Aktualizace rozvojových znaků obvodů ORP a obcí České republiky

ÚST AV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

 JAKUBSKÉ NÁMĚSTÍ 3, 602 00 BRNO  542 423 111, FAX: 542 214 705, IČO: 60556552  [email protected], [email protected], www.uur.cz

Úkol B.14/RP

Aktualizace rozvojových znaků obvodů ORP a obcí České republiky Závěrečná zpráva

Garant ÚÚR: RNDr. Jan Bína, CSc.

Garant MMR: Ing. Pavel Novotný

Brno, červenec 2012

1

I ÚVOD Tento úkol byl zadán v květnu 2012 odborem rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj s cílem aktualizace dat indikátorů použitých v úkolu ÚÚR Územní diferenciace rozvojových znaků obcí České republiky (2007, garant J. Bína). Zadavatel stanovil, že  metodický základ práce bude převzatý z uvedeného předchozího úkolu s jediným rozdílem, který spočívá v tom, že pozice územních jednotek v hodnotách indikátorů bude relatizována v poměru k celostátní střední hodnotě, nikoli ke střední hodnotě příslušného kraje;  zpracování se bude týkat v první řadě správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“); mezi ORP bude jako 206. jednotka zařazena i Praha; obce budou zpracovány doplňkově. Závěrečná zpráva je předávána vedle vytištěné i v digitální formě. Součástí digitální verze je kompletní databáze za ORP a obce ve formátu Excel.

II STRUČNÝ PŘEHLED METODIKY Za (pozitivní) rozvojové znaky územní jednotky lze považovat situaci, kdy územní jednotka a) vykazuje znaky a charakteristiky obvykle tvořící předpoklad (potenciál) relativně příznivého rozvoje (populačního, stavebního, kulturního, ekonomického, sociálního aj.), a to z hlediska aa) sociálně ekonomické struktury obyvatelstva (tj. sociálně ekonomického potenciálu), ab) polohového potenciálu, b) a/nebo již v současnosti se rozvíjí zřetelně dynamičtěji než jiné jednotky. Protiklad pak vymezuje jednotky s negativními rozvojovými znaky. Průměrný nebo nevyrovnaný stav, např. značné kolísání jednotlivých indikátorů, určuje územní jednotky přechodné. Identifikace rozvojových resp. nerozvojových znaků územních jednotek tak spočívá ve třech rovnocenných sektorech: A) sociálně-ekonomický potenciál jednotky (měřený ve srovnání s průměrem ČR), B) polohový potenciál jednotky (vztažený k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám), C) dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období (měřená ve srovnání s průměrem ČR). 2

Sektor A – sociálně ekonomický potenciál – je vyjádřen těmito indikátory: A1 – Koncentrace osídlení (za ORP), resp. populační velikost (za obce) (stav k 1.1.2011), A2 – Míra registrované nezaměstnanosti (stav k 31.12.2010) ve srovnání s průměrem ČR, A3 – Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k 31.12.2010) ve srovnání s průměrem ČR, A4 – Roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k 31.12.2010) ve srovnání s průměrem ČR. Sektor B – polohový potenciál – má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Hodnota za ORP je vypočtena jako vážený průměr hodnot za obce; váhy jsou vyjádřeny populační velikostí obcí. Sektor C – dynamika aktuálního vývoje – je vyjádřen těmito indikátory: C1 – Index vývoje počtu obyvatel v období 1.3.2001–1.1.2011 (stav 2001=100) ve srovnání s vývojovým indexem ČR, C2 – Přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 1.3.2001–31.12.2010 ve srovnání s hodnotou za ČR, C3 – Index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 1.1.2001–31.12.2010 (stav 2001=100) ve srovnání s vývojovým indexem ČR, C4 – Počet dokončených bytů v období 1.1.2001–31.12.2011 na 1000 obyvatel ve srovnání hodnotou za ČR. Kvantifikace indikátorů je provedena pomocí bodovacího systému. Protože sektory jsou rovnocenné, je shodný maximální počet bodů, které mohou územní jednotky dosáhnout za vykázané hodnoty. ORP mohou v každém sektoru dosáhnout nejvíce 28 bodů (tj. celkem 84). Obce, u nichž je příznačná větší diferenciace dat, mohou v každém sektoru dosáhnout až 44 bodů (tj. teoreticky 132).

3

4

III DIFERENCIACE ROZVOJOVÝCH ZNAKŮ ÚZEMÍ ORP III.1 SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝ POTENCIÁL A1 Koncentrace osídlení Míra koncentrace osídlení udává, jak lidnaté jsou obce v regionu. Hodnoty za ORP byly vypočteny váženým průměrem za příslušející obce, přičemž vahami byly počty obyvatel obcí k 1.1.2011. Regiony tvořené jednou obcí (Praha a Brno) mají přirozeně udán počet „obecní“ obyvatel. Obvody ORP mohou dosáhnout 1–7 bodů. Kromě zmíněné Prahy a Brna přistupují do nejvyššího stupně (nad 100 000 obyvatel) i obvody ORP Plzeň a Ostrava. Vysokou koncentrovanost osídlení vykazují obvody ORP severních a severozápadních Čech, Moravskoslezského a střední části Olomouckého kraje. Naopak nejvíce malých obcí je zastoupeno v obvodech ORP Plzeňského, Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Je-li v obvodě ORP velký rozdíl mezi velikostí centra a velikostí ostatních obcí (např. v ORP Znojmo, Cheb), pak je vážený průměr posunut k vyšším hodnotám, protože váha centra se uplatňuje dominantně. Ale i to je charakteristika tamějšího osídlení.

5

6

A2 Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti v ORP k 31.12.2010 byla srovnána s celostátním údajem k témuž datu (9,57). Ten byl indexově položen jako 100,00. Variační rozpětí dosažitelných bodů je 1–7. ORP s nejpříznivějším (silně podprůměrným) indexem míry registrované nezaměstnanosti (7 a 6 bodů) se nejvýrazněji soustřeďují ve Středočeském kraji, ze zázemí Prahy vybíhají k jihu až jihovýchodu a k severovýchodu. Větší zastoupení podprůměrných (příznivých) a ještě průměrných hodnot zaznamenávají Jihočeský, Plzeňský a pomezí Královéhradeckého a Pardubického kraje. Negativní hodnoty se soustřeďují převážně na Moravu se Slezskem, severozápadní Čechy. Rovněž ve Středočeském kraji se objevuje „negativní zóna“: v pásu ORP mezi Čáslaví a Nymburkem.

7

8

A3 Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel Počet podnikatelských subjektů v ORP k 31.12.2010 byl indexově srovnán s celostátním stavem k témuž datu, jehož hodnota (250,41) byla položena na 100,00. Rovněž v tomto ukazateli mohly ORP získat 1 až 7 bodů. Nejvyšší bodový zisk zaznamenala velkoměsta (kromě Ostravy) a města blížící se 100 000 obyvatel. Kromě nich pak ORP s lázeňskými místy: Cheb, Mariánské Lázně, Karlovy Vary. V zázemí Prahy se nadprůměrné hodnoty vyskytují jen v jižním a úzkém západním okolí (ORP Říčany, Benešov, Černošice). Mimo i dalších částí Středočeského kraje (s výjimkou některých okrajových částí) se z ostatních krajů aktivněji uplatňují ORP v Jihočeském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Morava se Slezskem se celkově opětovně zařadila do nepříznivé části stupnice spolu s Ústeckým a Plzeňským krajem. Podprůměrné hodnoty mají i ORP české části Českomoravské vrchoviny.

9

10

A4 Roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč Daňové příjmy zahrnují veškerou daňovou výtěžnost získanou na území ORP v ročním období od 1.1. do 31.12.2010. Jako základ pro indexové srovnání byla použita celostátní hodnota s odečtením hlavního města Prahy. Rovnala se 10 936,62 Kč. Praha totiž v tomto ukazateli velmi předstihuje ostatní ORP a svou populační vahou ovlivňuje republikový průměr. Bez odečtení Prahy tvoří daňové příjmy na 1 obyvatele v ČR 13 565,81 Kč. Při použití této srovnávací hodnoty by se velká většina ostatních ORP ocitla v podprůměrném, resp. silně podprůměrném sektoru. Variační rozpětí dosažitelných bodů pro ORP je 1–7. I po úpravě srovnávacího základu je územní rozložení hodnot krajně asymetrické. Nejvyšší stupeň zaujala čtyři velkoměsta, doprovázená ORP Týn nad Vltavou (JE Temelín). Na malý počet velkých měst jsou vázány i hodnoty se 6 a 5 body (též s ORP Mariánské Lázně a Vimperk). Relativně nejvíce ORP s alespoň průměrnými hodnotami se nachází v Jihočeském a Ústeckém kraji. Jinak ovšem prakticky ve všech krajích tvoří většinu ORP, které dosahují některé z podprůměrných hodnot. Charakteristickým jevem je ostrý přechod z vysokých stavů ve velkých městech do velmi nízkých v jejich zázemí (okolí Brna, Prahy, Plzně aj.). Dokladuje to přetrvávající „noclehárenskou“ funkci četných suburbanizovaných sídel.

11

12

III.2 ÚHRN ZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝ POTENCIÁL První z dílčích bodových součtů se týká dosavadních ukazatelů sektoru A – sociálně ekonomického potenciálu. Všechny mají rozpětí 1–7 bodů, takže počet dosažitelných bodů je 4–28. Teoreticky možný nejvyšší počet bodů získalo hlavní město Praha. 26 bodů má ORP Plzeň, 25 bodů Brno, 22 bodů České Budějovice, po 21 bodech Liberec, Hradec Králové, Pardubice a Zlín. Na opačném konci stupnice stojí ORP Konice s 5 body, následovaný ORP Vítkov, Odry, Kravaře a Náměšť nad Oslavou se 6 body. Stav 7 bodů je již typický pro početnou skupinu ORP (16). Z hlediska územního rozložení se projevuje souvislejší oblast relativně příznivých hodnot v pásu od Českých Budějovic přes Prahu k Liberci. Příznivě vychází i Karlovarský kraj. Nejmenší bodové zisky (do 10 bodů) mají zejména ORP na česko-moravském pomezí, v oblasti Jeseníků, na většině území Jihomoravského kraje a v území severně od Plzně s výběžkem až na Lounsko.

13

14

III.3 POLOHOVÝ POTENCIÁL Pro ORP není možné stanovit jednotnou stupnici výhodnosti resp. nevýhodnosti polohy, protože jde o prostorovou jednotku, v níž se tyto parametry místo od místa mění. Z toho důvodu byl potenciál polohy ORP konstruován jako vážený průměr stupňů potenciálů polohy příslušejících obcí, váhami jsou populační velikosti obcí. Určení stupňů bylo použito pro zhodnocení obcí a je definováno takto (srv. též jeho zobrazení v kartogramu B – obce na str. …): Body 28

24

20

16

12

8 4 body

Rovnocenné alternativy polohy obce dostupnost motorovými vozidly do hlavního města Prahy do 20 minut dostupnost motorovými vozidly do krajského města do 10 minut HLAVNÍ MĚSTO PRAHA , KRAJSKÉ MĚSTO dostupnost motorovými vozidly do hlavního města Prahy do 30 minut dostupnost motorovými vozidly do krajského města do 20 minut dostupnost motorovými vozidly do nekrajského města s více než 40 tis. obyvateli do 10 minut NEKRAJSKÉ MĚSTO S VÍCE NEŽ 40 TIS. OBYVATELI dostupnost motorovými vozidly do krajského města do 30 minut dostupnost motorovými vozidly do nekrajského města s více než 40 tis. obyvateli do 20 minut dostupnost motorovými vozidly do města s 20 - 40 tis. obyvateli do 10 minut dostupnost motorovými vozidly k nájezdu na dálnici nebo R-silnici do 10 minut MĚSTO S 20 - 40 TIS. OBYVATELI dostupnost motorovými vozidly do nekrajského města s více než 40 tis. obyvateli do 30 minut dostupnost motorovými vozidly do města s 20 - 40 tis. obyvateli do 20 minut dostupnost motorovými vozidly do města s 10 - 20 tis. obyvateli do 10 minut dostupnost motorovými vozidly k nájezdu na dálnici nebo R-silnici do 20 minut v místě železniční stanice s možností použití nejméně 40 vlaků v obou (ve všech) směrech v pracovní den MĚSTO S 10 - 20 TIS. OBYVATELI dostupnost motorovými vozidly do města s 20 - 40 tis. obyvateli do 30 minut dostupnost motorovými vozidly do města s 10 - 20 tis. obyvateli do 20 minut dostupnost motorovými vozidly do ORP s méně než 10 tis. obyvateli do 10 minut dostupnost motorovými vozidly k nájezdu na dálnici nebo R-silnici do 30 minut v místě železniční stanice s možností použití 30 - 39 vlaků v obou (ve všech) směrech v pracovní den ORP S MÉNĚ NEŽ 10 TIS. OBYVATELI dostupnost motorovými vozidly do města s 10 - 20 tis. obyvateli do 30 minut dostupnost motorovými vozidly do ORP s méně než 10 tis. obyvateli do 20 minut poloha na silnici I. třídy v místě železniční stanice s možností použití 20 - 29 vlaků v obou (ve všech) směrech v pracovní den nevyhovující žádné z výše uvedených situací

Poznámky k tabulce: 1. Obce jsou hodnoceny vždy nejvyšším bodovým stupněm, kterému vyhovují. Pro hodnotící situaci obce se např. nepoužije poloha na silnici I. třídy (2 body), vyhovuje-li obec situaci některého z vyšších stupňů, anebo třeba 10minutová dostupnost do Říčan (4 body), platí-li současně 30minutová dostupnost do Prahy (6 bodů). 2. Modelové rychlosti motorových vozidel na jednotlivých řádech silnic jsou počítány takto: dálnice 110 km/h, R-silnice 100 km/h, čtyřproudá silnice I. třídy 80 km/h, silnice I. třídy 50 km/h, silnice II. třídy 40 km/h, silnice III. třídy 30 km/h. 3. Jako cíl jízdy hypotetického motorového vozidla se uznává již střední zóna příslušného města-střediska osídlení. (Do střední zóny patří části města mezi historickým jádrem a pásem předměstí s původní venkovskou fyziognomií a s převládající rozvolněnou zástavbou.) 4. U obcí, které jsou složeny z více částí, se jako výchozí bod jízdy motorového vozidla počítá ta jejich část, která má nejvyšší počet obyvatel. 5. Neuvažuje se poloha vůči dálnicím a R-silnicím, které dosud existují pouze v krátkých úsecích (např. D3 u Tábora). 6. Počet vlaků se uvažuje od 0.00 do 24.00 hodin v pracovní den. Zdroj: Jízdní řád ČD 2011-2012. 7. Za železniční stanici v místě se pokládá i ta, která je od okraje zastavěného území obce (části obce) vzdálena po komunikaci nejvýše 1 km. 8. Železniční stanicí se rozumí i (neobsazená) zastávka.

Nejvyšší hodnota je vázána na dva jednoobecní regiony (ORP Brno a kvaziORP Praha) – 28 bodů. Vlastní vážený průměr se uplatní až ve víceobecních ORP, z nich po zaokrouhlení dosáhly na 28 bodů ORP Ostrava (27,77) a Plzeň (27,57). Nejnižší hodnoty vykázaly ORP Trhové Sviny (8,12) a Moravské Budějovice (8,14), tedy po zaokrouhlení 8 bodů. 15

16

III.4 DYNAMIKA AKTUÁLNÍHO VÝVOJE C1 Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel byl sledován za desetileté období 1.3.2001 (SLBD) až 1.1.2011. Mezi těmito daty se počet obyvatel ČR zvýšil z 10 230 060 na 10 532 770, tj. o 2,96 %. Vývojový index s hodnotou 102,96 je tudíž položen jako indexový základ na úrovni 100,00 pro porovnání s indexy vývoje počtu obyvatel ORP. V sedmibodové škále dosáhly nejlepšího umístění, tj. převýšení nad celostátním vývojem, výlučně ORP v zázemí Prahy, Brna a Plzně, v jednom případě (ORP Holice) též v zázemí Pardubic. Vlastní ORP těchto měst se vyvíjely zřetelně pomaleji, Brno dokonce zaznamenalo úbytek obyvatel. Širší rozložení výrazně diferencuje od zbytku ČR velkou většinu Středočeského kraje. Příznivé postavení zaujímá rovněž Plzeňský, Liberecký a Jihomoravský kraj. Území s relativně zaostávajícím populačním vývojem zahrnuje jihovýchodní a severní Moravu se Slezskem a většinu Jihočeského, Královéhradeckého a Karlovarského kraje.

17

18

C2 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti Údaj míry registrované nezaměstnanosti byl porovnán pro stavy k 31.12.2010 (podklad pro ukazatel A2) a k 31.12.2001. V tomto ukazateli není použita jinde obvyklá indexová metoda z toho důvodu, že při někdy nízkých hodnotách jmenovatele mohou indexy dosáhnout extrémně vysokých čísel. Proto je srovnáván aritmetický rozdíl vůči celostátně průměrnému vývoji míry registrované nezaměstnanosti v ČR. V roce 2001 byla tato míra 8,73 a v roce 2011 9,57. Rozdíl je tedy +0,84 procentního bodu a toto číslo je základem pro diferenciaci ORP. V ČR se v tomto období vytvořily dva výrazné areály, kde míra registrované nezaměstnanosti poklesla, buď absolutně, anebo alespoň pod republikovou průměrnou hodnotu. Jsou to průmyslové oblasti jádra Moravskoslezského kraje a západní část Ústeckého kraje. Jejich postavení zvýrazňuje skutečnost, že kromě ORP Uničov, Litovel a Bučovice ostatní území ČR dosahuje nejvýše průměrných parametrů. Ty jsou široce rozmístěny na Moravě, ve východních, severozápadních a jižních Čechách. Přírůstek míry nezaměstnanosti zaznamenaly ORP na Českomoravské vrchovině, v jižní části středních Čech a v Libereckém a Plzeňském kraji.

19

20

C3 Vývoj počtu podnikatelských subjektů Počet podnikatelských subjektů se od stavu k 1.1.2001 – 2 121 228 – zvýšil do 31.12.2010 na 2 637 551, tj. o 24,34 %. Index 124,34 je položen jako srovnávací základna pro ORP na úroveň 100,00. ORP i v tomto ukazateli získávají 1–7 bodů. Největší relativní přírůstky podnikatelských subjektů zaznamenaly ORP v okolí Prahy, Plzně a kromě nich ORP Aš. V případě ORP u Prahy jde o zajímavý nepoměr ve srovnání s daňovými příjmy (ukaz. A4), které jsou zde naopak relativně nízké. V nižším stupni (6 bodů) se v kladném sektoru uplatňuje i okolí Brna, Liberce a Chebsko.Velkoměstské jádro osídlení má vždy nižší zařazení. Praha si ale přes mimořádně vysoký základ uchovala progresivní vývoj (lehký nadprůměr), podobně jako ORP Plzeň. Zhruba polovina území ČR se řadí do průměrného stupně (4 body). Areály nízkých hodnot se prostírají v jihozápadních Čechách, na jihovýchodní Moravě a v pásu mezi Královéhradeckým a Libereckým krajem.

21

22

C4 Desetiletý počet dokončených bytů na 1000 obyvatel Tento ukazatel do určité míry kombinuje povahu potenciálu (atraktivita území pro výstavbu bytů) a dynamiky (desetiletá vývojová řada), ta však podle našeho názoru převažuje. V období od 1.1.2002 do 31.12.2011 bylo v ČR dokončeno 308 380 bytů. Na 1000 obyvatel (v r. 2011) tak připadlo 29,28 dokončených bytů. Tento údaj s indexovou hodnotou 100,00 je použitý pro diferenciaci ORP. Okrajové body variačního bodového rozpětí jsou ohraničeny minimální hodnotou 1,7násobku celostátního průměru (7 bodů) a naopak maximální hodnotou dvou pětin celostátního průměru (1 bod). Největší areál maximálně převyšujících hodnot se rozkládá v zázemí Prahy a v menším měřítku i v okolí Brna, Plzně a Pardubic. U některých jiných ORP v kladné části stupnice hrají roli i faktory přírodního prostředí (ORP Vrchlabí, Tanvald, Lanškroun), případně kombinované se suburbanizačním vlivy (ORP Frýdlant nad Ostravicí, České Budějovice, Jihlava). Areál nízkých hodnot je nejsouvislejší v Ústeckém kraji s přesahy do Středočeského a Libereckého kraje, další zabírá značnou část Moravy a Slezska a jako třetí lze vymezit jihozápadní a západní Čechy.

23

24

III.5 ÚHRN ZA DYNAMIKU AKTUÁLNÍHO VÝVOJE Bodový součet sektoru C – dynamiky aktuálního vývoje – je konstruován ze 4 ukazatelů s rozpětím 1–7 bodů, tedy může rovněž nabývat hodnot pohybujících se mezi 4 a 28 body. Na 25 a více bodů se v realitě žádnému ORP dosáhnout nepodařilo. Nejvyšší bodový zisk zaznamenaly tři pražské příměstské ORP (Černošice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Říčany) a jeden brněnský příměstský ORP (Šlapanice) se 24 body. Následují dva další ORP u Prahy (Český Brod a Lysá nad Labem) a Nýřany u Plzně – 23 body. I v dalších stupních se prosazují ORP v suburbanizovaných oblastech hlavních center osídlení. Přitom z vlastních metropolí je lehce vývojově nadprůměrná jen Praha, ostatní centra se pohybují v průměrných nebo záporných (Brno) hodnotách. Jednoznačným závěrem tudíž je, že v uplynulých deseti letech se v dynamice sociálně ekonomického vývoje dominantně uplatňovala suburbanizace a s ní spojené odstředivé metropolitní procesy. Areály podprůměrné dynamiky aktuálního vývoje se soustřeďují převážně do moravských krajů, zejména Moravskoslezského a Zlínského, a na českou i moravskou stranu Vysočiny. V záporných hodnotách se projevují i severozápadní Čechy, většina východních Čech a pás mezi Vysočinou a okrajem Plzeňského kraje. Nejméně bodů (po 8) získaly ORP Pacov, Broumov, Hodonín a Břeclav.

25

26

III.6 CELKOVÝ ÚHRN Všechny tři hodnocené sektory jsou významově rovnocenné, takže mohou dosahovat rozpětí 4–28 bodů. To znamená, že v celkovém pohledu na míru rozvojových znaků jsou ORP klasifikovány minimálně 12 a maximálně 84 body. V realitě vykázalo nejpříznivější rozvojové znaky hlavní město Praha se 76 body (90,5 % teoretického maxima). Následuje ORP Plzeň (71 bodů) a Brno (68 bodů). Z příměstských ORP u Prahy jsou Černošice stejně ohodnoceny jako ORP regionálního centra České Budějovice (67 bodů). V rozložení nadprůměrně hodnocených ORP jsou patrné areály středních Čech s výběžky do plzeňské a hradecko-pardubické aglomerace, dále středomoravský koridor z Brna na Ostravsko a konečně podkrušnohorský pás. Průměrné (přechodné) stavy jsou rozloženy nesouvisle po celém území republiky. V areálech podprůměrných hodnot se poměrně více objevuje Morava se Slezskem než Čechy. Z jednotlivých areálů lze jmenovat oblast Jeseníků a jihovýchodní Moravu, některé ORP Vysočiny, jihozápadních Čech, pás mezi Kralovicemi a Louny a méně souvisle i východní Čechy. Nejnižší zařazení zaznamenaly ORP Moravské Budějovice a Vítkov (25 bodů, tj. 29,8 % maxima), se 26 body následují ORP Bystřice nad Pernštejnem, Telč, Náměšť nad Oslavou a Konice atd.

27

IV DIFERENCIACE ROZVOJOVÝCH ZNAKŮ ÚZEMÍ OBCÍ Obce byly zpracovány doplňkově. Použitá metodika je shodná, stejné je i vyhotovení kartogramů a databáze v digitální formě. Vzhledem k podstatně větší variabilitě hodnot ukazatelů sektoru A a C u obcí než u (částečně zprůměrovaných) ORP je pro diferenciaci obcí použita 11bodová stupnice. Obce tak mohou v těchto sektorech (každý obsahuje 4 ukazatele) získat minimálně 4 a maximálně 44 body. Z toho důvodu bylo nutné upravit sedmibodovou stupnici hodnocení polohového potenciálu (sektor B), která byla zpracována pro předchozím výstup z roku 2007 a v nynější aktualizaci byla převzata (jen s aktualizacemi podle jízdního řádu ČD atd.). Úprava spočívala v přidělení bonusu k původním bodovým číslům, a to takto:  u stupně 28 bodů: bonus 16 bodů, tj. po úpravě 44 bodů  u stupně 24 bodů: bonus 11 bodů, tj. po úpravě 35 bodů  u stupně 20 bodů: bonus 7 bodů, tj. po úpravě 27 bodů  u stupně 16 bodů: bonus 4 body, tj. po úpravě 20 bodů  u stupně 12 bodů: bonus 2 body, tj. po úpravě 14 bodů  u stupně 8 bodů: bonus 1 bod, tj. po úpravě 9 bodů  u stupně 4 body: bonus 0 bodů, tj. po úpravě 4 body Progrese odpovídá tomu, že u výhodně položených obcí se jejich atraktivita zvyšuje skokově. V následující části Zprávy jsou zařazeny kartogramy ilustrující diferenciaci rozvojových znaků obcí.

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40