Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno
_________________________________________________________________________________________
Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace)
Zpracoval: Ing. Darek Lacina
Brno květen 2013
___________________________________________________________________________
Obsah Průvodní zpráva ...................................................................................................................................................... 2 Zdůvodnění a cíl stavby: ..................................................................................................................................... 2 Základní údaje charakterizující stavbu: ............................................................................................................... 2 Použité podklady: ................................................................................................................................................ 2 Věcné a časové vazby na okolí a na související investice: .................................................................................. 2 Seznam dotčených pozemků: .............................................................................................................................. 3 Cena stavby: ........................................................................................................................................................ 3 Technická zpráva .................................................................................................................................................... 4 Přírodní charakteristiky ....................................................................................................................................... 4 Historie a současný stav zájmového území ......................................................................................................... 4 Vlastnické vztahy ................................................................................................................................................ 5 Navrhované řešení ............................................................................................................................................... 5 Technologie......................................................................................................................................................... 6 Následná péče ..................................................................................................................................................... 8 Přílohy: .............................................................................................................. Chyba! Záložka není definována.
1
Průvodní zpráva Název stavby: Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Stupeň PD: dokumentace projektu spojeného s výstavbou - prováděcí dokumentace Místo stavby: východní část k. ú. Nový Přerov podél cyklostezky v blocích orné půdy Katastrální území: Nový Přerov Obec s rozšířenou působností: Mikulov Okres: Břeclav Investor: Obec Nový Přerov Odpovědný projektant: Ing. Darek Lacina, Ondráčkova 556/199, 628 00 Brno (autorizovaný projektant ÚSES; číslo autorizace 02798) Zdůvodnění a cíl stavby: Cílem je realizace interakčního prvku územního systému ekologické stability s protierozním účinkem, který je vymezen pozemkovými úpravami na parcelách ve vlastnictví obce Nový Přerov. Další funkcí navrhované zeleně je zvýšení estetické hodnoty krajiny podél cyklistické stezky, která je vedena v rozsáhlých blocích orné půdy. Celková plocha řešeného území je 0,4900 ha. Zadavatelem projektové dokumentace je Obec Nový Přerov. Tato dokumentace je zpracována jako základní materiál pro žádost o poskytnutí dotace z Operačního programu životní prostředí, oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur. Základní údaje charakterizující stavbu: Charakter stavby: založení trvalého travního porostu vhodnou osevní směsí a výsadba stanovištně vhodných dřevin do stávající orné půdy. Plocha zakládaného TTP: 0,4725 ha Počet vysazovaných keřů: 768 ks Počet vysazovaných stromů: 97 ks zahradnických výpěstků Plocha dotčeného území: 0,4900 ha. Použité podklady: Pro zpracování této dokumentace bylo použito jako podkladu „Územního plánu obce Nový Přerov (Ateliér územního plánování a architektury, Ing. arch. Mariana Horáková, 2011) a parcelního vymezení daného komplexní pozemkovou úpravou, kterou v roce 1999 zpracovala firma AgrO (ing. T. Oppelt). Dále bylo použito vlastních poznatků na základě terénního šetření, stejně jako ústních sdělení zástupců obce. Pro upřesnění druhové skladby na základě stanovištních podmínek bylo použito Geobiocenologické typizace II autorů Buček A., Lacina J. z roku 1999. Věcné a časové vazby na okolí a na související investice: Vlastní realizaci bude předcházet vypořádání nájemních vztahů (v současnosti je interakční prvek součástí oraných bloků půdy), tak, aby zájmové plochy nebyly osety zemědělskými plodinami. Následovat bude geodetické vytýčení hranice řešeného území, na které navážou vlastní realizační práce (výsadby, založení travinobylinných společenstev). Součástí realizace je i instalace informační tabulky o dotačním zdroji (hrazeno z OPVK). Následovat bude dvouletá intenzívní péče o výsadby hrazená v rámci dotace, a pak dále tříletá (již z vlastních zdrojů investora).
2
Přehled provozovatelů: Provozovatelem (realizátorem) stavby bude Obec Nový Přerov. Harmonogram prací: IX - XII / 2013 – vypořádání nájemních smluv II– III / 2014 – geodetické zaměření ploch III - IV / 2014 – výsadby, založení trávníků VI /2014 - 1. seč trávníků spojená s vyžínáním okolo keřů (1. rok následné péče v rámci dotace) IX / 2014 - 2. seč trávníků (1. rok následné péče v rámci dotace) X / 2014 - dosadby a kontrola kotvení a individuální ochrany (1. rok následné péče v rámci dotace) III – IV / 2015 – kontrola individuální ochrany, kontrola kotvení a zdravotního stavu zahradnických výpěstků včetně výchovného řezu (2. rok následné péče v rámci dotace) začátek VI / 2015 – 3. seč trávníků (2. rok následné péče v rámci dotace) IX / 2015 - 4. seč trávníků, dosadby a kontrola kotvení a individuální ochrany (2. rok následné péče v rámci dotace) III – IV / 2016 – kontrola individuální ochrany, kontrola kotvení a zdravotního stavu zahradnických výpěstků včetně výchovného řezu (již mimo rámec dotace) VI 2016 – 5. seč trávníků IX / 2016 - 6. seč trávníků X / 2016 – kontrola individuální ochrany, kontrola kotvení VII 2017 – 7. seč trávníků X / 2017 – kontrola individuální ochrany, kontrola kotvení VII 2018 – 8. seč trávníků X / 2018 – kontrola individuální ochrany, kontrola kotvení V / 2019 – odstranění kotvení VII 2019 – 9. seč trávníků Termíny jsou stanoveny s ohledem na předpoklad vyřízení dotací z OPŽP. Seznam dotčených pozemků: Soupis parcel s vlastníky – viz níže. Cena stavby: Na základě požadavku zadavatele byl proveden rámcový propočet nákladů, který je přiložen. Kalkulace vychází z katalogu cen ÚRS, ceníku AOPK ČR a znalosti běžných cen za materiál a práce. Kalkulace nákladů včetně položkového rozpočtu je součástí samostatné přílohy.
3
Technická zpráva Přírodní charakteristiky Geomorfologické a geologické poměry Dotčená část katastru spadá do geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Západní vněkarpatské sníženiny, celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Dunajovické vrchy, okrsku Přední dunajovický hřbet. Z geologického hlediska tvoří zájmové území nezpevněnými sedimenty na hranici mezi kvartérními - pleistocenní písky a štěrky Českého masivu a miocenními vápnitými jíly s polohami vápnitých písků a štěrků karpatské předhlubně. Půdní poměry Zcela dominují černozemě, konkrétně rozhraní mezi drnovými a nivními půdami. Zatímco drnové půdy jsou tvořeny sprašovým překryvem vápnitých písků (výsušná stanoviště), tak nivní půdy tvoří spraše a nivní uloženiny na píscích (silně propustné podloží). Obecně se jedná o půdy lehké. Klimatické poměry Klima je velmi teplé a suché (T4), v detailu se projevuje rozdílné ozáření svahů, na dně úpadů a při úpatích bývají středně silné teplotní inverze. Tato oblast se vyznačuje velmi dlouhým, teplým a suchým létem s průměrným počtem 60 - 70 letních dnů (tj. dnů s maximální teplotou 25 °C a vyšší) v roce a s průměrnou červencovou teplotou 19-20 °C, dále velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem (průměrná teplota v dubnu i v říjnu 9 - 10 °C) a konečně mírnou teplou a suchou až velmi suchou zimou s minimálním trváním sněhové pokrývky (průměrný počet ledových dnů, tj. dnů s maximální teplotou pod 0 °C, je 30 až 40 v roce a průměrná lednová teplota je zde -2 až -3 °C). Průměrná roční teplota vzduchuje kolem 9-10 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 300 a 350 mm., (ONDRÁČEK, S., 1988). Hydrologické poměry Území spadá do povodí Dyje. Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se zájmové území nachází v západním okraji Mikulovského bioregionu (4.2) ležící v panonské podprovincii. V bližším členění se jedná o rozhraní biochor 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. a 1RB Plošiny na slínech 1. v.s. Regionálně fytogeografické členění ČR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území do fytogeografického obvodu panonské termofytikum, okresu 18a – Dyjsko-svratecký úval. Podle mapy potenciální vegetace (Neuhäuselová a kol., 1998) se jedná o rozhraní mezi prvosenkovými dubohabřinami (Primulo veris-Carpinetum) a panonské teplomilné doubravy (Quercetum pubescenti-roboris). Historie a současný stav zájmového území Na mapách II. vojenského mapování je zřejmé, že stávající cyklostezka navazuje na historickou cestu a že rozsáhlé plochy orné půdy se v daném území nalézaly již v té době. V současnosti se jedná o bloky orné půdy rozdělené pouze sítí účelových místních komunikací. Zornění zasahuje v podstatě až ke krajnici asfaltové cesty. Zvláště v jarních měsících se nepříznivě projevují JV větry, které působí erozi půdy a následně unášené půdní částice ukládají v intravilánu obce.
4
Podle územního plánu, územně-analytických podkladů i sdělení zástupců obce se v zájmovém území nenalézají žádná vedení sítí nebo produktovodů. Podél druhé strany cesty je na betonových sloupech vedeno bývalé vojenské a dnes nefunkční elektrické vedení. Podle plánu společných zařízení komplexní pozemkové úpravy se v zájmovém území nalézají BPEJ 0.0401 a 0.0501, což při převodu na STG odpovídá 1 BD (2)-3: Ligustri querceta – doubravy s ptačím zobem. Charakteristiky STG 1 BD (2)-3: Ligustri querceta – doubravy s ptačím zobem Hlavní dřevinou stromového patra těchto společenstev je dub zimní (Quercus petraea agg.), někdy se přidává dub pýřitý (Q. pubescens) a dub cer (Q. cerris). Dřevinné patro je druhově bohaté – pravidelnou příměs tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb břek (Sorbus torminalis), občas i jeřáb muk (Sorbus aria) a jeřáb oskeruše (Sorbus domesticfa). V souvislém, ale druhově bohatém keřovém patře se vždy vyskytuje některý z bazifilních mezotrofů a eutrofních bazifytů – ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dřín obecný (Cornus mas), kalina tušalaj (Viburnum lantana), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), višeň křovitá (Cerasus fruticosa), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), či růže galská (Rosa galica). Dále se uplatňuje svída krvavá (Swida sanguinea), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a hlohy (Crataegus sp.). Vlastnické vztahy Katastrální území: Nový Přerov (707864) Číslo parcely
Výměra [m2] Vlastník Celá parcela/ řešená část
2292
4 100
2540/16
1427/800
Způsob využití
Druh pozemku
Číslo LV
Obec Nový Přerov, 54, Březí u Zeleň Mikulova, 691 81
Ostatní plocha
10001
Obec Nový Přerov, 54, Březí u Jiná plocha Mikulova, 691 81
Ostatní plocha
10001
Navrhované řešení Podél asfaltové cyklostezky bude provedena jednostranná výsadba jedné linie dřevin stromového vzrůstu a jedna linie keřů, doplněná založením druhově pestrého travinobylinného porostu. Touto kombinací je možno v rámci daného prostoru vytvořit protierozní opatření ve formě poloprodouvavého větrolamu. Zároveň se bude jednat o opatření, které bude mít dílčí ekostabilizační efekt pro okolní zemědělskou krajinu. Stejně tak se daným opatřením zvýší biodiverzita již jen prostým vytvořením členitého vegetačního prvku a užitím vícedruhové travinobylinné směsi při založení trvalého drnu, což bude znamenat vytvoření nik pro další organismy (především ptactvo a hmyz). V neposlední řadě je třeba zdůraznit i zvýšení estetické hodnoty intenzivně zemědělsky využívané krajiny, zvláště s ohledem na již existující cyklostezku. Pro výsadby dřevin bude použito základních druhů (jakékoliv kultivary jsou zakázány): Stromy: Javor babyka (Acer campestre) 22 ks Dub letní (Quercus robur) 45 ks Lípa srdčitá (Tilia cordata) 30 ks Keře: Brslen evropský (Euonymus europaea) 90 ks Kalina tušalaj (Viburnum lantana) 180 ks Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) 114 ks
5
Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) 90 ks Svída krvavá (Swida sanquinea) 120 ks Zimolez obecný (Lonicera xylosteum) 174 ks Oproti přirozené skladbě jsou navrženy některé dřeviny jiné. Důvodem je především špatná dostupnost sadebního materiálu a v daných podmínkách zaměnitelnost druhů. Jedná se o dub a brslen. Dále je přidán zimolez pro zpestření druhové skladby. Naopak nejsou použity jiné druhy, většinou pro nevhodný nebo pomalý vzrůst či požadavky na specifické podmínky – částečný zástin (dřín, klokoč, višeň křovitá, růže galská). U hlohu je předpoklad, že se objeví samovolně z okolí. Linie stromů bude vysazena 2,5 m od okraje silničky, zatímco keře budou vysazeny o další 2 m dále. Celá plocha bude zároveň zatravněna (výsadbové schéma viz výkres 01). Pro založení travinobylinného porostu bude použito směsi PAPRSEK – travinobylinná směs do sucha se 42 druhy rostlinných druhů. Směs je určena pro osluněná stanoviště na vysýchavých lokalitách. Intenzita kosení 1-2x ročně, výška kosení 5-10 cm (producent – Agrostis Trávníky, s. r. o. Rousínov). Složení: Trávy 90%: Agrostis capillaris 3%, Anthoxanthum odoratum 8%, Festuca brevipila 15%, Festuca rubra commutata 15%, Festuca rubra rubra 20%, Festuca rubra trichophylla 10%, Lolium perenne 2%, Poa compressa 7%, Poa pratensis 2%, Trisetum flavescens 8% Byliny 10%: Agrimonia eupatoria 0,4%, Agrostemma githago 0,3%, Achillea millefolium 0,2%, Anthemis tinctoria 0,5%, Anthyllis vulneraria 0,4%, Berteroa incana 0,2%, Carum carvi 0,3%, Centaurea jacea 0,5%, Daucus carota 0,3%, Dianthus carthusianorum 0,5%, Echium vulgare 0,3%, Galium album 0,2%, Hypericum perforatum 0,4%, Knautia arvensis 0,2%, Leontodon hispidus 0,1%, Leucanthemum vulgare 0,5%, Lotus corniculatus 0,5%, Lychnis viscaria 0,2%, Malva moschata 0,4%, Matricaria chamomilla 0,2%, Medicago lupulina 0,1%, Onobrychis viciifolia 0,3%, Origanum vulgare 0,2%, Papaver rhoeas 0,1%, Plantago lanceolata 0,2%, Potentilla argentea 0,3%, Potentilla recta 0,4%, Salvia pratensis 0,4%, Sanguisorba minor 0,3%, Silene vulgaris 0,3%, Trifolium incarnatum 0,3%, Vicia villosa 0,5% Doporučený výsevek: 7-10 g/m2 Technologie Obecné technologické požadavky a) Původ rostlinného materiálu Na vysazovaný rostlinný materiál jsou kladena následující kritéria – rostlinný materiál má být místního/regionálního původu (autochtonní; minimální požadavek na původ semene z ČR), bez šlechtěných kultivarů. b) Termín výsadby Vhodné termíny pro výsadbu dřevin jsou dva – podzimní, od poloviny října do konce listopadu a jarní, od rozmrznutí půdy přibližně do konce dubna. c) Spon a velikost výsadbového materiálu Solitérní stromy (zahradnické výpěstky) budou ve velikosti 8/10 až 12/14 s balem. Stromy budou ve formě vysokokmene se zapěstovanou korunkou (alejové stromy). Vysazované keře musí mít alespoň 3-4 výhony a výšku min. 30 cm. d) Ochrana proti buřeni Nejlevnější technologií při zakládání nových výsadeb na orné půdě je ponechání výsadby v tzv.“ černém úhoru“. Narostlá buřeň se likviduje kosením nebo rotavátorováním. Buřeň kolem jednotlivých dřevin je nutné likvidovat opatrným ručním ožínáním, ručním vytrháním nebo pouze sešlapáváním, aby nedošlo k poškození kmínku sazenic. Pokosený materiál lze rozprostřít kolem sazenic, čímž je omezen růst buřeně v bezprostřední blízkosti sazenice. Variantně je možno použít pruhové vyžínání meziřadí, kdy se ponechaná buřeň „skloní“ do vyžnutého prostoru. Vhodné je ke 6
keřům instalovat tzv. „signalizační kolíky“, které při vyžínání upozorní na umístění sazenice v bujné buřeni, a tím zabrání jejich nechtěnému poškození nebo zničení. Solitérní výsadby do travnatých ploch vyžadují alespoň v prvních třech letech údržbu výsadbové mísy o poloměru cca 50 cm. Ručně vytrhaný nebo ožnutý plevel může být použit jako nastýlka. Výsadbová mísa by měla být mulčována drcenou borkou nebo položena plachetkou, která zabrání růstu buřeně v prostoru kořenové mísy (k tomuto účelu je možno použít např. plachetky EkoCover). e) Ochrana před okusem zvěří Individuální výsadby jsou chráněny různými chrániči. Větší sazenice stromků se zapěstovanou korunou je vhodné chránit rákosovou rohoží ovinutou okolo kmene. Tento způsob ochrany má oproti jiným užívaným způsobům výhody nejen z pohledu vlastní mechanické ochrany a manipulace, ale i z pohledu vhodného vlivu pro fyziologii sazenice – nedochází k takovému vlivu vysokých teplot na rostlinná pletiva v létě a při slunečním záření, protože ochrana kmene umožňuje ventilaci a tím ochlazování. Ochrana keřů před okusem bude provedena na podzim aplikací vhodného repelentu na alespoň tři výhony u každé sazenice (např. Aversol). f) Zatravnění Zatravnění je vhodné provést těsně po výsadbách dřevin, nejlépe v polovině dubna. Zatravnění bude provedeno výše uvedenými směsmi nebo jim podobnými podle stanovištních podmínek do připravené půdy, která je nutná k odstranění vzcházejících plevelů/ruderálů. Postačující bude vláčení a smykování. Po výsevu pak válení. h) Následná péče a údržba Následná péče spočívá především v ochraně proti buřeni a kosení travního porostu. Pravidelně musí být kontrolovány ochranné rákosové rohože a úvazek a kůly, ke kterému jsou stromy vysazeny (po sesednutí půdy ošetřit případné „zavěšení“ stromu do úvazku, později kontrolovat funkčnost kotvení). U stromů provádět zdravotní řez, který bude sloužit i k odstranění některých deformací – především dvojitý terminál. Konkrétní technologické požadavky Před vlastní realizací je třeba včas předem vypovědět nájemní smlouvy se subjekty, které na lokalitách v současnosti hospodaří. Je třeba především zajistit, aby nedošlo k vysetí ozimů. Vlastnímu založení TTP a výsadbám bude předcházet geodetické vytýčení plochy. První operací bude celková příprava plochy mělkou orbou s následným smykováním a vláčením. Vláčení bude provedeno 2-3 týdny po orbě a smykování, aby byly redukovány plevele a ruderální druhy, které začnou růst. Technologicky bude využito zahradnických způsobů výsadby, která bude provedena do černého úhoru. Solitérní dřeviny budou ve formě výpěstků 8/10 až 12/14 s balem. Stromy budou fixovány ke 2 kůlům, individuální ochrana kmene bude provedena rákosovou rohoží (výška min. 1,3 m), kořenová mísa bude mulčována drcenou borkou v ploše o prům.1 m (stromy) a 0,6 m (keře) a výšce 15/10 cm. Pro keře mohou být použity sazenice obalované nebo hrnkované (použití prostokořenných sazenic při dodržení kvality ale vyloučeno není). Velikost jamek pro stromy bude 60 x 60 x 50, pro keře pak 20 x 20 x 20 cm. Výsadba bude provedena bez výměny půdy a bez přihnojování. Výsadby i založení trávníku budou provedeny v jarním období po geodetickém zaměření pozemků a kultivaci terénu. Podle počasí půjde o březen až květen. Jednotlivé dřeviny budou vysazovány individuálně v linii 8 m od sebe, keře pak 1 m od sebe (upřesnění viz výkresová část). Stromové výsadby budou fixovány na 2 kůly. Počty dřevin k výsadbě jejich velikost, stejně jako specifikace činností a ostatního materiálu jsou uvedeny v bilančních tabulkách (viz Přílohy).
7
Pro zdárnou realizaci je třeba zabezpečit autorský dozor! Následná péče Vzhledem k tomu, že výsadba bude provedena do živinami obohacené půdy (orná) s příznivými až mírně nepříznivými vláhovými charakteristikami, lze očekávat vysoký stupeň zabuřenění. Proto je navrženo zatravnění, které by vzrůst buřeně mělo výrazněji eliminovat. Následná péče bude sestávat s likvidace buřeně/kosení založeného TTP (v prvním a ve druhém roce po výsadbě 2x, v následujících letech jen 1x za sezónu již jako součást běžné péče o travní porost), doplňování uhynulých sazenic, zálivkou v prvním roce po výsadbě v případě nevhodných extrémních teplotních a vlhkostních poměrů – 2 (keře) a 10 (stromy)50 litrů na každou sazenici 5x za 1. sezónu a 2x za 2. sezónu. Vyžínání je možno provádět také v pruzích. Vylepšování u keřů bude provedeno, dojde-li k celkovému úhynu v prvních dvou letech po výsadbě vyššímu než 10 % za rok, nebo vzniknou-li plochy s odumřelými sazenicemi delší než 6 m. Uhynulé stromy budou nahrazeny všechny (předpoklad úhynu je 15 %). Při vylepšování je vhodné použít přiměřeně silnější sazenice (min. opět 12 – 14). Vylepšování je vhodné provádět vždy na podzim. Při vylepšování budou použity kůly, rohože i drcená borka z původních výsadeb (a pouze v případě špatného stavu nebo nedostatku množství (především borka ve 2. roce péče) dojde k použití nového materiálu. Po 5 letech bude odstraněno kotvení stromů. Zbytky dřevěných kůlů z kotvení (včetně signalizačních kolíků) je nutno z plochy odvézt. Při likvidaci kotvení bude odstraněna i dožívající ochrana kmene. Poznámka na závěr: Protože akce bude dotována z Operačního programu životní prostředí, bude třeba zajistit odpovídající propagaci formou speciální informační tabule se základními údaji o OPŽP a vlastním projektu. Umístění této tabule bude určeno při vlastní realizaci. Minimální velikost informační tabule je 300 x 400 mm. Závazné podrobnosti o podobě a velikosti stálé informační tabule jsou uvedeny v Grafickém manuálu publicity OPŽP. Grafický podklad pro výrobu zpracovává příjemci dotace zdarma SFŽP na základě konkrétního formuláře. Náklady na zhotovení stálé informační tabule jsou způsobilým výdajem.
8
