Analýza ekonomického přínosu výrobků

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Analýza ekonomického přínosu výrobků 2011-2012

Květen 2013

Michaela Vypušťáková

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. CR.

Tato absolventská práce s názvem „Analýza ekonomického přínosu výrobků 2011-2012“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle poţadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT V teoretické části jsou vysvětleny pojmy kalkulace (její předmět, obsah, metody atd.), krycí příspěvek, ekonomický přínos výrobků a hrubá marţe. Úvod praktické části je věnován představení společnosti Fatra. V následující kapitole bude provedeno porovnání vývoje hrubé marţe a znázornění, jak se na hrubé marţi podílejí jednotlivé segmenty. Po tomto porovnání bude následovat analýza vývoje hrubé marţe v jednotlivých trţních segmentech firmy a řešení problematiky nákupních cen materiálu a stanovení ceny výrobku.

Klíčová slova: Kalkulace, všeobecný kalkulační vzorec, metoda direct costing, krycí příspěvek, ekonomický přínos výrobků, hrubá marţe

ABSTRAKT In the theoretical part are explained concepts of calculation (its subject, content, methods etc.), contribution margin, the economic benefit of product and gross margin. Introduction of the practical part is devoted to introduction of the company called Fatra. In the next chapter will be done a comparison of the evolution of gross margin and a representation how the gross margin is involved in segments. After this comparison will be followed the analysis of the evolution of the gross margin in the different market segments of the company and solving problems of purchase prices of materials and product prices.

Keywords: Calculations, a general calculation formula, direct costing method, cover contribution, the economic benefits of products, gross margin

Děkuji Ing. Vladimíru Lukavskému a Ing. Pavlu Pencovi ze společnosti Fatra, a. s., Napajedla za jejich rady a poskytnutí interních materiálů pro zpracování absolventské práce. Také děkuji Ing. Jarmile Ondrůškové.

Prohlášení

Já, Michaela Vypušťáková, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, ţe: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Analýza ekonomického přínosu výrobků 2011-2012“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem pouţila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níţe specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíţ

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vţdy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční vyuţití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna ji poskytnout; e) nesouhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně, dne 10. 5. 2013 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 9 1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 10 1.1 KALKULACE .................................................................................................... 10 1.2 PŘEDMĚT KALKULACE ..................................................................................... 10 1.3 KALKULAČNÍ JEDNICE ..................................................................................... 10 1.4 KALKULOVANÉ MNOŢSTVÍ .............................................................................. 10 1.5 KALKULAČNÍ SYSTÉM...................................................................................... 11 1.6 METODA KALKULACE ...................................................................................... 11 1.7 KALKULAČNÍ NÁKLADY .................................................................................. 11 2 ZAČLENĚNÍ KALKULACE ................................................................................. 12 2.1 VŠEOBECNÝ KALKULAČNÍ VZOREC.................................................................. 12 2.1.1 Poloţky kalkulačního vzorce............................................................ 13 2.2 OBSAH KALKULACÍ A KALKULAČNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ .................................. 13 2.2.1 Jednicové a reţijní náklady .............................................................. 14 2.2.1.1 Základna pro rozvrhování reţijních nákladů .................................... 15 2.2.2 Přímé a nepřímé náklady .................................................................. 15 2.2.3 Fixní a variabilní náklady ................................................................. 16 3 KALKULAČNÍ SYSTÉM A METODY KALKULACE ..................................... 17 3.1 PŘEDBĚŢNÉ A VÝSLEDNÉ KALKULACE ............................................................. 18 3.1.1 Propočtová kalkulace ....................................................................... 18 3.1.2 Operativní kalkulace......................................................................... 18 3.1.3 Plánová kalkulace ............................................................................. 19 3.1.4 Výsledná kalkulace........................................................................... 19 3.2 KALKULACE VLASTNÍCH NÁKLADŮ ................................................................. 20 3.3 METODY KALKULACÍ ....................................................................................... 20 4 METODA DIRECT COSTING A KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ ................................................................................................................ 22 4.1 KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ ................................................................ 22 4.1.1 Kalkulační vzorec neúplných nákladů ............................................. 22 4.2 DIRECT COSTING .............................................................................................. 23 5 KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLADŮ (METODA KRYCÍHO PŘÍSPĚVKU)............................................................................................................ 25 5.1 BOD ZVRATU ................................................................................................... 25 6 EKONOMICKÝ PŘÍNOS VÝROBKŮ, KRYCÍ PŘÍSPĚVEK A HRUBÁ MARŢE ..................................................................................................................... 27 6.1 ROZDÍL MEZI ZISKEM V KALKULACI A ZISKEM SKUTEČNÝM ............................ 27 6.2 KRYCÍ PŘÍSPĚVEK ............................................................................................ 27 6.3 HRUBÁ MARŢE ................................................................................................. 27 6.3.1 Hrubá marţe (z prodaných výrobků)................................................ 27 6.3.2 Krycí příspěvek na úhradu reţijních nákladů a tvorbu zisku (KP 1): .............................................................................................. 28

Krycí příspěvek na úhradu správní a odbytové reţie a na tvorbu zisku (KP 2): ......................................................................... 28 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 29 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI FATRA, A. S., NAPAJEDLA ....................... 30 7.1 FATRA, A. S., NAPAJEDLA ................................................................................ 30 7.2 HISTORIE SPOLEČNOSTI ................................................................................... 30 7.3 SOUČASNOST ................................................................................................... 31 7.3.1 Agrofert holding, a. s. ....................................................................... 32 7.4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI ........................................................ 32 7.5 LIDSKÉ ZDROJE SPOLEČNOSTI FATRA, A. S. ...................................................... 32 7.6 VÝROBNÍ PORTFOLIO A TRŢNÍ SEGMENTY ........................................................ 33 7.7 VÝROBKY ........................................................................................................ 33 ANALÝZA VÝVOJE HRUBÉ MARŢE V LETECH 2011-2012 ........................ 34 8.1 POROVNÁNÍ VÝVOJE HRUBÉ MARŢE................................................................. 34 8.2 PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEGMENTŮ NA HRUBÉ MARŢI ........................................ 35 HRUBÁ MARŢE, TRŢBY A RENTABILITA (ROK 2012) ............................... 37 ANALÝZA VÝVOJE HRUBÉ MARŢE V JEDNOTLIVÝCH TRŢNÍCH SEGMENTECH ....................................................................................................... 39 10.1 SEGMENT PODLAHOVINY ................................................................................ 39 10.2 SEGMENT IZOLAČNÍ FÓLIE ............................................................................... 40 10.3 SEGMENT TECHNICKÉ FÓLIE ............................................................................ 41 10.4 SEGMENT GRANULÁT ...................................................................................... 43 10.5 SEGMENT PROFILY .......................................................................................... 44 10.6 SEGMENT SPECIÁLNÍ VÝROBKY ....................................................................... 45 10.7 SEGMENT PAROPROPUSTNÉ FÓLIE A LAMINÁTY (PPF A L) .............................. 46 10.8 SEGMENT BO PET .......................................................................................... 47 10.9 SEGMENT TVAROVANÝ NOVODUR ................................................................... 48 SEŘAZENÍ SEGMENTŮ PODLE RŮZNÝCH HLEDISEK .............................. 50 11.1 SEŘAZENÍ PODLE TRŢEB................................................................................... 50 11.2 SEŘAZENÍ PODLE HRUBÉ MARŢE ...................................................................... 50 11.3 SEŘAZENÍ PODLE RENTABILITY ........................................................................ 51 11.4 SEŘAZENÍ PODLE INDEXU RŮSTU TRŢEB MEZI ROKY 2012/2009 ...................... 51 11.5 SEŘAZENÍ PODLE PRACOVNÍHO KAPITÁLU ....................................................... 51 11.6 SEŘAZENÍ PODLE CPS (CASH POTENCIAL SEGMENTU) ..................................... 52 KALKULACE .......................................................................................................... 53 12.1 POPIS PRVKŮ KALKULAČNÍHO VZORCE ............................................................ 53 12.1.1 Přímý materiál konstrukce................................................................ 53 12.1.2 Přímý materiál pomocný .................................................................. 53 12.1.3 Vznik vratného materiálu ................................................................. 53 12.1.4 Přímé mzdy....................................................................................... 53 12.1.5 Výrobní reţie (VR) ........................................................................... 53 12.1.6 Vlastní náklady výroby (VNV) ........................................................ 54 12.2 TYPY KALKULACÍ ............................................................................................ 54 6.3.3

II 7

8

9 10

11

12

12.2.1 Plánované kalkulace ......................................................................... 54 12.2.2 Běţné kalkulace ................................................................................ 54 12.2.3 Výsledné kalkulace........................................................................... 54 12.2.4 Operativní kalkulace......................................................................... 54 12.3 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V KALKULACI ................................................................... 55 12.3.1 Variabilní a fixní náklady ................................................................. 55 13 UKAZATELE PŘÍNOSU VÝROBKŮ .................................................................. 56 13.1 HRUBÁ MARŢE ................................................................................................. 56 13.2 RENTABILITA HRUBÉ MARŢE ........................................................................... 57 13.3 KRYCÍ PŘÍSPĚVEK KP 1 ................................................................................... 57 13.4 KRYCÍ PŘÍSPĚVEK KP 2 ................................................................................... 58 13.5 CASH POTENCIAL SEGMENTU ........................................................................... 58 13.6 EBIT ............................................................................................................... 58 13.7 EBITDA ......................................................................................................... 58 13.8 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ............................................................................... 58 14 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NÁKUPNÍCH CEN MATERIÁLU A SUROVIN, ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PRODEJNÍCH CEN VÝROBKŮ................................................................................................................ 59 14.1 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NÁKUPNÍCH CEN MATERIÁLU A SUROVIN ................... 59 14.2 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PRODEJNÍCH CEN VÝROBKŮ ....................................... 60 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 63 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 65 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 66 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 67 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 68 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 69

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

8

ÚVOD Absolventská práce s názvem Analýza ekonomického přínosu výrobků 2011-2012 je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část začíná vysvětlením základních pojmů týkajících se kalkulací, co je jejím předmětem, obsahem a jaké jsou její metody. V následujících kapitolách je podrobně vysvětleno začlenění kalkulací, všeobecný kalkulační vzorec, poloţky kalkulačního vzorce, systém kalkulací a její metody. Další součástí teoretické části je kapitola věnovaná metodě direct costing, kalkulaci variabilních nákladů a bodu zvratu. Poslední kapitola pojednává o ekonomickém přínosu výrobků a ukazatelích, které pouţívá i společnost Fatra, a. s., např. hrubá marţe a krycí příspěvky. Úvod praktické části začíná představením společnosti Fatra, a. s. v Napajedlech a krátkým seznámením s její historií, současností. Rovněţ je zde vysvětlena organizační struktura podniku, popis jejích výrobků a rozdělení výrobního portfolia a trţních segmentů. Po úvodním seznámení se společností je provedeno porovnání vývoje hrubé marţe v období od dubna do prosince 2011 a od dubna do prosince 2012. Je zde i grafické znázornění, jak se jednotlivé segmenty podílely na hrubé marţi, rovněţ v obdobích od dubna do prosince roku 2011 i 2012.Vdalší kapitole je grafické znázornění, jak se jednotlivé segmenty podílely v roce 2012 na hrubé marţi, trţbách a rentabilitě. Od dubna 2011 začala Fatra, a. s. pouţívat pro hodnocení přínosu výrobků ukazatel hrubá marţe. Provedla jsem analýzu vývoje hrubé marţe za celé období pouţívání tohoto ukazatele pro kaţdý segment. V grafech jsou znázorněny i křivky, jak se měnila průměrná prodejní cena a rentabilita hrubé marţe. V tabulkách jsou pak jednotlivé segmenty seřazeny podle různých hledisek, např. podle trţeb, rentability, hrubé marţe, pracovního kapitálu nebo cash potenciál segmentu. V dalších kapitolách jsem zpracovala kalkulační systém Fatry, a. s. a vysvětlení ukazatelů, které se rovněţ pouţívají. Je zde vysvětleno jaké typy kalkulací a kalkulační poloţky pouţívá a jak člení náklady v kalkulacích. Poslední kapitola praktické části je věnována řešení dvou problematik týkajících se cen. Nejdříve jsou řešeny nákupní ceny materiálů a surovin a potom prodejní ceny výrobků.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

10

ZÁKLADNÍ POJMY

Na úvod několik základních pojmů:

1.1 Kalkulace Pojem kalkulace má několik významů: 1) činnost, při které se stanovují (předběţné kalkulace), nebo zjišťují (výsledné kalkulace) náklady na přesně stanovenou jednotku výkonů (kalkulační jednici) 2) výsledek činnosti sestavený či zjištěný na stanovenou jednotku výkonů ve stanovených kalkulačních poloţkách a úhrn těchto poloţek 3) část podnikového informačního systému, která vyuţívá potřebná data zejména z nákladového účetnictví a rozpočetnictví 4) podnikový útvar, který se zabývá kalkulováním (Hradecký, 2009, str. 181)

1.2 Předmět kalkulace Předmětem kalkulace jsou přesně specifikované kalkulační jednice: 1) vnitropodnikových výkonů (jsou určeny pro spotřebu uvnitř podniku, jde zejména o sluţby jako je doprava, výroba energie, dodávka finálních výkonů nebo polotovarů podniku určených k vlastní potřebě) 2) odbytových výkonů (jsou určeny externím zákazníkům) Předmět kalkulace se vymezuje kalkulační jednicí nebo kalkulovaným mnoţstvím. (Král, 2005, str. 110)

1.3 Kalkulační jednice Kalkulační jednice je přesně specifikovaná jednotka výkonu podniku, vymezená měrnou jednotkou a druhem, na který se zjišťují náklady. (Král, 2005, str. 110)

1.4 Kalkulované mnoţství Kalkulované mnoţství můţe být předmětem kalkulace, s nímţ se setkáváme při výrobě sériového charakteru. Do výroby se zadává pod jedním výrobním příkazem série nebo dávka totoţných výrobků. Série nebo dávka produktů pak představuje kalkulované mnoţství. Ve výsledné kalkulaci se pak náklady kalkulační jednice vypočtou dělením celkových nákladů kalkulovaného mnoţství počtem skutečně vyrobených kalkulačních jednic. (Král, 2005, str. 110)


11

1.5 Kalkulační systém Kalkulační systém obsahuje různé typy kalkulací. (Král, 2005, str. 110)

1.6 Metoda kalkulace Jedná se o způsob stanovení předpokládané výše nákladů nebo zjištění skutečných nákladů na určitý výkon podniku. Je závislá na: 1) vymezení předmětu kalkulace 2) způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace 3) struktuře nákladů, ve které se stanovují nebo zjišťují náklady na kalkulační jednici (Král, 2005, str. 110)

1.7 Kalkulační náklady Jsou specifické náklady manaţerského účetnictví, které se ve finančním účetnictví vykazují v jiném rozsahu, nebo se nevykazují. Jejich smyslem je vyjádřit reálné podmínky v momentě uskutečnění daných aktivit (např. kalkulační mzda majitele podniku). (Král, 2005, str. 110)


2

12

ZAČLENĚNÍ KALKULACE

Konkurenceschopnost je jednou z podmínek přeţití podniku, coţ souvisí především s jeho výkony, na jejichţ odbytu je podnik závislý. Prodejnost výkonu závisí na jeho uţitné hodnotě a na odpovídající ceně, kterou je zákazník ochotný za tento výkon zaplatit. Nástrojem ke stanovení nákladů a z nich vyplývající ceny výkonu, je kalkulace, která má velký význam pro řízení vývoje nákladů výkonů a tím i pro řízení podniku. (Hradecký, 2009, str. 175) Kalkulace jako stěţejní informační nástroj slouţí zejména jako: základní informační podklad pro řízení jednotlivých nákladů výkonů podklad pro stanovení vnitropodnikových cen podklad pro rozhodování o struktuře a sortimentu produkovaných výkonů základ při plánování a kontrole v operativním řízení (např. při oceňování a změně stavu hotových výrobků a nedokončené produkce, při kontrole jednicových nákladů výkonů,…) 5) výchozí základna pro rozhodování, která se týká cenové politiky (Hradecký, 2009, str. 175) 1) 2) 3) 4)

Kalkulace a její funkce se vyvíjely v souladu s potřebami organizace, technologie výroby a jejího řízení. První funkcí kalkulace (výsledné) bylo zjištění skutečných nákladů výkonu a na jejich základě stanovení ceny výkonu. Postupně začaly řídící sloţky vyţadovat stanovování nákladů dopředu, aby bylo moţné kontrolovat stanovené úkoly. Proces standardizace umoţnil splnění tohoto poţadavku, který začal stanovováním norem a standardů spotřeby ekonomických zdrojů. Ke kalkulacím výsledným tak přibylo několik druhů kalkulací předběţných => tato soustava se nazývá kalkulační systém. (Hradecký, 2009, str. 175)

2.1 Všeobecný kalkulační vzorec 1) Přímý (jednicový) materiál 2) Přímé (jednicové) mzdy 3) Ostatní přímé (jednicové) náklady 4) Výrobní (provozní) reţie Vlastní náklady výroby 5) Správní reţie Vlastní náklady výkonu


13

6) Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu 7) Zisk (ztráta) 8) Prodejní cena 2.1.1 Poloţky kalkulačního vzorce Přímé (jednicové) náklady se přímo přiřazují jednotlivým druhům výrobků. Do poloţky přímý materiál patří suroviny, základní materiál, polotovary, pohonné hmoty, pomocný a ostatní materiál, výrobní obaly). Jde především o materiál, který se stává trvalou součástí výrobku. (Hradecký, 2009, str. 176) Do poloţky přímé mzdy patří základní mzdy (úkolové, časové), příplatky a doplatky ke mzdě a prémie a odměny výrobních dělníků souvisící s kalkulovanými výkony. Do poloţky ostatní přímé náklady se zahrnuje technologické palivo, energie, odpisy, opravy, udrţování, příspěvky na sociální zabezpečení, ztráty ze zmetků a vadné výroby. Reţijní náklady jsou náklady společně vynakládané na celé kalkulované mnoţství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není moţné stanovit na kalkulační jednici přímo, nebo jejichţ přímé určování by bylo nehospodárné. Výrobní reţie zahrnuje nákladové poloţky souvisící s řízením a obsluhou výroby, které nelze stanovit přímo na kalkulační jednici. Patří sem reţijní mzdy, opotřebení nástrojů odpisy hmotného investičního majetku, spotřeba energie, náklady na opravy, technický rozvoj a reţijní materiál. (Hradecký, 2009, str. 176) Do správní reţie patří nákladové poloţky související s řízením podniku, odpisy správních budov, platy řídících pracovníků, poštovní a telefonní poplatky, pojištění. Do odbytových nákladů patří náklady související s odbytovou činností (skladování, propagace, prodej, expedice výrobku). (Hradecký, 2009, str. 176)

2.2 Obsah kalkulací a kalkulační členění nákladů Obsahem kalkulací jsou náklady vynaloţené na výrobu výkonů, které se skládají ze svých jednotlivých částí, a které lze charakterizovat jako nákladové druhy. Ty lze vymezit pěti stejnorodými, základními nákladovými poloţkami:


14

1) spotřeba materiálu, energie 2) pouţití a spotřeba externích prací a sluţeb (např. opravářské, telekomunikační poradenské sluţby) 3) mzdové a ostatní osobní náklady, včetně zdravotního a sociálního pojištění 4) odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku 5) finanční náklady (např. pojistné, bankovní poplatky, nákladové úroky) (Hradecký, 2009, str. 176) 2.2.1 Jednicové a reţijní náklady Náklady lze členit z hlediska účelového. Základem tohoto členění nákladů je vztah k danému technologickému procesu. Členění nákladů na jednicové a reţijní se nazývá kalkulačním členěním nákladů. (Hradecký, 2009, str. 176) Náklady technologické se týkají dané kalkulační jednice, vznikají pouze při výrobě výkonu. Základem jsou náklady stanovené dle norem (standardů) spotřeby vstupů. Tyto náklady jsou zachycovány odděleně na kaţdý výkon ve stanovených kalkulačních poloţkách. Ty se nazývají jednicové náklady. Mezi jednicové náklady patří jednicový materiál, jednicové mzdy a ostatní jednicové náklady (např. licenční poplatky stanovené na kus, technologická energie, je-li spotřeba ve výrobě měřitelná, i odbytové náklady týkající se příslušné kalkulační jednice). Všechny jednicové náklady patří do variabilních nákladů. (Hradecký, 2009, str. 176) Reţijní náklady jsou náklady na vytvoření, zajištění udrţení podmínek průběhu výrobní činnosti. Patří sem náklady na řízení a obsluhu výroby a řízení a správu podniku jako celku. Do této skupiny patří i část technologických nákladů, které se netýkají jednotlivých výkonů, ale souvisí s určitým obdobím. Tyto náklady se nazývají reţijní a svým charakterem patří k nákladům variabilním i fixním. Některé mohou být i smíšené. Reţijní náklady lze rozdělit i podle funkce, jakou zastávají při výrobním procesu: 1) 2) 3) 4)

provozní (výrobní) reţie správní reţie skladová (materiálová, nákupní) reţie prodejní (odbytová) reţie

Reţijní náklady se stanoví na kalkulační jednici reţijní (zúčtovací) přiráţkou. To je v procentech vyjádřený poměr reţijních nákladů ke zvolené peněţní rozvrhové základně, nebo reţijní (zúčtovací) sazba, coţ je podíl reţijních nákladů připadající na jednotku


15

naturální rozvrhové základny. Ve výsledné kalkulaci se rozvrhuje skutečná výše reţijních nákladů. (Hradecký, 2009, str. 176-177) 2.2.1.1 Základna pro rozvrhování režijních nákladů Základnou pro rozvrhování reţijních nákladů bývají veličiny peněţní (např. přímý materiál, přímé mzdy, celkové přímé náklady, zpracovávací náklady – součet přímých nákladů bez spotřeby materiálů a výrobní reţie) nebo naturální (např. počet kusů výrobku, hmotnost výrobku, spotřeba elektrické energie v kWh, normohodiny nebo strojové hodiny). Základna pro rozvrhování reţijních nákladů by měla být zvolena tak, aby byla dostatečně velká, stálá a snadno zjistitelná. Měla by tvořit podstatný podíl ve struktuře nákladů. (Synek, 2011, str. 103) 2.2.2 Přímé a nepřímé náklady Přímé náklady lze přiřadit k výrobě konkrétního výrobku nebo sluţby. Mezi přímé náklady patří vţdy jednicové náklady, které jsou vyvolané přímo kalkulační jednicí. Vyskytují se ale i náklady související se skupinou výrobků daného druhu. Nejdříve je nutné zjistit jejich podíl na kalkulační jednici dělením celkové částky těchto nákladů počtem plánovaných (předběţné kalkulace) nebo vyrobených (výsledné kalkulace) kalkulačních jednic. K těmto nákladům můţeme zařadit například opotřebení speciálního nářadí, které bylo pouţito při výrobě všech výrobků daného druhu. Přímé náklady se v plánovaných a operativních kalkulacích stanoví přímo na kalkulační jednici podle norem spotřeby práce a materiálu, ve výsledných kalkulacích ve výši skutečné spotřeby podle údajů účetnictví, operativní evidence, apod. U výsledných kalkulací se zjišťují nejdříve náklady a jejich sloţky na skutečný objem výroby, zjištěné náklady a jejich sloţky se potom dělí počtem jednotek. (Hradecký, 2009, str. 176-177) Nepřímé náklady nemůţeme přímo přiřadit předmětu kalkulace, protoţe tyto náklady vznikají při výrobě všech druhů výrobků a nelze je přímo přiřadit jednotlivým předmětům kalkulace. Příčinnou souvislost s předměty kalkulace nahrazují zvolené rozvrhové základny. (Hradecký, 2009, str. 176-177)


16

2.2.3 Fixní a variabilní náklady Fixní náklady jsou spojeny se zajištěním určité kapacity a označují se také jako náklady kapacitní nebo pohotovostní. V rámci daného rozmezí nejsou závislé na změnách v objemu výkonů a zůstávají ve své absolutní výši neměnné. Jako variabilní náklady označujeme náklady, jejichţ výše se při změně objemu výroby mění. (Hradecký, 2009, str. 176-177, Popesko, 2009, str. 39)


3

17

KALKULAČNÍ SYSTÉM A METODY KALKULACE

Kalkulačním systémem můţeme označit soubor kalkulací v podniku a vazeb mezi nimi. KS je hlavním nástrojem řízení nákladů na výkony, přitom musí zajistit metodickou jednotu a vzájemnou návaznost kalkulací mezi sebou. KS obsahuje několik druhů kalkulací, jejichţ počet závisí: na druhu podniku, velikosti podniku, nárocích na vypovídací schopnost kalkulací a potřebě jejich vyuţití v různých časových horizontech. (Hradecký, 2009, str. 182) Uváţíme-li poţadavky na fungování KS v různých podmínkách (např. typ a druh výroby), je moţné formulovat KS jako soubor kalkulací: 1) předběţných (propočtových, operativních, plánových) 2) výsledných Předběţné kalkulace se sestavují před výrobním či jiným procesem. Kalkulace výsledné jsou sestavované po ukončení výkonu. (Hradecký, 2009, str. 182)

Kalkulace

Nákladů

Předběžná

Normová

Operativní

Ceny

Výsledná

Propočtová

Plánová

Zdroj: Král 2005, str. 145 Obr. 1. Členění kalkulačního vzorce


18

3.1 Předběţné a výsledné kalkulace Mezi předběţné kalkulace patří propočtová, operativní a plánová. 3.1.1 Propočtová kalkulace Propočtová (rozpočtová) kalkulace se sestavuje u nových výrobků v době, kdy se výrobek teprve technicky vyjasňuje a kdy není k dispozici podrobná technologická a konstrukční dokumentace. Podklady pro její sestavení jsou náčrtky, technické parametry, hmotnost, výsledné kalkulace stejných či podobných výrobků. Kvalita této kalkulace závisí na spolehlivosti a dostupnosti dokumentace, která je k dispozici. V malosériové a kusové výrobě, kde je kaţdý výrobek nový či inovovaný, se propočtová kalkulace sestavuje u kaţdého výrobku zvlášť. (Hradecký, 2005, str. 182) Při pouţití podrobnějších podkladů (výsledné kalkulace stejných či podobných výrobků) bývá propočtová kalkulace rozčleněna podle kalkulačních poloţek. Optimálního výsledku dosáhneme, jestliţe jako podklad pouţijeme kromě výsledné kalkulace i jednu z předběţných kalkulací (operativní) podobného výrobku. Je nutné pouţít „stavebnicový přístup“, tzn. pro části výrobku, které jsou shodné s podobným výrobkem, pouţít operativní kalkulace, které jsou k dispozici u dříve vyrobených výrobků, a pro nové či inovované části se sestaví propočtové kalkulace. => Propočtová kalkulace se tak bude skládat z větší části z nákladů přesně stanovených a z části z nákladů rozpočtovaných. Strojírenská kusová výroba ukazuje, ţe úplně nových výrobků (plnících nové funkce) je velmi málo a ţe ve většině „nových“ výrobků jde o obměny některých funkčních částí, technických parametrů, atd. (Hradecký, 2009, str. 183) 3.1.2 Operativní kalkulace Patří rovněţ mezi kalkulace předběţné, podkladem pro její sestavení jsou podrobné standardy (normy) spotřeby materiálu, času, které jsou platné k datu sestavení kalkulace. Je známá také pod pojmem kalkulace výrobní nebo kalkulace běţná. Slouţí jako úkol pro výrobní útvary. Výše reţijních poloţek se stanoví podle přiráţek či sazeb reţijních nákladů. (Hradecký, 2009, str. 183) Konstrukční a technologická dokumentace, která obsahuje normy spotřeby materiálu a času, se časem mění kvůli vlivu konstrukčních a jiných změn. Operativní kalkulace tak v kterémkoli okamţiku ukazuje platnou výši běţných, operativních norem spotřeby


19

ekonomických zdrojů. Operativní kalkulace je nejpřesnější sestavovanou kalkulací v podnicích. Lze se s ní setkat ve všech typech výroby a funguje jako „vnitropodniková cena“. (Hradecký, 2009, str. 184) Základní kalkulace je metodický nástroj normové metody nákladového účetnictví, jeho základem je operativní kalkulace, platná k 1. dni zvoleného období (zpravidla rok), pro které se základní kalkulace vyhlašuje. Základní kalkulace rovněţ funguje jako „vnitropodniková cena.“ (Hradecký, 2009, str. 184) 3.1.3 Plánová kalkulace Z předběţných kalkulací je poslední plánová kalkulace. Je vhodné ji pouţít při řízení nákladů výkonů v opakované, stabilizované sériové či hromadné výrobě. Je zařazena mezi normové kalkulace, avšak v podrobnosti norem se liší: 1) v procesní, plynulé, hromadné výrobě, která produkuje jeden nebo několik málo výrobků stále stejného typu a provedení, neměnné receptury, atd. 2) v heterogenní, členité, malosériové aţ velkosériové výrobě, která produkuje širší sortiment sloţitých výrobků V prvním případě lze předpokládat, ţe se podmínky v průběhu času nemění, podkladem pro sestavení plánové kalkulace jsou podrobné normy spotřeby ekonomických zdrojů. Plánová kalkulace plní úkol kalkulace operativní pro výrobní útvary. Ve druhém případě je plánová kalkulace sestavena na základě norem platících pouze pro jednotlivé, souhrnnou částkou vyjádřené kalkulační poloţky plánové kalkulace. Plánová kalkulace je intervalová, protoţe platí po celé období, na které je sestavena, představuje průměrné náklady výrobku, který je vyráběn během tohoto období. Plánová kalkulace není úkolem pro výrobní útvary, protoţe se útvary řídí normami spotřeby, které jsou uvedené v operativní kalkulaci. V průběhu doby platnosti plánové kalkulace se plánová kalkulace realizuje prováděním plánovaných změn. Jejichţ výsledkem jsou nové operativní normy, které ukazují, zda bude plánová kalkulace jako celek dodrţena. (Hradecký, 2005, str. 184-185) 3.1.4 Výsledná kalkulace Z časového hlediska je výsledná kalkulace završením kalkulační soustavy. Funguje jako kontrolní nástroj předběţných kalkulací výkonu, protoţe se sestavuje aţ po dokončení příslušného výkonu. Její výsledky tedy přicházejí pozdě, aţ není moţné činit zásahy


20

do výroby. Její vypovídací schopnost je poněkud omezená, protoţe náklady v kaţdé kalkulační poloţce jsou uvedeny jednou celkovou částkou. Jedná se především o jednicové náklady, jejichţ překročení či úsporu lze zjistit jen následnou analýzou účetních dokladů, které byly v dané kalkulační poloţce zúčtovány. Výslednou kalkulaci lze uplatnit v případě srovnávání s některými předběţnými kalkulacemi. Dále jako podklad pro sestavování propočtových kalkulací příbuzných či podobných výkonů, při sledování časových řad pro sledování dlouhodobého trendu ve vývoji vlastních nákladů určitého výkonu atd. Výsledná kalkulace můţe mít charakter kalkulace okamţikové (průběţné), která se sestavuje v kusové a malosériové výrobě hned po dokončení výroby kaţdého kusu, nebo malé série. Rovněţ můţe mít charakter kalkulace intervalové. (Hradecký, 2005, str. 187188)

3.2 Kalkulace vlastních nákladů Úkolem kalkulace vlastních nákladů je dle Krále sledování nákladů z věcného hlediska (tj. podle výkonů – výrobků a sluţeb). Významem této kalkulace je stanovení vnitropodnikových cen výkonů, sestavování rozpočtů, kontrola a rozbor hospodárnosti výroby a rentability výkonů, k limitování nákladů, atd.). Vlastní náklady jsou podle Krále většinou shodné s náklady finančního účetnictví, v některých případech se však liší: podnikatelská mzda, kalkulační úroky za pouţití vlastního kapitálu, kalkulační nájemné za pouţití vlastních prostor se ve finančních nákladech neúčtují, ale do kalkulací se dodatečně zahrnují. Odpisy se ve finančním účetnictví evidují podle předpisů a po uplynutí stanovené doby se dále neúčtují. Kalkulační odpisy se účtují v takové výši, aby zajistily substanční zachování kapitálu, a účtují se tak dlouho, dokud je daný prostředek vyuţíván. Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých sloţek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici.

3.3 Metody kalkulací Metodou kalkulace se rozumí postup stanovení předem rozpočtované výše nákladů v předběţné kalkulaci a postup zjištění skutečné výše nákladů na daný výkon (kalkulační jednici) ve výsledné kalkulaci. Metody kalkulace se liší způsobem přičítání nákladů kalkulační jednici. Proto se pouţije kalkulační členění nákladů. Jedná se o náklady přičitatelné KJ přímo a náklady přičitatelné KJ nepřímo. U přímých nákladů se jedná


21

o náklady jednicové a u nepřímých nákladů o náklady reţijní. (Synek, 2011, str. 101; Hradecký, 2008, str. 188) Při přičítání reţijních nákladů se musí zvolit jiný způsob, protoţe reţijní náklady vznikají při výrobě celého sortimentu produktů, souvisejí s činnosti vnitropodnikových útvarů, zahrnující správní, řídící a výrobní procesy. Úhrn reţijních nákladů zajišťují funkci jak vnitropodnikových útvarů, tak i podniku jako celku. Reţijní náklady tedy musíme přičítat kalkulačním jednicím nepřímo pomocí rozvrhových základen. (Hradecký, 2008, str. 188) Podnik má k dispozici pro kalkulace tyto metody: 1) v nesdruţené výrobě a) metoda kalkulace dělením b) metoda kalkulace dělením s poměrovými čísly c) metoda kalkulace přiráţkové 2) ve sdruţené výrobě a) metoda kalkulace odčítací b) metoda kalkulace rozčítací (Hradecký, 2008, str. 188)


4

22

METODA DIRECT COSTING A KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ

4.1 Kalkulace neúplných nákladů Kalkulace neúplných nákladů odstraňuje nepřesnosti, které vznikají v kalkulaci úplných nákladů. Je pro ni charakteristické, ţe výkonům přičítá jen variabilní část nákladů. Respektuje vztah variabilních a fixních nákladů ke změnám v objemu produkce. Fixní náklady za období se vyčíslují s provozním ziskem za období v samostatné kalkulační poloţce (příspěvek na úhradu nákladů a tvorbu zisku = příspěvek na úhradu = marţe). Hradecký, 2009, str. 179 + trţby za období - variabilní náklady = příspěvek na úhradu za období - fixní náklady období = ZISK/ZTRÁTA Zdroj: Zdroj: Hradecký, 2009, str. 179 Tab. 1. Podniková výsledovka 4.1.1 Kalkulační vzorec neúplných nákladů + -

trţní cena jednicový materiál jednicová mzda Variabilní náklady ostatní jednicové náklady variabilní část reţie, týkající se daného výrobku = Příspěvek na úhradu za období

Zdroj: Hradecký, 2009, str. 179 Tab. 2. Kalkulační vzorec neúplných nákladů Ve skupině fixních nákladů existují fixní náklady, které jsou vyvolané různými faktory. Přehled o jejich rozvrstvení podává kalkulace variabilních nákladů se stupňovitým výpočtem příspěvku na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku za období. Člení se do těchto skupin: 1) FN výrobku 2) FN skupiny výrobku 3) FN útvaru


23

4) FN řízení podniku jako celku Od celkové částky příspěvku se odečítají fixní náklady z těchto skupin, vzniká tak několik typů příspěvků na úhradu, přičemţ poslední částka představuje zisk. (Hradecký, 2009, str. 179)

4.2 Direct costing Tato metoda na výrobky kalkuluje pouze variabilní náklady (jednicové a variabilní reţijní náklady). Fixní reţijní náklady povaţuje za náklady, které vynakládají na zajištění chodu podniku v období, nepromítá je tak do nákladů na výrobky, ale zahrnuje je aţ do celkového výsledku období. => U jednotlivých výrobků se nezjišťuje zisk, ale pohlíţí se na něj jako na výsledek činnosti podniku jako celku. Rozdíl prodejní ceny výrobku a jeho variabilních nákladů se nazývá příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. V praxi ve většině případů neznáme celkové variabilní náklady (známe jen jejich část – přímé náklady). Rozdílem ceny a přímých nákladů vypočteme příspěvek na úhradu hrubým rozpětím (marginální výnos, mezní výnos, marţe).

Cena výrobku

Celkové náklady Přímé náklady

Zisk

Režie HRUBÉ ROZPĚTÍ

Přímé náklady Variabilní reţie Variabilní náklady

Fixní reţie Zisk Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku

Zdroj: (Synek, 1996, str. 113; Synek, 2000, str. 113) Tab. 3. Struktura ceny


24

Kalkulace neúplných nákladů vychází z předpokladu neměnnosti fixních nákladů, při jejich změně je nutné sestavit nové kalkulace. Kalkulace neúplných nákladů doplňují metodu analýzy bodu zvratu, pohyblivého rozpočtu a přináší nový přístup k rozhodování v podniku. Pomáhá určit: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

přínos jednotlivých druhů k hospodářskému výsledku podniku pořadí výhodnosti výrobků a optimální výrobní sortiment zda je výhodnější určitou součást (polotovar) vyrobit nebo koupit zda je výhodnější určité zařízení nakoupit nebo najmout zda je výhodné určitý proces automatizovat dolní hranici (minimální) prodejní ceny výrobku pořadí zařazení výrobních kapacit do provozu pořadí vyřazení výrobních kapacit z provozu (Synek, 1996, str. 113; Synek, 2000, str. 113)


5

25

KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLADŮ (METODA KRYCÍHO PŘÍSPĚVKU)

Kalkulaci variabilních nákladů (variable costing) lze označit jako kalkulaci krycího příspěvku. Tuto kalkulaci můţeme rovněţ povaţovat za reakci na nedostatky přiráţkové kalkulace. První myšlenkou k deformaci tradičních kalkulačních postupů byla myšlenka, ţe reţijní (resp. fixní) náklady by neměly být přičítány výkonu, protoţe fixní náklady vlastně nesouvisí s produktem. Proto by bylo přesnější přičítat výkonu jen variabilní náklady a výkony posuzovat podle příspěvku, který by dokázaly vygenerovat nad rámec svých variabilních nákladů. Tato kalkulace patří mezi neabsorpční kalkulace (to jsou ty, které výkonům nepřičítají všechny náklady podniku, ale jen část – variabilní). (Popesko, 2009, str. 61) Dalším důvodem rozšíření této kalkulace je, ţe se podniky potýkají se zkracováním ţivotního cyklu výrobků a sluţeb, zkracováním dodávkových cyklů a turbulentní hospodářskou situací a výkyvy vyuţití svých kapacit. Zejména ve výrobní sféře řada podniků investovala do výkonných, ale nákladných výrobních zařízení s čímţ jsou spojeny i fixní náklady. Podniky jsou schopné produkovat kvalitní výrobky, ale problémem je dostatečné vyuţití kapacity (tj. mít dostatek odběratelů, kteří by odebírali tuto produkci). Odběratelé vytvářejí tlak na odběratele obměnami nakupovaného sortimentu, malými sériemi výrobků a sezonními objednávkami -> v této souvislosti vzniká význam odděleného sledování variabilních a fixních nákladů a potřeba nástroje umoţňujícího řízení volných kapacit s přispěním maximalizace zisku. (Popesko, 2009, str. 89)

5.1 Bod zvratu Pohled na fixní náklady jako na náklady časového období vyvolává otázku: „Jaký objem výkonů a za jaké ceny je třeba prodat, aby podnik dosáhl alespoň nulového zisku?“ Fixní náklady byly vynaloţeny k zajištění provedení a prodeje všech výkonů, které byly předmětem činnosti daného období. Úroveň, s jakou přispívají jednotlivé výkony k jejich reprodukci, vyplývá z rozdílu mezi cenou a variabilními náklady. Návratnost fixních nákladů je zajištěna konkrétním mnoţstvím prodaných výkonů. Od tohoto momentu přispívá rozdíl mezi cenou a variabilními náklady svou výší k růstu zisku podniku. Rozdíl, nazývaný marţe, krycí příspěvek nebo příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku lze vyuţít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkonů.


26

Zdroj: http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html Obr. 2. Bod zvratu Krycí příspěvek je částka získaná prodejem a vypočteme ho, kdyţ od prodeje odečteme variabilní náklad na výrobu tohoto produktu. Objem prodeje zajišťuje dosaţení alespoň nulového zisku (bod zvratu nebo bod zisku). Zjistíme ho ze vzorce:

x1 – objem produkce, kde se dosahuje bodu zvratu F – úhrn fixních nákladů cj – jednotková cena vj – variabilní náklady na jednotku produkce (Popesko, 2009, str. 41)


6

27

EKONOMICKÝ PŘÍNOS VÝROBKŮ, KRYCÍ PŘÍSPĚVEK A HRUBÁ MARŢE

6.1 Rozdíl mezi ziskem v kalkulaci a ziskem skutečným Výsledkem kalkulace je zjištění zisku na kalkulační jednici a vycházíme z toho, ţe kaţdý kalkulovaný kus výrobku přinese zisk. Výsledná kalkulace má význam pro následnou kontrolu hospodárnosti výroby jednotlivých výkonů. Vychází se z kalkulace předběţné a k jednotlivým se poloţkám přiřazují rozdíly, které charakterizují odchylku skutečných nákladů od nákladů předem stanovených v předběţné kalkulaci. Výši skutečného zisku můţeme zjistit například pomocí bodu zvratu. Při nulové výrobě vzniká ztráta ve výši fixních nákladů, ta se sniţuje s růstem objemu výroby. Aţ při určitém objemu výroby zaniká. Při dalším rozšiřování výroby začne vznikat zisk. (dle interních materiálů a konzultací na praxi)

6.2 Krycí příspěvek Krycí příspěvek na 1 kus výrobku se počítá:

Čím je krycí příspěvek vyšší, tím dříve jsou „uhrazeny“ fixní náklady a tím dříve můţe vzniknout reálný zisk. Ekonomický přínos výrobků pak můţeme počítat jako poměr krycího příspěvku na jeho prodejní cenu:

(http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html)

6.3 Hrubá marţe Pro hodnocení přínosu výrobků pouţívá Fatra, a. s. následující ukazatele: 6.3.1 Hrubá marţe (z prodaných výrobků) (

)

(

(Interní materiál - Pravidla ekonomického řízení Fatra, 2011)

)


28

6.3.2 Krycí příspěvek na úhradu reţijních nákladů a tvorbu zisku (KP 1):

KP 1 se počítá z výkazu „Výsledovka segmentu“, zohledňuje vliv prodeje i výroby, sleduje se na profit centrech a agregacích – segmenty, SBU. (Interní materiál - Pravidla ekonomického řízení Fatra, 2011) 6.3.3 Krycí příspěvek na úhradu správní a odbytové reţie a na tvorbu zisku (KP 2):

KP 2 se sleduje na profit centrech a agregacích – segmenty, SBU. (Interní materiál - Pravidla ekonomického řízení Fatra, 2011)

II PRAKTICKÁ ČÁST


7

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI FATRA, A. S., NAPAJEDLA

Zdroj: internetové stránky společnosti Fatra Obr. 3. Logo společnosti Fatra, a. s., Napajedla

7.1 Fatra, a. s., Napajedla Fatra, a. s. je významná společnost zabývající se zpracováním plastů (PVC, PO, PP, PET). Stala se nedílnou součástí plastikářského průmyslu nejen v České republice, ale i střední Evropě. Více jak polovina produkce společnosti směřuje na zahraniční trh. Společnost Fatra, a. s. byla zaloţena v roce 1935, z historického hlediska je tak první prvním zpracovatelem plastů v České republice. Ustavující valná hromada se konala 4. 7. 1935. Mateřskou společností byla v průběhu roku 2011 společnost Synthesia, a. s., od 21. prosince 2011 je mateřskou společností společnost AGROFERT Holding, a. s. Společnost má základní kapitál ve výši 1 027 000 000,- Kč a vydala akcie v podobě listinných cenných papírů ve formě kmenové na jméno. Celkem vydala 1 027 ks akcií se jmenovitou hodnotou 1 000 000,- Kč/ks.

Společnost

podniká ve dvou

provozovnách: v Napajedlech (tř. T. Bati 1541, 763 61) a v Chropyni (Komenského 75, 768 11). Rovněţ vyuţívá 6 prodejních skladů, jejichţ sídla jsou rozmístěna po celém území České republiky. (Interní materiály a výroční zpráva firmy)

7.2 Historie společnosti Vedení armády předmnichovského Československa vyvíjelo snahu o zaloţení podniku na výrobu protiplynových masek a úsilí, aby se tohoto úkolu ujala firma Baťa. Firma Baťa koupila v roce 1932 objekt bývalého cukrovaru, do kterého situovala stavbu nového závodu. Ten byl připraven 15. 5. 1935 k provozu. Továrna se dělila na gumárnu a montovnu masek. Ředitelem závodu byl zvolen Dr. Karel Engliš. Jednou z moţností jména nové společnosti byl název Vatra, později Matra a v dokumentech z 15. 3. se objevuje název FA-TRA (s pomlčkou). Název FATRA (bez pomlčky) byl

30

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín poprvé pouţit v korespondenci 2. 4. 1935. V roce 1946 se počet zaměstnanců ztrojnásobil, produkce protiplynových masek rostla a úspěšně se rozvíjela výroba pryţových hadic, těsnění, opryţovaných válců a tlumičů a asanačních oděvů. Kromě masek a ochranných oděvů, patřila k sortimentu výrobků i výroba pryţových hraček a technické pryţe. Později se firma přeorientovala na zpracování plastických hmot. V roce 1941 byla zastavena výroba pryţových hraček a míčů a nahrazena výrobou pláštěnek, kapucí, dětských plenkových kalhotek a zástěr z fólií PVC. Ve 2. pol. roku 1956 bylo zahájeno průmyslové zpracování dalších plastů – polyetylén a polyvinylbutyral. Základní sortiment výrobků v roce 1985 tvořily: podlahoviny PVC, válcované výrobky PVC, dopravní pásy a řemeny, obalové materiály z PE, PP, vytlačované výrobky (profily a hadice), svařované výrobky (pláštěnky, reklamní předměty). V roce 1991 byla rozhodnutím Ministerstva průmyslu České republiky Fatra, a. s., Napajedla zařazena do první vlny privatizace, která byla ukončena v roce 1993. V roce 2002 došlo k začlenění závodu Technoplast do organizační struktury Fatry. Fatra se rovněţ podílela na vzniku dalších podniků (např. Plastika Nitra, Technoplast Chropyně, Gumárny Zubří nebo Gumotex Břeclav). (Interní materiály a internetové stránky společnosti Fatra)

7.3 Současnost V současnosti je Fatra, a. s. součástí AGROFERT HOLDING, který sdruţuje subjekty mající vazby v zemědělství, potravinářství a chemii. Fatra provozuje své technologie na zpracování plastů ve dvou závodech (Napajedlech a Chropyni), ve kterých zaměstnává téměř 1 000 lidí. Za rok 2011 společnost utrţila téměř 2,65 mld. Kč za své výrobky a vykázala zisk ve výši 119 mil. Kč před zdaněním a po zdanění 98 mil. Kč. Fatra je rovněţ spolupořadatelem mezinárodní plastikářské konference Plastko, konané jedenkrát za dva roky v ČR. Také přispívá na činnost např. oddílu házené TJ Fatra Napajedla, TJ Fatra – Slavia Napajedla, Klubu kultury Napajedla, Domu kultury Kroměříţ, Tenisového klubu Prostějov, UTB, atd. (Interní materiály a internetové stránky společnosti Fatra)

31

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 7.3.1 Agrofert holding, a. s. Skupina Agrofert Holding, a. s. se v současnosti skládá z více neţ 200 dceřiných podniků, které se zabývají např. zemědělstvím, potravinářstvím, chemií, pozemní technikou a nově i lesnictvím, těţbou a zpracováním dřeva. Skupina Agrofert je největší skupina v českém a slovenském zemědělství a potravinářství. Do segmentu chemie kromě Fatry, a. s. patří i další společnosti, např. Precheza, a. s., Synthesia, a. s., Energetika Chropyně, a. s., DEZA, a. s. a další. (Internetové stránky společnosti Agrofert holding, a. s.)

7.4 Organizační struktura společnosti Jedná se o právnickou osobu, jejímţ nejvyšším orgánem je valná hromada akcionářů. Statutárním orgánem je představenstvo, kterému je podřízen generální ředitel a všechny útvary společnosti. Představenstvo řídí společnost a jedná jejím jménem, rozhoduje o záleţitostech společnosti, nejsou-li v působnosti dozorčí rady nebo valné hromady. Kontrolním orgánem je dozorčí rada, která dohlíţí na výkon působnosti představenstva a podnikatelskou činnost společnosti. Společnost je rozdělena do dvou SBÚ (výrobně obchodních jednotek): SBU PVC a SBU Polymery. SBU PVC: PVC podlahové krytiny, hydroizolační folie, technické vinylové folie, plastové vytlačované profily, PVC granulát SBU Polymery: BO PET, PPF a L, Speciální výrobky (Interní materiály – Organizační struktura)

7.5 Lidské zdroje společnosti Fatra, a. s. V roce 2011 došlo k nárůstu počtu zaměstnanců, který souvisel s rozšířením vstřikovny, umístěné v areálu v Chropyni. Průměrný počet zaměstnanců tak meziročně narostl o 19 osob (cca 2 %). Dělníci THP Management Celkem

2009 816 247 19 1 082

2010 720 230 19 969

2011 744 225 19 988

Zdroj: interní materiály (Výroční zpráva Fatry, a. s. k 31. 12. 2011) Tab. 4. Průměrné počty pracovníků společnosti Fatra, a. s.

32


7.6 Výrobní portfolio a trţní segmenty Hlavní skupinu portfolia tvoří podlahoviny a doplňky k podlahovinám, hydroizolační a technické folie. Dále jsou to pak technické výrobky z PE (polyetylenu), PP (polypropylenu) a biaxiálně orientovaných materiálů PET. Skupinu speciálních výrobků tvoří profily, PVC granulát a svařované výrobky. Trţními segmenty společnosti jsou následující: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

stavebnictví - izolační fólie, technické fólie, podlahové krytiny, profily a desky potravinářství - fólie, kelímky, BO PET fólie a lamináty galanterie – desky, měkčené a neměkčené fólie obuvnictví – vytlačované profily a granuláty PVC odvětví hygieny – paropropustné fólie a lamináty, loţní vloţky zdravotnictví - Folie a desky, vstřikované výrobky, potištěné folie Automotive – Vytlačované profily, granulát PVC, folie

Nejvýznamnějším segmentem je stavebnictví. (Internetové stránky společnosti Fatra, a. s.)

7.7 Výrobky Předností je výroba produktů „na míru“, výrobků různých vlastností přizpůsobených potřebám uţivatele a poţadavkům na aplikaci. Sortiment výrobků je rozdělen do 8 produktových segmentů: 1) podlahové krytiny (značky LINO FATRA, THERMOFIX, SPORTING T, FATRA CLICK) 2) izolační folie střešní, zemní a speciální 3) technické folie 4) granulát 5) vytlačované profily 6) speciální výrobky – dezénované folie, vstřikované výrobky 7) PPF a L – paropropustné folie a lamináty (značka SONTEK F, SONTEK L) 8) BO PET – biaxiálně orientované polyesterové folie (Internetové stránky společnosti Fatra, a. s., Interní materiály)

33


8

ANALÝZA VÝVOJE HRUBÉ MARŢE V LETECH 2011-2012

8.1 Porovnání vývoje hrubé marţe V dubnu 2011 začala společnost Fatra, a. s. pouţívat ukazatel Hrubá marţe jako prostředek pro zjištění rentability prodeje. Jedná se o rozdíl trţeb a přímého materiálu. Přímý materiál zahrnuje přímý materiál konstrukce, přímý materiál pomocný a vznik vratného materiálu. V níţe uvedené tabulce jsou uvedena data týkající se hrubé marţe jednotlivých segmentů v období od dubna 2011 do prosince 2011 a od dubna 2012 do prosince2012. Segmenty Hrubá marže 4/2011-12/2011 Hrubá marže 4/2012-12/2012 Podlahoviny 120 684 908 145 152 117 Izolační fólie 94 476 058 115 343 916 Technické fólie 21 725 402 21 254 555 Granulát 6 195 923 3 720 185 Profily 21 287 078 18 697 616 Speciální výrobky 95 646 535 72 791 652 PPF a L 68 966 910 68 721 108 BO PET 61 480 181 84 431 522 Tvar. ND 6 772 016 6 491 952 Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 5. Přehled výše hrubé marže jednotlivých segmentů

Hrubá marže v mil. Kč

Hrubá marže 4/2011-12/2011

Hrubá marže 4/2012-12/2012

150 100 50 0

Segmenty

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 1. Porovnání vývoje hrubé marže od dubna do prosince roku 2011 a 2012

34

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Nejvyšší růst hrubé marţe byl zaznamenán u segmentů Podlahoviny, Izolační fólie a BO PET. Naopak k poklesu došlo u segmentů Granulát, Profily a Speciální výrobky. U segmentů Technické fólie, PPF a L a Tvarovaný novodur k výrazným změnám nedošlo, výše hrubé marţe je v obou obdobích téměř stejná.

8.2 Podíl jednotlivých segmentů na hrubé marţi V následujících dvou grafech je znázorněn podíl jednotlivých segmentů na hrubé marţi. V období od dubna do prosince 2011 mají největší hrubou marţi segmenty Podlahoviny, Izolační fólie a speciální výrobky. Naopak nejmenší hrubou marţi mají segmenty Tvarovaný novodur, Granulát a Profily. 1%

13%

24%

Podlahoviny Izolační fólie Technické fólie

14%

Granulát Profily Speciální výrobky 19%

PPF a L BO PET

19% 4%

1%

5%

Tvar. ND

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 2. Podíl segmentů na hrubé marži (duben-prosinec 2011) V období od dubna do prosince 2012 došlo ke zvýšení hrubé marţe u segmentů Podlahoviny, Izolační fólie a BO PET. Ke zmenšení hrubé marţe došlo u segmentů Technické fólie, Profily, Speciální výrobky a PPF a L. Beze změny zůstaly segmenty Tvarovaný novodur a Granulát, které mají v obou obdobích nejmenší hrubou marţi (jen 1 %). K největšímu sníţení došlo u segmentu Speciální výrobky (o 5 %) a nejvyšší nárůst zaznamenaly segmenty Podlahoviny a BO PET (o 3 %).

35

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 1% Podlahoviny

16%

27%

Izolační fólie Technické fólie

13%

Granulát Profily Speciální výrobky

14%

21%

PPF a L BO PET

3% 1%

4%

Tvar. ND

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 3. Podíl segmentů na hrubé marži (duben-prosinec 2012)

36


9

37

HRUBÁ MARŢE, TRŢBY A RENTABILITA (ROK 2012)

Segmenty Hrubá marže 1/2012-12/2012 Tržby 1/2012-12/2012 Rentabilita 1/2012-12/2012 178 815 365 321 788 618 Podlahoviny 55,57 Izolační fólie 140 484 011 505 480 116 27,79 Technické fólie 28 786 826 57 725 801 49,87 Granulát 6 038 277 38 248 071 15,79 Profily 25 246 468 45 004 749 56,10 Speciální výrobky 98 555 879 299 508 949 32,91 PPF a L 94 148 643 272 250 245 34,58 BO PET 105 407 187 256 970 360 41,02 Tvar. ND 9 409 260 23 064 881 40,79

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 6. Přehled hrubé marže, tržeb a rentability segmentů (rok 2012)

Nejvyšší trţby byly zaznamenány u segmentů Izolační fólie (28 %), Podlahoviny (18 %) a Speciální výrobky (16 %). Nejniţší trţby u segmentů Technické fólie, Profily (oba po 3 %), Granulát (2 %) a Tvarovaný novodur (jen 1 %). Nejvyšší hrubou marţi mají segmenty: Podlahoviny (26 %), Izolační fólie (21 %) a BO PET (15 %). Naopak nejniţší hrubou marţi mají stejně jako u trţeb segmenty: Technické fólie a Profily (po 4 %) a Granulát a Tvarovaný novodur (po 1 %). I kdyţ patří segment Profily k segmentům s nejniţšími trţbami a hrubou marţí, má naopak jednu z nejvyšších rentabilit (56,10 %). Obdobně je na tom i segment Technické fólie, má třetí nejvyšší rentabilitu (49,87 %). I Podlahoviny patří mezi segmenty s vysokou rentabilitou (55,57 %). Stejně jako u trţeb a hrubé marţe je na tom nejhůře s rentabilitou segment Granulát (15,79 %). I kdyţ mají segmenty Izolační fólie a Speciální výrobky jedny z nejvyšších trţeb a hrubých marţí, s rentabilitou patří k nejhorším (27,79 % mají Izolační fólie a 32,91 % Speciální výrobky).


1%

Podlahoviny 26%

15%

Izolační fólie Technické fólie 21%

14%

Granulát Profily Speciální výrobky PPF a L

14%

BO PET 4%

Tvar. ND

4%

1%

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 4. Segmenty podle velikosti hrubé marže v roce 2012 1%

14%

Podlahoviny

18%

Izolační fólie Technické fólie Granulát

15%

28%

Profily Speciální výrobky

16%

PPF a L 3%

3%

BO PET Tvar. ND

2%

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů

Rentabilita v %

Graf 5. Segmenty podle velikosti tržeb v roce 2012 60,00 40,00 20,00

55,6

56,1

49,9

32,9 34,6

27,8

41,0 40,8

15,8

0,00

Rentabilita 1/2012-12/2012

Zdroj: vlastní zpracování dle interních zdrojů Graf 6. Segmenty podle velikosti rentability v roce 2012

38


10 ANALÝZA VÝVOJE HRUBÉ MARŢE V JEDNOTLIVÝCH TRŢNÍCH SEGMENTECH V následné kapitole je provedena analýza hrubé marţe pro kaţdý segment. Sloupečky v grafech znázorňují výši hrubé marţe za jednotlivé měsíce (jsou zde zahrnuty i měsíce leden, únor a březen roku 2012 kvůli znázornění vývoje za celé období, po které společnost Fatra, a. s. pouţívala tento ukazatel). Červená křivka v grafech znázorňuje průměrnou prodejní cenu nebo rentabilitu. Tyto ukazatele se vypočítají:

10.1 Segment Podlahoviny Segment podlahové krytiny měl v roce 2012 nejvyšší hrubou marţi a rentabilitu. S trţbami byl na „2. místě“. Hrubá marţe u tohoto segmentu v roce 2011 nejdříve roste, pak mírně klesá a ke konci roku začíná mírně růst. Začátkem roku 2012 došlo k většímu poklesu. Je to způsobeno hlavně zimním obdobím, kdy jsou stavební práce a s tím i spojené podlahářské práce v útlumu. Od března 2012 hrubá marţe u tohoto segmentu roste. V červnu došlo k poklesu a aţ do konce roku 2012 hrubá marţe střídavě roste a klesá. U průměrné prodejní ceny rovněţ dochází ke střídavému růstu a poklesu. Největší výkyv nastal v únoru 2012. Rentabilita se pohybuje od 52 do 58 %. Ve vývoji hrubé marţe můţeme pozorovat rostoucí trend. Úroveň rentability hrubé marţe je v průběhu celého období stabilní a nelze proto konstatovat, ţe by nějak souvisela s vývojem absolutní hrubé marţe v Kč. To samé lze tvrdit o průměrné prodejní ceně.

39

20 000

40

60,0

16 000 40,0

12 000 8 000

20,0

4 000 0

0,0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíce Hrubá marže v tis. Kč

Průměrná prodejní cena

Hrubá marže v tis. Kč



Zdroj: vlastní zpracování dle interních zdrojů

20 000 16 000 12 000 8 000 4 000 0

0,8 0,6 0,4 0,2

Rentabilita


Graf 7. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Podlahoviny

0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíce Hrubá marže v tis. Kč

Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 8. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Podlahoviny

10.2 Segment Izolační fólie Segment izolačních fólií zaujímá první pozici v trţbách a druhou pozici ve hrubé marţi. S rentabilitou je, ale jedním z nejhorších segmentů. Od začátku roku 2011 nejsou patrné velké výkyvy v růstu, aţ v září 2011 dochází k většímu růstu a v dalších měsících k mírnějšímu sníţení. V prosinci 2011 dochází ke značnému propadu hrubé marţe (opět způsobeno nesezónností), která zaznamenává větší růst aţ v březnu 2012. Poté trvá vývoj s mírnými výkyvy aţ do listopadu 2012. V prosinci 2012 dochází stejně jako v prosinci 2011 ke značnému propadu. Jedná se o zimní měsíc, kdy se začíná projevovat útlum ve stavebnictví a za druhé má na výši fakturací vliv dovolených a Vánočních svátků. Nejniţší průměrná prodejní cena byla v dubnu 2011.


41

K největšímu výkyvu došlo v únoru 2012, jinak má křivka vzrůstající tendenci. Rentabilita se pohybuje od 23 do 30 % a má naopak klesající tendenci. Ani zde nemůţeme prokázat závislost mezi rentabilitou HM a jejím objemem v Kč. Protoţe ale rentabilita kolísá výrazněji neţ např. u segmentu PK, stálo by za úvahu hlubší porovnání závislosti ne pouze na úrovni segmentu jako celku ale např. pro

16 000

60,0

12 000

40,0

8 000 20,0

4 000 0

0,0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12



konkrétní zákazníky a skupiny artiklů.

Měsíce Hrubá marže v tis. Kč



16 000 0,4

12 000 8 000

0,2

4 000 0

Rentabilita


Graf 9. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Izolační fólie


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 10. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Izolační fólie

10.3 Segment Technické fólie U hrubé marţe segmentu technické fólie dochází od dubna do července 2011 k poklesu a do listopadu následuje mírné zvyšování. V prosinci však následuje větší

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín pokles a do března 2012 se hrubá marţe zvyšuje, pak opět následuje pokles aţ do července, kdy dojde k výraznějšímu růstu. Výrazný propad nastává i v prosinci 2012. Křivka průměrné prodejní ceny výrazně kolísá. Maxima bylo dosaţeno v srpnu 2011 a minima v prosinci 2011. Rentabilita se pohybuje od 45 do 52 %. Zde lze konstatovat, ţe podobně jako segment PK si segment TF drţí určitou úroveň


4 000

72,0 68,0

3 000

64,0 2 000 60,0 1 000

56,0

0

52,0


rentability, která nemá přímou závislost s výší hrubé marţe.

4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíce Hrubá marže v tis. Kč


Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 11. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Technické fólie 0,6

3 000 0,4 2 000 0,2

Rentabilita


4 000

1 000 0


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 12. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Technické fólie

42


43

10.4 Segment Granulát Tento segment je na tom nejhůře s hrubou marţí, trţbami i rentabilitou. K výrazné změně došlo v květnu 2011, kdy došlo k prudkému růstu, coţ bylo způsobeno mimořádným odběrem hlavního zákazníka, který se potřeboval předzásobit kvůli výrobní odstávce na jeho straně. V následném měsíci se výše hrubé marţe vrátila do obvyklé úrovně. Křivka průměrné prodejní ceny má spíše klesající charakter, coţ jednoznačně souvisí s tlakem zákazníků na sniţování prodejních cen. Rentabilita má značně kolísající charakter. Je to způsobeno ve výkyvech cen vstupních surovin a v časovém skluzu, kdy zákazníci poţadují promítnout změny cen surovin do prodejních cen. U segmentu můţeme pozorovat jednoznačný klesající trend jak v objemu absolutní hrubé marţe, tak i v rentabilitě HM. K tomuto jevu dochází od března roku 2012. Bylo to způsobeno odchodem některých důleţitých zákazníků. Tím byla ovlivněna i rentabilita, protoţe u těchto zákazníků bylo dosahováno vyššího zhodnocení. Co se týká vztahu průměrné prodejní ceny (a rentability) k výši hrubé marţe, nelze ze segmentu jako celku vyvodit nějaké jednoznačné závěry. Podobně jako u segmentu IF by bylo zapotřebí provést hlubší analýzu. Jedná se ale o typ obchodu, kde sníţením prodejní ceny lze dosáhnout vyšších objemů. Sniţování ceny by zde ale muselo být pečlivě zváţeno a odsouhlaseno ekonomickým úsekem, protoţe rentabilita segmentu

2 000

40,0

1 600

30,0

1 200

20,0

800

10,0

400 0

0,0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12



Granulát je jedna z nejhorších.



Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 13. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Granulát


0,3

1 600 0,2

1 200 800

0,1

Rentabilita


2 000

44

400 0


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních zdrojů Graf 14. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Granulát

10.5 Segment Profily Segment Profily patří k segmentům s nejniţšími trţbami a hrubou marţí, zároveň je však segmentem s nejvyšší rentabilitou. K výrazným změnám došlo v prosinci roku 2011 i 2012, kdy se hrubá marţe výrazně sníţila. Nejvýraznějším výkyvem na křivce průměrné prodejní ceny je propad v březnu 2012. Rentabilita se pohybuje od 50 do 60 %. Ve výši hrubé marţe v Kč můţeme pozorovat klesající trend. Rentabilita HM segmentu profily je podobná segmentu PK, drţí si stabilní vysokou

3 000

80,0 60,0

2 000

40,0 1 000

20,0

0



Zdroj: vlastní zpracování dle interních zdrojů Graf 15. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Profily



úroveň.

3 000

45

0,8 0,6

2 000

0,4 1 000

0,2

0

Rentabilita




Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 16. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Profily

10.6 Segment Speciální výrobky V segmentu Speciální výrobky došlo k výraznému růstu hrubé marţe v červnu a listopadu 2011 a v květnu 2012. Po těchto měsících následoval propad výše hrubé marţe. Na křivce průměrné prodejní ceny k ţádným prudkým výkyvům nedošlo. Jak ve výši hrubé marţe, tak i v průměrné prodejní ceně můţeme pozorovat klesající trend.

Rentabilita se pohybuje od 26 do 36 %. K výraznějšímu sníţení došlo

16 000

80,0

12 000

60,0

8 000

40,0

4 000

20,0

0

0,0 4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12



Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 17. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Speciální výrobky



v červenci 2012, jinak křivka mírně kolísá.

46

16 000 0,4

12 000 8 000

0,2

4 000 0

Rentabilita



0 4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 18. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Speciální výrobky

10.7 Segment Paropropustné fólie a lamináty (PPF a L) U tohoto segmentu k ţádným prudkým výkyvům růstu nebo poklesu hrubé marţe nedochází. I na křivkách průměrné prodejní ceny a rentability nejsou zaznamenány prudké změny. Rentabilita se pohybuje od 31 do 38 %. Z vývoje rentability a výše HM v Kč je patrné, ţe se sniţováním rentability dochází k poklesu HM a se zvyšováním

12 000

80,0 60,0

8 000

40,0 4 000

20,0

0



Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 19. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu PPF a L



k růstu.

47

12 000 0,4 8 000 0,2

4 000 0

Rentabilita




Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 20. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu PPF a L

10.8 Segment BO PET Tento segment měl v roce 2012 třetí nejvyšší hrubou marţi, ale aţ 5. nejvyšší trţby. V měsíci prosinec v obou letech došlo k výraznému propadu výše hrubé marţe. K prudkému nárůstu došlo v lednu 2012 a listopadu 2012. Na křivce průměrné prodejní ceny dochází během celého období střídavě k mírnému růstu a poklesu. Nejvyšší propad rentability byl v prosinci 2011, dále pak má křivka rostoucí tendenci. Rentabilita se pohybuje od 30 do 45 %. Podobně jako u segmentu PPF dochází s růstem rentability k růstu absolutní hrubé marţe a naopak, coţ je logické především matematicky (větší rentabilita produkuje vyšší HM v Kč, při stejném objemu prodeje). Výkyvy v rentabilitě zde způsobené jsou dány změnami cenové úrovně vstupních surovin. Ty však nejsou promítnuty do prodejních cen, čímţ dochází k obdobím, kdy z toho firma profituje více a jindy zase méně. Na výši prodaných objemů má ale zásadní vliv především trţní prostředí (tj. rychle se měnící konkurenční prostředí).

48

16 000

100,0

12 000

80,0 60,0

8 000

40,0

4 000

20,0

0

0,0 4

5 6 7

8 9 10 11 12 1

2 3 4

5 6

7 8

9 10 11 12






Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 21. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu BO PET 0,6

12 000

0,4

8 000 0,2

4 000 0

Rentabilita


16 000

0 4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 22. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu BO PET

10.9 Segment Tvarovaný novodur Segment Tvarovaný novodur má se segmenty Granulát, Profily a Technické fólie nejniţší hrubé marţe i trţby. K výraznému propadu vývoje hrubé došlo v srpnu a listopadu roku 2011 a prosinci roku 2012. Prudký nárůst byl zaznamenán v lednu 2012. Na křivce průměrné prodejní ceny dochází k výraznému výkyvu v srpnu 2011, listopadu 2011, květnu 2012, dále pak v září a prosinci 2012. Rentabilita se pohybuje od 23 do 45 %. K výraznému propadu došlo v prosinci 2011.

1 200

49

100,0 80,0

800

60,0 40,0

400

20,0 0

0,0 4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8




9 10 11 12




1 200

0,6

800

0,4

400

0,2

0


Rentabilita

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Graf 24. Vývoj hrubé marže a rentability segmentu Tvarovaný novodur

Rentabilita


Graf 23. Vývoj hrubé marže a průměrné prodejní ceny segmentu Tvarovaný novodur


11 SEŘAZENÍ SEGMENTŮ PODLE RŮZNÝCH HLEDISEK 11.1 Seřazení podle trţeb Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Segmenty Izolační fólie Podlahoviny Speciální výrobky PPF a L BO PET Technické fólie Profily Granulát Tvar. ND

Tržby 1/2012-12/2012 505 480 116 321 788 618 299 508 949 272 250 245 256 970 360 57 725 801 45 004 749 38 248 071 23 064 881

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 7. Seřazení segmentů podle tržeb (rok 2012)

11.2 Seřazení podle hrubé marţe Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Segmenty Podlahoviny Izolační fólie BO PET Speciální výrobky PPF a L Technické fólie Profily Tvar. ND Granulát

Hrubá marže 1/2012-12/2012 178 815 365 140 484 011 105 407 187 98 555 879 94 148 643 28 786 826 25 246 468 9 409 260 6 038 277

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 8. Seřazení segmentů podle hrubé marže (rok 2012)

50


51

11.3 Seřazení podle rentability Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Segmenty Rentabilita 1/2012-12/2012 Profily 56,1 Podlahoviny 55,6 Technické fólie 49,9 BO PET 41 Tvar. ND 40,8 PPF a L 34,6 Speciální výrobky 32,9 Izolační fólie 27,8 Granulát 15,8

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 9. Seřazení segmentů podle rentability (rok 2012)

11.4 Seřazení podle indexu růstu trţeb mezi roky 2012/2009 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Segmenty Izolační fólie PPF a L Podlahoviny Speciální výrobky BO PET Profily Tvar. ND Granulát Technické fólie

Index růstu tržeb mezi roky 2012/2009 2,34 1,34 1,28 1,25 1,19 0,96 0,9 0,6 0,39

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 10. Seřazení segmentů podle indexu tržeb

11.5 Seřazení podle pracovního kapitálu Pracovní kapitál by měl vyjadřovat vázanost oběţných aktiv k segmentu. Čím větší je vázanost, tím musí mít podnik více peněz na financování segmentu. Optimální je, pokud je vázanost co nejniţší.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Segmenty Tvar. ND Profily Granulát Technické fólie Speciální výrobky PPF a L BO PET Podlahoviny Izolační fólie

Pracovní kapitál (r. 2012) 11 803 16 616 32 143 44 232 92 440 96 837 139 839 160 299 357 000

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab. 11. Seřazení segmentů podle pracovního kapitálu

11.6 Seřazení podle CPS (cash potencial segmentu)

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Seřazení dle CPS Podlahoviny Speciální výrobky Izolační fólie PPF a L BO PET Technické fólie Profily Tvar. ND Granulát

Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Tab.

12. Seřazení segmentů

podle Cash potencial segmentu

52


53

12 KALKULACE

Zdroj: Interní materiál firmy (prezentace Systém řízení profitability) Obr. 4. Kalkulační vzorec společnosti Fatra, a. s.

12.1 Popis prvků kalkulačního vzorce 12.1.1 Přímý materiál konstrukce Základní materiál, který vstupuje do výrobku, kromě obalového materiálu (jedná se o nakupované suroviny a interní vratný materiál, který je buď ve stavu v jakém vznikl ve výrobním procesu, nebo je pouţit ve formě drti) 12.1.2 Přímý materiál pomocný Jedná se o obalový materiál. V kalkulaci tento kalkulační prvek vyjadřuje náklady na balení artiklu. 12.1.3 Vznik vratného materiálu Sniţuje kalkulované náklady (jeho hodnota je v kalkulaci uvedena s mínusem). Je to materiál, který vzniká při výrobě daného artiklu a je poté zpětně vyuţit ve výrobním procesu jako ekvivalent k nakupovaným surovinám (příklady vratného materiálu - okraje, materiál ze zajíţdění, vyjíţdění, kalkulovaný zmetkový materiál, apod.) 12.1.4 Přímé mzdy Kalkulované mzdy na výrobek, vychází z výkonových norem, které jsou zapsány v technologických předpisech. Na úroveň přímých mezd má vliv ocenění tarifů, které jsou součástí podnikové kolektivní smlouvy. 12.1.5 Výrobní reţie (VR) Jedná se o kalkulovanou přiráţku reţijních nákladů k výrobku. Rozvrhovou základnou pro výpočet přiráţky jsou přímé mzdy. Vypočítá se:


54

Z uvedeného vyplývá, ţe čím je výrobek mzdově náročnější, tím větší hodnota VR je na něj nabalena. 12.1.6 Vlastní náklady výroby (VNV) Jsou pouţity pro oceňování zásob ve finančním účetnictví. Čili skladová cena výrobku je v úrovni VNV.

12.2 Typy kalkulací 12.2.1 Plánované kalkulace Pouţívají se při zpracovávání ročního hospodářského plánu. Jsou sestaveny na základě plánovaných cen vstupních surovin, plánovaných sazeb výkonů, plánovaných sazeb přiráţek VR. 12.2.2 Běţné kalkulace Slouţí pro oceňování zásob, pro ocenění poloţek v kusovníku jsou vyuţity skutečné (neustále se měnící) ceny vstupních surovin. Pro ceny vstupních surovin je v účetnictví pouţita metoda ocenění na základě variabilní průměrné ceny (neustálé průměrování ceny na základě nových příjmů na sklad). Pro výpočet sazby VR jsou pouţity plánované sazby % VR. Kusovník a normy kalkulace jsou tvořeny na základě údajů v technologických předpisech. Technologické předpisy jsou pravidelně upravovány dle analýz skutečné a normované spotřeby. 12.2.3 Výsledné kalkulace Provádí se aţ ke konci roku. Tyto kalkulace jsou oceněny cenami surovin ke konci roku (31. 12) a pro výpočet sazeb jsou pouţity skutečné procentní sazby VR (tj. skutečné reţijní náklady střediska / skutečné přímé mzdy). Výsledné kalkulace slouţí k závěrečnému přecenění zásob. 12.2.4 Operativní kalkulace Jsou počítány pro nové, ještě v systému nezavedené artikly. Oddělení controllingu spočítá tyto kalkulace na základě podkladů technické přípravy výroby (ještě se nejedná o techn. předpis). Kalkulace slouţí k rozhodnutí, zda zamýšlený nový artikl bude pro firmu ziskový


55

nebo ztrátový. A to v případě, kdy si zákazník určí limitní prodejní cenu. V opačném případě, kdy prodejní cenu navrhuje Fatra, slouţí kalkulace pro stanovení prodejní ceny.

12.3 Členění nákladů v kalkulaci 12.3.1 Variabilní a fixní náklady

Fixní náklady = výrobní reţie Je potřeba říci, ţe prvek výrobní reţie nelze jednoznačně zařadit do skupiny fixních nákladů. Část z nich jsou fixní (např. různé druhy nájemného, odpisy, náklady na vytápění budov), část z nich mají ale charakter přímých nákladů (např. spotřeba elektrické energie, spotřeba palet, atd.). Ty přímého charakteru nejsou vyčleněny zvlášť z důvodu jejich obtíţného a komplikovaného přiřazení ke kalkulační jednici. (firma např. nemá měřiče energií u všech linek, tak aby bylo moţno určit spotřebu energie na výrobu konkrétního artiklu).


56

13 UKAZATELE PŘÍNOSU VÝROBKŮ Společnost Fatra, a. s. hodnotí přínos výrobku pomocí těchto ukazatelů:

13.1 Hrubá marţe Hrubá marţe slouţí jako prostředek pro hodnocení rentability prodejů. (

)

Skutečná prodejní cena vychází z faktury. Jedná se o brutto prodejní cenu, která v sobě můţe zahrnovat dopravu, provize a není očištěna o mnoţstevní bonusy, které se vyplácí např. jednou ročně. Proto by bylo lepší pracovat s netto prodejní cenou, jejíţ definice je níţe:

Pro materiál je pouţívána hodnota materiálu z platné (běţné) kalkulace výrobku (jedná se o přímý materiál konstrukce + materiál pomocný – vznik vratného materiálu). Jednotlivé kalkulační prvky jsou popsány v předchozí kapitole. Pro dosaţení objektivity hrubé marţe je nutné neustálé zpřesňování kalkulací na základě skutečných nákladů. K tomu podnik pouţívá tzv. analýzu normované a skutečné spotřeby materiálu, kterou sleduje pro kaţdé jednotlivé výrobní středisko. Pokud ekonom, který se analýzou zabývá, shledá jednoznačnou odchylku proti normě, vyţaduje přijmutí nápravného opatření ze strany TPV a výroby. Pokud se jedná o neřešitelný případ (skutečné výrobní náklady jsou vyšší neţ normované), je změna promítnuta do kalkulace a tím je zároveň zpřesněna objektivita hrubé marţe. Pohyby cen vstupních surovin jsou do kalkulací promítnuty pravidelným měsíčním přeceňováním. U ukazatele Hrubá marţe se nesleduje pouze skutečnost, ale hodnotí se i její porovnání s plánem a skutečností minulého roku (období). Při tomto sledování mohou vzniknout tyto typy odchylek vůči plánu (min. období): 1) odchylky v prodejní ceně 2) odchylky v hodnotě materiálu – jsou ovlivněny rozdílem mezi plánovou a skutečnou cenou vstupů, rozdíly mezi plánovou normou a normou upravovanou na základě skutečnosti 3) mnoţstevní odchylky – plnění/neplnění mnoţstevního plánu 4) odchylky sortimentní


57

Můţeme konstatovat, ţe ukazatel hrubá marţe má své přednosti i slabiny. Přednosti hrubé marţe: 1) lze ji vztáhnout k artiklu, k zákazníkovi, k zemi, k prodejnímu skladu, ke skupině produktů 2) hrubá marţe není účetní ukazatel, který by měl vazbu k zaúčtovaným nákladům, vztahuje se k dosaţeným prodejům daného období, kdeţto účetní ukazatele jako např. zisk, jsou ovlivněny nejen prodeji, ale i změnou stavu zásob 3) firma Fatra má v informačním systému zavedeny nástroje pro sledování hrubé marţe (analýza ziskovosti v IS SAP) 4) lze ho pouţít jako nástroj pro odměňování ve mzdové politice (je lepší motivační ukazatel neţ trţby) Slabiny hrubé marţe: 5) její objektivita je silně závislá na přesnosti kalkulací 6) je počítána z brutto ceny, která v sobě nezahrnuje odečtení přepravného, provizí a slev

13.2 Rentabilita hrubé marţe Jedná se o poměrový ukazatel, který podnik pouţívá k hodnocení rentability. Je vyjádřen v %. S rentabilitou lze pracovat různě, slouţí ke srovnání rentability na úrovni segmentů, zákazníků, artiklů ale mimo to je také nástrojem pro odhalení nevýnosných obchodních případů. Je-li rentabilita hrubé marţe niţší neţ 10 % (coţ je příklad), je to varovný signál pro přezkoumání rentability obchodního případu. Aby byl obchod pro firmu ekonomicky přijatelný, musí být prodejní cena vyšší neţ variabilní náklady spojené s výrobou a obchodem (ty zahrnují materiál na výrobu + přímé mzdy + doprava + přímé energie + ostatní přímé náklady – např. palety, aj.).

13.3 Krycí příspěvek KP 1

KP 1 je na rozdíl od Hrubé marţe účetní ukazatel. Je srozumitelný, relevantní a nezpochybnitelný parametr slouţící pro hodnocení ekonomického přínosu. Pro výpočet KP 1 je pouţita skutečná spotřeba materiálu (čili účty 501). Tím se KP1 odlišuje od hrubé marţe, která je počítána z kalkulované spotřeby.


58

Z uvedeného vzorce vyplývá, ţe na výši KP1 má vliv nejen dosaţená fakturace a její rentabilita, ale také výše výroby. Jelikoţ je to účetní ukazatel, který firma zjišťuje součtem jednotlivých analytických účtů, lze ho hodnotit pouze na úrovni účetních středisek nebo jejich agregací (coţ jsou např. zmiňované segmenty). Nelze uţ ale ukazatel vztáhnout ke konkrétnímu zákazníku, artiklu, státu, apod., coţ je z pohledu hlubší analýzy ekonomického přínosu jednoznačná nevýhoda.

13.4 Krycí příspěvek KP 2

KP2 je základní parametr pro zjišťování ekonomického přínosu SBU. Opět se jedná o účetní ukazatel. Ukazatele KP1 a KP2 se sledují na úrovni podniku a jednotlivých segmentů. Pro účely hodnocení segmentu podnik pouţívá modifikovaný výkaz zisku a ztrát (tzv. výsledovka segmentu). Vzor výsledovky – viz příloha P II

13.5 Cash potencial segmentu

13.6 EBIT Hospodářský výsledek bez finančních a mimořádných výnosů a nákladů

13.7 EBITDA Hospodářský výsledek bez finančních a mimořádných výnosů a nákladů a bez odpisů

13.8 Hospodářský výsledek


59

14 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NÁKUPNÍCH CEN MATERIÁLU A SUROVIN, ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PRODEJNÍCH CEN VÝROBKŮ 14.1 Řešení problematiky nákupních cen materiálu a surovin Jednou z hlavních činností podniku je nákup, jehoţ prostřednictvím podnik získává materiál, suroviny, energii, aj. Podnik se musí postarat o jejich skladování a včasné dostání do výroby s co nejniţšími náklady. Základní funkcí nákupu je zabezpečit zabezpečení výrobních

procesů

surovinami,

materiálem

v potřebném

čase,

mnoţství,

sortimentu a kvalitě. Pevná smluvní cena je maximálním rizikem pro prodávajícího. Kupující tento typ ceny přijímá zvláště na delší období, má tak zaručenou cenu bez vlivů inflace. Menším rizikem je cena, kterou lze zpravit dodatečnou dohodou. Součástí smlouvy je podmínka, ţe lze vyvolat jednání o ceně, čímţ se vyhodnotí vliv inflace, vývoj nákladů a lze se dohodnout na nové ceně. Někdy lze uplatnit i indexové ceny. Ve smlouvě jsou indexy, jimiţ lze upravovat cenu podle skutečného vývoje vybraných nákladových poloţek dodavatele. Ve většině případů se dá nákupní cena ovlivnit i nakupovaným objemem. Zvýšení objemu od jednoho dodavatele umoţní vyjednat niţší nákupní cenu – ať uţ v podobě mnoţstevních slev, nebo přímo v nákupní ceně. Odběry pouze od jednoho dodavatele přináší ale svá rizika. Proto se Fatra, a.s. snaţí vyhnout tzv. „single source“ – čili závislosti na jednom dodavateli (po kaţdou konkrétní surovinu). Tedy, i kdyţ je dodavatel spolehlivý, silný subjekt, je povinnost nákupčích udrţovat nákupní styk i s vedlejším dodavatelem, jenţ bude moci překlenout případný výpadek současného dodavatele nebo jej zcela nahradit. Jako dalšího prostředku pro sníţení cen se vyuţívá platebních skont. Pokud má podnik dobře řízené cash-flow a můţe si dovolit platit v předstihu, ušetří na nákupní ceně např. 2% slevu. Nejdůleţitějším faktorem pro určení nákupní ceny je bezpochyby poptávka a nabídka. Funguje-li na trhu pouze jediný dodavatel (např. v oblasti druhotných surovin), vede se vyjednávání o ceně velmi těţce. Úspěšná nákupní strategie sleduje:


60

1) finanční zdraví dodavatelů (např. jaký je objem produkce, zákazníci, výroční zprávy o hospodaření) 2) perspektivnost jejich rozvoje (např. jak má silnou vědu a vývoj) 3) výrobní schopnost (např. kolik má výrobních jednotek, zda je schopný akceptovat moderní metody řízení výroby – JIT) 4) dodavatelské výkony (např. dodací cykly, mnoţství, reakce na mimořádné poţadavky) 5) vývoj nákladů a cen 6) kvalitu – (např. uplatnění systému řízení jakosti) 7) vzdálenost dodavatele (znamená optimalizace přepravních nákladů, větší pruţnost) 8) pruţnost dodavatele (nejen v oblasti dodávek, ale i v řešení reklamací) 9) schopnost dodavatele vyvíjet pro zákazníka nové produkty Proces nákupu, je popsán v samostatné směrnici. Všichni pracovníci nákupu jsou povinni se jí řídit. Co se týká nákupu ostatního (nesurovinového), velký význam pro optimalizaci nákladů má povinnost při nákupu nad 50 tis. Kč vypsat výběrové řízení. Přesný postup, jak má být výběrové zřízení zorganizováno, jaký je min. počet přihlášených a podle jakých parametrů se VR hodnotí, je popsáno v organizační směrnici pro poptávková a výběrová řízení. Její dodrţování je přísně kontrolováno.

14.2 Řešení problematiky prodejních cen výrobků Prodejní činnost podniku zahrnuje veškeré činnosti, které souvisejí s přesunem výrobků a sluţeb ke spotřebiteli. Podniky se musí orientovat na potřeby a přání svých zákazníků. Prodej zboţí představuje nejdůleţitější podnikovou činnost, protoţe při prodeji zboţí podnik realizuje zisk. Z hlediska prodeje je určujícím faktorem cena. Podnik by měl definovat horní hranici ceny, kterou by byl zákazník ochoten za výrobek zaplatit. Součástí cenové politiky podniku je i rozbor cen konkurence a metoda stanovení ceny. 1) nákladově orientovaná cena = součet vlastních nákladů + zisková přiráţka 2) poptávkově orientovaná cena = základem ceny je zákazníkem vnímaná hodnota, tato metoda se často zjišťuje dotazováním, pozorováním, atd. 3) konkurenčně orientovaná cena – stanoví se jako průměr cen ostatních výrobců, často se pouţívá i strategie drţet cenu níţe neţ je cena rozhodujícího klienta

Fatra, a.s. zastává, co se týká cenotvorby, velmi rozdílné přístupy dle jednotlivých segmentů:


61

1) prodejní cena je upravována v závislosti na pohybu vstupní ceny suroviny. Jedná se o vzájemnou dohodu mezi podnikem a zákazníkem – musí být takto popsáno v rámcové smlouvě. Pohyb vstupní ceny suroviny se většinou stanovuje dle daného trţního indexu dané suroviny, ne dle skutečné nákupní ceny, kterou dosahuje Fatra. Takţe záleţí na šikovnosti nákupu podniku, jestli dokáţe nakoupit v lepší/horši cenové úrovni neţ je dohodnutý trţní index. Tento způsob zaručuje výrobci, ţe zdraţení ceny suroviny se odrazí ve zdraţení prodejní ceny. Stejný postup ale funguje i pro zlevnění. 2) trţně orientovaná cena – vyjednávání ceny mezi výrobcem a zákazníkem. Většinou je stanovena v úrovni cen konkurenčních výrobců. Jaká bude konečná cena, je vţdy ovlivněno mnoha faktory – hlavně poptávaným objemem, kvalitou artiklu, atd. 3) cena stanovená podnikem (součet vlastních nákladů výroby + přiráţka zisku), z ekonomického pohledu se jedná o nejvýhodnější způsob stanovení ceny. Je ovšem moţný pouze u některých produktů (zejména u těch, kde má podnik významné postavení na trhu, dlouhodobou tradici a konkurenční výhodu). Dále je moţné uplatňovat tento postup u zakázkové výroby a menších poptávek. 4) dále se rozlišuje různá cenotvorba pro malé a velké zákazníky, pro tuzemsko a zahraničí, atd. Cenotvorba je v úzké míře spjata s obchodní strategií a záměry podniku


62

ZÁVĚR Společnost Fatra, a. s. podniká ve dvou provozovnách, Napajedlech a Chropyni. Zabývá se zpracováním plastů. Teoretická část této absolventské práce je zaměřena na seznámení se s pojmy kalkulace (co je jejím obsahem, co obsahuje kalkulační systém a jaké jsou metody kalkulací), s metodou direct costing a kalkulací variabilních nákladů. Poslední kapitola této části je věnována ukazatelům slouţícím ke zjištění ekonomického přínosu výrobků. Tyto ukazatele, jako je např. hrubá marţe nebo krycí příspěvky, pouţívá i společnost Fatra, a. s. Cílem praktické části bylo provedení analýzy hrubé marţe v jednotlivých segmentech společnosti Fatra, a. s. U některých segmentů je patrný rostoucí trend hrubé marţe (např. u segmentů Podlahové krytiny nebo Izolační fólie), u jiných naopak klesající (např. segment Granulát). U segmentů Podlahové krytiny a Technické fólie nelze prokázat souvislost mezi hrubou marţí a rentabilitou. U segmentů Granulát a Izolační fólie by bylo zapotřebí provést podrobnější analýzu pro konkrétní skupinu artiklů nebo konkrétní zákazníky. Ačkoliv segmenty Podlahoviny a Izolační fólie patří k segmentům s nejvyšší hrubou marţí a nejvyššími trţbami, z hlediska pracovního kapitálu patří k nejhorším, protoţe podnik musí mít dostatek prostředků pro jejich financování. Z hlediska výše trţeb a hrubé marţe jsou na tom nejhůře segmenty Granulát a Tvarovaný novodur. Naopak segment Tvarovaný novodur váţe nejméně prostředků na financování. Pro hodnocení přínosu výrobků slouţí ukazatel hrubá marţe. Jeho nevýhodou je, ţe se počítá z brutto ceny (tj. z fakturované ceny, která zahrnuje i dopravu, provize a mnoţstevní bonusy). Proto by bylo výhodnější počítat hrubou marţi z netto ceny očištěné o přepravné, provize a slevy. Rovněţ je nutné pro její objektivitu neustále zpřesňovat kalkulace na základě skutečných nákladů. Ve společnosti Fatra, a. s. je rovněţ podrobně sledován i vývoj prodejních cen výrobků (viz vzor v příloze P III). Je zde detailně rozebráno jaký objem odbytu byl fakturován konkrétním zákazníkům a jak se cena měnila v průběhu měsíců.


SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1.

Historie společnosti Fatra, a.s. Fatra, a.s., 2001-2013. [online]. [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://www.fatra.cz/cz/fatra/historie/

2.

HRADECKÝ, Mojmír, 2008. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 259 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2471-3.

3.

Chemie ve skupině AGROFERT | AGROFERT HOLDING, a.s.,2012-2013. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/?1451/chemieve-skupine-agrofert

4.

KAČENKA, Z., 1968. Moderní metody kalkulace a optimalizace Praha: Státní ústav pro racionalizaci ve spotřebním průmyslu.

5.

KRÁL, Bohumil, 2005. Manažerské účetnictví. 2., rozš. vyd. Praha: Management Press, 475 s. Vzdělávání účetních v ČR (Institut svazu účetních). ISBN 80-726-1131-3.

6.

Organizační řád Fatry, a. s. – interní materiál

7.

POPESKO, Boris, 2009. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 233 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-2974-9.

8.

Pravidla ekonomického řízení Fatry, a. s. – interní materiál

9.

Produkty z Fatry, a.s., 2001-2013. [online]. [lcit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.fatra.cz/cz/produkty/

10. Publikace Fatra 1935-2005 – interní materiál 11. Segmenty | AGROFERT HOLDING, a.s., 2012-2013. [online]. [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/?1457/segmenty 12. Segmenty a hrubá marže – interní materiál 13. Skupina AGROFERT | AGROFERT HOLDING, a.s., 2012-2013. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/?1506/skupina-agrofert 14. SYNEK, Miloslav, 1996. Manažerská ekonomika. Vyd. 1. Praha: Grada, 455 s. ISBN 80-716-9211-5. 15. SYNEK, Miloslav, 2011. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.

63

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 16. SYNEK, Miloslav, 1999. Podniková ekonomika. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 456 s. ISBN 80-717-9228-4. 17. Synext.cz - Krycí příspěvky a bod zvratu, 2008. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html 18. Systém řízení profitability – interní materiál (ppt) 19. Tržní segmenty Fatra, a.s., 2001-2013. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.fatra.cz/cz/fatra/trzni-segmenty/ 20. Vize, mise, hodnoty Fatra, a.s., 2001-2013. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.fatra.cz/cz/fatra/vize-mise-hodnoty/ 21. Výroční zpráva Fatry, a. s. k 31. 12. 2011 – interní materiál

64


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK A. S.

Akciová společnost

BO PET

Biaxiálně orientované polyesterové fólie

cj

Jednotková cena

F

Úhrn fixních nákladů

FC

Fakturovaná cena

FN

Fixní náklady

HM

Hrubá marţe

HV

Hospodářský výsledek

IS SAP

Informační systém SAP

KJ

Kalkulační jednice

KP 1

Krycí příspěvek na úhradu reţijních nákladů a tvorbu zisku

KP 2

Krycí příspěvek na úhradu správní reţie, odbytovou reţii a tvorbu zisku

KS

Kalkulační systém

N

Náklady

PE, PP

Polyetylen, Polypropylen

PPF A L Segment Paropropustné fólie a lamináty SBÚ

Výrobní a obchodní jednotka

TPV

Technická příprava výroby

vj

Variabilní náklady na jednotku produkce

VN

Variabilní náklady

VNV

Vlastní náklady výroby

VR

Výrobní reţie

X1

Objem produkce, kde se dosahuje bodu zvratu

65


66

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Členění kalkulačního vzorce ................................................................................... 17 Obr. 2. Bod zvratu................................................................................................................ 26 Obr. 3. Logo společnosti Fatra, a. s., Napajedla .................................................................. 30 Obr. 4. Kalkulační vzorec společnosti Fatra, a. s. ............................................................... 53


67

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Podniková výsledovka ............................................................................................ 22 Tab. 2. Kalkulační vzorec neúplných nákladů .................................................................... 22 Tab. 3. Struktura ceny ......................................................................................................... 23 Tab. 4. Průměrné počty pracovníků společnosti Fatra, a. s. ............................................... 32 Tab. 5. Přehled výše hrubé marţe jednotlivých segmentů ................................................. 34 Tab. 6. Přehled hrubé marţe, trţeb a rentability segmentů (rok 2012) ............................... 37 Tab. 7. Seřazení segmentů podle trţeb (rok 2012) ............................................................. 50 Tab. 8. Seřazení segmentů podle hrubé marţe (rok 2012) ................................................. 50 Tab. 9. Seřazení segmentů podle rentability (rok 2012) ..................................................... 51 Tab. 10. Seřazení segmentů podle indexu trţeb ................................................................. 51 Tab. 11. Seřazení segmentů podle pracovního kapitálu ..................................................... 52 Tab. 12. Seřazení segmentů podle Cash potencial segmentu ............................................. 52


68

SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Porovnání vývoje hrubé marţe od dubna do prosince roku 2011 a 2012 ............... 34 Graf 2. Podíl segmentů na hrubé marţi (duben-prosinec 2011) .......................................... 35 Graf 3. Podíl segmentů na hrubé marţi (duben-prosinec 2012) .......................................... 36 Graf 4. Segmenty podle velikosti hrubé marţe v roce 2012 ................................................ 38 Graf 5. Segmenty podle velikosti trţeb v roce 2012............................................................ 38 Graf 6. Segmenty podle velikosti rentability v roce 2012 ................................................... 38 Graf 7. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Podlahoviny ................... 40 Graf 8. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Podlahoviny ........................................ 40 Graf 9. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Izolační fólie .................. 41 Graf 10. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Izolační fólie ..................................... 41 Graf 11. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Technické fólie ............ 42 Graf 12. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Technické fólie .................................. 42 Graf 13. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Granulát ....................... 43 Graf 14. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Granulát ............................................. 44 Graf 15. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Profily .......................... 44 Graf 16. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Profily................................................ 45 Graf 17. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Speciální výrobky ........ 45 Graf 18. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Speciální výrobky ............................. 46 Graf 19. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu PPF a L ........................ 46 Graf 20. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu PPF a L .............................................. 47 Graf 21. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu BO PET ....................... 48 Graf 22. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu BO PET ............................................. 48 Graf 23. Vývoj hrubé marţe a průměrné prodejní ceny segmentu Tvarovaný novodur ..... 49 Graf 24. Vývoj hrubé marţe a rentability segmentu Tvarovaný novodur ........................... 49


SEZNAM PŘÍLOH PI

Organizační struktura Fatry, a. s.

P II

Vzor výsledovky segmentu

P III

Vzor sledování prodejních cen

69

PŘÍLOHA P I: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FATRY, A. S. GŘ

Investice

Zkušebnictví a vývoj. laboratoře

Marketing

SBU PVC

SBU Polymery

Finanční úsek

Personální úsek

Úsek služeb

Prodej - stavební segment

Prodej Speciální výrobky

Finance a controlling

Personální rozvoj

Logistika

Prodej - spotřební segment

Prodej PPF

Účetnictví

Mzdy

Správa majetku

Výroba

Prodej BO PET

ICT

TPV

Výroba

HZSP

Nákup a sklady

TPV

Kvalita a ŽP

Ekonomika

Nákup a sklady

BOZP

Zákaznické centrum

Ekonomika

Zdroj: interní materiál firmy (Organizační struktura)

Operativní nákup

PŘÍLOHA PII: VZOR VÝSLEDOVKY SEGMENTU Výsledovka segmentu (v tis. Kč) Segment ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 31a 32 33

Vykazované období Trţby za zboţí Trţby za vlastní výrobky a sluţby Změna stavu zásob Aktivace Interní výnosy za výrobky ve VNV Trţby z prodeje IM a materiálu Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy celkem Náklady na zboţí Spotřeba materiálu a energie z toho: spotřeba materiálu - spotřeba paliva a energie Spotřeba polotovarů Spotřeba interních energií Externí sluţby - z toho opravy a údrţba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy ZC prodaného IM a materiálu Časové rozlišení, rezervy a OP Ostatní provozní náklady Náklady na údrţbu interní Ostatní práce a sluţby interní Provozní náklady celkem Příspěvek na úhradu SR a OR Správní reţie - provozní náklady Odbytová reţie - z toho přepravné HV Provozní HV Úroky Ostatní finanční náklady HV segmentu CPS

Zdroj: interní materiál firmy

Plán

Skut.

rozdíl skut.plán

PŘÍLOHA P III: VZOR SLEDOVÁNÍ PRODEJNÍCH CEN

Zdroj: interní materiály firmy

Analýza ekonomického přínosu výrobků

Recommend Documents