12 a 7,10 v e srovnání s pl em enem bouscat sk ým 8,00 a 6,14. V naši ch podm í nk ách Ma ch (1992) z j i st il pl odnost (vţ d y naroz en ých a odst aven ýc h ) Kal 9,11 a 7 ,53 a Nb 7,63 a 6,27. Nb b yl z koum án v řadě z em í - např. v P áki st ánu z j i st i l C hi neke (2005) ods t aven ých 35. den 3 ,18 ks (v porovnání
s či nči l ou
3,24),
v Tri ni nadu
R ast ogi
et
al .
(2000)
naroz en ýc h 5,3 ± 1 ,52 a odst av en ých 4,6 ± 1,48, P r a ya ga and E ad y (2002) v Aust ál i i u Nb a Kal n aroz en ýc h 8,3 a 7,5, Lax m i et al . (2009) v Indi i u Nb 5,76 ± 0,28 a 4,0 ± 0,23. 20
Údaj e o pl odnost i dal ší ch pl em en j sou v e věde ck ých pr am en ech vz ácněj ší :
McNi t t
a
Lukeke fahr
( 1990)
u
sat é n ového
uváděj í
naroz en ýc h 5,95 ± 0,60 a odst ave n ých 5,21 ± 0,48, R obert s a Luke fahr (1992) LS B u fran couz ského st ří bři t ého 6,47, P ra ya ga a Ead y
(2002 )
z j i st i l i
u
bel gi ckého
obra
naroz en ýc h
7,3
al e
ods t aven ých pouz e 2,6. Lax m i et al . (2 009) z j i st i l i u bel gi ckého ob ra naroz en ýc h 6,08 ks , odst aven ých 3,85 ks, u sovět ské či n č i l y 5,75 a 4 , 1 3 ks . Mach et al . (1985) z j i sti l i u Č v 6,53 a 4,70, u Fs 7,37 a 5,71 naroz en ýc h r esp . od st aven ýc h m l áď at . V genet i ck ých
z dr oj í ch
se
pl odností
j ednot l i v ých
pl em en
z ab ýval o někol i k a ut orů. P agano -Tosc ano et al . (1992) uvád ěj í u carm a gnol ského kr ál í ka poč et naroz e n ých m l áď at c el ke m 8,3, při ods t avu v 5 t ýdn e ch počet 6,8, z at í m co u Nb na roz en ých 7,8; ods t aven ých 7,3, m o rt al i t a do věku 28 d ní či ni l a 31 resp. 21 %. Bi el anski et al . (20 08) u pol ského gen et i ckého z droj e „ bí l ého z P opi el na“ uvád ěj í počet m l áď at v e vrh u při na roz ení 8,54 ± 0,48 (v e s rovnání s Nb 6,27 ± 0,38) a při odstavu 6,12 ± 0,37 (u Nb 5,54 ± 0,34), m ort al i t u uváděj í 28,33 a 11,64 %. Mí st ní popul ace v Al ţ í ru m ěl a cel kov ý prům ěr naroz en ých m l á ď at ve vrhu 7,17, při odst avu v 28 dnech věku 5,41 (Ze rrouki et al ., 2005), u původní endem i cké popul ace
z de
uvá děj í
Meft i
et
al .
(2010)
na roz en ýc h
7,22
a
ods t aven ých 4,24 kr ál í čat . Kom pl ex ní
přehl ed
o
pl odnost i
evropsk ýc h
genet i c k ých
z droj í ch z pracoval i Bol et et al . (2004), z a hrnuj e pl em ena fr ancouz sk ý s t ří bři t ý ( Fs), z aj e čí ( Za), či nči l u Č m ) , an gl i ckého st r a káče (AS ) , burgundsk ého ţ l ut ého (Bu), ruského č e rného (R č) , du r ynsk ého (Du) a ví deňského
bí l ého
(Vb)
ve
srovnání
s kont rol ní
nesel ekt ovanou
popul ací Nb chovan ou od roku 197 0 na ex peri m ent ál ní farm ě INR A. Vel i kost vrhu při naroz ení b yl a u m al ých pl em en AS , R č a Č m 6,07; 5,51 a 5,73, u st řední ch pl em en F s, Bu a Vb 6,58, 6, 44 a 7,01, nej v yšší u Za 7,2 0. Mal á pl em ena m aj í obecně ni ţ ší pl odnos t (Gar reau et al . 200 4).
Zt rát y do odst a vu či ni l y u m al ýc h pl em en 10
aţ 19 %, u st řední ch pl em en 18 aţ 38 %. Kont rol ní pop ul ace m ěl a naroz en ýc h 8,29 a o dst aven ýc h 6,81 m l áď at , z t rát y do odst a vu 9,5 %, 21
vl i v z de m ůţ e hrát i dl ouhodobá adapt a ce t ét o popul ac e na podm í nk y pros t ředí far em . U pl em en česk ýc h genet i ck ýc h z dro j ů uváděj í v m i nul osti Troj an a Mach (19 82) počet naroz en ých a odst aven ýc h král í čat ve vrhu Č A 6,57 a 4,43 , u Mm pak 6,12 a 5 ,87. P řest oţ e vl ast nost i spoj ené s reproduk c í m aj í všeobecně vel m i ní z kou dědi vost , j e pl odnost a péč e o m l áď at a j ední m z výz n am n ých z naků charakt e ri z uj í cí ch uţ i t kové vlast nost i j ednot l i v ých pl em en král í ků.
2.4.2. Vliv genotypu na růst a spotřebu krmiva Vlivem
genot ypu
na
v ýkrm nost
král íků
se
zab ývala
řada
pracovišť. Za nej v ýz namnější znak y jsou povaţován y denní přírůstk y a konverze krmiva. Studií
růstov ých
schopností
celosvětově
nejrozšířenějších
plemen Nb a Kal j e publikováno vel ké mnoţství: Mach et al. (1986) uvádějí denní pří růstky Nb 30,8 g a Kal 32,3 g, Biel anski et al. (2000) u Nb 32,03 g, Kal 25,5 g a Nb masná li nie 42,04 g. Naopak Skřivanová et al. (2000) udávaj í přírůst ek u Nb 25,4g a Kal 32,8g. V podobném rozmezí uvádějí denní pří růstk y u těchto pl emen Lukefahr et al . (1982), Mach (1992), Khan a Lukefahr (1996), De Paula et al. (199 6), Skřivanová et al. (1997a), Kjaer a Jensen (1997), Medellin a Lukefahr (2001) nebo Pra yaga a Ead y (2003). U dalších plem en jiţ je porovnání prům ěrn ých denních přírůstků v širším měřítku obtíţnější. McNitt a Lukefahr (1993) studovali vliv plemene na růst král íků po odst avu u pl emen pal omino a s at énov ý bíl ý, zjištěné denní pří růstky 34,5 a 36,0 g b yl y průkazně rozdílné. Seel and et al. (1996) zjistili u čistokrevn ých plemen t yt o pří rů stk y: německ ý obr divoce zbarvený 53,3 g; n ěmeck ý bíl ý obr 51,1 g; velký světl ý stříbřit ý 43,0 g; činčila velká 37,0 g; zaj ečí 32,7 g; kalifornský 32,5 g; holandsk ý 25,0 g a rusk ý 24,8 g. Bi el anski et al. (2000) publikoval
22
průměrn ý denní přírůstek u pl em en Termondsk ý bíl ý 32,48 g, Aljaška 19,98 g a Činčila vel ká 28,14 g, Růstové schopnosti plemen genetick ých zdrojů zpracovali Bol et et al. (2000) a zjistili denní pří růstk y u velkého plem ene vlámského obra 40,79 g, u středních plem en burgundsk ý 33,54 g, zaj ečí 32,96 g, vídeňsk ý bíl ý 31,69 g a u mal ých plemen činčila 29,77 g, angli ck ý strakáč 26,19 g, rusk ý 22,78 a 26,26 g. Plem ena burgundsk ý a francouzsk ý stříbřit ý dosahují průměrný denní pří růst ek 36 a 37 g (Bolet, 2002a; 2002b). Lazzaroni (2002) u plem ene C arm agnola uvádí denní pří růstek 32,9 g. U plem ene bíl ý z Popielna zjis tili Bielanski et al. (2008) denní pří růstek 26,9 g. Růst hybridních králíků je popisován v zahrani čí (Ramon et al., 1996; Ou yed a Brun, 2008b; S artori et al., 2008; Dalle Zotte et al., 2009 a další) i u nás. V posl ední době je i u nás ši roce v yuţíván genot yp H yplus k produkčním i výzkumným účelům. Denní přírůstk y dosahuj e na úrovni 35 aţ 40 g (Vost r ý et al., 2008b; Skřivanová et al., 2009). Zita et al. (2007; 2008) uváděj í denní přírůstek aţ 47,55 g. Mach et al . (2007) z jistili přírůstek aţ 49,86 g u nej r ychleji rostoucích kombinací h ybridů H yplus do 70. dne věku. Konverze krmiva (kg/kg) j e ekonomi ck y velmi v ýznam ným znakem m asné uţitkovosti, neboť krmivo předst avuje ví ce neţ 70 % nákladů m asné produkce (Moura et al., 1997). U Nb a Kal Mach et al. (1986) uvádějí konverzi krmiva 3,5 a 3,7, podobně Ozimba a Lukefahr (1991a) zaznamenal i 3,3 a 3,92. Chi ericato et al. (1996) nezjistili signi fikantní rozdíly v konverzi krmi va (3,53 aţ 3,69) mezi Nb a hybrid y Grimsud a Prov isal. Skřivanová et al. (2000) konstatovali signi fikantně nejl epší konverzi krmiva u Kal 2,98, zatím co u Nb 4,56. U plemen genetických zdrojů Bol et et al. (2000) ani Bolet (2002abc) konverzi krmiva neuvádějí, Lazzaroni (2002) u plemene Carmagnola zjistili konverzi 4,5; López a Sierra (2002) u Gi gant e de Espaňa uvádí 3,3. U nás neexistují studie ke st anovení a porovnání konverze krmiva plemen geneti ck ých zdrojů. Podstatně ví ce pramenů j e k porovnání konverze krmi va u produkční ch h ybridů, ve st andardních podmínkách prost ředí a krmení 23
je konverze udávána v širokém rozpětí od 3,0 aţ do 5,13. Nejčast ěji j e uváděna hodnot a konverze u rostoucích hybridní ch králíků 3,0 aţ 3,5 (Tůmová et al., 1996 a; Vol ek et al., 2007; Princz et al., 2009, Skřivanová et al., 2009). Konverzi nad 4,0 uvád ějí Dědková et al. (1999), Mach et al . (2007), Bianospino et al. (2006), al e i nad 5,0 j ako Dokoupilová et al . (2006) a Vostr ý et al. (2008b). Je zřejmé, ţe genot yp má v ýznamn ý vli v na v ýkrmnost král íků, znak y v ýkrmnosti m ají střední míru dědivosti a charakt erizuj í plem eno nebo h ybridní popul aci.
2.4.3. Vliv genotypu na jatečnou hodnotu králíků Sloţení jatečného těla, v ývin a pom ěr y j ednotliv ých částí jatečného těla králíka jsou ovlivněn y řadou faktorů. Genetické vliv y mají
vysok ý
efekt
na
sloţení
jatečného
těl a
ve
standardních
podmínkách chovu, v ýţiv y a věku při poráţce (Dall e Zotte, 2002), zásadně
je
ovlivněno
hmotností
králíků
v dospělosti
a
stupněm
dospělosti při poráţ ce (Pla et al., 1998; Piles et al., 2000). Hodnocení paramet rů j atečné hodnot y je sjednoceno (Bl asco a Ouha youn, 1996). Za nejv ýznamnější znak y j atečné hodnot y je moţno povaţo vat jatečnou v ýtěţnost, podíl kůţe z ţivé hmotnosti, podíl masných částí (zadní
polovin y trupu
nebo
samostat ně
hřbetu
a
st ehen),
podí l
svalovin y stehna a obsah l edvinového tuku. Trojan a Řepová (1968) porovnávali m asnou uţitkovost pl emen chovan ých v m aloch ovech. V další ch letech b ylo do v yhodnocení zařazeno i plemeno moravsk ý obr (Troj an a Růţičková -Řepová, 1972) a česk ý albín (Mach a Trojan, 1985), kt er ý dosáhl jat ečné výt ěţnosti 59,29 % ve srovnání s Nb 55,97 %. Hernández
a
Lozano
(2001)
konst atovali,
ţe
koţešinová
plemena nesel ektovaná na masnou uţitkovost, činčila a rex, mají podobné
jatečné
charakteristik y
jako
plemena
speciali zovaná
na
produkci m asa Kal a Nb, di ference j atečné v ýt ěţnosti b yl y statistick y nev ýznamné (55,24; 54,65; 57,80 a 56,76 %). U čist okrevn ých plem en
24
zjistili Rössler et al. (2003) j atečnou výt ěţnost u něm eckého bílého obra - 62,1 %, u velkého světl ého stříbřitého 62,9 %, u činčil y velké 61,6% a u hol andského 63,6 %. Dokoupilová et al. (2006) porovnávali jatečnou v ýtěţnost skupin y kříţenců tradičních plem en a brojlerov ým králíkem H yplus o různém podíl u (25 aţ 75 %) tradiční ch plemen a zjistili hodnot y jat ečné v ýt ěţnosti v rozpětí 59,20 aţ 61,81 %. Plemena
genetick ých
zdrojů
v ykazují
jatečnou
výt ěţ nost
následující - zaj ečí 64,3 %, angli ck ý st rakáč 63,2 %, či nčil a 61,6 %, BO 61,2 %, vídeňský bíl ý 61,6 % (Bol et et al., 2000), burgundsk ý a Fs dosahují 63,2 a 64,1 % (Bol et, 2002a; 2002b). Podíl kůţe z ţivé hmotnosti má úzkou vazbu na j atečnou výt ěţnost. Nofal et al. (1995) při porovnán í plem en Nb, Kal a j ejich kříţenců nezjistili statistick y v ýz namné diference u podílu kůţe (15,50 - 15,69 %) podobně jako u jat ečné výt ěţnosti (60,48 – 60, 83 %). Skřivanová et al . (1997a) zjistili podíl kůţe u kříţenců Nb x Kal 13,8 aţ 17,6 %. Hernández a Lozano (2001) u plemen Kal, Nb, činčila a rex 13,14; 13, 96; 12,96 a 12,89 %, rozdíl y u těchto plem en neb yl y statistick y průkazné. Rössler et al. (2003) uvádějí násl edující podíl kůţe: něm eck ý bíl ý obr 15,5 %, v elk ý světl ý st říbřit ý 14,7 %, činčil a velká 15,3 % a holandsk ý 14,5 %, Dokoupilová et al. (2006) u skupin y kříţenců tradiční ch plemen s brojlerov ým králíkem zjistili podíl kůţe 15,06 aţ 16,0 %. Se stoupají cím podíl em tradiční ch pl emen se sniţoval podíl kůţe, naopak se zvyšoval a jat ečná výt ěţnost. U genot ypu H yplus ve věku 84 dní zjisti li Tůmová et al. (2006) podíl kůţe 17,45 %. Hřbet a stehna jsou nejcennější části jatečného t ěla králíka. Lukefahr et al. (1992b) u plem en Kal, Fs, Nb a palomi no st anovil podíl hřbetu 21,7; 21,5; 20,7 a 21,6 %. Ristic a Zimmerm ann (1992) uvádějí podíl hřbetu 22,6 aţ 23,3 % a stehen 31,3 aţ 34 %. Tům ová et al . (1996 a) u čt yř genot ypů h ybridní ch králíků ve věku 84 dní zjistili podíl zadní části 45,8 aţ 47,8 % a podíl stehen 31,8 aţ 32,9 %. Skřivanová et al. (1997a) u kří ţenců Nb x Kal udávají podíl zadní části 47,1 aţ 48,0 % a podíl stehen 28,9 aţ 29,9 %. Skřivanová et al. (2000) u šesti genot ypů (z toho čistokrevní Nb a Kal) zjistil i, ţe podíl hřbetu (22,3 a 22,4 %) neb yl ovli vněn genot ypem, ovšem podíl stehen 25
(28,5 vs. 32,2 %) se významně lišil. Dokoupilová et al. (2006) zjistila u skupin y kříţenců tradi čních plem en podíl hřbetu 18,99 aţ 19,39 %. Se stoupají cím podílem původní ch plemen se sniţoval podíl hřbetu, naopak se al e zv yšoval podíl stehen. Nejvyšší podíl st ehen, jak z ţivé hmotnosti před poráţkou, tak z j atečně opracovaného trupu měli králíci s nejv yšším zastoupením tradiční ch plemen (Mach a Majzl ík, 2004). Mach et al. (2007) uvádějí u h ybri dních králíků podíl hřbetu 17,62 aţ 18,35 %, st ehen 29,96 aţ 30,92 %, Lar zul a Rochambeau (2005) pak zjistili podíl hřbetu a stehen 17 resp. 33,3 %. Podíl masa st ehen j e v ýznamn ým ukazatelem cel kového obsahu svalové tkáně v j atečném t rupu, korelace mezi obsahem m asa stehna a cel ého t rupu je 0,6 (Blasco et al. 1993a). Podíl m asa je uváděn v procent ech nebo poměrem maso/kost. Tůmová et al. (1996 a) u čt yř genot ypů
h ybridní ch
králíků
uvádějí
podíl
svalovin y
stehen
na
hmotnosti jat ečného trupu 21,8 aţ 23,3 %. Skřivanová et al. (2000) nezjistili u šesti genot ypů si gnifi kant ní rozdíl y v podílu svalovi n y stehen (22,0 aţ 23,8 %), naopak Tůmová et al. (2006) zaz namenali u králíků H yplus ve věku 84 dní při ad libitním krmení podíl svalovin y 21,43 %. Ledvi nov ý tuk je významn ým ukazat elem neţádoucího obsahu tuku
v celém
j atečném
t rupu,
kor el ace
je
udávána
kolem
0,8
(W arew yck a Bouq uet , 1982). Lukefahr et al. (1982) zji stili podíl tuku u BO a Nb (0,89 vs. 1,36 %), BO měl průkazně niţší podíl tuku. Obdobné hodnot y publikoval Ozimba a Lukefahr (1991b), kříţenci s BO
měli
nejniţší
podíl
abdomi nálního
tuku
(1,02
%)
proti
čistokrevn ým Nb a Kal (2,27 a 2,6 %). Lukefahr et al. (1992b) u plemen Kal, Fs, Nb a palomino zjistil podíl ledvinového t uku 2,12, 3,15, 1,83 a 2,14 %. Tůmová et al. (1996 a) u čt yř genot ypů hybridní ch králíků ve věku 84 dní udáv ají podíl ledvinového tuku 1,3 aţ 2,5 % a Skřivanová
et
al.
(1997a) u kříţenců Nb x
Kal
zjistil i
obsah
ledvinového t uku 1,6 aţ 1,8 %, v další práci pak Skřivanová et al . (2000) udáv ají st atistick y průkazn ý rozdíl mezi Nb a Kal (2,71 vs . 1,21 %). Metz ger et al. (2006) zjistili u hybridní ch králíků ve věku 84 dní 1,25 aţ 1,79 % ledvinového tuku, podobně i Dalle Zotte et al., 26
(2009). Larzul a Rochambeau (2004) však u h ybridních králíků ve 14 t ýdnech udávají podíl 3,37 aţ 5,75 %, přičemţ podíl tuku narůstá mezi 8. aţ 14. t ýdnem věku aţ o 60 %. Původní plem ena geneti ck ých zdrojů Bu a Fs ve věku 80 dní měla podíl ledvinového tuku 2,58 a 2,16 % (Bolet, 2002a; 2002b), Bol et et al. (2000) uvádí tuto hodnotu u plemen Za 1,31 %, AS 2,43 %, Čm 0,98%, BO 1,22 % a Vb 2,53 % ve srovnání s kont rolní linií C77 3,21 %. Pohlaví nemá na sloţení jatečného t ěla aţ do pohlavní dospěl osti průkazný vli v (Nofal et al., 1995; Hernandez a Loz ano 2001), pouz e obsah t uku můţe b ýt u sami c v yšší uţ v době poráţk y ve věku 12 aţ 14 t ýdnů, (Pil es et al., 2000; Gasperlin et al., 2006). Lze
předpokládat,
ţe
jednotlivé
znak y
jat ečné
hodnot y
zjišťované za standardizovan ých podmí nek jsou charakt eri stické pro plemeno nebo h ybri dní kombinaci.
2.5.
Vliv genotypu na straviteln ost živin u králíků P ro st anovení st ravi t el nost i ţ i vi n u rost oucí ch král í ků j sou
v yuţ í ván y
ref er en ční
m et od y
(P e re z
et
al .
1995),
post ačuj e
s edm i denní adapt ač ní období , resp. po adapt ační m obdo bí 14 dní nej s ou z j i šť ován y odl i šné v ýsl edk y ( P erez et al . 199 6a ). Genot yp nem á vl i v na st ravi tel nost ţ i vi n v období růst u, z at í m co u dospěl ýc h král í ků z j i st il m ez ipl em enné roz dí l y v e st ravi t el nost i suši n y Leb as (1973), Nb m ěl o 4
% l epší v ýsl e dk y prot i K al . H eri t abi l i t u
s t ravi t el nost i suši n y a N -l át ek st anovi l i u kr ál í ků Nb Kust os a Hul l ár (1992) na 0,19 a 0 ,27, vel m i úz ká j e korel ace m ez i st ravi t el nost í s uš i n y a prot ei nu (0,88), naop ak n ev ýz n am né ko rel a ce j sou m ez i s t ravi t el nost í ţ i vi n a produkční m i ukaz at el i , např. denní m i pří růst k y a ţ i vou hm ot nost í . U břez í ch krá l i c s e st ravi t el nost ţ i vi n st at i st i ck y v ýz n am ně sni ţ uj e (P erez et al . 1996b), nej v ýraz něj i u N -l át ek (69,5 v s . 7 2,5 %).
27
S t ravi t el nost suši ny j e dl e P erez e et al . (1996a) u krá l í ků kří ţ enců Kal x Nb ve věku 49 aţ 52 dní 63,07 aţ 67,87 %, Skři vanová et al . (1997a; 1997b ) z j i st i l i u kří ţ enců Nb x Kal v bi l anční m pokusu od 70. dne věku pod obnou st ravi t el nost suši n y 61,5 aţ 71 % , podobné h o d not y uvád ěj í
P aci et al . (2000) 64, 8 % a Ondrušk a et al . (2007 )
6 3 , 7 8 ± 3,46 %. S t ravi t el nost N -l át ek z j i st i l i P erez et al . (1996 a) v roz m ez í 73,93 aţ 78,79 %, podobné hodnot y uváděj í P aci et a l . (2000), Tům ová et al . (199 6b; 2003; 2004; 2007), Ondruška et a l . (2007), Vol ek
a
Maroune k
(2007;
2008)
a
Zi t a
et
al .
(2007).
Ni ţ š í
s t ravi t el nost st anovi l i S kři vanová et a l . (1997ab ) 56,8 a ţ 70,0 %, naopak v yšší cel k ovou st ravi t el nost 86,0% z j i st i l i u rost oucí ch král í ků ve věku 36 - 40 dní po časném o dst avu Vol ek et al . ( 2007). S t ravi t el nost
t uku
je
pom ěrně
v yso ká,
S kři vanová
et
al .
(1997ab) uv áděj í ho dnot y 77,1 aţ 86,9 %, podobně j ako Tů m ová et al . (2003; 2004) nebo Ondruška et al . (2007). V yšší hodnot y aţ 94 % z j i s ti l i Tům ová et al . (2007 ), Zi t a et al . (2007 ) n ebo Vol ek a M arounek (2007 ). Vel m i v ysok á j e st ravi t el nost škro bu, Vol ek a Ma ro unek (2007) a Vol ek et al . (2007) uvád ěj í 9 6, 9%. aţ 97,9 %. Naopak st r avi t el no st popel ovi n j e 48,1 aţ 52,3 % (S kři van ová et al . 1997ab), ni ţ ší hod not y z j i st i l i Zi t a et al . (2007 ) 45 – 48 %, naopak m í rn ě v yšší hodnot y uvádí On druška et al . (2007 ) 53,44 ± 2 , 4 6 %. S t ravi t el nost vl áknin y uvád ěj í P ere z et al . (1996a) v roz m ez í 19,88 aţ 22,74 %, podobně Tům ová et a l . (2007) a Zi t a et a l . (2007). S kři vanová et al . (1997ab) udáv aj í ši rší roz pět í 11,3 aţ 28,0 %. Ni ţ ší hodnot y kol em 10 – 12 % z az nam enal i Tům ová et al . (2003 ; 2004) a P aci et al . (2000). P om ě rně v ysokou st ravi t el nost vl ákni n y z j i st i l i Ondruška et al . (2 007) 30,57 ± 3,05 %. S t ravi t el nost neut rál ně det er gent ní vl ákni ny (ND F) st anovi l i P erez et al . (1996a) 33,52 aţ 3 4 , 2 1 %, ni ţ ší hodnot y uváděj í P aci et al . (2000) 23,4 %, v yšš í Ondruška et al . (2 0 07) 42,56 ± 2,70 % a Vol ek a Maroun ek (2007) 3 5 , 7 – 41,1 %, Vol ek et al . (2007) aţ 58,5 %.
S t ravi t el n ost aci do 28
det er gent ní vl ákni ny ( AD F) uváděj í P e r ez et al . (1996a ) 21, 42 aţ 23,6 %, podobně Ondruš ka et al . (2007) 21, 30 ± 3,40, niţ ší hodnot y 16,55 % s t anovi l i P aci et al . (2000). Naop ak v yšší hodnot y uv ád ě j í Vol ek a M arounek (2007 ) 26 ,8 – 31,9% a Vol ek et al . (2007) aţ 54,1 %.
2.6.
Vliv
genotypu
na
hematologické
a
biochemické
hodnoty krve králíků C harakt eri st i k y kr e vní ho obraz u a bi ochem i ck ých hodnot j sou v ýz n am né pro obj e kt i vní posouz ení stavu or gani sm u. F yz i ol ogi cké hodnot y u běţ ně ch ovan ýc h kr ál í ků pr o produkční i ex peri m ent ál ní účel y st anovi l i nap ř. Hewi t t et al . (1989), Kaneko et al . (1997), Fl eckn el l (2000) nebo Arch et t i et al . (2008), při čem ţ se obecn ě nepředpokl ád aj í
ro z dí l y
m ez i
genot yp y
v r ám ci
f yz i ol ogi ck ých
hodnot . Hem at ol o gi cké hodnot y s e v yv í j ej í s věkem , od š est i t ýdn ů j s ou však hodnot y st abi l ní (J ekl ová et al ., 2009), rovněţ pohl aví nem á vl i v na úrověň hodnot . Nej v ýz nam něj ší m i peri ferní
krve
je
param et r y
počet
popi suj í cí m i
er yt ro c yt ů ,
červenou
koncent r ace
sl oţ ku
he m ogl obi nu,
hem at okri t a st ředn í obj em er yt ro c yt u (MC V) . F yz i ol o gi ck á hl adi na t ěcht o hodnot j e v ýz n am ná pro prů běh m et abol i ck ýc h, z ej m éna ox i dat i vní ch procesů v organi sm u. P očet er yt ro c yt ů (T .l - 1 ) uváděj í Hewi t t et al . (1989 ) 3,7 – 7,5; podobně Fl eckn el l (2000) 4,7 – 7,2. U rost oucí ch král í ků udávaj í Tům ová et al . (2003) a Arch et t i et al . (2008) hodnot y 5,5 aţ 5,74 ± 0 , 7 4 , podobně A ham efule et a l. (2006) 5 ,8 – 6,0. Hewi t t
et
al .
(1 989)
st anovi l i
ko ncent ra ci
hem o gl o bi nu
(g.100m l - 1 ) 8,9 – 15,5 a Fl eckn el l (2000) 10,0 – 17,5. U rost oucí ch král í ků udávaj í Arc het t i et al . (2008) 11,5 ± 0,8 a S abat akou et al . (2007) 13.07, ni ţ ší hodnot u u st ej né kat egori e z j i st il i Tůmová et al . (2003) 7 ,62 ± 0,5 8, podobně Bi t t o et al . (2006 ) 7,86 ± 0,65 a Aham eful e et al . (20 08) 6,53 – 8,40. 29
Hodnot y hem at okri t u (%) z j i st i l i Hewi t t et al . (1989) na 2 6,7 – 47,2, u rost oucí ch král í ků udávaj í A rc het t i et al (2008 ) 3 1,1 ± 2,2. Tům ová et al . (2003 ) uváděj í v yšší hodn ot u 37,87, podobně Oni fade a Tewe (1993 ) 40,0 a S abat akou et al . (20 07) aţ 44,4. S t řední obj em er yt roc yt u (MC V – fl ) udávaj í Hewi t t et al . (1989) 58,0 – 79,6 , podobně 50 – 75 Fl e cknel l (2000 ), Ewuol a a Egbuni ke (2008) 62 – 65. Archet t i et al . (200 8) z ji st i li u rost oucí ch král í ků 52 – 60, v yš ší hodnot y udáv a j í Oni fade a Tew e (1993) u král í ků v t ropi ck ých podm í nkách (88 -11 0). Leuko c yt y (G.l - 1 ) j sou v ýkonné bu ňk y i m uni t ní ho s yst ém u v peri ferní k rvi , j ej i ch počet ud ávaj í H e wi t t et al . (1989) 5, 2 – 16,5, Fl eckn el l (2000) z j i st i l ni ţ ší hodnot y 2 – 12, Bi t t o et al . ( 2006) j en 3 , 1 3 ± 0,05. Archet t i et al . (2008) st anovi l i prům ěr 7,0 podobně j ako C az abon et al . (2000), Burn et t et al . (2006), Tům ová et al . (2003, 2007). C el kov ý prot ei n (T P – g.l - 1 ) m á v ýz na m v hum orál ní i m uni t ě, udrţ ování kol oi dně -osm ot i ckého t l aku a řadě m et abol i ck ých funkcí . Fl eckn el l (2000) u vádí f yz i ol ogi cké hodnot y v roz m ez í 28 – 100, Kaneko et al . (199 7) pak 64,5 ± 3,1. U rost oucí ch kr ál í ků z j i st i li Archet t i et al . (200 8) 32 – 61, podobně Aham eful e et al . (2008) a Ol a ye m i a Not t i dge (2007). V yšší hodnot u z az nam enal i u m l ad ých král í ků R upi č et al . (1999) 66,09 ± 5,33, podobné hodnot y z j i sti l i u t ransgenní ch kr ál í ků S üvegová et al . (20 04) a J určí k et al . (2 007). Al bum i n (g.l - 1 ) m á v ýz n am pro t rans port m noha l át ek krví , pom áhá udrţ ovat st ál ost vni t řní ho prost ředí a osm ot i ck ý t l ak. J eho f yz i ol ogi ck á hl adi n a j e i od raz em fu nkce j at e r. Obs ah al bum i nu v pl az m ě st anovi l i Oni fade a Te we (1 993) na 31 – 41, Fl eckn el l (2000) z j i st i l hodnot u 33 – 50, ni ţ ší hodnot y uv áděj í Kan eko et al . (1997) 27,3 ± 3,0. Urea
(m m ol .l - 1 )
je
kone čn ým
m et abol i t em
b í l kovin
v organi sm u, j ej í hladi na posk yt uj e obr az i o l edvi nov ých funkcí ch. Kaneko et al . (1997) st anovi l i hodnot y ure y n a 1,18 ± 0,28, Fl e cknel l (2000) 0,93 – 2,55, u rost oucí ch král í ků Archet t i et al . (2008) 4,2 –
30
6,8, podobně S üve gová et al . (2004 ) 5,23 a 6,78 u b ěţ n ých a t ransgenní ch kr ál í ků. Zi t a et al . (2007) z j i st i l i ni ţ ší hodnot u 3,51. Gl ukóz a
(m m ol .l - 1 )
je
z ákl adní
sl oţ kou
ener get i c kého
m et abol i s m u a j edním z hl avní ch z droj ů ener gi e pro t káně. Kaneko et al . (1997) st anovi l i hodnot u gl ukóz y na 2,78 – 5,18, Fl eckn el l (2000) 4 , 2 – 8,3 a podobně S i m onová et al . (2007) 4,9 – 6,8.
Rupi ć et al .
(1999) u rost oucí ch král í ků z j i st i li hodnot y v yšší 7,94 ± 1,36. (m m ol .l - 1 )
C hol est erol
je
v ýz nam nou
sl oučeni nou
v m et abol i sm u t uků, m á v ýz nam i v s ynt éz e někt er ýc h horm onů. Kaneko et al . (199 7) st anovi l i hodnoty chol est erol u na 0 ,14 – 1,86, Fl eckn el l (2000) ob dobně 0,1 – 2,0. S i m onová et al . (200 7) udávaj í h o d not y v ši rší m ro z m ez í 0,9 aţ 3,7 a Rupi ć et al . (1999 ) 2, 92 ± 1,09, p o d o bně P rasad (19 99), C ori no et al . (2002) nebo J aved et al . (2009). M et abol i sm us
chol est erol u
b yl
d et ai l ně
st udován
u
W at anabeho
dědi čně h ype rl i pem i ck ýc h král í ků W HH L ( Kondo a W at ana be , 1975; W at anabe, 1980 ), pří padně podobn ýc h král í ků ( Kurosa wa et al . , 1 99 5)
ši roce
v yu ţ í van ých
j ako
an i m ál ní
m odel
pro
st udi um
h ype rl i pém i e, h ype rchol est erol em i e, a t eroskl eroz y a h yp ert enz e u l i dí .
Dědi čně
chol est erol ém i e
podm í něné u
W HH L
hodnot y k rál í ků
pl az m at i cké dosahuj í
8
l i pi dém i e
aţ
14
a
násobku
refe renční ch hodnot (3011m g/ dl a 447 m g/ d l ) uţ od t řet ího m ěsí ce věku (At ki nson et a l ., 1989), koncent ra ce chol est e rol u a l i pi dů b yl y ovl i vněn y sel ek cí v průběhu gen era cí ( W at anabe at al . , 198 5). Tri ac yl gl yce rol y nej důl eţ i t ěj ší m
z droj em
(TAG ener gi e
g.l - 1 )
–
j sou
v organi sm u,
kvant i tat i vně
m aj í
v ýz n am
i
v m et abol i sm u a t ra nsport u bí l kovi n. J ej i ch hl adi na j e v ýz n am ná i pro pos ouz ení
či nnost i
j at er.
Kan eko
et
al .
(1997)
uvá děj í
j ako
f yz i ol ogi ckou hodn ot u 1,38 , Fl eckn el l (2000) 1,4 – 1,76. R upi c et al . (1999) z j i st i l i hodnot u 1,55 ± 0,47 u kont rol ní skupi ny m l ad ých ros t oucí ch král í ků. P rasad (1999 ) ud ává prům ě rnou ho dnot u 1,2, C ori no et al . (2002) z j i st i li u v yk rm ovan ýc h král í ků Nb v e věku 9 0 dní hodnot y 1,37 a ţ 1,97, J aved et al . (2009) u m l ad ýc h král í ků kont ol ní skupi n y z j i st i l hodnot u 2,5 ± 0,5.
31
Hodnot y
f yz i ol ogi ckého
obsahu
nenas ycen ýc h
m ast n ých
k ys el i n (NE FA) v krevní pl asm ě král í ků j sou v dost upné l i t erat uře udáván y pouz e m i ni m em aut orů. C ori no et al . (2002) z j i st i li (ve v ýš e ci t ovaném pokusu) 0,21 aţ 0,32 mmol / l , R om m ers et al . (2004) z j i s ti l i u m l ad ých s a m i c ve věku 13 t ýdn ů hodnot y 0,2 – 0,2 5 m m ol / l . Vel m i m ál o aut orů se z ab ýval o vl i vem genot ypu na kr evní obraz nebo bi oche m i cké ukaz at el e. B urnet t et al . (2006 ) prokáz al i vl i v genot ypu (nov oz él andsk ý bí l ý vs. kří ţ enci pl em en k al i fornsk ý, obrovi t ý
st r aká č,
hodnot y
k revní ho
novoz él andsk ý séra
a
bí l ý)
krevní
na
obraz :
někt e ré kříţ enci
bi ochem i ck é m ěl i
prot i
či s t okrevn ým Nb si gni fi kant ně v yšší h odnot y h em o gl obi n u (12,79 ± 0,43 vs. 11,73 ± 0,24), er yt roc yt ů (5,80 ± 0,20 vs. 5,20 ± 0,10), MC V a l eukoc yt ů (9,60 ± 0,80 vs. 7,30 ± 0,40). C hi neke et al . (200 6) z j i st i l i u pl em en Nb, či nči l a, hol ands k ý a j ej i ch kří ţ enců di ferenc e ovl i vněné genot yp em (P ≤ 0,05). Kří ţ enci z az nam enal i nej v yš ší hodnot y hem at o kri t u a počt u er yt r oc yt ů, al e nej ni ţ ší obsah hem ogl obi nu a sedi m ent a ci . U pl em en s v ýr az n ým i roz dí l y v ţ i vé hm ot nost i a i nt enz i t ě růs t u l z e předpokl ádat f yz i ol ogi cké odl i šnost i v někt er ých hodnot ách krev ní ho obraz u a b i ochem i ck ých pa ram et rech k revní ho sér a .
32
3. Hypotéza a cíl práce H yp otéza: Z v ýše uv edené l i t erat ur y j sou pat rné roz dí l y m ez i geno t yp y v uţ i t kovosti , sl oţení
j at eční ho t ěl a
a někt er ýc h f yz i ol ogi ck ých
vl as t nost ech. P řeva ţ uj e náz or, ţ e uţi t kové vl ast nost i původní ch t radi ční ch pl em en král í ků nej sou v yu ţ i t el né pro efekt i v ní produkci m as a. J e však ot ázkou, z da t at o pl emena nem aj í urči t ý pot enci ál uţ i t kov ých vl ast nost í pří nosn ých pro šl echt ění produkční ch popul ací h ybri dn í ch kr ál í ků nebo pro m asnou produkci v al t ernat i vní ch či ekol ogi ck ýc h s yst é m ech chovu. Cí l : C í l em předkl ádané práce j e posoudi t st av popul ací genet i c k ých z droj ů král í ků a zhodnot i t v defi novan ých podm í nkách uţ i t kovos t pl em en král í ků česk ý st rak áč (Č S ), č es k ý al bí n (Č A), česk ý č erven ý (Č č), česk ý l ušt i č ( Č L), č esk ý če rnope sí kat ý (Č čp), m or av sk ý m odr ý (M m ) a m oravsk ý bí l ý hnědook ý ( Mbh). U hodnocenýc h pl em e n král í ků z hodnot i t a porovnat : - počt y chovů, st av y chovn ýc h kr ál í ků a vel i kost efekt i vní popul ace, st av ri z i ka ohroţ ení z áni kem , - reproduk ci v chov ech gen et i ck ých z dr oj ů, - růst ové schopnost i , spot řebu a konve rz i krm i va ve v ýk rm u, - ukaz at el e j at e čné hodnot y a sl oţ ení j a t ečného t rupu, - krevní obr az a bi ochem i cké uk az at el e krevní ho sér a , - st ravi t el nost v ybr a n ých ţ i vi n .
33
4. Materiál a metodika V rám ci řeš ení di sert ační prá ce b yl y z pracován y dv ě anal ýz y s t avu popul ací a r eprodukce pl em en gen et i ck ých z droj ů král í ků a real i z ován y dva po kus y, j eden pokus v ýk rm ov ý pol oprovo z ní a druh ý p o k u s bi l anční . Anal ýz y a pokus y b yl y r eal i z ován y s krá l í k y všec h pl em en z ařaz en ých v genet i ck ýc h z dr oj í ch (G Z), t j . pl e m ena č esk ý s t rakáč (Č S ), česk ý al bí n (Č A), česk ý č erven ý (Č č ), česk ý l ušt i č (Č L), čes k ý černop esí kat ý (Č čp), m oravsk ý m odr ý (Mm ) a m oravsk ý b í l ý hnědook ý (Mbh). Moravsk ý m odr ý j e nej st arší m pl em ene m , uţ před rokem 1 890 b yl i z nám í vel cí m odří král í ci v okol í S voj anova a S vi t a v . V yni ká vel k ým rám cem a ši rok ým , dl ouh ým t rupem a i nt enz i t ou růst u i v podm í nkách t radi ční ho krm ení , opt i m ál ní hm ot nos t j e 6 – 6,5 kg. Č esk ý st r aká č j e chován od ko nce 19. st ol et í , kd y vz ni kl z původní ch st áj ov ých král í ků . Opt i m ální hm ot nost dospěl ých král í ků j e 3,5 aţ 3,8 kg. J e t ypi ck ým př edst a vi t el em chovu z am ěřeného n a ex t eri ér a st al se s ym bol em českého dro bného ch ovu kr ál í ků. Č esk ý al bí n b yl v yšl echt ěn ve 20. l et ech m i nul ého st ol et í kří ţ ení m di vok ých král í ků, m oravsk ých m odr ých a bí l ýc h ob rů, uz nán b yl v ro ce 1931. Op t i m ál ní ţ i vá hm ot nost chovn ýc h z ví řat j e 4,5 aţ 5 kg,
předpokl ádá
se
u
něho
dobrá
m asn á
uţ i t kovost i ,
j at eč ná
v ýt ěţ nost , m at eřské vl ast nost i sam i c i kval i t ní srst . Č esk ý l ušt i č b yl v yšl echt ěn kří ţ ení m král í ků dur ynsk ýc h a m arbursk ých,
uz ná n
b yl
v roc e
195 9.
Ba rva
je
pí sk ově
ţ l ut á
s nam odral ým náde c hem , genet i ck é z al oţ ení barv y srst i j e p od m í něno recesi vní m i al el am i . Opt i m ál ní hm ot nost dospěl ých k rál í ků j e 3,6 aţ 4 kg. Moravsk ý bí l ý hně dook ý b yl v yšl e ch t ěn na P rost ěj ovsk u a uz nán b yl v ro ce 1 984. Ke šl echt ění b yl a pouţ i t a pl em ena či nči l a m al á a st ří bři t ý ţ l ut ý. P ůvodně b yl chován ve vel i kost i m al ého pl em ene (2,5 aţ 3,25 kg), n yní dos ahuj e opt i m ál ně hm ot nost i 3,5 aţ 3 , 8 kg.
34
Č esk ý če rnopesí ka t ý b yl v yšl echt ěn po ro ce 1971 ro vněţ z či nči l
m al ých
a
st ří bři t ých
ţ l ut ýc h,
uz nán
b yl
v r oce
1975.
P oţ adované z barvení j e bí l é s šedočern ým i pesí k y a bí l ým i di vok ým i z nak y.
Hm ot nost
je
k ol em
3
kg,
př ednost í
j sou
ex t eri érové
z nak y t varu t ěl a a t ypi čnost i . Č esk ý červ en ý vz ni kl ve 40. a 50. l et ech m i nul ého s t ol et í , pos t up v yšl e c ht ění j e do j i st é m í r y ne j asn ý, uz nán b yl v roce 1959. Hm ot nost v dospěl ost i j e kol em 3 k g. Do dot a ční ch t i t ul ů neb yl původně z ařaz en pro vel m i ní z k ý st av ch ovn ých k rál í ků . Zákl adní údaj e o t ě c ht o pl em enech j sou v t abul c e 1.
4. 1. Analýza stavu populací plemen v genetických zdrojích Anal ýz a b yl a re al i z ována z a účel em porovnání a z hodnocení počet ní ch
st avů
p l em enn ýc h
kr ál í ků
všech
sl edovan ých
pl em en
v gen et i ck ých z droj í ch, z hodnocení prům ěrn ýc h st avů v chovech a z hodnocení vel i kost i efekt i vní popul ace pl em en. Národní pl em en a k rál í ků j sou evi dová na v C ent rál ní pl em en né kni z e od roku 2000, dokl ad y o z api sovan ýc h vrz í ch j sou archi vován y v l i s t i nné podobě. V rám ci pří pr av y p odkl adů b yl y t yt o z áz nam y (o d roční ku 2003) z pra cován y do el ekt ron i cké dat ab áz e. C el kově b yl y z pracován y údaj e o 6865 vrz í ch, kt eré b yl y v l et e ch 200 3 aţ 2008 z aps án y v C ent r ál ní pl em enné kni z e král í ků. U
všech
pl em en
b yl y
v j ednot l i výc h
l et ech
a
ce l kově
v yhodnoc en y: počt y pl em enn ých král í k ů, pom ěr y pohl aví , prům ěrn é počt y
v chov ech,
počt y
z apsan ýc h
m l ad ých
chovn ých
král í ků
(re gi st ra ce kr ál í ků – z de b yl y pouţ i t y úd aj e l et 2000 aţ 2010).
35
Tabulka 1 Základní charakteristika plemen králíků zařazených v genetických zdrojích Mm
ČA
ČS
ČL
Mbh
Ččp
Čč
-1890
1930
-1900
1959
1984
1975
1959
ABCdgh
a----
ABCDgKk
Abcdg
achi bCDg
achi bCDG
AbCDGy3
velký
střední
střední
střední
střední
malý
malý
5,5-6,5
4,0–5,0
3,3–4,0
3,5–4,25
3,3–4,0
2,5-3,25
2,5-3,25
Hmotnost v 30 dnech věku (kg) +
0,7
0,6
0,5
0,5
0,5
0,4
0,4
Hmotnost v 60 dnech (kg) +
1,5
1,2
0,9
1,1
1,0
0,8
0,9
Hmotnost v 90 dnech (kg) +
2,5
2,0
1,5
1,8
1,4
1,2
1,3
Podíl GZ na chovu – odhad %
80
70
50
80
80
90
90
Historie, existence od roku Genotyp zbarvení Tělesný rámec Hmotnost v dospělosti (kg)+
+
Vzorník pro posuzování králíků v ČR, 2004
36
Vel i kost efekt i vní popul ace pl em en (j ako údaj charakt eri z uj í cí popul aci ) b yl a v ypo čt ena na z ákl adě sk ut ečného počt u chov n ých z ví řat v popul aci (W ri ght , 1931) podl e vz orce: N e = 4 ( N m . N f )/ (N m + N f ), kde N m a N f j sou po čt y sam ců a sam i c v reprodukci . P ro kl asi fi kaci ri z i ka ohroţ ení popul a ce b yl y pouţ i t y ho dnot y efekt i vní vel i kost i popul ace N e podl e aut orů Duch ev et a l .(2006) a počt y sam i c pl em en n ých v chovu (S ch er f, 2000).
4.2. Analýza plodnosti plemen králíků Anal ýz a pl odnost i b yl a z am ěřen a na v yhodnoc ení a porovnání z ákl adní ch
par am e t rů
cha rakt eri z uj í c í ch
pl odnost
král í ků.
B yl y
z pracován y údaj e r oční ků 2003 aţ 2008, kd y s e cel ke m narodi l o 4 3 5 80 a b ylo od cho váno 37 494 král í č at v 6865 z apsan ýc h v rz í ch. P orovnán y b yl y u j ednot l i v ých pl em en počt y vrhů, po čt y a prům ěr y naroz en ýc h a odchovan ých k rá l í čat na vrh a podí l úh ynů od naroz ení do odst avu.
4.3. Pokus 1 a 2 – společné podmínky pokusů s králíky P okus y b yl y usk ut ečněn y v pokusn ýc h st áj í ch V ýz ku m ného ús t avu ţ i voči šné výr ob y v P raz e - U hří něvsi . P oráţ ka a st anovení j at ečné hodnot y pro bí hal o na ex peri m e nt ární poráţ ce, roz bor y v ýkal ů a krm n ých sm ěsí b yl y r eal i z ován y v l ab orat oří ch VÚ ŢV. A nal ýz y krv e a krevní ho sér a s e uskut ečn i l y v l a borat oři Kat ed r y v et eri nární ch di s ci pl í n Č ZU. Odst avená k rál í čat a v e věku 40 dn ů (z pravi dl a dvoj i c e král í č at z někol i ka
vrhů)
b yl a
n akoupena
z chovů
soukrom ých
chovat el ů
z ařaz en ýc h do pro gr am u ochran y genet i c k ých z droj ů. P odm í nk y
p rost ře dí
p okusn ých
st á j í
odpoví dal y
bě ţ n ým
poţ adavkům broj l erov ých k rál í ků , t epl ot a 16 - 17°C ; vl hkost 65 – 75 %; s vět el n ý reţ i m 12 hodi n svět l a při i nt enz i t ě 10 – 20 lx; NH 3 pod 10
37
pod 0,15 %; v ým ěna vz d uchu 3 – 4 m 3 .hod - 1 .kg - 1 ţ i vé
ppm ; C O 2
hm ot nost i ; proudění vz duchu 0,1 – 0,2 m .s - 1 . Král í ci
b yl i
po
cel ou
dobu
poku sů
krm eni
ad
l i bi t um
gr anul ovanou kom p l et ní krm nou sm ěsí pro v ýkrm král í ků , sl oţ ení a obs ah ţ i vi n j e uveden v t abul kách 2 a 3, sl oţ ení pouţ i tého dopl ňku bi ofakt orů
je
uve deno
v t abul ce
4.
Napáj ení
b yl o
ad
l i bi t um
kapát kov ým i n apáj e čkam i s cent r ál ní m roz vodem . Hl avní m i sl edovan ým i kri t éri i v pokusném období 42. aţ 91. den věku král í ků v obou pokusech b yl a ţ i vá hm ot nost na z ačát ku a konci pokusu , prům ěrn ý d enní pří růst ek, spot ř eba krm i va a m o rt al i t a. S pot řeba
krm i va
b yl a
z az nam enána
denně
po
j ednot l i v ých
kl ecí ch na z ákl adě e vi dence naváţ k y a z b yt ků kom pl et ní krm né sm ěs i . P řed poráţ kou nem ě l i král í ci 12 hodi n k di spoz i ci krm i vo. Na konci pokusů (91 dnů věku) b yl y u poráţ en ýc h z ví řat z j i š ť ován y ch arakt e ri st i k y sl oţ ení j at eč ného t ěl a di sekcí še st i král í ků z kaţ dé skupi n y, kr ál í ci b yl i v ybí ráni p odl e prům ěrné ţ i vé hm ot nost i. J at ečná hodnot a b yl a posuz ována dl e h arm oni z ovan ých kri t éri í podl e Bl as co a Ouha you n (1996). P o skon čení roz boru b yl y v ypo čt en y: j at ečná v ýt ěţ nost (J V) j ako procent i ck ý podí l j at ečně op racovan ého t rupu (J OT) z e ţi vé hm ot nost i , podí l kůţ e z ţ i vé hm otnost i , podí l z adní část i , podí l hřbet u, podí l st ehe n, podí l st ehenní sval ovi n y a podí l l edvi nového t uku z j at ečně opra c ovaného t rupu.
38
Tabulka 2 Sloţení krmné směsi pro výkrm králíků (pokus 1 a 2) Obsah g.k g - 1
Komponenty S oj ov ý ex t rahovan ý šrot S l unečni cov ý ex t rahovan ý š rot J ečm en Oves Voj t ěškové úsušk y P š eni čné ot rub y C ukrovarské ří z k y Ř epkov ý ol ej M l et ý váp enec Di kal ci um fosfát Krm ná sůl Am i novi t an KC 1 1
30,0 170,0 80,0 90,0 300,0 225,0 60,0 15,0 10,0 5,0 5,0 10,0
Sloţení v tabulce 4
Tabulka 3 Obsah ţivin v krmných směsích (pokus 1 a 2) Ţiviny S uši na Dusí kat é l át k y Tuk P opel Vl ákni na ADF NDF Š krob
Obsah g.k g - 1 P okus 1 P okus 2 890.96 890.8 184.31 188.0 36.8 37.0 80.28 89.0 167.03 163.0 191.16 181.0 394.08 370.0 117.93 145.0
39
Tabulka 4 Aminovitan KC – obsah účinných látek Účinné látky
Obsah v 1 kg premixu Vi t am í n y:
A D3 E K3 B1 B2 B6 B12 Ni aci nam i d P ant ot henan vápen at ý Bi ot i n K ys el i na l i st ová C hol i nchl ori d Am i nok ysel i n y: L-l ysi n D L-m et hi oni n Ant i kokci di ka: S al i nom yci nát sodn ý S t opové prvk y: S í ran kobal nat ý m on oh ydr át (C o) S í ran m ěď nat ý p ent ah yd rát (C u) S í ran ţ el ez nat ý m onoh ydr át (F e) J odi čnan vápenat ý b ez vod ý ( I) Ox i d m anganat ý (M n) Ox i d z i nečnat ý ( Zn) S el eni či t an sodn ý (S e) Ost at ní dopl ňkové l át k y: But yl h yd rox yt ol u en Et ox yqui n But yl h yd rox yani sol
(m g) 1 200 000 m .j . 200 000 m.j . 5 000 200 300 700 400 2 5 000 2 000 20 170 60 000 (g) 20 100 (m g) 2 250 (m g) 100 3 000 5 000 120 4 700 5 000 15 (m g) 1 500 1 000 200
40
4.3.1. Pokus 1 - poloprovozní výkrmový P okus b yl z am ěřen na porovnání růst ovýc h schopnost í , spo t řeb y krm i va, j at ečn é ho dnot y, hem at ol ogi c k ých a bi och em i ck ýc h hodnot . Do pokusu b yl o z ař az eno cel kem 112 král í ků, po 16 kaţ dého pl em ene, kt erá pocház el a z 2 4 chovů. Král í čat a b yl a um í st ěna po d vou kusech v j ednoet áţ ov ýc h v ýk rm ov ýc h kl ecí ch (D -VK -72, Kovob el ) s ruční m odkl i z em v ýk al ů z podkl ecov ých p rost or . P odl ahová pl ocha kl ece b yl a 0 , 0 9 m 2 .ks - 1 . Na konci pokusu b yl a odebrána kr ev od 42 poráţ en ých král í ků z vena j ugul ari s, do 5 m l z kum avk y s K 2 EDTA pro hem at ol ogi cké v yš et ř ení
a
pro
bi ochem i cké
v yš et ř ení
do
z kum avk y
bez
ant i koagul ační ho či ni dl a. P o odst ředění krve (1000 g po 10 m i n) b yl o krevní sérum ucho váno při t = -70° C pro poz děj ší biochem i cko u anal ýz u. Hem at ol ogi ck é
v yš et ření
b yl o
provedeno
ze
vz orků
s t abi l i z ované krve do 24 hodi n po odebrání (vz ork y b yl y skl adován y při t epl ot ě 4°C ) na aut om at i ckém hem at ol ogi ck ém anal yz éru C oul t er M odel
ZF
er yt roc yt ů
(C oul t e r a
El ect roni cs
l euk oc yt ů,
Lt d. ,
kon cent r ace
UK) .
S t anoven
hem ogl obi nu,
b yl
počet
he m at okri t ,
z
hodnot er yt roc yt ů a hem at okri t u b yl v yp očt en st řední obj em er yt roc yt ů (M C V). Bi ochem i ck é p aram et r y kr evní ho s éra k rál í ků, cel kov é bí l kovi n y, al bum i n y,
m očovi na,
gl ukóz a,
cho l est erol ,
t ri ac yl gl yc e rol y
a
nees t eri fi kovan é m a st né k ys el i n y (NE F A) b yl y st anoven y f ot om et ri ck y na s pekt rofot om et r u Li br a S 22 (Bi ochrom Lt d., UK) z a pouţ i t í kom erční ch set ů (R andox L abo rat ori es Lt d., C rum l i n, U K). Gl ukóz a a chol est erol b yl y st anoven y enz ym at i c k ým i m et odam i . NEFA b yl y s t anoven y
j ako
m í ra
ox i dace
M očovi na
b yl a
st anovena
po
za
kat al ýz y
h ydro l ýz e
ac yl
ureáz ou
C oA j ako
oxi dáz ou. am oni ak
Bet hel ot ovou r eak cí , cel ková bí l kovi na Bi uret ovou m et odou a al bum i n s brom kresol ov ým p urpurem v sl abě k ys el ém prost ředí . 41
4.3.2. Pokus 2 - bilanční Bi l anční pokus b yl z am ěřen na z j i št ění pl em enn ých ro z dí l ů v růst u, spot řebě k rm i va ve v ýkrm u od 42 do 91 dnů věku a ve s t ravi t el nost i ţ i vi n m ez i či st okrevn ým i pl em en y gen et i ck ých z droj ů a h ybri dní m i král í k y. Do pokusu b yl o z ařaz eno po 7 odst aven ýc h král í cí ch všech sed m i pl em en pocház ej í cí ch z 15 chovů a dál e 10 král í ků genot ypu H yp l us nakoupen ých z produkční farm y. Král í čat a b yl a v bi l anční m pokusu ust áj ena v i ndi vi duál ní ch dvouet áţ ov ých kl ecí ch z bodově svařovaného pl et i v a s m oţ nost í separace m oč e, pl ocha kl ec e na kr ál í ka 0,25 m 2 .ks - 1 . S t ravi t el nost ţi vi n b yl a st anovena b ěhem j ednoho bi l anční ho období od 56. do 6 3. dne věku z a pou ţ i t í st andardi z ované m et odi k y (P erez at al ., 199 5 ). B yl a z az nam ená vána cel ková p rodu kce t uh ých v ýkal ů, kt er é b yl y shrom aţ ď ován y d enně do i gel i t ov ýc h sáčků a s kl adován y při t epl ot ě – 18 °C aţ do dob y an al ýz y. R oz bor y k rm n ýc h s m ěs í a v ýk al ů b yl y real i z ován y z a pouţ i t í m et od AOAC (1995), s uš i na v ysušení m p ř i 105°C do konst ant ní hm ot nost i , dusí kat é l át k y a t uk pří st roj i Kj el t ec Aut o A1 030 Anal ys er a S ox t ec 1043 (Tecat or A B, Š védsko). Vl ákni na b yl a an al yz ován a podl e m et od yV an S oest (1991) z a pouţ it í Fi bert ec 2010 (Tecat or A B, Š védsko), škrob b yl st anoven pol ari m et ri ck y Ewe r sovou m et odou. Koefi ci ent y st ravi t e l nost i b yl y v ypočí t á n y podl e vz orc e: (mnoţství krmiva x mnoţství ţivin v krmivu) – (mnoţství výkalů x mnoţství ţivin ve výkalech )
_________________________________________________________________ x 100 (mnoţství krmiva x mnoţství ţivin v krmivu)
4.4. Statistické vyhodnocení U
všech
s t at i st i cké
sl edovan ýc h
údaj e.
V ýsl edk y
ukaz at el ů
b yl y
j ednot l i v ých
v ypo čt en y
sl edov an ýc h
z ák l adní ukaz at el ů
(ukaz at el e uţ i t kovost i , st ravi t el nost ţ ivi n, hodnot y krve a krevní ho s éra, char akt eri st i ky pl odnost i ) b yl y z pracován y an al ýz o u vari anc e, 42
m et odou ANOVA. P růkaz nost i roz dí l ů m ez i j ednot li v ým i skupi nam i b yl y t est ov án y S c heffeho t est em n e bo t est em podl e Duncana. Ke s t at i st i ckém u z prac ování b yl pouţ i t pr ogr am S AS (S AS In st i t ut e In c., 2 0 0 3 ).
P ravděpodo bnost
m enší
neţ
0,05
b yl a
pova ţ ován a
za
průkaz nou. V t abul kách j sou uveden y v ýs l edk y j ako p rům ě r y s e S EM hodnot am i . S t at i st ick y si gni fi kant ní r oz dí l y j sou oz nače n y růz n ým i pí s m en y.
43
5. Výsledky a diskuse 5.1. Analýza stavu populací plemen králíků v genetických zdrojích Nej vět ší počet chovů v období 2003 – 2008 (t abul ka 5) b yl u Č S 39,8 a t aké u Mm s prům ěrem 26,3. Nej m enší počt y c hovů b yl y z az nam enán y u Č čp 9,3 . O vel i kost i chovů nej ví ce napoví dá počet pl em enn ýc h sam i c. Nej vět ší počet sam i c m aj í v prům ěru c hov y Č S 8,13, důvodem m ůţ e b ýt ni ţ ší počet st andardní ch re gi st rov an ýc h král í č at ve vrhu prot i os t at ní m pl em enům . Dal ší m j sou Č A s 6, 7 a Mm 6,6 sam i ce m i na chov, coţ j e překvapi vé vz hl edem k nárokům na prost or a krm i vo t ěcht o nej vět ší c h pl em en. Naopak nej ni ţ ší počt y s am i c v chove c h v ykaz uj e Č čp, v prům ěru m éně o 2 aţ 4 chovné sam i ce neţ ost at ní pl em ena, u Č čp b yl o v chovu t aké nej m éně sam ců. P očt y s am ců b yl y u ost at ní ch pl em en pom ěrně v ys oké (3 aţ 4 sam ci n a chov), n a pl em enn ého sam c e při padaj í z pravi dl a 1,5 aţ 3 sam i ce. P om ěr pohl aví se l iši l podl e pl em ene, z pravi dl a b yl v cho vech m éně roz ší řen ýc h pl em en uţ ší pom ěr pohl aví ve snaz e chovat el ů o z achování nepří buz nost i a úsi l í na z achování a šl e cht ění pl em ene . Nej uţ ší pom ěr po hlaví b yl z az nam enán u Č L 1: 1,4, naop a k nej ši rší u M bh
1: 2,2 .
Tent o
post up
je
v soul adu
s doporu čení m
pro
m al é
ohroţ ené popul ace, kde m á b ýt pom ě r pohl aví co nej uţší nebo s e při bl i ţ ovat
pom ěru
1: 1
(Fal com er
a
Macka y,
1996),
coţ
vede
k om ez ení gen et i cké ho dri ft u, sní ţ ení i nbreedi n gu na n ej ni ţ ší m oţ nou m í ru a k z v ýšení v el i kost i efekt i vní popul ace N e (C ab al l ero, 1994; Frankh am , 1995; W ang, 2001). To j e čast o z ekonom i ck ýc h nebo organi z ační ch důvo dů u z ví řat nep rov edi t el né, vět ši na m odel ov ýc h s t udi í
j e real i z ována s pom ěrem
1: 3 -6 (Fe rn ánd ez
et
al ., 2003)
z abez pečuj í cí m dost at ečnou m i ni m al i zaci i nbreedi n gu. Ú z k ý pom ěr pohl aví 1 : 2 aţ 4 byl pouţ i t při šl echt ě ní pannonského bí l é ho král í ka (Na g y et al ., 2006 , 2010), pom ěr po hl aví 1: 5 - 6 b yl popsán při 44
š l echt ění produkční ch l i ni í (Basel ga, 2 004; P i l es et al ., 2006). P ouz e m al á di ferenc e v počt ech sam ců a sa m i c j e na z ákl adě gen et i ck ých anal ýz dokl ád ána při dom est i kaci ev ropského král í ka a form ování pl em en (C arn ei ro et al ., 2011). U produ kční ch chovů j e obe cně v yuţ i t v při roz e né pl em eni t bě pom ěr pohl aví 1: 8 - 10 (Ni cod e m us et al ., 2002), při pouţ i t í i nsem i nace j e pom ěr někol i kanásobně ši r ší (S z endro et al ., 1992; Th eau - C l ém ent , 2007 ), č as t o j e j i ţ prováděn a i nsem i nace dodavat el sk y, bez pl em enn ých sam ců n a farm ě.
Tabulka 5 Průměrné stavy plemenných králíků v chovech genetických zdrojů 2003 -2008 Plemeno Ukazatel Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Chovů
26,3
39,8
10,8
21,83
20,0
13,3
9,3
Samců celkem
87,2
148,8
40,7
68,5
60,5
36,2
19,5
Samců /chov
3,3
3,8
3,8
3,1
3,1
2,7
2,1
Samic celkem
172,0
332,3
59,17
145,3
108,7
78,7
34,8
Samic/ chov
6,6
8,1
5,5
6,7
5,5
5,9
3,7
Poměr pohlaví
1,9
2,1
1,4
2,1
1,7
2,2
1,7
45
V ývoj vel i kost i popul ací národní ch pl em en v l et ech 200 0 aţ 2010 dokum ent uj e přehl ed počt u
r e gi st rovan ýc h m l ad ýc h k rál í ků
v C ent rál ní pl em en né kni z e (t abul ka 6). Zde j e z řej m é, ţ e pl em ena vel kého a st řední ho rám ce Mm , Č A a Č S počet ně st agnuj í ne bo kl esaj í , nej v ýr az něj ší pokl es (t ém ěř 30 % ) b yl z az nam enán u Mm . Mí rn ý vz es t up j e u dří ve m éně poč et n ých st ř ed ní ch pl em en Č L a M bh, naopak s e v ýr az něj i roz ví j ej í pl em ena m al á Č čp a z ej m éna Č č , coţ b yl o z řej m ě dáno i v yšší fi nanční ú rovní dot ační ch podpo r c hovat el ům . S i t uace roku 2010 byl a ovl i vněna n epří z ni vou nákaz ovou si t uací , kd y b yl neobv ykl e v yso k ý v ýsk yt m yx om at óz y p rakt i ck y v c el é republ i ce , nej v ýr az něj ší propa d j e z řet el n ý u pl em en Č A, Č S a Mm . P očet
chovn ých
sam i c
v popul a ci
(t abul ka
7)
j e dnot l i v ých
pl em en j e z ákl adní m kri t éri em pro hod nocení popul ac e v i nform ační m s ys t ém u FA O DAD - IS (S ch erf, 2000 ). Nej v yšší počet sa m i c b yl ve s l edovaném období u Č S , u kt e rého současně došl o k nej vět ší m u pokl esu. Dál e násl e doval a pl em ena pl e m ena Mm a Č A u kt er ýc h s e s t av y k rál i c t ak é s ní ţ i l y. N aprot i t om u k v ýr az ném u nár ůst u počt u chovn ýc h král i c do š l o u Č čp, kt er ý j e al e st ál e kri t i ck y ohroţ en ý, z at í m co Č č se dost al j i ţ do st upně ohroţ en ý. P oz i t i vní j e, ţ e i u z b ýv aj í cí ch kri t i ck y ohroţ en ých pl em en Č L a Mbh doch áz í k nárůs t u počt u chovn ých s a m i c. Lyn ch a Land e (1998) povaţ uj í počet sam i c v reprodukci z a vho dněj ší kri t éri um ri z ika ohroţ ení neţ cel kov ý poč et re gi st rovan ých sam i c. V t om t o souboru b yl y z ahrnut y pouz e sam i ce, u ni chţ b yl z ar e gi st ro ván al espoň j eden v rh. P odl e m et odi k y FAO b yl y ze
sl edovan ýc h
pl em en
kri t i ck y
ohr oţ en ým i
(popul ac e
pod
100
cho vn ýc h sam i c ) M bh, Č L a Č čp. Ost a t ní pl em ena Mm , Č A, Č S a Č č m ěl a st at us ri z i ka ohroţ ená popul ace (p od 1000 sam i c).
46
Tabulka 6 Počty registrovaných mladých králíků v Centrální plemenné knize 2000 aţ 2010 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010+
Moravský modrý
1034
1198
1228
1072
1080
1074
986
856
917
920
775
Český albín
715
881
865
944
900
792
915
908
786
842
645
Český strakáč
952
989
1139
1071
960
844
927
961
919
864
741
Český luštič
272
176
145
242
239
340
338
352
308
329
312
Moravský bílý hnědooký
169
217
183
263
342
338
383
376
340
317
301
Český černopesíkatý
52
29
45
98
86
154
243
288
205
245
233
Český červený
1
26
153
411
374
455
453
656
671
633
586
+ stav k 28. 2. 2011 (registrace za kalendářní ročník je ukončena 31. 3. roku následujícího)
47
V ývoj
vel i kos t i
efekt i vní
popul ace
( Ne)
vš ech
pl em en
ve
s l edovaném období j e z ach yc en v t ab ul ce 8. P ro posouz ení ri z i ka ohroţ ení b yl pouţ i t prům ěr hodnot y N e posl ední ch t ří l et , prot oţ e Duchev et al . (200 6) povaţ uj í pro kat ego ri z aci ri z i ka vhodné období v dél ce nej ví c e dva gen era ční i nt erval y . Moravsk ý m odr ý m ěl st abi l ní popul aci s hodnot ou N e kol em 230, pop ul ace j e m i m o ohro ţ ení . Č esk ý s t rakáč v yk az oval z pl em en genet i ck ýc h z droj ů popul aci nej vět ší , N e kol em 400, m ez i roční v ýk yv y však b yl y z řet el né, souvi sel y z ej m éna s v ýk yv y v počt u ch ovů. Č e sk ý l ušt i č z az nam enal poz vol n ý ná růs t hodnot y o 50 % aţ n a 117, coţ st ál e j e ohroţ ená popul ace. Č esk ý al bí n s e bl í ţ í hodnot ě 200, v posl ední ch l et e ch z az nam enal pokl es N e kol em 10 %. Moravsk ý bí l ý hnědook ý v yk az oval nárůst hodnot y N e o 63 % , přes t o b yl a popul a ce ohroţ en á. Č esk ý č erv en ý z az nam e nal nárůs t t ém ěř o 90%. J ednoz načně nej m enší popul ací j e
Č čp, přest oţ e ve
s l edovaném období hodnot a N e na ros t l a o 172 %, b yl a popul ace ohroţ ená . Z v ýsl edk ů j e z řej m é, ţ e v k l asi fi kaci EAAP n e b yl o ţ ádné z e s l edovan ých pl e m en kri t i ck y oh roţ eno, pl em ena
Mbh, Č L a Č čp
m ěl a st at us ohroţ e n ých pl em en, poz i t i vní však b yl ná rů st vel i kos t i efekt i vní popul ace v e sl edovaném obdob í o 50 aţ 170 %. P l em ena Mm , Č A, Č S a Č č b yl a kl asi fi kována j ako popul ace m i m o ri z i ko ohroţ ení z áni kem , m i m o Č č však z az nam enávám e u t ěcht o pl em en po kl es. Fal con er
a
Ma cka y (1996)
n ebo
C abal l ero
a
Toro
( 2000)
povaţ uj í vel i kost efekt i vní popul ace pl em ene ( N e ) z a ch ar akt eri st i ku nej l épe v yst i huj í cí vel i kost popul ace , prot oţ e m á pří m ý vz t ah s e s t upněm i nbreedi ngu, genet i ckou va ri a bi l i t ou a ţ i vot nost í pl em ene. S oučasně um oţ ňuj e z hodnot i t ri z i ko ohroţ ení z áni kem a j e v yuţ í vána v podm í nkách Evro pské asoci a ce pro ţ i voči šnou v ýr obu EA AP a j ej í m i nform ační m s yst é m u EFAB IS (S i m on a Buch enau e r, 1 993; S i m on, 1999;
Al derson,
2003;
Duchev
et
al .,
2006) .
P ro
bez pečnou
dl ouhodobou ex i st enci popul ac e povaţ uj í Lynch a Land e (1998) z a nej ni ţ ší hodnot u N e 500, ţ ádné z e sl edovan ýc h pl em en t ut o hodnot u hodnot u nepřekro či l o.
48
Tabulka 7 Počet samic v reprodukci a stupeň rizika ohroţení populace plemen králíků (podle FAO) Rok / počet samic v reprodukci
Průměr
Index %
Plemeno 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2006-08
2008/03
Stupeň rizika ohroţení populace
Moravský modrý
181
182
183
161
165
164
163,3
90,6
ohroţená
Český strakáč
373
332
308
289
318
314
307,0
84,2
ohroţená
Český luštič
48
46
62
65
67
67
66,3
139,6
kriticky ohroţená
Český albín
149
135
136
154
160
138
150,7
92,6
ohroţená
Český červený
79
73
99
106
128
158
130,7
200,0
ohroţená
Moravský bílý hnědooký
55
89
88
93
88
75
85,3
136,4
kriticky ohroţená
Český černopesíkatý
17
19
26
45
56
46
49,0
270,6
kriticky ohroţená
49
Tabulka 8 Efektivní populace plemen genetických zdrojů králíků a stupeň rizika ohroţení (podle EAAP)
Rok / hodnota Ne
Průměr
Index %
Plemeno 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2006-08
2008/03
Stupeň rizika ohroţení populace
Moravský modrý
244
224
230
223
233
236
230,7
92,6
neohroţená
Český strakáč
465
415
372
377
398
412
395,7
88,6
neohroţená
Český luštič
77
78
94
109
102
117
109,3
151,9
ohroţená
Český albín
185
181
189
207
206
169
194,0
91,4
neohroţená
Český červený
108
127
149
155
186
205
182,0
189,8
neohroţená
Moravský bílý hnědooký
67
89
92
127
107
109
114,3
162,7
ohroţená
Český černopesíkatý
25
29
35
66
76
68
70,0
272,0
ohroţená
50
Vel i kost
efekt i vní
popul ace
(N e )
není
běţ ně
udáva nou
hodnot ou u král í ků, u hospodářsk ých z ví řat j e však řad a údaj ů u růz n ých d ruhů. W i e gel (2001) uvádí N e u hol št ýnského skot u 39, j ers e yského 30, podobně j ako Hansen ( 2006), kt er ý upoz or ňuj e na s ouvi sl ost z ávaţ n ýc h reproduk ční ch pro bl ém ů s ní z kou hodnot ou N e 60 i při vel kém r oz sahu popul ace h ol št ýnského skot u. hannoversk ých vel i kost
t epl okrevní ků
efekt i vní
popul ace
Ham ann 372,24
a
a
Di st l Drum l
(200 8) et
al .
U koní st anovi l i (2009)
u
rakouského no ri ka 157,4. P ro popul aci an gl i ckého pl nokr e vní ka ve Fran ci i uváděj í Mour eaux et al . (1996) N e 181 , u popul ací pl em en pras at l andras e a vel kého bí l ého Mai gnel a Labrou e (200 1) z j i st i l i N e 60 a 84 p ři popul ací ch 10 a 40 t i sí c p rasni c. V genet i ck ých z dro j í ch u nás b yl y pu bl i kován y hodnot y N e : u kl adrubského kon ě 114 aţ 140 (J ak u bec et al ., 2006), české z l at é kropenk y 60 aţ 103 (Gardi ánová a V an í čková, 2008), česk é hus y 101 aţ 168 a české hus y chochol at é 23 aţ 34 (Gardi ánov á, 2008). V pří padě popul ací broj l erov ých král í ků z j i st il i
Kerdi l l es a
R ocham beau (2002) u dvou sam ost at n ý c h produkční ch l i ni í hodnot y N e 4 8-50 resp. 35 -37, coţ j sou hodnot y ni ţ ší i prot i nej m enší popul aci Č čp v našem pří pa dě. U s ynt et i ckého pl em ene pannonsk ého bí l ého Na g y et al . (2010) st anovi l i N e v roz sahu 37 aţ 91 v závi sl ost i na z půs obu v ýpo čt u. C arnei ro et al . (201 1) dokl ádaj í sni ţ uj ící se N e u popul ací di vok ýc h král í ků, j ej i chţ (pů vodní vel i kost b yl a odhadována na 1 278 t i sí c u Oryct ol agus cuni cul us al gi rus a 825 ti sí c u O. c. cuni cul us , u pl em e n dom ácí ch král í ků Nb a fr ancouz ské ho beran a odhadl i N e n a 28 r e sp. 93. S ni ţ uj í cí se vel i kost N e j e pov aţ ována z a vš eobecn ý t r end u dom est i kovan ých z ví řat (Gi bbs et al ., 20 09; Megens et al ., 2009). Z t ěcht o údaj ů v ypl ývá, ţ e ní z ká hodnot a vel i kost i efekt i vní popul ace není a ne m ůţ e b ýt j edi n ým kri t éri em pro st ano ve ní ri z i ka ohroţ ení popul ace a pro z ař az ení do program ů och ran y bi odi verz i t y v podm í nkách z em ěděl sk y v yuţ í van ých hospodářsk ých z ví řa t .
51
Z v ýsl edků j e z řet el ná roz dí l nost v yhod nocení ri z i ka ohroţení z áni kem
podl e
m e t odi k y
FAO
a
E AAP ,
resp.
podl e
vel kost i
popul ace (počt u sa m i c) a vel i kost i efekt i vní popul ace. S t at us ri zi ka podl e EAAP j e ni ţ ší neţ při kl asi fi kaci podl e FAO.
52
5.2. Analýza plodnosti Anal ýz a
pl odnost i
v ych áz í
z počt u
vrhů
a
počt u
král i c
v reprodukci (t abul ka 9). Mez i pl em en né roz dí l y počt u naroz en ýc h král í čat ve vrhu u pl em en genet i ck ých z droj ů b yl y v ysoc e průkaz né. S i gni fi kant ně nej ví c e naroz en ých m l áď a t (P ≤0,001) b yl o u pl em en Č A 6,83 a Č S 6,74, nao pak průkaz ně n ej m é ně u Č č 5,37. P očt y naroz en ýc h m l áď at j sou v souhl asu s m noha publ i kovan ým i v ýsl edk y pl odnos t i pl em en
král í ků.
P očet
naroz en ýc h
k rál í čat
ve
v rhu
je
ovl i vněn
t ěl es n ým r ám cem , h m ot nost v dospěl ost i m á z ásadní v ýz n am pro prom ěnl i vost ukaz at el ů reprodukce u král í ků (Garr eau et al ., 2004; Bün ger et al ., 2005), podobně j ako u dal ší ch ţ i voči šnýc h druhů. P l em ena s vel k ým t ěl esn ým rám c em m aj í v yšší po čt y naroz en ýc h m l áď at , coţ j e z řet el né u Mm . P ra yaga a E ad y (2002) z j i sti l i u bel gi ck ého obra 7, 3 naroz en ýc h, Lax m i et al . (2009) z az nam enal i u t éhoţ p l em ene 6,08 král í čat . Al bi not i ck á pl em en a ve vět ši n ě sl edování rovněţ v ykaz uj í v yš ší pl odnost neţ ost at ní při st ej ném t ěl esném rám ci ( Luk efah r et al ., 1983ab; McNi t t a Luke fahr, 1990; M ach, 1992; Ou ye d et al ., 2007; Bol et et al ., 2004). Č A b yl v m i nul ost i ovl i vněn os t at ní m i al bi noti ckým i pl em en y, j eho pl odnost j e z řej m ě v ýsl edkem t ohot o v ývoj e. V ysok á pl odnost u Č S j e rovněţ v ýsl edkem dl ouhod obého v ývoj e, n a gen et i ckém z ákl adu Č S se podí l el i obrovi t ý st r akáč (dnes něm eck ý obrovi t ý s t rakáč ), coţ z řej m ě poz i t i vně ovl i vňuje pl odnos t pl em ene do sou časn ost i . Obdobn ý st av z az nam enal Bol et et al . (2004 ) u an gl i ckého st raká če, kt e r ý m ěl v yšší počet n aroz en ých král í čat v e vrhu neţ ost at ní m al á pl em ena. S t řední pl em ena m aj í z pravi dl a prům ěrn ý počet n aroz en ýc h m l áď at v roz m ezí 6 aţ 7,5 (McNi t t a Luke fahr, 1990; R obert s a Luke fahr, 1992; Ma ch, 1992; Bol et et al ., 2004; Ghosh et al ., 2008). Tom u odpoví daj í hodnot y u Č A a Č S , prot i ni m průkaz ně ni ţ ší počet naroz en ýc h m l áď at ve vrhu u st ř ední c h pl em en Č L a z ej m éna Mbh m ůţ e b ýt v ysvět l en j ej i ch původem . P ři šl echt ění obou b yl a pouţ i t a 53
m al á pl em ena, Č L b yl v yšl echt ěn z a po uţ i t í král í ka m arburského a na š l echt ění Mbh se podí l el a pl em ena či nči l a m al á a st ř í bři t ý ţ l ut ý (M art i nec et al ., 2007). Z t ohot o důvod u j e i z řej m á podobn ost v počt u naroz en ýc h král í č at m ez i Mbh a Č čp, pl em en s podobn ým gen et i ck ým původem . Mal á pl em ena m aj í obecně ni ţ ší pl odnost (Garr eau et al ., 2 004). Vel i kost vrhu při n aroz ení b yl a u m al ýc h pl em en ruskéh o a či nči l y 5,51 a 5,73 ( Bol et e t al . , 2004), t o od po ví dá pl odnost i m al ých pl em en naš i ch genet i ck ýc h z droj ů Č čp a Č č. Vel m i podobnou pl odnost j ako v t ét o práci z j i st i l i Trojan a M ach (1982 ) u Č A 6,57 a u Mm pak 6, 12 naroz en ých král í čat ve vrhu, ni ţ š í o 0,26 a 0,22 m l ádět e. Zj i št ění , ţ e j e po čet n aroz en ých král í č at ve vrhu v t akt o dl ouhém období st ál ý, p ovaţ uj i z a vel m i cenné. R ovněţ počet odst aven ýc h m l áď at ve v rh u b y v ýz nam ně ovl i vněn pl em ennou pří sl ušnost í . P růkaz ně nej počet něj ší vrh y při odst avu (P ≤ 0,001) b yl y u Č A 6 ,46, naopak průkaz ně nej m enší po če t odst aven ých král í čat
b yl
z az na m enán
u
Čč
(4,9 5).
Ve
srovnání
se
st udi í
evropsk ých gen et i c k ých z droj ů j sm e z j i st i l i příz ni věj ší veli kost vrhu, Bol et et al . (2004) z az nam enal i u st řední ch pl em en fran couz ského s t ří bři t ého, z aj ečí ho a ví deňského bí l ého 4,77 , 3,98 a 5,12, nej v yšší u burgundsk ého 5,30; u m al ých pl em en angl i ck ého st raká če , ruského a či nči l y 4,59, 4,62 a 4,63. J ak aut oři uváděj í , v ýsl edk y b yl y z í skán y n a ex peri m ent ál ní ch
farm ách,
kde
ne ga t i vní m
fakt orem
m ohl a
b ýt
adapt ac e nakoup en ých chovn ých kr ál í ků na podm í nk y fa rem ní ho chovu a
pol oi nt enz í vní ho
z az nam enal i
reproduk ční ho
u původní
c yk l u.
popul ace n a
Me ft i
et
ex peri m ent ál ní
al.
(2010)
fa rm ě počet
ods t aven ých m l áď a t pouz e 4,24. U pl em en Č A a Mm v m i nul os t i Troj an a Mach (198 2) uváděl i počet odst av en ých král í č at ve vrhu 4,43 res p. 5,87. P očet nost vrhu při odst avuj e j e vel m i vari abi l ní , krom ě p očt u naroz en ýc h m l áď at a j ej i ch ţ i vot aschopnost i , j e ovli vněna m at eřsk ým i vl as t nost m i m at k y (Ham i l t on et al ., 1997; Gonz ál ez –Mari scal et al ., 2007), j ej í m l éčno st í ( Luk efah r et a l ., 1983b, 1996b; McNi t t a Luke fahr, 1990; R obert s a Luke fahr, 1992; Ir aqi et a l ., 2007) . 54
Tabulka 9 Plodnost králíků plemen genetických zdrojů 2003 – 2008
Plemeno SEM
Průkaznost
5,63cd
0,02
0,001
5,22cd
5,38bc
0,02
0,001
8,91bc
4,78e
0,20
0,001
Ukazatel Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Počet vrhů
1421
2400
396
1087
756
566
237
Počet samic v reprodukci
1035
1194
355
872
652
472
209
Počet narozených/vrh (ks)
6,34b
6,74a
5,92c
6,83a
5,37d
5,72c
Počet odstavených/vrh (ks)
5,56b
5,19cd
5,37bc
6,46a
4,95d
Ztráty do odstavu (%)
11,72b
21,18a
8,32cd
5,38de
7,91cd
a, b, c
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
SEM = standard error of means;
55
al e i řadou vněj ší ch fakt orů ( R ashwan a Marai , 2000). Zt r át y kr ál í čat do
odst avu
b yl y
v ýz nam ně
ovl i vn ěn y
pl em enem .
S i gni fi kant ně
nej v yšší z t rát y (P ≤0,001) b yl y z az nam e nán y u pl em ene Č S , podí l z t rát do odst avu dosáhl 21,18 % a b yl v p odm í nkách chovů genet i ck ých z droj ů dvou aţ čt yřnásobn ý prot i ost a t ní m pl em enům . Tat o v ýraz ná odch yl k a od ost a t n í ch pl em en v ypl ýv á z gen et i ckého z a l oţ ení Č S . Neúpl ně dom i nant ní vl oha pro t z v. angl i ckou st rakat ost K, krom ě ovl i vnění
pi gm ent a ce
srst i ,
ne gat i vně
působí
na
z drav ot ní
st av.
V či st okrevné pl em e ni t bě (rodi če - st and ardní st rak áči , gen o t yp Kk ) s e čt vrt i na král í č at na rodí j ako dom i nant ní hom oz ygot i K K, kt eří m aj í s ní ţ enou ţ i vot aschopnost a vel m i čast o j sou chovat el em v yř az en a při první kont rol e vrhu. Král í čat a m aj í ni ţší hm ot nost j iţ při naroz ení a z pravi dl a uh ynou b ěhem první ch něko l i ka t ýdnů ţ i vot a z a pří z naků d ys funk ce st ěn y st ř eva, j ej í m ţ v ýsl edk em j e obst i pace, t z v. s ynd rom m egacol ol onu ( Böd eker et al ., 1995; W i ebernei t a W egn er, 1995). S ní ţ ená funkce j e popi sována i u št í t né ţ l áz y a h ypo f ýz y ( Gerl i t z et al .,
1993;
W i ebe rnei t
a
W e gn er,
1995 ).
U
st rak a t ýc h
nebo
depi gm ent ov an ých m yší , pot kanů a kon í b yl popsán podobn ý gen et i ck y podm í něn ý s yndrom ( Lane, 1966; Lane a Li u, 1984; McC abe et al ., 1990). P růkaz ně v yšší z t rát y prot i vět ši ně pl em en ( m i m o Č S a Mbh) j s m e z az nam enal i i u Mm (11,72 % ), u vel k ýc h pl em en uv áděj í v yš š í z t rát y rovněţ P ra ya ga a Ead y (2002) ne bo Lax m i et al . (2009). Naopak průkaz ně nej ni ţ ší z t rát y b yl y u pl e m ene Č čp, coţ j e v soul adu s Bol et em et al . (2 004), kt eří u m al ýc h pl em en uváděj í n i ţ ší z t rát y. Ní z ké z t rát y j sm e z a z nam enal i t aké u Č A (5,38 %). Vel i kost vrhu při naroz ení a p ři od st avu m aj í m i m ořá dnou ekonom i ckou důl eţ i t ost pro prosperi t u chovu král í ků (Arm ero a Bl as co, 1992) a j sou pov aţ ován y z a v ýz n am né pl em e nné z nak y ovl i vňuj í cí dal ší uţi t kové vl ast nost i , výk rm nost a j at e čno u hodnot u král í ků aţ do poráţ k y (Fort un - Lam ot he a Gi denne, 200 0; Ou yed a Brun, 2008a ).
56
5.3. Růst a spotřeba krmiva
V ýsl edk y v ýk rm nost i b yl y hodno cen y ukáz al y p růkaz né
m ez i pl em enné
di fe rence
ve dvou pokus e ch a ve
všech
sl edovan ých
ukaz at el í ch. V pokusu 1 b yl a ţ i vá hm ot nost král í ků na z ačát ku pokusu (42. den věku) vel m i var i abi l ní v roz m ez í 601 g u Č čp aţ po 1062 g u Č L, pl em ena Č A a Mm b yl a v yrovnan á s 846 a 840 g (t abul ka 10). Tat o vari abi l i t a
jiţ
na
počát ku
pokusu
m ohl a
vz ni knout
j ak
vl i vem
gen et i cké roz dí l nosti pl em en , t ak m oţ né růz norodost i podm ínek chov ů nebo počet nost i vrhů, z e kt er ých z ví řat a pocház el a. H m ot nost na z ačát ku v ýkrm u od poví dal a ho dnot ám srovnat el n ým i se st andardem (t abul ka 1), pouz e u Č L a Č č b yl a v yšší o cca 20%. Také hm ot nost na konci v ýkrm u (9 1. den věku ) v yk az uj e průkaz né m ez i pl em enné di fer enc e a ukaz uj e roz dí l y pl em en podl e t ěl es ného r ám ce. P r ůkaz ně nej v yšší hm ot nost (P ≤0,00 1) b yl a dosaţ ena u vel kého pl em ene Mm a dál e u střední ho pl em ene Č A, pouze neprůkaz ně ni ţ ší hm ot nost b yl a u Č L. Naopak nej ni ţ ší hm ot nost b yl a z az nam enána u Č čp , kt er ý m ěl rovněţ nej ni ţ ší hm ot nost při z aháj ení v ýkrm u. Ve sr ovná ní s pl em enn ým i st andard y (t ab ul ka 1 ) dosáhl a vš echna pl em ena v yšší hm ot nost i . T yt o odch yl k y od st and a rdů m ohou s ouvi set s v ýţ i vou a podm í nkam i v pokusu. Z roz dí l ů ţ i vé hm ot nost i v ypl ynul y i průkaz né di fe ren ce v prům ěrném denní m pří růst ku. P růkaz ně nej v yšší (P ≤0,001) i nt enz i t u růs t u v yk áz al a pl em ena Mm a Č A (40,8 8 a 38,52 g), podob né pří růst k y u či s t okrevn ých pl e m en st ej ného t ěl esn ého rám ce z j i st i l i Seel and et al . (1996) , Bol et et al . (2000), Bol et (2002 ab), Laz z aroni (2002). Král í ci s vel k ým r ám cem v yk az uj í l epší růst ( Luke fahr et al ., 198 2; R am on at al ., 1996; La rz ul a R ocham beau, 2004). P l em ena
ČS,
ČL a
Mbh
j sou
st ř ední ,
l ehčí ho
rám ce ,
se
s port ovní m z am ěření m chovu, všechn a dosáhl a st at i st i ck y nev ýz nam ně roz dí l n ých pří růst k ů m ez i 30 aţ 32 gram y, coţ j e ve sch odě s údaj i publ i kovan ým i aut o r y S eel and et al . (1 996); Bi el anski et al . (2000); 57
Bol et et al . (2000) u pl em en podobné ho rám ce a z am ě ře ní .
Mal á
pl em ena Č čp a Č č m ěl a pří růst k y p růk az ně (P ≤0,001) ni ţ ší , podobně j ako u m al ých pl em en z j i st il i S eel and et al . (1996), Bol et et al . (2000) nebo Bi el anski et a l . (2008). Mal ý t ěl esn ý r ám ec pl em en e ovl i vňuj e z ás adní m z působem růst (R och am be au, 1997; D al l e Zot t e, 2002; La rz ul a R ocham be a u, 2004). Di fer enc e prům ěrn ých d enní ch pří růst ků ukaz uj í
na
růz n ý
růst ov ý
pot enci ál
pl em en,
kt er ý
je
podm í něn
gen et i ck y ( R och am beau, 1997). V ýsl edk y v ýkrm nos t i v pokusu 2 (t ab ul ka 11) rovněţ uk áz al y průkaz né roz dí l y m ez i j ednot l i v ým i pl em en y. C enn é j e p orovnání s h ybri dní kom bi nací H ypl us. Ţi vá hm ot n ost král í ků na z ačát ku pokus u b yl a podobně v ari ab i l ní j ako v pokusu 1 . Nej v yšší ţ i vá hm ot nost b yl a u pl em en Mm a dál e Č A a h ybri d a H ypl us, kt eří m ěl i t éměř t ot oţ nou počát eční hm ot nost , naopak nej ni ţ ší u Č L, pouz e 577 g. Hm ot nost na konci v ýkrm u v ykaz oval a průkaz né m ez i pl em enné di feren ce podl e t ěl esného r ám ce pl em ene podobně j ako v pokusu 1. S i gni fi kant ně
n ej vyš ší
ţ i vá
hm ot no st
(P ≤0,001)
b yl a
u
Mm ,
neprůkaz ně ni ţ ší p ak b yl a u Č A a h ybri dní ho král í ka H yp l us. T yt o v ýs l edk y
kor esponduj í
s v ýsl edk y
v pokusu
1,
kde
byl a
rovn ěţ
nej v yšší hm ot nost u Mm násl edovaného Č A. V ýz nam né j e p ak z j i št ění , ţ e t at o pl em ena m ěl a konečnou hm ot nost v yšší neţ H ypl us . P růkaz ně nej ni ţ ší
ţ i vá
hm ot nost
b yl a
u
Č čp .
Ve
srovnání
s pl em enn ým i
s t andard y (t abul ka 1) dosáhl a všechna pl em ena i v t om t o pokusu v yš š í ţ i vé hm ot nost i . P rům ěrn ý d enní pří r ůst ek v pokusu 2 b yl u j ednot l i v ých pl e m en průkaz ně (P ≤0,001) roz dí l n ý, nej v yšší růst v ykáz al a pl e m ena M m 42,64 g a Č A 39,5 7 g, podobně j ako v pokusu 1. N aop ak nej ni ţ š í pří růst k y dos áhl i k rál í ci pl e m ene Mb h 25,92 a Č čp 23 ,91 g. Ve s rovnání s první m pokusem vět ši na pl em en denní ho
pří růst ek.
J edi n ým
pl em e nem
m ěl a vel m i podobn ý s v ýr az nou
odch yl kou
prům ěrn ých denní ch pří růst ků b yl Mbh, kt er ý z az nam enal ve druh ém pokusu pokl es o 4,59 g (30,51 vs. 25, 92 g ). P orovn ání o bou pokus ů ukaz uj e, ţ e pl em ena Mm a Č A m aj í st abi l i z ovanou velm i v ysoko u i nt enz i t u
růst u
srovnat el nou
s h ybri dní m i
král í k y.
S oučasně
se 58
pot vrdi l a nej ni ţ ší int enz i t a růst u Č čp. Z v ýsl edků růst u j e pat rné, ţ e di feren ce růst u j so u podm í něn y gene t i ck y ( R och am beau , 1997) a v ýz n am n ým fakt or e m m ůţ e b ýt ţ i vá h m ot nost v dospěl osti (R am on et al ., 1996; Dal l e Zot t e, 2002; Larz ul a R ocham beau, 2004 ). P růkaz ně nej v yšší denní pří j em krm i v a (P ≤0,001) b yl z j i št ěn v pokusu 1 u Č L, a naopak v ýz nam ně nej ni ţ ší de nní pří j em b yl z az nam enán u Č čp 96 g (t abul ka 10). Tot o pl em eno m ěl o současně průkaz ně
nej ni ţ ší
s ouvi sel a. pl em ena
pří růst ek
a
spot řeba
pak
s tímto
ukaz at el em
V ýsl ed k y t ohot o pokusu n epot vrdi l y př edpokl ad, ţ e vět š í m aj í
vět ší
denní
pří j em
krm i va
(R am on
et
al .,
1996;
M aert ens, 1999). P rům ěrná denní spot řeba krm i va b yl a v pokusu 2 (t abul ka 11) nej ni ţ ší u Č čp, coţ b yl o st ej n é j ak o v pokusu 1. Me z i pl em enné di feren ce b yl y st at i st i ck y průk az né (P ≤0,001) a denní spot ř eba krm i va odpoví dal a t ěl esné m u rám ci j ednot l i výc h pl em en, vět ší pl em ena m ěl a v yš š í denní pří j em krm i va a t o j e v so ul adu s údaj i R am ona et al ., (1996) a Ma ert ens e (1999). P růkaz ně nej ni ţ ší konverz e b yl a v poku su 1 z az nam enána u M m (t abul ka 10), vel ké ho pl em ene s n ej i nt enz i vněj ší m růst em , coţ j e ve s h o d ě s aut or y Lóp ez a S i err a (2002), kt eří u pl em en e Gi gant e d e Es paňa uvád ěj í konverz i 3,3. Vel ká pl e m ena nebo genot yp y m aj í l epš í konverz i krm i va (Ram on et al ., 1996; Larz ul a R ocham beau, 2004; S z endro et al ., 201 0). Korel ace m ez i konverz í a denní m i pří r ůst k y j e v ys oc e ne gat i vní ( - 0,82; Moura et al ., 1997; P i l es et al ., 2004), coţ j e z řet el né u Mm , ovše m Č čp při průkaz ně nej ni ţ ší ch pří růst cí ch v ykáz al j en neprůkaz ně v yš ší konverz i . P růkazně nej v yšší konver z e krm i va b yl a
z j i št ěna
u
ČL,
ovšem
u
h ybri dní ch
král í ků
v
podobn ých
podm í nkách chovu Dokoupi l ová et al . (2006) nebo Vost r ý et al . (2008ab) z j i st i l i konverz i i nad 5,0. Konverz e krm i va b yl a v roz dí l y
n eb yl y
st a t i st i ck y
pokusu 2 v roz m ez í 3,34 aţ 4,26,
p růkaz né
(t abul ka
11).
P odobně
j ako
v pokusu 1 b yl a nej l epší konverz e u r ychl e rost oucí ch pl e m en Mm a Č A. P om ěrně v yso ká spot řeb a na 1 kg p ří růst ku u k rál í ků H ypl us m ohl a souvi set s del ší dobou v ýk rm u, neţ j e u t ohot o genot yp u běţ né. 59
M ach et al . (2007) z j i st i l i u h yb ri dů H ypl us při v ýkrm u nad 77 dní z horš ení konverz e. Obecně se konv erz e z horšuj e s prodl ouţ enou dobou v ýkrm u ( La rz ul a R ocham beau, 2004) . V ýsl edk y u t ohot o ukaz at el e v o b ou pokusech na sebe n avaz ují .
60
Tabulka 10 Růst a spotřeba krmiva - pokus 1
P l em eno Ukaz at el
S EM
P růka z nos t
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mb h
Ččp
Ţi vá hm ot nost ve 42 dnech věku ( g)
840 b
692 b c
1062 a
846 b
723bc
722bc
601c
23,64
0,001
Ţi vá hm ot nost v 91 dnech věku ( g)
2844 a
2254 b c 2619 a b
2733 a
1862d
43,89
0,001
P rům ěrn ý d enní pří r ůst ek (g) (42. - 91. den)
40,88 a 31,87 b 31,77 b 38,52 a 2 6 , 7 7 c 3 0 , 5 1 b 2 5 , 7 4 c
0,71
0,001
136 a b
121 a b c
145 a
140 a b
106bc
122abc
96c
3,17
0,001
3,31 c
3,80 b c
4,57 a
3,63 b c
3,97b
4,02b
3,76bc
0,07
0,001
1
2
0
0
1
2
3
P rům ěrná denní spot řeba krm i va (g/ ks / den ) (42. - 91. den) P rům ěrná spot řeb a k rm i va - konverz e (kg/ k g) (42. - 91. den) Úh yn
a , b, c
2035cd 2217cd
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05); SEM = standard error of means;
61
Tabulka 11 Růst a spotřeba krmiva - pokus 2
Genotyp Ukazatel
SEM
Průkaznost
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Hyplus
Ţivá hmotnost ve 42 dnech věku (g)
1458a
897bc
578c
1107ab
701bc
978acb
879bc
1146ab
48,86
0,001
Ţivá hmotnost v 91 dnech věku (g)
3248a
2188b
2015b
2769ab
1938b
2188b
1960b
2575ab
82,79
0,001
Průměrný denní přírůstek (g) (42. - 91. den)
42,64a
30,75bc 29,86bc 39,57ab
26,6bc
25,92c
23,91c
34,01b
1,20
0,001
Průměrná denní spotřeba krmiva (g/ks/den) (42. - 91. den)
166a
123ab
107b
132ab
102b
103b
98b
138ab
4,14
0,001
Průměrná spotřeba krmiva - konverze (kg/kg) (42. - 91. den)
3,68
4,01
3,58
3,34
3,83
3,98
4,26
4,16
0,08
ns
a, b, c
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means;
62
5.4. Jatečná hodnota Ukaz at el e rel at i vní ,
j at ečn é
v ykaz uj í
hodnot y
průkaz né
v pokus u
di feren ce
m ez i
1,
j ak
absol ut ní
pl em en y
t ak
s v ýj i m kou
podí l u z adní část i a podí l u st ehenní sval ovi n y (t abul ka 12 ). P oráţ ková hm ot nost j ednot l i v ých pl em en b yl a odl i šná přede vší m v z ávi sl ost i na t ěl esném rám ci , p růkaz ně nej ni ţ ší (P ≤0,001) b yl a u m al ých pl em en Č č a Č čp 1840 resp. 188 7 g, n ej v yšší u Mm a Č A 2603 res p. 2617 g. Hm ot nost j at ečně opra co vaného t rupu (J OT) b yl a rovněţ průkaz ně var i abi l ní , v ýz n am ně nej ni ţ ší (P <0,001) hm ot nost J OT b yl a z j i š t ěna u Č čp pouz e 986 g, coţ u t ohot o pl em ene ovl i vni l , krom ě hm ot nost i na konci v ýkrm u, př edevší m v yšší podí l kůţe. Naopak průkaz ně
nej v yšší
hm ot nost
j at ečně
opracov aného
t ru pu
dosáhl a
pl em ena Mm a Č A 1 471 a 1455 g. S i gni fi kant ně n ej v yšší j at ečnou v ýt ěţ nost (P ≤0,004) m ě l Č č, neprůkaz ně ni ţ ší prot i t om ut o pl em eni b yl a j at e čná v ýt ěţ n ost u Mm a Č L, naop ak průk a z ně nej ni ţ ší m ěl Č čp. Zj i št ěné roz dí l y j at ečn é v ýt ěţ nost i u m al ých pl em en ukaz uj í , ţ e ne vţ d y pl at í , ţ e m al á pl e m ena m aj í v ysokou j at e č nou v ýt ěţ nost a na opak vel ká ni ţ ší (P l a et al ., 1998; Dal l e Zot t e a Ouha youn, 1998), n eboť vel ká pl em ena j sou m éně dos pěl á
při
konst ant ní m
věku
poráţ k y
por áţ ce
( D al l e
Zot t e
a
Ouha youn, 1998; La rz ul a R ocham beau, 2004). J at ečná v ýt ěţ n ost u hodnocen ých pl e m en v yk az uj e na z ákl adě v ýs l edků t ohot o pokusu průkaz né di fere nce, kt eré m ohou b ýt pl em ennou charakt eri st i kou, j a ko v ysok á j at e čná v ýt ěţ nost Č č n ebo n aopak ní z ká u Č čp. Na roz dí l od našeho pokusu z j i st i l i pouz e neprůkaz né nebo ţ ádné roz dí l y v j at ečn é v ýt ěţ nost i u pl em en nebo genot ypů kr ál í ků S chl ol aut a Lan ge (1969); Zel n í k a Granát (197 3); Nofal et al . (1995 ); P i l es et al . (2000); P asc u al a P l a (2007) st ej ně j a ko S z endro et al . ( 2010), ovš em průkaz né roz dí l y m ez i pl em en y nebo genot yp y z j i st i l i Lukefahr et al . (1982), Oz i m b a a Lukefahr (1991b) neb o Met z ger et al . (20 06). R oz dí l y v p odí l u z adní část i j at ečné ho t ěl a neb yl y v t om to pokusu průkaz ně o dl i šné, nej v yšší po dí l m ěl Mm (53,99 %), ost at ní 63
pl em ena m ěl a t ut o hodnot u vel m i v yro vnan ou kol em 52 %, coţ j sou hodnot y
v yšší ,
neţ
zj i st il i
u
h ybri dní ch
král í ků
za
podobn ých
podm í nek v ýkrm u Tům ová et al . (1996 a) nebo S kři vanová et al . (1997a) – 46 aţ 48 %. Mez i pl em en y b yl y průkaz ně roz dí l né podí l y hřb et u, di fe r ence či ni l y ví ce n eţ 4,8 %. P r ůkaz ně nej v yš ší podí l (P ≤0,015) byl z j i št ěn u Č S 24,43 %, j en nep růkaz ně ni ţ ší b yl po dí l u Č L. Ost at ní pl em ena s e v podí l u hřbet u m ez i sebou průk az ně n el i ši l a. P odobn ý p odí l hřbet u z j i s ti l i Luk efah r et al . (1992b) n ebo Luke fahr et al . (1 9 96a), kt eří m ez i p l em en y z az nam enal i rovněţ průka z né roz dí l y. P růkaz ně nej v yšší podí l st ehen (P ≤0,039) m ěl Mm a nej ni ţ ší Č S , m ezi ost at ním i pl em en y neb yl y v ýz nam né roz dí l y. V ýs l edk y j sou v prot i kl adu k si t uaci u h yb ri dní ch krá l í ků, kd y se s i nt enz i t ou růs tu s ni ţ uj e podí l st ehen (Gondr et et al ., 200 5). V ýz n am né r oz dí l y v podí l u s t ehen z j i sti l i u Nb a Kal S kři vanová et al . (2000) nebo Mach et al . (2007) u h ybri dní ch král í ků. N eprůk az né di fe renc e v podí l u st ehen u růz n ých genot ypů z j i sti l i Luk efah r et al . ( 1982), Bern ar di ni et al . (1995), Nofal et al . ( 1995), G óm ez et al . ( 1998), Larz ul a R ocham bea u (2004), He rn ández e t al . ( 2006). P odí l sval ovi n y st e hna b yl v roz sahu 2 1,61 aţ 24,41 %, ro z dí l y neb yl y st at i st i ck y p růkaz né. R ovněţ Tům ová et al . (1996 a) nez j i st i li u š es t i
genot ypů
si gni fi kant ní
roz dí l y
v podí l u
sval ovin y
st ehen,
podobně B erna rdi ni et al . (1995), P l a et al . (1998) nebo Ou ye d a Brun (2008b). S i gni fi kan t ní di ference naop a k z az nam enal i Luk efahr et al . (1992b) nebo He rn á ndez et al . (2006). Nápadn ý j e z ej m éna ní z k ý pod í l s t ehenní
sval ovi n y u Mm
při
nej v yšší m
podí l u st ehna, coţ
by
z nam enal o v ysok ý podí l kost í . To pra vděpodobně souvi sí s t í m , ţ e vel ká pl em ena m aj í hrubší kost ru a t aké m enší podí l m asa ve st ehně ( Luk efah r et al ., 19 82; Bol et et al ., 200 0). P odí l l edvi novéh o t uku z j at ečného t r upu b yl u sl edova n ých pl em en vel m i vari abi l ní (1,50 aţ 3,7%), roz dí l y b yl y průkaz né. V ýz nam ně nej ni ţ ší podí l (P ≤ 0,005) b yl z j i št ěn u Č čp, coţ je net ypi ck é u m al ého pl em ena, ovšem souvi sl ost m ez i níz k ým pří j m em krm i va, kt er ý z l epšuj e ko n verz i a sni ţ uj e podí l l edvi nového t uku, popi suj í 64
S z endro et al . (2008). P odobně b yl ní z k ý podí l l edvi nového t uku z j i š t ěn u Mm a Č A, coţ korespon duj e s t í m , ţ e vel ká pl em en a s i nt enz i vní m růst em v ykaz uj í ni ţ ší podí l t uku ( Luk efah r et al . , 1982; Bol et et al ., 2000 ). P růkaz ně nej v yšší p odí l l edvi nového t u ku b yl u Č L 3,70 %. Ledvi nov ý t uk j e v ýz n am n ým u kaz at el em neţ ádouc í ho obsahu t uku
v cel ém
j at e čném
t rupu,
korel ace
je
ud ávána
kol em
0,8
(W arew yck a Bo uqu et , 1982). Všechn y sl edov ané ukaz at el e j at ečn é ho dnot y v ykáz al y v po kus u 2 průkaz né di fer enc e m ez i genot yp y (t a bul ka 13). P oráţ kové hm ot nos t i král í ků
odpoví dal y
S i gni fi kant ně
kone čn ým
nej v yš ší
hm ot nost em
hm ot nost
(P ≤0,001)
na
konc i
b yl a
u
v ýkrm u.
Mm ,
kt eré
nás l edoval i Č A a H yp l us. Ţi v á hm ot nost ovl i vn i l a i hm ot nost i j at ečně opracovan ého t rupu. T yt o v ýsl edk y b yl y podobné j ako u pokusu 1 a i v t om t o pokusu b yl a nej ni ţ ší hm ot nost j at ečně opra cované ho t rupu u Č čp. J at ečná
v ýt ěţ nost
b yl a
genot yp em
si gni fi kant n ě
ovl i vněna
(P ≤ 0,002). U sl edov an ýc h pl em en b yl a v roz m ez í od 58,14 % u Č čp p o nej v yšší opět u Č č 62,0 %. Ost at ní pl em ena m ěl a v ýt ěţ nost kol em 60 %, neprůkaz ně odl i šnou od pl em ene s nej v yšší v ýt ěţ nost í . P l em ena Č č a Č čp m ěl a nej v yšší a nej ni ţ ší v ýt ěţ nost i v první m pokusu. Průkazné rozdíl y
j atečné
v ýtěţ nosti
mezi
plemen y
nebo
genot ypy
uvádějí
Lukefahr et al. (1982), Ozimba a Lukefahr (1991b), R össler et al. (2003) nebo Metz ger et al. (2006). St ej ně jako v prvním pokus u neb yl y potvrzen y poz nat k y, ţ e m al á pl em ena maj í v ysokou j at ečno u v ýt ěţ nos t a naopak v e l ká ni ţ ší (P l a et al ., 1998; Dal l e Zot t e a Ouha youn, 1998). Č i s t okrevná pl em en a m ěl a v yšší j at eč nou v ýt ěţ nost prot i král í kům H ypl us (56,98 %). Rozdíl y v p odí l u z adní část i j at ečného t ěl a b yl y v t om t o pokus u průkaz ně ovl i vněn y genot ypem n a ro z dí l od předc hoz í ho pokus u. S i gni fi kant ně nej v yšší podí l z adní část i (P ≤0,002) m ěl Čč a pouz e neprůkaz ně m enší H ypl us a Č A, průk az ně nej m enší podí l b yl u Č S . T yt o roz dí l y pr avd ěpodobně souvi sel y s ni ţ ší vari abi l i t ou v t om t o pokusu.
65
Tabulka 12 Jatečný rozbor - pokus 1 P l em eno Ukaz at el
S EM P růkaz nos t
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mb h
Ččp
Ţi vá hm ot nost ( g)
2603 a
2280 b
2486 a b
2617 a
1840 c
2250b
1887c
57,76
0,001
Hm ot nos t J OT (g)
1471 a
1245 b c
1392 a b
1455 a
1074 c d
1242cb
986d
34,04
0,001
J at ečná v ýt ěţ nost ( %)
61,45 a b
60,16 b
61,96 a b
60,46 b
63,71 a
60,25b
56,73c
0,48
0,004
Kůţ e z e ŢH ( %)
16,51 b c
17,90 b
17,15 b c
16,22 b c
15,87 c
16,45bc
19,83a
0,27
0,001
P odí l y j ednot l i v ých část í z j at ečně opra c ovaného t rupu ( %) Zadní čás t
53,99
52,52
52,85
52,72
51,61
51,85
52,18
0,44
ns
Hřbet
20,49 b
24,43 a
22,04 a b
20,86 b
19,59 b
21,05b
19,84b
0,40
0,015
S t ehna cel á
33,51 a
28,06 b
30,81 a b
31,87 a b
32,38 a
30,71ab
31,78ab
0,45
0,039
S t ehenní sval ovi na
22,61
21,85
24,41
23,42
23,72
23,01
23,05
0,32
ns
Ledvi nov ý t uk
1,69 b c
2,70 b
3,70 a
1,64 b c
2,62 b
2,38bc
1,50c
0,16
0,005
a, b, c
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; JOT = jatečně opracovaný trup; ŢH = ţivá hmotnost
66
Tabulka 13 Jatečný rozbor - pokus 2
Genotyp Ukazatel
SEM
Průkaznost
2481bc
84,47
0,001
1055c
1297bc
47,65
0,001
61,27a
58,14bc
56,98c
0,36
0,002
15,85c
18,75a
15,42c
0,26
0,003
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Hyplus
Ţivá hmotnost (g)
3217a
2190cd
2024cd
2804ab
1933d
2187cd
2000cd
Hmotnost JOT (g)
1755a
1192c
1107c
1555ab
1090c
1228c
Jatečná výtěţnost (%)
59,41ab
60,61ab
60,16ab
60,18ab
62,0a
Kůţe ze ŢH (%)
16,61bc
16,65bc
17,65ab
16,62bc
16,28bc
Podíly jednotlivých částí z jatečně opracovaného trupu (%) Zadní část
50,58c
49,68d
50,63c
51,98ab
52,73a
51,03bc
50,19cd
52,14ab
0,24
0,002
Hřbet
19,23b
20,92ab
18,35b
18,59b
22,14a
20,08ab
19,55ab
20,08ab
0,32
0,025
Stehna celá
31,29ab
28,84b
32,37a
33,42a
30,74ab
31,08ab
30,64ab
31,97a
0,35
0,029
Stehenní svalovina
24,46b
23,25c
25,68ab
25,82a
24,78ab
25,02ab
24,92ab
24,57ab
0,17
0,009
Ledvinový tuk
1,86bc
2,98a
1,95bc
1,47bc
2,69a
1,89bc
1,24c
1,72bc
0,15
0,039
a, b, c
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
SEM = standard error of means; JOT = jatečně opracovaný trup; ŢH=ţivá hmotnost
67
P odí l y hřb et u v hodnot ách 18,35
z j at ečně aţ
opra covan éh o
22,14 %.
t rupu
se
P r ůkaz ně nej v yšší
poh yb oval y p odí l
hřbet u
(P ≤ 0,025) b yl u Č č, násl edovan ý pl em ena Č S . Č S m ěl podí l hřbet u opět
pom ěrně v ys ok ý a
to i
v por ovnání
s h yb ri dní m
král í kem .
S i gni fi kant ně nej v yšší podí l hřbet u u ČS b yl i v pokusu 1. V ýz nam n ý vl i v
genot ypu
s růz n ým
v o bou
t ěl esn ým
pokusech
rám cem
na
podí l
j ednot l i v ých
hřbet u pl em en,
m ohl
souvi s et
z at í m co
např.
Tům ová et al . (199 6a), neuv áděj í vl i v genot ypu n a t ent o ukaz at el u h ybri dní ch k rál í ků. P odí l y st ehen z j a t e čně opr acovan ého t r upu b yl y v roz m ez í 28,84 aţ 33,42 %, s průkaz n ým i m ez i pl em enn ým i di feren cem i . V ýz nam ně nej ni ţ ší b yl podí l stehen (P ≤0,029) st ej ně j ako v první m pokusu u ČS . V ýr az n ý hřb et a m enší st ehna j sou pravděpodobně z n akem t ohot o pl em ene, coţ j e z řej m é z v ýsl edků v obou pokusech.
Na roz dí l od
t ohot o pokusu pouze neprůkaz né di fe re nce v podí l u st ehen u růz n ých genot ypů z j i st i l i Lu kefahr et al. (1982), Bern ardi ni et al. (1 995), Nofal et al. (1995 ), Tům ová et al . (1996 a) , Larz ul a R ocham b eau (2004 ), Hern ánd ez et al. (20 06). Di feren ce v podí l u s t ehenní ho sval st va b yl y n a roz dí l od prv ní ho pokusu st at i st i ck y průkaz né (P ≤0,009). Nej v yšší podí l st ehenní ho s val st va b yl u Č A a nej ni ţ ší u ČS . Vel m i podobné pořadí pl em en b yl o z az nam enáno i v pře dcház ej í cí m po kusu.
Si gni fikant ní di ference m ezi
genot yp y v osval ení zjistili Lukefahr et al. (1992b). Hern ández et al. (2006) uvádějí, ţe méně v ýrazné osval ení st ehen souvisí s intenzivním růstem, coţ je v protikladu s v ýsledk y ČA, kter ý měl v t omto pokusu nejv ýraznější podíl stehen i svalovin y st ehna a velmi intenzivní růst. Podíl ledvinového t uku b yl podobně jako v 1. pokusu průkazně ovlivněn genot ypem (P ≤0,039). S i gn i fi kant ně nej v yšší b yl u Č S , z at í m co v první m pokusu m ěl Č S dr uhé nej v yšší hodn ot y podí l u l edvi nové ho t uku. Druh ý n ej v yšší pod í l l edvi nového t uku b y l u Č č, v ýs l edek
b yl
s i gni fi kant ně
pod obn ý nej ni ţ ší
j ako podíl
v poku su
1.
l edvi nového
V obou t uku
Č čp.
pokusech
m ěl
S igni fi kant ní
roz dí l y v podí l u l edvi nového t uku u t ěcht o či st okrevn ýc h pl em en m ohl y souvi set s t ě l esn ým rám c em a i nt enz i t ou růst u, prot oţ e např. 68
Tům ová et al . (19 96a), n ez j i st i l i v ýz nam né roz dí l y m ez i genot yp y h ybri dní ch k rál í ků.
69
5.5. Hematologické a biochemické hodnoty V ýsl edk y sl edov an ých hem at ol o gi ck ých param et rů j sou uve den y v t abul ce
14.
J ednot l i vá
pl em ena
v ykaz oval a
v h em a t ol ogi ck ých
hodnot ách st at i st i cky v ýz n am né di fer e nce v hodnot ě MC V a obsahu hem ogl obi nu, u ost a t ní ch ukaz at el ů neb yl y di fe renc e si gni fi kant ní . P očet
er yt ro c yt ů
neb yl
p růkaz ně
o vl i vněn.
Nej ni ţ ší
počet
er yt roc yt ů b yl z j i št ěn u pl em ene Č čp 5, 77 T.l - 1 a nej v yšší 6,68 T.l - 1 u Č S . Všechn y hodno t y odpoví daj í f yz i ol ogi ck ým hodnot ám (Hewi t t et al ., 1989; Fl eckn el l , 2000). Hodnot y p očt u er yt roc yt ů n eb yl y v našem pokusu ovl i vněn y pl em ennou pří sl ušnost í , naopak Burnet t et al . (2006) z az nam enal i v yšší p očet er yt roc yt ů u h ybri dů prot i Nb, t ento v ýsl edek b yl s pí še důsl edkem het eróz ní ho efekt u neţ pl em enn ým z na kem . Hem at okri t se poh yboval v roz m ez í 46,58 u Č A aţ po 53,04 l .l - 1 u Č S a neb yl si gni f i kant ně ovl i vněn ge not ypem . Hodnot y b yl y v yšš í , neţ j sou popsán y v ět ši nou aut orů (H e wi t t et al ., 1989; B urnet t et al ., 2006; Tům ová et a l ., 2007; Archet t i e t al ., 2008), al e ko responduj í s f yz i ol ogi ck ým i
hodnot am i
aut orů
Fel dm ann
et
al .
(2000).
M ez i pl em enné di fer ence v naš em pokusu neb yl y prok áz ány, naop ak C hi neke et al . (2006 ) roz dí l y m ez i genot yp y uvádí . V pří padě MC V b yl y z j i št ěn y průk az n é (P ≤0,05) roz dí l y m ez i pl em en y česk ý č er ven ý a česk ý č ern opesí kat ý (83,0 vs. 73,75 fl ) , přes t oţ e se t at o pl e m ena nel i ší t ěl esn ým rám cem , m ohl o b y s e j edn at o pl em enné cha rakt e r i st i k y. Di fer ence h odnot ost at ní ch pl em en neb yl y průkaz ně roz dí l né a poh ybov al y se ve vel m i úz kém roz pět í . V našem pokusu z j išt ěné hodnot y j sou v yšší oprot i hodnot ám Hewi t t a et al . (1989) a Zi t y et al . (2008), (58 – 79,6 f l , respekt i ve 62,0 – 70,0 fl ), a z ej m éna pak prot i hodnot ám , kt eré z j i st i l i u m l ad ých br oj l erov ýc h král í ků Arch et t i et al . (2008), roz m ez í 52 aţ 60 fl . Burnet t et al . (2006)
z j i st i l
m ez i pl em enné
di feren ce
v hodnot ě
MC V,
naopak
C hi neke et al ., (200 6) roz dí l y ovl i vněné pl em en y n ez j i st i l . P očet l eukoc yt ů b yl v úz kém roz pět í 2 ,06 aţ 3,68 G.l - 1 , j e na s podní hrani ci f yz i ol ogi ckého roz pět í uváděného aut or y Fl eckn el l
70
(2000) nebo Bi t t o et al . ( 2006). Tům ová et al . (2007) uváděj í u broj l erov ých kr ál í ků v obdobn ých po dm í nkách prost ředí a krm ení v yš š í obsah l eukoc yt ů (7,02 ± 2,11 G.l - 1 ), podobně j ako He wi t t et al . (1989) , C az abon et al . (2000), Burnet t et al . ( 2006), n ebo Archet t i et al . ( 2008). Ní z k ý p očet l eukoc yt ů u vš ech pl em en v t ét o s t udi i m ůţ e b ýt spoj ován s ni ţ ší i m uni t ou či st okrevn ýc h král í ků, vš eobecn ě j e z nám a
j ej i ch
ni ţ ší
odol nost
a
ţ i vot aschopnost
prot i
h ybri dní m
popul ací m . P očet l eukoc yt ů n ení ovl i vněn pl em enem , na d r uhou st ranu kří ţ ení m ůţ e j ej i ch počet z v yšovat ( B urnet t et al ., 2006; C hi neke et al ., 2006), ovš em C az abon et al . (2000 ) z j i st i l i průkaz ně ni ţ ší počet l eukoc yt ů u k ří ţ enc ů prot i či st okrevn ým Nb. Hodnot y hem o gl ob i nu se poh yboval y v i nt erval u 123,4 a 143 , 3 g.l - 1 . Nej v yšší z j i št ěná hodnot a hem o gl obi nu u českého st rakáč e j e průkaz ně roz dí l ná (P ≤0,05) pouz e od hodnot y česk é ho al bí na a čes kého černop esí kat ého, kt eří m ěl i n ej ni ţ ší m noţ st ví hem ogl obi nu. Zj i š t ěn ý obsah he m ogl obi nu j sou v sou l adu s He wi t t em et al . (1989 ) al e i dal ší m i aut or y (Fl e cknel l , 2000; Burnet t et al ., 2006 ; S abat akou et al ., 2007; Archet t i et al ., 2008), kt eří uváděj í hodnot y h e m ogl obi nu v roz pět í 89 – 155 g.l - 1 . Naopak Tů m ová et al . (2007) u m l ad ých broj l erov ých k rál í k ů z j i st il i hem ogl obi n pouz e v roz m ez í 73,0 - 76 , 2 g.l - 1 . P růkaz né di fer ence m ez i genot yp y uváděj í Burnet t et al . (2006), C hi neke et al . (2006 ) nebo J určí k et al . ( 2007). Bi ochem i ck é p ara m et r y uved ené v t abul ce 15 se st at i st i ck y průkaz ně
l i ši l y
m ez i
pl em en y
pouz e
v
koncent ra ci
cel kového
chol est erol u a t ri a c yl gl yc erol ů. Konc ent rac e cel kov ých bí l kovi n s e poh yboval a v hodno t ách od 60,28 u Č čp aţ po 70,66 g.l - 1 u Mm a j sou v s o ul adu s prací R upi č et al . (1999), kt eří uváděj í hodnot u cel kov ýc h bí l kovi n rost oucí ch král í ků H yl a 66,0 9 ± 5,33 g.l - 1 , al e i dal ší m i aut or y (Kan eko et a l ., 1997; Burnet t et al ., 2006; Ewuol a a Egbuni ke, 2008). Naopak ni ţ ší hodnot y z j i st i l i Archet t i et al . (2008) u rost oucí ch broj l erov ých k rál í k ů (32 – 61 g.l - 1 ). Fl ecknel (2000) však uvádí vel m i š i roké f yz i ol o gi cké roz pět í 28 – 100 g.l - 1 .
71
Tabulka 14 Hematologické hodnoty plemen genetických zdrojů králíků
Ukazatel
Plemeno
SEM
Průkaznost
5,77
0,65
ns
46,92
47,88
4,80
ns
73,75b
77,5ab
83,00a
4,90
0,05
2,06
2,44
3,68
2,52
2,33
ns
125,6bc
131,0abc
134,8abc
123,4c
27,38
0,05
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Erytrocyty (T. l-1)
6,38
6,68
6,33
5,83
6,50
6,20
Hematokrit (l. l-1)
49,48
53,04
51,62
46,58
48,44
MCV (fl)
78,6ab
78,75ab
80,5ab
80,25ab
Leukocyty (G.l -1)
2,62
3,60
2,74
Hemoglobin (g.l-1)
132,6abc
143,3a
139,2ab
a, b, c
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; MCV = mean cell volume
72
V obsahu
bí l kovi n
neb yl y
z j i št ěn y
roz dí l y
m ez i
pl em en y,
ni cm éně j e nápadn é , ţ e pl em ena s nej vět ší hm ot nost í Mm a Č A m ěl a nej v yšší konc ent ra c i , z at í m co m al á pl em ena Mbh, Č č a Č čp m ěl a i nej ni ţ ší hl adi nu celkov ých bí l kovi n, t j . j e pat rna urči t á z áv i sl ost m ez i hm ot nost í král í ků a hl adi nam i cel kov ýc h bí l kovi n. Gasp erl i n et al . (2006)
podobně
p rokáz al i
z ávi sl ost
obsahu
bí l kovi n
v m ase
na
genot ypu produk ční ch h ybri dní ch kr ál í ků. Koncent ra ce al b um i nu b yl a v roz m ez í 37,99 (Mm ) po 54,38 g.l - 1 u Mbh, hodnot y odpoví da j í m noţ st ví , kt eré uvádí Fl eckn el l (2000) nebo Burn et t et al . (2006). Hl adi na m očovi n y se poh ybov al a v ro z m ez í 3,72 mm ol . l - 1 u Č A aţ 5,27 m m ol . l - 1 u Mbh, kt eré j sou ve shodě s údaj i Archet t i et al . (2008), J určí k et al . (2007), Zi t a et al . ( 2008). Ze hodnot y
sl oţ e k
cha rak t eri z uj í cí
gl ukóz y
st at i st i ck y
m et abol i sm us
průk az né
t uků
m ez i pl em enné
nev yk áz al y roz dí l y
a
odpoví daj í hodnot ám uváděn ým v prá ci Kaneko et al . (199 7). R upi ć et al . (1999) a Zi t a et al . (2008 ) uvád ěj í v yšší obs ah k revní gl ukóz y u m l ad ých
ros t oucí ch
broj l erov ých
k rál í ků
(5,61
–
m m ol .l - 1 ,
7,06
res pekt i ve 7,94±1,3 6 m m ol .l - 1 ), obdobné hodnot y publ i koval i Burn et t et al . (2006 ) . H l adi na gl ukóz y s e na z a čát ku hl adov ění sni ţ uj e pouz e nev ýr az ně ve f yz i o l ogi ck ých hodnot á c h (J ean -Bl ai n a Du ri x , 1985). M ez i pl em enně se k oncent ra ce gl ukóz y st at i st i ck y v ýz nam ně nel i ši l y, přes t o j e t řeba si p ovši m nou, ţ e pl em eno Č A m ěl o hodnotu gl ykém i e nej ni ţ ší
a
s tím
korespondoval a
si gni fi kant ně
nej v yš ší
hodnot a
t ri ac yl gl yc erol ů j ak o dal ší ho ener get i c kého z droj e. V l i t erat uře není pops án vl i v genot ypu na hl adi nu gl uk óz y, C et i n et al . ( 2009) však z j i s ti l i průkaz né di ferenc e váz ané n a po hl aví u ango rsk ých král í ků. Koncent ra ce
c el ko vého
chol est erol u
v
krevní m
séru
b yl a
nej v yšší u m oravsk ého m odrého 3,16 m m ol .l - 1 , u ost at ní ch pl em en s e hodnot y sni ţ oval y s ţ i vou hm ot nost í , přest oţ e pouz e nej v yšší hl adi na b yl a průkaz ně (P ≤ 0,047) odl i šná od ost at ní ch hodnot . Nej niţ ší hl adi nu chol est erol u m ěl o m al é pl em eno Č č 1,46 m m ol .l - 1 . Hodnot y sérov ého chol est erol u u z kou m an ýc h pl em e n odp oví daj í f yz i ol ogi cké m u roz pět í 73
u rost oucí ch král í ků (P rasad, 1999; C ori no et al ., 2002; Burnet t et al ., 2006; J aved et al ., 2009). P odobně R upi ć et al . (1999) uváděj í u ad l i bi t ně krm en ýc h kr ál í ků genot ypu H yl a obsah sérov ého cho l est erol u u 2,92 ± 1,0 9 m m ol .l - 1 . Kaneko et al . (1997) a Fl eckn el ( 2000) však uváděj í f yz i ol o gi ck é roz pět í pouz e 0,1 4 –1,86 resp. 0,1 -2, 0 m m ol .l - 1 . J e m oţ né, ţ e t ak jako j e genot ypem ovl i vněna koncent r ace t uku a chol est erol u
v m as e
(H ern án d ez
et
al .,
2008),
je
i
koncent ra c e
cel k ového chol est er ol u z ávi sl á na pl e m eni . U skot u b yl a prokáz ána poz i t i vní
rel ace
cel kového
m ez i
chol est erol u
chol est erol u
b yl a
hm ot nost í , (P avl í k
v souvi sl ost i
v yšší m i et
s
al .,
pří růst k y 2009),
poz i t i vní
a
hl adi nou
v yšší
hl adi na
energet i c kou
bi l ancí
(C avest an y et al ., 2005). Genet i ck y podm í něné z m ěn y v hl adi ně chol est erol u b yl y u král í ků prokáz án y v prací ch Kondo a W at anabe (1975), W at anab e ( 1980), Kurosa wa e t al . (1995). S é rov é hodnot y chol est erol u ovšem dosahuj í 8 aţ 14násobku f yz i ol o gi ck ýc h ho dnot (W at ana be et al ., 1985; At ki nson et al ., 1989). P růkaz ně roz dí l n ý ( P ≤ 0,01) obsah t ri ac yl gl yce rol ů b yl z j i št ěn u čes kého al bí na a m o ravského bí l ého hně dookého 1,30 a 0,75 m m ol .l - 1 , u os t at ní ch pl em en neb yl y di fe renc e pr ůkaz ně roz dí l né a poh ybuj í se v roz m ez í 0,89 aţ 1,19 m m ol .l - 1 . Zj i št ěné hodnot y t ri ac yl gl ycerol ů j sou ni ţ š í , neţ uvádí vět ši na aut orů (P rasad, 1999; R upi ć et al ., 1999; C ori no et al ., 2002; nebo J aved et al ., 2009). V ýsl edk y t ěc ht o aut orů vš ak b yl y z í skán y z krve ode bran é ven e punkcí nebo k ardi ál ní punkcí a neb yl y ovl i vněn y v yl a čnění m král í ků před por áţ kou j ako v našem ex peri m ent u. Nám i z j išt ěné m ez i pl emenné di fer ence m o hou odráţ et m et abol i ckou reak ci při l ačnění a m obi l i z aci ener get i ck ýc h z ásob . Nej v yšší h odnot a N EFA b yl a z j i št ěna u Mm , naopak nej n i ţ ší u Č čp,
roz dí l y
vša k
nej sou
průkaz n é.
Nám i
z j i št ěné
prům ěrné
koncent ra ce NEF A j sou v yšší , n eţ z j i st i l i C ori no et al . ( 2002) neb o podobně R om m ers et al . (2004 ) u k rál í ků Nb poráţ en ýc h v 90 dnech věku (0,25 – 0,29 m m ol .l - 1 ), t yt o h odnot y však neb yl y ovl i vněn y l ačnění m před poráţ kou.
Zv ýšené hodn ot y NEFA j sou pova ţ ován y z a 74
i ndi kát or y n e gat i vní ener get i cké bi l anc e (Gi l be rt et al ., 19 84; Em er y et al ., 1992), coţ m ůţ e v ysvět l ovat v yšší hl adi n y NE F A v našem ex peri m ent u po v yl ačnění kr ál í ků před poráţ kou. S éro vá hl adi na NEFA s e u kr ál í ků prudce z v yšuj e kr át ce po z aháj ení hl ad ovění (J ean Bl ai n a Du ri x , 1985).
75
Tabulka 15 Biochemické hodnoty krevního séra plemen genetických zdrojů králíků
Ukazatel
Plemeno
SEM
Průkaznost
60,28
10,234
ns
54,38
40,29
12,607
ns
4,29
5,16
5,01
2,159
ns
3,72
4,97
5,27
5,08
1,751
ns
1,83b
2,36ab
1,46b
2,03b
1,73b
0,840
0,047
0,89ab
1,19ab
1,30a
0,94ab
0,75b
1,12ab
0,325
0,010
0,95
0,75
0,85
0,84
0,82
0,69
0,406
ns
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Celkový protein (g.l-1)
70,66
65,40
64,71
67,17
62,43
63,99
Albumin (g.l-1)
37,99
43,30
38,43
43,78
42,15
Glukóza (mmol l-1)
4,97
5,63
4,84
3,94
Močovina (mmol. l-1)
5,19
3,73
4,29
Cholesterol (mmol. l-1)
3,16a
1,97b
Triacylglyceroly (mmol. l-1)
0,91ab
1,17
NEFA (g. l-1) a, b,
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; NEFA=neesterifikované mastné kyseliny 76
5.6. Stravitelnost živin V ýsl edk y st r avi t el nost i ţ i vi n v bi l anční m pokusu j sou uveden y v t abul ce 16. P růka z né roz dí l y b yl y z j i št ěn y v pří pad ě st r avi t el nos t i t uku, cel kové vl ákni n y a ADF vl ákni n y. S t ravi t el nost suši n y b yl a v roz m ez í 57,3 aţ 64,7 % a neb yl a v ýz n am ně ovl i vněn a genot ypem , coţ j e v soul adu s v ýsl e dk y Tům ová et al . (1996b), kt eř í nez j i sti l i vli v genot ypu na st ravi t el n ost suši n y. P as cual et al . (2008) naopak uváděj í průkaz né roz dí l y ve st ravi t el nos t i s uš i n y u rost ou cí ch král í ků dvou m at e řsk ýc h h ybri dní ch l i ni í (51,54 vs . 52,60 %). S t ravi t el nost N -l át e k b yl a z j i št ěna v ro z sahu 67,77 aţ 77,76 %, rovněţ neb yl a gen ot ypem ovl i vněna a t o koresponduj e s v ýsl edk y Tům ová et al . (199 6 b). S t ravi t el nost t uku b yl a průk az ně nej ni ţ ší (P ≤0,001) u pl em ene M m (82,27 %) prot i všem ost at ní m plem enům , kt erá m ěl a v ýz nam ně v yš š í st ravi t el nost . H ybri dní král í ci H ypl us m ěl i nev ýz nam ně v yš š í s t ravi t el nost neţ Mm a ni ţ ší neţ ost at ní pl em ena. Na roz dí l od t ěcht o v ýs l edků
Tům ová
et
al .
(1996b)
nez j i st i li
vl i v
genot ypu
na
s t ravi t el nost t uku u h ybri dní ch k rál í ků st ej ného t ěl esného r á m ce. S t ravi t el nost škrobu a popel ovi n neb yl a genot yp em ovl i vněna . S t ravi t el nost cel kové vl ákni n y b yl a z j i št ěna v roz m ez í 1 9,91 aţ 34,57 %, průk az ně nej v yšší (P ≤0,035) b yl a u Č A, a naop a k nej ni ţ ší s t ravi t el nost vl ákni n y b yl a u Mm . P rů kaz né roz dí l y v e st ravi t el nos t i vl ákni n y nekor espo nduj í s v ýsl edk y T ům ové et al . (1996b), kt eří nez az nam enal i u h ybri dní ch král í ků v ýz nam né roz dí l y p ři podobném roz s ahu hodnot 20,3 aţ 30,6 %. P odobně j ako ve st r avi t el nos t i cel kové vl ákni n y b yl y průk az né roz dí l y (P ≤0,026) i u ADF. Také u t ohot o ukaz at el e b yl a si gni fi kant ně nej v yšší st ravi t el nost u Č A, nej ni ţ ší pak u Č č. P ascu al et al . (2008 ) z j i st i l i průkaz né roz dí l y v e st ravi t el nos t i ADF u rost oucí ch král í ků dvou m at eřsk ých l i ni í h ybri dn í ch král í ků (13,08 vs. 16, 08 %) . 77
Ve
st ravi t el nost i
NDF
n eb yl y
průk az né
roz dí l y,
nej v yš š í
s t ravi t el nost NDF byl a opět u Č A. Udé n a Van S oest (1982) dokl ádaj í m ez i pl em enné
roz dí l y
ve
st ravi t el n ost i
vl ákni n y
mezi
m al ým i
(hol andsk ý) a vel k ým i pl em en y (bel gi c k ý obr), ni cm éně t yt o v ýsl edk y b yl y z al oţ en y pouz e na vel m i m al ém počt u z ví řat . V ýsl edk y naz načuj í roz dí l nou
náročnost
růz n ých
pl em en
král í ků
na
obsah
vl ákni n y
v k rm né dávce, coţ b y si v yţ ádal o podr obněj ší st udi um . Tům ová et al . (1996b)
rovněţ
j ednot l i v ých
upoz orňoval i
h ybri dů
na
na
obsah
moţ nost ţ i vi n
odl i šn ých
v krm né
dávce
poţ adavků vz hl edem
k di feren cí m ve st ra vi t el nost i ţi vi n. S t ravi t el nost fakt orů,
z ni chţ
j ednot l i v ých je
u
kr ál í ků
ţ i vi n práv ě
m ůţ e
b ýt
obsah
ovl i vněna
vl ákni n y
a
ř adou j ej í c h
j ednot l i v ých sl oţ ek nej v ýz nam n ěj ší . Opt i m ál ní obsah p odm i ňuj e i v yuţ i t í ost at ní ch ţ ivi n, z ej m éna bí l kovi n a ene r gi e. Vl i v na roz voj t rávi cí ch funk cí odr áţ ej í cí se i ve st r a vi t el nost i j ednot l i výc h ţ i vi n u m l ad ých kr ál í ků m á i doba odst avu, časněj ší odst av st i m ul uje r yc hl ej š í v ývoj t ráv ení ( Fort un - Lam ot he a Gi de nne, 2000; Gal l oi s et al ., 2005, 2008).
78
Tabulka 16 Stravitelnost ţivin (%) - pokus 2 Genotyp
Ţivina
SEM
Průkaznost
60,91
4,40
ns
73,03
4,54
ns
89,03a 88,17 ab
2,42
0,001
96,52
96,59
96,51
0,58
ns
36,57
30,31
37,47
6,52
ns
Mm
ČS
ČL
ČA
Čč
Mbh
Ččp
Hyplus
Sušina
58,59
60,31
58,36
64,9
57,3
60,93
58,28
N – látky
73,28
72,97
74,05
77,76
69,18
72,22
67,77
Tuk
82,27b 90,13a
89,66a 92,14a 91,06a
90,1a
Škrob
96,33
96,41
96,45
96,99
95,69
Popeloviny
37,7
37,07
39,56
44,93
29,68
Celková vláknina ADF NDF a, b, c
19,91c 23,71bc 25,75bc 34,57a 21,57bc 27,4ab
23,81bc 30,69ab
6,61
0,035
15,61bc 18,01bc 22,51b 31,12a 13,97c
19,57bc 26,89ab
7,57
0,026
5,25
ns
33,73
36,57
39,58
43,52
34,9
21,43b 40,27
37,86
40,23
- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);
ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; ADF = acido-detergentní vláknina; NDF= neutrálně-detergentní vláknina
79
6. Souhrn výsledků Genet i cké m oravsk ým i s odl i šnou
z droj e
pl em e n y hi st ori í,
charakt eri st i kam i
král í ků
se
sedm i
p ředst avuj í
původní m i
r ůz norodou
česk ým i
skupi nu
roz ší ření m ,
ex teri ér em ,
al e
i
v ypl ývaj í cí m i
pře devší m
z vari abi l it y
a
pl em en
uţ i t kov ým i ţ i vé
hm ot nost i dospěl ýc h král í ků, kt erá pře v yšuj e 100 % v roz sahu od 2,5 d o 6 kg. Král í ci
t ěcht o
p l em en
j sou chován i
v růz ně
počet nýc h
popul ací ch, v t ét o práci j e anal yz ov áno j ej i ch roz ší ření od roku 2000 na z ákl adě počt u chovů, re gi st rovan ýc h m l ad ých kr ál í ků, sam i c v reprodukci a pod l e vel i kost i efekt i vní popul ace. Nej vě t ší počt y chovů a král í ků j sou u ČS , Č A, Č č a Mm, naopak nej m enší u Mbh, Č L a Č čp. P l em ena se m ez i sebou l i ší i veli kost í chovů, počt em chovn ýc h s am ců a sam i c i pom ěrem pohl aví v chovech. Nej ví ce chov n ých sam i c b yl o
z apsáno
v ch ovech
ČS
(8,1),
naopak
nej m éně,
pouz e
3,7
v chovech Č čp. Nej uţ ší pom ěr pohl aví b yl z j i št ěn u Č L 1, 4, nej ši rš í 2 , 2 u Mbh. Všeobecně j e v chove ch upl at ňován vel m i úzk ý pom ě r pohl aví , coţ j e v ýho dou pro udrţ ení m al ýc h popul ací . P odl e kl asi fi kace EAAP není ţ ádné z e sl edovan ýc h pl e m en kri t i ck y ohr oţ eno, pl em ena pl em en,
poz i t i vní
je
Mbh, Č L a Č čp
nárůst
vel i kost i
m aj í st at us ohroţ en ýc h efekt i vní
popul ace
ve
s l edovaném období o 50 aţ 170 %. P l em ena Mm , Č A, Č S a Č č j sou kl as i fi kována j ako popul ace m i m o ri z iko ohroţ ení z áni kem . Kri t i ck y ohroţ en ým i pl em en y podl e m et odi k y FAO j sou Mbh, Č L a Č čp. Os t at ní pl em ena Mm , Č A, ČS a Č č m aj í st at us riz i ka ohroţ ená popul ace, u t ěcht o pl em en z az nam enávám e pokl es st avů s v ýj i m kou Č č. K nej v ýr az něj ší m u z v ýšení poč et nost i popul ace pl em ene došl o ve s l edovaném období u m al ých pl em en Č čp a Č č, kde v yš ší dot ační podpora z v ýši l a z áj em chovat el ů o t at o pl em ena. Z v ýsl edků j e z řej m á odl i šnost kl asi fi kace ohroţ ení po dl e EAAP a F AO. Mez i sl edovan ým i pl em en y b yl y z j i št ěn y v ýz n am né di fer ence v charakt eri st i kách pl odnost i . Mez i pl em enné roz dí l y v prům ěrném 80
počt u naroz en ých král í čat ve v rhu b yl y v ysoc e průkaz n é. Nej ví ce naroz en ýc h m l áď at b yl o u pl em en Č A 6,83 a Č S 6,74, naopak průkaz ně nej m éně u Č č 5,37 ks. R ovněţ počet ost aven ýc h m l áď at ve vrhu b yl průk az ně r oz dí l n ý u j ednot l i v ých pl em en. Nej poč et něj ší vrh y při odst avu b yl y u Č A (6,46) a průkaz ně nej m enší počet odst aven ýc h král í čat b yl z az nam enán u Č č (4,95 ). P růkaz ně nej v yšší z t rát y b yl y z az nam enán y u Č S 21 %, čt vrt i na král í čat ve v rz í ch Č S j sou dom i nant ní hom oz ygot i KK, kt eří m aj í sní ţ enou ţ i vot aschopnost a vel m i čast o j sou chovat el em v yř az e na při první kont rol e vrhu, pří padně uh ynou v první ch t ýdn ech n e bo m ěsí cí ch ţ i vot a. Z d al ší ch pl em en j sm e průka z ně v yšší z t rát y do odst avu z az nam enal i u Mm (11%), naop ak nej ni ţ ší (5 %) u Č A a Č č p. P l em ena
v ykáz al a
ve
v ýk rm nost i
průkaz né
m ez i pl em enné
di feren ce u vět ši n y sl edovan ýc h ukaz at el ů v obou pokusech. Ţi vá hm ot nost král í ků na konci v ýk rm u odpoví dal a roz děl ení pl em en podl e t ěl es ného r ám ce (v el ká, st řední , m al á pl em ena ), průk az ně nej v yšš í b yl a dosaţ en a u pl e m ene Mm (2844 a 3 248 g) a Č A (27 33 a 2769 g), t at o pl em ena m ěl a s oučasně n ej v yšší p r ům ěrné denní p ří růs t k y 40,88 a 42,64 g Mm a 38, 52 a 39,57 g Č A, c oţ předči l o i h ybri d ní král í k y H ypl us (34,01 g). Naopak nej ni ţ ší ţivá hm ot nost b yl a u m al ýc h pl em en Č čp (1862 a 1938 g) a Č č (2 035 a 1960 g) při současně nej ni ţ ší ch prům ěrnýc h d enní ch pří růst cí ch. Ţi vá hm ot nost b yl a ve vš ech pří pad ech v yš ší , neţ j sou poţ adavk y st and ardů pl em en . Č i st okrevná pl em en a v ykáz al a p řekva p i vě pří z ni vou konverz i krm i va v roz m ez í 3,31 aţ 4,47, coţ j e konverz e běţ ně z j i šťovaná i u j i n ých pl em en nebo i produkční ch h yb ri dů. Nej l epší konverz e b yl a z az nam enána u Mm 3,31, Č A 3,63 a Ččp 3,76, nej v yšší pak u Mbh a Č L, n epří z ni vá kon verz e u H ypl us (4,1 6) m ohl a b ýt z půso bena pří l i š dl ouh ým v ýkrm em . R ovněţ j at ečná hodnot a sl edovan ýc h pl em en b yl a v e vě t ši ně z naků ovl i vněna ge not ypem . J at ečnou v ýt ěţ nost j sm e z az nam enal i v š i rokém roz pět í 56,73 a 63,71 %, v obou pokusech průkaz n ě nej v yšš í u Č č, a naopak nej ni ţ ší u Č čp, coţ jsou obě m al á pl emena. Tat o z j i š t ění nepot vrz uj í všeobecné t vrz ení , ţ e m al á pl em ena m aj í v ysokou 81
j at ečnou v ýt ěţ nost a naop ak vel k á ni ţ ší . Ve vět ši ně pří p adů m ěl a s l edovaná pl em ena v yšší j at ečnou v ýt ěţ nost neţ h ybri dn í král í k H ypl us (56,98 %). Z hl edi ska
j at ečn é ho
t rupu
cenn ěj ší
part i í
je
z adní
část ,
ovlivnění jejího podílu genot ypem b yl o prokáz áno pouz e ve druhé m pokusu. P růkaz ně n ej v yšší podí l m ěl Č č 52,73 % a pouz e neprůkaz ně m enší H ypl us a Č A, průkaz ně nej m e nší podí l b yl u Č S 49,68 %. P růkaz né roz dí l y m ez i pl em en y b yl y z j i št ěn y i v podí l u hřbet u z j at ečně opra covan ého t rupu, kt er ý s e poh yboval v hodnot ách 18,35 aţ 24,43 %. Nej ni ţ ší podí l hřbet u b yl u Mm a Č A, naop a k nej v yšš í podí l b yl z az nam en án u Č S . Vl i v geno t y pu b yl p rokáz án i u podí l u s t ehen. P růkaz ně ne j ni ţ ší b yl podí l st ehen u Č S (28,06 a 28,84 %), s t ej ně j ako nej ni ţ ší podí l sval ovi n y st ehen. V ýr az n ý hřb e t a sl abš í s t ehna b yl y n ápad n ým i z nak y t ohot o pl em ene v obou pokusech. Naopak nej v ět ší podí l st ehen b yl z az nam enán u Mm a Č A, t o j e v prot i kl adu k si t uaci u h ybri dní ch král í ků, kd y s e s i nt enz i t ou růst u s ni ţ uj e podí l st ehen. P ří z ni vé sl oţ ení j at ečně opr acov an ého t rupu s v ýr az n ým i st ehn y a j ej i ch osval ení m b yl o z j i št ěno i u pl em ene Č č. P odí l
l edvi nového
t uk u
z j at ečně
opracovan ého
t rupu
b yl
průkaz ně ovl i vněn genot ypem . N ej ni ţ ší podíl b yl z j i štěn v obou pokusech u Č čp (1,50 a 1,24 %), coţ j e net ypi cké u m al ého pl em ene. P ouz e neprůkaz ně vyš ší podí l l edvi nového t uku v obou pokusech b yl z j i š t ěn i u Mm , Č A a ve d ruhém poku su u h ybri da H ypl us, naopa k nej v yšší podí l t uku b yl v obou pokuse ch z ji št ěn u ČS (2,70 a 2,98 %). V krevní m
obraz u
b yl y
prok áz án y
m ez i pl em enné
r oz dí l y
u hodnot MC V a hem ogl obi nu. V pří pa dě MC V b yl y z j i št ěn y průkaz ně odl i šné hodnot y u pl em en Č č a Č čp (83,0 vs. 73,75 fl ) , přest oţ e s e t at o pl em ena nel i ší t ěl esn ým r ám cem a m ohl o b y se j edn at o pl em enné charakt eri st i k y.
Di feren ce
u
ost at ní ch
pl em en
neb yl y
průkaz ně
roz dí l né. Nej v yšší z j i št ěná hodnot a he m ogl obi nu u Č S (1 43,3 g.l - 1 ) b yl a průkaz ně roz dí l ná pouz e od hodn ot y Č A a Č čp. Me z i pl em enné di feren ce po čt u er yt roc yt ů a l euko c yt ů, ani obsahu he m ogl obi nu a hodnot hem at okri t u neb yl y z j i št ěn y.
82
V bi ochem i ck ých p aram et r ech krevní h o séra b yl y z az nam enán y m ez i pl em enné
roz dí l y
v hl adi ně
ch ol est erol u
a
t ri ac yl g l yce rol ů.
Koncent ra ce chol es t erol u b yl a n ej v yš ší u Mm (3,16 m m ol .l - 1 ), u os t at ní ch pl em en s e hodnot y sni ţ oval y s ţ i vou hm ot nost í . P růkaz ně roz dí l n ý obsah t ri ac yl gl yce rol ů b yl z j i št ěn u Č A a Mbh (1,3 0 vs. 0,75 m m ol .l - 1 ),
u
ost atní ch
pl em en
n eb yl y
di f eren ce
p růk az n é.
Lz e
předpokl ádat , ţ e pravděpodobn ě m et abol i sm us t uků j e na z ákl adě t ěcht o
poz nat ků
u
pl em en
s nej vě t ší
hm ot nost í
i ntenz i vněj š í .
Koncent ra ce c el kov ých bí l kovi n, al bum i nu, m očovi n y, gl ukóz y a NEFA neprok áz al y st at i st i ck y v ýz na m né roz dí l y m ez i sl edov an ým i pl em en y. Genot yp rovněţ ovl i vni l st ravi t el nost někt er ých ţ i vi n. P růkaz né odl i šnost i b yl y z j i št ěn y u st r avi t el nost i t uku, cel kové vl ákni n y a ADF , naopak ve st r avi t e l nost i ost at ní ch sledovan ých ţ i vi n, suši n y, N L, š krobu, popel ovi n a NDF neb yl y z j išt ěn y průkaz né ro z dí l y m ez i genot yp y. S t r avi t el nost t uku b yl a prů kaz ně nej ni ţ ší u pl em ene M m (82,27 %). S t ravi t el nost vl ákni n y b yl a nej v yšší u Č A (34,57 %) , průkaz ně nej v yšší st ravi t el nost b yl a u t ohot o p l em ene z az nam enána rovněţ u ADF (31,12 %) a nep růkaz ně ne j v yšší i NDF. Vel m i podobná, pouz e neprůkaz ně ni ţ ší st ravi t el nost vl ákni n y, AD F a NDF b yl a z az nam enána i u ge not ypu H ypl us, nao pak nej ni ţ ší st ravi tel nost b yl a z j i š t ěna u Mm .
83
7. Závěr P ůvodní
či st okrevná
pl em ena
král í ků
m ohou
předst avo vat
š i rok ý roz sah cha ra kt eri st i k a uni kát ní z ásobu gen et i cké ro z m ani t osti s urči t ým v yuţ i t el n ým pot enci ál em uţ i t kov ých vl ast nost í . C í l em předkl ádané prác e b yl o popsat a posoudi t st av pl e m en z ařaz en ýc h
do
pro gr am u
ochran y
ge net i ck ýc h
z droj ů
král í ků
a
s oučasně z hodnot i t uţ i t kovost t ěcht o sedm i pl em en král í ků : m oravsk ý m odr ý (vel k é pl em eno), česk ý al bí n, česk ý st rak áč, č e sk ý l ušt i č, m oravsk ý bí l ý hně dook ý (st řední pl e m ena), česk ý če rve n ý a česk ý černopesí k at ý popul ací ,
(m al á
reproduk ce,
pl em ena ).
Kom pl ex ní
v ýk rm nost i ,
jat ečné
z hodnocení hodnot y,
vel i kost i z ákl adní ch
f yz i ol ogi ck ýc h para m et rů krve a st ravi t el nost i ţi vi n u t ěcht o pl em en neb yl o dosud z pra co váno. Vel i kost popul ací popi sovan ýc h pl em en ve sl edované m obd obí b yl a vel m i vari abi l ní , nej m enší popul ace b yl y u m or avské ho bí l ého hnědookého, česk éh o l ušt i če a z ej m éna českého č ernopes í kat ého, kt erá m aj í podl e m et odi k y FAO st at us kri t i ck y ohroţ en ých popul ací , poz i t i vní j e al e nárůst vel i kost i popul ací ve sl edo vaném obd obí o 50 aţ 170 %. Nej po čet něj ší j sou m oravsk ý m odr ý, česk ý al bí n, česk ý s t rakáč a česk ý če r ven ý, kl asi fi kován y j sou j ako popul a ce s ni ţ ší m ri z i kem ohroţ ení . Zaz nam enávám e u ni ch však t rval ý m í rn ý pokl es s v ýj i m kou českého červen ého , kt er ý naopak z az nam enal v ýraz n ý nárůst podobně j a ko čsk ý če rnopesí kat ý.
P l em en ářská opat ření
v chovech genet i ck ýc h z droj ů kr ál í ků b y m ěl a b ýt m odi fi kována i podl e vel i kost i efekt i vní popul ace. Ochrana a podpor a v rám ci program u z áchr an y gen et i ck ých z droj ů j e i nadál e n ut ná v z ávi sl osti na k l asi fi kac i ri z i ka ohroţ ení v di fer encovan ém roz sahu, nej ví c e j s ou ohroţ ena pl em ena česk ý l ušt i č , m oravsk ý bí l ý hn ědook ý a čes k ý če rnopesí kat ý. P ři hodnocení uţ i tkov ých vl ast nost í č i st okrevn ýc h pl em e n j e nut no z důraz ni t , ţe sl edovaná p l em e na j sou po m noho gener ací chován a pouz e v z áj m ov ých chove ch, kde j e šl echt ění z am ěřeno 84
předevší m na ex t er i ér, a uţ i t kové z nak y z ůst ával y do z načné m í r y m i m o poz ornost chovat el ů. Mez i
hodnocen ým i
pl em en y
b yl a
prokáz ána
v ýz n am ná
vari abi l i t a uţ i t kov ýc h vl ast nost í . Nej pří z ni věj ší hodnot y r eprodukc e m ez i sl edovan ým i pl em en y b yl y z j i št ěny u č eského al bí na. P oz i ti vní j e z j i št ění , ţ e pl odnost m oravského m odrého a č eského al bí na z ůst ává na s rovnat el né ú rov ni po řadu gene rací . R ovněţ v ýkrm nost
a j at ečná ho dnot a b yl a u j ednot l i v ých
pl em en v ýraz ně odl i šná.
U m oravsk éh o m odrého a česk é ho al bí na
pl em en
v
b yl a
p rok áz ána
obou
pokusech
st abi l i z ovaná
v ysok á
i nt enz i t a růst u a konverz e srovnat el ná s h yb ri dní m i král í k y, st ej ně t ak j ako j at ečná hodnot a (j at ečná v ýt ě ţ n ost , podí l z adní část i , podí l s t ehen a ní z k ý podí l l edvi nového t uku). Vel m i dobrá j at ečn á hodnot a, v ys oká j at e čná v ýt ě ţ nost a podí l st ehe n, b yl y prokáz án y u česk ého červen ého . N aopak česk ý st rak áč a česk ý č ernop esí kat ý j so u pl em en y v ýr az ně
hobb y
ch arakt e ru
s nev ýhod n ým i
z nak y
uţ i t kovost i .
U
čes kého st raká če t o j sou v yšší z t rát y po na roz ení , m e nší počet os t aven ýc h kr ál í čat , nej ni ţ ší podí l st ehen a j ej i ch osval ení , u českého černopesí k at ého nej ni ţ ší i nt enz i t a růstu a ní z ká j at ečná v ýt ěţ nost , přednost í b y však m ohl b ýt v el m i ní z k ý podí l l edvi nového tuku a t ed y pravděpodobn ě cel k ově ni ţ ší obsah t uku. Odl i šnost i param et rů
z ákl adní ch
popul a c í
král í ků
hem at ol ogi ck ých po
desí t k y
a
bi ochem i ck ýc h
gener ací
či st okrevně
chovan ých pl em en defi novan ých ex t eri érov ým i z nak y n eb yl y dosud s ous t avně st udovány, z at í m co u popul ací s převaţ uj í cí m podí l em Nb, t voří cí ch
dom i nant ní
cel osvět ovou
produkční
popul aci
je
údaj ů
dos t at ek podobně j ako při pouţ i t í Nb j ako m odel ové ho z ví řet e. V t om t o sl edování byl y m ez i pl em enné r oz dí l y prok áz án y v hodnot ách M C V a hem ogl obi nu, a dál e v hl adi ně chol est erol u a t ri ac yl gl yc erol ů. J e z de z řej m é, ţ e ukaz at el e t ukového m et abol i sm us pl em en s nej vět š í hm ot nost í koncent ra ce
b yl y
v yšší .
c el kov ých
Bí l kovi nn ý bí l kovi n,
m et abol i sm us
al bum i nu
a
na
krevní
z ákl adě m očovi n y
neprokáz al st at i st i ck y v ýz n am né roz dí l y m ez i sl edovan ým i pl em en y.
85
P růkaz né
odl i šnost i
m ez i
genot yp y
b yl y
z j i št ěn y
ve
s t ravi t el nost i t uku, cel kové vl ákni n y a aci do -det e r gent ní vl ákni n y, naopak u ost at ní ch ţ i vi n di ference z j i štěn y n eb yl y. S l edová ní vz t ahu s t ravi t el nost i j ednot l i v ých ţ i vi n s t ěl esn ým rám c em a uţ i t kovostí král í ků b y si v yţ áda l o dal ší ex peri m ent y. P ráce z ákl adní ch
při nesl a
pr vní
param e t rech
ucel ené
uţ i t kovost i
v ýsl e dk y
o
národní ch
popul ací ch pl em en
a
král í ků
v defi novan ých pod m í nkách . Zí sk aná dat a m ohou při spě t k j ej i ch ochraně j ako gen et i ck ýc h z droj ů i v yuţ i t í v produkční ch podm í nkách. Na z ákl adě z í skanýc h v ýsl edků j e z řej m é, ţ e pl em en a m oravsk ý m odr ý
a
česk ý
al bí n
by
m ohl a
b ýt
v yuţ i t a
pr o
produkci
v al t ernat i vní ch či ekol ogi ck ýc h ch ove ch. Na druhou st ranu j e t řeba dal š í sl edování z aměřená na kv al i t u m asa nebo poţ adavk y prost ředí a v ýţ i v y.
86
8. Seznam použité literatury
Afi fi
E.
A.
20 02.
The
Gabal i
rabbi t s
(E g ypt ).
Opt i ons
Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 55 -64. Aham eful e F. O., E duok G. O., Usm an A., Am ae ful e K. U., Obua B . E., Ogui k e S . A. 2006. Bl ood chem i st r y and ha em at ol og y of weane r rabbi t s fed sundri ed, ensi l ed and ferm ent ed c ass ava peel based di et s. P a ki st an J ournal of nut ri t i on, 5(3), 248 -253. Aham eful e F. O., O bua B. E., Ukw eni I. A., O gui ke M. A. , Am aka R . A. 2008. Haem at ol ogi cal and bi oche m i cal profi l e of wea ner rabbi t s fed ra w or p rocessed pi geon p ea seed m eal based di et s . Afri can J ournal of Agri cul t ural R ese ar ch, 3(4), 315 -319. Al derson L. 2003. B reeds at ri sk: Defi ni t i on and m easurem e nt of t he fact ors whi ch det e rm i ne endan germ en t . Li v est ock S ci ence , 123, 23 -27. Archet t i I., Ti t t arel l i C ., C eri ol i M., Bri vi o R ., Gri l l i G., Lav az z a A.
2008.
S erum
chem i st r y
and
hem at ol og y
val u es
in
com m erci al rabbi t s: P rel i m i nat or y dat a from i ndust ri al far m s i n nort hern It al y. 9 t h W orl d R abbi t C ongr ess, Verona, It ál i e , 1147 – 1152. Arm ero E., Bl as co A. 1992. Econom i c wei ght s for rabbi t sel ect i on i ndi ces. J ournal of Appl i ed R abbi t R esearch, 15, 637 -642. Arnol d J . 1994. Hi st ori que de l ´él eva ge du Lapi n. C om pt es R endus de l ´Acad em i e d ´A gri cul t ure de Fran ce, 80, 3 -12.
At ki nson
J .B . ,
Hoover
C hol est erol -fed
R . L.,
Be rr y
het eroz ygous
K.K .,
S wi ft
W at anabe
L. L.
1989 .
heri t abl e
87
h ype rl i pi dem i c rab bi t s: a new m ode l for at heros cl eros i s . At heroscl erosi s , 78, 123 -136
Barkok, A., J aouz i , T. 2002. The Ze m m ouri rabbi t s (M orocco). Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 179 -185.
Bas el ga
M.
2002.
Li ne
A,
V,
H,
R
(S pai n).
Opt i on s
Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 221 -262. Bas el ga M., Garcí a M., S ánchez J P ., Vi cent e J S ., Lavar a R . 2003. Anal ysi s of r eprod uct i ve t rai t s i n cr osses am ong m at er nal l i nes of rabbi t s. Ani m al R esearch , 52, 4 73 –479 . Bas el ga M. 2004. Genet i c i m provem ent of m eat rabbi t s. P rogr am m es and Di ffusi on. 8 t h W orl d R abbi t C ongress, P uebl a, Mex i ko, Vol . 2, 1 -13. Ber chi che, M., Ka di , S . A. 2002. Th e Kab yl e rabbi t s ( Al ge ri a) . Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 15 -20. Bern ardi ni B at t a gl i ni M., C ast el l i ni C ., Lat t ai ol i P . 1995. E ffect of si re st rai n, feedi n g, a ge and sex on rabbi t car cass. W orl d R abbi t S ci ence , 3, 9 –14. Bi anospi no E., W ec hsl er F. S ., Fern and es S ., R oca R . O., Moura A. S . A. N. T. 2006. Growt h, car cass an d m eat qual i t y t r ai t s of st rai ght b r ed and c r ossbred Bot ucat u r abbi t s. W orl d R abbi t S ci ence, 14, 237 – 2 46 . Bi el anski P ., Zaj a c J ., Fi j al J . 2000. Effect of genet i c v ari at i on on gro wt h rat e and m eat qual i t y i n r abb i t s. 7 t h
W orl d R abbi t
C ongress, V al enci a, Š paněl sko, 561 -566. Bi el anski P ., Kowal ska D., P ankowski P . 2008. P ossi bi li t y of usi ng t he
nat i ve
b re ed
of
P opi el no
wh i t e
rabbi t s
fo r
m eat
88
product i on. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, Veron a, It ál i e, 151 5 1518. Bün ger L., Lewi s R . M., R ot hschi l d M. F., Bl as co A., R enne U., S i m m G. 2005. reproduct i ve
R el at i onshi ps bet ween quant i t at i ve a nd
fi t ne ss
t rai t s
in
an i m al s.
P hi l osophical
Transact i ons of t he R o yal S oci et y , 360, 1489 –1502. Bi t t o L. L., A rubi J. A., Gum el A. A. 2 006. R eproduct i ve t rai ct and som e haem at ol ogi c al chara ct eri st i cs of fem al e rabbi t s fed pawpaw pe el m eal based di et s. Afri can J ournal of Bi om edi cal R esearch, 9, 199 -20 4. Bol et
G.
2002a.
Ar gent é
de
C ham pa gne
( Fr ance ).
Opt i ons
( Fran ce).
Opt i ons
Médi t erran éennes. S éri e B , 38, 97 -100. Bol et
G.
2002b.
Fauve
de
Bou rgo gn e
Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 89 -92, Bol et G. 2002c. Fl e m i sh Gi ant . Opti ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 105 -107. Bol et G., S al ei l G . 2002. S t rai n INR A 1077, 2066, 9077, 2666 (Fr ance ). Opt i ons Médi t erran éenn es. S ér i e B, 38, 109 -137. Bol et G., Basel ga M., Monnerot M., Rouvi er R ., R oust an A., Brun J . M., 1996. Eval uat i on, conservat i on a nd ut i l i sat i on of rab bi t gen et i c
resour ces:
Medi t erran ean
re gi on
si t uat i on and
in
and Europ e.
prospect s 6 th
W orl d
in
t he
R abbi t
C ongress, Toul ouse, Fran ci e, Vol 2, 249 -253. Bol et G., Brun J . M., M onnerot M., Abeni F., Arnal C ., Arnol d J ., Bel l D., Ber go gl i o G., Besenf el der U., Bosz e S ., Boucher S ., C hant el oup N., Du c our oubl e M. C ., Du r and -Tardi f M., Est e ves P . J ., Ferrand N., Haas C ., Hewi t t G., Jehl N., J ol y T., Koe hl P . F., Laube T., Lechev est ri er S ., Lo pez M., Masoero G., 89
Meni goz J . J ., P i cci ni n R ., Querne y G. , Vi cent e J . S ., S al ei l G., S urri dge A., van der Loo W ., Vi ra g J . S ., Vi udes de C ast ro M. P ., Vi rag J . S ., Zi m m erm ann J . M. 2000. Eval uat i on and ut i l i sat i on
of
European
rabbi t
( O ryct ol agus
cuni cul us )
gen et i c r esourc es. Fi rst resul t s and i nferens ces.
7 t h Worl d
R abbi t C ongress, V a l enci a, Š paněl sko, V ol 2, 1 -32.
Bol et G., Brun J .M., Lachev est ri er S ., Lopez M., Bouch er S . 2004. Eval uat i on of t he reproduct i ve p erfo r m ance of ei ght r ab bit breeds on ex peri m en t al farm s. Ani m al R eseach , 53, 59 –65. Bouz ekraoui ,
A.
2002.
The
Tadl a
rabbi t s.
Opt i ons
Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 169 -174. Bödeke r D., Tür ck O., Lov én E., W i ebernei t D., W e gner W . 1995. P at hoph ysi ol ogi c al and Funct i onal Asp ect s of t he Me gacol on S yndrom e
of
Ho m oz ygous
S pot t ed
R abbi t s.
J ournal
of
Vet eri na r y Medi ci ne S eri es A, 42, 549 –5 59. Bl asco A. 1996. G enet i cs of l i t t er si z e and does fe rt i l i t y i n t h e rabbi t . 6 t h W orl d Rabbi t C ongress, To ul ouse, Fran ci e, Vo l 2, 219 -227 . Bl asco A. 2008. B reeds i n d an ger of ex t i nt i on and bi odi versi t y . R evi st a Brasi l ei r a d e Zoot ecni c a, 37, 1 01 -109. Bl asco A., Ouh a yo un J ., Masoe ro G. 1993a. H arm oni z at i on of cri t eri a and t erm i no l og y i n rabbi t m e at resea rch. W orl d R ab bit S ci ence, 1(1 ), 3 -10. Bl asco A., S ant acr eu M. A., Thom ps on R ., Hal e y C . S . 1993b. Est i m at es of genet i c param et e rs for ovul at i on rat e, prena t al survi val and l i t t er s i z e i n rabbi t s. Li vest ock P roduct i on S ci ence, 34(1 -2), 16 3 -174.
90
Bl asco A., O uha youn J . 1996. Har m oni z at i on of cri t eri a and t erm i nol og y i n rabb i t m eat resea rch. R e vi sed proposal . W orl d R abbi t S ci ence, 4(2) , 93 – 99.
Bran co M., F err and N., Monnerot M. 2 000 . P h yl o geo gr ap h y of t h e European
rabbi t
( Oryct ol agus
cuni c ul us )
in
t he
Iber i an
P eni nsul a i nferred from R F LP anal ysi s of t he c yt o chrom e b gen e. He redi t y, 85, 307 – 317.
Bi j u -Duval C ., Enn afaa H., D ennebou y N., Monnerot M., Mi gnot t e F., S ori gue r R ., El Gaaï ed A., El Hi l i A., Mounol ou J . -C . 1991 . Mi t ochondri al DNA evol ut i on i n l agom orphs: ori gi n of s yst em at i c het e ropl asm y and or gani z at i on of
di versi t y i n
European r abbi t s. Mol ecul ar Evol ut i on, 33, 92– 102. Brun J .M., B asel ga M. 2005. Anal ysi s o f rep roduct i ve p erfo rm ances duri ng t he form at i on of a s ynt het i c rab bi t st rai n. W orl d R abbi t S ci ence, 13, 239 - 2 52 Burnet t N., M at hur a K., Met i vi er K . S ., Hol der R . B., Brown G., C am pbel l M. 2006. An i nvest i gat i on i nt o haem at ol ogi cal and serum chem i st r y p aram et e rs of rab bi t s i n Tri ni dad. W orl d R abbi t S ci ence, 14, 175 -187. C abal l ero A., Hi l l W .G. 1992. Effect i v e si z e of non rando m m at i ng popul at i ons. Genet i cs, 130, 909 –916.
C abal l ero A. 1994. Devel opm ent s i n t he predi ct i on of effe ct i ve popul at i on si z e. Heredi t y , 73, 657 -679.
C abal l ero A., To ro M A. 2000. Int e r rel at i ons bet we en effe ct i ve popul at i on si z e and ot her pedi gre e t ool s for t he m ana gem ent of conserv ed popul a t i ons. Genet i cal R es earch, 75 , 3 31 -343.
91
C al l ou C ., Vachot A. M., Mounol ou J . C ., 1996. Bi o gr aphi cal hi st or y o f rabbi t si n ce t he l ast gl aci at i o n: new dat a. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, To ul ouse, Fran ci e, Vol 2, 259 -264 . C arabaño R ., Badi o l a I., C ham orro J ., Garcí a -R ui z A. I., Garcí a R ebol l ar P ., Góm ez -C onde M. S ., Gut i é rrez I., Ni cod em us N., Vi l l am i de M. J ., de Bl as J . C . 2008. R evi ew. N ew t r ends i n rabbi t feedi n g: i nf l uence of nut ri t i on on i nt est i nal heal t h. S pani sh J ournal of Agri cul t ural R ese ar ch, 6, 15 -25. C arabaño R ., Vi l l a m i de M. J ., Garcí a J ., Ni codem us N., Lorent e A., C ham orro J ., Menoyo D., G arcí a -R ebo l l ar P . , Garcí a -R ui z A. I., d e Bl as J . C . 2009. New konc ept and obj ect i ves for p rot ei n am ono aci d nut ri t i on i n rabbi t : A r e vi ew. W orl d r abb it sci ence, 17 (1), 1 -14 . C ardel i no R . A., B o yaz o gl u J . 2008. R esearch oport ni t i e s i n t he fi el d of ani m al gen et i c resou rces. Li ve st ock S ci ence, 120( 3), 166 -175. C arnei ro M., Fer ran d N., Na chm an M. W . 2009. R ecom bi nat i on and S peci at i on: Di ffer ent i at ed
Loci Th a n
Near Loci
26
C en t rom eres
N ea r
Tel om eres
Ar e
M ore
Bet w een
27
S ubspeci es of t he European R abbi t ( Oryct ol agus cuni cu l us ). Genet i cs, 181, 593 - 606. C arnei ro
M.,
Bl an co -A gui ar
J .A.,
V i l l afuert e
R .,
F err and
N.,
Nachm an M.W . 2010. S peci at i on i n t he European ra bbi t (Oryct ol agus cuni c ul us ): Isl ands of di ffer ent i at i on on t he X chrom osom e and aut osom es. Evol ut i on, 64 , 3443 -3460. C arne i ro M., Afons o S ., Geral des A., G arre au H., Bol et G., Bouche r S ., Ti rcaz es A., Quene y G., Na chm an M . W ., Ferrand N. 2011. The genet i c st ruct ur e of dom est i c rabbi t s.
Mol ecul ar Bi ol o g y
and Evol ut i on. dost upné na ht t p : / / www. ox fordj ornal s.org / .
92
C ervant es I., Go ya che F., Mol i na A., Val er a M., Gut i er rez J .P . 2011. Est i m at i on of effe ct i ve popul at i on si z e from t he rat e of coanc est r y i n p edi gr eed pop ul at i ons. Ani m al B re ed i ng and Genet i cs, 128, 56 –6 3.
C avest an y D., Bl a nc J ., Kul csar M., Uri art e G., C hi l i brost e P ., Mei kl e A., Feb el H. , Fe rra ri s A., Kral l E. 2005. S t udi es of t he t ransi t i on cow under a past ure -bas ed m i l k product i on s yst e m : m et abol i c
profi l es.
J ournal
of
vet eri nar y
m edi ci ne.
A,
P h ysi ol og y, p at hol og y, cl i ni c al m edi ci ne, 52, 1 -7.
C az abon E.P . I., R ast ogi R .K., Laukn er F.B., Al i B. A. 200 0. S om e haem at ol o gi cal val ues i n rabbi t s from subt ropi cal Tri ni dad, W est Indi es. W orl d R abbi t S ci ence, 8, 6 3 -65.
C ervant es I., Go ya che F., Mol i na A., Val er a M ., Gut i er rez J .P . 2011. Est i m at i on of effe ct i ve popul at i on si z e from t he rat e of coanc est r y i n p edi gr eed pop ul at i ons. Ani m al B re ed i ng and Genet i cs, 128, 56 –6 3.
C ervant es I., Go ya che F., Mol i na A., Val er a M., Gut i er rez J .P . 2008. Appl i cat i on of i ndi vi dual i ncre ase i n i nbre edi n g t o est i m at e real i sed ef fect i ve si z es from r eal pedi gre es. Ani m al Bre ed i n g and G enet i cs, 125, 301 –310. C ast el l i ni C ., P anel l a F. 1988. He ri t abi l i t y of p re and post -weani n g wei ght s i n rabbi t s. 4 t h W orl d R abbi t C ongress, Bud ape st , Maď arsko, 112 -119 . C et i n N., Bek yü rek T., C et i n E. 2009. Effect s of sex , pregn anc y and season on som e ha e m at ol ogi cal and bi ochem i cal bl ood val u es in
Angora
R abbi t s.
S candi navi an
Journal
of
Labo rat or y
Ani m al S ci ence , 36, 15 5 -162.
93
C hi neke C .A. 2005. Genet i c and non - ge net i c eff ect s on we a ni ng and post -weani n g t r ai t s i n rabbi t bre eds and cross es. P aki st an J ournal of Bi ol og y S ci ence , 8, 1402 -14 10. C hi neke C . A., Ol o gun A. G., Ik eobi C . O. N. 2006. H aem at ol ogi cal param et e rs i n ra bb i t bred and crosses i n hum i d t ropics . P aki st an J ournal of Bi ol ogi c al S ci enc e, 9(11), 2102 -2106. C hi eri cat o G. M., R i z zi C ., R ost el l at o V. 1996. Ef fect of genot yp e and
envi ronm ent al
condi t i ons
on
t he
product i ve
a nd
sl aught e ri ng per for m ance o f gro wi ng m eat rabbi t s. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, To ul ouse, Fran ci e, Vol 3, 147 - 151. C ol i n M., Lebas F. 1996. R abbi t m eat product i on i n t he W orl d. A proposal for ev er y count r y. 6 t h W orl d R abbi t C ongr es s , Toul ouse, Fr anci e, Vol 3, 323 -330.
C ori no C ., Mourot J ., Magni S ., P ast orel l i G., R osi F. 2002. In fl aen ce of di et ar y conj ugat ed l i nol ei c aci d on growt h, m eat qual i t y, l i pogenesi s, pl asm a l ept i n and ph ysi ol o gi cal vari abl es of l i pi d m et abol i sm i n rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci enc e , 7 4, 1020 -1 028.
Dal l e Zot t e A., Ouha youn J . 1998. Effect of gen et i c ori gi n , di et and weani n g
wei ght
on
carcass
com posi t i on,
m uscl e
ph ysi coc hem i cal an d hi st ochem i cal t rai t s i n t he rabbi t . M eat S ci ence , 50, 471 -47 8. Dal l e Zot t e A. 200 2. P ercept i on of ra bbi t m eat qual i t y a nd m aj or fact ors i nfl u enci n g t he rabbi t car cass and m e at dual i t y: a revi ew. Li vest ock P roduct i on S ci ence, 7 5, 11 -32. Dal l e Zot t e A., P ri ncz Z., Met z ge r S ., S z abó A., R adnai I., B i ró Nem et h E., Orova Z., S z endró Z. 2009. R esponse of fat t eni ng
94
rabbi t s re ared unde r di ffe rent housi n g condi t i ons. 2. C arc as s and m eat qual i t y. Li vest ock S ci ence, 12 2, 39 -47. De P aul a M. G., P ont es J . R ., Ferraz J . B. S ., El er J . P . 1996. Br eed and som e no n- gen e t i c effe ct s on grow t h of C al i forni an a nd New Zeal and ra bbi t s rai sed i n S out h -Ea st ern Braz i l . 6 t h W orl d R abbi t C ongress, To ul ouse, Fran ci e, Vol 3, 269 -272. Dědková L., Ma ch K., Maj z l í k I. 1999. Growt h and fe ed c onversi on i n broj l er r abbi t s. S ci ent i a A gri cul t urae Bohem i c a, 30(4 ), 3 15 – 323. Dokoupi l ová A., M ach K., Maj z l í k I., Zav adi l ová L. 2006 . V yuţ i t í t radi ční ch pl em en pro šl echt ění a h ybri di z aci broj l erové ho král í ka. S borní k 2 3. konfer enc e „ Akt uál ní sm ěr y v cho vu broj l erov ých kr ál í ků“ , Ni t ra, S l oven sko, 31 – 38. Dobne y K., Larson G. 2006. Genet i cs and ani m al dom est i cat i on: new wi ndow on an el uci de proc es. J ournal of Zool og y, 2 69, 261 -271. Drum l T., B aum ung R ., S öl kner J . 2009. P edi gr ee anal ys i s i n t he Aust ri an Nori ke r d rau ght horse: gene t i c di versi t y and t he i m pact of br eedi n g for c oat col our o n popul at i on st ruct ure. J ournal of Ani m al Breedi n g and Genet i c s, 126, 348 -356. Duchev Z., Di st l O., Groenev el d E. 200 6. Earl y wa rni ng s yst em for l oss of di versi t y i n Europe an l i vest o ck br eeds. A rchi v für Ti erz u cht , 49(6), 52 1 -531. El -R affa A. M., Kos ba M. A. 2002a. Th e C hi nchi l l a r abbi t s (E g ypt ). Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 79 -82. El -R affa A. M., Kosba M. A. 2002 b. The B auscat r abb i t s (Eg ypt ). Opt i ons Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 69 -73.
95
Em er y R . S . , Li esm an J . S . , Herdt T . H. 1992 . Met abol i sm of l ong chai n fa t t y aci ds i n rum i nan t l i ver. Ani m al Nut r i t i on P h ysi ol og y, 122, 8 32-837. Ewuol a E. O., E gb uni ke G. N. 2008. Haem at ol o gi c al an d serum bi ochem i cal r espon se of growi n g r ab bi t bucks fed di et ar y fum oni si n B 1 . Afri can J ournal of Bi ot e chnol og y, 7(23 ), 43 04 4309. Fal con er D.S ., Ma c ka y T.F.C ., 1996. Int roduct i on t o Qua nt i t at i ve gen et et i cs. 4
FAO. 2007. and
th
ed. Lon gm an, Harl ow, 4 66 pp.
Gl oba l P l an of Act i on fo r Ani m al Gen et i c R esources t he
Int erl ake n
Decl ar at i on.
Fo od
and
Agri cul t ural
Or gani z at i on of t he Uni t ed Nat i ons, R om e, It al y . Dost upné na ht t p: / / www.fao.or g/ . FAO. 2010. S t at us a n d Trends o f Ani m al Genet i c R esourc e s – 2010. Food and A gri cul t ural Or gani z at i on of t he Uni t ed N at i ons , R om e, It al y. Dost up né na ht t p: / / www.fa o.org/ . Fel dm an B.F., Zi n kl J .G., J ai n N. C . 2000 . S chal m ´s V et eri nar y Hem at ol og y, 5 t h ed. Li ppi ncot t W i l l i am s and W i l l ki ns, USA, 1100 -1106 . Fern ández J ., Toro M. A.. C abal l ero A. 2003. Fi x ed cont ri but i ons d esi gns vs . m i ni m i z at i on of gl obal c oancest r y t o cont r ol i nbreedi n g i n s m al l popul at i ons. Genet i cs , 165 , 885 –894.
Fort un - Lam ot he L., Gi denne T. 2000. T he eff ect s of si z e of suckl ed l i t t er on i nt ake behavi our, perfo rm anc e and heal t h st at us of yo un g and r eproduci ng rabbi t s. Annal es Zoot e chni ca, 49, 51 7 – 529.
96
Fl eckn el l P . 2000. Manual of rabbi t m edi ci ne and sur ge r y. 1 n d ed. Bri t i sh S m al l Ani mal Vet eri na r y Assoc i at i on, Gl oucest er, 160 pp . Fl ux
J .,
Ful l aga r
P.
1983.
W orl d
(Oryct ol agus cuni cu l us ). Act a
Frankh am ,
R.
19 95.
di st ri but i on
of
t he
r abbi t
Zool o gi ca F enni ca, 174,75 - 77 .
C onservat i on
genet i cs.
Annu a l
R ev i ew
Genet í cs , 29, 305 –3 27 .
Gal l oi s M., Gi denn e T., Fort un - La m ot he L., Le Hu erou - Luron I. , Lal l es J .P . 2005. An earl y st i m ul at i on of sol i d feed i nt ake sl i ght l y i nfl uen ces t he m orphol ogi c al gut m at urat i on i n t he rabbi t . R eproduct i o n, Nut ri t i on, Devel opm ent , 45, 109 –122 .
Gal l oi s M., Le Hue rou - Luron I., Fo rt un - Lam ot he L., Lal l es J . P ., Gi denne T. 2008. Adapt abi l i t y of t he di gest i ve fun ct i on accordi n g t o a ge at weani n g i n t he r a bbi t : I. Eff ect on f eed i nt ake and di gest i ve funct i onal i t y. Ani m al , 2, 525 –535.
Gandi ni G. C ., Vi l l a E. 2003. Anal ysi s of t he cul t ural val ue of l ocal l i vest ock breeds: a m et hol og y. J ournal of Ani m al Breedi ng and Genet i cs, 120, 1 -11.
Gandi ni G.C ., Ol l i vi er L., Dan el l B. , Di st l O., Geor go udi s A., Groenev el ,
E.,
W o ol l i am s
J .A.
endan germ ent
of
Mart yni uk 2004.
E.,
C ri t eri a
l i vest ock
v an to
bre eds
Ar endonk
assess in
t he
Europe.
J .A.M. ,
de gr ee
of
Li vest o ck
P roduct i on S ci ence , 91(1 -2),173 –182. Garcí a M. L., Basel ga M. 2002. Genet i c response t o sel ect i on for reproduct i ve pe rfor m ance i n a m at ernal l i ne of rabbi t s. W orl d R abbi t S ci ence, 10 , 71-76.
97
Gardi ánová I., Vaní čková M. 2008. The Effect i ve P opul at i o n S i z e of Genet i c R esourc es i n C z ech R epubl i c – poul t r y - C z ech go l d bri ndl ed hen. J ournal of A grobi ol o g y, 2 5, 19 -20. Gardi ánová I. 200 8.
The Effect i ve P opul at i on Si z e of Genet i c
R esources i n C z ech R epubl i c – P oul tr y - C z ech goose and C z ech goose wi t h t o pknot . J ournal of Agrobi ol o g y, 25, 21 -2 2.
Garr eau H., S z endr o Z ., La rz ul C ., R ocham beau H. 2000. Genet i c param et e rs and gen e t i c t rends o f gro wt h and l i t t er t rai t s i n t he W hi t e P annon breed. 7 t h W orl d R abbit C ongress, V al enc i a, Š paněl sko, 403 -408.
Garr eau, H., M. P i les, C . Larz ul , M. Basel ga, R ocham be au H. 2004. S el ect i on of m at e rn al l i nes: Last r esul t s and prospe ct s.
8th
W orl d R abbi t C ongr ess , P uebl a, Mex i co, 14 –28. Garr eau H., Ead y S . J ., Hurt aud J ., Le ga rra A. 2008. Genet i c param et e rs of prod uct i on t rai t s and r esi st ence t o di gest i ve di sorders i n com er ci al rabbi t popul at i on. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, V eron a, It ál i e, C D . Gasperl i n L., P ol a k T., R aj ar A., S kvarea M., Zl edner B. 2006. Effect of genot ype, age and sex on che m i cal com posi t i on and sensor y profi l e of r a bbi t m eat . W orl d R abbi t S ci ence, 14, 15 7 166
Geral des A, R ogel - Gai l l ard C , Fe rran d N. 2005. Hi gh l evel s of nucl eot i de di versi t y i n t he Europ ea n rabbi t ( Oryct ol agus cuni cul us ) S R Y gen e. Ani m al Genet i cs, 36, 349 -351.
Geral des A., Fe rran d N., Nachm an M. 2 006. C ont rast i ng pat t erns of i nt rogr essi on at X c hrom osom e l oci acr oss a h yb ri d z one: The
98
European rabbi t ( Or yct ol agus cuni cul us ) cas e. Gen et i cs , 1 73, 919 – 933.
Geral des, A., C a rn ei ro, M., Del i bes - Mat eos, M., Vi l l afuert e, R ., Nachm an, M. W . And Ferr and, N. 2008 . R educed i nt ro gressi on of t he Y chrom os o m e bet ween subspe ci es of t he Europe an rabbi t
( Oryct ol agu s
cuni cul us )
in
the
Ib eri an
P eni ns ul a.
Mol ecul ar Ecol o g y, 17 , 4489 – 4499.
Gerl i t z S ., W esse l G ., W i ebern ei t D ., W egn er W . 1993 . The probl em s of b reedi ng spot t ed rabbi t s. 3. Va ri abi l i t y of t he pi gm ent at i on rel at i onshi p
grad e, to
gan gl i oni c
i nt est i nal
pa t hogen esi s -ani m al
wal l
breedi n g
and
suppl y, ani m al
wel far e aspe ct s. Deut sche t i era rz t l i che W ochenschri ft , 1 00, 237 -23 9.
Ghosh S .K., Das A., Buj arba ruah K.M., Das A., Dhi m an K.R ., S i ngh N.P . 2008. Effect of breed and se aso n on rabbi t product i on under subt ropi cal cl i m at e. W orl d R abbi t S ci ence, 16, 29 – 3 3. Gi bbs R .A, Ta yl o r J.F, Van Tassel l C .P . 2009. Genom e -wi de surve y of S NP vari at i on uncovers t he genet i c st ruct ure of cat t l e breeds. S ci en ce 324, 528 -532. Gi l bert M., H a y W ., J ohnson R . L., Bat t a gl i a F. C . 19 84. S om e Aspect s of Mat ernal Met abol i sm Throughout P regn anc y i n t he C onsci ous R abbi t . Pedi at ri c R ese arch, 1 8, 98 -105. Góm ez E. A., R afel O., R am ón J ., Bas el ga M. 1996. A genet i c st ud y of a l i ne sel ect ed o n l i t t er si z e at weani ng. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, Toul ouse, Fran ce, Vol 2, 289 - 292. Góm ez E. A., R afel O., R am on J . 2002a. The C al des st rai n (S pai n). Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 193 -198.
99
Góm ez E. A., R afel O., R am on J . 2002b. The P rat st rai n (S pai n). Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 203 -208.
Gondret F., La rz ul C ., C om bes S ., R ocham beau H. 2005. C arcass com posi t i on, bone m echani c al prope rt i e s, and m eat qual i t y t rai t s i n rel at i on t o growt h r at e i n r ab bi t . J ournal of Ani m al S ci ence , 83, 1526 -1 535. Gonz ál ez – Mari scal G., McNi t t J . I., Lu kefahr S .D. 2007. Mat ernal care of rabbi t s i n t he l ab and on t he fa rm : Endoc ri ne re gul at i on
of
behavi or
and
pro duct i vi t y.
Ho rm one
a nd
Behavi o r , 52, 86 -91 .
Groenev el d
L. F., Lenst r a J . A., Edi ng H., Toro M. A., S cherf B. ,
P i l l i ng D., N e gri ni R ., Fi nl a y E. K., J i anl i n H., Groenev el d E., W ei gend S . 201 0. Genet i c di versi t y i n fa rm ani m al s – a revi ew. Ani m al G en et i cs, 41 (S uppl . 1), 6 –31. Gut i érrez J .P ., C ervant es I., Go ya ch e F. 2008. Im pro vi ng t he est i m at i on of re al i z ed effe ct i ve pop ul at i on si z e i n farm ani m al s. J ournal of Ani m al Br eedi n g an d Genet i cs, 126, 32 7 – 332. G yov ai P ., Na g y I., Geren cser Z ., Met z ger S ., R adnai I., S z e ndro Z . 2008. Genet i c par a m et ers and t rends of t he t hi gh m uscl e vol um e i n P annon whi t e rabbi t s. 9 t h W orl d R abbi t C ongress , Verona, It ál i e, C D. Haj j E., Bout ros, C ., S am ra J . A. 2002.
The B al ad i rabbi t s
( Lebanon). Opt i ons Médi t erran éennes. S ér i e B, 38, 157 -161. Hansen L. B. 2006. Moni t ori ng t he w orl dwi de gen et i c s uppl y for dai r y cat t l e wi t h e m phasi s on m anagi ng crossb reedi n g a nd i nbreedi n g.
8th
Worl d
C ongr ess
on
Genet i cs
Appl i ed
to
Li vest ock P rodu ct i on, Bel o Hori z ont e, Brasi l , C D. 100
Ham ann H., Di s t l O. 2008. Genet i c vari abi l i t y i n Ha nnoveri an warm bl ood horses u si ng pedi gre e anal ysi s. J ournal of Ani m al S ci ence , 86, 1503 -1 513. Ham i l t on H. H., Lukefahr S .D., Mc Ni t t J .L. 1997. Mat e r nal nes t qual i t y and i t s i nfl uence on l i t t er survi val and ee ani ng perfo rm an ce i n com m erci al r abbi t s. J ournal of Ani m al S ci e nce 75, 926 -933 Hard y C ., C al l ou C ., Vi gne J . D., C asane D., D enne bou y N., Mounol ou J -C ., Monnerot M. 1995. R ab bi t m i t ochondri al DNA di versi t y
f rom
pr ehi st ori c
to
m odern
t i m es.
J ournal
of
Mol ecul ar Evol ut i on, 40(3), 227 -237. Hernánd ez O. J . A., Loz ano R . M. S . 2 001. Effe ct of bre ed and sex on rabbi t carcass yi el d and m eat qual i t y. W orl d R abbi t S ci ence , 9(2 ), 51 -56 . Hern ánd ez , P ., Al i a ga S ., P l a M., Bl a sco A. 2004. The effe ct of sel ect i on
for
grow t h
rat e
a nd
sl au ght er
a ge
on
c arc a ss
com posi t i on and meat qual i t y t r ai t s i n rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci ence , 82 , 3138 – 3143. Hernánd ez P ., Ari ño B., Gri m al A., Bl a sco A. 2006. C om pa ri son of carc ass and m eat ch aract eri st i cs of t hr e e rabbi t l i nes s el ect ed for l i t t er si z e or gro wt h rat e. Me at S ci e nce , 73, 645-650. Hern ánd ez P ., C esari V., Bl asco A. 2008. Effect of genet i c rabbi t l i nes on l i pi d cont ent , l ypol yt i c a ct i vi t i es and fat t y a ci d com posi t i on of hi nd l eg m eat and pe ri re nal fat . Meat S ci enc e , 78 , 485 -491
Hewi t t C . D, Inn es D. J ., S avor y J ., W i l l s M. R . 1989. Norm al bi ochem i cal and he m at ol ogi cal val ues i n New Zel and W hi t e R abbi t s. C l i ni cal C hem i st r y, 35(8 ), 1777 – 1779. 101
Ir aqi M. M., S he nana M.E., B asel ga M. 2007. S om e fact o rs affe ct i ng p roduct i v e and m i l k com po si t i on charact e rs i n a crossbre edi ng ex peri m ent i nvol vi ng Ga bal i and V -l i ne rab bi t s i n Eg ypt . W orl d R abbi t S ci ence , 15 (3), 151 –159. J akubec V. 2004. P robl ém y spoj ené s uc hování m genet i ck ýc h z droj ů hospodářsk ých z ví řa t . Náš chov, 64(9), 52 -59. J akubec V., Maj z l ík I., S chl ot e W ., Vost r ý L., Vol en ec J . 2006. Genet i c va ri at i on i n t he gen et i c resou rce
popul at i on of t he
Ol d kl adrub horse: i nbreedi n g and par a m et ers for confo rm a t io t rai t s l i near d escri bed. Act a f yt ot ech ni ca et z oot echni c a , 9, suppl , 185 -189.
J aved I., Zi a U., Muham m ad Z.K., T aqui r M., Bi l ar A, Zahi d I, J aved Is, Ij az A. 2009. Ant i h yp erl i pi daem i c effi c ac y of T rachyspermum am mi i n al bi no rabbi t s. Act a Vet eri na ri a Brno, 78, 229 -236
J ean -Bl ai n C . , Du r i x A . 1985. Effe ct s of di et a r y l i pi d l evel on ket onem i a and ot her pl asm a pa ram et e rs rel at ed t o gl u cose a nd fat t y
aci d
m et ab ol i sm
in
t he
rabbi t
duri ng
f ast i ng.
R eproduct i on Nut ri t i on Devel opm ent , 2 5, 345 -53. J ekl ová E ., Levá L ., Knot i gová P ., F a l d yna M . 2009. A ge -rel at ed chan ges
in
sel ect ed
haem at ol o g y
p aram et e rs
in
rabb i t s .
R esesarch Vet eri n ar y S ci en ce, 86(3 ), 52 5 -528. J určí k R ., S üvegová K . , Hanusov á E . , Massan yi P ., R yban L., C hrenek P . 2007 . E val uat i on of ha em at ol ogi cal , bi o chem i c al and
hi st opat hol ogi cal
pa ram et e rs
of
t rans geni c
r abbi t s .
J ournal of vet eri nar y m edi ci n e. A, P h ysi ol o g y, pat hol og y, cl i ni cal m edi ci ne, 5 4, 527-31 .
102
J ol y
T.,
Vi c ent e
J .,
Theau -C l em ent
M.,
Garci a -Xi m enez
F.,
Bessen fel der U. R enard J . P . 1996. C r yop rese rvat i on of gen et i c resour ces i n rabbi t speci es: pract i cal appl i cat i ons. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, Toul ouse, Fr anc i e, Vol 2 , 293 - 298. Kaneko J . J ., Harvey J . W ., Bruss M. L. 1997. C li ni cal Bi ochem i st r y of Dom est i c Ani m al s. 5 t h ed. Ac ade m i c P ress, S an Di ego, C al i forni a, US A, 93 2 pp. Kerdi l l es V., R ocha m beau de H. 2002. A genet i c des cri pt i on of t w o sel ect ed st rai ns of rabbi t s. J ournal of Ani m al Breedi n g a nd Genet i cs, 119, 25 -3 3. Khal i l M. H., Afi fi E. A. 2000. Het er osi s, m at ernal and addi t i ve effe ct s for l i t t er perform an ce and p ost weani n g growt h in Gabal i rabbi t s and t hei r F 1 crosses wi t h New Ze al and whi t e. 7 t h W orl d R abbi t C on gr ess, Val en ci a, Š p aněl sko, C D. Khal i l M. H. 200 2a. The Gi z a W hi t e rabbi t s ( E g ypt ). Opt i ons Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 27 -36. Khal i l
M.
H.
2002b.
The
Bal adi
rabbi t s
( E g ypt ).
Opt i ons
Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 41 -50. Khal i l M. H., Al -S aef A. M. 2008. Met hods, cri t eri a, t echni ques and gen et i c respons es f or rabbi t sel ect i on: a revi ew. 9 t h W orld R abbi t C ongres, V er ona, It ál i e, 1 -12. Khan M. A., Luk e fahr S . D. 1996. Bre ed t ype com par i sons for post weani n g l i t t er t rai t s i n rabbi t s, 6 t h W orl d R abbi t C ongress , Toul ouse, Fr anci e, 2 99 -304. Kj aer J . B., J ensen J . A. 1997. P eri renal fat , carcass con for m at i on, gai n and fe ed ef fi c i enc y of growi n g r abbi t s as aff ect ed b y di et ar y prot ei n and ener g y cont ent . W orl d R abbi t S ci ence, 5(3), 93 -97. 103
Kondo T., W at ana be Y. 1975. A h e ri t abl e h yperl i pem i c rabbi t . Ex peri m ent al Ani m al , 24, 89 -94 .
Kurosawa T., Kus a n agi M., Yam as aki Y., S en ga Y., Yam am ot o T. 1995. New m ut ant rabbi t st rai n wi t h h yp erochol est erol e m i a and at he roscl erot i c l esi ons produc ed b y seri al i nbre ed i ng. Labo rat or y Ani m al S ci ence, 45, 385 -39 2 . Kust os K., Hul l ár I. 1992. Heri t abi l i t y of di gest i bi l i t y of feed dr y m at t er and crude p rot ei n and t hei r rel at i onshi p wi t h vari ous product i on t rai t s i n New Ze al and whi t e rabbi t s. J ournal of Appl i ed R abbi t R esearch, 15, 255 -258 . Lan e P .W ., Li u H. M . 1984. Associ at i on of m e gacol on w i t h a new dom i nant spot t i ng gen e (Dom ) i n t he m ouse. Heredi t y,
75,
435 -9. Lan e P .W . 1966. Associ at i on of m e ga col on wi t h t wo recessi v e spot t i ng genes i n t h e m ouse. Her edi t y, 57, 29 -31. La rz ul C ., C ondret F., C om bes S ., R ocham beau H. 2005. Di ver g ent sel ect i on on 63 day bod y wei ght i n t he rabbi t : response on gro wt h,
car cass
a nd
m uscl e
t rai t s.
Genet i cs
S el ect i on
Evol ut i on, 37, 105 – 122. La rz ul C ., R ocham b eau H. 2004. C om p ari son of t en r abbi t l i nes of t erm i nal buck for gro wt h, feed efi ci e nc y and car cass t ra i t s . Ani m al R esearch, 5 3, 535 -545. La rz ul
C .,
R ocham beau
H.
2005.
S el ect i on
for
resi dual
feed
consum pt i on i n t he rabbi t . Li vest ock P r oduct i on S ci ence, 9 5, 67 -72. Lax m i P ., R am esh Gupt a B., Gnan a P rakash M., Ekam ba ram B., Am aresw ari P . 2009. A st ud y on t he perform an ce of fr ye r
104
rabbi t s under di f fer ent s yst em s o f r eari ng . Li vest o ck R ese a rch for R ural Dev el opm ent , 21, 345 -351. Laz z aroni C . 2002. The C arm agnol a Gre y rabbi t ( It al y). Opt i ons Médi t erran éennes. S éri e B, 38, 145 -150. Leb as
F.
1973.
d´ut i l i t i sut i on
Vari at i ons, de
la
chez
race
et
le
l api n,
de
se x e.
d es
co effi ci ent s
Annal es
Bi ol ogi e
Ani m al e, Bi ochi m i a et Bi oph ysi que, 13, 767 -768. Li n Y. L., To gashi K. 2002. Genet i c i m provem ent i n t he pr esence o f genot yp e b y envi ron m ent i nt eract i on. A ni m al S ci ence J ournal , 73, 3 – 11. Lopez -Ma rt i nez N. 1989. R evi si on s yst em at i ca y bi ost rat i grafi c a de l os l agom orphos (Mam m al i a) del t erci aro u cuat ern ari o de Espana.
Mem ori as
del
Muséo
P a l eont ol ógi co
de
la
Uni versi dad de Zara goz a. Di put aci ón ge neral de A ra gón. López M., S i erra I. 2002. The Gi gant e de Espana br eed (S pai n). Opt i ons Médi t errané ennes. S éri e B, 38, 213 -220. Lon g J . R ., Qi u X. P ., Zen g F. T., Tan g L. M., Zh an g Y. P . 2003. Ori gi n of rabbi t ( O ryct ol agus cuni cul us ) i n C hi na: evi dence from m i t ochond ri al DNA cont rol re gi on sequence an al ys i s . Ani m al Genet i cs, 34 (2), 82 -87. Luke fahr S . D., Ho henboken W . D., C heeke P . R ., P at t on N. M., Kennock W . H. 19 82. C arcass and m eat cha ra ct eri st i cs of Fl em i sh Gi ant and New Zeal and whi t e purebred and t erm i nal cross rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci enc e , 54, 1169 – 1174. Luke fahr S ., Hohen boken W .D., C heek e P .R ., P at t on N.M. , 1983a. Doe
rep roduct i on
and
pre - weani n g
l i t t er
perform an ce
of
st rai ght br ed and cro ssbred rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci ence, 57 (5), 1090 –1099. 105
Luk e fahr, S ., Hoh enboken, W .D., Cheeke, P .R ., P at t on, N.M., 1983b. C hara ct eri z a t i on of st rai ght bred and c rossbred rabb i t s for m i l k product i on and associ at i ve t ra i t s. J ournal of Anim al S ci ence, 57 (5 ), 110 0 –1107. Luke fahr S . D. 19 88. C onservat i on of gl ob al rab bi t ge rm pl asm resourc es. 4 t h W orld R abbi t C ongress, Budapest , M aď ars ko, Vol 2, 129 -136. Luke fahr S . D., At a kora J . K. A., Opok u E. M. 1992 a. H er edi t y o f 90 - da y bod y wei ght i n dom est i c rabbi t from t ropi cal Gha na, W est Afri ca. J ourna l of Heredi t y 83(2 ), 105 -108. Luke fahr S . D., R o bert s J . D., At akora J . K. A., Ham i l ton H. H. 1992b. Eval uat i on of C al i forni an, C h a m pagn e d’A r gent , New Ze al and whi t e and P al om i no as pot ent i al si re breeds: II. C arcass yi el d and l ean cut abi l i t y t rai t s. J ournal of Appl ied R abbi t R esearch, 15 , 287 -298. Luke fahr S . D., Odi H. B., At akora J . K. 1996a. Mass sel e ct i on for 70 - da y bod y wei ght i n rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci en ce , 74, 1481 – 1489. Luke fahr S .D., C he eke P .R ., P at t on N .M., 1996b. Heri t a bi l i t y o f m i l k product i on and 21 -da y l i t t er wei ght and l i t t er si z e i n purebred and cros s bred rabbi t s usi ng an ani m al m odel . 6 t h W orl d R abbi t C ongres Toul ouse, Fr anci e, Vol 2, 319 –323.
Luke fahr S . D. 1999. S m al l -scal e rabbi t m eat product i on i n t he west ern h em i sphere : back t o basi s. W orl d R a bbi t S ci ence, 7(2), 87 – 94.
Luke fahr, S .D., C heeke P .R ., McNi t t J .I., P at t on N. M.
2004.
Li m i t at i ons of i nt ensi ve m e at rabbi t product i on i n No rt h
106
Am eri ca: A r evi ew . C anadi an J ournal of Ani m al S ci enc e, 84 ,349 -360.
Lyn ch M., Lande R . 1998. The cri t i cal
effe ct i ve si z e for a
gen et i cal l y secu re p opul at i on. Ani m al Conservat i on, 1, 70 -7 2.
M aert ens L. 1999. Towards redu ced f eedi n g cost s, di et ar y saf et y and m i ni m al m i neral ex cret i on i n rabbi t s: a revi ew and opi ni on art i cl e. W orl d R abbi t S ci ence , 7, 65-74. M ach
K.,
Troj an
V.
1985.
P ří spěvek
ke
st anovení
obecné
a
speci fi cké kom bi nač ní schopnost i v m as né uţ i t kovost i král í ků. S borní k V ysok é ško l y z em ěděl ské, faku l t a a gronom i cká, řa da B, 43, 59 -71. M ach K., T roj an V. , Nedvědov á V. 198 6. P l odnost , růst a spot řeba krm i va král í ků pl em ene k al i fornskéh o a novoz él andské ho bí l ého při upl at nění či st okrevné pl em en i t b y a kří ţ ení . S borní k V ysok é škol y z em ěděl ské, fak ul t a a gr onom i cká, řada B, 44, 109 -123. M ach K. 1992. Někt eré genet i ck é a chovat el ské aspekt y m asn é uţ i t kovosti kr ál í ků. Habi l i t ační prá c e. VŠ Z, a gronom i cká fakul t a, P raha , 72 s . M ach
K.,
Maj z l í k
I.
2004.
S t av
ve
šl echt ění
a
h ybri di z aci
broj l erového k rál í k a. S borní k konf ere nce: Akt uál ní ot áz k y produkce j at e čn ých z ví řat . Brno, 186 -19 5. M ach K., M aj z l í k I., Dokoupi l ov á A. , Vost r ý L. 2007. S pot řeba krm i va a j at e čná ho dnot a broj l erov ých král í ků v z ávi sl ost i na i nt enz i t ě
růst u
během
v ýk rm u.
S b orní k
9.
cel ost át ní ho
sem i náře „ Nové sm ěr y v chovu broj l e r ov ých kr ál í ků“. P ra ha, 80 – 84.
107
M ai gnel L., Labrou e F. 2001. An al yse de l a vari abi l i t é génét i que des
rac es
porci ne s
col l ect i ves
et
des
rac es
l ocal es
en
conservat i on à p art i r de l ’i nform at i on généal o gi que. J ournées R echer che P orci ne e n Fran ce, 33,111 –11 7. M ai j al a K. 1970. N eed and m et hods of gene cons ervat i on i n ani m al breedi n g. Ann al es G enet i cs S el ect i on An i m al , 2(4), 403 -415. M ai j al a, K., C he re kaev A. V.,
D evi l l ard
J .M., R ekl ewski Z.,
R ognoni G., S i m on D. L., S t eane D.E. 1984. C onservat i on of ani m al gen et i c reso urces i n Europe fi n al report of an e. a. a.p. worki ng p art y. Li ve st ock P roduct i on S ci ence , 11, 3 –22. M art i nec M., E., Zi t a L., Duš ek M. 20 07. Genet i cké z droj e král í ků v Č R . S borní k 9. cel ost át ní ho sem i náře „ Nové sm ěr y v ch ovu broj l erov ých kr ál í ků“. P raha, 98 – 101. M cC abe L., Gri ffi n L. D., Ki nz er A., C handl er M., Be ckwi t h J . B., McC abe E. R . B. 1990. Overo l et hal whi t e foal s yndro m e: Equi ne
m odel
of
a gan gl i oni c
m e gacol on
(Hi rschspr ung
di sease). Am eri can J ournal of Medi cal Genet i cs, 36, 336 –3 40.
M cNi t t J . I., Luke f ahr S . D. 1990. Effect s of breed, pari t y, da y of l act at i on and num ber of ki t s on m i l k product i on of rabbi t s . J ournal of Ani m al Sci ence, 68, 1505 -15 12. M cNi t t J . I., Lukef a hr, S . D. 1993. Bree d and envi ronm ent al effe ct s on post weani ng gro wt h of rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci en ce, 79, 1996 -2005. M edel l i n M . F.; Lu kefahr, S . D. 2001. Bre ed and het eroz i s effect s on post weani ng t r ai t s i n Al t ex and New Zeal and W hi t e st rai ght br ed and cro ssbred rabbi t s . J ournal of Ani m al S ci ence, 79(5), 1173 -1178.
108
M egens H. J ., C rooij m ans R .P ., Bast i aa nsen J .W . 2009. C om pari son of
l i nka ge di sequi l i bri um and hapl ot ype di versi t y on m a c ro -
and m i crochrom oso m es i n chi cken. BMC Genet i cs, 10, 86 - 92. M et z ger S ., Oderm at t M., Sz endró Z ., Mohaupt M., R omvári R ., Makai A., Bi ró - Ne m et h E., S i pos L., R adnai I., Ho rn P . 2006. A st ud y o f t he car cass t rai t s of di ffe rent rabbi t genot yp es . W orl d R abbi t S ci ence, 14(2), 107 – 114 .
M eft i K . H., Kai d i R ., S i d S ., Daoudi O. 2010. Gro wt h and reproduct i on pe rfor m ance of t he Al geri an end em i c rab bi t . European J ournal of S ci ent i fi c R esear ch , 40, 132 -143.
M i gnon -G rast eau S ., Boui x J ., Faure J -M., Fi sher A. D., Hi nch G. N., J ensen P .,
Le
Nei ndre
P ., Mor m ede P ., P runet
P .,
Vandeput t e M., B ea um ont C . 2005. Gen et i cs of adapt at i on a nd dom est i cat i on i n l i vest ock. Li vest ock P roduct i on S ci ence, 93, 3 -14. M onnero t M., Lo rei l l e O., Mougel F., Vachot A. M., Denn ebou y N., C al l ou C ., Vi gne J . D., Mounol ou J . C. 1996. The Europe an rabbi t : wi l d popul at i on evol ut i on and d om est i cat i on. 6 t h Worl d R abbi t C ongress, To ul ouse, Fran ci e, Vol 2, 331 -334. M ounol ou J -C ., Quene y G. , Bol et G., Dennebou y N., Monnerot M . 2003. Int e gr at i ve bi ol og y and gen et i c r esources m ana gem e nt . Int e grat i ve and C om parat i ve Bi ol og y, 43 , 271 -275. M oura A.S ., K aps M ., Vogt D. W ., Lam b erson W . R . 1997. T wo wa y sect i on for dai l y gai n and feed conv ersi on i n a com posi t e rabbi t popul at i on. Journal of Ani m al S c i ence, 75, 2344 -234 9. M oureaux S ., Verri er E., R i card A., Meri aux J .C . 1996. Genet i c vari abi l i t y wi t hi n F rench r ace and ri di ng horse b reeds f ro m
109
gen eal o gi c al dat a a nd bl ood m arker pol ym orphi sm s. Genet i cs S el ect i on Evol ut i on, 28, 83 –102. Na g y I. , Ibáñ ez N., R om vári R . , Mek kaw y W . , Met z ger S ., Horn P .,
Sz endr o Z. 200 6. Genet i c par am et ers of growt h and in
vi vo com put eri z ed t om ograp h y based ca rcass t rai t s i n P ann on W hi t e rabbi t s . Li ves t ock, 104 (1), 46 -52 . Na g y I., Fa rkas J ., Bí ro -Nem ét h E., R adnai I., S z endro Z . 2008. S t abi l i t y of est i m at ed breedi n g val ues for aver a ge dai l y gai n i n P annon whi t e rabbi t s. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, Vero na, It ál i e, 179 -183. Na g y I., C uri k I., R adnai I., C ervant e s I., G yov ai P , Baum ung R ., Fark as J ., Sz endro Z. 2010. G enet i c di versi t y and popul at i on st ruct ure of t he s ynt het i c P annon W hi t e rabbi t rev eal ed b y pedi gr ee anal yses. J ournal of Ani m al S c i ence, 88,1267 -1275 . Ni codem us N., Gut i érrez I., Ga rcí a J .,
C arabańo J ., Bl as C . 2002.
The eff ect of re m at i ng i nt erval and weani n g a ge on t he reproduct i ve pe rfor m ance of rabbi t does . Ani m al R es ear ch, 51, 517 – 523. Nofal R ., Tot h S ., Vi rá g G. Y. 1995. C arcass t r ai t s of pu rebred an d crossbred rabbi t s. W orl d R abbi t S ci ence, 3(4), 167 -170. Nofal R ., Tot h S ., Vi rá g G. Y. 1996 a. Eval uat i on of s even genet i c groups
of
rabbi t s
for
carc ass
t rai t s.
6 th
W orl d
R abbi t
C ongress, Toul ouse, Fran ci e, Vol 2, 341 -346. Nofal R ., Tot h S ., Vi rág G. Y. 19 96b. Eval uat i on of seven gen et i c groups o f rabbi t s for l i t t er t r ai t s. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, Toul ouse, Fr anci e, Vol 2, 335 -339.
110
Nofal
R .,
S z endr o
Z.,
Ken esse y
A.,
J ensen
J.
E.
2004.
C rossbreedi n g eff ec t s on carcass t rai t s at 12 weeks of age i n P annon and Dani sh whi t e rabbi t s and t h ei r re ci proc al cross es . 8 t h W orl d R abbi t C ongr ess, P uebl a, Mex i co, 102 -109. Nofal R ., H assan N. , Ardel - Ghan y A., G yo r g yi V. 2008. E st i m at i on of gen et i c par am et e rs for l i t t er si z e and wei ght t rai t s i n NZW rabbi t s rai sed i n Hu nga r y. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, V ero na, It ál i e, C D. Nom ura T, Hond a T, Mukai F. 200 1. Inb reedi n g and effe ct i ve popul at i on si z e of J a panese Bl ack cat t l e. J ournal of Anim al S ci ence, 79, 366 -37 7. Not t er D. R . 1999. The i m port ance o f gen et i c di versi t y i n l i vest ock popul at i ons of t he fut ure. J ournal of Ani m al S ci ence, 77, 61 69. Nunne y L., El am R .D. 1994. Est i m at i ng t he Ef fect i ve p opul at i on si z e of conserved p opul at i ons. C onservat i on bi ol ogy , 8, 17 5 184 Nunne y L. 1999. T he effe ct i ve si z e of a hi erarchi c al l y st ruct ured popul at i on. Evol ut i on, 53, 1 – 10. Ol a ye m i F. O., Not t i dge H. O. 2007. Effect of a ge on t he bl ood profi l es of t he New Ze al and r abbi t i n Ni ge ri a. A fri can J ournal of Bi om edi c al R esea rch, 10, 73 -76. Ondruška L., C hra st i nová L., P akán yi Vl ., C hl ebec I., R afa y J . 2007.
Vpl yv
král i kov.
9.
v yso kej
t epl ot y
cel o st át ní
na
uţ i t kovost
sem i nář
„ Nové
broj l erov ých
sm ěr y
v ch ovu
broj l erov ých kr á l í ků“. P raha, 23 – 25. Oni fade A. A., Tew e O. O. 1993. Al t e r nat i ve t ropi cal ene r g y feed resourc es
in
rab bi t
di et s:
growt h
perform ance,
di et s 111
di gest i bi l i t y and bl ood com posi t i on. W orl d R abbi t S ci ence, 1(1), 17 -24. On yi ro O. M., Ibe S . N., Ani gbo gu N. N. 20 08. Infl uence o f genot yp e x envi ronm ent i nt eract i on on post -weani n g growt h of t he dom est i c rabbi t . R esearch J ournal of Agri cul t ure a nd Bi ol ogi c al S ci enc es, 4(6), 676 -684. Oravcov á M., Huba J ., Het én yi L., Bul l a J ., Mát l ová V., Ka dl ečí k J . 2004. P rehl ad o s t ave genet i ck ých z droj ov hospodářsk ých z vi erat v S l ovenskej republ i ke. C z ec h J ournal of Ani m al S ci ence, 49, 430 -43 5. Oravcov á M., Het én yi L., Hub a J ., P eškovi čová D., Bul l a J ., Kadl ečí k J . 2006. Anal ys e of fa rm an i m al s breeds from vi ew of
eff ect i ve
si z e
of
popul at i on.
Act a
f yt ot echni ca
et
z oot echni ca, suppl , 156 -159.
Ou ye d A., Lebas F. , Le fra coi s M., R i vest J . 2007. P erform aces de reproduct i on
de
l api nes
de
rac es
Neo - Zél andai s
Bl a nc,
C al i forni en et G éa nt du Bousc at on croi sées, en él a v age assai ni au Queéb e c. 12 J ournées de l a R echer che C uni col e , Le Mans, Fr anc i e, 145 - 148.
Ou ye d A., B run J . M. 2008a. H et erosi s , di rect and m at e rna l addi t i ve effe ct on rabbi t gro wt h and car cass ch a ract e ri st i cs. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, V e rona, It ál i e, 195 -19 9. Ou ye d A., Brun J . M. 2008b. C om parison of growt h perf orm ance s and car cass qual i t i e s of crossbred r abbi t s from four si re l i nes i n Quebec. 9 t h W orl d R abbi t C ongress , Verona, It ál i e, 189 193. Oz i m ba C . E., Luk efahr S . D. 1991a. C om pari son of rabbi t breed t ypes fo r post wea n i ng l i t t er growt h, feed e ffi ci en c y a nd 112
survi val perform anc e t rai t s. J ournal of Ani m al S ci ence, 6 9, 3494 -3500. Oz i m ba C . E., Luk efahr S . D. 1991b. Eval uat i on of pur e bred and crossbred
rabbi t s
for
ca rcass
m eri t .
J ournal
of
Ani m al
S ci ence, 69, 2371 -2 378. P aci G., Ba gl i a cca M., R ossi G. 2000. P erform anc e and di gest i bi l i t y of a com pl et e f eed wi t h or wi t hout al faal f a ha y i n growi ng rabbi t s. 7 t h W orl d Rabbi t C ongress, V al enci a, Š paněl sko, C D. P agano -Tosc ano G., Laz z aroni C ., Zoc carat o I., B enat t i G. 1992. C onservat i on and i m provem ent of t he C arm a gnol a gre y ra bbi t . J ournal of Appl i ed R abbi t R esearch, 15 , 240 -246. P as cual M., P l a M. 2007. C hanges i n c arcass com posi t i on and m eat qual i t y wh en sel e ct i ng rabbi t s for grow t h rat e. M eat S ci en ce, 77, 474 – 481. P as cua l J .J ., R ódenas L., Mart í nez E., C ervera C ., Bl as E., Bas el ga M . 2008. Genet i c sel ect i on of m at ern al l i nes and di gest i ve effi ci en c y i n rabbi t s: l ong t erm sel ect i on for l i t t er si z e at weani n g v ersus h yper sel e ct i on for r eproduct i ve l on gevi t y. W orl d R abbi t S ci ence, 16, 165 – 171. P avl í k A., Zahr ádk ová R ., Bu reš D., J el í nek P ., Havl í ček Z. 2009. Indi c at ors of t he Int ernal Envi ronm en t of Gasconn e C al ves duri ng R e ari n g. Act a Vet eri n ari a Brno, 78, 37 –45. P erez J . M., Leb as F., Gi denne T., Mae rt en s L., Xi c cat o G. , P ari gi Bi ni R ., Dal l e Zot t e A., C ossu M. E., C araz z ol o A., Vi l em i de M. J ., C arabaňo R ., Fra ga M. J ., R amos M. A., C ervera C ., Bl as E., F ernand es J ., Fal cao e C unha L., B en gal a Fr ei re J . 1995. European r ef erenc e m et od for i n vi vo det erm i na nce of di et di gest i bi l i t y i n rabbi t s. W orl d R abbi t S ci ence, 3, 41 -43. 113
P erez J . M., Bourdi l l on A., Lam bol e y B . , Le Naour J . 1996a. Len gt h of adapt at i on peri od: i nfl uence on
di gest i ve effi c ac y i n
rabbi t s. 6 t h W orl d Rabbi t C ongress, Tou l ouse, Fran ci e, Vol 1, 263 -266. P erez J . M., Fort un - Lam ot he L., Leb as F. 1996b. C om parat i ve di gest i bi l i t y of nut ri ent s i n gro wi ng rabbi t s and bre edi ng does. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, Toul ouse, Fran ci e, Vol 1, 267 -270. P i l es, M., Bl asco A., P l a M. 2000. The eff ect of sel e ct i on for gro wt h rat e on car ca ss com posi t i on and m eat char act e ri st i cs of rabbi t s. Meat S ci enc e, 54, 347–355. P i l es M., R afel O., R am on J ., Góm ez E. A. 2004. C ross breedi n g param et e rs of som e product i ve t rai t s i n m eat r abbi t s. W orl d R abbi t S ci ence, 12, 139 – 148. P i l es M., Garcí a L., R afel O., R am on J ., Bas el ga M. 2006. Genet i cs of l i t t er si z e i n t hree m at ern al l i nes of rabbi t s: R epeat abi l i t y versus m ul t i pl e t rai t s m odel s. J ournal of Ani m al S ci ence, 8 4, 2309 -2315.
P l a M., Guerrero L., Guardi a D., Ol i v er M. A., Bl asco A. 1998. C arcass
ch ara ct eri s t i cs
and
m eat
qual i t y of
rabbi t
l i nes
sel ect ed fo r di ffe ren t obj ect i ves: I. Bet ween l i nes com pa ri son. Li vest ock S ci ence, 54, 115 -123. P l a M. 2008. A com pari son of t he cas ca ss t rai t s and m e at q ual i t y of convent i onal y and org a ni cal y produ ced rabbi t s. Li v es t ock S ci ence, 115, 1 -12. P rasad
K.
1999 .
R educt i on
h ype rchol est e rol em i c S ecoi sol ari ci resi nol
of
serum
at he roscl erosi s Di gl ucosi de
chol est e rol in
i sol at ed
rabbi t s from
and by
fl ax seed.
C i rcul at i on, 99, 13 55-1362. 114
P ra ya ga K.C ., Ead y S . J . 2002. P er form anc e of pu reb red and crossbred rabbi t s i n Aust ral i a: doe r eproduct i ve and pr e weani n g
l i t t er
t ra i t s.
Aust ral i an
J ournal
of
A gri cul t ural
R esearch , 53 , 993 -1 002.
P ra ya ga K. C ., Ea d y S . J . 2003. P erform anc e of pu re bred and cross bred
R abbi t s
in
Aust ral i a:
i ndi vi dual
gro wt h
and
sl aught e r t rai t s. Aust ral i an J ournal Agri cul t ural R esear ch, 54(2), 159 -166. P ri nc z Z., Dal l e Zo t t e A., Met z ger S ., R adnai I., Bi ró - Ne m et h E., Orova Z., S z endró Z . 2009. R esponse of fat t eni ng r ab bi ts rear ed
unde r
di f ferent
housi n g
c ondi t i ons.
1.
Li ve
perform an ce and h e al t h st at us. Li vest o c k S ci ence, 121 (1), 8 6 91. Quene y G., Fer rand N., W ei ss S ., Mougel F., Monnerot M. 2001 . S t at i onar y di vergent
di st ri but i ons popul at i on
of
m i crosat el l i t e
groups
of
t he
l oci
bet ween
European
rab bi t
(Oryct ol agus cuni c ul us ). Mol ecul ar B i ol og y and Evol ut i on, 18 , 2169 -2178. Quene y G., Vachot A . M ., Brun J .M . , Dennebou y N ., Mul l sant P ., Monnerot M. 2002. Di ffer ent l evel s of hum an i nt ervent i on i n dom est i c rabbi t s: E ffect s on genet i c di versi t y. He redi t y, 93 , 205 -209. R afa y J ., P arkán yi Vl ., Ondruška L., C hrast i nová L. 2005. Moţ nosti re gul áci e m i krokl i n y vo f arm ov ých
chovech k rál i kov. 8.
cel ost át ní
v chovu
sem i nář
„ Nové
sm ěr y
broj l erov ýc h
král í ků“. P raha, 42 – 44. R afa y
J .,
P arkán yi
Vl .,
Ond ruška
L.
2008.
S t av
evi denc e
gen et i cká ch ţ i voči šn ých z droj ov druh u král i k v S l ovens l ej
115
republ i ce. S borní k 24. konfer ence „ Akt uál ní sm ěr y v cho vu broj l erov ých kr ál í ků“, Ni t ra, S l ovensko, C D. R am on J ., Gom ez E. A., P erucho O., R afel O., Bas el ga M. 1996. Feed efi ci enc y and post weani n g grow t h of sever al S pan i sh sel ect ed l i nes. 6 t h W orl d R abbi t C ongr ess, Toul ouse, Fr an ci e, Vol 2, 351 -354. R ashwan A.A., Ma r ai I. F. M. 2000. Mort al i t y i n youn g rabbi t s: a revi ew. W orl d R abb i t S ci ence, 8, 111 - 1 24. R ast ogi R . K., Lu kefahr S . D., Lau c kner F. B. 2000. Mat ernal heri t abi l i t y and rep eat abi l i t y fo r l i t t er t rai t s i n rabbi t s in a hum i d t ropi cal envi rom ent . Li vest ock P roduct i on S ci enc e , 67, 123 -128. R i s t i c M., Zi m m er m ann E. 1992. S l au ght er val ue of youn g rabbi t s from fat t eni n g h ybr i ds and pure bre edi ng ani m al s. J ournal of Appl i ed R abbi t R esearch, 15, 827 -831. R obert s J . D, Luk efahr S . D. 1992.
Eval uat i on of C al i forni an,
C ham pagn e D 'Ar ge nt , New Zeal and W hi t e and P al om i no as pot ent i al si re br ee ds: I. P ost weani n g l i t t er per form anc es . J ournal of Appl i ed R abbi t R esearch, 15 , 274-286. R ocham beau H. 1 988. Genet i cs of rabbi t for wool a nd m eat product i on
(1984
–
1987).
4th
W orl d
R abbi t
C ongress ,
Budapest , M aď arsko , 1 -68. R ocham beau H. 199 7. Genet i cs of rabbi t for m eat product i on. W orl d Ani m al S ci ence, 5(2 ), 77 – 82. R om anov M. N., W ez yk S ., C yw a - Ben ko K., S akhat sk y N . I. 1996. P out r y gen et i c reso urces i n t he count ri es of e ast ern Europ e – hi st or y and curr ent st at e. P oul t r y and A vi an Bi ol og y R evi e ws , 7(1), 1 -29. 116
R om m ers J . M., Mei j erhof R ., Noordhu i z en J . P . T. M., Kem pb B. 2002. R el at i onshi ps bet ween bod y wei ght at fi rst m at i ng and subsequent bod y de vel opm ent , feed i nt ake, and reprodu ct i ve perform an ce of
ra bbi t does. J ournal of Ani m al S ci enc e , 80,
2036 -2042.
R om m ers J .M., Boi t i C ., B rec chi a G., Mei j erhof R ., Noo rdhui z en J .M., Decu yp er e E., Kem p B. 2004 . Met abol i c adapt at i on and horm onal re gul at i o n i n youn g rabbi t does duri n g l on g -t erm cal ori c
r est ri ct i on
and
subsequent
com pensat or y
gro wt h.
Ani m al S ci ence, 79 , 255 -264. R össl er B., S eel and G., Körni cke I. 2003. Kreuz ungef fekt e fü r ausgewühl t e
S c hl acht l ei st ungsm erk m al e
verschl ed e ner
Kani nchenr assen u nd deren K reuz ungen. 13. Arbei t st a gung uber H al t ung und Krankhai t en der Ka ni nchen, P el z t i ere und Hei m t i ere. C el l e, 23 6 -240. R uane J . 2000. A
fr am ewo rk fo r pri ori t i z i ng dom est i c ani m al
breeds for cons erv at i on purposes at t he nat i onal l evel : a Norwe gi an c ase st ud y. C onservat i on Bi ol og y, 14(5), 13 85 1393. R upi ć V., Š krl i n J ., Muţ i c S ., Š erm an V., S t i pi ć N., Bača r -Huski č L. 1999. P rot ei n an d fat s i n t he serum of rabbi t s fed di ff er ent quant i t i es of dri ed ol i ve c ake. Act a Ve t eri nari a, B rno, 68 , 91 – 98 S abat akou A. O., X yl ouri M. E., S ot i ra kougl ou A . K., F ra gki adaki s G. M., Noi kok yri s N. P . 2007. Hi st ochem i cal and bi o ch em i cal chara ct eri st i cs of weani n g rabbi t i nt est i ne. W orl d R abbi t S ci ence, 15, 173 -17 8. S harpl es, C . M., Fa J . E. , Bel l D. J . 1996 . Geographi c va ri at i on i n si z e
in
t he
European
r abbi t
Or yct ol a gus
cuni cu l us 117
( La gom orpha: Lepo r i dae) i n west ern Eur ope and No rt h Afri c a. Zool o gi cal J ournal of t he Li nn ean S oci et y , 117 , 141 –158. S art ori A., Lan ardu z z i M., Mez z adri M., C ont i ero B., Mant ovani R . 2008. C om pari son of growt h t r ai t s i n t erm i nal c rosses of di fferent rabbi t com erci al h ybri ds. 9 t h W orl d R abbi t C ongress , Verona, It ál i e, 195 - 199. S AS Inst i t ut e Inc., 2003. The S AS S ys t em fo r W i ndows. R el ease 9.1.3 S eel and G., R össl er B., R öder B. 1996. Anal yse des W achst um s verschi ed ener
Kani nchenr asse
mit
ausgwahl t en
W achst um funkt i onen. Archi v für T i erz ucht , 39(5), 533 -544. S cherf B.D. (ed. ) 2000 . W orl d W at ch Li st for dom est i c ani m al di versi t y. Food and Agri cul t ur al Or gan i z at i on of t he Uni ted Nat i ons, R om e, It al y, 3 r d edi t i on. S cherf B., R i schko wsk y B., P i l l i ng D., Hoffm ann I. 2006. The st at e of t he worl d ´s ani m al gen et i c r esourc es. 8 t h W orl d C ongres s on Genet i cs Appl i ed t o Li vest ock P rodu ct i on, Bel o Hori z ont e, Braz í l i e, 82 -84. S chl ol aut W ., Lan ge K. 1969. Bi sh eri ge E rfah run gen bei de r Durchfuh run g von Mast - und S chl acht l ei st ungsprufun gen b ei m Kani nch en. Dt . Kl ei nt i erz ucht er, 78, 4 – 5. S i m on D. L. 1984. C onservat i on of ani m al genet i c r esou rces – a revi ew. Li vest ock P roduct i on S ci ence, 1 1(1), 23 -36. S i m on D. L. 1999. ani m al
Europe an app roac hes t o conse rvat i on of f arm
genet i c
r esources.
Ani m al
Genet i c
R e sour ces
In form at i on, 25, 79- 99.
118
S i m on D. L., Buch enauer, D. 1993. G enet i c di versi t y of European l i vest ock
breeds .
Europe an
Asso ci at i on
for
Ani m al
P roduct i on, W ageni ngen, 581 pp. S i m onová
M.,
C hrást i nová
L.,
S z ábóová
R .,
La uk ová
A.,
S t rom pfová V . 200 7. Bakt e ri oci no génn e km ene Ent e roco c cus Fae ci um C C M 7420 AC C m 4231 a i ch v yuţ i t i e v cho ve král i kov.
9.
c el ost át ní
sem i nář
„ Nové
sm ěr y
v
ch ovu
broj l erov ých kr ál í ků“. P raha, 31 – 35. S kři vanová V., Mar ounek M., S kři van M., Tům ová E., Lašt ovková J . 1997a. Vl i v krm né sm ěsi na uţ i t kovost , st ravi t el nost ţ i vi n a kval i t u
m asa
král í ků
kom bi nace
novoz él andsk ý
bí l ý
x
kal i fornsk ý. Ţi voči šná v ýr oba, 42 (10 ), 459 – 465. S kři vanová V., Ma r ounek M., Tům ová E., S kři van M., P a vl ásek I. 1997b.
The
ant i cocci di cs perform an ce
effe ct
of
ant i m i crobi al
supl em ent at i on and
heal t h
of
on
feed
a ddi t i ves
n ut ri ent
b roi l er
rabbi t s.
and
di gest i bi l i ty, Vet eri n ar y
Medi ci ne - C z ech, 4 2(8), 225 -231. S kři vanová V., Mar ounek M., Tům ová E., S kři van M., Lašt ovková J . 2000. P erform an ce, car cass yi el d a nd qual i t y of m eat i n broi l er rabbi t s: a com pari son of six genot ypes. C z ech J ournal of Ani m al S ci ence, 45, 91 -95. S kři vanová E., S kři vanová V., Vol ek Z., Marounek M. 200 9. Eff ect of t ri ac yl gl yc erol s o f m edi um -chai n fat t y a ci ds on growt h r at e and m ort al i t y of r a bbi t s weaned at 25 and 35 d a ys of a ge. Vet eri ná rní m edi cí n a, 54(1), 19 -24. S pal ona A., R anvi g H., C ywa - Benko K., Zanon A., S ab bi oni A., S z al a y I., Benkova J ., Baum gart ner J ., S z wacz kowski T. 2007. P opul at i on siz e i n conservat i on of l ok al chi cken br eed s i n chosen Europe an co unt ri es. Archi v für Gefl u gel kunde, 71( 2), 49 -55. 119
S ü vegová K., J určí k R ., C hrenek P ., Gaţ ovi čová Z., R afa y J ., Hanusová E. 2004. C om pari son of i n ner or gans and so m e hem at ol ogi c al
bl ood
param et e rs
of
t rans geni c
a nd
nont ransgeni c r abbi t s. 8 t h W orl d R abbi t C ongress, P ueb l a, Mex i co, 632 -638. S z endro Z., Bi ro - N em et h E., R adnai I. 1992. Invest i gat i o ns on t he resul t s of art i fi ci al i nsem i nat i on. J ournal of Appl i ed R ab bi t R esearch, 15 , 545 -5 52.
S z endro Z., Met z ger S ., R om vari R ., S z abo A., Lo csm andi L., P et rasi Z., Na g y I., Nag y Z., Bi ro - Nem et h E., R adnai I., Mat i cs Z., P . Horn. 2008. Effect of di ver gent sel e ct i on based on C T m easured hi nd l eg m uscl e vol um e on product i ve a nd carc ass t rai t s i n rabbi t s. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, Veron a, It al y. 249 – 253.
S z endro Z., Mat i cs Z., G eren cser Z., N ag y I., Len g yel M., Horn P ., Dal l e Zot t e A. 201 0. Effect of dam a nd si re genot ypes on product i ve and ca r cass t rai t s of rabbi t s. J ournal of Ani m al S ci ence, 88, 533 – 54 3 . Theau -C l ém ent
M.
2000.
Advan ces
in
bi ost i m ul at i on
m et hods
appl i ed t o r abbi t re product i on. W orl d R abbi t S ci ence , 8, 61 79. Theau -C l ém ent
M.
200 7.
P repar at i on
of
t he
r abbi t
doe
to
i nsem i nat i on: a revi ew. W orl d R abbi t Sci ence, 15, 61 – 80. Troj an
V.,
Ř epová
N.
1968.
P ří spěvek
k porovnání
m asn é
uţ i t kovosti někt er ých pl em en kr ál í ků. S borní k V ysoké šk ol y z em ěděl ské, fakul t a agronom i cká, ř ada B, 257 -286. Troj an V., R ůţ i čková - Ř epová N. 1972. Vz t ah někt er ýc h t ě l esn ých roz m ěrů král í ků s h l edi ska j ej i ch m asn é uţ i t kovost i . S borní k 120
V ysok é škol y z em ě d ěl ské, fakul t a a gro nom i cká, řada B, 1 41 153. Troj an V. , Mach K. 1982. V yuţ i t í h ybr i di z ace král í ků broj l erového t ypu ke z v ýšení j ej i ch m asné uţ i t kovost i . Ţi voči šná v ýro ba, 27(9), 713 -720. Tům ová E., S kři va nová V., S kři van M., Marounek M., Kní ţ ek J . 1996a. C om pari son on perfo rm anc e sl a ught er par am et ers a nd qual i t y of m eat of four breeds r abbi t s. 6 t h W orl d R abbi t C ongress, Toul ouse, Fran ci e, Vol 3, 273 -275. Tům ová E., S kři vanová V., S kři van M., Marounek M., Laš t ovková J ., Kuboušková M., Kní ţ ek J . 1996b. T he e f fet ct of genot ype on t he growt h, di ge st i bi l i t y of nut ri ent s and m eat qual i t y of broi l er rabbi t s. S ci e nt i a Agri cul t urae Bo hem i ca, 27, 39 -48. Tům ová E., S kři va nová V., S kři van M. 2003. Effe ct of rest ri ct ed feedi n g t i m e and quant i t at i ve rest ri ct i on i n growi ng r abb i t s . Archi v für Gefl u gel kunde, 67, 182 – 190. Tům ová E., S kři vanová V., Zi t a L., S kř i van M., Fučí ková A. 2004. The eff ect of r est ri ct i on on di gest i bi l i t y of nut ri ent s, or gan gro wt h and bl ood pi ct ure i n broi l er rab bi t s. 8 t h W orl d R abbi t C ongress, P uebl a, M ex i ko, 1008 -1014. Tům ová E., Zi t a L., Š t ol c L. 2006. C ar cass qual i t y i n r est r i ct ed and ad l i bi t um fed r ab bi t s. C z ech J ournal of Ani m al S ci en ce, 51(6), 214 -219. Tům ová E., Zi t a L., S kři v anová V., Fučí kov á A., S kři van M., Burešov á
M.
2007.
Di gest i bi l i t y
of
nut ri ent s,
organ
devel opm et and bl o od pi ct ure i n r est ri c t ed and ad l i bi t um fed broi l er rabbi t s. Ar c hi v für Gefl u gel kunde, 71(1), 6 -12.
121
Udén P ., V an S oest P . J . 1982 . C om parat i ve di gest i on of t i m ot h y (Phl eum prat ens e ) fi bre b y rum i nant s, equi nes and r abb i t s . Bri t i sh J ournal of Nut ri t i on , 47, 267 -272. Vogt D. W . 1979. S el ect i on ex peri ment wi t h dom est i c rabbi t s . Heredi t y, 70(6 ), 421 -425. Vol ek Z., Ma roune k M. 2007. Lupi na bí l á (var. Am i ga) j ako z droj dusí kat ých l át ek v k rm né sm ěsi rost oucí ch král í ků. S borní k 9. cel ost át ní ho
sem i náře
„ Nové
sm ě r y
v chovu
broj l ero v ých
král í ků“. P raha, 40 -51. Vol ek Z., Maroun ek M, S kři vanová V. 2007. Effect of a st art e r di et supl em ent at i on wi t h m annanol i gos acha r i de or i nul i n on hea l t h st at us,
cae cal
m et abol i sm ,
di gest i bi l i t y
of
nut ri ent s
a nd
gro wt h of ea rl y we a ned rabbi t s. Ani m al , 1, 523 -530. Vol ek Z., Ma rounek M. 2008. W hi t e l upi n seeds as p rot ei n s ource i n di et for gr owi n g rabbi t s, ef fect on growt h p erfo rm a nce, di gest i bi l i t y o f nut r i ent s and car cass t r ai t s. 9 t h W orl d R abbi t C ongress, V eron a, It ál i e, 831 -835. Vost r ý
L.,
Mach
K.,
Dokoupi l ová
A.,
Maj z l í k
I.,
Janda
K.,
Gardi ánová I. 2008a . Odhad i nt erakc e ot covská l i ni e x krm ivo u broj l erov ých kr ál í ků H ypl us. „ Akt uál ní
sm ěr y
v chovu
S borní k
broj l erov ýc h
24. konfer ence kr ál í ků“.
Ni t ra,
S l ovensko, C D. Vost r ý L., M ach K., J akubec V., Dokoupi l ová A., Maj z l í k I. 2008b. The i nfl uen ce o f w eani n g w ei ght on gro wt h of t he H yp l us broi l er rabbi t . 9 t h W orl d R abbi t C ongr ess, Veron a, It ál i e, 255 -259.
W ang J . 1997. More eff i ci ent breedi ng s yst em s for cont rol l i ng i nbreedi n g and e ffe ct i ve si z e i n ani m al popul t i ons. Heredi r y, 79, 591 -599. 122
W ang J . 2001. Opti m al Marker -Assi st ed S el ect i on t o Inc rease t he Effect i ve S i z e of S m al l P opul at i ons . Genet i cs , 157, 867 –8 74.
W arew yck H., Bou quet Y. 1982. R el at i onshi p com posi t i on
of
meat
rabbi t
carc ass es
and
bet we en t i ssue t hat
of
thei r
pri nci pal port i ons. Annal es Zoot echni c a, 31, 257 -268.
W at anabe Y . 1980 . S eri al i nbreedi ng of rabbi t s wi t h heredi t ar y h ype rl i pi dem i a (W H H L -rabbi t ): Inci den ce and dev el opm ent of at heroscl e rosi s and x ant hom a. At heroscl erosi s , 36, 261-268
W at anabe Y ., It o T ., S hi om i M . 1985 . The effe ct of sel ect i ve breedi n g on t he de vel opm ent of co ron ar y at he roscl e rosi s i n W HH L
r abbi t s
-
an
ani m al
m odel
for
f am i l i al
h ype rchol est e rol em i a. At heroscl erosi s , 56 , 71 -79.
W ei gel , K. A. 2001. C ont rol l i ng i nbreedi n g i n m odern breedi n g program s. J ournal of Dai r y S ci en ce, 84, (S uppl . E),177 –184. W ei gend S ., R om anov M. N. 2002. The W orl d wat ch l i st for dom est i c ani m al di versi t y i n t he cont e x of conservat i on a nd ut i l i sat i on of poultr y bi od i versi t y. W orl d´s P oul t r y S ci e nce J ournal , 58, 417 -42 5. W i ebernei t D., W egne r W . 1995. Al bi no rabbi t can suff er from m egacol on -s yndrom e
when
t h e y a re
hom oz ygous
for
t he
„ engl i sh spot “ gene (EnEn). W orl d R abbi t S ci ence, 3, 19 -2 6. W ool l i am s J . A., Pi l l i ng
D., S cher f B. 2010. S urve yi n g ani m al
gen et i c resour ces t o m anage bi odi versi t y Ani m al Gene t i c R esources, 47, 23 –3 0. W ri ght S . 1931. Ev ol ut i on i n m endel i an popul at i ons. Gene t i cs, 16, 97 -159 . 123
W ri ght S ., 1969. E vol ut i on and t he G enet i cs of P opul at i ons. The Uni versi t y o f C hi ca go P ress, C hi ca go. Xi ccat o G. 1999. F eedi n g and m e at q ual i t y i n rabbi t s: a revi e w. W orl d R abbi t S ci ence, 7(2), 75 – 89. Zed er M. A. 2006. C ent ral quest i ons i n t he dom est i cat i on of pl ant s and ani m al s. Evol ut i on Ant hropol og y, 1 5, 105 -117. Zel ní k J ., Granát J . 1973. Growt h and m eat product i on i n re ci procal crosses of C al i for ni an W hi t e and French S i l ver rabbi t s . Ţi voči šná v ýr oba, 1 8, 373 -384. Zi t a L., Tům ová E., S kři vanová V., Led vi nka Z. 2007. The effe ct of weani n g a ge on p erform an ce and nu t ri ent di gest i bi l i t y of broi l er rabbi t s. C z ech J ournal of Ani m al S ci ence, 52(10), 3 41 347. Zi t a L., Tům ová E., Bí z ková Z. 2008 . T he ef fe ct of weani n g a ge on perform an ce,
ca rc ass
val ue
an d
som e
ph ysi ol o gi c al
chara ct eri st i cs i n broi l er r abbi t s. 2. m ez i národní věd e cké drůbeţ ářské dn y, Ni t ra, S l ovensko, 305 – 311. Ze rrouki N., Bol et G., B echi ch e M., Lebas F. 2005. Ev al uat i on of breedi n g pe rform an ce of l oc al al geri an rabbi t popul at i on. W orl d R abbi t S ci ence , 13, 29 -37.
124
9. Seznam použitých zkratek ADF = acid detergent fibre - acido-detergentní vláknina AOAC = Association of Analytical Communities – mezinárodní analytická asociace ANOVA = analysis of variance – analýza variance CBD = The Convention on Biological Diversity - konvence biologické diverzity CIHEAM = Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies – středomořské centrum zemědělského výzkumu CoA = koenzym A FAO = Food and Agriculture Organization of the United Nations - organizace pro zemědělství a výţivu OSN DAD-IS = Domestic Animal Diversity Information System FAO - informační systém databáze domestikovaných zvířat EAAP = European Federation for Animal Science - evropská asociace pro ţivočišnou výrobu EFABIS = European Farm Animal Biodiversity Information System – evropský informační systém hospodářských zvířat EAAP GZ = genetické zdroje INRA = Institut National de la Recherche Agronomique – francouzský zemědělský výzkumný institut JOT = jatečně opracovaný trup JV = jatečná výtěţnost RESGEN = Genetic resources project – evropský program ochrany genetických zdrojů králíků Ne = velikost efektivní populace NEFA = Not Esterified Fatty acids - neesterifikované mastné kyseliny
125
MCV = mean corpuscular volume - střední objem erytrocytu ns = nesignifikantní SEM = standard error of means - střední chyba průměru TAG = Triacylglycerides - triacylglyceroly TP = total proteins - celkové bílkoviny NDF = neutral detergent fibre - neutrálně detergentní vláknina VÚŢV = výzkumný ústav ţivočišné výroby WHHL = The Watanabe heritable hyperlipidemic rabbit – Watanabeho dedičně hyperlipidemický králík Zkratky názvů plemen: AS = anglický strakáč BO = belgický obr (vlámský) Bu = burgundský ČA = český albín Čč = český červený Ččp = český černopesíkatý ČS = český strakáč ČL = český lučtič Čm = činčila malá Du = durynský FB = francouzský beran Fs = francouzský stříbřitý Kal = kalifornský Mbh = moravský bílý hnědooký Mm = moravský modrý Nb = novozélandský bílý Rč = ruský černý Vb = vídeňský bílý Za = zaječí
126
