Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky Marie Novotná & Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni
Šumava – Javorná
Projekt GA ČR „Amenitní“ migrace jako nová forma specifické globální migrace obyvatel. Její vliv na socioekonomický rozvoj rurálních oblastí České republiky. (GAČR 403/07/0714) Řešitelský kolektiv: Michael Bartoš, Drahomíra Kušová, Jan Těšitel (Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), Marie Novotná, Jan Kopp (Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni), Jaroslav Macháček (Vysoká škola ekonomická, Praha), Lawrence A.G. Moss, Romella Glorioso Moss (International Amenity Migration Centre, Spokane, USA; Kaslo, Canada) 2
Amenitní migrace
amenitní migrace představuje migraci do starých jader měst nebo do ryze venkovského prostoru v Česku se projevuje jako migrace do historické části Prahy, do Českého Krumlova a dalších starobylých měst migrace do přírodně zachovalých venkovských území, kam lidi vede vnitřní potřeba žít v hezkém přírodním prostředí
Bílé Karpaty 3
Závěrečná monografie 01. Úvod 02. Migrace obecně 03. Amenitní migrace 03.1. Amenitní migrace jako nový globální fenomén 03.2. Východiska a souvislosti amenitní migrace v ČR 04. Metodika 04.1. Použité metody 04.2. Vymezení a charakteristika zájmových území 05. Amenitní migrace v České republice 05.1. Trendy migrace obyvatel v rurálním prostoru 05.2. Postoje městského obyvatelstva k životu na venkově 05.3. Migrační potenciál venkovských oblastí ČR pohledem lokálních aktérů 05.4. Sociologické aspekty amenitní migrace - deskripce a typologie amenitních migrantů v České republice 05.5. Krajinně-ekologické faktory amenitní migrace 05.6. Sociálně ekonomický vývoj územních celků ve vztahu k amenitní migraci 06. Závěr 07. Literatura 08. Přílohy 4
Zdůvodnění migrace na venkov Boyle, Halfacree (1998) potenciál pro stěhování z venkovských oblastí je vyčerpán role úspor životních nákladů a sociální problémy ve velkém městech, větší dostupnost vládních dotací pro venkovské aktivity, zlepšení dopravních sítí a komunikačních technologií, růst zaměstnání ve veřejném sektoru a osobních službách, účinek ekonomické recese na změnu stěhování z venkova do měst, změna v sídelních preferencích obyvatel aktivního věku, 5
Trendy migrace obyvatel v rurálním prostoru podle statistiky
6
7
Trend migračního salda
8
Vymezení venkovských oblastí Podle OECD 1. Venkovské oblasti v ČR - lokální úroveň (obce) – hustota zalidnění je nižší než 150 obyv. na km2 2.
Venkovské oblasti v ČR - regionální úroveň (ORP) - hustota zalidnění je nižší než 150 obyv. na km2 - přes 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích
3.
Obce s počtem obyvatel do 2000 9
Lokální úroveň - venkov Migrační saldo 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
výrazně kladné kladné nulové záporné výrazně záporné
venkov 1991-2000
venkov 2001-2007
10
Regionální úroveň - venkov Migrační saldo 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
výrazně kladné kladné nulové záporné výrazně záporné
venkov 1991-2000
venkov 2001-2007
11
Obce do 2 000 obyvatel Migrační saldo 100% 80%
výrazně kladné kladné
60%
nulové 40%
záporné výrazně záporné
20% 0% 1991-2000
2001-2007
12
Modelové oblasti
13
Migrační saldo ve zkoumaných regionech v letech 2000 – 2007 0,4 0,3 0,2 0,1 0 -0,1 -0,2
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Šumava - malé obce
Šumava - města
Třeboňsko - malé obce
Třeboňsko - města
periférie západ - malé obce
periférie západ - města
14
Migrace – region Šumava
do 0,1 % vystěhovalých 0,1 - 1,0 % vystěhovalých 1,1 - 2,0 % vystěhovalých 2,1 - 5,0 % vystěhovalých nad 5,0 % vystěhovalých
do 0,1 % přistěhovalých 0,1 - 1,0 % přistěhovalých 1,1 - 2,0 % přistěhovalých 2,1 - 5,0 % přistěhovalých nad 5,0 % přistěhovalých
150km
c
1 2 3 4
- Praha - Brno - Ostrava - Plzeň
15
Migrace – region Třeboňsko
do 0,1 % vystěhovalých 0,1 - 1,0 % vystěhovalých 1,1 - 2,0 % vystěhovalých 2,1 - 5,0 % vystěhovalých nad 5,0 % vystě hovalých
do 0,1 % p řistěhovalých 0,1 - 1,0 % př istěhovalých 1,1 - 2,0 % př istěhovalých 2,1 - 5,0 % př istěhovalých nad 5,0 % přistěhovalých
150km
c
1 2 3 4
- Praha - Brno - Ostrava - Plzeň
16
Migrace – region vnitřní periférie západ
do 0,1 % vystěhovalých 0,1 - 1,0 % vystěhovalých 1,1 - 2,0 % vystěhovalých 2,1 - 5,0 % vystěhovalých nad 5,0 % vystě hovalých
do 0,1 % p řistěhovalých 0,1 - 1,0 % př istěhovalých 1,1 - 2,0 % př istěhovalých 2,1 - 5,0 % př istěhovalých nad 5,0 % přistěhovalých
150km
c
1 2 3 4
- Praha - Brno - Ostrava - Plzeň
17
Stěhování do malých obcí zkoumaných regionů 2000-2007 100% 80% Migr ace ze zahr aničí 60%
Migr ace z ostatních území ČR Migr ace z velkých měst
40%
Migr ace v rámci r egionu 20%
Vnitřní periférie západ
Třeboňsko
Šumava
0%
18
počet přistěhovalých na km2
Migrace z velkých měst do zkoumaných regionů v letech 2000 – 2007
0,3000 0,2500 0,2000 0,1500 0,1000 0,0500 0,0000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok Šumava
Třebonsko
vnitřní periférie Západ
19
počet přistěhovalých na km2
Migrace ze zahraničí do zkoumaných regionů v letech 2000 – 2007
0,4000 0,3000 0,2000 0,1000 0,0000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok Šumava
Třebonsko
vnitřní periférie Západ
20
Výzkum amenitních migrantů
Metody Řízené rozhovory se starosty v modelových územích Dotazníky pro amenitní migranty v modelových území Řízené rozhovory s vybranými amenitními migranty 21
Řízené rozhovory se starosty v modelových územích Celkem osloveno 140 starostů či zastupitelů Cíle: Potenciál pro amenitní migraci Zjištění amenitních migrantů
22
Řízené rozhovory se starosty v modelových územích Hlavní důvody přistěhování
Šumava
Vnitřní periférie západ
Polabí
celkem
%
Důvody bytové
54
27,3
46,9
42,9
rodinné
18
22,7
18,8
19,8
pracovní
24
13,6
12,5
17,5
únava z městského života
30
11,4
34,4
24,6
kvalitní životní prostředí
52
54,5
43,8
50,8
jiné
0
15,9
9,4
7,9
zdroj: vlastní zpracování 23
Dotazníky pro amenitní migranty v modelových území Typologie amenitních migrantů (5 typů)
Typ I „Rodiny s dětmi“:
nemovitost koupili, mají děti, dětství neprožili na venkově, dotazovaná žena v domácnosti, prioritou přechod z města za „požitky“ venkova (včetně nespokojenosti ve městě)
Typ II „Důchodci“:
výrazné odlišení skupiny podle dvou blízkých proměnných: důchodci, ve vyšším věku, další charakteristiky proměnlivé 24
Dotazníky pro amenitní migranty v modelových území Typologie amenitních migrantů (5 typů)
Typ III „Navrácení venkovu“:
Typ IV „Sociálně slabší“
dětství prožili na venkově, zdědili nemovitosti, návrat do rodiště, uvádějí osobní důvody k nastěhování vykazují nižší vzdělání, pracují jako zaměstnanci, žijí městským způsobem života, významné byly bytové důvody stěhování, nemovitost získali jiným způsobem než je v nabídce dotazníku např. jako obecní byt
Typ V „Noví aktivní venkované“:
vykazují vysokoškolské vzdělání, pracují v samosprávě, zapojení do spolkové činnosti, jezdili sem na dovolenou, důvod životní prostředí, vlastní výstavba (podnikatelé) 25
od le hl os tm ne ís po ta ru še ná př íro da re lié ft er én u st ru kt vo ur a ln á kr aj ne in sp y ou ta ná kr aj in ch a rá ně kv ná al ita úz ziv em ot í ní ho pr os tře dí ge ni us lo so ci ci ál ní pr os tře dí
Výzkum preferencí amenitních migrantů krajinně-ekologických parametrů vážený průměr odpovědí 5-0
rozptyl odpovědí 5-0
nejčastější odpověď
5
4
3
2
1
0
26
Řízené rozhovory s vybranými amenitními migranty 16 příběhů amenitních migrantů
27
Příběhy amenitní migrantů Příběh č. 1 Novohradské hory
Mezi zbytky bývalých domů, obchodů, restaurace i kostela žije šestapadesátiletý muž z průmyslového města Ústí nad Labem se svou ženou. Hodlají obnovit bývalé sídlo v Novohradských horách, které se díky své poloze dostalo do blízkosti „železné opony“ a bylo po dlouhou dobu její existence opuštěné. „Je tu nádherná příroda, “-vysvětluje nový obyvatel, proč se do zaniklé obce s manželkou přestěhoval až z druhého konce republiky. Do nejbližší obce s určitou infrastrukturou, vede deset kilometrů dlouhá silnička mezi horskými rašelinnými loukami a lesem. Život v místě vzdáleném od civilizace sebou nese nejrůznější komplikace. Problémy jsou s elektřinou, vodou i signálem pro mobilní telefony. Místo je turisty navštěvováno zejména v letním období. „Doufáme, že rozvoj cestovního ruchu nám umožní zde zůstat natrvalo,“ říká nový osadník, který v letní sezóně provozuje kiosek s občerstvením pro pěší i cykloturisty. 28
Příběhy amenitní migrantů Příběh č. 11 Žluticko – vnitřní periférie Západ
Příkladem typu amenitního migranta na severním Plzeňsku je muž, který strávil dětství v malé vesnici na Žluticku. V dospělosti žil v Plzni, kde se oženil. Když v roce 1995 rodiče prodali dům na vesnici, bylo mu to líto a spolu se svou ženou se rozhodli koupit chalupu, která by byla na pěkném místě. Našli ji ve vesničce Stvolny. Jednalo se o dům, kde bydlel původně německý statkář, ten ji musel po druhé světové válce opustit a dále se zde vystřídalo několik majitelů. Při zakoupení byla usedlost ve špatném stavu, noví majitelé ji začali rekonstruovat a přitom bydleli stále v Plzni. V roce 2006 se celá rodina s ještě velmi malými dětmi přestěhovala do stále ne zcela dokončeného domu. Muž začal pracovat jako farmář, chová ovce, současně provozuje moštárnu a zapojil se také do záchranného programu na sovy a dravce. Rodina žije v roubence už pět let a je zde spokojena. Podle vlastních slov obyvatel roubenky se jim zde dobře žije, protože usedlost má „svoji duši“. Nyní rekonstruují podkroví a dále chtějí provozovat moštárnu a věnovat se ekofarmě. 29
Děkuji za pozornost 30
