Analýza finančního hospodaření vybraného podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a ekonomie

Analýza finančního hospodaření vybraného podniku

Diplomová práce

Autor:

Bc. Andrea Ofnerová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne ................

......................... Andrea Ofnerová

Poděkování: Tímto velice děkuji za vedení a pomoc při zpracování diplomové práce svému vedoucímu Ing. Tomáši Markovi, dále svým blízkým a rodině za podporu při studiu.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá analýzou finančního hospodaření společnosti AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group v letech 2010-2012. V úvodní části je s využitím odborné literatury představen metodický postup pro zhodnocení finančního hospodaření vybraného podniku. V další části práce, je na základě informací získaných z příslušných výkazů a z dostupných veřejných i neveřejných zdrojů, zhodnoceno hospodaření vybraného podniku. Cílem této práce je analyzovat finanční hospodaření podniku s formulací kritických poznatků.

Klíčová slova: finanční plán, finanční analýza, účetní výkazy, likvidita, rentabilita, zadluženost, aktivita

Annotation The topic of this dissertation is financial economy analysis of AGC Flat Glass Czech a.s., member of AGC Group in 2010 – 2012. Introduction depicts methodical approach to evaluate the financial economy of the company using professional literature. The next chapter evaluates economy of the company based on information gathered from appropriate reports and public and private resources. The aim of this thesis is to analyse financial economy of the company with definition of critical knowledge.

Key words: financial plan, financial analysis, account reports, liquidity, profitability, indebtedness, and activity.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Finanční plán podniku ............................................................................................................ 9 1.1. Podstata finančního plánování ......................................................................................... 9 1.2. Délka plánovacího období ............................................................................................... 9 1.3. Zásady při tvorbě finančního plánu ............................................................................... 10 1.4. Výstupy finančního plánu .............................................................................................. 10 1.5. Rizikovost informací...................................................................................................... 11 2. Analýza finančního hospodaření a její ukazatelé ................................................................. 13 2.1. Podstata finanční analýzy .............................................................................................. 14 2.2. Uživatelé finanční analýzy............................................................................................. 14 2.3. Zdroje finanční analýzy ................................................................................................ 16 2.3.1. Rozvaha ................................................................................................................... 16 2.3.2. Výkaz zisku a ztráty ................................................................................................ 19 2.3.3. Výkaz cash flow ...................................................................................................... 20 2.3.4. Výroční zpráva ........................................................................................................ 22 2.3.5. Příloha k účetní uzávěrce ........................................................................................ 22 2.4. Metody finanční analýzy .............................................................................................. 23 2.4.1. Metody elementární analýzy ....................................................................................... 23 2.5. Analýza absolutních ukazatelů ...................................................................................... 25 2.5.1. Horizontální analýza ............................................................................................... 25 2.5.2. Vertikální analýza ................................................................................................... 25 2.5.3. Analýza výkazu zisku a ztrát................................................................................... 25 2.6. Analýza rozdílových ukazatelů ...................................................................................... 26 2.6.1. Čistý provozní kapitál ............................................................................................. 26 2.6.2. Čisté pohotové prostředky....................................................................................... 26 2.6.3 Čistý peněžní majetek .............................................................................................. 27 2.7. Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................................... 27 2.7.1. Ukazatele likvidity .................................................................................................. 27 2.7.2. Ukazatele rentability .............................................................................................. 28 2.7.3. Ukazatele zadluženosti ........................................................................................... 29 2.7.4. Ukazatele aktivity ................................................................................................... 31 2.8. Soustavy ukazatelů ........................................................................................................ 33 2.8.1. Du Pont rozklad....................................................................................................... 33 2.8.2. Altmanův model ...................................................................................................... 34 2.8.3. Index důvěryhodnosti .............................................................................................. 34 3. Charakteristika podniku........................................................................................................ 36 3.1. Představení společnosti .................................................................................................. 36 3.2. Charakteristika a historie společnosti ............................................................................ 39 4. Uplatňované principy finančního hospodaření podniku ....................................................... 40 5. Analýza střednědobého finančního hospodaření podniku .................................................... 42 5.1. Horizontální analýza ...................................................................................................... 42 5.1.1 Horizontální analýza rozvahy................................................................................... 42 5.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty.............................................................. 46 5.2 Vertikální analýza ........................................................................................................... 47 5.2.1 Vertikální analýza rozvahy ...................................................................................... 47 5.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ................................................................. 49

5.3. Ukazatelé finanční analýzy ........................................................................................... 52 5.3.1. Ukazatelé likvidity ................................................................................................. 52 5.3.2. Ukazatelé rentability .............................................................................................. 54 5.3.3. Ukazatelé zadluženosti ........................................................................................... 56 5.3.4. Ukazatelé aktivity.................................................................................................... 59 5.3.5. Du Pontův rozklad................................................................................................... 62 5.3.6. Altmanův model ...................................................................................................... 63 5.3.7. Index důvěryhodnosti .............................................................................................. 64 6. Kritické poznatky ................................................................................................................. 66 Závěr ......................................................................................................................................... 69

Úvod Celosvětová hospodářská situace je v současné době nejistá. Investoři musí pro blízkou budoucnost předvídat možná rizika, a to nejenom vnitřní, ale výrazně více rizika vnější. Tím stoupá význam finančního řízení, jehož úkolem je kromě zajištění celkové finanční stability podniku, také zajišťovat pro potřeby podniku kapitál a rozhodovat o jeho struktuře, o jeho umístění i přerozdělení zisku. Výsledkem finančního řízení je mimo jiné vznik finančního plánu. Podnikový finanční plán je výchozím materiálem pro finanční hospodaření podniku. Protože každá prognóza sebou nese určitá rizika, je třeba v průběhu plánovaného období kontrolovat, zda schválený plán stále ještě odpovídá realitě a v jejím rámci potřebám podniku. To klade vysokou míru odpovědnosti na průběh finančního managementu za průběžné i konečné výsledky finančního hospodaření. Finanční plán musí tedy být během plánovaného období konfrontován s vývojem hospodaření pomocí různých analytických metod, v největší míře pak nástroji finanční analýzy. Cílem diplomové práce je analýza finančního hospodaření vybraného podniku s formulací kritických poznatků. Práce má dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část s využitím odborné literatury se zabývá finančním plánem a managementem a popisuje metody finanční analýzy, které jsou pro hodnocení finančního hospodaření v praktické části využity. Každá z použitých metod má jinou vypovídací schopnost, proto dochází v diplomové práci k jejich kombinaci. Pozornost je zaměřena na elementární metody finanční analýzy, především na poměrové ukazatele, vzhledem k jejich velkému využití. Poměrové ukazatele mají sice omezenou vypovídající schopnost, ale jejich konstrukce umožňuje dobré popsání určitého jevu. Analýza se také věnuje pyramidovému rozkladu Du Pont. Zmíněny jsou i bankrotní modely, které charakterizují podnik jedním souhrnným číslem a s určitou pravděpodobností dokážou předpovědět finanční obtíže podniku. Analyzován bude podnik, který vyrábí a zpracovává ploché sklo pro použití ve stavebnictví v automobilovém průmyslu a specializovaných odvětvích. Je největším výrobcem plochého skla ve střední Evropě. Jeho prioritním záměrem není jen zvyšování 7

objemu výroby, ale především udržení vysokého standardu kvality produktů. Podnik patří k nejprogresivnějším tuzemským výrobcům. Vedení podniku souhlasilo s provedením analýzy s podmínkou, že při analýze budou použita nekonsolidovaná data, pouze v rozsahu, který mají podniky zákonnou povinnost zveřejnit. Analýza se opírá s využitím informací obsažených ve výročních zprávách a přílohách k účetní uzávěrce o rozbor rozvahy výkazu zisku a ztrát a výkazu cash flow.

8

1. Finanční plán podniku 1.1. Podstata finančního plánování „Finanční plán jako nástroj řízení v sobě spojuje jak problematiku řízení financí, tak i řízení financemi.“1 Je zpracováván na základě dlouhodobější strategie a využívá analytické poznatky o situaci na trhu o možnostech firmy a ostatním vnějším prostředí. Je

základním

předpokladem

systematického

finančního

řízení.

Předvídá

pravděpodobné finanční situace a je východiskem k získání kontroly nad financemi a řízením finančních rizik. Na finanční plán navazuje operativní management a kvalita finančního plánu je prověřována trhem. Dosažené výsledky by měly být vyhodnoceny a poznatky zpětně promítnuty do nového finančního plánu. Celý proces, který je výsledkem finančního managementu, jak prokazuje následující obrázek, se dostává na nový začátek pohybu v jiném čase. Obrázek 1: Hlavní součásti finančního managementu

Zdroj: MAREK, Tomáš. Finanční řízení: Distanční opora pro magisterské studium v oboru FI na BIVŠ v Praze. Praha, 2013, str. 54

1.2. Délka plánovacího období Finanční plány členíme takto:  strategické (dlouhodobé, střednědobé)  krátkodobé (jednoroční, operativní na kratší období)  účelové (akční, investiční) Tvorba dlouhodobého finančního plánu navazuje na marketingovou strategii a konkrétní plánovací období. Při dlouhodobějším finančním plánování využíváme výkaz 1

MAREK, Tomáš. Finanční řízení: Distanční opora pro magisterské studium v oboru FI na BIVŠ v Praze.

Praha, 2013. str. 37

9

zisku a ztrát nebo plánovanou rozvahu a plánovaný výkaz cash flow. Význam má i plán rozdělení výsledku hospodaření. Krátkodobé finanční plány bývají obvykle spojovány s daňovým rokem, podle potřeby mohou být ještě členěny na kratší období, tak aby umožňovaly agregaci do plánu na základní roční období. Účelové finanční plány se zpracovávají pro časově omezené akce (např. reklamní kampaň) nebo pro přípravy větších změn, reorganizaci nebo realizaci náročných investic.

1.3. Zásady při tvorbě finančního plánu Při tvorbě finančního plánu jsou uplatňovány tyto zásady: Systematičnost: Tuto zásadu je třeba uplatňovat všeobecně. Jde jednak o jednoznačnost záměru a k tomu vytvořený přístup. Dále jde o návaznost nových údajů na údaje dosavadní, a to jak v sestavení, kvalitě i skladbě. Jsou zde nutné vazby na účetnictví a na jiné metodiky evidencí podniku. Periodičnost: Plán je nutné sestavovat na jasně určená období, tak aby byla zajištěna srovnatelnost. Shodné období však neznamená shodné podmínky a výsledky, pouze nám poskytuje základnu k provádění srovnání pro nás důležitých údajů. Pružnost: Finanční plán musí být zpracováván tak, aby mohl reagovat na měnící se podmínky. Nastávat mohou během zvoleného období jak změny vnější (konkurence, zákony, suroviny, počasí atd.), tak také změny vnitřní (obměna zaměstnanců nebo potíže s technikou). Klouzavost: Při tvoření plánu na určité období nelze s tvorbou dalšího plánu čekat na konec předešlého období. Podnik musí mít určitou perspektivu i v čase. Je účelné již při sestavení finančního plánu k němu připojit určitý výhled a ten postupně do finančního plánu zapojovat. (Marek, 10/38)

1.4. Výstupy finančního plánu Dlouhodobý finanční plán svými výstupy ovlivňuje krátkodobé plány i rozhodování, které má ve svých důsledcích zajistit podniku dostatek hotovosti na zaplacení závazků a optimální uspořádání majetkových a kapitálových struktur. Dlouhodobý finanční plán zpravidla zahrnuje:  „Rozbor současné finanční situace  Plánovanou výsledovku, obsahující zejména:  plán tržeb a ostatních výnosů 10

 plán nákladů, zejména provozních  plán ostatních výdajů  odpisy  zisk před zdaněním a po zdanění  způsob rozdělování zisku.  Plán investičních výdajů  Plánovanou rozvahu, obsahující zejména: u aktiv: 

růst hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku



potřebnou výši zásob



finanční investice



finanční majetek



limity pohledávek

u pasiv:  tvorbu vlastního kapitálu  dlouhodobé úvěry  limity závazků, zejména z obchodního styku  Plán operací finančního leasingu  Plán peněžních toků“2 Výstupy finančního plánu se po vstupu do plánovaného období stávají základním vodítkem pro zaměření finančního managementu a hospodaření s majetkem a finančními zdroji. V průběhu roku však mohou být na základě aktuálního poznatků z vnitřního a vnějšího prostředí korigovány. Korekce zpravidla podléhají schvalování orgánů vrcholového řízení.

1.5. Rizikovost informací Při plánování a prognózách je potřeba hodně informací. Měli bychom si vysvětit, jak s nimi v řídícím procesu nakládat, jak takové informace získáme, které jsou ty správné a jak to můžeme poznat. 2

MAREK, Tomáš. Finanční řízení: Distanční opora pro magisterské studium v oboru FI na BIVŠ v Praze.

Praha, 2013. str. 39-40

11

Prvotní by mělo být členění na informace o tom, co se již stalo a informace o tom co lze očekávat, že se nejspíše stane. Tato klasifikace je závažná. Základem existence podniku jsou informace o vnitřním prostředí. Situace, kdy management podniku nemá předběžně úplnou představu o tom co se v podniku děje a jak je na tom po právní a ekonomické stránce, je nepřijatelná. Nezbytné je, aby informovanost o vlastním podniku byla průběžná a pohled dovnitř byl v podstatných směrech plynule aktualizovaný. Klíčovým úkolem manažera je efektivně pracovat s riziky, což se dlouhodobě může stát příležitostí pro samotné dosahování určených cílů a rovněž může vést k dlouhodobému prospěchu podniku. Dalo by se říct, že riziko je obava z možných materiálových i nemateriálových dopadů nejistého prostředí na dosahování určených cílů. Manažer by měl umět poznat, jaká rizika podnik ohrožují, jak velký je jejich rozsah a možný dopad rizik na podnikání, zdali jsou všechna rizika, která ohrožují podnik pod kontrolou a jak funguje systém řízení a kontroly rizik. V současné době už většina informací existuje v elektronické podobě. Jejich nedostatečným zabezpečením dochází k nežádoucímu úniku a následně k možnému zneužití. Na informační riziko můžeme nahlížet z několika pohledů: 1. Riziko plynoucí ze zabezpečení informací Riziko zachycující situaci, kdy specifická hrozba využije specifickou zranitelnost systému, překoná stávající opatření a způsobí narušení důvěryhodnosti nebo dostupnosti a zpravidla povede ke vzniku škody. 2. Riziko poruchy používaných investičních teorií Toto riziko je spojeno s používaným hardwarem, softwarem a jejich uživateli. 3.Riziko spojení s nedostatkem informací Toto riziko zahrnuje správnou práci s informacemi, zejména sběr užitečných informací, jejich klasifikaci z hlediska důležitosti a důvěryhodnosti. (Čermák, 4/20)

12

2. Analýza finančního hospodaření a její ukazatelé Každá společnost potřebuje pro podnikání finanční zdroje. Rozumné a účelné vynakládání těchto zdrojů je úkolem finančního plánu. Jeho podstatou je zajistit společnosti splnění daných cílů, likviditu a ziskovost. Finanční plánování hledá možnosti zhodnocování finančních prostředků, předvídá jejich výši, navrhuje jak a kde je získat a jak a kam je investovat. Vyjadřuje to v obsahu finančního plánu, který všechny uvedené činnosti konkretizuje. Jedním ze základních úkolů finančního managementu je zajištění kapitálového krytí. Finanční management je zodpovědný za zajišťování zdrojů financování podniku a jeho činnosti a také za efektivnost jejich využívání. Hledá optimální postupy financování a k tomu používá finanční plán, na který pak navazuje operativní management, který určuje základní program výroby a nasazení stávajícího výrobního systému k zajištění ekonomicky výhodného výkonu. Operativní management je spojen s výrobou a zodpovídá za plynulý a bezporuchový chod strojního zařízení za zajištění výroby potřebným materiálem za snižování mzdových a materiálových nákladů. Tvoří jádro vazby na dodavatele a odběratele a v tomto smyslu se stává základním článkem v chodu podniku. Výsledkem je produkt, který musí být úspěšný na trhu. Úspěšnost není jen ve vlastním prodeji, ale také v míře vynaložených nákladů na jeho vytvoření až po obchodní činnost. Úspěšnost je také v dosažené prodejní ceně a v minimalizaci pohledávek s prodejem souvisejících. Zjištěné výsledky je potřeba analyzovat z pohledu vytyčených cílů finančního plánu a také z předpokládaného vývoje v dalším období. Z výsledků analýz se přijímá rozhodnutí nutné k aktualizaci finančního plánu, jak v aktuálním, tak i v dalším období. Dosažené výsledky je nutné vyhodnocovat v porovnání s finančním plánem, a to je úkol pro finanční analýzu, která zpětně prověří všechny vynaložené aktivity, zjistí, kam se společnost v jednotlivých oblastech finančního řízení dostala, jaké cíle se jí podařilo naplnit a navrhne, co je nutné napravit. (Kislingerová, 9/36) „Finanční analýzu tvoří soubor finančních ukazatelů, který je hlavním zdrojem informací při sestavování finančních plánů v různých časových úsecích, či pro strategická rozhodnutí směřující k ekonomické stabilitě podniku. Finanční analýza především čerpá z účetních výkazů podniku (rozvaha, výkaz zisků a ztráty, výkaz cash flow). Zdrojem pro

13

finanční analýzu mohou být i výroční zprávy, přílohy k účetním uzávěrkám nebo údaje z manažerského účetnictví.“3

2.1. Podstata finanční analýzy Finanční analýzu lze zkráceně definovat jako rozbor dostupných údajů. Jejím hlavním smyslem je dospět k závěrům vztahujícím se k finanční a ekonomické situaci daného podniku. Výstupy z finanční analýzy následně slouží pro řízení podniku. Podstatou finanční analýzy je zjištění a poskytnutí relevantních informací pro různé typy uživatelů, kteří s nimi v různé míře pracují. Všichni uživatelé jsou však v té či oné míře zainteresováni na zjištění několika základních charakteristik hospodářské a finanční situace podniku: 

„informace o platební schopnosti podniku (likvidita a solventnost)vyjadřující schopnost podniku vyrovnat finanční závazky v době splatnosti;

 informace o rentabilitě (výnosnosti) vyjadřující schopnost podniku zajistit přiměřený zisk z vloženého (použitého) kapitálu;  informace o hospodářské a finanční stabilitě vyjadřující schopnost podniku zabezpečovat své finanční závazky a dosahovat přiměřené výnosnosti v dlouhodobém horizontu.“4 Z těchto získaných informací vyplyne poznání o finanční výkonnosti podniku a podněty na případná opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

2.2. Uživatelé finanční analýzy „Mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří podnik, resp. vedení (management) podniku, vlastníci a věřitelé (mezi nimi zejména banky), ale i obchodní věřitelé (dodavatelé) a držitelé podnikových obligací.“5

3

podle: JADVIŠČÁK, Daniel. Finanční analýza. [online]. Dostupné z:

[cit. 2014-03-24] 4

ČERNÁ, A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293s.

5

SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s str.10.

14

Manažeři musí znát finanční situaci jejich firmy, která jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobu jejího financování. Vlastníci využívají informace pro uložení prostředků a způsobu řízení podniku. Zajímají se o výnosnost, stabilitu, likviditu, výši dividend i prosperitu podniku. Těchto informací také využívají při případném prodeji nebo likvidaci podniku. Banky a jiní věřitelé žádají potencionálního dlužníka o co nejvíce informací o jeho finančním stavu, aby na jejich základě se mohli správně rozhodnout zda poskytnout úvěr či ne. Jiní věřitelé mají zájem zejména o informace likvidity a u dlouhodobých partnerů, pak o dlouhodobou solventnost a stabilitu. Dodavatelé na základě znalosti finanční situace, si vybírají své obchodní partnery u kterých pak sledují zejména schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu z níž usuzují na zajištěnost svého odbytu. Odběratelé si podle výsledku finanční analýzy vybírají své dodavatele. Potřebují se ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen plnit své závazky. Zaměstnanci se zajímají o finanční informace z hlediska jistoty zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy. Stát a jeho orgány potřebují finanční informace ke kontrole daňových povinností, pro statistiku a pro monitorování vládní politiky. Finanční analýza se také provádí při žádostech o dotaci z fondů Evropské unie. Konkurenti se zajímají o finanční informace, aby je mohli srovnat s jejich vlastními hospodářskými výsledky, zejména s ukazateli rentability, ziskovou marží, solventností, výší a hodnotou zásob a případně jejich obraty. Burzovní makléři potřebují znát co nejvíce informací o finanční situaci podniku, aby byli úspěšní při obchodování s akciemi. (Sůvová, 18/11)

15

2.3. Zdroje finanční analýzy Dostatek vstupních dat je nezbytným předpokladem pro provedení správné finanční analýzy. Finanční analýza je úzce svázaná s informacemi s účetnictví, které poskytují prvotní a často hlavní ekonomická data, ale samo o sobě kompletní hodnocení podniku určit nedokážou. Základními účetními výkazy jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. Dalším zdrojem finančních výsledků jsou výroční zprávy. Tyto výkazy vypovídají o finanční a majetkové situaci podniku, o hospodářském výsledku a jeho struktuře a o zdrojích a užití finančních prostředků. Na kapitálovém trhu dochází prostřednictvím cenných papírů ke směně dlouhodobého kapitálu. Vstupují tam emitenti, aby vydáním cenných papírů získali finanční zdroje a investoři, aby zde zhodnotili své peníze. Z kapitálového trhu jsou pro finanční analýzu důležité informace z burzy cenných papírů např. o zájmu investorů o akcie podniku a o jejich tržních cenách. Aby bylo možné analyzovat podnik, nestačí jen informace finanční povahy. Potřebné jsou také informace nefinanční povahy, protože je nutné znát, jak podnik nakupuje, skladuje, vyrábí, dodává, prodává, jaký je životní cyklus výrobků, jaké postavení má podnik v dodavatelském řetězci, kdo a jak podnik řídí nebo jak je schopen konkurence. Tyto informace umožňují vysvětlit velkou část údajů z finančních výkazů (např. výkaz tržeb způsobený změnou poptávky, změnou ceny vstupů, změnou konkurenčního prostředí, odchodem klíčových obchodníků, a také problémy s výrobou v důsledku nainstalování nové technologie). (Dluhošová, 6/31) 2.3.1. Rozvaha Rozvaha je založena na bilančním přístupu a vypovídá o majetkové situaci podniku k určitému datu a o zdrojích, z nichž byl majetek pořízen. Lze z ní získat i informace o finanční situaci podniku. Pokud jde o majetkovou situaci podniku, podává rychlé a přehledné informace v oblasti aktiv o konkrétních druzích majetku a jeho ocenění, opotřebení a případně o dočasném snížení jeho hodnoty. (Kislingerová, 9/42) Rozvaha představuje dvojí pohled na majetek společnosti. Vyjadřuje skutečnost, že každá položka majetku, s kterou podnik hospodaří (aktiva), musela být financována z určitého

16

finančního zdroje (pasiva). Protože jde o dva různé pohledy na tentýž majetek, musí se aktiva rovnat pasivům, pokud se nerovnají, je chyba v sestavení rozvahy.6 Aktiva představují majetek, který podnik vlastní, má právo s nimi nakládat a využívat ke své ekonomické činnosti. Jejich skladba je: Tabulka 1: Dělení aktiv

Stálá aktiva Aktiva Oběžná aktiva Přechodné účty aktiv Zdroj: HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku : 2007, 72 s., str. 14. Stálá aktiva představují soubor majetku, který má použitelnost delší než jeden rok a člení se na: 1. dlouhodobý nehmotný majetek (nad 60 tis.Kč) 2. dlouhodobý hmotný majetek (nemovitý a movitý nad 40 tis.Kč) 3. dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek může být neodpisovaný, jehož hodnota v čase naopak roste (např. pozemky a umělecká díla). Neodepisuje se také finanční majetek. Druhou skupinu tvoří majetek, který se postupně opotřebovává a úměrně tomuto opatření je hodnota majetku přenášena ve formě odpisů do nákladů podniku. Dlouhodobý finanční majetek představuje aktiva, která podnik pořizuje nebo vlastní za účelem získat z něj ekonomický prospěch. Patří sem zejména majetkové účasti, realizovatelné cenné papíry, dlouhodobé vklady apod. Oběžná aktiva zůstávají v podniku kratší dobu než jeden rok. Mezi oběžná aktiva patří: 1. zásoby 2. pohledávky 3. krátkodobý finanční majetek 6

podle: Finanční analýza firmy. [online]. Dostupné z:

[cit. 2014-04-12].

17

„Zásoby lze rozdělit na zboží a materiál, nedokončenou výrobu a výrobky. Významnou položkou jsou často poskytnuté zálohy na zásoby. V dlouhodobých pohledávkách se účtují pohledávky splatné za více než jeden rok. Krátkodobé pohledávky spolu se zásobami a finančním majetkem tvoří krátkodobá aktiva podniku a v nich by měly být účtovány jen takové položky, které jsou splatné do jednoho roku. Nejdůležitější položkou krátkodobých pohledávek jsou pohledávky z obchodního styku.“7 Peněžní prostředky tvoří především bankovní účty a pokladní hotovost. Přechodné účty aktiv vyjadřující časové rozlišení, kurzové rozdíly a dohadné účty. Pasiva jsou v rozvaze členěna podle vlastnictví. Rozeznáváme dvě základní skupiny zdrojů, a to Tabulka 2: Dělení pasiv

Pasiva

Zdroje vlastní (vlastní kapitál) Zdroje cizí (cizí kapitál) Přechodné účty pasiv

Zdroj: HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku : 2007, 72 s., str. 16.

Vlastní zdroje obsahují:  „základní kapitál (vzniklé při založení společnosti a dále při jeho zvyšování již za doby trvání společnosti, základní kapitál se koriguje o případné vlastní akcie, které společnost má dočasně ve svém držení),  kapitálové fondy (jejich tvorba je z jiných zdrojů, než je účetní zisk společnosti),  fondy ze zisku (zákonem je stanoven rezervní fond, případně nedělitelný fond - u družstev),  hospodářský výsledek minulých let  hospodářský výsledek běžného účetního období.

7

podle: Finanční analýza firmy. [online]. Dostupné z:

[cit. 2014-04-12].

18

Cizí zdroje jsou:  rezervy (představující budoucí závazek),  dlouhodobé závazky (časový horizont je stanoven nad jeden rok),  krátkodobé závazky (časový limit je dán do jednoho roku),  bankovní úvěry a výpomoci (jsou zahrnuty jak dlouhodobé, tak krátkodobé).“8 Rozvaha je jedním z nejdůležitějších účetních výkazů. Tím, že zachycuje z jakých položek se majetek skládá a jak byly konkrétní formy majetku pořízeny, stávají se jednotlivé položky rozvahy nedílnou součástí podnikových finančních analýz a považují se tak za finanční ukazatelé. Současně platí, že rozvaha představuje majetkovou strukturu účetní jednotky. Majetkovou strukturou se rozumí složení majetku, které je potřeba průběžně sledovat a hodnotit vazby mezi peněžními toky, majetkovou a zdrojovou strukturou včetně pohledávkových a závazkových vztahů a tvorby výsledku hospodaření ve věcné i časové souvislosti. Jednotlivé položky rozvahy jsou mnohdy i nedílnou součástí podnikových finančních analýz a stávají se tak finančními ukazateli a jsou podkladem finančních analýz. Při analýze aktiv je cílem popsat hlavní položky aktiv, jejich změny (např. nákup a prodej nehmotného majetku), změny v zásobách a v jejich obratu, změny v pohledávkách a jejich obratu. Cílem analýzy pasiv je zreálnit hodnotu hlavních účetních položek pasiv, popsat jejich výši, vývoj dluhové služby, zjistit celkovou zadluženost podniku, průběh splátek úvěrů, zhodnotit rizika spojená s financováním podniku, případně vyhodnotit dodavatelské vztahy. Výsledkem analýzy majetkové struktury rozvahy by mělo být zjištění, zda je majetková struktura příznivá či nepříznivá, jaké jsou důsledky jejího stavu pro ekonomiku daného subjektu a jakým způsobem a jakými nástroji ji lze ovlivnit. Jinak řečeno, řízení majetkové struktury znamená hledat odpovědi na otázky spojené s její optimalizací. Majetková struktura a její optimální snažení je následně výrazem finanční stability podniku. Při finanční analýze zásob je důležité zhodnotit trend doby obratu zásob. (Harna 8/13-15) 2.3.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost za sledované období dosáhla. Podává přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, nákladů v základním členění a výši zisku. Zisk měří rozsah, v jakém výnosy překročily v účetním 8

HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka

jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku, 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, str. 16.

19

období náklady vynaložené na tvorbu příjmů. Výkaz zisku a ztráty je rozdělený na 3 oblasti, za které se samostatně zjišťuje výsledek hospodaření. Těmito oblastmi jsou:  „provozní  finanční  mimořádná.“9 Dále je nutné ještě rozlišit výsledek za běžnou činnost a výsledek za účetní období. Výsledek za běžnou činnost je dán součtem výsledků provozní a finanční části. Je to výsledek vztahující se k běžné činnosti účetní jednotky. Pokud dojde v průběhu účetního období k mimořádným nákladům nebo výnosům (např. manka a přebytky na majetku), vzniká výsledek za mimořádnou část. Součtem výsledků za běžnou činnost a mimořádnou činnost získáme výsledek za celé účetní období. Finanční analýza výkazu zisku a ztráty hodnotí mino jiné, vývoj ukazatelů rentability a prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy změny hlavních položek nákladů a výnosů. 2.3.3. Výkaz cash flow Výkaz o peněžních tocích podává informaci, jak byly ve sledovaném období vytvořeny a použity peněžní zdroje. Poskytuje přehled o finančních a investičních procesech v příslušném období, v jejich vzájemné souvislosti o struktuře finančních zdrojů, jejich výši a o struktuře užití finančních zdrojů. (Grünwald 7/12) „Výkaz cash flow můžeme rozdělit do tří základních částí:  Peněžní toky z provozní činnosti  Peněžní toky z investiční činnosti  Peněžní toky z finanční činnosti Peněžní toky z provozní činnosti ukazují, v jakém rozsahu výsledek hospodaření za běžnou činnost odpovídá skutečně vydělaným penězům a jak je ovlivněna změnami pracovního kapitálu.“10 Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti společnosti, které nejsou investiční ani ostatní činností. Mimořádné účetní případy a splatná daň z příjmu, 9


jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 33 10

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139

s. str. 32

20

pokud je nelze přiřadit k finanční a investiční činnosti. Investiční činností se rozumí pořízení a vyřazení investičního majetku nebo činnosti související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. Finanční činností se rozumí přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti, peněžní prostředky na účtu, případně s přihlédnutím k pasivnímu zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty je krátkodobý likvidní majetek, jež je snadno a pohotově směnitelný, za předem známou peněžní částku a u kterého se neočekávají změny hodnoty v čase. Jde např. o likvidní a obchodovatelné cenné papíry. (Smejkal 16/26) Pokud jde o metody vykazování rozeznáváme přímou a nepřímou. Přímá metoda Její podstatou je vykazování skutečných příjmů a výdajů, které se uspořádají podle hlavních titulů. Bankovní operace zachycené na příslušných účtech, však neumožňují zjistit účel, pro který byly provedeny, proto vedle této přímé metody se používá ještě nepravá přímá metoda, která spočívá v průběžné transformaci výnosově nákladových dat na příjmy a výdaje (např. tržby z prodeje zboží zaúčtované do výnosů a nákladů se snižují o hodnotu pohledávek spojených s těmito výnosy, respektive zvyšují o hodnotu záloh přijatých od odběratelů tohoto zboží). Nepřímá metoda Vychází z docíleného výsledku hospodaření, který se dále upravuje (korekce se dotýká nepeněžních operací, to je nákladů, které nejsou výdaji daného období. Na druhé straně se tam již neobjeví změny stavu pohledávek nebo závazků). Nepřímá metoda je snazší a méně náročná na vstupy. všímá si pouze těch peněžních toků z provozní činnosti, které neobsahují žádné hrubé platby. Je výhodná také proto, že vyzradí o charakteru s struktuře peněžních toků méně, než metoda přímá. (Marek 10/25) „Ve finanční analýze se také používají ukazatele na bázi cash flow, např.  rentabilita vlastního kapitálu z cash flow  obratová rentabilita z cash flow  krátkodobá likvidita z cash flow  stupeň oddlužení 21

 stupeň samofinancování investic.“11 2.3.4. Výroční zpráva Podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví musí výroční zprávu vyhotovit podniky, které mají povinnost auditu. Výroční zpráva o hospodářské a finanční činnosti se zpracovává za rok a svou komplexností a obsahem převyšuje rozsah účetních výkazů. Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písmene a až d jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Obsahem této výroční zprávy jsou:  „finanční a nefinanční informace o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné;  informace o předpokládaném vývoji činnosti podniku;  informace o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, v oblasti ochrany životního  informace o tom, zda podnik má organizační složku podniku v zahraničí.“12 2.3.5. Příloha k účetní uzávěrce Příloha je zpracována v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. a vyhláškou č. 500/2002 Sb, kterými je stanoven obsah účetní uzávěrky pro podnikatele. Údaje přílohy vycházejí z účetních písemností účetní jednotky (účetní doklady, účetní knihy a ostatní účetní písemnosti) a z dalších podkladů, které má účetní jednotka k dispozici. Hodnotové údaje jsou, pokud není uvedeno jinak, vykázány v celých tisících Kč.(Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví) Příloha k účetním výkazům má čtyři základní části: 1. obecné údaje; 2. údaje o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování; 3. doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát; 4. výkaz o peněžních tocích. (Vorbová, 19/43)

11

SEKERKA, Bohuslav. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2.upr.vyd. Praha: Profess, 2007,

172 s. str. 62 12

ČERNÁ, A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2006. 293s, str. 293.

22

„Zásady platné při sestavování přílohy: 1.

Příloha se sestavuje ve formě tabulek nebo popisným způsobem zajišťujícím přehlednost a srozumitelnost předkládaných informací.

2. Údaje přílohy vycházejí z účetních písemností účetní jednotky (účetní doklady, účetní knihy a ostatní účetní písemnosti) a z dalších podkladů, které má účetní jednotka k dispozici. Hodnotové údaje se uvádějí v celých tisících Kč, pokud vykazující účetní jednotka v jednotlivých případech nerozhodne jinak. 3. Účetní jednotka uvede v příloze pouze významné údaje pro posouzení finanční, majetkové a důchodové situace podniku z hlediska externích uživatelů. 4. Účetní jednotka uvede v příloze k uváděným údajům za vykazované účetní období srovnatelné údaje za minulé účetní období.“13

2.4. Metody finanční analýzy Základem metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele, které tvoří formalizované zobrazení jednotlivých hospodářských procesů. Ukazatele mohou být vyjádřeny jak v peněžních jednotkách tak i například v jednotkách času či v procentech jakožto výsledek aritmetických operací. Z celé řady ukazatelů závisí volba jejich typu na cílové skupině a na cíli finanční analýzy, který bývá určen podnikatelským záměrem a okolnostmi jeho zpracování. (Seger 14/20) 2.4.1. Metody elementární analýzy „Standardní člení ukazatelů:  ukazatel absolutní  ukazatel rozdílový  ukazatel poměrový. “14 Absolutní ukazatele tvoří základní východisko rozboru. Je to důležitá součást práce, kde jde o rozbor vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Jsou založeny na posuzování hodnot, které jsou v jednotlivých položkách základních účetních výkazů. 13

VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde, 2004, 134, [6] s. str. 28.

14

SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s., str. 48

23

Využívají se v časových řadách při horizontální analýze nebo slouží k vyjádření položek výkazů procentními podíly a pak se tato analýza nazývá vertikální. „Rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu.“15 Vypočítávají se jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv. Poměrovými ukazateli se provádí časová srovnání, průřezové a srovnávací analýzy což jsou prvky a základní smysl poměrové analýzy. Poměrové ukazatele vycházejí z absolutních ukazatelů a vyjadřují vztah mezi položkami účetních výkazů. Rozlišujeme absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele a poměrové ukazatele - „analýza absolutních a rozdílových ukazatelů: 1. procentní rozbor, 2. analýza trendů, 3. analýza fondů finančních prostředků, 4. indexová analýza -

poměrové ukazatele: 1. ukazatele likvidity, 2. ukazatele rentability, 3. ukazatele zadluženosti 4. ukazatele aktivity

-

soustavy ukazatelů: 1. Du Pontům diagram 2. Altmanům Z model. 3. Index důvěryhodnosti Další metody využitelné pro finanční analýzu jsou např. bodové odhady, metody

regresního modelováním korelační analýza, faktorová analýza, diskriminační analýza, metody formální matematické logiky, expertní systémy, metody na bázi teorie matných množin, techniky sestavování časových řad, techniky grafických přehledů, výpočet bodu zvratu.“16

15

KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ Drahomíra.. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 2010

str. 81. 16

VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde, 2004, 134, [6] s. str., 82.

24

2.5. Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatelé tvoří základní východisko rozboru, je to důležitá část, neboť jde o rozbor vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Rozbor se může zpracovávat meziročně, kdy se porovnávají dvě po sobě jdoucí období nebo za několik účetních období. 2.5.1. Horizontální analýza Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně změřit jejich intenzitu. Čím kratší časová řada je k dispozici, tím méně přesné budou její výsledky a tím méně přesná také může být prognóza budoucího vývoje. Při interpretaci vypočítaných výsledků je proto potřeba opatrnost. 2.5.2. Vertikální analýza Vertikální analýza se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů a jde o porovnání jednotlivých položek účetních výkazů k celkové sumě aktiv nebo pasiv. Tato metoda usnadňuje srovnatelnost s předchozím obdobím a také ulehčuje srovnatelnost podniku s jinými firmami v oboru. (Růčková, 12/102) Posuzuje se jak struktura aktiv, která má informovat o tom do čeho firma investovala a do jaké míry při investování zohlednila výnosnost, tak struktura pasiv, která ukazuje, z jakých zdrojů byl majetek pořízen. (Růčková, 12/43-44) 2.5.3. Analýza výkazu zisku a ztrát „Výkaz zisků a ztrát, který je definován zákonem o účetnictví jako součást účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví, je v podstatě rozvedením jedné z rozvahových položek - hospodářského výsledku běžného roku. Je ovlivňován tedy změnami rozvahových položek (samozřejmě pouze těmi změnami, které jsou zároveň nákladem či výnosem). Výkaz zisků a ztrát se vztahuje k určitému časovému intervalu. Při běžném hospodaření podniku je tedy sestavován zejména za účetní období, kterým je kalendářní rok.“17

17


jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 17

25

2.6. Analýza rozdílových ukazatelů Za typické rozdílové ukazatele jsou pokládány především ukazatelé označeny jako fondy finančních prostředků. Mezi rozdílové ukazatele řadíme i různé ukazatele vypočítané ze zisku a z přidané hodnoty přičítáním nebo odčítáním dalších položek. V odborné literatuře se rozlišují celkem tři ukazatele:  „čistý provozní kapitál, který je základním a nejčastěji používaným finančním fondem  čisté pohotové prostředky  čistý peněžní majetek.“18 2.6.1. Čistý provozní kapitál Čistý provozní kapitál, indikuje platební schopnost podniku a je financován dlouhodobými zdroji, vlastními i cizími. Čistý provozní kapitál tvoří prostor pro efektivní činnost řízení podniku, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížená nutností brzkého splácení. (Sůvová 18/50) ČPK = vlastní zdroje + dlouhodobý cizí kapitál - stálá aktiva19 2.6.2. Čisté pohotové prostředky Tento ukazatel je modifikací čistého provozního kapitálu a odstraňuje některé jeho nedostatky. Mezi nedostatky ČPK patří to, že oběžná aktiva, z niž se odvozuje zahrnují i některé málo likvidní či dokonce dlouhodobě nebo trvale nelikvidní položky. Typickým příkladem jsou v našich poměrech nedobytné pohledávky. Kromě toho je tento ukazatel ovlivněn použitými metodami oceňování, zejména majetku, proto se pro účely přísného posuzování likvidity konstruuje ukazatel čisté pohotové prostředky (ČPP), též označovaný jako peněžní finanční fond. (Sůvová, 18/51) ČPP = pohotové peněžní prostředky - okamžité splacené závazky20

18


19


20


26

2.6.3 Čistý peněžní majetek Čistý peněžní majetek je ukazatelem, ve kterém se při výpočtu vylučují z oběžných aktiv krátkodobé závazky a zásoby. Vyloučením zásob a krátkodobých závazků dochází ke zkvalitnění výpočtu, který by byl jinak ovlivněn položkami s nízkým stupněm likvidity. ČPM = oběžná aktiva - zásoby - krátkodobé závazky21

2.7. Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří v rámci rozboru účetních výkazů k nejpoužívanějším postupům z hlediska využitelnosti i z hlediska jiných úrovní analýz. Nejčastěji používanými ukazateli jsou ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti, a tyto ukazatele vychází výhradně ze základních účetních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které jsou veřejně dostupné. K nim je možno ještě přidat ukazatele kapitálového trhu a ukazatele na bázi cash flow, které už ale nevychází z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Obecně se poměrový ukazatel vypočítá jako poměr jedné nebo několika účetních položek k jiné položce nebo k jejich skupině.

2.7.1. Ukazatele likvidity „Ukazatele likvidity informují o tom, do jaké míry je podnik schopen hradit svoje závazky. Tak se zároveň zjišťuje, zda je podnik vůbec schopen existovat. Jde o jednu ze základních charakteristik finanční analýzy. Ukazatele likvidity jsou poměrem toho, čím se platí, a toho, co je třeba uhradit. Nejsnadnější úhrada je přímo penězi v hotovosti a z účtů. Pokud je třeba proměnit na hotové peníze některou část oběžného majetku, trvá to vždy určitou dobu. Snaha získat peníze prodejem stálých aktiv je dlouhodobou záležitostí a nemusí se setkat s úspěchem. Proto se do výpočtu ukazatelů likvidity stálá aktiva nezahrnují. Ukazatele likvidity lze počítat s určitou mírou přesnosti.“22 V ukazateli rychlé likvidity nejsou zahrnuty zásoby a do čitatele ukazatele rychlé likvidity se uvádí peníze v hotovosti a na běžných účtech, splatné a směnečné dluhy, šeky a volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. 21


22


jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku:. 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 42

27

23

Okamžitá likvidita ukazuje jak je podnik pomocí hotovosti, peněz na účtech, šeky nebo krátkodobými cennými papíry schopen okamžitě zaplatit své krátkodobé závazky. 2.7.2. Ukazatele rentability 24 Ukazatel rentability je ukazatelem efektivnosti podnikání. Lze z něj poznat, zda je lepší pracovat s vlastním prostředky nebo s cizím kapitálem. Je to také vztah porovnávající vložené prostředky s výsledkem podnikatelské činnosti. K určení rentability jsou nejčastěji používány tyto ukazatele: 

ukazatel rentability vlastního kapitálu



ukazatel rentability tržeb



ukazatel rentability nákladů



ukazatel rentability celkových vložených aktiv



ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu

Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE

Výsledkem je výnosnost vlastního kapitálu. Jeho vzrůst představuje zlepšení hospodářského výsledku a současně umožňuje snížit úročení cizích zdrojů Ukazatel rentability tržeb – ROS

23 24

VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde, 2004, 134, [6] s., str.95 vzorce

ukazatelů

rentability

jsou

podle:

HARNA,

Lubomír,

Hana

BŘEZINOVÁ

a

Jiřina

REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 31-32

28

Ukazatel nepřímo vyjadřuje stupeň hospodárnosti a posuzuje mimo jiné rentabilitu odbytu. Při jeho hodnocení je nutné posoudit i rychlost obratu zásob. Ukazatel rentability nákladů - ROC

Je to doplňkový ukazatel k ukazateli rentability. Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA

Tento ukazatel vyjadřuje výši zisku vytvořeného z investovaného kapitálu. Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu – ROCE

Je to ukazatel výnosnosti dlouhodobě investovaného kapitálu. 2.7.3. Ukazatele zadluženosti 25 Ukazatele zadluženosti měří schopnost podniku přijmout dluh a závazky z něj vyplývající. Tyto ukazatele jsou bezrozměrové, často se používá jejich vyjádření v procentech.  celková zadluženost  podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu  ukazatel finanční páky  zadluženost vlastního kapitálu  úrokové krytí  krytí dluhové služby  doba návratnosti úvěru

25

vzorce ukazatelů zadluženosti jsou podle: SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní

institut vysoká škola, 2008, 181 s., str. 68-69

29

Celková zadluženost celková zadluženost =

cizí zdroje celková aktiva

Tento ukazatel se rovněž používá v modifikaci, když se do cizích zdrojů v čitateli zahrnují pouze dlouhodobé cizí zdroje. Jde potom o tzv. dlouhodobou zadluženost, která je očištěna od krátkodobých vlivů, nepodává však obraz o celkové zadluženosti. (Sůvová, 18/68) Podíl vlastního kapitál na celkovém kapitálu

Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu =

vlastní kapitál celková aktiva

Ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu vyjadřují strukturu financování podniku z vlastních a cizích zdrojů. Jsou měřítkem dlouhodobého rizika podniku. Čím větší je podíl cizích zdrojů, tím vyšší je riziko pro společníky (akcionáře) i věřitele. (Sůvová, 18/68) Ukazatel finanční páky Ukazatel finanční páky (to je převrácená hodnota) k ukazateli podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je označován jako ukazatel finanční páky.

Zadluženost vlastního kapitálu

Finanční páka =

celková aktiva vlastní kapitál

Tento ukazatel udává, kolik cizích zdrojů připadá na jednotku vlastního kapitálu, čím větší je tento ukazatel, tím více cizích zdrojů podnik využívá.

30

Úrokové krytí

"Ukazatel udává, kolikrát EBIT převyšuje nákladové úroky. Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost splácet úvěry.,,26 Krytí dluhové služby

Čitatel tohoto ukazatele je hrubým odhadem hotovosti, kterou může podnik věnovat na pokrytí svých závazků vyplývajících z dluhové služby. Doba návratnosti úvěru

2.7.4. Ukazatele aktivity 27 Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat vložených prostředků a naznačují, jak lze při jejich optimálním využití dosáhnout co nejlepších hospodářských výsledků. Podle konvence bylo pro výpočet ukazatelů použito 360 dní. Jsou to zejména: 

obrat celkových aktiv

 obrat stálých aktiv  obrat zásob  doba obratu zásob  doba obratu pohledávek 26


27

vzorce ukazatelů aktivity jsou podle: HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční

analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 36-37

31

Obrat celkových aktiv

Tento ukazatel říká, kolik peněz vytvoří podnik ze zdrojů, jež má k dispozici. Obrat stálých aktiv

Tento ukazatel říká, kolik a s jakými náklady podnik prodává vlastní výrobky, zboží nebo služby. Obrat zásob

Ukazatel vyjadřuje, kolikrát je podnik v daném období schopen své zásoby přeměnit v tržby. Doba obratu zásob

Ukazatel udává, za jak dlouhou dobu se podniku zaplatí zásoby. Doba obratu pohledávek

Ukazatel doby obratu vykazuje dobu, za kterou jsou podniku uhrazeny jeho faktury nebo také, jak dlouhá je doba pro kterou podnik poskytuje bezúročný dodavatelský úvěr svým odběratelům. Doba obratu závazků doba obratu závazků =

tržby krátkodobé závazky

Ukazatel doby obratu závazků udává, za jakou dobu společnost svým dodavatelů zaplatí jejich dodávky případně služby nebo také po jakou dobu poskytují dodavatelé společnosti dodavatelský úvěr. (Sekerka, 15/71) 32

2.8. Soustavy ukazatelů V této kapitole bude proveden rozklad nejznámějšího pyramidového modelu Du Pont. Dále bude zhodnocena finanční situace společnosti prostřednictvím Altmanova modelu a Indexu důvěryhodnosti. 2.8.1. Du Pont rozklad Du Pont rozklad patří do soustavy s hierarchickým uspořádáním ukazatelů, která slouží k rozkladu vrcholového ukazatele aditivní nebo multiplikativní metodou. Soustava na jedné straně popisuje vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a na straně druhé pak analyzuje vnitřní složité vazby v rámci pyramidy. Změna kteréhokoliv ukazatele se odrazí v celé vazbě. Du Pont rozklad je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezuje jednotlivé položky, které do toho ukazatele vstupují. (Růčková, 12/71) Obrázek 2: Du Pont rozklad

Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s.str.71-72 Du Pont rozklad je rozkladem vlastního kapitálu. Jeho pravá strana je ukazatelem pákového efektu a za určitých okolností může prokázat, že k dosažení vyšších hodnot rentability lze ve větším rozsahu využívat i cizí kapitál. (Růčková 12/144) Podmínkou je, aby cizím kapitálem byl vytvořen zisk převyšující náklady spojené s využitím cizího kapitálu. 33

Ve výše uvedeném schématu je ještě možné rozložit čistý zisk na rozdíl tržeb a celkových nákladů. Stejně tak lze rozložit celková aktiva na stálá, oběžná a ostatní aktiva. 2.8.2. Altmanův model Altmanův model je založen za použití jedné z vyšších metod finanční analýzy. Jde o statistickou metodu třídění objektu do dvou nebo více předem definovaných skupin podle určitých charakteristik. K vytvoření modelu musí být k dispozici finanční údaje o určité množině podniků za nějaké období a dále informace o tom, zda tyto podniky během období zbankrotovaly nebo nezbankrotovaly. V množině musí být zastoupeny obě skupiny. „Altmanův model je následující: Z = 1,2x1 + 1,4x2 + 3,3x3 + 0,6x4 + 0,999x5 kde: x1 = čistý provozní kapitál/aktiva celkem, x2 = nerozdělený zisk minulých let/aktiva celkem, x3 = zisk před zdaněním a úroky (EBIT)/aktiva celkem, x4 je tržní hodnota vlastního kapitálu/ účetní hodnota celkových závazků, x5 jsou tržby/aktiva celkem. Interpretace je tato: Z < 1,81..................pásmo bankrotu 1,81 < Z < 2,99 ......pásmo šedé zóny Z > 2,99 .................pásmo prosperity“28 2.8.3. Index důvěryhodnosti Index důvěryhodnosti je soustava ukazatelů zpracovaná Ivanem a Inkou Neumaierovými. Index má tuto rovnici:

IN = V1*A/CZ+V2*EBIT/U+V3*EBIT/A+V4*T/A+V5*OA(KZ+KBU)+V6*ZPL/T 29

„kde: A jsou aktiva, CZ jsou cizí zdroje, 28 29

SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s., str. 75-76 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s., str. 80

34

EBIT je hospodářský výsledek před úroky a zdaněním, U jsou nákladové úroky, T jsou tržby (výnosy), OA jsou oběžná aktiva, KZ jsou krátkodobé závazky, KBU jsou krátkodobé bankovní úvěry, V1,V2,…,V6 jsou váhy. Tabulka 3: Váhy indexu IN 95 pro Ekonomiku ČR celkem

Váhy Ekonomika ČR

A/CZ 0,13

EBIT/U EBIT/A 0,04 3,97

T/A 0,21

OA(KZ+KBU) 0,1 Zdroj: vlastní zpracování

Interpretace: IN > 1,6.............podnik s dobrým zdravím 0,9 -1,6......podnik s potenciálními problémy IN < 0,9 ...........podnik finančně neduživý Ukazatele se dosazují jako desetinná čísla u stavových veličin jako průměrné hodnoty.“30 Váhy vyjadřují podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele, to je váženému průměru hodnot tohoto ukazatele v jednotlivých odvětvích. Index slouží k hrubé orientaci a nenahrazuje komplexní finanční analýzu zahrnující i nefinanční údaje.

30


35

3. Charakteristika podniku 3.1. Představení společnosti AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group je česká právnická osoba, která byla založena dle zákona o akciových společnostech a zapsána do Obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu Ústí nad Labem, oddíl 3, vložka 59, dne 28. prosince 1990. Sídlo: AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group Sklářská 450 415 01 Teplice Česká Republika Předmětem podnikání společnosti je výroba plochého skla a výrobků z něho, velkoobchod a maloobchod s plochým sklem a výrobky z plochého skla, technologické a poradenské služby v oblasti výroby a zpracování plochého skla a výrobků z něho, ekonomicko-organizační poradenství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. (AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva 2012. 2013.) „Základní kapitál společnosti se skládá z 35 607 000 ks akcií na jméno, veřejně neobchodovatelných, plně upsaných a splacených, s nominální hodnotou 100 Kč.“31 Jediným akcionářem je k 31. prosinci 2012 společnost AGC Nederland holding B.V. jejíž mateřská společnost Asai Glass co., Ltd sídlí v Tokiu. Je nejvýznamnějším světovým výrobcem skla pro stavebnictví a automobilový průmysl. Zaměstnává na 50 000 pracovníků na celém světě a své výrobky vyváží zhruba do 30 zemích a realizuje obrat více než 11 miliard eru. Za celé analyzované období nedošlo ke změně základního kapitálu akciové společnosti. Žádný ze zaměstnanců nemá možnost se účastnit na základním kapitálu společnosti, stejně tak žádný z členů orgánů společnosti, ani výkonného managementu podniku nevlastní akcie společnosti, ani předkupní práva na jejich získání. Vlastní 5 výrobních závodů s denní výrobní kapacitou téměř 2 000 tun základního skla a 17 dceřiných společností ve střední Evropě. Ve svých kmenových závodech zaměstnává 984 31

AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva 2012. 2013.

36

zaměstnanců. V českých dceřiných společnostech zaměstnává 680 zaměstnanců, ve slovenských 127 zaměstnanců a v Polsku 539 zaměstnanců. Jejich průměrná mzda byla v roce 2010 38 801 Kč, v roce 2011 40 804 Kč, v roce 2012 42 163 Kč a výrazně převyšovala celostátní průměr. V analyzovaném období dosáhla téměř 1,5 miliardy Kč zisku, do rekonstrukcí a jiné investiční činnosti vložila 2,4 miliardy Kč a na dividendách vyplatila 4,5 miliardy Kč. „Mezi 100% vlastněné společnosti patří i Fotbalový klub Teplice a Střední technická škola AGC.“32 „Teplická AGC vyhrála už podesáté anketu Zaměstnavatel roku 2014 v Ústeckém kraji, třikrát zvítězila v celostátním finále a v anketě Zaměstnavatel desetiletí získala druhé místo.“33 Graf 1: Vlastnická struktura společnosti

Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group., Výroční zpráva 2012. 32

Žít Teplice: AGC znovu zapálil pec. Vzniklo 80 nových míst. Ústí nad Labem: Media Concept s.r.o., 2014, roč.

2014, č. 5, str. 7 33

Žít Teplice: Nová linka AGC vyrobí denně 500 tun skla. Ústí nad Labem: Media Concept s.r.o., 2014, roč.

2014, č. 6. str, 11

37

Všechny uvedené společnosti jsou smluvně a majetkové propojeny a jejich zájmem je vzájemnou, smluvně zajišťovanou spoluprací dosahovat ve všech svých činnostech maximálních výsledků. Jedním z příkladů spolupráce je vybudování finančních a administrativních center. Finanční a administrativní centrum střední Evropa má sídlo v Teplicích a podnik AGC Flat Glass Czech a.s. využívá jeho služeb v převážné části jeho hospodaření. Vedení podniku realizovalo záměr zapojit do hospodaření podniku všechny zaměstnance, kteří nyní mohou podávat ve všech oblastech hospodářské činnosti podniku své podněty ke změnám. Pro tento účel vznikla na podnikovém internetu elektronická platforma. Každý zaměstnanec byl proškolen a má přístup k počítačům umístěných na jednotlivých pracovištích. V programu lze nalézt informace o hospodaření podniku, realizovaných nápadech zaměstnanců včetně jejich popisu, pravidla odměňování atd. (AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva 2012. 2013.) V analyzovaném období společnost provedla rekonstrukci provozu na výrobu autoskel. „V provozu, který bude výrazně šetrnější k životnímu prostředí, vzniklo 80 nových pracovních míst.“34 Jde o unikátní technologii, která v současné době je na světě jediná a je důkazem posilování pozice AGC, jakožto významného dodavatele skel pro rozvíjející se automobilový průmysl. Touto investicí je realizována dlouhodobá strategie podniku stát se největším dodavatelem autoskel v Evropě. V současnosti každý osmý automobil vyrobený v Evropě má skla z podniku AGC. Technologie zrekonstruované linky je založená na předehřívání plynu a kyslíku. Díky tomu přináší až 25% úsporu energie a výrazné snížení emisí u oxidů dusíku o 80%, u oxidů síry o 30% a u oxidu uhličitého o 15%. Z části byla rekonstrukce financována Evropskou dotací z fondů LIFE+ a SILC, jejíž výše se pohybuje v řádu miliónů eur. Díky těmto evropským penězům se podařilo nainstalovat zařízení na využití zbytkového tepla pro ohřev plynů na vytápění sklářské vany, čímž dojde ke snížení energetické náročnosti výroby skla. Výrazně se také sníží emise oxidů uhlíku, dusíku, síry a prachových částic. Na modernizaci linky pracovalo 2 000 pracovníků ze 150 firem, včetně odborníků společnosti AGC z Belgie a Japonka. (Žít Teplice: Nová linka AGC vyrobí denně 500 tun skla., č. 6. str. 11) 34

Žít Teplice: Nová linka AGC vyrobí denně 500 tun skla. Ústí nad Labem: Media Concept s.r.o., 2014, roč.

2014, č. 6. str, 11

38

3.2. Charakteristika a historie společnosti „Ministr průmyslu České republiky vydal 25. září 1990 rozhodnutí č. 320/1990, podle kterého přešel k 1. říjnu 1990 majetek státního podniku Sklo Union Teplice na nově založenou akciovou společnost.“35 K zápisu do obchodního rejstříku došlo 28. září 1990. 22.3.1991 byla podepsána smlouva o založení společného podniku Glaverbel S.A. se sídlem v Belgii. Z rozhodnutí valné hromady ke konci roku 1998 byla provedena změna názvu společnosti z Glavunion na Glaverbel Czech,a.s.. V květen 2006 společností AGC bylo rozhodnuto o přejmenování Glaverbelu Czech na AGC Flat Glass Czech. (AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva 2012. 2013.) Výrobky podniku se prosadily na tuzemských i světových trzích. V současnosti společnost patří ve střední Evropě a v zemích, jako je Španělko, Rusko, Itálie a země Beneluxu mezi největší výrobce plochého skla.

Disponuje nejlepší technologií výroby

plochého skla na trhu. Opírá se o dlouholetou tradici, při které nasbíral nespočet zkušeností. V regionu je považována za jednu z největších a nejdůležitějších firem, která nabízí hodně pracovních příležitostí a

snižuje v regionu míru nezaměstnanosti. Filozofií podniku je

orientace na výrobu, která je kvalitní. Dosahuje toho tím, že pravidelně zavádí nové technologie výroby. Věnuje také velké investice na životní prostředí, zajišťuje nové technologie k odstraňování ekologických zátěží.

35

KURZY.CZ, Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 0012726, 13. února 2014, Dostupné na:

http://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrik-firem/DO-00012726-sklo-union-as/

39

4. Uplatňované principy finančního hospodaření podniku V tržní ekonomice jsou finance a finanční řízení podniku dominantní součástí celkové podnikové ekonomiky. V níž se projevuje mnoho oblastí činnosti podniku. Finanční cíle jsou rozhodující součástí podnikových cílů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska jsou základem kritérií při hodnocení celkové efektivnosti podniku. Stále převažuje, že základním cílem podnikání je maximální zisk. Maximalizace zisku jako základní cíl, ale nebere v úvahu různý stupeň rizika s nímž je zisk dosahován, proto je nutné celkový výsledek hospodaření posuzovat nejen výší zisku, ale také rizikem spojeným s dosažením zisku. Kritérium zisku je vždy důležité, ale nemůže být jediné. Za základní cíl podnikání se v dnešní době považuje maximalizace tržní hodnoty firmy. V uskutečňování finanční politiky se hledá optimální rovnováha mezi rizikem a ziskovostí. Vedle hlavního dlouhodobého finančního cíle jsou důležité i některé dílčí, krátkodobé finanční cíle, jako je např. stabilita investic, stabilita cen, podíl podniku na celkovém trhu nebo ziskové přirážky. Mezi tyto cíle patří i průběžné zjišťování likvidity podniku. V posledních letech se podnik zaměřuje na rozšiřování trhů a investiční činnost s tím související. Finanční plán je jednou ze základních forem formulování výrobní a obchodní strategie podniku v rovině finančního zajištění a úkolů pro finanční management. V konkrétní podobě patří mezi velmi důvěrné podnikové materiály. Prezentován je pouze v rámci holdingového seskupení a vůči financující bance. Jeho základní filosofií je vypořádání se s dobíhajícím krizovým obdobím a prosazením trendu „Back to Growth“. To mu také odpovídá již zmíněná navazující investiční a obchodní strategie, uplatňovaná v posledních letech. Finanční plánování v dlouhodobém horizontu vytváří finanční strategii podniku, stanovuje finanční cíle a specifikuje formy jejich dosažení. Zabývá se zejména investicemi do výrobních kapacit, strukturou financování podniku a s užitím vytvořeného zisku. V krátkodobém horizontu vytyčuje taktické cíle zaměřené na vybranou variantu. Proces tvorby plánu minimalizuje případné důsledky rizik, zpětně opravuje záměry a přijatá rozhodnutí vedoucí k zachování reálnosti plánu s ohledem na současný vývoj vnitřních i 40

vnějších ekonomických podmínek. Zabývá se řízením pracovního kapitálu, což obsahuje řízení zásob, pohledávek a likvidity podniku, čili řízení krátkodobých závazků a úvěrů. Základem finančního řízení je získávání peněz a kapitálu, jejich následné rozdělování, včetně využití dosaženého zisku. „Celková struktura finančního řízení podniku je ale obsáhlejší a zahrnuje zejména: 

zajišťování finančních zdrojů pro založení či další rozvoj podniku



volbu optimální kapitálové struktury



řízení a financování oběžného majetku



investování peněžních prostředků do fixního majetku



rozdělování podnikového zisku s ohledem na daňovou politiku státu



finanční analýzu činnosti podniku



finanční plánování, tvorbu a užití finančních zdrojů.“36

Finanční řízení - zabývá se jím především vrcholové řízení podniku, které řeší strategické otázky a pracovníci podniku, kteří se zabývají řízením výroby, investic, vědeckotechnického rozvoje nebo nákupem a prodejem. Finanční řízení podniku se organizačně člení na finančně manažerskou skupinu, která se zabývá získáváním kapitálu, řízením peněžních zdrojů, vztahem k bance, případně jiným finančním institucím nebo vyplácením dividend a finančně kontrolní skupinu, která se zabývá přípravou rozpočtů, finančním a nákladovým účetnictvím, zdaněním podniku a vnitřní kontrolou. Obě tyto skupiny jsou řízeny a koordinovány hlavním finančním manažerem podniku. Významným nástrojem je též zpětná vazba, která se ve značném rozsahu opírá o průběžná a cyklická hodnocení, zajišťovaná metodami a nástroji finanční analýzy. Finanční hospodaření je typické pro horizont krátkodobého až střednědobého managementu. V daném podniku je mu věnována značná pozornost, a to jak rozepisováním finančně ekonomických úkolů jednotlivým úsekům organizace podniku, tak průběžným stahováním informací o jejich plnění, příčinách odchylek, případně též o návrzích na úpravy parametrů.

36

Podstata podnikových financí a finanční rozhodování podniku. In: [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: <

https://akela.mendelu.cz/~xcoufalo/statnice/EM/10.Podstata%20podnikov%FDch%20financ%ED%20a%20fina n%E8n%ED%20rozhodov%E1n%ED%20podniku1.doc.>.

41

5. Analýza střednědobého finančního hospodaření podniku Hlavním zdrojem informací pro analýzu finanční a ekonomické situace podniku jsou nekonsolidovaná účetní data převzatá z účetních výkazů finančního účetnictví. Analýza je provedena za období let 2010 - 2012 a předmětem analýzy jsou vybrané položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

5.1. Horizontální analýza Horizontální analýza posuzuje změnu položek rozvahy v čase (meziroční srovnání), a to v absolutní nebo relativní (procentuální) podobě. V následující tabulce jsou výsledky horizontální analýzy vyjádřeny v relativní hodnotě. V tabulce je uvedena hodnota rozvahových položek aktiv. Meziroční indexy změn vybraných rozvahových položek jsou počítány podle vzorce

37

5.1.1 Horizontální analýza rozvahy Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv v letech 2010 - 2012 (v tis. Kč)

Absolutní hodnoty v tis. Kč

Aktiva

Podíl v % 2011/2010 2012/2011 2010 2011 2012 % % 11 538 952 11 041 204 11 730 531 0,957 1,017 8 412 273 8 836 340 9 723 770 1,050 1,100

Aktiva celkem Stálá aktiva Nehmotný investiční 188 702 268 705 290 045 1,424 1,079 majetek 1,104 1,185 Hmotný investiční majetek 4 497 377 4 966 361 5 885 074 3 726 194 3 601 274 3 548 651 0,966 0,985 Finanční investice 3 101 694 2 182 439 1 995 935 0,704 0,915 Oběžná aktiva 613 538 589 532 638 619 0,961 1,083 Zásoby 5 151 4 386 2 972 0,851 0,678 Dlouhodobé pohledávky 2 475 656 1 577 197 1 307 217 0,637 0,829 Krátkodobé pohledávky 7 349 11 324 47 127 1,540 4,162 Finanční majetek 24 985 22 425 10 826 0,898 0,483 Ostatní aktiva Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. 37


42

Celková aktiva v roce 2012 byla 11 730 531 tis. Kč o proti roku 2010 stoupla o 191 579 tis. Kč. V celém tříletém období se plynule zvyšovala stálá aktiva, a to nehmotný majetek i hmotný majetek. Pokles je také zaznamenán u finančních investic, oběžných aktiv, dlouhodobých i krátkodobých pohledávek a ostatních aktiv. Stavy zásob se snížily v roce 2011, v dalším roce je opět jejich nárůst. Dlouhodobý nehmotný majetek společnosti ve sledovaných letech postupně stoupal z hodnoty 188 702 tis Kč v roce 2010 na hodnotu 290 045 tis. Kč v roce 2012. Rozhodující položkou u nehmotného majetku jsou povolenky na emise skleníkových plynů. Reprodukční pořizovací hodnota těchto povolenek byla v roce 2010 147 679 tis. Kč, v roce 2011 to činilo 165 365 tis. Kč a v roce 2012 pak 147 679 tis. Kč. Všechny tyto částky byly zaúčtovány jako jiný dlouhodobý nehmotný majetek. Hodnota vyprodukovaných emisí skleníkových plynů byla v roce 2010 85 083 tis. Kč, v roce 2011 rovněž 85 083 tis. Kč a v roce 2012 76 722 tis. Kč a o tyto částky se snížila hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku. Významnou položkou v dlouhodobém majetku společnosti je software, v roce 2010 339 273 tis. Kč, v roce 2011 348 771 tis. Kč a v roce 2012 342 992 tis. Kč. Také v dlouhodobém hmotném majetku je zaznamenán jeho vzrůst hodnoty 4 497 377 tis. Kč, v roce 2010 na hodnotu 5 885 074 tis. Kč. Mezi přírůstky dlouhodobého hmotného majetku patří v roce 2010 pořízení linky na výrobu litého skla ve výši 22 417 tis. Kč a výdaje na linku pro výrobu plochého skla v e výši 64 342 tis. Kč. Výdaje spojené s touto mimořádně zajímavou investicí představující špičkovou technologickou úroveň výroby plochého skla pokračují i v roce 2011, kdy byla investována částka 848 291 tis. Kč, a výdaje v roce 2012 činily 1 329 786 tis. Kč. Z těchto údajů je zřejmé, že společnost modernizuje svoji technologii. Krátkodobé pohledávky poklesly z hodnoty 2 475 656 tis. Kč v roce 2010 na hodnotu 1 307 217 tis. Kč v roce 2012. Celková aktiva byla v roce 2011 proti roku 2010 nižší o 497 748 tis. Kč. V roce 2012 stoupla aktiva o částku 689 327 tis. Kč, a to pořízením dlouhodobého hmotného majetku. Struktura aktiv v členění na stálá a oběžná je podchycena v následujícím grafu. Z něj je zřejmý vysoký podíl stálých aktiv a nízký podíl oběžných aktiv.

43

Graf 2: Vývoj celkových aktiv

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 5: Horizontální analýza pasiv v letech 2010 - 2012 (v tis. Kč)

Absolutní hodnoty v tis. Kč Pasiva

2010

2011

2012

Podíl v % 2011/2010 2012/2011 % %

11 538 952 11 041 204 11 730 531 0,957 1,062 Pasiva celkem 7 546 955 7 168 654 4 610 567 0,950 0,643 Vlastní kapitál 3 560 700 3 560 700 3 560 700 1,000 1,000 Základní kapitál -207 620 -221 604 -211 564 -1,067 -0,955 Kapitálové fondy 718 311 718 574 718 553 1,000 1,000 Fondy ze zisku 2 801 331 2 656 603 262 424 0,948 0,098 HV minulých let 674 233 454 381 280 454 0,673 0,617 HV účetního období 3 985 510 3 866 617 7 113 486 1,002 1,270 Cizí zdroje 145 009 150 595 120 242 1,039 0,799 Rezervy 344 543 368 895 332 225 1,071 0,901 Dlouhodobé závazky 1 493 845 1 574 732 5 106 710 1,054 3,243 Krátkodobé závazky 2 002 113 1 772 395 1 554 309 0,886 0,877 Bankovní úvěry 0,875 0,875 Bankovní úvěry dlouhodobé 1 768 815 1 547 713 1 326 611 233 298 224 682 227 698 0,963 0,983 Běžné bankovní úvěry 6 487 5 933 6 478 0,915 1,092 Ostatní pasiva Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. 44

Pro výpočet procentuálního podílu jednotlivých položek byl zvolen stejný postup jako u horizontální analýzy aktiv. Celková pasiva poklesla v roce 2011 o 4,3% a v roce 2012 se zvýšila o 6,2 %. Vlastní kapitál poklesl v roce 2011 o 5% a v roce 2012 o 35,7%. Na jeho snížení se podílel hospodářský výsledek minulých let, který v roce 2011 poklesl o 5,2% a v roce 2012 o 90,2%. Základní kapitál zůstává spolu s fondy ze zisku v nezměněné výši. Největší položkou cizích zdrojů byly bankovní úvěry, jejichž objem klesl v roce 2011 o 11,4% a v roce 2012 o 12,3%. Velmi nepříznivý vývoj měly krátkodobé závazky, které narostly v roce 211 o 5,4% a v roce 2012 o 324,3%. Graf 3: Vývoj celkových pasiv

Zdroj: vlastní zpracování Výrazné výkyvy ve struktuře pasiv jsou v položce hospodářský výsledek minulých let a v položce krátkodobé závazky. Jejich změny jsou důsledkem investiční činnosti při generálních opravách linek pro výrobu automobilového skla. Tato investiční činnost byla z větší části kryta finančními prostředky z hospodářského výsledku minulých let a půjčkou od obchodního partnera, kterou se zvýšily krátkodobé závazky.

45

5.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 6: Horizontální analýza nákladů a výnosů (v tis. Kč)

Položky výkazu zisků a ztrát

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2010

2011

2012

6 022 993 6 467 455 5 319 860 Provozní náklady 449 457 444 527 468 920 Finanční náklady Mimořádné náklady 86 983 60 511 16 587 Daň z příjmu 6 559 433 6 972 493 5 805 367 Náklady 6 573 788 6 884 798 5 674 363 Provozní výnosy 659 878 542 076 411 458 Finanční výnosy Mimořádné výnosy 7 233 666 7 426 874 6 085 821 Výnosy 674 233 454 381 280 454 Hospodářský výsledek Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012.

Podíl v % 2011/2010 2012/2011 % % 1,074 0,822 0,989 1,055 0,696 0,274 1,063 0,833 1,047 0,824 0,821 0,759 1,027 0,819 0,674 0,617 A.S., člen AGC Group.

Celkové náklady stouply v roce 2011 o 7,4 % v roce 2012 klesly o 17,8%. Celkové výnosy stouply v roce 2011 o 2,7% a v roce 2012 klesly o 18,1%. Po celou dobu vytvářela společnost zisk, který však meziročně výrazně klesal, a to v roce 2011 o 32,6% a v roce 2012 o 38,3%. Graf 4: Vývoj výsledků hospodaření

Zdroj: vlastní zpracování

46

5.2 Vertikální analýza 5.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tabulka 7: Vertikální analza aktiv (v tis. Kč)

Aktiva Aktiva celkem Stálá aktiva Nehmotný investiční majetek

Absolutní hodnoty v tis. Kč Analyzované hodnoty v % 2010 2011 2012 2010 2011 2012 11 538 952 11 041 204 11 730 531 100,00 100,00 100,00 8 412 273 8 836 340 9 723 770 72,91 80,04 82,90 188 702

268 705

290 045

1,63

Hmotný investiční 4 497 377 4 966 361 5 885 074 38,99 majetek 3 726 194 3 601 274 3 548 651 32,29 Finanční investice 3 101 694 2 182 439 1 995 935 26,88 Oběžná aktiva 613 538 589 532 638 619 5,31 Zásoby Dlouhodobé 5 151 4 386 2 972 0,04 pohledávky Krátkodobé 2 475 656 1 577 197 1 307 217 21,47 pohledávky 7 349 11 324 47 127 0,06 Finanční majetek 24 985 22 425 10 826 0,21 Ostatní aktiva Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012.

2,43

2,47

45,00

50,18

32,61 19,76 5,33

30,25 17,01 5,44

0,04

0,02

14,29

11,15

0,10 0,40 0,20 0,09 člen AGC Group.

Ve vertikální analýze aktiv byla jako základna pro posouzení podílu jednotlivých položek vybrána celková aktiva. Ve sledovaném období se měnil poměr mezi stálými a oběžnými aktivy, a to ve prospěch stálých aktiv. Jejich poměr k aktivům celkem byl v roce 2010 72,9%, v roce 2011 80% a v roce 2012 82,9%. Vysoký poměr dlouhodobého majetku ve struktuře aktiv přináší riziko jeho neefektivního využívání. V daném případě převažující položkou dlouhodobého nehmotného majetku jsou povolenky na produkci skleníkových plynů. Verifikačním procesem provedeným nezávislou autorizovanou osobou bylo ověřeno, že jejich využívání je v souladu s produkcí emisí skleníkových plynů. V dlouhodobém hmotném majetku tvoří 96% převážně nové haly a pořízení nové špičkové technologie pro výrobu plochého skla. Uvedené skutečnosti naznačují, že velký objem nehmotného majetku není v analyzované společnosti využíván neefektivně. Postupné snižování podílu oběžných aktiv v roce 2010 26,9%, v roce 2011 19,8% a v roce 2012 17% bylo způsobeno poklesem krátkodobých pohledávek rok 2010 21,5%, 2011 14,3% a 2012 11,2%.

47

Graf 5: Vývoj struktury aktiv

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 8: Vertikální analýza pasiv (v tis. Kč)

Pasiva

Absolutní hodnoty v tis. Kč Analyzované hodnoty v % 2010 2011 2012 2010 2011 2012 11 538 952 11 041 204 11 730 531 100,00 100,00 100,00 7 546 955 7 168 654 4 610 567 65,40 64,94 39,29 3 560 700 3 560 700 3 560 700 30,85 32,27 30,33 -207 620 -221 604 -211 564 -1,79 -2,01 -1,80 718 311 718 574 718 553 6,22 6,51 6,13 2 801 331 2 656 603 262 424 24,28 24,06 2,24 674 233 454 381 280 454 5,84 4,11 2,39 3 985 510 3 866 617 7 113 486 34,54 35,01 60,65 145 009 150 595 120 242 1,26 1,36 1,02 344 543 368 895 332 225 2,98 3,33 2,85 1 493 845 1 574 732 5 106 710 12,95 14,29 43,53 2 002 113 1 772 395 1 554 309 17,35 16,03 13,25

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV minulých let HV účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Bankovní úvěry 1 768 815 1 547 713 1 326 611 15,33 dlouhodobé 233 298 224 682 227 698 2,02 Běžné bankovní úvěry 6 487 5 933 6 478 0,06 Ostatní pasiva Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012.

14,00

11,31

2,03 1,94 0,05 0,06 člen AGC Group.

48

Ve vertikální analýze pasiv byla jako základna pro posouzení podílu jednotlivých položek vybrána celková pasiva. Z vertikální analýzy pasiv je nutné věnovat pozornost výrazné změně struktury pasiv v roce 2012. V roce 2011 podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech 64,9% a v roce 2012 39,3%. Hospodářský výsledek minulých let poklesl z 24,6% v roce 2011 na 2,2% v roce 2012. Na druhé straně cizí zdroje zaznamenaly zvýšený podíl na celkových pasivech z 35% v roce 2011 na 60,7% v roce 2012. Současně se zvýšil podíl krátkodobých závazků z 14,3% v roce 2011 na 43,6% v roce 2012. Graf 6: Vývoj struktury pasiv

Zdroj: vlastní zpracování 5.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 9: Vertikální analýza nákladů a výnosů (v tis. Kč)

Absolutní hodnoty v tis. Kč Podíl v % Položky výkazu zisků a 2011/2010 2012/2011 2010 2011 2012 ztrát % % Provozní náklady 6 022 993 6 467 455 5 319 860 1,074 0,822 Finanční náklady 449 457 444 527 468 920 0,989 1,055 Mimořádné náklady Daň z příjmu 86 983 60 511 16 587 0,696 0,274 Náklady 6 559 433 6 972 493 5 805 367 1,063 0,833 Provozní výnosy 6 573 788 6 884 798 5 674 363 1,047 0,824 Finanční výnosy 659 878 542 076 411 458 0,821 0,759 Mimořádné výnosy Výnosy 7 233 666 7 426 874 6 085 821 1,027 0,819 Hospodářský výsledek 674 233 454 381 280 454 0,674 0,617 Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. 49

Ve vertikální analýze výkazu zisku a ztráty byla jako základna pro posuzování podílu jednotlivých položek vybrány celkové tržby. Společnost nevykazuje žádné mimořádné náklady. Pokles zisku rok 2010 9,3%, v roce 2011 6,1%, v roce 2012 5,3% je provázen poklesem daně z příjmu rok 2010. V absolutních hodnotách poklesla daň z příjmu z 86 983 tis Kč v roce 2010 na 60 511 tis. Kč, v roce 2011 a na 16 587 tis. Kč v roce 2012. Graf 7: Vývoj struktury výsledku hospodaření

Zdroj: vlastní zpracování Čistý provozní kapitál Ukazatel pracovního kapitálu bývá často zařazován mezi základní ukazatele finanční analýzy. Nejčastěji bývá vyjádřen formou čistého pracovního kapitálu a je vypočítáván. Čistý provozní kapitál = celková oběžná aktiva - celkové krátkodobé závazky38 Tabulka 10: Čistý pracovní kapitál (tis. Kč)

2010 2011 2012 (v tis. Kč) 3 101 694 2 182 439 1 995 935 Oběžná aktiva 1 493 845 1 574 732 5 106 710 Krátkodobé závazky 607 707 -3 110 775 Čistý pracovní kapitál - ČPK 1 607 849 Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. 38


50

Velikost čistého pracovního kapitálu ukazuje, jakou má společnost platební schopnost. V prvním posuzovaném roce měl čistý pracovní kapitál hodnotu 1 607 849 tis. Kč. V roce 2011 jeho hodnota poklesla na 608 717 tis. Kč a pokles pokračoval i v roce 2012, kdy se dostal částkou - 3 110 775 tis. Kč do záporných hodnot. Oběžná aktiva roku 2012 jsou v porovnání s rokem 2010 menší o 1 105 759 tis. Kč, naproti tomu ve srovnání těchto let narostly krátkodobé závazky o částku 3 612 865 tis. Kč. V tomto období nemá společnost dostatečný ochranný polštář. Čisté pohotové prostředky Tento ukazatel navazuje na ukazatel čistý provozní kapitál a odstraňuje jeho nedostatky jako je třeba nelikvidnost některých částí oběžných aktiv. Čisté pohotové prostředky - Okamžitě splatné závazky39 Tabulka 11: Čisté pohotové prostředky

2010 2011 2012 (v tis. Kč) 7 349 11 324 47 127 Pohotové finanční prostředky 1 727 143 1 799 414 5 334 408 Okamžitě splatné závazky -1 719 794 -1 788 090 - 5 287 281 Čisté pohotové prostředky Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. Ve společnosti výrazně v analyzovaných letech, převyšují okamžitě splatné závazky čisté peněžní prostředky. Společnost neměla na běžných účtech ani v hotovosti dostatek pohotových prostředků na úhradu svých krátkodobých závazků. Čistý peněžní majetek Čistý peněžní majetek je ukazatelem ve kterém se při výpočtu vylučují z oběžných aktiv krátkodobé závazky a zásoby. Čistý peněžní majetek = oběžná aktiva - krátkodobé závazky - zásoby40

39


40


51

Tabulka 12: Čistý peněžní majetek

2010 2011 2012 (v tis. Kč) 2 488 156 1 592 907 1 357 316 Oběžná aktiva - zásoby 1 727 143 1 799 414 5 334 408 Krátkodobé závazky 761 013 -206 507 -3 977 092 Čistý peněžní majetek - ČPM Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. Velikost čistého peněžního majetku poklesla z kladné hodnoty roku 2010 (761 013 tis. Kč do záporných hodnot v roce 2011 (-206 507 tis. Kč) a v roce 2012 na (-3 977 092 tis. Kč). Při tomto negativním stavu nedošlo k platební neschopnosti a podnik plnil všechny své finanční závazky ve lhůtách splatnosti. Dosáhl toho tím, že snížil stav finančního majetku a finančních pohledávek a současně využil půjček od svého akcionáře a obchodního partnera, který prodloužil splatnost svých pohledávek.

5.3. Ukazatelé finanční analýzy 5.3.1. Ukazatelé likvidity41 42 K základním podmínkám úspěšného podnikání patří trvalá platební schopnost podniku, která bude ověřena pomocí ukazatelů okamžité likvidity, pohotové likvidity a běžné likvidity. Okamžitá likvidita =

krátkodobý finanční majetek krátkodobé závazky

2010 2011 2012 (v tis. Kč) Kr.fin. maj. 7 349 11 324 47 127 Kr. závazky 1 493 845 1 574 732 5 106 710 Okamž. likv. 0,005 0,007 0,009

Doporučená hodnota ukazatele okamžité likvidity, která je 0,2 - 0,5 nebyla v žádném roce analyzovaného období dodržena. Podnik neměl na běžném účtu nebo v pokladně dostatečné finanční zdroje, aby mohl okamžitě splatit své krátkodobé závazky. 41

vzorce ukazatele likvidity jsou podle: VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde,

1997, 134, [6] s.str. 94-95 42

Tabulky v této kapitole jsou dle vlastního zpracování na základě údajů z Výroční zprávy 2010, 2011, 2012.

52

Pohotová likvidita =

oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky

(v tis. Kč) 2010 2011 2012 OA-zásoby 2 488 156 1 592 907 1 357 316 Kr. závazky 1 493 845 1 574 732 5 106 710 Pohotová likv. 1,67 1,01 0,27

Ukazatel pohotové likvidity má doporučené hodnoty v rozpětí 1 - 1,5. Kladně byl naplněn v letech 2010 a 2011, v roce 2012 nebyla doporučovaná hodnota splněna, neboť v tomto roce násobně stouply krátkodobé závazky.

Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

(v tis. Kč) 2010 2011 2012 Oběžná A 3 101 694 2 182 439 1 995 935 Kr. závazky 1 493 845 1 574 732 1 574 732 Běžná likv. 2,08 1,39 1,27

Měřítkem budoucí solventnosti jsou u běžné likvidity hodnoty 2 - 3, pro průmyslové podniky je dostatečná hodnota 1,5. Ta je v daném případě splněna v roce 2010. Nesplněna byla v letech 2011 a 2012 a důvodem nesplnění jsou opět vysoká krátkodobá pasiva. Graf 8: Vývoj ukazatele likvidity

Zdroj: vlastní zpracování 53

Je potřebné uvést, že dosažené hodnoty, signalizují prvotní platební neschopnost, neboť pro platbu krátkodobých závazků jsou zdroje prostředky dlouhodobého financování nebo prostředky získané prodejem dlouhodobého majetku. Hodnoty těchto ukazatelů dosažené především v roce 2012 jsou znepokojující pro věřitele a dodavatele. 5.3.2. Ukazatelé rentability43 44 Prostřednictvím těchto ukazatelů je hodnocen vztah mezi prostředky, které byly vloženy do podnikání, a jejich výsledným efektem. Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE (v tis. Kč) Čistý zisk VK ROE (%)

čistý zisk vlastní kapitál

ROE (%) =

2010 2011 674 233 454 381 7 546 955 7 168 654 8,93 6,34

2012 280 454 4 610 567 6,08

Výnosnost kapitálu vloženého akcionářem stejně jako čistý zisk a objem vlastního kapitálu meziročně klesala, což nebyl pozitivní jev. Ukazatel ROE byl ve sledovaném období 2010 2012 v rozmezí hodnot 6,08 - 8,93, což je více než úroková míra cenných papírů garantovaných státem. Pokud tento ukazatel převyšuje úrokovou míru cenných papírů garantovaných státem, je podnik pro možného investora zajímavý. Ukazatel rentability tržeb - ROS Ukazatel udává, kolik Kč čistého zisku bylo vytvořeno jednou korunou vlastního kapitálu vloženou do společnosti jeho vlastníky.

ROS (%) =

43

vzorce

(v tis. Kč) Čistý zisk Tržby ROS (%)

čistý zisk tržby

ukazatele

rentability

jsou

podle:

HARNA,

2010 2011 2012 674 233 454 381 280 454 6 355 487 6 775 686 5 414 945 10,61 6,71 5,18

Lubomír,

Hana

BŘEZINOVÁ

a

Jiřina

REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 31-32 44


54

Ukazatel rentability tržeb ukazuje, jak velký čistý zisk byl vytvořen v jedné koruně tržeb. Ve všech letech byl ukazatel rentability tržeb kladný. Nejlepší výsledek 10,61% byl dosažen v roce 2010, nejhorší v roce 2012, který měl hodnotu 5,18%. V letech 2011 až 2012 byl ovlivněn čistý zisk vytvořenou rezervou na daň z příjmu. Číselný vztah mezi čistým ziskem a ziskem před zdaněním je ovlivněn odloženou daní. Viz. následující tabulka: Tabulka 13: Odložená daň

(v tis. Kč) Odložený daňový závazek z titulu Zrychlené daňové odpisy Celkem odložený daňový závazek Odložená daňová pohledávka z titulu Opravné položky k pohledávkám Opravné položky k zásobám Opravné položky k dlouhodob.fin. majetku Rezervy Ostatní Sleva na dani z titulu investičních pobídek Celkem odložená daňová pohledávka Čistý odložený daňový závazek k 31. prosinci

2010

2011

2012

-225 715

-266 133

-272 979

-225 715

-266 133

-272 979

3 696 10 190 31 740 26 690 1 946 -

6 075 10 095 31 730 28 613 7 265 -

5 940 10 069 77 163 22 846 7 201 -

74 262

83 778

123 219

-151 453

182 355

-149 760

Zdroj: AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group., Výroční zpráva 2012. V souladu s účetními postupy byly pro výpočet odložené daně použity daňové sazby platné pro období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny tj. pro rok 2013 a následující - 19%. Společnost nevykázala odloženou daňovou pohledávku ze slevy na dani z titulu investičních pobídek ve výši 758 895 tis. Kč Ukazatel rentability celkových vložených aktiv - ROA

ROA (%) =

zisk před zdaněním celková aktiva

(v tis. Kč) ZPD CA ROA (%)

2010 2011 2012 761 216 514 892 297 041 11 538 952 11 041 204 11 730 531 6,60 4,66 2,53

55

Tento ukazatel podává informace o tom, kolik Kč zisku bylo vytvořeno z jedné koruny majetku vložené do podnikatelské činnosti. V posuzovaném období byl ukazatel v kladných hodnotách. Při výpočtu byl do čitatele dosazen čistý zisk (EAT). Graf 9: Vývoj ukazatele rentability

Zdroj: vlastní zpracování 5.3.3. Ukazatelé zadluženosti45 46 Ukazatelé zadluženosti informují o tom, jaký je poměr mezi cizími a vlastními zdroji. Celková zadluženost

Celková zadluženost =

45

cizí zdroje celková aktiva

2010 2011 2012 (v tis. Kč) Cizí zdroje 3 985 510 3 866 617 7 113 486 Celk. aktiva 11 538 952 11 041 204 11 730 531 Celk. zadl. 0,35 0,35 0,61

vzorce ukazatele zadluženosti jsou podle: SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní

institut vysoká škola, 2008, 181 s., str. 68-69 46


56

Celková zadluženost je poměr mezi cizími zdroji a celkovými aktivy. Zjištěné hodnoty jsou v rozsahu 0,35 - 0,61 a to je přijatelné především pro věřitele, neboť jejich vložené prostředky nejsou ohroženy převahou využívání cizích zdrojů financování. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu

Podíl vlastního kapitálu = na celkovém kapitálu

(v tis. Kč) VK CA PVJ na CK

2010 7 546 955 11 538 952 0,65

vlastní kapitál celková aktiva

2011 7 168 654 11 041 204 0,65

2012 4 610 567 11 730 531 0,39

Z této analýzy vyplývá, že v letech 2010 a 2011 byl podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu dobrý. Ke zhoršení došlo v roce 2012, když vlastní kapitál poklesl vlivem výrazného investování do nového technologického celku o 2 558 087 tis. Kč. Ukazatel finanční páky

Finanční páka =

celková aktiva vlastní kapitál

(v tis. Kč) 2010 2011 2012 CA 11 538 952 11 041 204 11 730 531 7 546 955 7 168 654 4 610 567 VK Fin. páka 1,53 1,54 2,54

Finanční páka je převrácenou hodnotou ukazatele podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Proto stejně jako u ukazatele podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu platí, že zhoršení ukazatele v roce 2012 bylo ovlivněno novou investicí. Pokud se bude tento ukazatel v dalších letech postupně zlepšovat a společnost prostřednictvím nové technologie vytvoří dostatečné zdroje ke snížení zadluženosti, bude to znamenat, že investice vložené do nové technologie byly dobrým podnikatelským záměrem.

57

Zadluženost vlastního kapitálu

Zadluženost vlastního kapitálu =

cizí zdroje vlastní kapitálu

2010 (v tis. Kč) Cizí zdroje 3 985 510 7 546 955 VK 0,53 ZVJ

2011 3 866 617 7 168 654 0,54

2012 7 113 486 4 610 567 1,54

Vlivem velkého investování se v roce 2012 proti předcházejícím letům zvýšila zadluženost vlastního kapitálu. V tomto roce jsou cizí zdroje o 2 502 919 tis. Kč vyšší než vlastní kapitál. Čím větší je podíl cizích zdrojů, tím větší je riziko pro vlastníka nebo věřitele. Na druhé straně je použití cizích zdrojů v rozumné výši dobré. Cizí zdroje zvyšují celkový kapitál a z nich placené úroky, jako nákladové položky, snižují daňový základ. Použití cizích zdrojů může ve struktuře kapitálu zaznamenat zvýšení rentability vlastního kapitálu. Úrokové krytí

Úrokové krytí =

EBIT nákladové úroky

(v tis. Kč) EBIT Nákl. úroky Úrok. krytí

2010 761 216 35 823 21,25

2011 514 892 30 982 16,62

2012 297 041 37 919 7,83

Ukazatel úrokového krytí by měl být u dobře prosperujících společností vyšší než 6. Znamená to, že zisk více jak 6x převyšuje placené úroky. Provedená analýza prokazuje, že tento požadavek byl splněn a společnost měla dostatek zdrojů k pokrytí úroků. Doba návratnosti úvěru Doba návratnosti úvěru =

(v tis. Kč) Bankovní úvěry Zisk + odpisy Doba návratnosti úvěru

bankovní úvěry zisk po zdanění + odpisy 2010 1 554 309 1 235 156 1,26

2011 1 772 395 920 981 1,92

2012 2 002 113 715 702 2,80

58

Ukazatel podává informaci, za jakou dobu může dojít ke splacení jistiny bankovních úvěrů, pokud zdrojem splátek bude celý čistý zisk a odpisy. Výpočty ukazují, že bankovní úvěry bez úroků z úvěrů plynoucí by mohly být splaceny do třech let. 5.3.4. Ukazatelé aktivity47 48 Ukazatele aktivity hodnotí, jak jsou jednotlivé složky kapitálu obsaženy ve vybraných částech aktiv nebo pasiv. U analyzované společnosti budou vyhodnoceny obraty celkových aktiv, stálých aktiv, zásob a doby obratu pohledávek. Obrat celkových aktiv Obrat celkových = aktiv

roční tržby aktiva celkem

2010 2011 (v tis. Kč) 6 355 489 6 781 628 Tržby 11 538 952 11 041 204 CA 0,55 0,61 OCA

2012 5 414 945 11 730 531 0,46

V roce 2010 byla dosažena hodnota 0,83, v následujícím roce nastalo mírné zlepšení na 0,92 a v roce 2012 opět pokles na 0,89. Doporučené minimální hranice 1 obrátka za rok se nedosáhlo. Obrat celkových aktiv je třeba za vyhodnocená období hodnotit negativně. Obrat stálých aktiv

Obrat stálých = aktiv

tržby stálá aktiva

Doba obratu stálých aktiv ve dnech

(v tis. Kč) Tržby SA OSA

2010 473

2010 6 355 489 8 412 273 0,76

2011 468

2011 6 781 628 8 836 340 0,77

2012 5 414 945 9 723 770 0,56

2012 643

Jde o ukazatel, který říká, jak jsou využívaná stálá aktiva. Hodnoty dosažené v letech 2010 2012 by se měly v budoucnosti zlepšit. Je nutné, aby při využití stálých aktiv byl obrat tržeb

47

vzorce ukazatele aktivity jsou podle: HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční

analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku: 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s., str. 36-37 48


59

v desítkách, nikoliv jako ve sledovaném období, ve stovkách dní a nevznikala potřeba dalších finančních zdrojů. Obrat zásob

Obrat zásob =

tržby zásoby

Doba obratu zásob ve dnech

(v tis. Kč) Tržby Zásoby OZ 2010 35

2010 2011 2012 6 355 489 6 781 628 5 414 945 613 538 589 532 638 619 10,36 11,50 8,48 2011 31

2012 42

Ukazatele obratu celkových zásob vyhodnocují, kolik dnů jsou zásoby vázány v podniku. Doba by měla být co nejnižší, aby se uvolnily peněžní prostředky. Provedené výpočty ukazují, že doba obratu zásob se pohybovala mezi 31 - 42 dny. Přestože doba obratu proti roku 2011 mírně stoupla, lze konstatovat, že společnost nemá v zásobách neúměrné dlouho vázány finanční prostředky. Doba obratu pohledávek

Doba obratu = pohledávek

průměrný stav pohledávek tržba * 360

Doba obratu pohledávek ve dnech

(v tis. Kč)

2010

2011

2012

6 355 489 6 781 628 5 414 945 PSP Tržba*360 2 475 656 1 577 197 1 307 217 2,57 4,30 4,14 DOP 2010 140

2011 84

2012 87

Ukazatel doby obratu pohledávek udává, za jakou dobu je za zboží či poskytnuté služby zaplaceno. Je to doba, po kterou je odběratel dlužen. V analyzovaném období je zřetelné, že v roce 2010 byla do obratu 140 dnů, pro kterou společnost poskytla odběratelů bezúroční úvěr. Nepochybně jde o nepříznivý stav. Potěšují ale je skutečnost, že doba obratu pohledávek se v následujících letech snížila.

60

Doba obratu závazků

Doba obratu = závazků

tržby krátkodobé závazky

Doba obratu závazků ve dnech

(v tis. Kč) Tržby Kr. závazky DOZ

2010 6 355 489 1 493 845 4,25

2010 85

2011 6 781 628 1 574 732 4,31 2011 84

2012 5 414 945 1 574 732 3,44 2012 340

Ukazatel doby obratu závazků je v letech 2010 a 2011 vyrovnaný v roce 2012 se doba obratu ve dnech zvýšila z 84, respektive 85 dní na 340 dní. Ukazatel obratu závazků je dobré porovnat s ukazatelem obratu pohledávek a posoudit, jaký byl pohyb peněz při jejich vzájemných úhradách. Toto srovnání je provedeno v grafu č. 9. Graf 10: Porovnání doby obratu pohledávek a závazků společnosti

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že v roce 2010 byla doba obratu pohledávek vyšší než doba obratu závazků. Nastala tak situace, kdy podnik poskytoval svým odběratelům obchodní úvěr v průměru na 140 dní. Tento pro podnik nevýhodný stav se změnil v roce 2011, když doba obratu pohledávek a závazků nebyla rozdílná a výrazně se zlepšil v roce 2012, kdy průměrná doba obratu pohledávek byla menší než doba obratu závazků. Nastal tak stav, kdy díky 61

poskytnutému odkladu splatnosti dodavatele, tedy využitím dodavatelského úvěru, nebylo nutné okamžitě vynaložit finanční prostředky. Výhodou tohoto obchodního úvěru je jeho administrativní nenáročnost a skutečnost, že se z něj neplatí úrok. 5.3.5. Du Pontův rozklad Pro rozklad byly vybrány hodnoty roku 2012 a pro srovnání jsou v závorce hodnoty roku 2010. Graf 11: Du Pontům rozklad

Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s., str. 71-72. Tento pyramidovým rozkladem je vyhodnocován ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Hodnota všech zobrazených ukazatelů rentability je kladná, což je pozitivní. Nepříznivé ale je, že vypočítané hodnoty ukazatelů roku 2012 jsou horší než srovnatelné ukazatele roku 2010. Z rozkladu je vidět, že na poklesu ROE měla vliv rentabilita celkových aktiv ROA a také klesající rentabilita ROS (neboli zisková marže). Pozornost společnosti by měla být v 62

budoucnosti zaměřena na zvyšování rentability tržeb a nákladových položek s cílem jejich snížení. 5.3.6. Altmanův model Tabulka 14: Výpočet Altmanova indexu

rok

ukazatel

2010 výše ukazatele váha ukazatele vážená hodnota součet vážených hodnot



Altmanův model (v tis. Kč) čistý prac. zisk min. kapitál let EBIT aktiva aktiva aktiva celkem celkem celkem 1 607 849 2 801 331 797 039 11 538 952 11 538 952 11 538 952 0,14 0,24 0,07 1,2 1,4 3,3 0,17 0,29 0,23 2,38 607 707 2 656 603 545 874 11 041 204 11 041 204 11 041 204 0,06 0,24 0,05 1,2 1,4 3,3 0,07 0,34 0,16 2,29 -3 110 775 262 424 334 960 11 730 531 11 730 531 11 730 531 -0,26 0,02 0,03 1,2 1,4 3,3 -0,31 0,03 0,11 0,68

vlastní kapitál cizí zdroje 7 546 955 3 965 510 1,9 0,6 1,14

tržby aktiva celkem 6 355 487 11 538 952 0,55 0,99 0,55

7 168 654 3 866 617 1,85 0,6 1,11

6 775 686 11 041 204 0,61 0,99 0,61

4 610 567 7 113 486 0,65 0,6 0,39

5 414 945 11 730 531 0,46 0,99 0,46

Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012. Z vypočtených hodnot Altmanova indexu lze konstatovat, že finanční zdraví společnosti je špatné. V letech 2010 a 2011 je hodnota indexu v pásmu šedé zóny a v roce 2012 je hluboko v pásmu bankrotu. Je to důsledek profinancování významných rekonstrukcí dvou technologií pro výrobu plochého skla. Rekonstrukce byly úspěšně dokončeny a průběžné, zatím nepotvrzené výsledky ukazují, že rekonstruované celky příznivě ovlivní budoucnost hospodaření podniku tím, že dojde ke zvýšení jejich výkonů a jejich efektivnějším provozováním také ke snížení nákladů. Tento zjištěný stav může být také ovlivněn specifickými způsoby financování plynoucími ze smlouvy o převodu volných finančních prostředků nebo a to především skutečností, že podnik 63

čerpá půjčky i od svého akcionáře. Tím dochází ke změnám hodnot u příslušných ukazatelů. Příkladem může být z Altmanova modelu ukazatel vlastní kapitál/cizí zdroje. V roce 2012 je poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům 4 610 567 tis. Kč / 7 113 486 tis. Kč = 0,65. Ve stejném roce podnik čerpal od svého akcionáře půjčku ve výši 2 950 000 tis. Kč a vyplatil mu jako 100% akcionáři dividendu ve výši 2 848 560 tis. Kč. Pokud by akcionář půjčku neposkytl, ale ponechal ve společnosti dividendu k plnému využití, pak se ukazatel a jeho poměr změnil takto: 7 459 127 tis. Kč / 4 163 486 tis. Kč = 1,79. 5.3.7. Index důvěryhodnosti Jde o bankovní model, který pro české podniky v podmínkách českého prostředí zpracovali Inka a Ivan Neumaierovi. Tabulka 15: Výpočet indexu důvěryhodnosti

Index IN (v tis. Kč) aktiva celkem EBIT

rok

ukazatel




cizí zdroje 11 538 952 3 965 510 2,91 0,13 0,38

nákladové úroky 797 039 35 823 22,24 0,04 0,89

11 041 204 3 866 617 2,86 0,13 0,37

545 874 30 962 17,63 0,04 0,71

11 730 531 7 113 486 1,65 0,13 0,21

334 960 37 919 8,83 0,04 0,35

EBIT

výnosy

aktiva celkem 797 039 11 538 952 0,07 3,97 0,28 1,85 545 874 11 041 204 0,05 3,97 0,2 1,53 334 960 11 730 531 0,03 3,97 0,12 0,74

aktiva celkem 6 355 487 11 538 952 0,55 0,21 0,12

oběžná aktiva kr. závazky + úvěry 3 101 694 1 727 143 1,8 0,1 0,18

6 775 686 11 041 204 0,61 0,21 0,13

2 182 439 1 799 414 1,21 0,1 0,12

5 414 945 11 730 531 0,46 0,21 0,1

1 995 935 5 334 408 -0,37 0,1 -0,04

Zdroj: Vlastní úprava dle zdroje AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010., Výroční zpráva: 2011., Výroční zpráva 2012.

64

Čím větší je hodnota indexu důvěryhodnosti, tím je na tom společnosti finančně lépe. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v prvním roce, v dalších letech hodnota indexu klesla, tak že se společnost dostala do zóny náchylné k bankrotu. Nejvíce se to projevilo ve výrazném poklesu oběžných aktiv a nárůstu krátkodobých závazků a úvěrů. Důvody těchto změn již byly popsány v předchozích kapitolách. I v tomto období vytvořila společnost zisk a neměla výraznější finanční problémy, které by byly sankčně ohodnocovány. To dává naději, že bankrot jí bezprostředně nehrozí.

65

6. Kritické poznatky Na výsledky zhodnocené finanční analýzou navazují návrhy opatření, které mohou vést ke zlepšení situace u zjištěných kritických poznatků. Četnost a provázanost ukazatelů nezajišťuje navrhnout takové postupy, které budou optimální a okamžitě zlepší nepříznivý stav. Vertikální analýza rozvahy Z vertikální analýzy je zřejmé, že velká část kapitálové struktury je tvořena vlastními zdroji. To je příznivé pro věřitele, neboť jejich peníze nejsou tolik ohroženy. Pro navýšení rentability je vhodné zvýšit objem cizího kapitálu, nejlépe krátkodobými bankovními úvěry, které jsou levnější. Úroky z těchto úvěrů jsou nákladovou položkou, snižují daňový základ a tím lépe zhodnocují vložené prostředky než vlastní zdroje. Navýšením cizích zdrojů se, ale prodlouží pokles likvidity. Proto je nutné sledovat vývoj ukazatelů rentability a likvidity a z jejich výsledků najít optimální poměr vlastních a cizích zdrojů. Analýza rozdílových ukazatelů Při analýze rozdílových ukazatelů byl zjištěn nedostatek okamžitých platebních prostředků. Pro zlepšení tohoto nepříznivého stavu je účinné zkrátit doby platnosti pohledávek a prodloužit doby obratu závazků. Znamená to smluvně změnit platební podmínky a pokračovat stejně jako v roce 2012, kdy proti roku 2010 klesla doba obratu pohledávek ve dnech ze 140 na 87 dní a doba obratu závazků ve dnech stoupla z 85 na 340 dní. Výkaz zisku a ztráty Společnost za celé sledované období vytvářela zisk, který postupně klesal a v roce 2012 propadl tak, že je nutné další pokles zastavit a hledat možné postupy k jeho navýšení. Kromě návrhů z předchozích částí hodnocení, zbývají ty nejjednodušší a možná nejúčinnější, a to snižování nákladů, případně zvyšování prodejních cen. Pokud jde o oblast prodejních cen má společnost 2 velké odbytové oblasti. Je to automobilový průmysl a stavebnictví. Automobilový průmysl po proběhlé krizi se rychle vzpamatoval a dává prostor pro rozumné navyšování cen. Sektor stavebního skla zaznamenává další poklesy, a přestože 66

cenová úroveň zůstává na nízké úrovni, nelze v této době doporučit zvyšování cen, protože by to vedlo k prohloubení poklesů v sektoru stavebního skla. Soustavy ukazatelů V této diplomové práci byl použit pyramidový model Du Pontův rozklad a ze souhrnných indexů hodnocení podniku, které vyjadřují finanční ekonomickou situaci o výkonnosti podniku jedním číslem Altmanův model a Index důvěryhodnosti. Z jejich výsledků jsem odvodila tyto poznatky: V roce 2011 v době ekonomické recese společnost neměla dostatečnou poptávku po svých výrobcích. Její výrobní kapacity nebylo možné v plném rozsahu využívat, proto se společnost rozhodla formou rekonstrukcí modernizovat svá zařízení, což si vyžádalo značné investiční prostředky. Modernizace je již ukončena a přináší velmi dobré výsledky a to nejen zvýšením výrobní kapacity, ale také úsporou energie a nezanedbatelným zlepšením podmínek životního prostředí. Následný vývoj prokazuje, že firma je schopna se s nepříznivou situací vypořádat. Obecná rizika Z všeobecných rizik, kterým je podnik vystaven, je nutno vyzdvihnout kurzové riziko. Podnik vyváží své výrobky do zahraničí a pohyby devizového kurzu mohou významně ovlivnit hospodaření podniku. Doporučuji eliminovat tyto dopady prostřednictví finančních derivátů. Banky nabízejí k zajištění kurzových rizik celou řadu produktů, které kurzová rizika mohou snížit. V této oblasti lze např. úspěšně uplatnit i faktoring případně u větších pohledávek se střednědobou a dlouhodobou splatností také forfaiting. Celkové zhodnocení Po shrnutí všech poznatků získaných provedením finanční analýzy je dobré si připomenout, že na jedné straně jsou výsledky finanční analýzy, které odhalují nedostatky např. ve vývoji ukazatele čistého pracovního kapitálu, z kterého je zřejmě, že společnost nemá dostatečný ochranný polštář, že není dostatek finančních pohotových prostředků na úhradu svých krátkodobých závazků a velikosti čistého peněžního majetku se dostává do záporných hodnot a obrat pohledávek je dlouhodobě neuspokojivý. Výskyt negativních jevů hospodaření pak končí zjištěním rozkladů soustavy ukazatelů, kde Du Pontův rozklad, Altmanův model a Index důvěryhodnosti ukazují, že v letech 2010-2011 je hodnota indexu v pásmu šedé zóny a v roce 2012 je hluboko v pásmu bankrotu. 67

Na druhé straně je společnost, jež je ve svém regionu dlouhodobě považovaná za seriozní firmu, která se zabývá výrobou a vývojem plochého skla a disponuje nejlepší technologií výroby plochých skel na trhu. Své výrobky vyváží do mnoha zemí světa. Je součástí konsolidačního celku AGC Glass Europe Group. Společnost za celé hodnocené období vytvářela zisk, plnila závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, splnila daňové povinnosti a všechny plnění byla ve lhůtách splatnosti. Společnost se dobře starala o své zaměstnance a zajistila jim v roce 2010 průměrný výdělek 38 801 Kč, v roce 2011 38 801 Kč a v roce 2012 42 163 Kč. V roce 2012 se společnosti dostalo významného ocenění v podobě opakovaného vítězství v soutěži ,,Sodexo zaměstnavatel roku", které získala ve své historii již 4x. Společnost financovala moderní a velmi výkonnou technologickou linku na výrobu plochého skla ve velkém rozsahu z vlastních zdrojů, a to snížením stavu finančního majetku a finančních pohledávek. Společnost je součástí konsolidačního celku, který jí poskytuje silné zázemí zajištěné smlouvami, které ale nejsou veřejně publikované. Jejich výsledkem je, že např. nesoulad mezi příchozími a skutečnými platbami krátkodobých závazku je trvale řešen půjčkami od dceřiných společností. Dlouhodobé půjčky přijímá společnost od svého obchodního partnera a jejich splatnost je určena dobou trvání obchodní smlouvy. Společnost má také možnost čerpat půjčku od svého akcionáře. Výhodné je také rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu České republiky ve formě slevy na dani z příjmů, hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových pracovníků. Uvedené výsledky společnosti, její zázemí a skutečnost ,zjištěná finanční analýzou, jsou rozporné a nedávají jistotu pro spolehlivý odhad budoucího hospodářského vývoje. Cílevědomá investiční politika společnosti zaměřena na světově uznávanou technologii pro výrobu plochého skla, spolu se zázemím, které ji mimo jiné vytváří konsolidační společnost však dává naději, že svými budoucími výsledky se společnost trvale dostane do pásma prosperity.

68

Závěr Finanční hospodaření společnosti bylo po celé analyzované období poznamenáno důsledky hospodářské krize. V této době došlo ke snížení poptávky na trhu stavebního skla a nebyly tak v plné míře využity výrobní kapacity společnosti. Na tuto skutečnost management společnosti reagoval snižováním nákladů, optimalizací počtu pracovníků v jednotlivých výrobách a předčasným provedením generálních oprav linek na výrobu plochého skla. Finanční analýzou pak byly vyhodnoceny změny ve finančním hospodaření společnosti. Hodnota celkových aktiv se zvýšila pouze nepatrně, výrazně se ale změnila struktura v položkách aktiv i pasiv. Zvýšil se podíl dlouhodobého majetku a klesla výše oběžných aktiv. V důsledku sjednaných změn platebních podmínek a struktury zákazníků se snížila výše obchodních pohledávek a takto získané finanční zdroje spolu s hospodářským výsledkem minulých let a půjčkou od obchodního partnera byly použity na financování generálních oprav výrobních linek. Tím se stalo to, že v roce 2012 proti předchozímu roku převýšily cizí zdroje vlastní kapitál, přestože bankovní úvěry po celé období klesaly. Cílem diplomové práce byla analýza finančního hospodaření vybraného podniku s formulací kritických poznatků. Pokud bude podnik navržená opatření realizovat a dosažené výsledky prokážou, že navržená opatření měla vliv na zlepšení hospodářského výsledku, pak byl cíl této diplomové práce naplněn.

69

Seznam obrázků: Obrázek 1: Hlavní součásti finančního managementu ............................................................... 9 Obrázek 2: Du Pont rozklad ..................................................................................................... 33 Seznam tabulek: Tabulka 1: Dělení aktiv ............................................................................................................ 17 Tabulka 2: Dělení pasiv ............................................................................................................ 18 Tabulka 3: Váhy indexu IN 95 pro Ekonomiku ČR celkem .................................................... 35 Tabulka 4: Horizontální analýza aktiv v letech 2010 - 2012 (v tis. Kč)................................... 42 Tabulka 5: Horizontální analýza pasiv v letech 2010 - 2012 (v tis. Kč) .................................. 44 Tabulka 6: Horizontální analýza nákladů a výnosů (v tis. Kč) ................................................ 46 Tabulka 7: Vertikální analza aktiv (v tis. Kč) .......................................................................... 47 Tabulka 8: Vertikální analýza pasiv (v tis. Kč) ........................................................................ 48 Tabulka 9: Vertikální analýza nákladů a výnosů (v tis. Kč) .................................................... 49 Tabulka 10: Čistý pracovní kapitál (tis. Kč) ............................................................................ 50 Tabulka 11: Čisté pohotové prostředky .................................................................................... 51 Tabulka 12: Čistý peněžní majetek .......................................................................................... 52 Tabulka 13: Odložená daň ........................................................................................................ 55 Tabulka 14: Výpočet Altmanova indexu .................................................................................. 63 Tabulka 15: Výpočet indexu důvěryhodnosti ........................................................................... 64 Seznam grafů: Graf 1: Vlastnická struktura společnosti .................................................................................. 37 Graf 2: Vývoj celkových aktiv ................................................................................................. 44 Graf 3: Vývoj celkových pasiv ................................................................................................. 45 Graf 4: Vývoj výsledků hospodaření ........................................................................................ 46 Graf 5: Vývoj struktury aktiv ................................................................................................... 48 Graf 6: Vývoj struktury pasiv ................................................................................................... 49 Graf 7: Vývoj struktury výsledku hospodaření ........................................................................ 50 Graf 8: Vývoj ukazatele likvidity ............................................................................................. 53 Graf 9: Vývoj ukazatele rentability .......................................................................................... 56 Graf 10: Porovnání doby obratu pohledávek a závazků společnosti ........................................ 61 Graf 11: Du Pontům rozklad .................................................................................................... 62 70

Seznam literatury: [1] AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2010. 2011. [2] AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva: 2011. 2012. [3] AGC FLAT GLASS CZECH A.S., člen AGC Group. Výroční zpráva 2012. 2013. [4] ČERMÁK, Miroslav. Řízení informačních rizik v praxi. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, 134 s. ISBN 978-807-3997-311. [5] ČERNÁ, A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2006. 293s. bez ISBN. [6] DLUHOŠOVÁ, Dana a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0. [7] GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 3. V Praze: Oeconomica, 2006, 180 s. ISBN 80-245-1108-8. [8] HARNA, Lubomír, Hana BŘEZINOVÁ a Jiřina REZKOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru: příručka jednoduchého vyhodnocení finanční situace podniku : obsahuje základní software - aplikace EXCEL (určeno uživatelům MS EXCEL 95 a vyšší). 3. aktualiz. vyd. Praha: Bilance, 2007, 72 s. ISBN 80-863-7149-2. [9] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 714 s. ISBN 80-717-9802-9. [10] MAREK, Tomáš. Finanční řízení: Distanční opora pro magisterské studium v oboru FI na BIVŠ v Praze. Praha, 2013 [11] MERNA, Tony. Risk management: řízení rizika ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, xii, 194 s. ISBN 978-80-251-1547-3. [12] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. [13] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. [14] SEGER, Jan, Richard HINDLS a Stanislava HRONOVÁ. Statistika pro ekonomy. 3. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 415 s. ISBN 80-864-1934-7. [15] SEKERKA, Bohuslav. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2.upr.vyd. Praha: Profess, 2007, 172 s. disketa. ISBN 80-852-3540-4.

71

[16] SMEJKAL, Vladimír. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2006, 296 s. ISBN 80-247-1667-4. [17] STROUHAL, Jiří a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Účetnictví ...: velká kniha příkladů. Vyd. 3. Brno: Computer Press, 2007-, sv. ISBN 978-80-251-1910-5. [18] SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7. [19] VORBOVÁ, Helena. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde, 2004, 134, [6] s. ISBN 80-902-1053-8. Internetové zdroje: [20] Finanční analýza firmy. [online]. Dostupné z: [cit. 2014-04-12]. [21] JADVIŠČÁK, Daniel. Finanční analýza. [online]. Dostupné z: [cit. 2014-03-24] [22]

KROUPOVÁ,

Monika. Elektronická

podpora

výuky

pravděpodobnosti

a

statistiky [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: . [23] Podstata podnikových financí a finanční rozhodování podniku. In: [online]. [cit. 201404-12]. Dostupné z: < https://akela.mendelu.cz/~xcoufalo/statnice/EM/10.Podstata%20 podnikov%FDch%20financ%ED%20a%20finan%E8n%ED%20rozhodov%E1n%ED%20pod niku1.doc.>. Zákony: [24] Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Časopisy: [25] Žít Teplice: AGC znovu zapálil pec. Vzniklo 80 nových míst. Ústí nad Labem: Media Concept s.r.o., 2014, roč. 2014, č. 5. [26] Žít Teplice: Nová linka AGC vyrobí denně 500 tun skla. Ústí nad Labem: Media Concept s.r.o., 2014, roč. 2014, č. 6.

72

Příloha č. 1

AKTIVA Ozn.

AKTIVA (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM (ř. 02+03+31+63)

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř. 04+13+23) Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek (ř. 14 až 22) Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B. III. Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30) Podíly - ovládaná osoba Podíly v účetních jednot. pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládaná osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva (ř. 32+39+48+58) C. I. Zásoby (ř. 33 až 38) Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby A. B. I.

řad.

2010 11 538 952

2011 11 041 204

2012 11 730 531

01 02 03 8 412 273 8 836 340 9 723 770 04 188 702 268 705 290 045 05 06 07 16 867 22 186 15 282 08 177 79 26 09 10 156 846 245 489 273 083 11 14 812 951 1 654 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

4 497 377 4 966 361 5 885 074 68 932 68 005 66 154 1 892 952 1 931 720 1 823 420 2 453 627 2 873 852 2 594 607

1 126 70 267 10 473

1 126 1 126 91 314 1 371 840 344 27 927

3 726 194 3 601 274 3 548 651 3 290 536 3 218 741 3 242 143 360 360 360 435 298

382 173

306 148

3 101 694 2 182 439 1 995 935 613 538 589 532 638 619 193 029 217 475 176 717 19 921 16 908 9 467 400 548 354 956 452 417

40

193

18 73

Ozn. AKTIVA (v tis. Kč) C. II. Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky Dlouhodobě poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka C. III. Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky C. IV. Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 až 62) Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení (ř. 64+65+66) Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

2010 2011 2012 řad. 39 5 151 4 386 2 972 40 5 150 4 366 2 964 41 42 43 44 45 46 1 20 8 47 48 2 475 656 1 577 197 1 307 217 49 776 727 762 255 975 719 50 1 605 869 690 876 269 207 51 276 52 53 54 31 667 75 238 23 612 55 16 112 16 909 11 953 56 24 658 18 810 14 498 57 20 347 13 109 12 228 58 7 349 11 324 47 127 59 3 488 2 959 1 997 60 3 861 8 365 45 130 61 62 63 24 985 22 425 10 826 64 21 193 18 749 8 942 65 66 3 792 3 676 1 884

74

Příloha č. 2

PASIVA Ozn.

PASIVA (v tis. Kč) PASIVA CELKEM (ř. 68+86+119)

řad. 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76

2010 2011 2012 11 538 11 041 11 730 952 204 531 7 546 955 7 168 654 4 610 567 3 560 700 3 560 700 3 560 700 3 560 700 3 560 700 3 560 700

Vlastní kapitál (ř. 69+73+79+82+85) Základní kapitál (ř. 70+71+72) Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu A. II. Kapitálové fondy (ř. 74 až 78) -207 620 -221 604 -211 564 Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy 13 622 13 622 13 622 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků -221 242 -235 226 -225 186 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách spol. 77 Rozdíl z přeměn společností 78 Rezervní fondy, nedělit. fondy a ost. fondy ze A.III. zisku (ř. 80+81) 79 718 311 718 574 718 553 Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 80 712 140 712 140 712 140 Statutární a ostatní fondy 81 6 171 6 434 6 413 A. IV. Výsledek hospodaření z minulých let(ř.83+84) 82 2 801 331 2 656 603 262 424 Nerozdělený zisk z minulých let 83 2 801 331 2 656 603 262 424 Neuhrazená ztráta z minulých let 84 A.V. VH z běžného účetního období 85 674 233 454 381 280 454 B. Cizí zdroje (ř. 87+92+103+115) 86 3 985 510 3 866 617 7 113 486 B.I. Rezervy (ř. 88 až 91) 87 145 009 150 595 120 242 Rezervy podle zvláštních právních přepisů 88 Rezerva na důchody a podobné závazky 89 95 889 110 479 113 142 Rezerva na daň z příjmů 90 4 535 Ostatní rezervy 91 44 585 40 116 7 100 B. II. Dlouhodobé závazky (ř. 93 až 102) 92 344 543 368 895 332 225 Závazky z obchodních vztahů 93 12 804 3 922 1 927 Závazky - ovládaná nebo ovládací osoba 94 Závazky - podstatný vliv 95 Závazky ke společníkům a členům družstva 96 Dlouhodobé přijaté zálohy 97 Vydané dluhopisy 98 Dlouhodobé směnky k úhradě 99 Dohadné účty pasivní 100 Jiné závazky 101 180 286 182 618 180 538 Odložený daňový závazek 102 151 453 182 355 149 760 A. A.I.

75

Ozn. PASIVA (v tis. Kč) B. II. Krátkodobé závazky (ř. 104 až 114) Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům a členům družstva Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky B. IV Bankovní úvěry (ř. 116+117+118) Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci C. Časové rozlišení (ř. 120+121) Výdaje příštích období Výnosy příštích období

2010 2011 řad. 103 1 493 845 1 574 732 104 551 936 651 925 105 375 602 279 848 106 92 054 143 583 107 108 38 230 37 195 109 15 030 14 333 110 161 658 250 212 111 18 885 6 047 112 113 240 168 179 172 114 282 12 417 115 2 002 113 1 772 395 116 1 768 815 1 547 713 117 233 298 224 682 118 119 6 487 5 933 120 6 478 5 920 121 9 13

2012 5 106 710 498 833 3 914 217 143 799 35 627 13 432 320 131

180 671 1 554 309 1 326 611 227 698 6 478 6 478

76

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Ozn. A. +

B.

+ C.

D. E.

F.

G. H. I.

Příloha č. 3

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč) 2010 2011 2012 řad. Tržby za prodej zboží 01 5 388 5 942 7 431 Náklady vynaložené na prodané zboží 02 4 952 5 647 6 563 Obchodní marže (ř. 01-02) 03 436 295 868 Výkony (ř. 05+06+07) 04 6 422 151 6 748 090 5 522 405 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 6 350 101 6 775 686 5 407 514 Změna stavu zásob vlastní činnosti 06 72 050 -51 396 101 705 Aktivace 07 23 800 13 186 Výkonová spotřeba (ř. 09+10) 08 4 684 075 5 196 198 4 158 144 Spotřeba materiálu a energie 09 3 476 411 3 961 597 3 265 733 Služby 10 1 207 664 1 234 601 892 411 Přidaná hodnota (ř. 03+04-08) 11 1 738 512 1 552 187 1 365 129 Osobní náklady (ř. 13 až 16) 12 627 740 681 418 642 704 Mzdové náklady 13 452 190 490 881 465 581 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 14 2 942 2 975 2 776 Náklady na sociální zabezpečení a zdrav. poj. 15 149 284 163 162 151 772 Sociální náklady 16 23 324 24 400 22 575 Daně a poplatky 17 3 830 4 766 4 990 Odpisy dlouhodobého nehmot. a hmot. majetku 18 560 923 466 600 435 248 Tržby z prodeje DLM a materiálu (ř.20+21) 19 47 032 38 941 120 473 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 20 21 903 8 127 71 708 Tržby z prodeje materiálu 21 25 129 30 814 48 765 Zůstatková cena prodaného DLM a mat. (23+24) 22 22 302 6 531 35 608 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 23 6 761 1 018 8 660 Prodaný materiál 24 15 541 5 513 26 948 Změna stavu rezerv a opravných položek 25 11 488 -2 587 -25 445 Ostatní provozní výnosy 26 99 217 91 825 24 054 Ostatní provozní náklady 27 107 683 108 882 62 048 Převod provozních výnosů 28 Převod provozních nákladů 29 Provozní výsledek hospodaření 30 550 795 417 343 354 503 (ř. 11-12-17-18+19-22-25+26-27+28-29) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

31

16 383

24 700

77

J.

K. L. M. N. O. P.

Q.

R.

T.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč) řad. Prodané cenné papíry a podíly 32 Výnosy z DLH finančního majetku (ř. 34+35+36) 33 Výnosy z podílů v ovládacích osobách 34 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů 35 Výnosy z ostatního dlouhodobého finan. majetku 36 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 37 Náklady z finančního majetku 38 Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 39 Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 40 Změna stavu rezerv a opravných položek 41 Výnosové úroky 42 Nákladové úroky 43 Ostatní finanční výnosy 44 Ostatní finanční náklady 45 Převod finančních výnosů 46 Převod finančních nákladů 47 Finanční výsledek hospodaření (ř. 31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45+46- 48 47) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50+51) 49 splatná 50 odložená 51 VH za běžnou činnost (ř. 30+48-49) 52 Mimořádné výnosy 53 Mimořádné náklady 54 Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56+57) 55 splatná 56 odložená 57 Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53-54-55) 58 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 59 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 60 (ř. 52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30+48+53-54)

61

2010 7 337 329 239 329 239

2011 51 248 264 062 264 062

2012 234 474 234 474

115 026 56 755 -154 21 174 35 823 178 056 349 696

49 534 51 718 -51 30 561 30 982 173 219 310 630

1 058 -4 895 239 120 19 236 37 919 156 690 196 776

210 421

97 549

-57 462

86 983 93 589 -6 606 674 233

60 511 29 609 30 902 454 381

16 587 49 182 -32 595 280 454

674 233

454 381

280 454

761 216

514 892

297 041

78

Analýza finančního hospodaření vybraného podniku

Recommend Documents