AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE DIVADELNÍ FAKULTA
Dramatická umění Scénická tvorba a teorie scénické tvorby
T EZ E D I S E R T A Č N Í P R Á C E
PODMÍNKY K HERECTVÍ SROVNÁNÍ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH
B c. , M gA . T er ez a Háj ko vá D i S . e t D i S .
P r a h a 2 0 16
Disertační práce „Podmínky k herectví” nastiňuje současný stav podmínek k herecké tvorbě v České republice a ve Spojených státech amerických. V y b r a l a j s e m s i t é m a , k t e r é m u s e z tohoto hlediska zatím u c el e n ě nik do ne vě nov al. O bjev it té ma , kte ré ne by lo n ik ý m pops á no, má svá úskalí. Tím zásadním j e, že z pod staty vě c i n eby lo mož né n a lé z t literatu ru, kter á by m i by la k celému tématu inspirací , či bych se vůči ní mohla vymezovat. Přesto mi pro zodpovězení některých o t ázek byla dílčí literatura k už itku. V z h l e d e m k tomu, že pop isuji s o u č a s n o s t a n e d á v n o u m i n u l o s t, s t a l y s e j e d n í m z mých zdroj ů n o vi n ov é a intern eto v é č lá n ky. V ě t š i n u p o d k l a d ů k této práci j sem získala na základě vlastní p r a xe . Mé v ý jez dy do za h ra nič í b yly z části součástí stipendií, která j s em zís k ala za ú čelem to h o to b ád án í. K o n aly s e v letech 2011 –2015 . Jejich součástí bylo studium na Columbia University, divadelní zkoušky na Broadwayi a natáčení seriálu D e v i o u s M a i d s v A t l a n t ě . V e d l e t ě c h t o s t i p e n d i j n í c h cest j sem vykonala i cesty j iné, například n a na t áčen í f ilmu Ma gic in the M oonligh t ve Fra nc ii č i pr ac ov ní v ý j ez d do cho rva tské Nov a TV. I zde j sem se ve svém volném čase v ě no v ala získá ván í ce nn ýc h po dk la d ů. Ty r e l e va n tn í v e s vé pr á c i u v ád í m. P r á c e j e u s p ořá dán a d o s e d m i s a m o s t a t n ý c h ka pitol. K až dá ta to k a pi t o l a má své téma zkoumání, které j e zahrnuto v úvo dní ot áz ce .
Kapitola I: Startovní podmínky: Jak důležité je z hlediska startovních podmínek vystudovat prestižní hereckou školu? Tato ka pito la j e s n a h o u n a s t í n i t r o z d í l n é p ř í s t u p y , s y s t é m o v á n a st a ve ní a d ů sled k y po dmíne k, kte r é ma j í z a č ín a j íc í p r of e si on á l ní h e r ci v českém a americkém prostředí, konkrétně v P r a z e a v N e w Yorku. Předmětem mého zkoumání byli čerství absolventi a jejich možnosti k ok amžité mu z ap ojen í do pr a c ovn íh o pro c esu . Z hle disk a star to vníc h p odmíne k je v A m e r i c e i v Če ské r e p ub l ice v ystudo v án í pre stiž ní šk ol y z á sa d n í. P r a vd ě po do b no s t získání role (v divadle, f ilmu či televizi) kr átc e po škole j e však o p r o t i na šim pod m ín ká m v A m e r i c e m i z i v á . P ř e d e v š í m z toho d ů vo d u , že celk ové n a sta ve n í vý cho z íc h p od m ín e k , kt e r ým i m u sí h e r ec pro jít, je u nás opro ti tě m z a oc e á n sk ým a ž n e sk ut e č n ě s na d né . V americkém kontextu totiž existuj e mezi hercem a o b sa z ov atele m témě ř n ep ros tu pná z eď s mnoh a zavřenými dve ř mi. T u p a r ad oxn ě v y tv ořili v po sledn ích dek á dá c h a g e nt i a o dbo ry.
2
Přestože je prestižní vzdělání v Americe celospolečensky stále v y so c e ceně né , pr o o bsa z ova te le rolí ne hra j e p ř i r o z ho do v á ní z á s a dn í v ý zn a m. D á le se u ka zu je , ž e ji ž v obo ru ne vz niká ve lk á po tř e ba p r o f e si oná lních h erců. J ed ním z dův odů ř e če né ho můž e být i f a k t, ž e v d ů sl edk u me diá ln í doby vý ra z ně ub ylo pr oj e ktů, k te r é b y př ímo v y ža d ov aly řá dné he re c ké vz dě l á ní . Pr e sti ž ní šk ol a pr o a g e nt y n e ní zásadním f aktorem , se kter ým by moh li s vě ř e nce u c a stin go v é ho r e ž i sé r a p ro sadit n a ú ko r uch az e če j in éh o , k ter ý j i n emá. P ř i cas tin g u j d e o ty p , tal ent, schopnosti a zkušenosti. Poslední dvě zmíněné lze sice získat i na škole, ale takovou osobnost může agent najít i na u l i ci a dovzdělat j i v ry chlok urz e ch s he re c kými kouč i. Te nto z ávě r v r á mc i ame ric kéh o k on te xtu je v př ímé m ro zpo ru s kon tex tem českým, kd e j e D A M U p r o k a z a t e l n ě z n a č k o u , k t e r é m n o z í d á v a j í p ř i v ý bě r u p ro f esio náln ích he rc ů př e dn ost p ř e d os t a tn í mi mo ž n ým i v o l ba mi. A m e r i c k ý h e r e c by n emě l na pr of esio nální dr áz e z ůs tat n e aso ciov án , n eor ganiz ová n k des i v meziprostoru. Tato činnost není d o br o vo lná, na vz dor y tomu , c o se tv rdí , ne boť je zá klad ním p ř e dp ok lad em možn o sti uc há z et se o prá c i. P o p s a n ý m v ý v o j e m s e z amerických uchazečů o h er ec kou prá c i s t a l y v e l m i s n a d n é k o ř i s t i , n a n i c h ž j e z poz ic e a ge nta mož né v y st a v ět velmi slušný b yz ny s. A to be z ohle d u na t o, j e s tl i j i m a ge n t n ě ja k o u pr ác i s ku teč n ě se ž en e č i nikol iv. Z toho důvodu j e tak o b r o v ský konk u re nč ní tlak u dobr ýc h age ntů, kt e ří do ká ž í h e rce skutečně formovat do předem domluveného směru a získávat pro něj p r a co vní pob íd ky, k te ré ro zš iř ují je h o s cho pn o st i a dá v a jí mo ž no s t u k áz a t to , co v ně m je. N apr oti to mu česk ý absolvent se nemusí nikde asociovat či o r g an i z ov at př ed em. N e musí mít a ge nta ja ko pr o stř e dní ka , kt e r ý by h o r e prez ento val. M ů že se z a s tu pov at sá m. Mů ž e s i s á m v o li t a p ř i p r a vov at he reck é mož n osti. Ca stingové a ge ntury a r e žis éři z a začínaj ícím hercem přicházej í sam i, p rost ře dnic tv ím školy. Kapitola II: Denní režim a hercovo nasazení: Jak se liší každodenní herecká praxe v rámci českého a amerického kontextu? P ř e d m ě t e m m é h o z k o u m á n í s e zde s t a l y k o n k r é t n í h e r e c k é o so b n osti. Ty mi poskytly relevantní inf ormace o j ej ich celkovém měsíční m na saz ení. Za českou stranu j sem mohla nahlédnout do pracovního diáře v í ce oso bno stí, z nic hž jse m na kon ec jak o t yp ic k é př ed sta vitele pr o tuto studii vybrala diáře Dany Morávkové, Martina Stránského a
3
R ob e r ta Jašk ówa . Z a a me ric ko u s tr a nu mi s vé pr a c o vn í pr o gr a m y o b j as n ili někte ří herc i u p říle ž itos ti na táč e n í f il m u W o od yh o A l le n a M a g i c in the m o onligh t (2 013) . Ro zho vor y js me ve d li v ná va zn osti n a st u d ii, která v znik la n a Br oa dw a yi v G o l d e n T h e a t r e p ř i z k o u š e n í h r y T he ressy R ebe ck Se m in ar . K a ž d o d e n n í h e r e c k á pr ax e se v r ámc i č e sk é ho a a mer ic ké ho k o nt e xtu liší nap ro sto z á sa dně . Př e sto že j e ve sv é m vý s le d n ém t v a r u k l as i f i ko ván a jako totož n á, j e jí p ra xe st e jn á v žádném případě není. P o d m í n k y p r o u s k u t e č ň o v á n í d a n é p r o f e s e j s o u kvů li odliš ným k o nt e xtům ro zdíln é. Ú s p ě š n ý č e s k ý h e r e c s e v r ámc i své pr of e se v j ed n o m čas e p o h y b u j e mezi s er iálem, d iv ad lem, f ilmem, d ab in g em a často i dalšími aktivitami. Americký úspěšný herec považuj e každý s v ů j p o č i n z a p r o j e k t . Tomu věnuj e patřičný kontinuální časový ú se k . Tato skutečn os t v ych áz í pře dev ším z ve lkýc h vz dá len o st í m e z i j ed n o tliv ý mi mís ty , k d e s e j ed n o tliv é p r o j ek ty r ealizu j í, ale r o v n ěž z j is té k o n v en ce. Mimo jiné je důležitým faktem zjištěného i to, že se v americkém pracovním provozu dbá na osobní záležitosti, j akými j s o u r o d i n a, čas n a o dp oč ine k a oso bní p ř í pr a va. To je v na šic h p o dmínkách považováno za nadstandard , kte rý si č es ký h e rec mu sí v y bo j ov at s á m . Kapitola III: Platové podmínky v seriálech: Jakou m oti va c i poskyt uj í t e l e vi zn í s po le čno sti sv ým hvě z dám ? Získa t potřebné podklady pro tuto studii nebylo nikterak snadné. H e r c i v š u d e n a s v ě t ě o s v ý c h p ř í j m e c h n e r a d i m l u v í . V Če ské r e p ub l ice existují dva z ák la d ní z dr oje , z nic hž j sem vy chá z ela a j ej ich ž záv ěr y j s em s i o v ěř o v ala u p r o d u k cí či o s o b n o s tí s amo tn ý ch . A m er i ck é p odkla dy j s o u r elev an tn í s amy o so bě, neb oť ča sopi s F o r b e s , z ně ho ž jsem čer pala , vy chá z í z e z v e ře jněn ý c h d a ňo v ýc h p ř i z n á ní he rců s amotný c h i z tiskových zpráv televizních s p o l e č n o s t í . V českém pr ostř ed í zveřej ňuj í he re c ké hono rá ře p ř e de vším bulvá rn í časopisy, j ej ichž tvrzení j sem si ověřovala u p ř í s lu šn ýc h pr odu k cí. V této studii se opět ukazuj e j istá zásadní disproporce. Ke s p r a v e d l i v é m u a d ů s l e d n é m u z o d p o v ě z e n í o t á z k y j e t ř e b a zdůraznit , že v p odmínkách televizní tvorby stoj í Česká republika kde si „ mezi“ . N e m á m e t a k k v a l i t n í z á z e m í , j a k é n a b í z í s v ý m tvůr c ům a me r ic ký zábavní průmysl. Naše situace ale zároveň není tak patová j ako v ý r o b a v C hor vats ku. M o ž né zlep šení p o dmínek u nás je pr á vě v inspirování se A m e r i k o u , k d e v n ě k t e r ý c h p ř í p a d e c h d o c h á z í k f inančnímu motivování herců, aniž by bylo třeba zatěžovat původní rozpočet, a
4
s i c e p r o c e n t u á l n í m o h o d n o c e n í m . V e d l e toho v USA existuj e j istá tendence vtahování významných herců, kteří proj ev í i náležité schopnosti, do pozice tvůrců. To ale předpokládá celkovou změnu u v až o vá ní na d tím, ja k d a ná sp ol e čno st he r c e c h á pe . P o j í m á- li ho p o uz e jak o rep ro du kujícího umě lce, kterého může využívat, či k n ě mu přistu puje jak o ke s k ute č né tv ůrč í o s ob no s ti , j íž j e tř eb a ( i v záj mu dané společnosti) poskytnout příležitost k osobnímu tvůrčímu r o z vo j i. O p r o t i t o m u v Č esk é re public e s e l o a j a l i t a k pr oje ktu vyž adu je j ak o s a m o z ř e j mos t, i přes nej istoty, které sebou herecký souhlas ke s p o l u p r á c i n e s e . V e v ý j i m e č n ý c h p ř í p a d e c h i č e s k é t e l e v i z e vytváří p r o n ěk teré své hvě zd y s t á l e n o v é p ř í l e ž i t o s t i . P ř í k l a d e m m ů ž e b ý t úspěšné účinkování Martina Stránského v Or dinac i v Růžové zahradě I I a následné na psá ní se riá lu her c i př ím o n a těl o (D o k t o ř i z Počátků ) , iniciované producentkou Lenkou Hornovou. P r o b l é m z na šeh o hled iska v zniká v e st áva jíc íc h č e ský ch p o dm í n kác h ve ch v íli, k dy b y se t a le n to v an ý h e r e c c ht ě l s ku t e č ně v ě no v at po d elší ča s ov ý ú sek po uze je d né v ě ci . S ku t e čn ě je n j ed n o mu p r o j ek tu . Z hle diska f inancí, pokud nepřes kakuj e z j ed n o h o lukrativního proj ektu do druhého, nemíchá j e, nekombinuj e, ale v y bí r á si pouz e z hle diska vla st ní ho roz v oj e (a n e má jiné d o sta t eč né f inanční zázemí), uvrhá ho tato volba do f inanční nej is toty. J ediná s k u t e č n á j i s t o t a , leč s ve lmi miz ivými př íjmy , ply ne he rc i pa ra dox ně s t á l e j en z div ad elníh o an gaž má. Kapitola I V : P o d m í n k y v s e r i á l u: Jaké podm ínky k tv or bě poskytuje herci seriál? Předmětem mého zkoumání se zde staly výrobní postupy u vybraných seriálů: Devious Maids (2013) a Larin Izbor (2011–2013). V americké televizní tvorbě stoj í na j edné straně studia, na straně d r u h é p ak o dbo ry, je ž je d notlivé tv ůrc e z a s tu pu j í. He r e c k é po dm í nk y k tvorbě j sou v průměru standardizované a v pr ůbě hu le t v y ci z e lova né tak , že je jic h so uh r n, k te r ý j so u t e le v i zn í s po l e čn o st i o c ho t ny s v ý m t v ů r c ů m v č e t n ě h e r c ů p o s k y t n o u t , v y t v á ř í t v ů r č í zázemí. Ú č e l e m t a k o v é h o n a s t a v e n í j e p o s k y t n o u t h e r e c t v í možnosti , aby se mohlo uplatnit j ako tvorba. Zásadní s l o v o m a j í s l o ž i t é schvalovací procesy, které do tvorby zasahují a které si televizní společnosti nedají vzít. Vedle těchto systémových postupů existují d a lš í , v po do bě e xte rníc h č i kopro duk č ní c h s pol eč no st í , k te r é p r a c uj í v r á m ci v lastn ích p o dmíne k, je ž opě t musí o dpovída t odb or ů m. H e rc i se vesměs cítí při výkonu práce všemi zmíněnými složkami chráněni. O p r o t i t o m u v Č eské r ep ublic e celkové standardizované
5
p o st up y, k teré b y b yly vy tvo ře ny n a z á kla dě dl o uh ol e t é s po l up r á c e s o d bo r y, n eexistují. J ed no tlivé výr oby se tedy ne da jí a de kv átn ě p a uš a l izov at. P od mín ky k tvorbě j sou dané vždy j ednotlivým n a tá č ením a js ou záv islé pře de v ší m na os ob n os t i pr o du c e n ta , d á le n a tvůrčím týmu a dalších souvislostech, a to i tehdy, j edná - li se o v ý r o b u v rámc i Česk é te le viz e , TV N ova, FTV Prima či internetových médií. Každá televizní společnost bude své výrobní s l o ž k y n u t i t k co nej nižším nákladům. Zvýšení rozpočtu v r ámc i televizní společnosti na straně realizace j ednoho proj ektu by mohlo v é st k om ezen í rea liza ce jiné h o pro jektu. U v e d e n é způsoby j ako by v y ch á ze ly z toho, že vlastně o umění ani nej de. Herectví se zde p o j í m á sp íše ja ko p ro pů jčo vá ní tě le sné ho z j e vu . Pr o to z de n e v z ni ká ani obhaj itelná po třeba ke zkvalitnění podmínek k tvorbě. Z těchto inf orma cí lze vyvodit základní klasif i ka c i. V ní americkou tvorbu označíme z pr ak tick ého hle diska z a k ol e kt iv ní s p o l u p r á c i n a d a n é m d í l e , k d e s e j e d n o t l i v é s l o ž k y m o h o u v da nýc h p o dm í n kác h spo le hno ut na sy sté m, ve kt e r é m t v oř í . N a o p a k českou tvorbu bychom mohli př evá žn ě pop sat j ak o s tav , k d y s e j ed n á p ř e de vším o o če káv án í s ubj ekt iv ní ho př ín os u k e sp o le č n é mu d íl u , k d e h e re c mu sí zastá vat mno hem ví ce n e ž j e n s a m o h e r e c tv í. K této k l as i f i ka ci však d o dá vá m, ž e i v české tvorbě existuj í výj imky. Záleží zde na proj ektu, lidech a tématu. Nikoliv na standardizovaném systému. V americkém seriálu se hercům v př ípr av ě z ás adn ě pomá h á h e r ec k ými čte ný mi a n ě kdy i pr a ktic k ými z k o uš ka m i . T at o p ř í pr a v a s e t ý k á v í c e s l o ž e k , n e b oť z a h r n u j e i p r o d u c e n t y , š é f s c é n á r i s t u , r e ž i sé r a a dir ecto ra of ph o to gra ph y . J e d n á s e o s p o l e č n o u p ř í p r a v u , v n í ž s e n ad te xtem sk lá da jí je dnot livé imp ulz y , ná z o r y i př ipomínk y a vysvětluj í př ípadn é neja snosti. Te n to p r oc e s j e opě t s p o l e č n ý . Při natáčení v Americe se k usnadnění herecké práce užívá takzvaných s t a n d- in he rců . (Stan d-in j e ter mín p r o o s o b u , k ter á d o ča sně n ah ra zu je he rce bě he m v ýr obn ího p r oc e s u na t á č e ní f il m u, s e r i á l u , č i t e l e v i z n í s h o w.) V y u ž í v á n í d o č a s n é n á h r a d y z a s k u t e č n é h e r ce umo žň uje p ly nu los t n atá č e ní a z á r ov e ň se tí m še t ř í e ne r g i e h e r ců , k teř í se tak moh ou sous tř e dit pou z e n a s v ůj v l a st n í výk on. Nezbytný nápor textu při natáčení seriálu se dá po vzoru A m e r i k y z v l á d n o u t i z a p o m o c i moderních technologií. Tím ale herci p ř í p r a va n a natá čen í ne od pa dá . Je n se na m ís t o f i xa c e t e xt u m ůž e v ě no v at jeho vý zna mu. N a p ř í k l a d u chorvatských pod mínek k na tá če ní se riá lu zj išťuj eme druhou kraj ní možnost. Vysoký nedostatek pracovních míst staví tele viz ní sp olečno st do na p ro sto výlu čné sit ua c e , kdy
6
n e mu sí he rcům posk ytov a t p od mí nky nij a k z a j í ma v é , a p ř e s to s i d o ká ž e udr že t je jich loa jalitu a v ys oké p r a c ov n í n a s az e n í . J e a m bi c í v ě tš i ny he rc ů se ma ximá lním mo ž ný m z půs ob e m a he r e c k ým vk la d e m p o dí l e t na příp ravě i s a m o t n é v ý r o b ě. K udr ž ení se n a ta kové m pos tu h e r ci v yu žív ají zda rma sv ůj vo ln ý č a s k televizí neorganizovaným zkouškám a k da lší n ezby tn é p řípra v ě . V pr ostře dí č esk ých se r iá l ů j s o u čten é h er eck é zk o u š k y v ý j i m ko u. P oku d se t a kov á př íp ra va ko ná , j ed n á s e o ná ro čn ou sc énu p ř e de vším z hle disk a n atá če ní č i z dův odu v ětšího poč tu dě tský c h h e r ců . Z prav id la se te dy ne j edn á o sna h u t e l ev i z ní s po l eč n o st i maxim álně zlepšit hercům podmínky k pr ác i, a le s píše z a jis ti t b e zp r oblé mový ch o d n atá č ení. U chorvatského i amerického příkladu hrají zásadní roli odbory ( j e j i ch ex isten ce i jejic h ne e xiste nc e ), p ost a ve n í s po le č n o st i n a t rh u p r á ce a p řed ev ším pe n íz e . Je jic h d os t a t e k v e d e h e r c e k pod ává ní n a ds t and ardníc h v ýko nů p ři v yn ika jíc íc h , a č n á r oč n ýc h pr a c o vn íc h p o dm í n kác h. Op roti to mu ne do st a te k f in a n cí ž e n e he r c e k pod ává ní n a ds t and ardníc h v ýkon ů při na pr osto tr ist ní c h p od mí n ká c h . V obo u p ř í p a de ch ale d oš lo z he rec kéh o hle diska k r ych lé adaptaci na tolik r o z dí l n é p o dmínky. V ý r o b n í p r o d u k c e j e v Če ské re public e o proti Cho rv a ts ku st á le tak vysoká, že j e možné při nízkém honoráři vzít j in o u h er eck o u p r á ci či s i d e n n í p r o g r a m z k o m b i n o v a t z víc e rů zn ýc h ak tivit. P o s k l á d a t h o z na táčen í, diva de l, da b in gů a pod . Pa k a le he rc i chybí čas na potřebnou přípravu. Oproti tomu nej sou herecké honoráře ze s e r i á l ů t a k v y s o k é j a k o v A m e r i c e . P o s k y t u j í p o u z e d o č a s n o u j i s t o t u, a tudíž neumožňuj í herci zacílit na j ednu věc. V ko nv enc i U SA do stá vá ka žd á p rof es e na nat á č ení t ol i k p r o st o r u, ko lik potř eb uje, a to s ná le žitým re spe kte m. To je s ta v, k t er éh o by lo d osa ženo díky o dbo rům. Důr a z se kl a d e n a p r o f e si ona litu . K d yby zd e ne e x is to val o ono p ř e sv ě dč e n í o m a xi m á ln í p r o f e si ona litě v ka žd é slož ce, ti dotyční už by tam nebyli. Nahradil b y j e n ěkd o scho p ně jší, k do do ká ž e svý m na s a z e ní m ud r ž e t p o tř e b né tempo při zachování špičkového výkonu. Uvedené j e j edním z n ej z á sadn ějších rozd ílů mez i č e ský m a a mer ic k ým n at á če n ím. N a z á k l a d ě ř e č e n é h o v i d í m e , ž e s e v Če sku nac há z íme v j ak éms i mezip r o s to r u , k ter ý j e z j ed n é s tr an y tv o ř en f in an čn ími p o dm í n kami a z e stra ny d ruh é , c ož je mno he m z á v a ž ně j š í, p ř í st u pe m v še ch tv ůrč ích slož ek k typické seriálové tvorbě. Namísto hrdosti na to, že j e protagonista součástí ne kon eč né ho s eri álu, s e se tkáv á me
7
s p r o v inilý m ú směv em a r utinou . Uvnitř výrobních procesů v USA a České republice se skutečně j ed n á o d v a v elmi o d liš n é s v ěty . Zatímco u nás má herec zvládat vše v ý še uve de né jak o sa moz řejmo st a na ví c po da t a de k v át n í h e r e c ký v ý ko n, a toto j ednání j e považováno za vysoce prof esionální, za o c eá n em je za pro f e sio ná l ní pov až ov á no na o p a k s a m ot né po dá n í v ý ko n u a vše ostatn í je z a řiz ov áno ta k , a b y s e s tím herec při výkonu své profese nemusel potýkat. Kapitola V : Možnosti v sitcomu: Jaké mož nost i poskyt uj e he rc i sitcom? Sitcom je formát, který se v Americe těší velké oblibě. Tento f ormát české televize velmi láká. Sitcom má celkově mnohem nižší n á kl a d y ne ž se riá l, protož e se z pr a vidla to č í v ateliéru j en s ně kolika málo herci. Televizní společnosti na sitcomu láká především možnost v y r o b i t v lastní le vný z á ba vn ý ob sa h, kt e r ý bu d e mí t k va l it y n á vy k ov osti p odo b né se riálu a n avíc zauj me i mladé publikum. J e n ž e v A m e r i c e s e j e d n á v r ámc i s itcomu o svobodný a tvůrčí p r o ce s. V Č esk é rep u blice jde př e vá ž n ě o n uc e n é na p lň ov á n í úk o lu ze strany zadavatele – televizní společnosti. Z he rec kéh o h ledisk a do stá va jí a mer ič tí he r c i m ož nos t p o d í l e t s e n a d n e s u ž t r a d i č n í m ž á n r u , p r o n ě j ž j s o u p o d m í n k y k tvorbě d o bř e na stav en é. V rámc i konkr étního sitc omu se sp ole č ně s da lšími tvůrci snaží posouvat hranice využíváním dostupných prostředků. V š e s e č a s t o d ě j e p o d d r o b n o h l e d e m a v př ímé inte rakc i s divá ky . P r o t o j e s i t c o m v americkém televizním prostředí f ormátem, který h e r ci umož ňuje skute č no u re a liz a c i. Zd e m á m ož n os t v maximální možné míře využít svých hereckých schopností. Ty může rozšiřovat a cizelovat na základě spolupráce se všemi tvůrčí mi složkami, které mu v takovém nastavení připravuj í j eden herecký úkol za druhým. V Č esk é rep u blice n en í te nto f o rmá t u ko tv e ný, a pr ot o s e z de p o t ýk áme s j is tý m táp án ím u ž v př ípr avn é v ývojové f á zi . Jen t ě žko lze vystavět alespoň přij atelný herecký výk on, ne e xistuje-li kvalitní scénář a dostatečná možnost profesionálně vedeného zkoušení. Jistá cesta se na základě uvedeného j eví nikoliv ve čtení americké o d bo r né literatu ry o sitco mec h , a le v ná vr atu k vla stním k oře nům a p ř e de vším h erec ké mu ře me slu, k dy bylo mož né t ento ž á nr v pod obě T a k o v é n o r m á l n í r o d i n k y vytv ořit vlas tn ě o myle m. Z vý rob níh o i h erec ké ho h le d is ka to z nam e ná in spir o va t s e p o dm í n kami, k teré u rč ova ly s polup rác i s Če skou te le vizí v r ámc i v z ni k u telev izní hry pře d roke m 1990. Te h dy b yl o bě ž né, že na čtyři až sem natáčecích dní připadlo tři až šest týdnů zkoušek. Takové
8
n a st a ve ní v rá mc i p rvn íh o dílu, z a př e dpo kla du k va l i tn í ho te x t u a p r o f e si oná lního v ed e ní, má š a nc i n a ú spě c h . Te p r ve po t é j e v ho d ná inspirace americkým rozvrhem natáčení. To al e rovněž adekvátně d l o uh é h erecké z ko uš k y za c ho vá vá . Po dař í- li se to, stane se i pro n a še h erc e sitco m příle ž ito stí k mož no st i ne ome ze né ho využ ití h e r ec k ých sch o pno stí.
Kapitola V I : S e b e p r e z e n t a c e j a k o p o d m í n k a ú s p ě š n é h o h e r e c t v í: J a k o u ro li h raj e pr o s ou čas né ho he r c e s e be s c é nov á ní na sociálních sítích? V d n e š n í do bě vše ob ec né sc én ova nos ti s e v r ámc i medi álního v ě ku ot ev ře l i um ělc ům virt uá l ní p r os t or . T e n l z e v yu ž ív a t k o k amžité komun ik ac i s f anouš kem. S ebes cénování os obnos ti v r ámci virtu álního světa k pr ac ovn ím ú č elům má různé využití: 1. o so b n í P R , 2 . možnost ve řej né r e ak ce, 3 . pr ostř ede k k získání práce. Všechny zmíněné formy jsou předmětem sledování ze strany n o vi n ářů z rů zný ch méd ií, kteř í je vyu ž ív a jí v r ůzn é mí ře k vytv ář e ní článků či j iných příspěvků o daných osobnostech. Pro herce není tato f orma s ebeprezentace nezbytnos tí. P ř i s p r ávn ém pou žívá ní z ní a le můž e získ at ji st é vý ho dy. Základním pracovní m nástroj em j e především pro ty osobnosti, které lze označit za celebrity. Celkově j e to však především otevřený p r o st o r , v ně mž se lz e d le libo st i po hyb ov a t a d o jis té mír y i s masami svý ch f anoušků manipulovat kupříkladu tak, j ak to činí n ě kt e ř í a mer ičtí k ol eg ové . Tak ová p ř ímá f o r ma ko nt a k tu b y be z tohoto média nebyla možná. Navíc j de o medium veřej ně přístupné, tudíž se osobnost, která se chce vyj ádřit, nemusí doprošovat o zveřej nění u j iných médií, j akými j sou tisk, rozhlas či televize. Virtuální příspěvky neprocházejí schvalováním třetí osoby. Regulují s e p o u z e p ravidly dané sociální sítě, která j sou pro všechny stej ná . Navzdory různým přístupům i využitím sociálních sítí, jsou tací, p ře dev ším ze strany mé d ií, kte ří pod le poč tu f a nou šků a sledovatelů určité osobnosti na jejím sociálním profilu odhadují její v l i v . S cho pno st os obn ost i oslo vit v ně kolika má lo v te ř in á c h p r o st ř e dnic tvím so ciá lníc h sítí o br ovs kou ma s u l id í , k t e ř í ji s a mi , d o br o vo lně a a ktivně s led ují, je z hle diska to hoto měř ítka p o va ž ov án a za vý zna mn ou a z ás a dní. Vyvozovat skutečný vliv ze sociálních profilů daných o so b n ostí je sa mozřejmě z obe c né ho hledi sk a tro c hu d ě tins ké. J e nž e j ak mile za tv ů r čím d ílem s to j í f ir ma, k ter á ho f in anc uje, j e čím dál
9
tím častěj i rozhoduj ícím f aktorem v obsa z e ní č i ne obs az en í d ané o so b n osti. A to je vě c v íce ne ž a la r mu jí c í.
Kapitola V II : S ou ča sn é for my he r ec tv í př e d kame r o u: M á he r e c budoucnost? Vedle klasických forem natáčení, které jsem se pokusila p ř i b l í žit v ně kter ýc h asp ektec h v př ed cho zíc h s t u d i í c h, ná m med iá lní v ě k p ř ines l no vo u a z hle diska h er ec tví p omě rně zá sa d ní f or mu : v y už í ván í sp ec iálníc h e f e ktů pr o st ře dnic t ví m d i gi tá l n íc h te c h no l og ií. Tyto technologie přinesly nový způsob herecké tvorby. Tato f orma v mnohém může využívat divadelní postupy i postupy známé z individuální herecké přípravy. A v š a k budo uc í v ize v tomto směru u k az u j í m ožn é o mez e ní s kute č n é ho he r e ctv í p od v l iv e m t e c hn ol o gi í . Z do sav ad níh o v ý voje se d á s na dno odh ad nou t, ž e s e dne s d r a hé a nák lad n é te ch no log ic ké post upy bud ou r yc hle v yvíje t a j e jic h v y už i t í se bud e zle vňov at. Na z á kla dě dos tu pnýc h inf o rma c í s e dá p ř e dp ok lád at, že f ilmová a televizní s t u d i a p o v e d o u s v ů j v ý v o j k tomu, aby j iž f yzická existence skutečného herce před kamerou n e by l a n utná . T ento s c én á ř mů ž e na sta t j i ž v ř ádu ně kolika má lo d e set i le tí. Na stan e-li, ohrozí kariéry vše c h ž ijícíc h he rc ů a po sta ví v ý zn a mn ou př ek áž ku do c es ty tě m z a č ín a jí c í m. Pr ův o dn í m j ev e m p a k p r a vd ěpo do bně bu d e ná vra t h e re ct ví zp ě t d o di v a dl a . Slovo závěrem Závěrem lze tedy konstatovat, že v České republice j sou o b ec n ě p od mín ky pr o za č ín a jíc í h e rc e ve lm i d ob r é . K om e r č ní sf é r a v ša k v ětšin ově ne pos k ytuje dos ta t eč né p od m ín ky k tvorbě, spíše ke splňování jednotlivých úkolů. Herecký přínos je tedy ve výsledku j ak ý msi ryze individuálním bonusem. Tedy skutečné možnosti k tvorbě, které herec v takto nastavených podmínkách má, j sou v Č es k é rep ublic e v elmi ú z k é a př ímo z á vis l é n a o so b ě p r od uc e n t a . Ten může u konkrétních proj ektů dané podmínky ovlivnit ve p r o sp ěch tv orb y tím, že j ej ich nezbytnost obháj í u te le viz ní společnosti. Vytvoření vlastních původních projektů je zde stále levnou a nezávislou činností. V Americe jsou startovní podmínky pro začínající herce tvrdé a f inančně nákladné. Komerční sf éra má vytvořený stan da rd izov an ý systém postupů, které jsou výsledkem jednání mezi společnostmi a o d bo r y. H erec je zd e c h ápán jak o uměle c, je muž lz e p řipra v it p o dm í n ky , za kte rý ch d oká ž e vytvo řit s os t a tn í mi t v ůr c i s po l eč n o st i p r o d u kt s v ysoký m f ina nč ním v ýn ose m. Ty t o d va f a k tor y, te dy vliv o d bo r ů a f ina nč ní p říno s výsl edn é ho dí l a, js o u dů v od e m, pr o č
10
s p o l e č n o s t i p o s k y t u j í s v ý m t v ů r c ů m a t e d y i h e r c ů m, důmy slně p r o p r a co van ý systé m p odm ín e k, kte rý pos kytuj e možnost tvorby. V y t v o ř e n í v l a s t n í c h p r o j e k t ů j e n á k l a d n o u z á l e ž i t o s t í . S tudia v p o sl ed níc h lete ch z ís ká va j í jistou n ez áv i sl o st n a od b or e c h i d o sa v ad ním sy stému vlive m ro z voje n ový c h t e c hn o lo g ií . Vz n ik á z de silný pokus o vytvoření jiné cesty, která se již nebude muset ohlížet n a d o s avad n í limity. Stud ia ve d ou výv oj ov á od dě l e n í k tomu, aby j iž f yzická exis tence s kutečného herce před kamerou nebyla nutná. V mé disertační práci se mi prostředkem uspořádání poznatků z v ý zk u mu po dmínek h e rec tví s ta lo s edm k ap i to l , k t e r é př e d st a v uj í v j is tém o h led u s amo s tatn é s tu d ie. J d e o s tu d ie j ed n otlivýc h p r o b l ém ů, z nic hž každý se ov šem v z ta h uj e k c el ko vé pr o ble ma t ic e n a hl í že né p omoc í srov ná ní pr a xe v Če ské re pub lic e a v e Spo jen ýc h státech amerických. Při tomto srovnání vycházím, pokud je to možné – a samozřej mě i nutné, vzhledem k ne dosta tku liter atur y na úro vn i monograf ického zpracování této problematik y, z poz na tků ta kř íka jíc „ z p r v n í r u k y “ , tj . z p o p is u s o u čas n éh o s tav u , j ak j s em h o měla s ama p ř í l e ži to st p o zn at. U ž vz hle dem k ome z eno sti ka ždé o sob ní zkušenosti nepokládám ovšem okruh otázek, kter ý s e k da né p r o b l em atic e v zta huje, za uz a vře ný, na to ž za vyč e r pa n ý. Jsem si vědoma toho, že mé závěry (zvláště ty, které ukazují n a m o žná r izika z hled isk a p odmíne k k h e re c k é t v or b ě ) m o ho u v y vo l áva t další otáz ky. K nim mé pop is y, i možné (také praktické!) závěry , do uf á m, do ko nce vyz ýva jí. Ne d ba t na ri z ik a, kt e r á z e s o u č a s n é h o s t a v u p o d m í n e k k he re c tví vyp lý vaj í, m ůž e mí t to ti ž n e bl a h ý vliv n ejen n a toto po volá ní sa m ot n é a vy u ži t í tv ůr č í c h možností j eho představitelů, ale i na výsl edky, na kterých se herectví p o dí l í . T yto v ýsled ky to tiž ve své m so uhr n u sp ol u vy t vá ř e j í úr o v eň k u l t ur y či př ímo k u lturn os ti , k te r á se kro m ě j i né h o z p ě tn ě pr o j ev u je i na příslušném stavu (kultuře) podmínek k he re c tví.
11
