Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015 (BV II/2 – VS) Identifikační kód: VG20102013009
Working paper 9/2011 Aktuální problémy ochrany kritické infrastruktury PhDr. Martin Bílek, Ph.D. Úvodem Problematika ochrany kritické infrastruktury, ačkoli se to příliš nepřipomíná, je tématem bezpečnostní vědy již po několik desetiletí, přinejmenším od 70. let minulého století. V České republice je tato problematika výrazněji akcentována až na konci 90. let, a to v souvislosti se začleňováním České republiky do transatlantických struktur (NATO) a s procesem evropské integrace. O to více je dnes termín kritická infrastruktura fenoménem, který se horizontálně prolíná celou řadou odvětví. WP volně navazuje na již zveřejněné texty k této problematice a soustřeďuje se především na aktuální problémy ochrany kritické infrastruktury z pohledu jednoho z nejvýznamnějších subjektů kritické infrastruktury – provozovatele přenosové soustavy. Vývoj problematiky v uplynulém desetiletí Ochrana kritické infrastruktury nabývá zcela nových rozměrů zejména po událostech 11. září 2001. V Evropě jsou jedním z hlavních impulsů pro bližší pohled na tuto problematiku zejména atentáty na dopravní infrastrukturu v Madridu (11. března 2004) a v Londýně (7. července 2005). Již v červnu 2004 Evropská rada požádala Evropskou komisi o přípravu celkové strategie na ochranu kritické infrastruktury. Evropská komise následně v říjnu 2004 přijala sdělení „Ochrana kritické infrastruktury v boji proti terorismu“, ve kterém předložila návrhy, jakým způsobem zlepšit prevenci, připravenost a schopnost reakce na teroristické útoky proti kritické infrastruktuře. O rok později, v listopadu 2005, přijala Evropská komise tzv. Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury. Zelená kniha tak byla jedním z impulzů i pro domácí politickou reprezentaci k zahájení diskuze na toto téma. V prosinci 2008, po poměrně složitých jednáních mezi členskými státy, byla přijata směrnice Rady 2008/114/ES, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. V rámci širokého rozsahu odpovědností jednotlivých subjektů kritické infrastruktury se směrnice soustřeďuje výhradně na sektor energetiky a dopravy. Subjektům a provozovatelům kritické infrastruktury směrnice poskytla první relevantní informace o tom, jak k ochraně kritické infrastruktury přistupovat. Za významný posun lze považovat zejména první konkrétní návrhy na obsahové náležitosti tzv. plánů bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury.
Z pohledu vlastníka a provozovatele kritické infrastruktury nelze bez povšimnutí přejít vleklé diskuze na exekutivní rovině, zejména nad vlastním obsahem termínu kritická infrastruktura. Teprve až netrpělivě očekávaná novela zákona o krizovém řízení zavedla do našeho právního řádu od 1. ledna 2011 pojem kritické infrastruktury. Je však ke škodě, že souběžně s novelizací krizového zákona neproběhla novelizace celé řady navazujících zákonů. Z pohledu provozovatele považujeme za nezbytné promítnout institut ochrany kritické infrastruktury zejména do zákona o Policii ČR, zákona o zajišťování obrany České republiky a do zákona o ochraně osobních údajů. Problematiku ochrany kritické infrastruktury však nelze zužovat pouze na bezpečnost jako takovou. Nedílnou součástí zajištění ochrany kritické infrastruktury je i vytvoření podmínek pro její řádnou údržbu, obnovu a výstavbu. V tomto směru je potřebné soustředit pozornost i na stavební zákon a navazují právní předpisy. Ochrana kritické infrastruktury a význam surovinové a energetické bezpečnosti Ochrana kritické infrastruktury, zejména pak v segmentu elektroenergetiky, má silnou vazbu na surovinovou a energetickou bezpečnost. Surovinová a energetická bezpečnost, tak jak je v současné době vnímána, vyjadřuje schopnost státu zajistit si potřebné množství energetických surovin za ekonomicky přijatelnou cenu. Potřebné množství energetických surovin je pak takové množství, které za normální situace pokryje potřeby všech subjektů v daném státě a za krizové situace zabezpečí dodávky energie obyvatelstvu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zásadnímu zhoršení jeho životní úrovně nebo ohrožení zdraví; průmyslu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození ekonomiky jako celku; armádě a integrovanému záchrannému systému v rozsahu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a obyvatelstva; státním institucím v takovém rozsahu, aby nebyl ohrožen chod a správa státu.1 Energetická bezpečnost v elektroenergetice souvisí zejména se včasným, plánovaným a koordinovaným postupem při výstavbě nových zdrojů (výroben elektrické energie) a o to více elektrických sítí, s důrazem na jejich dostatečnou kapacitu a výkonovou rezervu, při respektování principů vyváženého energetického mixu tak, aby se předcházelo riziku rozsáhlých výpadků dodávek elektřiny, tzv. „blackoutu“. Klíčová je proto diverzifikace zdrojů s důrazem na zajištění dostatečné a udržitelné domácí produkce s přebytkovým saldem a zjednodušení, zrychlení a zprůhlednění zdlouhavých povolovacích řízení výstavby energetických sítí2, včetně vytvoření stabilního rámce pro financování. I když budou vyřešeny všechny problémy spojené s povolovacími procesy výstavby liniových staveb (v případě provozovatele přenosové soustavy přenosových vedení), do roku 2020 budou pravděpodobně nadále chybět investiční prostředky v odhadované výši přibližně 60 miliard EUR, hlavně z důvodu nekomerčních kladných externalit projektů regionálního nebo evropského zájmu a rizik spojených s novými technologiemi.3
1
Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti, schválené Usnesením Vlády ČR ze dne 17. srpna 2011 č. 619. 2 Již v březnu 2007 Evropská rada vyzvala Evropskou komisi, aby „předložila návrhy zaměřené na zefektivnění schvalovacích postupů“ jako reakce na četné výzvy odvětví, aby byla zpracována opatření EU k usnadnění schvalovacího řízení. 3 KOM (2010)677.
2
V následujícím období by se investice do přenosové soustavy České republiky měly průměrně pohybovat kolem 4,5 miliardy korun ročně, přičemž do roku 2023 se plánuje investovat až 60 miliard korun. Hlavními důvody pro tak rozsáhlý investiční program je zejména obnova stávajících vedení, která byla postavena převážně v 70. letech minulého století, požadavky na připojení nových zdrojů a odběrů, usnadnění mezinárodního tranzitu elektřiny v souvislosti s dotvářením jednotného evropského energetického trhu s elektřinou (IEM) a s integrací obnovitelných zdrojů (převážně větrných parků), které jsou umístěny zejména v oblastech Severního a Baltského moře. Provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS plánuje, že v letech 2011 až 2023 má být postaveno pět nových rozvoden 400 kV (dnes jich je 24) a 675 km nových vedení 400 kV (dnes 3479 km), což představuje zhruba dvacetiprocentní nárůst zařízení přenosové soustavy 400 kV. Robustní, spolehlivá a kvalitní technická infrastruktura, včetně kvalitní odborné obsluhy, je nejen jedním ze základních kamenů surovinové a energetické bezpečnosti, ale základním předpokladem pro zajištění ochrany, bezpečnosti a spolehlivosti kritické infrastruktury. Střet veřejných a soukromých zájmů Jak již bylo konstatováno, jedním z aktuálních problémů je zdlouhavé povolovací řízení. V tomto směru se střetávají nejen zájmy veřejné se soukromými, ale i veřejné zájmy mezi sebou. Typickým příkladem je střet zájmu na ochranu životního prostředí a zajištění energetické bezpečnosti a kontinuity provozu kritické infrastruktury. Řešení těchto problémů vyžaduje nejen dostatečnou míru odborné erudice v konkrétní oblasti, ale rovněž schopnost vnímat, pochopit a přijmout argumenty „protistrany“. Je proto nezbytné vždy nalézt takové řešení, které by akcentovalo nejen socioekologické aspekty, ale i současné technologické možnosti a náklady na jejich zavedení, včetně zohlednění z toho vyplývajících dopadů na zajištění trvale udržitelné ekonomické prosperity celé společnosti. Není účelem tohoto příspěvku podrobně rozebírat jednotlivé právní úvahy, kde se střetávají veřejné zájmy mezi sebou, případně se zájmy soukromými. Chceme však na několika málo příkladech ze současné praxe poukázat na některé paradoxy, či až absurdity. Mohlo by se mylně zdát, že problematika ochrany osobních údajů má s tématem ochrany kritické infrastruktury jen málo co společného. Pokusme se však na některé aplikační problémy podívat trochu blíže. Začněme něčím tak nevinným jako je poskytování obrazových a mapových informací na všeobecně známých portálech Seznam či Google. Běžně dostupné mapové podklady v současné době obsahují veškeré detailní informace o prvcích kritické infrastruktury, snad jen s výjimkou těch, které jsou umístěny v podzemí. Například mapy Google se Street View umožňují v současné době prohlížet nejrůznější místa z celého světa prostřednictvím panoramatických snímků pořízených z ulice. Jaké je však překvapení, když na takto pořízených záběrech jsou „znečitelněny“ registrační značky motorových vozidel či jména inzerentů na silničních billboardech, ale jednotlivé pozemní prvky kritické infrastruktury jsou zde uvedeny ve své „plné nahotě“. Ještě lepší pohled pak mnohdy poskytuje služba satelitních map. Při maximálním zvětšení lze poměrně dobře spočítat i počet střešních oken na té které budově. V tomto směru považujeme za zásadní, aby poskytovatelé mapových
3
podkladů provedli povinně takovou úpravu zveřejňovaných podkladů, která by přinejmenším identifikaci prvků kritické infrastruktury značně ztížila, když ne zcela vyloučila. Další oblastí je zpracování osobních údajů zaměstnanců a osob vstupujících do objektů kritické infrastruktury. Zásadní problém spatřujeme v nepoměru ochrany osobních údajů jednotlivce a práv společnosti. Příkladem je zpracování osobních fotografií a dalších osobních údajů (biometrické údaje), které jsou standardně využívány pro zajištění kontrolovaného přístupu do objektů kritické infrastruktury v naprosté většině vyspělých zemí. Například na rozdíl od ochrany jaderných zařízení I. kategorie4, kde je výslovně stanoven požadavek na biometrickou kontrolu vstupu, musejí ostatní subjekty kritické infrastruktury spoléhat na výslovný souhlas dotyčné osoby5, která má právo svůj souhlas se zpracováním osobních údajů vzít kdykoli zpět. Ještě větší problémy se zpracováním osobních údajů souvisejí s provozováním kamerových systémů. Nepochybně se shodneme, že je z bezpečnostních důvodů vhodné účel a charakter prvků kritické infrastruktury přiměřeně chránit, pokud ne přímo utajovat. Některé země významné objekty žádným způsobem neoznačují, neuvádí na nich žádné údaje o provozovateli ani jiné informace, které by přispěly k identifikaci účelu a charakteru takového objektu. Přístup České republiky je však v této otázce zcela opačný. Provozovatel kamerových systémů musí vhodným způsobem o zpracování osobních údajů informovat. Největší riziko spatřujeme ve veřejném registru zpracování osobních údajů. V registru jsou dostupné všechny údaje týkající se účelu zpracování osobních údajů a zejména míst (lokalit), kde ke zpracování dochází. Významnou úlohu při ochraně kritické infrastruktury hraje nejen odborně vzdělaný obslužný personál, ale též míra osobní integrity jednotlivce. Bohužel zaměstnavatelé mají pouze velmi omezené možnosti (zpravidla pouze za předchozího souhlasu zaměstnance), jakým způsobem shromažďovat a zpracovávat osobní údaje, které by mohly mít zásadní vliv na míru osobní integrity.6 Shrneme-li stručně vztah ochrany kritické infrastruktury a ochrany osobní údajů, musíme konstatovat, že zde nutně dochází ke kolizi dvou veřejných zájmů, přičemž zájem na ochranu osobních údajů je ve zřejmé disproporci. Role bezpečnostních složek a armády a vzájemná spolupráce Základním předpokladem účinné a efektivní ochrany kritické infrastruktury je důvěra mezi subjekty kritické infrastruktury a bezpečnostními složkami. Důležitý je nepochybně i právní rámec, který předurčuje možnosti vzájemné spolupráce. Za zásadní považujeme zajištění trvalé výměny informací o bezpečnostní situaci a o aktuálních hrozbách a rizicích. Pokud jde o roli zpravodajských služeb, v České republice není přímé poskytování informací subjektům 4
Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií. 5 Ustanovení § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 6 Integritu vnímáme jako analogii biologické imunity. Osobní integrita představuje zpravidla čestnost, bezúhonnost, poctivost a celkovou mravní intaktnost. Současně vycházíme z hypotézy, že míra integrity determinuje míru rezistence vůči vnějším podnětům (alkohol, drogy, míra zadlužení, patologické hráčství, korupce aj.).
4
kritické infrastruktury možné. Zde je na místě zmínit uzavřené dohody o vzájemné spolupráci mezi provozovatelem přenosové soustavy – společností ČEPS – a Policií ČR. Dohoda konkretizuje spolupráci v oblastech vzájemné výměny informací, školení specialistů na obou stranách a zejména při přípravě a řešení mimořádných situací s dopadem na bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy. Obě strany si uvědomují rizika výkonu služby související s charakterem provozovaných technologických zařízení, a proto je maximální pozornost věnována problematice bezpečnosti a ochrany zdraví. Z pohledu subjektu kritické infrastruktury považujeme za velmi přínosné zpracování dílčích plánů bezpečnosti a ochrany jednotlivých prvků kritické infrastruktury, které jsou zpracovávány v úzké součinnosti obou stran. Zásadní roli při ochraně prvků kritické infrastruktury má rovněž Hasičský záchranný sbor ČR. Obdobně jak je tomu v případě spolupráce s Policií ČR, společnost ČEPS uzavřela dohodu o vzájemné spolupráci i s Hasičským záchranným sborem. Dohoda samozřejmě pomatuje na případy řešení mimořádných událostí spojených s požárem, ale rovněž tak na případy živelných katastrof a jiných mimořádných situací (např. pandemie). Za klíčové pro zajištění kontinuity kritické infrastruktury považujeme rovněž zajištění spolehlivých a bezpečných komunikačních kanálů. Pro účely mimořádných situací, zejména při rozsáhlém výpadku typu blackout, jsou dispečerská pracoviště přenosové soustavy vybavena přenosnými satelitními telefony. Takové řešení je obvyklé i u většiny zahraničních provozovatelů přenosových soustav. Je však ke škodě, že Policie ČR ani Hasičský záchranný sbor ČR obdobnou spojovací technikou v rámci útvarů operačního řízení nedisponují. Dispečerská pracoviště a členové krizového štábu ČEPS, a.s, rovněž disponují mobilní komunikační technikou s tzv. prioritou volání.7 V letošním roce ve spolupráci s Policií ČR, Hasičským záchranným sborem ČR a Českou poštou, s. o., realizujeme implementaci spojovacích terminálů zařazených do radiokomunikačního systému Pegas.8 Terminály Pegas budou zajišťovat bezpečnou komunikaci v případě krizových a mimořádných situacích mezi jednotlivými dispečerskými pracovišti přenosové soustavy navzájem i mezi ostatními uživateli systému Pegas. Na doplnění nutno dodat, že společnost ČEPS na základě energetického zákona provozuje i vlastní telekomunikační síť, která zajišťuje jak hlasové tak datové služby, včetně přenosu videosignálu a dalších informací významných pro řízení, správu a ovládání technického systému fyzické ochrany ČEPS, a.s. Pokud však pojímáme ochranu kritické infrastruktury komplexně, nelze opomenout ani roli Armády ČR. Bezpečné a spolehlivé fungování přenosové soustavy má zásadní význam nejen pro zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a fungování státní správy a samosprávy, ale přispívá k zabezpečení rychlé mobilizace ozbrojených sil a zajištění obrany ČR. V rámci působnosti příslušných krajských vojenských velitelství je zpracována příslušná vojenská dokumentace, jejíž součástí je i návrh smlouvy mezi provozovatelem a ministerstvem obrany.
7
Smlouva na dodávku služeb a mobilních telefonů pro krizové řízení uzavřené mezi Ministerstvem vnitra ČR a společností Telefónica O2 Czech Republic. 8 Síť PEGAS byla budována jako robustní komunikační systém pro případ potřeby krizové komunikace složek IZS.
5
Je proto nezbytné provázat stávající opatření k zajištění úkolů podle zákona o obraně s nově definovanými úkoly ochrany prvků kritické infrastruktury, které zavádí zákon o krizovém řízení. Celkovou administrativní zátěž subjektů kritické infrastruktury spojenou se zpracováním příslušné provozně objektové dokumentace je nezbytné postupně snižovat, zejména omezením duplicit v oblasti krizového a havarijního plánování a v oblasti operační přípravy státu a větší mírou koordinace činností a agend útvarů bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností navzájem mezi sebou. Kromě již uvedených smluv je z našeho pohledu nezbytná spolupráce na úseku kartografie a geografie. Vzhledem k tomu, že společnost ČEPS disponuje vlastním geografickým informačním systémem, rozhodli jsme se veškerá dostupná data zpřístupnit všem bezpečnostním sborům. Naším cílem je poskytnout bezpečnostním sborům všechny dostupné informace tak, aby jejich případný zákrok byl rychlý, efektivní a účinný. Zahraniční spolupráce Spolupráce při ochraně a zajištění kontinuity provozu kritické infrastruktury v segmentu elektroenergetiky nutně vyžaduje kvalitní zahraniční spolupráci. Provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS, je členem Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav European Network of Transmission System Operators for Electricity (ENTSO-E, založeno v roce 2009), které sdružuje 41 provozovatelů ve 34 zemích. Jedním z významných témat, která jsou v rámci ENTSO-E diskutována, je i oblast ochrany kritické infrastruktury. Pro tuto oblast byla zřízena stálá pracovní skupina (WG – Critical System Protection). Společnost ČEPS je velmi aktivní i v dalších platformách zaměřených na problematiku kritické infrastruktury. ČEPS, a.s., je i jedním ze zakládajících členů Energy Infrastructure Security Network (EISN, založeno v roce 2007), které sdružuje síťové operátory ze sektoru elektroenergetiky, ropy a plynu a vybrané státní autority. Členem sdružení je i mimo jiné Institut ochrany obyvatelstva GŘ Hasičského záchranného sboru ČR, se kterým společnost ČEPS velmi úzce spolupracuje. V prosinci 2010 Evropská komise (Generální ředitelství pro energetiku – DG Energy) založila novou platformu pro výměnu zkušeností v této oblasti – Thematic Network on Critical Energy Infrastructure Protection (TNCEIP). Cílem sdružení je nejen výměna informací o aktuálních problémech ochrany kritické infrastruktury, ale rovněž standardizace principů v oblasti řízení rizik, fyzické a informační bezpečnosti, krizového a havarijního plánování, včetně analýzy budoucích bezpečnostních trendů. Významným krokem ke společnému zvýšení provozní bezpečnosti je i společný projekt jedenácti provozovatelů přenosových soustav střední Evropy, který zavedl on-line operativní informační a varovný systému Real-time Awareness and Alarming System (RAAS, v provozu od roku 2009). Systém poskytuje celkový přehled o aktuální provozní situaci v přenosových soustavách zúčastněných provozovatelů a umožňuje rychlou reakci na aktuálně vzniklé situace a problémy. Jedním z nejnovějších bezpečnostních nástrojů je i společná platforma pro výměnu dat, kontrolu a řízení bezpečnostního kritéria n-1 (CTDS), který je v provozu od ledna 2011. Systém je v současné době využíván deseti provozovateli přenosových soustav střední
6
Evropy a je významným úspěchem iniciativy Bezpečnostní spolupráce provozovatelů přenosových soustav (TSO Security Cooperation – TSC9), jejíž založení bylo vyvoláno zvyšujícími se nároky na provoz středoevropských elektrických sítí zejména v souvislosti s připojováním výkonu z větrných elektráren, rostoucím mezinárodním obchodováním s elektřinou a jejím přeshraničním přenosem. Systém CTDS je světově unikátní a zpracovává data o přípravě provozu zúčastněných a sousedních přenosových soustav. Systém z nich z nich vytváří datové soubory, provádí bezpečnostní výpočty a jejich výsledky poskytuje všem zúčastněným operátorům přenosových soustav, což jim umožňuje přijmout vhodná a vzájemně koordinovaná provozní opatření k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu propojených evropských elektroenergetických soustav. Hlavním cílem iniciativy TSC, ke které se mohou připojit i další provozovatelé přenosových soustav, je zajištění bezpečného provozu evropských přenosových sítí zásobujících elektřinou území se 170 miliony obyvatel. Vzdělávání, trénink a bezpečnostní výcvik Základním předpokladem pro zajištění ochrany, bezpečnosti a spolehlivosti kritické infrastruktury je nejen robustní, spolehlivá a kvalitní technická infrastruktura, ale i kvalitní odborná obsluha. S problémy při výběru nových vysoce technicky erudovaných pracovníků se nesetkává jenom Česká republika. I to je důvodem, proč společnost ČEPS aktivně vstupuje do vzdělávacích procesů vysokých škol, což dokládají i již uzavřené smlouvy o vzájemné spolupráci s vysokými školami a aktivní účast našich specialistů v průběhu celého vzdělávacího cyklu. Velkou pozornost věnujeme kontinuálnímu vzdělávání a bezpečnostnímu výcviku. Samozřejmostí jsou periodická školení zaměřená na jednotlivé oblasti bezpečnosti (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, požární ochrany, fyzická bezpečnost, informační bezpečnost). Velkým přínosem bylo i zprovoznění dispečerského tréninkového simulátoru, který slouží pro výcvik a školení dispečerů a umožňuje simulaci různých situací v přenosové soustavě, včetně řešení krizových a mimořádných situací. Výjimkou nejsou ani zahraniční stáže, které pomáhají zúčastněných partnerům vzájemně lépe poznat bezpečnostní mechanismy a přístupy. Samostatnou kapitolou jsou tematická bezpečnostní cvičení, která jsou realizována ve velmi úzké součinnosti s jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Vzhledem k opatřením, která vyplývají z příslušných krizových a havarijních plánů na ochranu kritické infrastruktury, společnost ČEPS pravidelně pořádá cvičení zaměřená na ověření schopnosti dispečerského řízení přenosové soustavy ze záložní lokality, na ověření protipožárních opatření, případně na ověření plánů na ochranu a obranu významných objektů. Společnost ČEPS rovněž participuje na celé řadě mezinárodních projektů. Jedním z nejvýznamnějších byl i projekt „Studie ochrany rozhodujících objektů elektrizační soustavy před terorismem a návrh bezpečnostních standardů“. Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské komise – Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost 9
Transmission System Operator Security Cooperation – TSC (Bezpečnostní spolupráce provozovatelů přenosových soustav) vznikla v prosinci 2008 jako decentralizovaná iniciativa na podporu regionální evropské spolupráce v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti provozu přenosových soustav participujících zemí a celé Evropy. V rámci TSC je vytvořen i stálý tým expertů TSO Security Panel.
7
v rámci specifického programu „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“. V rámci mezinárodní konference, pořádané v rámci tohoto projektu v říjnu 2010, bylo uskutečněno námětové součinnostní cvičení všech složek integrovaného záchranného systému, které bylo spojeno s praktickým nácvikem činností v podmínkách transformovny přenosové soustavy. Cílem cvičení bylo zejména ověřit akceschopnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v případě výhružky a použití nástražného výbušného systému. Cvičení ukázalo, že součinnost jednotek integrovaného záchranného sboru a společnosti ČEPS, založená na vzájemných smlouvách o spolupráci, je plně funkční a odpovídá nejpřísnějším požadavkům na zajištění bezpečnosti a ochrany objektů kritické infrastruktury. V letošním roce byla realizována další obdobná taktická cvičení „OHEŇ“, „ÚDER“ a „SOUMRAK“. Jak již je patné z uvedených názvů, cílem těchto akcí bylo procvičit jednotlivé operačně taktické postupy a v praxi ověřit účinnost opatření na ochranu a obranu prvků kritické infrastruktury v případě simulovaného požáru a s ním spojené evakuace hlavního dispečerského pracoviště, dále napadení transformovny neznámými pachateli a útoku na obslužný personál a konečně cvičení „SOUMRAK“ ověřilo postupy při útoku na technologická zařízení transformovny spojené se simulovaným výpadkem elektrického proudu. I letošní cvičení prokázala, že společnost ČEPS a jednotky integrovaného záchranného systému jsou připraveny zvládat i takto složité a mimořádné situace. Každé cvičení je následně důkladně analyzováno a v případě, že průběh cvičení ukázal dílčí nedostatky, je současně impulzem pro zkvalitnění krizových a havarijních plánů, případně pro aktualizaci a revizi stávající bezpečnostní dokumentace. V budoucnu bychom se rádi zaměřili na přeshraniční námětová cvičení, podobná těm, která v současné době společně připravují kolegové z Rakouska, Bavorska a ze Švýcarska. Cílem tohoto mezinárodního cvičení, které je plánováno na květen 2012, je ověřit a prakticky vyzkoušet postupy při poruše a úplné ztrátě přeshraničního vedení přenosové soustavy. Tato cvičení jsou jak na vnitrostátní, tak i na evropské úrovni významným prvkem jednotné strategie pro krizové plánování v případě vzniku bezpečnostních incidentů. Budoucí cvičení by proto měla být založena na evropských typových plánech pro případy útoku na kritickou infrastrukturu, které by měly vycházet z národních krizových a typových plánů a vzájemně je propojovat. Tento plán by měl zajistit základní mechanismy a postupy pro komunikaci mezi jednotlivými subjekty kritické infrastruktury jak na národní tak evropské úrovni, včetně eskalačních postupů a pravidel. Závěr Energetická infrastruktura, zejména pak přenosová soustava České republiky, je bezesporu centrální nervovou soustavou naší ekonomiky. Cíle energetické koncepce a rovněž tak ekonomické cíle „Evropa 2020“ nejsou dosažitelné bez výrazného posunu ve způsobu rozvoje evropské infrastruktury. Ochranu kritické infrastruktury nelze zužovat pouze na pohled fyzické bezpečnosti, ochrany a obrany jednotlivých prvků, přestože hrozba terorismu zůstává nadále významná a stále se vyvíjí.10 Neméně významné jsou zcela nové hrozby kyberterorismu. Je nezbytné volit komplexní pohled, který plně zohledňuje skutečnost, že 10
EU Terrorism Situation and Trend Report. TE-SAT 2011, EUROPOL, 2011.
8
přenosová soustava je klíčovým systémem pro fungování ostatních systémů, tzv. systém systémů. Ochranu kritické infrastruktury je nezbytné vnímat v celé šíři souvislostí, počínaje vytvořením stabilního finančního rámce pro její výstavbu a údržbu, zjednodušením a zrychlením povolovacích procedur souvisejících s výstavbou nových a obnovou stávajících prvků, vytvořením standardů pro fyzickou a informační bezpečnost a v neposlední řadě zajištěním neustálé informační výměny mezi klíčovými provozovateli kritické infrastruktury a státními autoritami. Objevují se neustále nové a technologicky sofistikovanější hrozby. Stále jasněji se projevuje jejich globální a geopolitický rozměr. Je úkolem státních autorit, abychom společně těmto stále komplexnějším hrozbám porozuměli a společně se na ně připravili. V uplynulých letech byl současně zaznamenán nárůst počtu případů přírodních katastrof, včetně zvýšeného rozsahu a následků těchto katastrof. Je proto nezbytné i nadále posilovat soudržnost a integraci jednotlivých kapacit pro reakce na vzniklé krizové a mimořádné situace. Partnerství veřejného a soukromého sektoru musí být základem další spolupráce. K řešení současných a budoucích úkolů však nelze spoléhat na čistě národní princip. Je nezbytné prohlubovat mezinárodní spolupráci, a to jak na úrovni vládních institucí, tak na úrovni subjektů a provozovatelů kritické infrastruktury. Literatura Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. 12. 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výbor a Výboru regionů KOM (2010)677 ze dne 17. 11. 2010, Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě KOM (2010)673 ze dne 22. 11. 2010, Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů KOM (2011)163 ze dne 31. 3. 2011, o ochraně kritické informační infrastruktury „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“. EU Terrorism Situation and Trend Report. TE-SAT 2011, EUROPOL, 2011. Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2011.
9
