Analýza financování podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Analýza financování podniku Diplomová práce

Autor:

Renata Slavíková Finance, Finance a hospod. územní samosprávy

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Hana Vávrová, PhD.

červen, 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Písku, dne 28. 6. 2010

Renata Slavíková

Poděkování

Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Haně Vávrové, PhD. za její čas a cenné rady, které mi poskytla při zpracování této práce.

Anotace práce Diplomová práce je zaměřena na financováním podniku, při kterém dochází k tvorbě, rozdělování a užití finančních zdrojů. Finanční situaci a hospodaření je možné monitorovat celou řadou analýz a ukazatelů v časovém vývoji tak, aby výsledek hodnocení zobrazoval celkovou ekonomickou situaci podniku.

Cílem diplomové práce je zhodnocení finanční situace firmy FERONA a.s. ve sledovaném období let 2004 až 2009. Pomocí vybraných ukazatelů, které vychází z mých teoretických znalostí a ze základních účetních výkazů, je vypracována podrobná analýza, s jejíž pomocí je tak komplexně hodnocen přehled o finanční situaci podniku.

Teoretická část shrnuje obecné poznatky vybraných analýz a indikátorů, které jsou pak následně využity v praktické části. Závěr hodnotí a celkově shrnuje údaje získané vybranými analýzami.

Annotation Diploma thesis focuses on corporation financing where financial resources are created, divided and used. Financial situation and management can be observed by many analysis and indicators in temporal evolution so that the result shows the complex economic situation of the company.

The aim of diploma thesis is to evaluate financial situation of Ferona a.s. company during observed years from 2004 to 2009. By assistance of selected indicators which are based on my theoretical knowledge and financial reports a detailed analysis is created to evaluate the complex summary of the company financial situation.

Theoretical part summarises general knowledge of chosen analysis and indicators that are later used in the practical part. The conclusion evaluates and recapitulates all the datas gained from the chosen analysis.

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 7 1

Charakteristika financí podniku .................................................................................... 9

2

Druhy a způsoby financování ...................................................................................... 12

3

Zdroje financování....................................................................................................... 13 3.1 Dlouhodobé interní zdroje podniku..................................................................... 14 3.1.1 Nerozdělený zisk ......................................................................................... 14 3.1.2 Odpisy.......................................................................................................... 16 3.2 Dlouhodobé externí zdroje podniku .................................................................... 20 3.2.1 Akcie............................................................................................................ 20 3.2.2 Dluhopisy (obligace) ................................................................................... 23 3.2.3 Dlouhodobé úvěry a půjčky......................................................................... 25 3.2.4 Leasing ........................................................................................................ 29 3.3 Zdroje a formy krátkodobého financování .......................................................... 33 3.3.1 Obchodní úvěr ............................................................................................. 34 3.3.2 Bankovní úvěry ........................................................................................... 35

4

Finanční analýza .......................................................................................................... 39 4.1 Uživatelé finanční analýzy .................................................................................. 40 4.2 Zdroje finanční analýzy ....................................................................................... 43 4.3 Postup finanční analýzy....................................................................................... 44 4.4 Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 45 4.4.1 Poměrové ukazatele v paralelní soustavě .................................................... 46 4.4.1.1 Ukazatele rentability.................................................................................... 46 4.4.1.2 Ukazatele likvidity....................................................................................... 48 4.4.1.3 Ukazatele aktivity ........................................................................................ 50 4.4.1.4 Ukazatele zadluženosti ................................................................................ 52

5

Analýza finanční a provozní páky podniku................................................................. 54 5.1 Finanční páka....................................................................................................... 54 5.2 Provozní páka ...................................................................................................... 54

6

Ukazatel EVA.............................................................................................................. 56

7

Analýza financování podniku FERONA, a.s............................................................... 59 7.1 Identifikace společnosti ....................................................................................... 59 7.2 Základní charakteristika společnosti ................................................................... 60 7.2.1 Sortiment ..................................................................................................... 61 7.3 Analýza zdrojů financování................................................................................. 62 7.3.1 Dlouhodobé interní zdroje ........................................................................... 64 7.3.2 Dlouhodobé externí zdroje .......................................................................... 65 7.3.3 Krátkodobé financování ..................................................................................... 66 7.4 Výpočet poměrových ukazatelů .......................................................................... 67 7.4.1 Ukazatel rentability...................................................................................... 67 7.4.2 Ukazatel likvidity ........................................................................................ 69

5

7.4.3 Ukazatel aktivity.......................................................................................... 71 7.4.4 Ukazatel zadluženosti .................................................................................. 72 7.5 Analýza finanční a provozní páky podniku......................................................... 74 7.5.1 Analýza finanční páky podniku................................................................... 74 7.5.2 Analýza provozní páky podniku.................................................................. 76 7.6 Ukazatel EVA...................................................................................................... 77 8

Závěr............................................................................................................................ 82

Seznam použité literatury .................................................................................................... 84 Seznam schémat, tabulek a grafů ........................................................................................ 85 Seznam příloh ...................................................................................................................... 85

6

ÚVOD Každý ekonomický subjekt, který působí na trhu, musí neustále analyzovat svojí činnost a výsledky, kterých dosáhl. Tato skutečnost vyplývá především z toho, že veškeré rozhodování v podniku je třeba přizpůsobit změnám, aby podnik udržel na trhu svou konkurenceschopnost. Znamená to především adekvátně měnit objem výroby, výrobní sortiment, strukturu financování atd. Proto podnik vypracovává finanční analýzu, z které vyhodnocuje základní finanční ukazatele a vyvozuje z nich závěry pro podnik. Financováním podniku můžeme rozumět všechna opatření, která vedou ke změnám výše (skladby) finančních zdrojů podniku. Financování může mít podobu: peněžní nebo věcnou, proto podnikatel musí řešit vážné rozhodovací situace, např. jaká je výše vlastního kapitálu, kolik je potřeba kapitálu na uvažované podnikání, kolik cizího kapitálu je možno získat, atd. Správné rozhodnutí, které odpovídá konkrétní situaci, vede k efektivní finanční činnosti a k růstu celkové podnikové výkonnosti.

Finanční analýza není pouze aplikací několika známých postupu, ale mnohem spíše cyklem, kdy se v každém kroku muže objevit nějaká důležitá souvislost, která nám umožní firmu vidět poněkud jinak a donutí nás některé předchozí kroky přehodnotit. I výběr ukazatelů by neměl obsahovat všechny možné typy, ale pouze ty, které jsou pro pochopení situace firmy podstatné.

Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat historii a současný vývoj firmy a poskytnout tak komplexní pohled na finanční situaci firmy FERONA a.s. ve sledovaném období r. 2004 – 2009 na základě výsledků hospodaření podniku ve výše uvedených letech. V teoretické části se zaměřuji na analýzu zdrojů financování podniku a analýzu efektivnosti podniku. Vysvětluji úlohu finanční analýzy a představuji metody použité v praktické části. Komplexní zhodnocení finanční situace podniku je provedeno pomocí poměrových ukazatelů. V další kapitole této části je zmíněna analýza finanční a provozní páky podniku a poslední část je věnována ročnímu ukazateli EVA. Praktická část poskytuje základní informace o společnosti, popis historie firmy a její hlavní činnosti. Nejvýznamnější částí je finanční analýza provedená prostřednictvím nástrojů

7

popisovaných v teoretické části. Praktická část je doplněna o tabulky a grafy, které se vztahují k danému tématu. V závěru práce je provedeno shrnutí a zhodnocení údajů získaných analýzou. Dále obsahuje několik doporučení, jak odstranit nedostatky, které odkryly výsledky této práce.

8

TEORETICKÁ ČÁST

1

Charakteristika financí podniku

Základem podnikatelské činnosti a podnikání je vlastnictví a řízení podniku. Tyto činnosti jsou založeny na samostatném a iniciativním využívání vlastních nebo svěřených prostředků v zájmu dosažení co největších ekonomických efektů. Uvádí se tři základní požadavky na podnik: -

dostatečný přehled a flexibilita

-

zájem o odpovědnost, zájem na výnosu

-

dostatečný kapitál, růst podniku je závislý na vlastním jmění.

Postatou podnikatelské činnosti je financování. Podnik bývá definován jako spojení práce a kapitálu a podnikatel provádí svou činnost za účelem výdělku. Vztah podnikání a financování: -

bez kapitálu nejde podnikat

-

cílem podnikání je dosažení rentability vlaženého kapitálu

-

s podnikáním je spojeno i finanční rizik

-

podnik je ve spojení s finančním trhem.

Založení podniku, jeho fungování a zánik jsou spojeny s podnikovými financemi, které můžeme rozdělit na:

Peněžní prostředky

Část podnikových aktiv ve formě hotovostních peněz a v různých formách vkladů u peněžních ústavů. Jedná se o krátkodobé peněžní vklady a termínované vklady. Dále se sem zahrnují různé druhy cenin, šeků, poukázky na zboží. Dají se okamžitě použít k úhradě podnikových závazků. Představují nejlikvidnější část podnikového majetku. Peněžní prostředky jsou stavovou veličinou, která zachycuje stav peněz k určitému okamžiku (důležité při posuzování podnikové platební situace). Vysoký stav peněžních prostředků může zajistit vysokou platební schopnost, ale může také negativně působit

9

na efektivnost podnikatelské činnosti, na zisk. Pro své efektivní a racionální fungování podnik postupně přeměňuje část peněžních prostředků na jiné formy hospodářských prostředků. Výše peněžních prostředků závisí na: -

počátečním vkladu zakladatele, vlastníka, věřitelů

-

příjmech a výdajích, které souvisí s provodní činností podniku

-

vzrůstu (poklesu) jednotlivých složek podnikových hospodářských prostředků (zásoby, hmotný majetek)

-

vzrůstu (poklesu) dodatečných vkladů zakladatele, vlastníka, věřitele

Podnikový kapitál

Souhrn všech peněz, které jsou k určitému okamžiku vázány v celkovém majetku podniku (nehmotný a hmotný majetek, zásoby, pohledávky). Struktura podnikového kapitálu zachycuje způsoby získání majetku podniku z finančního hlediska. Podnikový kapitál je různě členěn, ale nejdůležitějším členěním je: -

podle hlediska vlastnictví (způsob nabytí): vlastní kapitál ( akciový kapitál, vklady společníků, nerozdělený zisk po úhradě daní a dividend) a cizí kapitál ( závazky, dluhy, bankovní a obchodní úvěry). Relace mezi vlastním a cizím kapitálem je jedno z rozhodujících kritérií při posuzování finanční stability podniku. Poměr mezi vlastním

-

a cizím kapitálem v podniku by měl být 70% : 30% (60% : 40%).

podle hlediska doby splatnosti ( týká se cizího kapitálu): krátkodobý cizí kapitál (splatný do jednoho roku. Jedná se o obchodní a bankovní úvěry, emitované obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, nezaplacené daně.), dlouhodobý cizí kapitál (splatná za více než jeden rok. Jedná se o emitované podnikové obligace, dlouhodobé bankovní úvěry, hypotéky) a střednědobý cizí kapitál (splatný od jednoho roku do tří let. Jedná se o termínované půjčky).

Finanční zdroje

Zdroje pro vytváření peněžních prostředků a podnikového kapitálu. Je možné říci, že finanční zdroje je souhrn peněz, které za určité období podnik získává prodejem svých výrobků. Finanční zdroje vycházejí z celkových podnikových tržeb. Finanční zdroje také slouží k hodnocení podnikové finanční situaci, pro hodnocení finanční rovnováhy.

10

Finance podniku zachycují pohyb peněžních prostředků, podnikového kapitálu a finančních zdrojů.1

1

VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1

11

2

Druhy a způsoby financování

Financováním obecně rozumíme získávání a používání peněžních prostředků pro zajištění provozu i rozšiřování majetku podniku. Z hlediska činnosti v podniku rozlišujeme: -

běžné

-

mimořádné.

Financování běžné se vztahuje k zajišťování a vynakládání prostředků na provoz podniku. Jedná se o prostředky na nákup a skladování materiálu, energie, na výplaty mezd a platů, úhrady přepravného, nájmů, poštovného, telefonů, daní a splácení krátkodobých závazků. Vztahuje se tedy k financování oběžného majetku a k údržbě majetku dlouhodobého. Podnik by měl mít pro běžné financování tolik prostředků, kolik vyžaduje provoz podniku a úkolem finančního řízení oběžného majetku je určit potřebnou optimální výši těchto prostředků a zdroje, ze kterých budou hrazeny. Financování mimořádné vyžaduje obvykle velké finanční částky a přináší velké změny v činnosti podniku. Zahrnuje: -

financování při zakládání podniku,

-

financování při rozšiřování podniku,

-

financování při spojování podniků,

-

financování při sanaci podniku,

-

financování při likvidaci podniku.2

2

MULAČ, Petr; MULAČOVÁ, Věra; PETR, Bohuslav. Podniková ekonomika, učební texty VOŠ. České Budějovice : Vyšší odborná škola, 2006. 103 s.

12

3

Zdroje financování

Finanční zdroje představují prostředky, které zajišťují provoz firmy, umožňují obnovu a rozšíření podniku. Finanční zdroje můžeme třídit z různých hledisek. Podle vlastnictví rozlišujeme zdroje: -

vlastní,

-

cizí.

Za vlastní se považují vklady vlastníků, zdroje získané realizací výkonů (nerozdělený zisk a odpisy), zdroje získané z prodeje nepeněžních částí majetku. Za cizí považujeme všechny přírůstky dluhů, popř. leasingové financování pomocí pronájmu majetku.

Podle doby splatnosti zdrojů rozeznáváme zdroje: -

krátkodobé

-

dlouhodobé.

Krátkodobé jsou zdroje splatné do 1 roku, dlouhodobé jsou zdroje se splatností vyšší. Vlastní finanční zdroje jsou považovány za trvalé zdroje s neomezenou tj. dlouhodobou lhůtou splatnosti.3

Samozřejmě zde existuje možnost krýt dlouhodobý majetek krátkodobými zdroji, ale tím by se narušilo tzv. „zlaté bilanční pravidlo“, které nám říká, že dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů, zatímco krátkodobý majetek může ke svému financování využívat zdrojů krátkodobých (v tomto případě není dlouhodobé financování pro tento majetek efektivní, neboť je v porovnání s krátkodobým financováním dražší). Porušení zmíněného pravidla by mohlo mít pro podnik za následek vznik finančních potíží, neboť by se využívání krátkodobých zdrojů (např. krátkodobé úvěry a obligace) na dané dlouhodobé financování muselo dít opakovaně, čímž by se mohly objevovat potíže se zajištěním jejich splatnosti.

3


13

Podle způsobu získání členíme zdroje podniku na: -

interní

-

externí.

Kdy interní zdroje jsou získávány na základě vlastní činnosti podniku a externí zdroje jsou získány mimo podnik.

3.1 Dlouhodobé interní zdroje podniku Interní zdroje jsou získány na základě vlastní činnosti firmy, jsou to především odpisy, nerozdělený zisk, rezervy. Financování pomocí interních finančních zdrojů se obvykle nazývá samofinancováním. Je jím kryt převážně investiční majetek a méně již majetek oběžný.

3.1.1 Nerozdělený zisk Zisk je jedním z nejdůležitějších měřítek podnikání. Výrazně ovlivňuje hodnotu firmy. Hlavními kategoriemi hospodářského výsledku u nás jsou: provozní hospodářský výsledek, hospodářský výsledek z finančních operací, z běžné činnosti a mimořádný hospodářský výsledek. Je zapotřebí upozornit, že účetní zisk se liší od daňového zisku. Rozdíly jsou způsobeny tím, že ne všechny nákladové položky jsou daňově uznatelné. Velikost účetního zisku ovlivňuje: -

množství realizovaných výkonů,

-

struktura výkonů,

-

cena výkonů,

-

náklady na jednotku výkonů.

Ne celý vyprodukovaný zisk však slouží k financování činnosti podniku – jen jeho určitá část, tzv. nerozdělený zisk. Nerozdělený zisk je jedním z nejvýznamnějších interních zdrojů financování podnikových investic. Obecně jej můžeme definovat jako tu část disponibilního zisku (zisku

14

po zdanění), která zůstává podniku k dispozici po provedení přídělů do fondů ze zisku, dividend či podílů na zisku a tzv. ostatních použití zisku (např. na úhradu ztrát minulého období). Je vlastně reziduální položkou celkového rozdělování zisku. Rozdělování zisku podniku je v podstatě dáno jednak zákonnými pravidly (zákon o daních z příjmu, obchodní zákoník), jednak rozhodnutím vlastníků (valné hromady u akciové společnosti, společníků apod.). Ti na valné hromadě rozhodnou, jaký díl vygenerovaného zisku odvedou ze společnosti a jaký v něm ponechají. Právě tento zbytek je oním nerozděleným ziskem a je zdrojem samofinancování podniku. Vytváření nerozděleného zisku u akciové společnosti vypadá následovně:

Výsledek hospodaření běžného roku před zdaněním_______________________________ -

Daň z příjmu

-

Příděl rezervnímu fondu

-

Úhrada ztráty minulých let

-

Příděly event. jiným fondům ze zisku podle stanov a.s. (např. sociální fond)

-

Úhrada tantiém

-

Výplata dividend

-

Ostatní použití zisku (např. na zvýšení základního kapitálu aj.)

= Nerozdělený zisk běžného roku + Nerozdělený zisk z minulých let (počátkem roku)___________________________ = Nerozdělený zisk z minulých let (koncem roku)

Celkový zisk podniku, jako základní východisko pro nerozdělený zisk podniku, je při řízení podniku využíván zejména k těmto účelům: -

vystupuje jako syntetické kritérium efektivnosti podniku (zpravidla ve formě rentability celkového kapitálu),

-

je nástrojem ekonomické stimulace vlastníků, manažerů, někdy i ostatních zaměstnanců,

-

představuje

významný

zdroj

financování

dlouhodobých.

15

podnikových

potřeb,

zejména

Výhody a nevýhody použití nerozděleného zisku jako zdroje financování4 Nezvyšuje se počet akcionářů a kontrola nad činností managementu. Nevznikají náklady emise- nižší riziko z vyššího zadlužení.

+

Možnost tímto způsobem financovat i riskantnější investice (obtížné zajištění cizích zdrojů).

-

Nízká stabilita zadrženého zisku (z důvodu pohyblivosti celkového zisku).

3.1.2 Odpisy Odpisy peněžité vyjadřují fyzické a morální opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a snižují cenu majetku (nepřímo prostřednictvím tzv. oprávek = kumulovaný souhrn odpisu k určitému okamžiku). Postupně, po dobu životnosti majetku, zahrnují cenu majetku do provozních nákladů podniku. Musí být dodržena zásada, že majetek smí být odpisován pouze do výše svého ocenění v účetnictví. Částky odpisu se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Odpisy tvoří významnou nákladovou položku, která však není výdajem; zůstávají tedy podniku k dispozici a mohou být využity k různým účelům (např. na obnovu dlouhodobého majetku a splátky investičního úvěru). Rozlišují se na odpisy účetní a odpisy daňové (viz dále) a smyslem zmíněného rozdělení je umožnit podnikům reálnější stanovení výše a způsobu odepisování dlouhodobého majetku a reálnější vykazování podnikového zisku. Celkovou výši odpisu konkrétního majetku ovlivňuje především: -

jeho cena, ze které se odepisuje,

-

zvolená metoda odepisování,

-

doba odepisování (odpisové sazby).

Odpisy jsou z hlediska finančního hospodaření podniku jeho přirozeným a stabilním interním zdrojem pro obnovu či rozšíření dlouhodobého majetku. Vyjadřují, o kolik se snížil ekonomický prospěch odepisovaného majetku za dané účetní období. Toto snížení užitku aktiv podstupuje podnik proto, aby mohl provozovat činnost, ze které mu, jako protiváha, plyne zvýšení ekonomického prospěchu ve formě výnosu. Podniku se prostřednictvím tržeb ve formě peněžních prostředků vrátí vše, co obětoval v podobě 4


16

provozních nákladů, tedy i odpisy. Zdroj financování tvoří částky z odpisů, které se v rámci tržeb přeměnily v peníze. Odpisy snižují hospodářský výsledek (čím vyšší je roční částka odpisů, tím nižší je vykázaný výsledek hospodaření), aniž dojde k peněžnímu výdaji – tyto prostředky představují v podniku zadržené částky určené na budoucí obnovu dlouhodobého odepisovaného majetku.

Účetní odpisy

Účetní odpisy se řídí účetními předpisy a účetní jednotky je musí vést povinně. Což vyplývá z požadavku věrného a poctivého zobrazení předmětu účtování a povinnosti odepisovat majetek, jak je to zakotveno v zákoně o účetnictví. Jejich úkolem je vyjádření trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku. Toto vyjádření musí odpovídat skutečné míre opotřebovanosti majetku. Z účetního hlediska některý majetek není možné odepisovat; jedná se především o pozemky, finanční majetek, umělecká díla a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, pohledávky, zásoby a najatý majetek. Účetní odpisy obvykle představují pouze účetní (nikoliv daňový) náklad a snižují účetní výsledek hospodaření (jsou obsaženy ve výkazu zisku a ztrát); základ daně z příjmu tedy neovlivňují.

Metody odepisování

1. metoda časová a. rovnoměrné účetní odpisy b. zrychlené (degresivní) účetní odpisy Metoda DDB (declining balance metod) - je založena na konstantní odpisové sazbě a klesající odpisové základně. Metoda SYD (sum of the years digits) - je založena na klesající odpisové sazbě a konstantní odpisové základně. c. zpomalené (progresivní) účetní odpisy

2. metoda výkonová

17

Daňové odpisy

Daňové odpisy se řídí zákonem o daních z příjmů (ZDP), který mj. vymezuje dlouhodobý majetek i výší jeho vstupní ceny (vyšší než 40 000 Kč u DHM, vyšší než 60 000 Kč u DNHM). Daňové odpisy nejsou předmětem účtování, jsou ale uznány za daňový náklad, přičemž zákon stanovuje maximálně možné částky těchto odpisů. Vliv odpisů se projevuje ve snížení hodnoty základu pro výpočet daně z příjmů, čímž snižují výši daně z příjmů odváděné státu. Uplatňování daňových odpisů jako položky snižující základ daně z příjmů není povinností, ale pouze právem poplatníků daně z příjmů. Z hlediska zahájení daňového odepisování je třeba, aby byl pořízený majetek uveden tzv. „do užívání“ (tj. dokončen). Daňové odepisování je možno také kdykoliv přerušit (zejména, ocitl-li se poplatník v daňové ztrátě – uplatněním daňových odpisů by ji tak dále prohluboval). Při dalším pokračování již započatého odepisování je nutno plynně navázat na předchozí postup odepisování. U daňových odpisů je státem určena doba odepisování pro jednotlivé skupiny dlouhodobého majetku (v ČR v současné době 6 skupin + 1 podskupina), přičemž si podnik může na počátku odepisování pro výpočet odpisů zvolit buďto metodu rovnoměrného (lineárního) odepisování nebo zrychleného odepisování. Jakmile je způsob odepisování jednou zvolen a započat, nelze jej již v průběhu odepisování měnit. Odpisy lze uplatnit tehdy, pokud je majetek evidovaný u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období. V ZDP jsou potom určeny případy, kdy je dlouhodobý majetek vyloučen z odepisování a kdy je možno provést odpis v poloviční výši ročního odpisu. Roční odpis majetku se stanovuje s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odepisování. Při zahájení (ukončení) odepisování uvedeného majetku v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů (na dny nebo měsíce).

Metody odepisování

Velikost odpisu dlouhodobého majetku v průběhu jednotlivých let jeho životnosti je závislá na vybrané metodě odepisování. Výběr metody odepisování je u daňových

18

odpisů omezen daňovým zákonem; pro účetní odpisy může podnik volit libovolnou metodu odepisování.

Rovnoměrná (Lineární) metoda odepisování

Odpisy se počítají ze vstupní ceny (= cena pořizovací nebo cena reprodukční nebo vlastní náklady) pomocí stanovených ročních odpisových sazeb pro konkrétní odpisovou skupinu; sazby se liší pro první rok (mají přibližně poloviční hodnotu) a další roky odepisování. Podnik nemusí používat maximální roční odpisové sazby, může používat i nižší procenta a daňově odepisovat tedy pomaleji. Jiné sazby jsou též určeny pro zvýšenou vstupní cenu. Majetek vyloučený z daňového odepisování, je součástí § 27 ZDP.

Stanovení výše ročního odpisu:

100

Odpisová sazba v % =

Roční odpis =

doba životnosti

vstupní cena

x odpisová sazba v %

100

Zrychlená (Degresivní) metoda odepisování

Tento typ odepisování je výhodný pro podniky, které chtějí nejvyšší odpisy majetku zahrnout do nákladů během počátečních let odepisování. Výše odpisů je nejvyšší v prvním roce a postupně se snižují.

Stanovení výše ročního odpisu:

Pro 1. rok odepisování

odpis 1 =

VC

Pro další roky

odpis N =

K0

2 * ZC KR - N

VC = vstupní cena ZC = zůstatková cena K0 = koeficient pro zrychlené odepisování v 1. roce odepisování KR = koeficient pro zrychlené odepisování v dalších letech odepisování N = počet let, po které byl majetek již odepisován

19

Výhody a nevýhody použití odpisů jako zdroje financování5 Spolu se ziskem tvoří hlavní zdroj dlouhodobého financování. Stabilní zdroj financování (na rozdíl od zisku). Možnost zahrnout zůstatkovou cenu odepisovaného majetku při jeho likvidaci nebo +

prodeji do nákladů. Zrychlené odpisy umožňují rychlejší nashromáždění vnitřních finančních zdrojů → rychlejší obnova majetku, rychlejší splácení úvěru atd. Zrychlené odpisy umožňují díky počátečním vyšším odpisům vykazovat nižší základnu pro zdanění. Lineární odpisy mohou svou rovnoměrnou výší vyjádřit pomalejší průběh zastarávání majetku než jaký je ve skutečnosti → riziko např. snížení výrobní konkurenceschopnosti podniku.

-

U zrychleného odepisování existuje riziko např. předčasného vyřazování zařízení, snížení konkurenceschopnosti (vyšší odpisy znamenají vyšší náklady na výrobu, což se může poté projevit také na vyšší ceně produkce). Ke konci zrychleného odepisování se zvyšuje daňový základ.

3.2 Dlouhodobé externí zdroje podniku Externí zdroje jsou všechny ostatní zdroje získané mimo podnik. Externí financování umožňuje přesněji a pružněji reagovat na potřebné změny v podnikovém majetku. Nejobvyklejšími formami zdrojů akciových společností jsou: vklady vlastníků (emitované akcie), emitované obligace, dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé úvěry od bank či dodavatelů, finanční podpora státu ve formě dotací, finanční leasing, aj.

3.2.1 Akcie Akcie je cenný papír, který osvědčuje práva jeho majitele (společníka) a jeho vlastnický podíl na podnikovém kapitálu. Práva a povinnosti majitele akcie upravuje kromě

5


20

obchodního zákoníku také zákon o cenných papírech. Majitel akcie se podílí na řízení akciové společnosti nepřímo hlasováním o rozhodujících strategických otázkách podnikání (např. o rozdělování zisku, zvyšování či snižování akciového kapitálu apod.). Dále má právo na určitou část zisku ve formě dividendy, na majetkový zůstatek při likvidaci společnosti a na nakupování akcií při jejich další emisi. Majitel akcie ale na druhé straně nemůže požadovat vrácení podílu (mimo některé zvláštní typy akcií), nemůže se přímo vměšovat do řízení společnosti a jednat jménem společnosti. Za hospodaření společnosti ručí jen do výše svého vkladu (tzv. omezené ručení). Existuje celá řada různých druhů akcií. Z hlediska financování je významné členění akcií podle rozsahu práv akcionářů na kmenové a prioritní akcie. Z hlediska financování je důležitý rozdíl, který vzniká mezi tržní cenou v okamžiku emise akcií (emisní cenou) a jmenovitou (nominální) hodnotou akcie.6 Tento rozdíl se nazývá emisní užil. Je přirozeně součástí vlastního kapitálu akciové společnosti, obvykle samostatně zachycenou v bilanci, nebo vystupuje jako rezervní fond (v České republice je součástí tzv. kapitálových fondů). Emisní užil bývá velmi často vyšší než samotný emitovaný kapitál (základní kapitál).7

Kmenové akcie

Kmenová akcie je akcie, s níž nejsou spojena žádná zvláštní práva, neboli akcie, s níž jsou spojena všechna práva akcionáře, která upravuje obchodní zákoník. Je to právo akcionáře podílet se jako společník podle zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti, a další práva a povinnosti stanovená obchodním zákoníkem. Majitel kmenové akcie pobírá pohyblivou dividendu, přičemž v letech, kdy hospodaření akciové společnosti skončí ztrátou, nedojde k výplatě dividendy vůbec. K výplatě dividend z těchto akcií dochází až po uspokojení požadavku státu (daně), věřitelů a majitelů prioritních akcií. Kmenové akcie nejsou splatné, tvoří tedy trvalou formu externího financování investic.

6

Podle § 163a odst. 1 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. nesmí být emisní kurs akcie nižší než její jmenovitá hodnota. 7

MAREK, Petr a kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha : Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1

21

Výhody a nevýhody použití kmenových akcií jako zdroje financování8 Nemají pevné datum splatnosti (na rozdíl od dluhu). +

Nevyžadují stálé platby majitelům ve formě úroku. Jsou lépe prodejné než prioritní akcie a obligace (mají vyšší dividendy). Zvyšují také důvěru věřitelů, úvěrovou schopnost podniků. Jejich emisí se rozšiřuje hlasovací právo na další akcionáře. Emise je spojena s vyššími náklady (v porovnání s akciemi prioritními a s obligacemi).

-

Dividendy nejsou odpočitatelnou položkou ze zdanění zisku (oproti úrokům z úvěrů a obligací). Pro investora riskantnější než prioritní akcie a obligace → požadavek na vyšší výnosnost.

Prioritní akcie

Majitelé prioritních (přednostních) akcií obvykle nemají hlasovací právo, ale oproti kmenovým akciím mají zpravidla zaručenou stálou výši dividend (tedy pevný výnos), a to bez ohledu na zisk a tyto dividendy jsou vypláceny přednostně před kmenovými akciemi. Z tohoto faktu vyplývá, že při poklesu rentability podniku je vlastnictví těchto akcií pro majitele výhodné a pro akciovou společnost nevýhodné; při růstu rentability podniku je tomu naopak. Zpravidla je stanovena maximální povolená výše podílu prioritních akcií na akciovém kapitálu. Výhody a nevýhody použití kmenových akcií jako zdroje financování9 Umožňují zvýšení kapitálu bez omezení rozhodovacího vlivu majitelů. +

Kladou nižší nároky na výši dividend než akcie kmenové. Nejsou splatné a nevyžadují pevně stanovené úrokové platby (oproti obligacím). Jsou dražší než dluhopisy (obligace).

-

Dividendy nejsou odpočitatelnou položkou ze zdanění zisku. Při poklesu zisku musí emitent uhradit stanovenou dividendu.

8

VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 9 VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1

22

3.2.2 Dluhopisy (obligace) Dluhopisy jsou cenné papíry obchodovatelné na burze cenných papírů. Na rozdíl od akcií, které lze na kapitálových trzích také koupit, není pro investora hlavním cílem a měřítkem výnos z pohybu kurzu dluhopisu, ale výše pravidelných úroku, k jejichž platbě se přímo v textu dluhopisu jeho vydavatel zavázal. Úroky jsou vypláceny až do konce platnosti dluhopisu. V tom okamžiku investor obdrží zpět i prostředky, které za dluhopis při jeho koupi zaplatil (tzv. nominální hodnotu dluhopisu). Vydavatel se prostřednictvím dluhopisu obrací na kapitálovém trhu na investory, kteří jsou ochotni vložit do jeho cenných papíru své peněžní prostředky. Dluhopis je dlouhodobý úvěrový cenný papír, charakteristický – na rozdíl od akcie – těmito znaky: -

splatností za určitou dobu event. převedení na jiný cenný papír (dluhopisy mají časově omezené trvání),

-

předem stanoveným úrokem (dluhopisy obsahují předem stanovené časové rozložení splátek dlužné sumy včetně úroků a jiných odměn věřiteli, které může věřitel právně vymáhat),

-

nemožností věřitele podílet se např. na rozhodování podniku (dluhopisy nedávají věřiteli žádná práva ovlivňovat hospodaření svého dlužníka).

Druhy dluhopisů

-

podle emitenta: podnikové, bankovní, státní, místních orgánů

-

podle úroku: s pevným úrokem, proměnlivým úrokem event. bezúročné, prodávané za cenu sníženou o diskont

-

podle způsobu emise: veřejná emise prostřednictvím investičních bank velkému okruhu věřitelů, soukromá emise přímo několika málo věřitelům aj.

Emise dluhopisů jsou usměrňovány zákonnými předpisy v zájmu ochrany věřitelů.10 Tyto předpisy upravují náležitosti dluhopisů, podmínky povolení emise, formu emise a splácení dluhopisů, způsoby stanovení výnosů (úroků) z dluhopisů a zvláštnosti různých druhů dluhopisů.

10

V České republice je to zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb.

23

Při získávání externích zdrojů podniku prostřednictvím dluhopisů hraje významnou úlohu problém záruky a celkové spolehlivosti emitenta. Rozeznávají se obvykle: -

dluhopisy zaručené určitým konkrétním druhem majetku emitenta (nemovitostmi, zařízením, cennými papíry) nebo zaručené jiným právním subjektem (bankou, jinou společností, státem)

Dluhopisy zaručené státem jsou zařazovány mezi nejspolehlivější. Informace o ručiteli jsou vyžadovány při žádosti o povolení emise. -

dluhopisy nezaručené konkrétním majetkem či jiným subjektem. Zárukou je zde celková finanční situace emitenta; často zákon nedovoluje těmto emitentům použít aktiva jako záruky za jiné dluhy. Mezi ně patří i tzv. druhořadé dluhopisy, jejich majitelé se v případě úpadku uspokojují až jako poslední z věřitelů před majiteli akcií.

Rozhodování finančních manažerů podniku o možnosti využití podnikových dluhopisů jako zdroje financování investic je závislé především na požadované výnosnosti (úroku) z dluhopisů,

době

životnosti

(dospělosti)

dluhopisů,

způsobu

splacení

úroku

a na hodnocení (ratingu) bonity emitujícího podniku pomocí speciálních ratingových společností. Působí zde i různé formy záruk za dluhopisy, omezující podmínky věřitelů (např. maximální výše dividend, kterou podnik může vyplatit akcionářům).11 Výhody a nevýhody použití obligací jako zdroje financování12 Úrok (cena získaného kapitálu) je pevně stanoven, majitel dluhopisů se nepodílí na zvýšeném zisku. Placený úrok z dluhopisů je obvykle nižší než dividenda z kmenových i prioritních +

akcií. Akcionáři neztrácejí svou kontrolu nad činností podniku při vyšším užívání dluhopisů. Úrok z dluhopisů je plně odpočitatelnou položkou pro účely daně z příjmu. Pružnost v tvorbě finanční struktury při event. předčasném splacení dluhopisů (jde

11


12


24

o zvláštní typ dluhopisů s předčasným splacením za vyšší než jmenovitou hodnotu). Nutnost pevné splátky, zejména v případech, kdy zisk kolísá. Vysoké riziko změn podmínek, za kterých byly dluhopisy emitovány s ohledem -

na dlouhou dobu jejich splacení. Emisní náklady. Zvyšování finančního rizika, což od určité míry zadluženosti znamená podstatné zvýšení nákladů na pořízení kapitálu.

3.2.3 Dlouhodobé úvěry a půjčky Další cestou získávání externích finančních zdrojů na investice jsou různé formy dlouhodobých dluhů vznikajících individuální smlouvou mezi věřitelem nebo dlužníkem. Realizují se prostřednictvím konkrétních dohod s bankami aj. finančními institucemi, event. přímo s kapitálově silnými společnostmi. Někdy se tyto formy dlouhodobých dluhů zahrnují pod název „finanční úvěry“. Věřiteli jsou zde obvykle finanční instituce, zabývající se různými druhy penzijního, životního či nemocenského pojištění, které disponují dlouhodobým kapitálem. Za dlouhodobý úvěr je považován úvěr se splatností delší než 5 roky. Splatnost úvěru bývá zpravidla do 10 let. Způsob financování investic prostřednictvím dlouhodobých úvěrů patří v České republice mezi nejvyužívanější. Banky půjčují peníze za určité procento ročního zhodnocení tj. úrok. Úrok tedy představuje cenu za poskytnutí úvěru. Dlužník se zavazuje vrátit jednak zapůjčený obnos, tzv. jistinu, a dále zaplatit stanovený úrok. Úvěr lze získat buďto v peněžní formě, tj. úvěr bankovní (finanční), nebo od dodavatele v podobě dodávek určitého dlouhodobého majetku (strojů a zařízení), tzv. dodavatelský úvěr. Bankovní úvěr může být poskytnut jako investiční úvěr či jako hypotekární úvěr.

Jištění úvěru

Drtivá většina dlouhodobých úvěru je nějakou formou zajištěná. Smyslem jištění úvěru je zabezpečit pohledávku banky vůči úvěrovému dlužníku pro případ jeho nepředvídané 25

platební neschopnosti. Uplatnění zajišťovacích instrumentu je nástrojem snížení rizika spojeného s poskytováním půjček. K základním zajišťovacím nástrojům patří ručitelský peněžní vklad, ručení banky nebo jiné fyzické či právnické osoby, postoupení pohledávky a zástava movitého či nemovitého majetku. První dva typy zajištění jsou pro poskytovatele úvěru téměř stoprocentní jistotou návratnosti úvěru, neboť riziko je přeneseno na třetí subjekt.

Termínové úvěry a půjčky

Nejběžnější jsou termínové úvěry a půjčky. Obvykle jsou to úvěry a půjčky na rozšiřování dlouhodobého majetku a jsou proto nazývány investičními úvěry - může být zřízen na pořízení nového zařízení či na obnovu zařízení opotřebovaného nebo morálně zastaralého, dále na pořízení technologie, licence, softwaru nebo na nákup dlouhodobých cenných papíru apod. Finanční instituce, které je poskytují, sjednávají úvěrové smlouvy mezi akciovou společností a věřitelem. Ve smlouvě obvykle požadují majetkové záruky či záruky jinou právnickou osobou, určují lhůtu splatnosti úvěru, podíl interních zdrojů podniku na krytí investice apod. Věnují velkou pozornost analýze očekávaných finančních efektů příslušné úvěrované investice, která má přispět k finanční stabilitě podniku a k zajištění splatnosti úvěru. Termínované půjčky střednědobé (se lhůtou splatnosti obvykle 1-5 let) poskytují nejvíce obchodní banky, které nedisponují s velkým rozsahem dlouhodobých úspor. Naopak pojišťovny, event. penzijní fondy, se orientují na poskytování termínovaných půjček dlouhodobých (5 a více let). Mezi charakteristické znaky termínovaného úvěru patří: -

postupné umořování termínované půjčky během doby její splatnosti, splátky mají často charakter anuitních pravidelných splátek

-

převládá pevná úroková sazba

-

podílová účast termínované půjčky na investičních výdajích

-

záruční podmínky a ochranná ujednání – pro vyšší stupen rizikovosti, záruky mohou mít charakter osobního zajištění (třetí osoba – ručitel, na sebe přejímá závazek) či reálného

-

zajištění (dlužník předává bance zástavy – CP, zboží, movité věci…)

26

-

podmínky pro případ neplnění závazku – term. půjčky obsahují ujednání, která umožňují bance trvat na okamžitém splacení celé půjčky za určitých podmínek.

Hypotekární úvěry

Jedná se o investiční úvěry zaměřený na nákup, rekonstrukci, výstavbu a někdy též na provozování nemovitosti a jako jediný jsou přímo definovány zákonem. Zárukou za jejich splacení je zástava nemovitosti a lze říct, že maximální možná výše těchto úvěrů je dána cenou zastavené nemovitosti. V praxi jej ale zpravidla žádná banka neposkytuje do plné výše zastavené nemovitosti. Hlavní formou zdrojového krytí těchto úvěrů jsou tzv. hypoteční zástavní listy. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jejichž krytí je zabezpečeno zástavním právem na nemovitostech. Podnik, který požaduje úvěr, nabídne bance jako záruku nemovitost, banka si zajistí zápisem do pozemkových knih své zástavní právo a na základě toho pak emituje hypoteční zástavní listy a předá je podniku. Tyto hypoteční zástavní listy jsou obchodovatelné. Podnik, aby získal peněžní prostředky, je musí prodat buď sám, nebo prostřednictvím banky. Z úvěru splácí bance úrok a splátky dluhů a hypoteční banka vyplácí majitelům zástavních listů úrok a postupně je umořuje. Banka tak vystupuje ve vztahu k podniku jako věřitel a ve vztahu k majiteli hypotečních zástavních listů jako dlužník.13

Dodavatelské úvěry

Střednědobé půjčky může podnik získat také formou dodavatelských úvěrů, které poskytují zpravidla dodavatelé velkých investičních celků (stavební a strojní dodávky). Dodavatelé si tak pomáhají zajišťovat prodej svých investičních celků, náročných na peněžní prostředky. Je to i nástroj konkurenčního boje mezi dodavateli při získávání investičních zakázek.14

13


14


27

Výhody a nevýhody použití dlouhodobého úvěru jako zdroje financování15 Na pořízení investice není třeba vlastnit velké množství volných finančních prostředků. +

S úvěry nejsou spojeny rozsáhlé emisní náklady. Možnost určitého přizpůsobení podmínek úvěru „individuální“ situaci dlužníka. Počet věřitelů je zde minimální – např. jedna instituce. S přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku.

-

Banka žádá zajištění úvěru. Nemožnost obchodovat s úvěry na kapitálovém trhu. Úvěrové úroky jsou vyšší než úroky z obligací.

Forfaiting

Zvláštní formou střednědobého a dlouhodobého úvěrování investic nakupovaných v zahraničí je forfaiting. Spočívá v tom, že dodavatel – vývozce dodá nakupovaný investiční majetek dovážejícímu podniku na úvěr. Jestliže vývozce potřebuje získat peněžní prostředky před lhůtou splatnosti své pohledávky, předá ji forfaiterovi, který

(po srážce úroku a provize) pohledávku vývozci zaplatí. Fakticky představuje

forfaiting odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek před lhůtou jejich splatností forfaitingovou organizací, kterou bývá speciální organizace, nebo banka. Přebírá rizika v případě dovozcovy platební neschopnosti. Proto je obvyklé, že odkupuje jen pohledávky, které jsou zaručeny třetí osobu v místě dovozce. Forfaiter získává za svou službu při zprostředkování vývozu poplatek, který musí krýt úrok za odkoupení pohledávky do doby její splatnosti (forfaiter umisťuje do pohledávky kapitál, který by mu jinak přinášel úrok), režijní náklady forfaitera a zisk, včetně rizikové přirážky. Poplatek se liší případ od případu, protože musí respektovat odchylné podmínky v různých zemích, druh zajištění pohledávky aj. Výhodou forfaitingu pro vývozce je okamžitá úhrada pohledávky a přenesení rizika z možného nezaplacení dovozcem na forfaitera. Podobně je tomu i u rizika možných kurzových, úrokových změn, které jsou – vzhledem k dlouhodobosti pohledávek – zvlášť významné.

15


28

Forfaiting se nejčastěji vyskytuje při dodávkách strojů, zařízení a investičních celků, které jsou dodávány na dodavatelský úvěr delší než 1 rok.16

3.2.4 Leasing Ke klasickým formám pořízení dlouhodobého majetku, jako je jejich nákup pomocí vlastních finančních zdrojů a různých forem dluhů, se od padesátých let minulého století připojil specifický způsob financování tohoto majetku – leasing. Tato alternativní forma dlouhodobého financování vychází ze skutečnosti, že pro efektivní podnikání podniku je někdy výhodnější dlouhodobý majetek jen užívat, nikoli vlastnit. Dochází tak k oddělení vlastnictví majetku a jeho užívání. Leasing můžeme z právního hlediska charakterizovat jako specifickou formu pronájmu dlouhodobého majetku nájemci za sjednanou úplatu (leasingovou splátku). Vlastníkem majetku je pronajímatel, který uzavírá na předmět leasingovou smlouvu. Z finančního hlediska představuje leasing alternativní formu financování dlouhodobého majetku cizím kapitálem. Od úvěru a jiných forem dluhů se liší tím, že vlastníkem majetku je věřitel – pronajímatel (leasingová společnost). Kolébkou leasingové formy financování dlouhodobého majetku jsou USA a Velká Británie. Původně se uplatňoval u pozemků a budov; v současnosti je používán pro financování jakékoliv části dlouhodobého fixního majetku, zejména automobilů, letadel, lodí, počítačů, strojů a zařízení. V případě strojů, zařízení a dopravních prostředků se odhaduje, že zhruba jedna třetina jejich nákupu je financována leasingem. Při leasingu – na rozdíl od úvěru a jiných forem dluhu – pronajímatel na základě smlouvy umožňuje nájemci nejen užívání předmětu, ale často i poskytování servisních služeb, spojených s nájmem. Jedná se např. o pravidelný servis, poskytnutí náhradního zařízení v případě poruchy, sjednání pojištění, řešení škodní události apod. U operativního leasingu automobilů

je

tato

forma

leasingu

(tzv.

full-service

leasing)

považována

za nejprogresivnější leasingový produkt. Je to vlastně outsourcing (převedení) veškerých úkonů v oblasti pořizování a správy firemních automobilů na jiný subjekt.17 16

VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 17 MAREK, Petr a kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha : Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1

29

Hlavními druhy leasingu jsou: -

operativní (provozní) leasing

-

finanční leasing.

Operativní leasing

Operativní leasing má krátkodobý charakter. Zahrnuje jak finanční službu pronajímateli, tak i udržovací službu. Majetek (většinou stroje, počítače, automobily) je pronajímán obvykle na kratší dobu, než je jeho životnost. Minimální délka nájmu není limitována. Nájemní smlouvu je možné i anulovat před uplynutím původní doby pronájmu. Po uplynutí nájemní lhůty nepřechází obvykle předmět leasingu do vlastnictví nájemce – vrací se pronajímateli. Ten nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví majetku. Majetek má zahrnut do svých aktiv, odepisuje jej, zajišťuje opravy, servis a pojištění. Účelem operativního leasingu je zabezpečit pro nájemce potřebný dlouhodobý majetek – často i včetně obsluhy, údržby – pro který není dostatečné využití po celou dobu jeho životnosti, a který proto není vhodné pořídit do vlastnictví (např. dočasná potřeba speciálních strojů pro plnění některých zakázek, dočasná zvýšená potřeba dopravních prostředků aj.). Po skončení operativního leasingu se pronajímateli vrátí částečně opotřebovaný majetek, který může dále pronajímat. Pronajímatele tak postihuje riziko spojené s vyhledáváním nového nájemce a s možnými méně výhodnými podmínkami pronájmu. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingovém trhu v České republice činil v prvním pololetí roku 2009 cca 26 % - zdroj Česká leasingová a finanční asociace). Je citelně nižší než v průmyslově vyspělých evropských zemích, kde se jeho podíl odhaduje okolo 40 až 50 %. Soustřeďuje se na pořízení vozového parku podniku, stavebních strojů, zemědělských strojů. V budoucnosti lze počítat s rozšiřováním provozního leasingu v ČR v souvislosti s globalizací ekonomiky a s dalším rozšiřováním doprovodných služeb, které šetří vlastní kapacity jednotlivých nájemců.18

18

MAREK, Petr a kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha : Ekopress,

2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1

30

Finanční leasing

Finanční leasing je pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Tento druh pronájmu je dlouhodobější než pronájem operativní a doba pronájmu se obvykle kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku, přičemž v daňových zákonech je stanovena jeho minimální doba trvání. Pronajímatel zde většinou smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, opravami a servisními službami pronajatého majetku. Finanční leasing má v ČR dominantní podíl na celkovém leasingovém trhu (cca 80 %); v průmyslově vyspělých zemích se jeho podíl pohybuje okolo 50 %. Stal se vyhledávaným prostředkem financování investičních projektů zejména u menších a středních firem, ev. u začínajících podnikatelů. Finanční leasing se uskutečňuje v různých formách. Nejčastěji je to: -

přímý finanční leasing,

-

nepřímý finanční leasing (prodej a zpětný pronájem),

-

zadlužený (úvěrový, konsorciální) leasing.

Přímý finanční leasing Při přímém leasingu fungují tři partneři: dodavatel - pronajímatel – nájemce. Smlouvy jsou uzavírány na určený, nový majetek (nájemce určí zařízení, které požaduje, pronajímatel toto zařízení koupí od výrobce a na základě smlouvy jej pronajme).

Nepřímý finanční leasing Spočívá v tom, že podnik prodá svůj existující dlouhodobý finanční majetek leasingové společnosti a zpětně si majetek od ní pronajme. Touto operací získá podnik peněžní prostředky, ale ztratí vlastnické právo k prodanému majetku. Může však majetek využívat pro své účely za příslušné nájemné. Nepřímý finanční leasing se uplatňuje v situaci, kdy podnik potřebuje zvýšit svou likviditu. Zadlužený (konsorciální) leasing V tomto typu leasingu jde o třístranný právní vztah mezi věřitelem, pronajímatelem a nájemcem. Tento typ leasingu je využíván u nákladnějších investic (zejména při dlouhodobém pronájmu dražšího majetku). Pronajímatel zde daný majetek kryje částečně vlastním kapitálem a částečně kapitálem cizím (úvěrem od banky). Dlužný podíl

31

bývá zajištěn právem na zboží či zástavním právem na dané zařízení, investoři nejsou oprávněni požadovat od pronajímatele splácení půjček.

Leasingovou cenu tvoří

-

postupné splátky pořizovací ceny majetku (měsíční, čtvrtletní, roční)

-

leasingová marže pronajímatele

-

ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajímaným majetkem (např. úroky z úvěru za pořízení daného majetku)

První mimořádná splátka se nazývá akontace; vyjadřuje se obvykle v procentech z pořizovací ceny předmětu leasingu, popř. z ceny leasingu. Ve smlouvách o pronájmu se často vyskytuje pojem leasingový koeficient. Tento koeficient zjednodušeně říká, jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Daný ukazatel může sloužit jako orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností.

Výhody a nevýhody použití leasingu jako zdroje financování Při pořizování majetku není potřeba zajišťovat k datu nákupu (resp. užívání) velký objem finančních prostředků. Nájemné je daňově uznatelným nákladem. Splátky je možné rozložit podle platební schopnosti, podnik se tak nedostane +

do platebních potíží. Leasing pro podnik nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti (v ČR se o něm účtuje v podrozvahové evidenci). Pro menší podniky je v porovnání s úvěry toto financování snáze dostupné. Vyznačuje se pružností (splátky mohou být ujednány tak, aby respektovaly sezónnost výroby) a konstantností (slouží tak př. ke zmírňování důsledků inflace).

32

Nájemce nemá možnost uplatňovat do svých daňově uznatelných nákladu (výdajů) daňové odpisy tohoto majetku, neboť majetek získává většinou již zcela odepsaný. Rizika vyplývající z vlastnictví majetku jsou obvykle u finančního leasingu přenesena na nájemce. -

Financování s využitím leasingu může být díky zahrnutým finančním službám a zisku leasingové společnosti do leasingové ceny pro podnik dražší než by byl úvěr. Nutný souhlas pronajímatele pro úpravy najatého majetku. Obtížná vypověditelnost leasingové smlouvy. Úvěr versus leasing Administrativní náročnost

L: Menší administrativní náročnost a poskytování cenově výhodných doplňkových služeb. Ú: Trvání na zajištění úvěru u nižších částek než je tomu u leasingu. Daňové dopady L: Daňově uznatelné nájemné u DHM a možnost daňových odpisů u DNM. Ú: Daňově uznatelný úrok z úvěru a daňové odpisy.

3.3 Zdroje a formy krátkodobého financování Oběžný majetek jsme charakterizovali jako krátkodobý, s dobou použitelnosti do 1 roku. Jaké zdroje používají podniky na jeho opatřování je obsahovou náplní krátkodobého financování. Ke krátkodobému financování se zpravidla přistupuje ze dvou hledisek: -

z hlediska zdrojů

-

z hlediska objektu financování.

Z hlediska zdrojů jde o financování majetku podniku z krátkodobých zdrojů, tj. finanční zdroje splatné do 1 roku. Z tohoto hlediska mohou být ke krátkodobému financování využívány pouze cizí zdroje – úvěrové, neboť vlastní finanční zdroje se nesplácejí, jsou trvalé. Krátkodobé financování je v podstatě úvěrovým financováním. Rozhodující je zde časové hledisko.

33

Z hlediska objektu financování jde o financování krátkodobého majetku. Protože takovým je oběžný majetek, rozumíme pak krátkodobým financováním financování oběžného majetku. Spojíme-li tyto přístupy, lze krátkodobým financováním chápat financování oběžného majetku z krátkodobých finančních zdrojů (kapitálu). V praxi se však běžně setkáváme, že oběžný majetek je financován dlouhodobými finančními zdroji a naopak krátkodobé finanční zdroje jsou používány na financování stálých aktiv. základní systém Dlouhodobý majetek Oběžný majetek

Financování

oběžného

majetku

je

dlouhodobé zdroje (vlastní kapitál, dlouhodobý úvěr) krátkodobé zdroje

širší

než

krátkodobé

financování.

Zabývá

se opatřováním finančních zdrojů a jejich investováním do různých položek oběžného majetku.19

3.3.1 Obchodní úvěr Je úvěrem, který poskytuje dodavatel odběrateli tím, že odběratel dodavateli za dodání výrobků, prací a služeb zaplatí až po uplynutí sjednané lhůty, např. za 14, 30, 90 nebo více dní. To je dáno platebními podmínkami sjednanými mezi dodavatelem a odběratelem a představuje dobu splatnosti faktur. Odběratel je v postavení dlužníka, dodavatel v postavení věřitele. Obchodní úvěr má své specifické rysy, určitá omezení, výhody i nevýhody. Omezenost je kvantitativní daná objemem dodávek, kapacitou dodavatelů i věcná – nemohou ji poskytovat libovolní dodavatelé libovolným odběratelům, ale jen těm, s nimiž mají dodavatelé obchodní vztahy. Výhodou obchodního úvěru je, že podporuje odbyt, urychluje reprodukční proces. Odběratelům umožní nákup i když nemá likvidní prostředky na jeho zaplacení,

19

Ing. ŠTINDL, Jiří. Finanční management (vybrané problémy). Opava, 2008

34

dodavatelům umožňuje realizovat odbyt – prodávat jeho výrobky, které by často bez poskytnutí obchodního úvěru vůbec neprodal. Nevýhodou poskytování obchodního úvěru je, že v případě nesolventnosti odběratele dochází k řetězové reakci a i dodavatel se stává nesolventním vůči svým dodavatelům. Dochází k tzv. druhotné platební neschopnosti. Proto každý podnik by měl věnovat mimořádnou péči řízení svých pohledávek, a to v oblasti objemu, doby splatnosti, včasného vymáhání nezaplacených pohledávek a v neposlední řadě i prověření odběratele z hlediska jeho důvěryhodnosti a solventnosti.

3.3.2 Bankovní úvěry Představují významný zdroj financování oběžného majetku. Jsou to úvěry poskytované obchodními bankami podnikům. Doba splatnosti těchto úvěrů je do 1 roku. Potřeba krátkodobých úvěrů jejich výše i doba splatnosti velice úzce souvisí s řízením oběžného majetku. Pokud podnik bude mít optimální množství oběžného majetku, bude také potřebovat pouze optimální množství úvěrů na jejich financování. Banka provádí permanentní prověřování úvěrové bonity podniků. Na jejím základě pak rozhoduje o poskytnutí úvěru i o konkrétních podmínkách za jakých je úvěr poskytnut. Na rozdíl od obchodního úvěru, bankovní úvěry jsou většinou zajištěny, resp. banky toto zajištění vyžadují. Jako zajišťovací instrumenty se využívá zejména dlouhodobý hmotný majetek, pohledávky, směnky, výjimečně záruky třetí osobou. Úvěry se používají: -

k přímé úhradě potřeb, např. zaplacení faktur

-

ke splacení dříve poskytnutých úvěrů

-

vnos úvěru se převede na běžný účet (zejména, kdy banka nepožaduje sledování účelovosti použití úvěru)

Splácení úvěrů: -

úvěr se splácí buď postupně v určitých termínech společně s úrokem (tzv. anuita)

-

nebo častěji se u krátkodobých úvěrů využívá zvláštní placení úroků např. měsíčně a splátka úvěru proběhne pak jednorázově.

Technicky splácení úvěrů probíhá:

35

-

buď převodem prostředků z běžného účtu na úvěrový účet (peníze se získají platbami od odběratelů)

-

nebo přímým směřováním peněz na úvěrový účet (např. u kontokorentního úvěru)

-

převodem výnosu z jiného úvěru

-

kombinací výše uvedených způsobů

Jaké jsou zdroje splácení úvěrů: -

z tržeb – realizací výrobků, inkasem pohledávek

-

jiné disponibilní zdroje, např. zisk, který lze využít na krytí části oběžného majetku a tím snížit potřebu úvěru

-

výnosem z jiného úvěru, nebo půjčkou od jiného (nebankovního) subjektu

Vybrané druhy krátkodobých bankovních úvěrů:

Kontokorentní úvěr

Je krátkodobý úvěr, který je poskytován na běžném účtu podniku. Podnik má stanovený tzv. úvěrový limit, tj. maximální částka úvěru, kterou podnik může čerpat. Podnik čerpá úvěr tím, že platí platby z běžného účtu. V případě, že není dostatek vlastních prostředků na tomto účtu, může platit dluhy čerpáním úvěru. Naopak tím, jak podniku přicházejí platby na účet od odběratelů dochází ke splácení úvěru. Výhodou pro podnik je, že čerpá úvěr vždy jen v té výši, v jaké potřebuje finanční prostředky pro úhradu svých dluhů a jen po tu dobu, než získá prostředky vlastní. Tento úvěr bývá obvykle dražší než ostatní krátkodobé úvěry, neboť banka tím, že poskytne úvěr na běžný účet, v podstatě ztratí možnost kontroly účelovosti při použití úvěru. Úroky se však platí pouze z čerpané částky a za dny, kdy úvěr byl fakticky čerpán.

Eskontní úvěr

Je úvěr, který vzniká eskontem směnky, tj. odkupem směnky před dobou její splatnosti od podniku bankou. Jestliže podnik za své zboží získá od odběratele směnku s určitou dobou splatnosti a přitom potřebuje na svou činnost hotové peníze, může požádat banku o eskont této směnky. Banka směnku eskontuje s tím, že podniku vyplatí částku, která je vypsaná na směnce sníženou o tzv. diskont. Diskont je úrok, který banka inkasuje za poskytnutí eskontního úvěru. Původní dlužník ze směnky se stal dlužníkem vůči bance. V případě, že by směnku neproplatil, podnik, který požádal o eskont se stává druhotným 36

dlužníkem a banka má možnost žádat zaplacení směnky na něm. Banka v podstatě úvěruje odběratele prostřednictvím dodavatele. Tento úvěr je v praxi poměrně využíván, zejména velkými podniky. Jedná se o levný úvěr a pro banku málo rizikový. Z hlediska doby splatnosti to je velmi krátkodobý úvěr obvykle splatný do 30 – 90 dnů. Modifikací eskontního úvěru v oblasti zahraničních obchodních vztahů je negociační úvěr.

Akceptační úvěr

Zvláštní druh úvěru, kdy banka neposkytuje podniku přímo peněžní prostředky, ale akceptuje směnku, v níž se zaváže, zaplatit za dlužníka ve lhůtě splatnosti. Banka tímto přejímá závazek dlužníka. Modifikací akceptačního úvěru v zahraničních obchodních vztazích je ramboursní úvěr.

Krátkodobá bankovní půjčka

Je nejčastěji se vyskytujícím krátkodobým úvěrem. Podle předmětu úvěrování se obvykle nazývá např. úvěrem na zásoby, na oběžné prostředky, na pohledávky, na přechodný nedostatek finančních prostředků aj. Tento typ úvěru se obvykle čerpá jednorázově a jednorázově se také splácí. Podmínky poskytnutí úvěru bývají různé, zejména se mohou týkat účelovosti využití úvěrových zdrojů (neposkytují se na běžný účet), dále zajištění úvěru, a také úrokové sazby. Ta se odvíjí od situace na trhu, ale ve srovnání s jinými typy úvěrů bývá nižší.

Revolvingový úvěr

Je také krátkodobý úvěr poskytnutý jednorázově obvykle na financování konkrétního předmětu. Od předchozího úvěru se liší tím, že splacená část úvěru se může opětovně čerpat až do sjednané výše. Jde o neustále se „otáčející“ úvěr. Obvykle bývají řazeny ke střednědobým, neboť úvěrová smlouva, resp. konečná doba splatnosti úvěru bývá vyšší než 1 rok.

37

Lombardní úvěr

Je krátkodobá půjčka, která je jištěna movitou věcí nebo právem. Obvykle cennými papíry. Tento úvěr je vždy zajištěn. Poskytuje se zejména novým začínajícím podnikům. Poskytuje se pevná částka a tato je také úročena po celou dobu dohodnuté splatnosti. Využití zdrojů je na podniku. Bývá dražší, v praxi je méně využíván.20

Ostatní zdroje financování oběžného majetku:

Faktoring

Představuje prodej pohledávek podniky bankám či specializovaným finančním institucím, zabývajícím se tímto druhem obchodů jako svou hlavní činností (tzv. faktorům). Faktor nakupuje pohledávky od podniků před jejich splatností, resp. ihned při jejich vzniku. Přitom si sráží: -

úrok, resp. diskont za dobu od nákupu pohledávky do její splatnosti

-

režijní náklady

-

rizikovou provizi

-

popř. částku na další služby poskytované v souvislosti s faktoringem

Při splatnosti faktor vyinkasuje pohledávku od dlužníka. Rozdíl mezi inkasem na jedné a částkou zaplacenou za nakoupenou pohledávku a náklady vynaloženými v souvislosti s nakoupenými pohledávkami na druhé straně představuje zisk faktora. Prodávající podniky těží z toho, ž získávají rychle platební prostředky umožňující jim další podnikatelskou činnosti. Náklady faktoringu jsou však poměrně vysoké, podniky nemusí částku pohledávky získat plně ihned, ale postupně v dohodnutých termínech apod.21

20

http://fse1.ujep.cz/materialy/KFU_holeckova_FIFIrozHV.pdf VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1

21

38

4

Finanční analýza

Aby byl podnik úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti, přidávat nové výkony, učit se novým dovednostem, naučit se prodávat tam, kde většina jeho konkurentů neuspěla, stávat se skutečně dobrým v něčem, co je pro podnikovou kulturu nové, a být prospěšný. Měl by znát příčiny úspěšnosti či neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivňovat faktory vedoucí k jeho prosperitě. Stejně jako v medicíně je třeba stanovit diagnózu podnikového organismu a následně navrhnout způsob léčení. Nástrojem diagnózy ekonomických systémů je finanční analýza, která umožňuje nejen odhalovat působení ekonomických i neekonomických faktorů, ale i odhadovat jejich budoucí vývoj. Hlavním úkolem finanční analýzy, nástroje na řízení společnosti, je komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace společnosti za pomoci specifických postupů a metod.

Finanční analýza poukazuje nejen na silné stránky podniku, ale zároveň pomáhá odhalit případné poruchy ve finančním hospodaření. Zdrojem informací pro její sestavení jsou účetní

výkazy,

které

umožňují

nastínit

budoucí

vývojové

trendy.

Výsledky a poznatky slouží především pro tvorbu koncepce rozvoje, volbu strategie a její realizaci pro plánování samotné finanční situace, tj. pro plánování peněžních příjmů a výdajů (peněžních toků) v různých časových horizontech. Základem finanční analýzy jsou tzv. poměrové finanční ukazatele. Máme-li zhodnotit situaci podniku, musíme komplexně posoudit vybrané poměrové ukazatele. Základní postup finanční analýzy spočívá v rozboru absolutních ukazatelů v rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Jedná se o analýzu absolutních hodnot jednotlivých položek, jejich změn a výpočet indexů (horizontální a vertikální analýza účetních výkazů). Základem finanční analýzy je také zhodnocení pravidel financování, analýza poměrových ukazatelů (rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti), aplikace Altmanova indexu a indexu IN, analýza pracovního kapitálu a Du Pontův rozklad. Finanční analýza je jakýmsi rozborem špatných a dobrých tahů v minulosti, na jejich základě je společnost schopna přijmout opatření potlačující slabé stránky a navozující pozitivní výkon.

39

Význam finanční analýzy pro podnik spočívá v „převedení“ obrovského množství informací a dat o činnosti podniku a jeho okolí do mnohem lépe interpretovatelné podoby. To

výrazně

usnadňuje

a

zároveň

zkvalitňuje

ekonomické

rozhodnutí

činěná

managementem.

Kromě tradičního využití pro účely managementu, se stává finanční analýza nezastupitelným nástrojem i pro další subjekty trhu, zejména investory. To klade důraz na standardizaci účetních výkazů a zároveň na transparentnost a relevantnost informací, o nich obsažených.22

4.1 Uživatelé finanční analýzy Informace, které vycházejí z procesu finanční analýzy, nejsou předmětem zájmu jen podniku samotného, ale i mnoha dalších ekonomických subjektů. Uživateli finanční analýzy jsou:

Management

Manažeři potřebují informace o hospodaření společnosti zejména pro dlouhodobé a operativní finanční řízení podniku. Znalost finanční situace jim umožňuje správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jejího financování, při rozdělování zisku, při oceňování podniku, při tvorbě podnikatelského záměru či finančního plánu. Finanční analýza přitom představuje účinný nástroj, který efektivně zkoumá data popisující hospodaření společnosti. Napomáhá tak manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr a ten rozpracovat ve finančním plánu. Kromě finanční analýzy vlastního podniku mají manažeři též zájem o informace týkající se jiných firem (konkurence, obchodních partnerů).

22


40

Investoři

Investoři, ať jako akcionáři nebo jako společníci jsou primárními uživateli finančních informací. Může se přitom jednat o vlastníky současně nebo i potencionální. Zajímají se především o rentabilitu, stabilitu a likviditu podniku, o disponibilní zisk, na kterém závisí výše dividend a dále o to, zda podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. V zásadě se investoři zajímají o informace podniku ze dvou hledisek: investičního a kontrolního. Z hlediska investičního je zájem investora zaměřen na rozhodnutí o budoucích investicích, např. do kterého podniku bude výhodně vložit volné investiční prostředky na základě provedené finanční analýzy. Metodou mezipodnikového srovnávání může investor získat představu o budoucí výnosnosti vloženého kapitálu a možného rizika. Z hlediska kontrolního se investoři zajímají o ekonomickou situaci podniku. Výrazně se zaměřují na činnost manažerů, kteří mají poměrně velkou volnost při disponování s majetkem podniku. Tím se vytváří potencionální rozpor mezi zájmy manažerů a investorů. Proto investoři (vlastníci) vyžadují průběžné informace o manažerské činnosti ve společnosti a především o tom, jak je nakládáno se zdroji, které řídí. Informace získávají ve formě častějších zpráv o finančním stavu podniku a výročních zpráv.

Banky

Banky jsou, zejména ve středoevropských ekonomických podmínkách, hlavními zdroji kapitálu. Tento kapitál poskytují nejčastěji prostřednictvím úvěrů. Při poskytování úvěru se zaměřují na získání maximálního množství informací o finančním stavu potencionálního dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout o poskytnutí úvěru – o jeho výši a ostatních podmínkách. Při poskytování úvěrů jsou klienti rozděleni do rizikových skupin, na nichž závisí konkrétní podmínky uzavíraných úvěrových smluv. Při určování úvěrové kvality společnosti posuzují banky finanční zdraví společnosti pomocí nástrojů finanční analýzy. Zajímají se přitom zejména o míru zadluženosti, likviditu a rentabilitu společnosti. Banka často zahrne do smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka může např. zvýšit úrokovou sazbu, překročí-li podnik jistou hranici zadluženosti. Banky také mohou poskytovat záruky za podnikatelské subjekty, i v tomto případě využívají jako podklad pro rozhodování nástrojů finanční analýzy. 41

Věřitelé

Obchodní věřitelé (dodavatelé) si na základě finanční situace potencionálních zákazníků vybírají své obchodní partnery, u kterých sledují schopnost hradit splatné závazky. Z krátkodobého hlediska přitom sledují zejména likviditu. U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem na trvalou solventnost a stabilitu s cílem zajistit svůj odbyt u stálého zákazníka.

Odběratelé

Obdobně jako dodavatelé, zajímají se i odběratelé o finanční situaci potencionálních či stávajících dodavatelů, zejména při dlouhodobém obchodním vztahu. U nich sledují dlouhodobou stabilitu, která je předpokladem plynulého zajištění výroby. Odběratelé chtějí mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům.

Státní orgány

Státní orgány se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů: pro statistické výzkumy, pro kontrolu a plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělení dotací nebo vládních úvěrů, pro monitorování vládní politiky atd.

Konkurence

Přirozeným uživatelem jsou také konkurenční společnosti, které porovnávají vlastní dosažené výsledky a výsledky rivalů na konkurenčním trhu. Předmětem zájmu je velmi pestrá škála údajů o konkurenčních společnostech (např. rentabilita, likvidita, tržby, zásoby, doba obratu zásob aj.)

Zaměstnanci

Zaměstnanci mají z hlediska stability zaměstnání zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Většinou bývají, podobně jako manažeři, hmotně zainteresováni na hospodářském výsledku. Další oblasti jejich zájmu je hledisko perspektivy zaměstnání. 42

Další zájmové skupiny

Uvedený výčet zájmových skupin není zcela vyčerpávající. O finanční analýzu se zajímají ještě další uživatelé, např. analytici, daňový poradci, burzovní makléři, odborové svazy, univerzity, novináři i nejširší veřejnost. V některých případech dochází k objektivní kolizi zájmů různých skupin. Z těchto důvodů se vyžaduje kontrola základních finančních dat předkládaných externím subjektům, tato kontrola je realizována nezávislým auditorem. Ten ověřuje dodržování deklarovaných účetních metod při sestavování účetních výkazů.23

4.2 Zdroje finanční analýzy Finanční analýza čerpá informace převážně z účetních výkazů společnosti. Smyslem těchto výkazů je vytvářet pravdivý obraz o finanční a majetkové situaci podniku. Účetní výkazy lze v širším smyslu rozdělit na externí účetní výkazy, interní výkazy a výkazy pořizované pro daňové účely. Přestože lze při finanční analýze čerpat údaje i z interních výkazů, jsou jejím hlavním zdrojem zejména externí účetní výkazy. Tyto výkazy jsou součástí účetní závěrky.

Účetní závěrka

Podobu a sestavování účetní závěrky upravuje celá řada obecně závazných předpisů a ustanovení, zejména obchodní zákoník (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví, část třetí) a další opatření Ministerstva financí České republiky. Účetní závěru tvoří: -

rozvaha,

-

výkaz zisků a ztrát,

-

přílohy.

23


43

Podniky pravidelně sestavují řádnou účetní závěrku k 31. 12. obchodního roku24. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v případě, kdy podnik vstoupil do likvidace nebo byla prohlášena účinnost konkurzu a vyrovnání. Základním hlediskem při určování rozsahu závěrky je zveřejňovaní povinnost25. Podniky, které nepodléhají této povinnosti, sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Podniky podléhající této povinnosti sestavují závěrku vždy v plném rozsahu.26

4.3 Postup finanční analýzy Finanční analýza se skládá z celé řady metod a technik, které slouží k hodnocení finanční kondice podniku. Existuje určitý standardizovaný přístup v řazení jednotlivých metod finanční analýzy, postupuje se od metod jednodušších k metodám sofistikovanějším. Typický postup finanční analýzy je tento: -

analýza absolutních ukazatelů,

-

analýza rozdílových ukazatelů,

-

analýza poměrových ukazatelů.

Absolutní ukazatele jsou obsaženy přímo v účetních výkazech, vypovídající o konkrétních činnostech a událostech. Jsou východiskem pro konstrukci ostatních finančních ukazatelů. Mají využití při procentním rozboru, při analýze trendu, indexové analýze a při hodnocení dodržení bilančních pravidel a ekonomického normálu. Rozdílové ukazatele jsou tvořeny jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Jejich základními představiteli jsou fondy finančních prostředků, čistý pracovní kapitál a hodnotové ukazatele EVA a MVA.

Poměrové ukazatele jsou konstruovány jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Vztahují absolutní údaje k relevantní základně a tím jejich vypovídací schopnost a možnost využití oproti ukazatelům absolutním značně roste. Umožňují srovnání v čase a prostoru, jejich

24

Zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

25

Tamtéž, paragraf 20 a 21.

26


44

užitím lze porovnávat podniky různé velikosti. Poměrové ukazatele jsou základem většiny metod finanční analýzy.27

4.4 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejčastěji používaným nástrojem finanční analýzy, dávají jednotlivé jevy do vzájemných vazeb a souvislostí. Poměrové ukazatele jsou konstruovány jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Vztahují absolutní údaje k relevantní základně a tím jejich vypovídací schopnost a možnost využití oproti ukazatelům absolutním značně roste. Umožňují srovnání v čase a prostoru, jejich užitím lze porovnávat podniky různé velikosti. Poměrové ukazatele jsou základem většiny metod finanční analýzy. Existuje velké množství ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Účelně je proto zabývat se pouze těmi, které odpovídají cíli analýzy. Praktickým používáním se vyčlenila určitá skupina ukazatelů, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci daného podniku. Je třeba se také zaměřit na vzájemné vazby a závislosti poměrových ukazatelů. Velmi úzká vazba existuje mezi ukazateli efektivnosti a aktivity na jedné straně a mezi ukazateli likvidity a finanční rovnováhy na druhé straně. Diskutabilní je používání norem a standardů, s nimiž by mohly být hodnoty vypočtených ukazatelů porovnány. Použití norem obecně naráží na to, že v ekonomii neexistuje teoretické „vzorové“ modely podniků, a tudíž ani „vzorově“ hodnoty ukazatelů. Avšak bez nich by byla interpretace hodnot poměrových ukazatelů dosti obtížná, proto své místo ve finanční analýze jistě mají. Jen nesmí být aplikovány technokraticky, bez zohlednění specifik hodnoceného podniku. Poměrové ukazatele bývají uspořádány do soustav. Jednotlivé ukazatele zkoumají pouze určitou stránku finanční situace podniku, komplexní pohled nabízí až jejich syntéza. V paralelní soustavě jsou všechny ukazatele rovnocenné, jednotlivé skupiny sledují finanční situaci podniku z různých úhlů pohledu. V pyramidové soustavě je stanovena určitá hierarchie jednotlivých poměrových ukazatelů, sleduje se rozklad vrcholového ukazatele na jeho jednotlivé determinanty.

27


45

Posledním krokem bývá agregace důležitých poměrových ukazatelů do jediného komplexního hodnotícího kritéria finanční kondice podniku. To bývá stanoveno jako vážený aritmetický poměr vybraných poměrových ukazatelů, typickými představiteli jsou Altmanův index důvěryhodnosti anebo In index.28

4.4.1 Poměrové ukazatele v paralelní soustavě V paralelní soustavě ukazatelů jsou jednotlivé ukazatele kladeny volně vedle sebe. Jsou však uspořádány do určitých bloků podle základní obsahové shody sledovaného jevu, všechny skupiny z hlediska hodnocení finanční situace podniku stejně významné. Poměrové ukazatele jsou obvykle rozděleny do následujících bloků: -

ukazatele rentability,

-

ukazatele likvidity,

-

ukazatele aktivity,

-

ukazatele zadluženosti.

4.4.1.1 Ukazatele rentability

Rentabilita zachycuje úroveň ziskovosti podniku. Ukazatele rentability někdy označované jako ukazatele výnosnosti, návratnosti, profitability ratio, jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupy) k nějaké srovnávací základně (vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele.

Rentabilita celkových aktiv (ROA)

Je klíčovým měřítkem rentability. ROA charakterizuje celkovou výdělečnou schopnost podniku. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu 28


46

na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). ROA se využívá nejen ke komplexnímu posouzení výdělkové schopnosti jako celku, ale i při hodnocení výsledků práce dosažených ve vnitropodnikových složkách.

ROA =

čistý zisk celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcionáři nebo jeho vlastníci. Patří mezi jedny z elementárních ukazatelů při měření výkonnosti a efektivnosti podniku. Míra zisku vypočtená z vlastního jmění je ukazatelem, jímž vlastníci (akcionáři, společníci či další investoři) zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, tj. zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. Vlastnící požadují většinou vyšší výnosnost a právě z toho se všeobecně má za to, že cena vlastního kapitálu placená ve formě dividendy či podílu na zisku je vyšší než cena cizího kapitálu placeného ve formě úroku. Bude-li tedy hodnota ROE dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, podnik bude nejspíš odsouzen k zániku, neboť investor se bude snažit investovat svůj kapitál jinde, výnosnějším způsobem.

ROE =

čistý zisk vlastní kapitál

Rentabilita tržeb (ROS)

Ukazatel měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč tržeb. Velmi dobré pro podnikové srovnání. Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Někdy je tento ukazatel nazýván ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže.

čistý zisk

ROS =

tržby

47

4.4.1.2 Ukazatele likvidity

Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v podmínkách trhu. Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky, bývá charakterizována jako okamžitá platební schopnost. Při zkoumání platební schopnosti podniku porovnáváme to, čím může podnik platit, s tím, co má podnik uhradit. Do čitatele ukazatelů pro měření platební schopnosti dosazujeme oběžná aktiva nebo jen některé složky oběžných aktiv podle stupně likvidity. V souvislosti s platební schopností se setkáváme s těmito pojmy: -

Solventnost je vyjádřením schopnosti podniku hradit včas, v požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky.

-

Likvidita je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky.

-

Likvidnost vyjadřuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku; jednotlivé majetkové části se liší podle schopnosti rychlosti přeměny. Likvidnost se váže především k majetkovým složkám, které nazýváme oběžná aktiva; na straně pasiv mají protipoložku v krátkodobých závazcích.

Běžná likvidita (BL)

Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby v daném okamžiku proměnil veškerá oběžná aktiva v hotovost. Ukazatel je ,,citlivý“ na strukturu zásob a jejich reálné oceňování vzhledem k jejich prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě splatnosti. Podnik s nevhodnou strukturou oběžných aktiv (nadměrné zásoby, nedobytné pohledávky) se muže snadno ocitnout v obtížné finanční situaci. A navíc musí počítat s tím, že podnik nemůže prodat všechny své zásoby, neboť by již těžko mohl pokračovat ve své činnosti. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Doporučuje se, aby hodnota byla minimálně 2. Tato prahová hodnota je pouze hrubou mírou, protože její vypovídací schopnost je ovlivněna výše zmiňovanou strukturou oběžných aktiv, dále likvidností jednotlivých druhů oběžných prostředků a typem odvětví. Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje kromě jiného náročnost podniku na oběžný majetek. 48

OA

Běžná likvidita =

krátkodobé závazky

Pohotová likvidita (PL)

U tohoto ukazatele jsou z čitatele zlomku vyloučeny zásoby, které jsou považovány za nejméně likvidní část oběžných aktiv, a ponechává tam pouze peněžní prostředky, krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky. Zásoby totiž neoprávněně zlepšují hodnotu ukazatele. Tento ukazatel je měřítkem okamžité solventnosti. Čitatel ukazatele je vhodné upravit o nedobytné pohledávky a pohledávky těžko vymahatelné či pochybné, protože jejich likvidnost je velmi nízká. Ukazatel pohotové likvidity vyjadřuje, kolik Kč rychle likvidního majetku připadá na 1 Kč krátkodobých závazků. Pohotovou likviditu lze považovat za dobrou, pokud ukazatel dosahuje minimálně hodnoty 1. Jako optimální hodnota ukazatele se zpravidla uvádí hodnota 1,5. V takovém případě je podnik schopen splácet své závazky, aniž by musel prodávat zásoby. Ukázalo se jako praktické porovnávat ukazatele běžné a pohotové likvidity, neboť podstatně nižší hodnota pohotové likvidity vypovídá o nadměrné váze zásob ve struktuře aktiv podniku. Naopak vyšší hodnota ukazatele ukazuje, že je značný objem aktiv vázán v podobě pohotových prostředků, které ale ve formě úroku nezajišťují takový výnos jako méně likvidní části oběžného majetku.

OA - zásoby

Pohotová likvidita =


Okamžitá likvidita (OL)

Ukazatel okamžité likvidity vyjadřuje schopnost podniku hradit běžné potřeby svými peněžními prostředky, přičemž se jedná o placení hotovými penězi.

49

Okamžitá likvidita je dána poměrem finančního majetku a krátkodobých závazků. Součástí krátkodobých závazků jsou rovněž krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci, které jsou v rozvaze uvedeny odděleně. Hodnota ukazatele nám říká, kolik Kč likvidního majetku (peněžní prostředky na bankovních účtech a v pokladně, ceniny a krátkodobé cenné papíry) připadá na 1 Kč krátkodobých závazků. Hodnoty ukazatele uváděné v literatuře jako optimální se dosti různí – nejčastěji se objevují hodnoty 0,2 až 0,8 nebo 0,9 až 1,1. V podstatě by tedy hodnota ukazatele okamžité likvidity neměla být vyšší než 1.

finanční majetek

Okamžitá likvidita =


4.4.1.3 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity jsou souhrnně nazývány jako ukazatele relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv – krátkodobých i dlouhodobých. Jedná se o ukazatele rychlosti obratu nebo doby obratu. Nejčastěji se sleduje rychlost obratu, resp. obratovost zásob, pohledávek. Ukazatele aktivity můžou mít podobu obratu nebo doby obratu určité sledované položky. Obrat vyjadřuje, kolikrát se určitá položka „obrátí“ za sledované období. Žádoucí je co nejvyšší ukazatel obratu, každá obrátka kapitálu totiž může přinést zisk. Doba obratu určité položky je inverzní ukazatel k jejímu obratu. Sleduje se v časových jednotkách (obvykle ve dnech), charakterizuje dobu vázanosti aktiva v určité formě. Žádoucí je její minimalizace. Ukazatele aktivity měří schopnost podniku účinně využívat vložených prostředků. S pomocí těchto ukazatelů může analytik zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v rozvaze v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám společnosti přiměřená. Každý podnik musí získat finanční zdroje na to, aby mohl financovat potřebná aktiva (materiál, technologie apod.). Když má podnik příliš mnoho aktiv, je jeho úrokové zatížení příliš veliké a zisk je stlačován úrokovým břemenem. Když má na druhé straně příliš málo produktivních aktiv, musí se vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí.

50

Přestože tržby tvoří podstatnou část podnikových výnosu, výše ostatních výnosu není zanedbatelná a jejich nezahrnutím do ukazatele je zkreslena jeho vypovídací schopnost.

Obrat zásob (OZ)

Někdy je nazýván jako ukazatel intenzity využití zásob a udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna. Pokud ukazatel vychází ve srovnání s oborovým průměrem příznivý (vyšší), znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Přebytečné zásoby jsou samozřejmě neproduktivní (vyvolávají vyšší náklady na skladování, jsou v nich umrtveny finanční prostředky, které musí být doplňovány cizími zdroji) a představují investici s nízkým nebo nulovým výnosem.

tržby

Obraz zásob =

zásoby

Doba obratu zásob (DOZ)

Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby (v případě surovin a materiálu) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). U zásob hotových výrobků a zboží je rovněž indikátorem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoba promění v hotovost nebo pohledávky.

zásoby

Doba obratu zásob =

tržby/360

29

Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, resp. zrychluje, pak je situace podniku dobrá. Avšak musí existovat určitý vztah mezi optimální velikostí zásob a rychlostí obratu zásob, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku.30 29

V případě přijetí konvence 360 dní za rok.

30

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0

51

Doba obratu pohledávek (DOP)

Měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby. V úvahu je nutné vzít nejen zvyklosti dané země, ale i velikost firmy, její postavení na trhu a další faktory. Z hodnot ukazatele vyplývá, zda inkaso plateb probíhá se stanovenou platební podmínkou (např. 30 dní), nebo jestli je lepší nebo horší.

Doba obratu pohledávek =

pohledávky tržby/360

4.4.1.4 Ukazatele zadluženosti

Podnik používá k financování svých aktiv buď zdroje vlastní nebo zdroje cizí. Ukazatele zadluženosti udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, měří rozsah, v jakém firma používá k financování dluhy, tzn. jaká je zadluženost firmy. Vyšší zadluženost zvyšuje riziko finanční nestability podniku, na druhé straně může v některých případech přispět ke zvyšování výnosu, pokud podnik nemá dostatek vlastních zdrojů. Snahou podniku by mělo být najít optimální poměr mezi financováním z cizích a vlastních zdrojů k zajištění finanční stability a výnosnosti podniku. Tento optimální poměr nebude u všech podniku stejný, neboť závisí na oboru podnikání, na vedení podniku – na jeho zkušenostech a vztahu k riziku, na konkrétních podmínkách podniku, na stabilitě zisku, na dostupnosti a ceně cizích a vlastních zdrojů apod. Je třeba si uvědomit, že vlastní kapitál je nejdražším zdrojem financování, a proto krytí majetku převážně vlastními zdroji (s cílem zvyšovat finanční stabilitu) by vedlo ke snižování celkové výnosnosti základního kapitálu. Naopak financování podnikových aktiv jen z cizího kapitálu by způsobilo finanční nestabilitu a potíže při jeho získávání.

52

Celková zadluženost (CZ)

Ukazatel celkové zadluženosti je také nazýván ukazatelem věřitelského rizika, protože s rostoucí zadlužeností roste i riziko, že se nadměrně zadlužený podnik dostane do finanční tísně a věřitelé o investovaný kapitál přijdou. Věřitelské riziko se vypočítá jako podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům podniku. Vyjadřuje skutečnost, nakolik jsou aktiva financována cizími zdroji. Ideální hodnota tohoto ukazatele je okolo 50 %, ale je přitom potřeba zohlednit strukturu cizích zdrojů, výnosnost kapitálu atd. Vysoká zadluženost může znamenat pro podnik velké riziko existence a pro jiný naopak skutečnost, že jeho kapitál je dobře zhodnocován. Čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace. Proto věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti. Je-li ukazatel vyšší než oborový průměr bude však pro podnik obtížné získat dodatečné zdroje bez toho, aby nejprve zvýšila vlastní kapitál. Věřitelé by se zdráhali podniku půjčovat další peníze anebo by požadovali vyšší úrokovou sazbu.

Celková zadluženost =

cizí kapitál celková aktiva

Zadluženost vlastního kapitálu (ZVK)

Zadluženost vlastního kapitálu zjišťuje poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu. Vyjadřuje, kolik korun cizího kapitálu připadá na jednu korunu vlastního kapitálu. O tento ukazatel se zajímají banky při posuzování žádosti klienta o úvěr. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší nese věřitel riziko, že podnik nebude schopen splácet dluh a úroky. Bonita podniku tak klesá. Ukazatel by měl mít přiměřeně nízké hodnoty.

Zadluženost vlastního kapitálu =

53

cizí kapitál vlastní kapitál

5

Analýza finanční a provozní páky podniku

5.1 Finanční páka Každý podnik je financován vlastními nebo cizími zdroji. Cizí kapitál je dluhem, který musí firma v určité době splatit. Cenou za používání cizího kapitálu je především úrok a případně další výdaje na jeho získání. Použití tohoto cizího kapitálu působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu. Tím však současně zvyšuje i jeho rizikovost. Finanční páka je založena na tom, že cizí kapitál je obvykle levnější než vlastní.

Aktiva celkem Cizí kapitál + Vlastní kapitál Finanční páka =  =  Vlastní kapitál Vlastní kapitál

5.2 Provozní páka Provozní páka je změna zisku v souvislosti se změnou objemu výroby (tržeb) při různých proporcích mezi fixními a variabilními náklady. Automatizace a robotizace zvyšuje podíl fixních nákladů na celkových nákladech, dochází tedy k substituci variabilních nákladů náklady fixními.

Stupeň provozní páky = % změna zisku vyvolaná 1 % změnou tržeb (objemu produkce). Představuje citlivost změny zisku na změnu tržeb. Udává se jako:

% změna zisku (EBIT1 – EBIT0) / EBIT0 SPP =  =  % změna tržeb (T1 – T0) / T0

EBIT1 = nový zisk

T1 = nové tržby

EBIT0 = původní zisk

T0 = původní tržby

54

Stupeň provozní páky udává, o kolik procent se změní zisk při jednoprocentní změně objemu výroby (tržeb). Vyšší stupeň provozní páky zvyšuje riziko podnikání. Podniky s vyšším stupněm provozní páky v období konjunktury (roste objem výroby) jsou na tom lépe, v období recese (pokles objemu výroby) jsou na tom hůře než podniky s vyššími variabilními náklady.

55

6

Ukazatel EVA

Koncept EVA (Ekonomická přidaná hodnota) byl poprvé zpracován v roce 1991 poradenskou firmou Stern, Stewart & Co, která využila tento ukazatel k řízení a oceňování podniků. Koncept EVA přináší řadu výhod, lze ho využít při hodnocení výkonnosti podniku a i jako nástroj jeho oceňování. EVA představuje odhad skutečného ekonomického zisku podniku (či jeho části) za rok. Hlavní výhoda tohoto ukazatele spočívá v tom, že kombinuje hospodářský výsledek s velikostí rizika, které je spojeno s dosahováním tohoto výsledku.31

Základní konstrukce ukazatele EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Základní podoba vzorce pro výpočet EVA je:

EVA = NOPAT −WACC *Capital

kde,

NOPAT zisk z operativní činnosti podniku po zdanění Capital celkový investovaný kapitál WACC průměrné vážené náklady kapitálu

Jednoduše vypadá i základní význam. Je-li EVA kladná, byla vytvořena nová hodnota. Je-li naproti tomu EVA záporná, dochází k úbytku hodnoty.

Důvod použití ukazatele EVA pro analýzu je takový, že měří finanční výnosnost a má klíčové místo při hodnocení výkonnosti podniku. Proto je důležité, použít ukazatel EVA místo ukazatelů finanční analýzy které: -

neberou v potaz rizika (obchodní, finanční) a spolu s tím i výnosové požadavky investorů,

-

nerozlišují vliv rozdílných účetních předpisů a jejich aplikace,

-

opomíjí časovou hodnotu peněz.

Praktické využití ukazatele EVA jakožto parametru pro měření výkonnosti podniků je 31


56

dnes využíváno Ministerstvem průmyslu a obchodu. V roce 1998 byly poprvé zveřejněny výsledky za rok 1997. Ukazatel EVA je definován: EVA = (ROE – re) * VK,

kde,

ROE ............ rentabilita vlastního kapitálu, re ................. alternativní náklad vlastního kapitálu, VK .............. vlastní kapitál.

Stanovení alternativního nákladu na vlastní kapitál pomocí vzorce: d e a UZ U UZ VK f f f f f f f f f f f ` @ 1 @ d B fffffffffffffffffffffffffffB fffffffffff@ fffffffffffff A BU + O A A f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f VK f f f f f f f f f f f f f A

WACC B

re =

kde,

re………………… alternativní náklad na vlastní kapitál, WACC ……. vážený náklad na kapitál, UZ ………… úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit, A ………….. aktiva celkem, VK ………… vlastní kapitál, BU …………. bankovní úvěry, O ……………dluhopisy,

U f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f

BU + O

……..úroková míra,

d …………….daňová sazba.

Vyjádření vážených nákladů na kapitál (WACC) pak vypadá následovně:

WACC = rf + rLA + rpodnikatelské + rFinStab,

kde,

rf …………... bezriziková sazba, rLA ………… funkce ukazatelů charakterizujících velikost podniku, rpodnikatelské

…..

funkce ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly,

rFinStab ……… funkce ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy.

57

Podrobný postup odhadu re na základě uvedeného modelu není možno brát jako pevný algoritmus, ale jako přístup, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti různých podniků. Takto vypočtená přidaná hodnota může být označena jako experimentální propočet. Jednotlivé hodnoty proměnných můžeme vyjádřit výpočtem, nebo použít doporučené hodnoty pro jednotlivé roky.32

32

http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2003texty/pdf/5-2/rp/matyasova.pdf

58

PRAKTICKÁ ČÁST

7

Analýza financování podniku FERONA, a.s.

V první části kapitoly krátce charakterizuji podnik FERONA, a. s. se sídlem v Praze, dále přiblížím historii koncernu a popíši co je předmětem podnikání a s jakým sortimentem zboží společnost obchoduje. V další části se podrobně zaměřím na analýzu zdrojů financování a analýzu efektivnosti podniku. Komplexní zhodnocení finanční situace podniku je charakterizováno pomocí poměrových ukazatelů. Následně je probrána analýza finanční a provozní páky podniku a v poslední části kapitoly se zabývám propočtem ročního ukazatele EVA dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu.

7.1 Identifikace společnosti -

Obchodní firma: Ferona a.s.

-

Identifikační číslo: 26 44 01 81

-

Sídlo: Havlíčkova č.p. 1043/11, 111 82 Praha 1

-

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 7143.

-

Datum vzniku: 21. 3. 2001

-

Společnost byla původně založena jako Rekulus a.s., a to skupinou ve shodě jednajících majoritních akcionářů tehdejší společnosti Ferona a.s. (IČ 25 79 20 75).

-

K rozhodnému dni 1. 4. 2001 převzala společnost jako hlavní akcionář podle § 220p obchodního zákoníku společnost Ferona a.s. (IČ 25 79 20 75), a to na základě smlouvy o převzetí schválené valnými hromadami obou společností dne 27. 6. 2001. Zápis převzetí do obchodního rejstříku nabyl právní moci dne 29. 8. 2001. Na základě smlouvy o sloučení převzala společnost jako nástupnická jmění zanikající mateřské společnosti STEEL INVESTMENTS GROUP, a.s., k rozhodnému dni 1. 1. 2005.

59

-

Základní kapitál: 3 000 000 000 Kč33

7.2 Základní charakteristika společnosti Současná Ferona a.s. je moderní obchodní organizace, která navazuje na činnost svých právních předchůdců, kteří se v dobovém kontextu historie tehdejšího Československa po roce 1945 pod různými názvy a v různých organizačních formách zabývali distribucí hutních výrobků. Navazuje tak na podnikatelskou tradici, která na území České republiky sahá až do roku 1829. Jako akciová společnost vznikla Ferona v roce 1992 transformací stejnojmenného státního podniku. V procesu privatizace v průběhu let 1992 až 1994 přešlo její vlastnictví z rukou státu plně do soukromých rukou. V roce 2001 pak jmění Ferony a.s. převzal její majoritní akcionář, který pokračoval v její podnikatelské činnosti. V roce 2004 se stala vlastníkem společnosti společnost STEEL INVESTMENTS GROUP, a.s., která k rozhodnému dni 1. 1. 2005 na základě sloučení s Feronou a.s. zanikla a ovládající osobou Ferony a.s. se stala společnost IRG Steel Limited, Londýn, která vlastnila zanikající společnost STEEL INVESTMENTS GROUP, a.s.

Základním předmětem podnikání společnosti je skladový velkoobchod, zaměřený na nákup, skladování, úpravu a prodej hutních výrobků, hutních druhovýrobků, neželezných kovů a navazujícího železářského sortimentu. Obchodní činnost Ferony je orientována především na tuzemský trh - provozovny a odloučené provozy pokrývají celé území České republiky. Okruh zákazníků tvoří tisíce především středních a menších průmyslových, stavebních, zemědělských a obchodních firem a živností, pro které není efektivní nakupovat přímo od výrobců. Ferona je schopna ve svých prodejních jednotkách – velkoobchodních skladech i maloobchodních prodejnách – obsluhovat nejširší spektrum zákazníků, od velkých průmyslových firem až po drobnou klientelu. Bezkonkurenční šíře sortimentu i komplexnost poskytovaných služeb (doprava na místo určení, dělení a úprava materiálu, nákup pod jednou střechou).

33

http://www.ferona.cz/cze/index.php

60

Akciová společnost Ferona a.s. je organizačně členěna na tři územně definované prodejní divize. Čtvrtou divizí je servis centrum na příčné i podélné dělení za studena válcovaných ocelových svitků. Všechny čtyři divize jsou do obchodního rejstříku zapsány jako odštěpné závody: Divize I. se sídlem v Praze má pobočky v Liberci a Hradci Králové a další provozovnu v Českém Brodě. Divize II. se sídlem v Chomutově má pobočky v Plzni a Českých Budějovicích (provozovna v Ostrově nad Ohří je pronajata). Divize III. se sídlem v Olomouci má pobočky v Brně a Ostravě a další provozovny v Jihlavě a Starém Městě u Uherského Hradiště. Divize IV. – Steel Servis Centrum se sídlem v Hradci Králové.

Schéma č. 1: Členění divizí dle obchodního rejstříku FERONA, a.s. ▼ DIVIZE I. ▼ Praha Liberec Hradec Králové Český Brod

DIVIZE II. ▼ Chomutov Plzeň Č. Budějovice

DIVIZE III. ▼ Olomouc Ostrava Brno Jihlava Staré Město

DIVIZE IV. ▼ Hradec Králové

Zdroj: http://www.ferona.cz/cze/spolecnost/vyrocni-zpravy.php

7.2.1 Sortiment Rozsáhlý sortiment nabízeného zboží, čítající přes patnáct tisíc položek, je nakupován u desítek renomovaných tuzemských i zahraničních výrobců oceli. Protože trendy v oblasti výroby a distribuce oceli dnes stále více ukazují, jak důležitá je precizně fungující nabídka, je součástí strategie firmy Ferona stále další postupné rozšiřování nabízeného sortimentu především pokud jde o nové jakosti materiálu. Mezi hlavní partnery v oblasti nákupu patří tuzemský Mittal Ostrava, Moravia Steel, Vítkovice Steel a Jäkl a v zahraničí na Slovensku U.S. Steel Košice, Železárny

61

Podbrezová, v Polsku Mittal Poland a CMC Zawiercie a v Německu Ekostahl, Salzgitter, atd. Mezi jednotlivé komodity Ferony a.s. patří: -

komodita dlouhé výrobky

-

komodita plechy a ploché výrobky

-

komodita trubky

-

komodita ušlechtilá ocel

-

komodita nerezová ocel

-

komodita hutní druhovýrobky

-

komodita neželezné kovy

7.3 Analýza zdrojů financování Nedílnou součástí rozhodování podniku o investicích je samozřejmě také rozhodování o tom, z jakých zdrojů (interních či externích) a po jaký časový úsek (krátkodobý či dlouhodobý) budou investice financovány. Pro zpracování analýzy jsem použila horizontální analýzu, která zjišťuje změny vybraných zdrojů mezi jednotlivými roky a vertikální, která zjišťuje podíl zdrojů na celkových zdrojích.

Tabulka č. 1: Vertikální analýza zdrojů financování

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA Pasiva celkem Vlastní kapitál z toho: - Základní kapitál - Kapitálové fondy - Rezervní fondy - HV minulých let - HV běžného ÚO Cizí zdroje z toho: - Dlouhodobé závazky - Krátkodobé závazky - Bankovní úvěry a výpomoci

2004

2005

2006

2007

2008

2009

100% 49,8% 78,2% 4,4% 1,1% -3,1% 19,4% 49,8% 5,6% 39,9% 54,5%

100% 39,6% 80,7% 4,9% 2,8% 1,8% 9,8% 60,3% 14,1% 40,6% 45,3%

100% 41,4% 65,6% 4,7% 2,7% 9,0% 18,0% 58,4% 4,3% 47,2% 48,5%

100% 41,8% 61,9% 4,3% 3,4% 19,4% 11,0% 57,8% 3,6% 39,2% 57,2%

100% 43,4% 59,6% 6,3% 3,8% 23,8% 6,5% 56,3% 2,8% 28,5% 68,7%

100% 44,2%

Zdroj: vlastní šetření

62

85,1% 8,6% 5,9% 42,8% -42,4% 55,6% 3,1% 23,4% 73,5%

Graf č. 1: Struktura vlastního kapitálu Struktura vlastního kapitálu 18%

3% - Základní kapitál

1%

- Kapitálové fondy

4%

- Rezervní fondy - HV minulých let - HV běžného ÚO 74%


Graf č. 2: Struktura cizího kapitálu Struktura cizího kapitálu 6%

- Dlouhodobé závazky

54%

40%

- Krátkodobé závazky - Bankovní úvěry a výpomoci


Z předchozí tabulky vyplývá, že podnik spíše využívá ke svému financování cizí kapitál vůči vlastnímu kapitálu. Nejvyšší položku vlastního kapitálu představuje základní kapitál, který se pohybuje v řádu od 60 % a výše. V roce 2004 byla hodnota ZK ve výši

3 994 300 tis. Kč,

což představovalo počet 1902 akcií v jmenovité hodnotě 2 100 tis. Kč. V roce 2005 až 2008 činila hodnota ZK 3 000 000 tis. Kč a byl rozdělen na 300 akcií, každá

63

o jmenovité hodnotě 10 000 tis. Kč. Akcie mají listinou podobu a nejsou registrovány k veřejnému obchodování. Z cizích zdrojů nejvyšší položku představují bankovní úvěry a výpomoci (viz podrobnější analýza níže) a v těsném závěsu také krátkodobé závazky (viz podrobnější analýza níže).

7.3.1 Dlouhodobé interní zdroje Z dlouhodobých interních zdrojů společnosti FERONA a.s. jsem zanalyzovala tyto: nerozdělený zisk a odpisy.

Tabulka č. 2: Dlouhodobé interní zdroje

2006/2005 2007/2006 HORIZONTÁLNÍ 2005/2004 2008/2007 2009/2008 ANALÝZA ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč Nerozdělený zisk 0 0 527 345 534 129 531 310 27 256 436 26 309 282 Odpisy 1643 199 447 -2 -3 230 6 12 461 0 -1 066 -3 -7 232 Zdroj: vlastní šetření

Na počátku sledovaného období je nerozdělený zisk konstantní, ale v roce 2006 dochází k rapidnímu nárůstu v řádu stovek procent. V dalších letech se dále nerozdělený zisk postupně zvyšuje, kdy v roce 2008 překročí hranici 1 mld. Kč. Nerozdělený zisk si podnik ponechává jako rezervu pro případné budoucí investice, jako např. nákup nových technologií zvyšujících produktivitu práce či jiné neočekávané situace. V prvním sledovaném roce vykazuje firma velmi nízké odpisy ve srovnání s dalšími roky, což je zřejmě důsledkem toho, že podnik vznikl transformací v roce 2001. Po zbytek sledovaného období se hodnota vykazovaných odpisů drží na stejné úrovni, dochází jen k zanedbatelným výkyvům. Pro účetní odpisy si podnik stanovil lineární metodu odepisování.

Společnost netvořila během analyzovaného období žádné rezervy.

Na základě rozhodnutí valné hromady byl rozdělen hospodářský výsledek za sledované období následovně:

64

Tabulka č. 3: Rozdělení výsledku hospodaření

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Rezervní fond [tis. Kč] Dividendy [tis. Kč] Nerozdělený zisk min.let [tis. Kč]

2004 49 411 0 0

2005 18 187 0 0

2006 41 122 250 000 531 310

2007 26 655 250 000 256 435

2008 16 278 0 309 282

2009 -


7.3.2 Dlouhodobé externí zdroje Mezi dlouhodobé externí zdroje se řadí především: vklady vlastníků (emitované akcie), emitované obligace, dlouhodobé, střednědobé úvěry od bank či dodavatelů.

Společnost FERONA a.s. disponuje s akciemi, které tvoří celkovou hodnotu základního kapitálu. (viz kapitola výše).

FERONA

a.s.

nedisponovala během

sledovaného

období

s žádnými

dluhopisy

a ani nevyužila možnost leasingového financování.

Ve sledovaném období roku 2004 – 2005 čerpala společnost dlouhodobé úvěry pouze v letech 2006 až 2007 a to ve výši 2 000 000 tis. Kč.

Tabulka č. 4: Dlouhodobé externí zdroje

2005/2004 2006/2005 2007/2006 HORIZONTÁLNÍ 2008/2007 2009/2008 ANALÝZA ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč Dl. bankovní úvěry 0 0 100 2 000 000 0 0 -100 -2 000 000 0 0 Zdroj: vlastní šetření

Společnost v roce 2006 a 2007 čerpala dlouhodobý úvěr ve výši 2 000 000 tis. Kč na financování oběžných aktiv (došlo k rapidnímu navýšení zásob – především pořízení zboží). V roce 2006 firma zainventovala do nákupu nemovitostí a nových technologií.

65

7.3.3 Krátkodobé financování Společnost k financování své činnosti využívá především krátkodobé bankovní úvěry a podstatnou část tvoří i krátkodobé závazky.

Tabulka č. 5: Analýza krátkodobých bankovních úvěrů

2005/2004 2006/2005 2007/2006 HORIZONTÁLNÍ 2008/2007 2009/2008 ANALÝZA ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč ∆ % ∆ tis. Kč Kr. bankovní úvěry -7 -201 299 -57 -1 428 230 68 731 504 146 2 642 074 -28 -1 225 737 Zdroj: vlastní šetření

Za zmínku stojí situace od roku 2005, kdy krátkodobé úvěry významně poklesly a to z důvodu, že firma ke svému financování využila dlouhodobé úvěry. Předpokládám, že důvodem ke změně je skutečnost, že v roce 2005 výrazně klesla diskontní sazba ČNB čímž se dlouhodobé úvěry staly mnohem výhodnějšími oproti krátkodobým. Tento stav však trval pouze v letech 2006 a 2007, a následně se situace opět v roce 2008 otočila, kdy firma zpět přešla k zajištění krátkodobými úvěry.

Tabulka č. 6: Analýza krátkodobých závazků

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Pasiva celkem Cizí zdroje z toho: - Krátkodobé závazky - závazky z obchod. styku

2004 100% 49,8% 39,9% 74,5%

2005 100% 60,3% 40,6% 96,4%

2006 100% 58,4% 47,2% 92,4%

2007 100% 57,8% 39,2% 94,6%

2008 100% 56,3% 28,5% 84,9%

2009 100% 55,6% 23,4% 88,6%


Mezi krátkodobými závazky zaujímají rozhodující místo závazky z obchodních vztahů, které byly do lhůty splatnosti, kromě závazků připravených do splatnosti.

Jak již bylo řečeno, společnost FERONA a.s. využívá k financování spíše cizí kapitál. Největší podíl na cizím kapitálu představují bankovní úvěry a výpomoci, které se pohybují v rozmezí od 45 % do téměř 74 % vůči celkové sumě cizího kapitálu. Významnou část

66

zaujímají i krátkodobé závazky, které se pohybují v rozmezí od 23 % do 47 % z celkových cizích zdrojů.

7.4 Výpočet poměrových ukazatelů Kapitola je zaměřena na poměrové ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti.

7.4.1 Ukazatel rentability Ukazatel rentability prezentuje, jak podnik zhodnocuje vložené prostředky na základě porovnání vstupů a výstupů společnosti. Rentabilita dále poukazuje na skutečnost, jak kombinace vlivů ostatních ukazatelů jako např. likvidity, aktivity a zadluženosti dopadá na zisk podniku.

Tabulka č. 7: Vypočtené hodnoty ukazatele rentability

2004 2005 UKAZATELE RENTABILITY Čistý zisk (EAT) [tis. Kč] 988 807 363 721 Celková aktiva [tis. Kč] 10 264 496 9 388 540 Vlastní kapitál [tis. Kč] 5 107 444 3 718 419 Tržby [tis. Kč] 19 456 747 18 838 111 Rentabilita celkových aktiv ROA 9,63% 3,87% Rentabilita vlastního kapitálu ROE 19,36% 9,78% Rentabilita tržeb ROS 5,08% 1,93% Zdroj: vlastní šetření

67

2006 822 432 11 052 749 4 572 453 20 832 164 7,44% 17,99% 3,95%

2007 533 090 11 615 301 4 850 226 23 226 898 4,59% 10,99% 2,30%

2008 325 561 11 610 791 5 034 391 21 815 866 2,80% 6,47% 1,49%

2009 -1 493 437 7 979 028 3 526 158 11 275 987 -18,72% -42,35% -13,24%

Graf č. 3: Ukazatel rentability UKAZATELE RENTABILITY 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% -20,00% -30,00% -40,00% -50,00%

19,36% 17,99% 3,95% 10,99% 9,63% 5,08% 9,78% 7,44% 2,30% 6,47% 1,49% 3,87% 1,93% 4,59% 2,80%

2004

2005

Rentabilita celkových aktiv ROA

2006

2007

2008

2009 -18,72%

-13,24%

-42,35%

Rentabilita vlastního kapitálu ROE

Rentabilita tržeb ROS


Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) se zaměřuje na výnosnost kapitálu, který do podnikání vložili samotní vlastníci. Proto, aby investoři vkládali do podnik svoje vklady, měla by být výnosnost vlastního kapitálu vyšší než výnos z ostatních možných způsobů investování. Hodnota ukazatele ROE by měla být vyšší, než je hodnota ukazatele ROA, což je patrné z výše uvedeného grafu. Nejnižších kladných hodnot bylo dosaženo v roce 2008, kdy připadlo pouze 6 haléřů zisku na 1 Kč vlastního kapitálu – dalo by se předpokládat, že důvodem byla začínající finanční krize. Tuto domněnku pak plně potvrzuje následující rok, kdy došlo k výraznému propadu ukazatele (viz graf č. 3).

Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA) poměřuje zisk a celková aktiva. Jak je patrné z grafu, tak ukazatel ROA přesně koresponduje s ukazatelem ROE. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v roce 2004, kdy připadlo téměř 10 haléřů zisku na 1 Kč celkových aktiv. Opět nejnižší kladná hodnota byla vykázána v roce 2008, kdy připadly jen 3 haléře zisku na 1 Kč celkových aktiv.

Ukazatel rentability tržeb (ROS) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. V případě roku 2008 podnik dosáhl ve sledovaném období nejnižšího zisku ve výši jen 1,5 haléře z každé 1 Kč tržeb na rozdíl od roku 2006, kdy zisk činil téměř 4 haléře z každé 1 Kč tržeb a následně v roce 2009 již byla vykázána pouze ztráta.

68

Všechny ukazatele rentability vykázaly nejvyšší hodnotu v roce 2004 a následně pak v roce 2006, kdy ve světě byla vysoká poptávka po železe a oceli a došlo k bouřlivému nárůstu cen. Během roku 2005 však nabídka výrazně převyšovala poptávku, což vedlo ke zvýšenému tlaku na snížení obchodních marží. Následující rok se poptávka postupně stabilizuje. V roce 2007 výsledek hospodaření naznačuje postupné utlumení trhu a následující roky se celosvětová krize projevuje v plné míře. Veškeré ukazatele tak zaznamenávají výrazný pokles, kdy například v roce 2008 podnik dosáhl zisku jen ve výši 1,5 haléřů z každé 1 Kč tržeb oproti téměř 4 haléřům za účetní období 2006 či 5 haléřům v roce 2004.

7.4.2 Ukazatel likvidity Ukazatel likvidity odhaluje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky, neboť trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku.

Tabulka č. 8: Vypočtené hodnoty ukazatele likvidity

UKAZATELE LIKVIDITY Oběžná aktiva [tis. Kč] Zásoby [tis. Kč] Finanční majetek [tis. Kč] Krátkodobé závazky [tis. Kč] Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita

OL PL BL

2004 2005 2006 2007 2008 2009 6 578 136 5 779 813 7 482 192 7 838 543 7 619 718 4 301 485 3 784 026 3 091 392 4 215 854 4 618 222 4 063 196 1 890 799 383 465 147 219 110 306 167 365 79 311 45 239 2 041 947 2 296 371 3 049 664 2 632 661 1 864 350 1 038 029 0,19 0,06 0,04 0,06 0,04 0,04 1,37 1,17 1,07 1,22 1,91 2,32 3,22 2,52 2,45 2,98 4,09 4,14


69

Graf č. 4: Ukazatel likvidity UKAZATEL LIKVIDITY 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 -

4,14

4,09 3,22

2,98 2,52

2,45

2,32 1,91

1,37 0,19

1,17 0,06

2004

1,07

0,06

0,04 2005

Okamžitá likvidita OL

1,22

2006

0,04 2007

Pohotová likvidita PL

0,04 2008

2009

Běžná likvidita BL


Ukazatel běžné likvidity ve sledovaném období vždy přesáhl doporučovanou minimální hodnotu 2. V roce 2008 a 2009 dosáhl dokonce hodnoty 4, což bylo dáno především výrazným poklesem krátkodobých závazků. Jak již bylo zmíněno v praktické části, čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku.

Pohotová likvidita přesně koresponduje s běžnou likviditou. Pohotovou likviditu lze považovat za dobrou, neboť ukazatel vykazuje hodnoty nad minimální hranici 1. Optimální hranice vyšší než 1,5 byla dosažena pouze v letech 2008 a 2009, kdy vykazovala hodnoty kolem 2.

Hodnoty okamžité likvidity se pohybují nejčastěji v intervalu mezi 0,04 – 0,06. Jediným výkyvem je hodnota v roce 2004, která je ve výši 0,19. Je to dáno především tím, že v roce 2004 podnik vykazuje nejvyšší hodnotu svého finančního majetku (především obnos peněz na účtech) ve sledovaném období.

S likviditou neměla tato společnost ve sledovaném období problémy a dá se předpokládat, že dobrou likviditu si podnik udrží i nadále v budoucnosti. U ukazatelů likvidity podnik dosahuje „učebnicových“ hodnot, což vypovídá o tom, že podnik nemá problémy okamžitě splácet závazky ze svých dostupných zdrojů.

70

Celkově je možno konstatovat, že všechny ukazatele likvidity firmy zajišťují likvidní stabilitu.

7.4.3 Ukazatel aktivity Ukazatel aktivity měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů dle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy.

Tabulka č. 9: Vypočtené hodnoty ukazatele aktivity

2004 2005 UKAZATELE AKTIVITY Tržby [tis. Kč] 19 456 747 18 838 111 3 784 026 3 091 392 Zásoby [tis. Kč] Pohledávky [tis. Kč] 2 410 645 2 541 202 Obrat zásob OZ 5,14 6,09 Doba obratu zásob DOZ 70,01 59,08 Doba obratu pohledávek DOP 44,60 48,56

2006 20 832 164 4 215 854 3 156 032 4,94 72,85 54,54

2007 23 226 898 4 618 222 3 052 956 5,03 71,58 47,32

2008 21 815 866 4 063 196 3 477 211 5,37 67,05 57,38

2009 11 275 987 1 890 799 2 361 672 5,96 60,37 75,40


Graf č. 5: Ukazatel aktivity

UKAZATELE AKTIVITY 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 -

59,08

2004 Obrat zásob OZ

6,09

2005

4,94

2006

Doba obratu zásob DOZ

71

57,38

47,32

5,03


67,05

71,58 54,54

48,56

44,60

5,14

75,40

72,85

70,01

2007

5,37

2008

60,37

5,96

2009

Doba obratu pohledávek DOP

Ukazatel rychlosti obratu zásob nám podává informaci o intenzitě využití zásob a u ukazatele se sleduje maximalizace. Ve sledovaném období podnik dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2005, kdy se zásoby během roku 6,09-krát přeměnily v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků. Nejnižší hodnota, tj. 4,94 obrátek za rok, byla naměřena v následujícím roce.

Ukazatel doby obratu zásob zobrazuje, kolik dní podnik potřebuje, aby se zbavil veškerých zásob na skladě. U ukazatele je žádoucí dosáhnout minimálních hodnot. Čím je doba obratu zásob delší, tím je menší riziko vyplývající z nedostatku zásob, ale tím více se v zásobách váže kapitál, což snižuje výnosnost podniku. Doba obratu zásob ve dnech by měla být co nejnižší, rychlost obratu zásob co nejvyšší. Doba obratu sledované společnosti se pohybuje mezi 59 až 73 dny, což je standardní doba pro většinu českých podniků v dobré kondici. Doba obratu zásob výrazně stoupla v roce 2006 oproti roku 2005, kdy počet dnů vzrostl až o 13. Po roce 2006 však opět dochází k postupnému poklesu.

U ukazatele doby obratu pohledávek se také sleduje minimalizace, aby mohl podnik dostát svým závazkům včas. Ukazatel nám udává jak rychle jsou pohledávky transformovány do hotovosti. V období roku 2004 - 2006 se doba obratu pohledávek nebezpečně zvýšila o 10 dnů. V roce 2007 došlo ke zlomu, kdy počet dnů oproti roku 2006 se snížil téměř o 7 dnů. Avšak v roce 2008 došlo opětovně k výraznému zvýšení téměř o 10 dnů oproti předchozímu roku. V roce 2009, v době potvrzené globální krize, je zjištěna nejvyšší hodnota během sledovaného období, a to 75,40.

7.4.4 Ukazatel zadluženosti Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu firmy z dlouhodobého hlediska. Slouží jako indikátor výše rizika, které firma podstupuje při určité struktuře vlastních a cizích zdrojů. Z hlediska zadluženosti obecně platí, že čím je vyšší objem závazků, tím více je potřeba v budoucnosti věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splácení.

72

Tabulka č. 10: Vypočtené hodnoty ukazatele zadluženosti

2004 2005 2006 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Celková Aktiva [tis. Kč] 10 264 496 9 388 540 11 052 749 Cizí zdroje [tis. Kč] 5 113 076 5 656 866 6 455 766 Vlastní kapitál [tis. Kč] 5 107 444 3 718 419 4 572 453 Dlouhodobé závazky [tis. Kč] 286 541 798 011 275 947 Krátkodobé závazky [tis. Kč] 2 041 947 2 296 371 3 049 664 Bankovní úvěry a výpomoci [tis. Kč] 2 784 588 2 562 484 3 130 155 Celková zadluženost CZ 0,50 0,60 0,58 Dlouhodobá zadluženost 0,03 0,08 0,02 Krátkodobá zadluženost 0,20 0,25 0,28 Úvěrová zadluženost 0,27 0,27 0,28 Zadluženost vlastního kapitálu ZVK 1,00 1,52 1,41

2007 11 615 301 6 716 975 4 850 226 239 131 2 632 661 3 845 183 0,58 0,02 0,23 0,33 1,39

2008 11 610 791 6 535 917 5 034 391 185 664 1 864 350 4 485 903 0,56 0,02 0,16 0,38 1,30

2009 7 979 028 4 436 688 3 526 158 139 164 1 038 029 3 259 495 0,56 0,02 0,13 0,41 1,26


Graf č. 6: Ukazatel zadluženosti

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 -

1,52

1,41

1,39

1,30

1,26

1,00

0,50

2004

0,60

2005

0,58

0,58

2006

Celková zadluženost CZ

2007

0,56

2008

0,56

2009

Zadluženost vlastního kapitálu ZVK


Z údajů uvedených v tabulce je patrná klesající tendence míry celkové zadluženosti. Celková zadluženost podniku byla nejvyšší v roce 2005, kdy hodnota dosáhla 60 %. Klesajícího rázu dosáhla svého minima během analyzovaného období v roce 2004 kdy byla

73

zjištěná 50 % zadluženost. V tabulce je dále uvedeno, jakým způsobem se podílely jednotlivé typy zadluženosti na celkových dluzích podniku.

Celková zadluženost společnosti je udržovaná na přijatelné úrovni a společnost není v prodlení se splácením jakýchkoliv svých závazků.

7.5 Analýza finanční a provozní páky podniku

7.5.1 Analýza finanční páky podniku Finanční páka zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu tím, že podnik využívá cizí kapitál. Podmínkou je, že cizí kapitál přinese podniku více než sám stojí. Musí být splněna nerovnost (bez vlivu zdanění):

U f f f f f f f f f f f f EBIT f f f f f f f f f f f f f f f f f f EBT f f f f f f f f f f f f f f f CK kde,

U úroky f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f CK cizí kapitál

<

A

<

VK

Náklady na cizí kapitál

EBIT f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f A aktiva

Výnosnost aktiv

EBT f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f VK vlastní kapitál

Výnosnost vlastního kapitálu

Tabulka č. 11: Analýza finanční páky podniku

FINANČNÍ PÁKA EBIT [tis. Kč] EBT [tis. Kč] Celková aktiva [tis. Kč] Cizí kapitál [tis. Kč] Vlastní kapitál [tis. Kč] Úrok [tis. Kč] e = účinnost FP

2004 1 490 943 1 413 870 10 264 496 5 113 076 5 107 444 77 073 1,91

2005 2006 2007 2008 601 074 1 196 520 819 264 595 020 461 352 1 081 956 667 340 400 576 9 388 540 11 052 749 11 615 301 11 610 791 5 656 866 6 455 766 6 716 975 6 535 917 3 718 419 4 572 453 4 850 226 5 034 391 139 722 114 564 151 924 194 444 1,94 2,19 1,95 1,55

Zdroj: vlastní šetření 74

2009 -1 382 196 -1 539 373 7 979 028 4 436 688 3 526 158 157 177 2,52

Graf č. 7: Finanční páka podniku

Finanční páka podniku 3,00 2,50

2,19

1,91

2,52 1,95

2,00

1,55

1,94

1,50 1,00 0,50 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Hranice účinnosti FP


Podmínka nerovnosti:

2004 ……… U/CK = 0,015 > EBIT/A = 0,145 > EBT/VK = 0,277 2005 ……… U/CK = 0,025 > EBIT/A = 0,064 > EBT/VK = 0,124 2006 ……… U/CK = 0,018 > EBIT/A = 0,108 > EBT/VK = 0,237 2007 ……… U/CK = 0,023 > EBIT/A = 0,071 > EBT/VK = 0,138 2008 ……… U/CK = 0,030 > EBIT/A = 0,051 > EBT/VK = 0,080 2009 ……… U/CK = 0,040 > EBIT/A = -0,170> EBT/VK = - 0,440

Ziskový účinek finanční páky musí být větší než 1:

A f f f f f f f f f f f EBT f f f f f f f f f f f f f f f f f e= f Bf >1 VK EBIT Cenu cizího kapitálu snižuje daňový štít – úroky snižují daňový základ. Podmínkou jeho působení je, že podnik dosahuje zisk. Při velkém objemu produkce a velkém EBIT je vliv finanční páky minimální.

75

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že podnik využívá cizí kapitál, což znázorňuje jak podmínka nerovnosti analýzy finanční páky, která je splněna, tak i ziskový účinek je za sledované období větší než 1, tudíž je ve všech letech finanční páka účinná. Z toho plyne, že pro firmu je ekonomicky výhodné používat (drahé) cizí zdroje.

7.5.2 Analýza provozní páky podniku Stupeň provozní páky je zároveň i míra provozního rizika a působí v obou směrech, tj. při zvýšení nebo i snížení množství realizovaných výrobků nebo provozního zisku. Nízkého stupně dosahuje při velkých objemech produkce nebo provozního zisku. Provozní páka vyjadřuje reakci provozního zisku před úroky a zdaněním (EBIT) na změnu celkových tržeb. Podnik s vyšším stupněm provozní páky po překročení bodu zvratu bude rychle zvyšovat zisk. Vyšší stupeň provozní páky zvyšuje riziko podnikání. Podniky s vyšším stupněm provozní páky v období konjunktury (roste objem výroby) jsou na tom lépe, v období recese (pokles objemu výroby) jsou na tom hůře než podniky s vyššími variabilními náklady.

Tabulka č. 12: Analýza provozní páky podniku

2004

PROVOZNÍ PÁKA Tržby [tis. Kč] EBIT [tis. Kč]

Provozní páka

PP

2005

2006

2007

2008

2009

19 456 747

18 838 111

20 832 164

23 226 898

21 815 866 11 275 987

1 490 943

601 074

1 196 520

819 264

595 020 -1 382 196

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

18,77

9,36

-2,74

4,51

6,88


Jak již bylo řečeno u ukazatele rentability tržeb, nejvyšších hodnot je dosaženo za období roku 2004 a 2005, kdy ve světě byla vysoká poptávka po železe a oceli. Poté se hodnota stupně provozní páky rapidně snižuje, kdy dokonce za období roku 2006 a 2007 vychází záporné hodnoty. Příčiny poklesu byly způsobeny zvýšeným nárůstem výroby a následným

76

přesycením trhu, kdy bylo nutné snížit marže pro podporu prodeje. V následujícím období se podařilo tento negativní stav zvrátit i přes přicházející celosvětovou krizi.

7.6 Ukazatel EVA Výpočet ukazatele EVA podle metodiky MPO ČR je alternativní formou pro stanovení ekonomické přidané hodnoty, ovšem bez dalších nutných úprav účetních výkazů. Proto je vhodný pro posouzení výkonnosti podniku i pro externího analytika, jakým je MPO ČR. Při výpočtu vycházím z následujícího vzorce:

EVA = (ROE – re) * VK

Výpočet ukazatele ROE (viz kapitola 7.4.1).

Výpočet re dle metodiky používané Ministerstvem průmyslu a obchodu: d e a UZ U UZ VK f f f f f f f f f f f ` @ 1 @ d B fffffffffffffffffffffffffffB fffffffffff@ fffffffffffff A BU + O A A f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f VK f f f f f f f f f f f f f A

WACC B

re =

Další neznámou je WACC = rf + rLA + rpodnikatelské + rFinStab

Bezriziková sazba (rf) je odvozena z výnosnosti „bezrizikových“ aktiv, kterými jsou státní pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy a je v analyzovaném období stanovena následovně (dle MPO): pro rok 2004: rf = 4,80 % pro rok 2005: rf = 3,53 % pro rok 2006: rf = 3,77 % pro rok 2007: rf = 4,28 % pro rok 2008: rf = 4,55 % pro rok 2009: rf = 4,92 %34

34

Úhrnný údaj za 3 čtvrtletí roku 2009

77

Ukazatele charakterizující velikost podniku (rLA), vychází z optimální velikosti úplatných zdrojů ve výši 3 mld. Kč a rizikové hranice úplatných zdrojů 100 mil. Kč. Úplatnými zdroji [UZ] však rozumí MPO ČR pro výpočet WACC jen výši vlastního kapitálu.

UZ = Vlastní kapitál [VK] + Bankovní úvěry [BU] + Dluhopisy [O]

Jsou-li:

UZ > 3 mld. Kč

rLA = 0 %,

UZ < 100 mil. Kč

rLA = 5 %,

jinak se použije propočet takto: rLA = (3 mld. Kč – UZ)2 / 168,2.

V případě analyzované firmy FERONA, a.s. vychází ve sledovaném období ukazatel rLA = 0 %. Ukazatele charakterizující tvorbu produkční síly (rpodnikatelské) vychází z výnosnosti aktiv, jež by měla dosahovat alespoň výše alternativního nákladu na kapitál podniku, za rizikovou se pak považuje záporná výnosnost těchto aktiv.

Podmínka tedy zní [X1]: ` a U VK +f BU + O EBIT úroky f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f ≥ B A A BU + O

Položíme-li X1 = pak je-li:

` a U VK +f BU +f O úroky f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f

A

B

BU + O

,

EBIT f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f

˃ X1 =˃ rpodnikatelské = 0 %, Aktiva EBIT f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f ˂ 0 =˃ rpodnikatelské = 10 %, Aktiva

jinak je rpodnikatelské vyjádřeno fcí: (X1 – EBIT/Aktiva)2 / (10 * X12). V případě analyzované firmy FERONA a.s. vychází v období let 2004 až 2008 ukazatel

EBIT f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f rpodnikatelské = 0 %, neboť splňuje podmínku, že f ˃ X1. V roce 2009 vychází Aktiva EBIT/Aktiva menší než nula, tj. rpodnikatelské stanovíme dle metodiky MPO ve výši 10 %.

78

Ukazatele charakterizující vztahy mezi aktivy a pasivy (rFinStab) jsou posuzovány podle výše běžné likvidity (Oběžná aktiva / krátkodobé závazky). Pak je-li

běžná likvidita ˃ 2 =˃ rFinStab = 0 %,

pokud

běžná likvidita < 1 =˃ rFinStab = 10 %,

jinak se běžná likvidita podniku rFinStab vyjádří fcí: (XL – celková likvidita)2 / 10 * (XL – 1)2. U analyzované společnosti FERONA, a.s. dosahuje podíl OA/KZ vyšších hodnot než 2 ve všech sledovaných letech, proto hodnotím riziko jako nulové.

Nyní již mám k dispozici všechny potřebné dílčí veličiny k tomu, abych mohla vyjádřit průměrné vážené náklady kapitálu WACC.

Tabulka č. 13: Průměrné vážené náklady kapitálu - WACC

WACC rf rLA rpodnikatelské fFinStab WACC

2004 4,80% 0% 0% 0% 0,048

2005 3,53% 0% 0% 0% 0,0353

2006 3,77% 0% 0% 0% 0,0377

2007 4,28% 0% 0% 0% 0,0428

2008 4,55% 0% 0% 0% 0,0455

2009 4,92% 0% 10% 0% 0,1492


Z již vypočteného WACC je možné dále postoupit k výpočtu re a následně ke zkoumané hodnotě ukazatele EVA.

79

Tabulka č. 14: Výpočet ukazatele EVA dle MPO

UKAZATEL EVA WACC UZ [tis. Kč] Aktiva Celkem [tis. Kč] VK [tis. Kč] Bankovní úvěry Dluhopisy [tis. Kč] Úroky [tis. Kč] ROE Daň z příjmů PO re EVA [tis. Kč]

2004 0,048 7 892 032 10 264 496 5 107 444 2 784 588 0 77 073

2005 2006 2007 2008 0,0353 0,0377 0,0428 0,0455 6 280 903 7 702 608 8 695 409 9 520 294 9 388 540 12 938 007 11 615 301 11 610 791 3 718 419 4 572 453 4 850 226 5 034 391 2 562 484 3 130 155 3 845 183 4 485 903 0 0 0 0 139 722 114 564 151 924 194 444

0,1936 0,0978 0,1799 0,1099 28% 26% 24% 24% 0,063305 0,031820 0,044466 0,052926 665 476 245 340 619 265 276 339

2009 0,1492 6 785 653 7 979 028 3 526 158 3 259 495 0 157 177 0,0647 -0,4235 21% 20% 0,055531 0,251457 46 162 -2 380 006


Jak je z tabulky patrné, ukazatel EVA nabývá ve sledovaném období roku 2004 až 2008 kladných hodnot, což značí, že firma hospodaří efektivně a vytváří tak ekonomický zisk. Rok 2004 byl pro společnost velmi příznivým, což je zřejmé i z tabulky, neboť hodnota ukazatele je za sledované období nejvyšší. V tomto roce došlo především v I. a II. čtvrtletí k velice bouřlivému nárůstu cen a zvýšení poptávky na trhu, díky připravovanému vstupu České republiky do EU a vzhledem situaci na světových trzích s ocelí. Po neobvyklém nárůstu cen a zvýšené poptávce v roce 2004 došlo naopak v roce 2005 k poklesu cen v průběhu II. a III. čtvrtletí, čímž klesla i hodnota ukazatele EVA téměř o 421 000 tis. Kč, čili o necelých 37 % proti roku 2004. Zároveň došlo ke značnému tlaku na obchodní marže v důsledku přetlaku nabídky nad poptávkou na trhu hutních výrobků. Po propadu cen v roce 2005 došlo v průběhu roku 2006 opět k jejich navýšení a tím se i hodnota EVA vrátila zpět k hodnotě, kterou vykazovala v roce 2004. I když si firma kladla za cíl i nadále výrazně zvyšovat hodnotu firmy pro akcionáře, tak se nepodařilo v roce 2007 a následně ani v roce 2008 cíl naplnit. V druhé polovině roku 2007 došlo k opětovnému ochlazení poptávky i k postupnému poklesu cen, což vyvolalo opět propad ekonomické přidané hodnoty téměř na úroveň roku 2005. V roce 2008 nastal výrazný pokles oproti předchozím rokům. Klíčovými tržními faktory byly rozhodně ceny a především globální krize 2. poloviny roku. I když v 1. polovině roku

80

ceny i v návaznosti poptávka rostly, v 2. polovině ovšem došlo ke strmému pádu. Poptávka klesla společně s postupujícím přehřátím trhu. Hodnota EVA klesla o 83 % proti roku 2007 a v porovnání s rokem 2006 klesla o 93 %. V roce 2009 pak u ukazatele EVA dochází ke strmému pádu a společnost je tak pro vlastníky krátkodobě nerentabilní.

81

8

Závěr

Vymezeným cílem mé diplomové práce je analýza finančního zdraví podniku FERONA a.s., kterou sleduji rozborem zdrojů financování a efektivnosti podniku. Na základě dostupných údajů z účetních výkazů hodnotím vybrané ekonomické ukazatele společnosti. Práci jsem rozdělila do dvou částí – teoretické, kde popisuji vybrané ukazatele a jejich význam a praktické, kde tyto ukazatele hodnotím dle reálných hodnot.

Společnost FERONA a.s. ke své podnikatelské činnosti využívá k financování spíše cizí kapitál. Kdy největší podíl na cizím kapitálu představují bankovní úvěry a výpomoci, které se pohybují v rozmezí od 45 % do téměř 74 % vůči celkové sumě cizího kapitálu. Další významnou část zaujímají i krátkodobé závazky, které se pohybují v rozmezí od 23 % do 47 % z celkových cizích zdrojů.

Z výsledků mé práce vyplývá, že finanční situace společnosti je za zkoumané období dobrá či stabilizovaná. Celkový objem krátkodobých pohledávek ve sledovaném období vždy převyšuje objem krátkodobých závazků a společnost se tak nedostává do platební neschopnosti. Celková zadluženost společnosti je udržována na přijatelné úrovni a společnost není v prodlení se splácením jakýchkoliv svých závazků. Společnost neztratila důvěru bankovních domů a má smluvně zajištěny dostatečné úvěrové zdroje na krytí svých potřeb. Podíl cizích zdrojů a ostatních pasiv na krytí celkového majetku společnosti se v každém sledovaném roce pohybuje okolo 55 %. Poměr bankovních úvěrů a výpomocí k celkovým tržbám se ve zkoumaném období pohybuje v rozmezí 14 až 28 %. Celkový čistý zisk v období let 2004 až 2008 osciloval mezi 1,5 % - 5 % v poměru k celkovému obratu firmy. Vyjma roku 2009, kdy se hodnota pohybuje v záporných hodnotách.

Společnost FERONA a.s. dosahuje po celé sledované období kladných hodnot ukazatele EVA, z čehož vyplývá, že hospodaří dostatečně efektivně a vytváří tak ekonomický zisk, který vytváří pozitivní hodnoty pro vlastníky. Kromě roku 2009, kdy hodnota EVY vyšla v záporné hodnotě, za což může již zmiňovaná celosvětová finanční krize.

82

FERONA a.s. patří k nejvýznamnějším společnostem v oboru skladového obchodu s hutními výrobky, druhovýrobky, neželeznými kovy a navazujícím železářských sortimentem v České republice. Její tržní podíl se liší podle jednotlivých výrobků, ale v průměru se dlouhodobě pohybuje kolem 15 až 20 % dodávek pro tuzemskou spotřebu.

83

Seznam použité literatury Publikace: [1]


[2]


[3]


[4]

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0

[5]

Ing. ŠTINDL, Jiří. Finanční management (vybrané problémy). Opava, 2008

[6]

Dr. MAREŠ, Stanislav CSc. Zdroje financování podniku. 2. vydání. Praha : Eupress, 2008. 114 s. ISBN 978-80-7408-007-4

[7]

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6

[8]

KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, díl II. Finanční analýza účetních výkazů. Praha : Polygon, 1995. 286 s. ISBN 80-85967-07-3

[9]

SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha : Oeconomica, 2007. 57 s. ISBN 978-80-245-1212-9

[10]

SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O. a kol. Finanční analýza I. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7

Internetové zdroje: [1]

http://www.ferona.cz/cze/index.ph

[2]

http://www.ferona.cz/cze/spolecnost/vyrocni-zpravy.php

[3]

http://fse1.ujep.cz/materialy/KFU_holeckova_FIFIrozHV.pdf

[4]

http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2003texty/pdf/5-2/rp/matyasova.pdf

[5]

www.mpo.cz

84

Seznam schémat, tabulek a grafů Schéma č. 1: Členění divizí dle obchodního rejstříku ......................................................... 61

Tabulka č. 1: Vertikální analýza zdrojů financování.......................................................... 62 Tabulka č. 2: Dlouhodobé interní zdroje ............................................................................. 64 Tabulka č. 3: Rozdělení výsledku hospodaření ................................................................... 65 Tabulka č. 4: Dlouhodobé externí zdroje ............................................................................ 65 Tabulka č. 5: Analýza krátkodobých bankovních úvěrů ..................................................... 66 Tabulka č. 6: Analýza krátkodobých závazků..................................................................... 66 Tabulka č. 7: Vypočtené hodnoty ukazatele rentability ...................................................... 67 Tabulka č. 8: Vypočtené hodnoty ukazatele likvidity ......................................................... 69 Tabulka č. 9: Vypočtené hodnoty ukazatele aktivity .......................................................... 71 Tabulka č. 10: Vypočtené hodnoty ukazatele zadluženosti................................................. 73 Tabulka č. 11: Analýza finanční páky podniku................................................................... 74 Tabulka č. 12: Analýza provozní páky podniku.................................................................. 76 Tabulka č. 13: Průměrné vážené náklady kapitálu - WACC............................................... 79 Tabulka č. 14: Výpočet ukazatele EVA dle MPO............................................................... 80

Graf č. 1: Struktura vlastního kapitálu................................................................................. 63 Graf č. 2: Struktura cizího kapitálu ..................................................................................... 63 Graf č. 3: Ukazatel rentability ............................................................................................. 68 Graf č. 4: Ukazatel likvidity ................................................................................................ 70 Graf č. 5: Ukazatel aktivity ................................................................................................. 71 Graf č. 6: Ukazatel zadluženosti.......................................................................................... 73 Graf č. 7: Finanční páka podniku ........................................................................................ 75

Seznam příloh Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztráty Ferona, a.s. 2004 – 2008................................................ 86 Příloha č. 2: Rozvaha (AKTIVA) Ferona, a.s. (2004 – 2008)............................................. 87 Příloha č. 3: Rozvaha (PASIVA) Ferona, a.s. (2004 – 2008).............................................. 88

85

Příloha č. 1: Výkaz zisku a ztráty Ferona, a.s. (2004 – 2009) VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁTY (v celých tisících Kč) Označení

TEXT

a

b

Skutečnost v účetním období 2004

I.

2005

2006

2007

2008

2009

Tržby za prodej zboží

19 314 646

18 697 804

20 674 719

23 041 996

21 636 695

11 151 131

Náklady vynaložené na prodané zboží

16 247 887

17 094 037

18 462 587

21 131 915

19 585 663

11 136 894

+

Obchodní marže

3 066 759

1 603 767

2 212 132

1 910 081

2 051 032

14 237

II.

Výkony

1 023 105

1 285 759

1 407 576

1 424 138

1 479 369

925 276

II. 1.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

142 101

140 307

157 445

184 902

179 171

124 856

0

1 145 452

1 250 131

1 239 236

1 300 198

800 420

A.

3.

Aktivace

B

Výkonová spotřeba

B.1. 2. +

Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota

881 004

1 600 284

1 777 102

1 782 779

1 812 264

1 176 309

1 422 818

1 231 732

1 320 775

1 334 414

1 363 184

891 074

949 132

368 552

456 šě7

448 365

449 080

285 235 -236 796

473 686

1 289 242

1 842 606

1 551 440

1 718 137

Osobní náklady

2 667 046

585 907

744 863

757 587

765 157

555 297

Mzdové náklady

864 982

402 469

519 798

527 826

554 370

396 037

2.

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

599 868

10 360

9 360

10 080

10 080

10 080

3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

22 930

144 898

186 186

189 067

169 860

127 292

4.

Sociální náklady

213 180

28 180

29 519

30 614

30 847

21 888

D.

Daně a poplatky

29 004

12 058

15 492

15 239

16 750

16 509

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

C. C.1.

III.

12 142

211 589

208 359

220 820

219 754

212 522

257 105

13 655

43 519

24 328

138 615

13 219

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

57 019

8 234

34 443

15 348

11 338

6 416

Tržby z prodeje materiálu

9 076

8 980

127 277

6 803

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

III.1. 2. F. F.1. 2. G. IV. H.

14 476

5 421

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

42 543

10 052

36 366

12 355

126 011

8 987

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

56 181

4 864

27 530

4 168

634

2 479

Prodaný materiál

14 636

5 188

8 836

8 187

125 377

6 508

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

41 545

16 890

35 673

-8 254

231 057

-37 453

Ostatní provozní výnosy

87 837

734 280

1 164 209

1 374 759

1 640 307

1 068 612

Ostatní provozní náklady

556 267

624 214

939 801

1 141 778

1 588 011

1 025 420

*

Provozní výsledek hospodaření

475 619

576 467

1 069 780

811 002

550 319

-936 247

VI.

Trřby z prodeje cenných papírů a podílů

1 526 466

0

66 500

780

0

0

J.

Prodané cenné papíry a podíly

161 635

0

47 081

650

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

160 173

39 000

115 590

9 168

0

3 094

VII. 1.

Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a účetních jednotkách pod podstatným vlivem

9 750

39 000

115 590

9 168

0

3 094

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

9 750

594

7

0

-78166

418 781

X.

Výnosové úroky

1 344

4 012

2 187

4 796

8 230

7 433

N.

Nákladové úroky

77 073

139 722

114 564

151 924

194 444

157 177

Ostatní finanční výnosy

32 573

36 133

38 339

72 889

124 459

70 035

Ostatní finanční náklady

80 652

55 132

48 802

78 721

166 154

107 730

-112 596

-115 115

12 176

-143 662

-149 743

-603 126 -45 936

XI. O. *

Finanční výsledek hospodaření

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

Q.1. 2.

425 063

97 631

259 524

134 250

75 015

- splatná

442 134

115 017

252 790

171 089

128 492

564

- odložená

-17 071

-17 386

6 734

-36 839

-53 477

-46 500

988 807

363 721

822 432

533 090

325 561

-1 493 437

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

***

Výsledek hospodaření za účetní období

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

(+/-)

86

988 807

363 721

822 432

533 090

325 561

-1 493 437

1 413 870

461 352

1 081 956

667 340

400 576

-1 539 373

Příloha č. 2: Rozvaha (AKTIVA) Ferona, a.s. (2004 – 2009) ROZVAHA (v celých tisících Kč) Označení

AKTIVA

a

b AKTIVA CELKEM

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009

Netto

Netto

Netto

Netto

Netto

Netto

10 264 496

9 388 540

12 938 007

11 615 301

11 610 791

7 979 028

B.

Dlouhodobý majetek

3 678 356

3 583 228

5 169 372

3 643 638

3 984 687

3 671 906

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

4 442

3 630

52 634

14 225

21 023

17 380

3.

Software

3 785

2 573

49 721

8 646

19 343

14 183

4.

Ocenitelná práva

0

0

1 460

143

89

36

657

1 257

1 453

5 436

1 591

3 161

2 921 109

2 846 696

4 318 214

2 832 990

2 831 969

2 742 622

546 146

546 146

526 622

524 593

524 635

530 442

1 824 955

1 766 858

2 333 460

1 724 249

1 679 832

1 622 344

527 021

524 429

1 441 717

581 613

605 304

575 014

301

301

301

371

371

371

19 511

8 649

16 034

164

3 833

3 863

3 175

313

80

2 000

17 994

10 588

Dlouhodobý finanční majetek

752 805

732 902

798 524

796 423

1 131 695

911 904

1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách

721 855

702 004

767 679

786 966

1 115 752

891 137

2.

Podíly v účetních jenotkách pod podstatným vlivem

30 275

30 223

30 170

9 166

9 177

8 218

3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

675

675

675

25

25

25

6.

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

7. B.II. B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

1.

Pozemky

2.

Stavby

3.

Samostatné movité věci a soubor movitých věcí

6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

B.III. B.III.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

266

6 741

12 524

C.

Oběžná aktiva

6 578 136

5 779 813

7 761 811

7 838 543

7 619 718

4 301 485

C.I.

Zásoby

3 784 026

3 091 392

4 215 854

4 618 222

4 063 196

1 890 799

1.

Materiál

235 185

243 761

305 496

248 577

161 052

170 152

2.

Nedokončená výroba a polotovary

534

1 212

3 167

3 698

2 232

2 749

3 548 307

2 846 419

3 899 966

4 365 793

3 872 587

1 717 898

0

0

7 225

154

27 325

0

3 872

3 809

3 689

3 664

3 664

3 775

C.I.

5.

Zboží

6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

5.

3 872

3 809

3 689

3 664

3 664

3 775

Krátkodobé pohledávky

2 406 773

2 537 393

3 431 962

3 049 292

3 473 547

2 361 672

1.

Pohledávky z obchodních vztahů

2 223 102

2 482 899

3 371 768

2 939 755

3 138 402

2 145 798

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

176 240

0

17 247

15 176

24 168

113 367

3.

Pohledávky - podstatný vliv

0

0

0

0

157

0

6.

Stát - daňové pohledávky

0

45 975

0

79 789

95 949

5 000

7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

2 612

4 025

6 330

5 116

5 447

3 993

8.

Dohadné účty aktivní

1 292

864

32 998

234

206 556

91 336

9.

Jiné pohledávky

C.III. C.III.

C.IV. C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

1.

3 619

9 222

2 868

2 178

110 306

167 365

79 311

45 239

2 049

2 579

2 443

2 467

1 979

2 697

143 159

101 907

159 704

61 439

36 610

0

1 481

5 956

5 194

15 893

5 932

Časové rozlišení

8 004

25 499

6 824

133 120

6 386

5 637

Náklady příštích období

7 980

5 598

6 727

6 688

6 230

4 744

24

19 901

97

126 432

156

893

3.

Krátkodobé cenné papíry a podíly

3.

3 630 147 219

381 416

2.

1.

3 527 383 465

Peníze Účty v bankách

D.I. D.I.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

Příjmy příštích období

87

Příloha č. 3: Rozvaha (PASIVA) Ferona, a.s. (2004 – 2009) ROZVAHA (v celých tisících Kč) Označení

PASIVA

a

b

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009

PASIVA CELKEM

10 264 496

9 388 540

11 052 749

11 615 301

11 610 791

7 979 028

A.

Vlastní kapitál

5 107 444

3 718 419

4 572 453

4 850 226

5 034 391

3 526 158

A.I.

Základní kapitál

3 994 200

3 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

Základní kapitál

A.I.

1.

3 994 200

3 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

Kapitálové fondy

224 550

183 157

214 759

209 442

318 045

303 250

2.

Ostatní kapitálové fondy

252 024

230 534

230 534

230 534

230 534

230 534

3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

A.II.

A.III. A.III.

1.

A.IV.

-27 474

-47 377

-15 775

-21 092

87 511

72 716

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

56 593

106 004

124 191

165 313

191 968

208 246

Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

56 593

106 004

124 191

165 313

191 968

208 246

-156 706

65 537

411 071

942 381

1 198 817

1 508 099

65 537

65 537

411 071

942 381

1 198 817

1 508 099

Výsledek hospodaření minulých let

A.IV.

1.

Nerozdělený zisk minulých let

A.IV.

2.

Neuhrazená ztráta minulých let

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B.II.

Dlouhodobé závazky

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

5.

Dlouhodobé přijaté zálohy

8.

Dohadné účty pasivní

0

0

0

822 432

533 090

325 561

-1 493 437

5 113 076

5 656 866

6 455 766

6 716 975

6 535 917

4 436 688

286 541

798 011

275 947

239 131

185 664

139 164

0

500 000

0

0

0

0

47

77

105

128

138

138

28 826

0

0

0

0

269 108

275 842

239 003

185 526

139 026

Krátkodobé závazky

2 041 947

2 296 371

3 049 664

2 632 661

1 864 350

1 038 029

1.

Závazky z obchodních vztahů

1 522 125

2 214 828

2 818 432

2 490 707

1 583 177

919 553

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

0

186

0

285

0

0

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

23 718

43 774

0

5.

Závazky k zaměstnancům

294

152

220

236

195

144

6.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

7.

Stát - daňové závazky a dotace

8.

Krátkodobé přijaté zálohy

Odložený daňový závazek

10.

Dohadné účty pasivní

11.

Jiné závazky

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

28 494

15 701

28 118

36 249

30 007

15 561

437 895

32 305

98 660

16 708

121 840

42 220

807

1 005

1 207

2 774

452

675

1 259

5 912

60 543

7 827

6 548

28 279

51 073

26 282

42 484

54 157

78 357

31 597

2 784 588

2 562 484

3 130 155

3 845 183

4 485 903

3 259 495

1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

2 000 000

2 000 000

0

0

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

2 703 390

2 502 091

1 073 861

1 805 365

4 447 439

3 221 702

3.

Krátkodobé finanční výpomoci

81 198

60 393

56 294

39 818

38 464

37 793

Časové rozlišení

43 976

13 255

24 530

48 100

40 483

16 182

1.

Výdaje příštích odbodí

42 846

12 821

23 075

34 543

39 177

15 472

2.

Výnosy příštích období

1 130

434

1 455

13 557

1 306

710

C.I. C.I.

0

363 721

0

B.III.

B.IV.

0

988 807

286 494

10.

B.III.

-222 243

88

Analýza financování podniku

Recommend Documents