ABSTRAKTA WORKSHOPY PŘIHLAŠOVÁNÍ NA WORKSHOPY BUDE PROBÍHAT V DEN KONÁNÍ KONFERENCE NA REGISTRACI. WORKSHOP I Dialogické jednání s vnitřním partnerem (Acting with the inner partner) Josef Nota, Magdalena Marková Jihočeská univerzita Dialogické jednání s vnitřním partnerem je disciplína, která má performační charakter, jedná se o experiment v otevřené situaci. Studenti Jihočeské univerzity jí procházejí v rámci přípravného vzdělávání pro budoucí pedagogickou profesi, přičemž základní tezí je, že „pedagogika je - podobně jako herectví - jednáním“ (Vyskočilová). Smyslem této disciplíny je vybudování určitého stupně tzv. psychosomatické kondice. Dle prof. Vyskočila se jedná o jistou „zralost, připravenost, pohotovost a někdy i potřebu a chuť veřejně vystupovat, jednat, chovat se, prožívat přímo, bezprostředně, spontánně, kreativně a produktivně, svobodně a odpovědně - ve zpětné vazbě zcela kvalitně“. V dialogickém jednání není člověk stavěn do předem připravených situací, v nichž musí jednat (např. hraní rolí, inscenační postupy apod.), nýbrž situaci svým jednáním sám vytváří. Následně celý proces reflektuje formou psané a odevzdávané sebereflexe. Z odevzdávaných sebereflexí lze usuzovat na to, jak subjekt tento způsob studia vnímá. dialogické jednání, experimentální výuka WORKSHOP II Proces tvorby disertace od B do Y (The process of dissertation production from B to Y) Aleš Neusar Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Cílem workshopu je inspirovat účastníky k sepsání kvalitní disertace při zdárném přežití všech zúčastněných osob. Dozvíte se například: jak disertaci strukturovat; jak vést argument; jak napsat tak dlouhý kus textu; jak spolupracovat a nemít z toho problémy; jak nezapomenout na své blízké; jak rozpoznat, že „už to stačí“; jak vše úspěšně dotáhnout; jaký užitečný software můžete (ne)používat psaní disertace, struktura disertace, forma disertace, možnosti argumentace, time-management
WORKSHOP III Plánování a realizace výstupů výzkumného projektu: workshop k publikační teorii a praxi pro mladé začínající akademické pracovníky (Planning and implementation of outcomes of the research project: a workshop on the theory and practice of publishing for young beginning academics) Michal Miovský, Lenka Čablová Klinika adiktologie, 1 LF UK a VFN, Praha Workshop je určen pro studenty postgraduálního studia a mladé začínající akademické pracovníky. Jeho cílem je naznačit jednoduchý rámec pro lepší vhled a orientaci v problematice časopiseckého publikování. Téma bude rozvíjeno jak z hlediska pravidel, která jsou dnes v ČR oficiálně daná (např. RIV systém) a vyžadovaná pro výkaz práce vědeckého pracovníka, tak z hlediska pravidel, která ne vždy jsou známá, jasná a srozumitelná zejména u mladších výzkumníků. Cílem bude lepší pochopení jak zacházet s plánovaným článkem a dle čeho se orientovat pří výběru časopisu. Druhá část workshopu bude věnována praktickým aspektům aplikace základních pravidel časopiseckého publikování. Třetí část se zaměří na praktické ukázky jednotlivých typů článků a diskuzi nad konkrétními problémy v této oblasti. Grantová podpora: NETAD („Síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou,soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii“, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK) publikování, typy článků, normy časopisů, etika výzkumu
ÚSTNÍ SDĚLENÍ Bariéry kritického myšlení v psychoterapii (Barriers to critical thinking in psychotherapy) Marek Vranka Filozofická fakulta Univerzita Karlova, Praha Příspěvek v první části obecně identifikuje faktory, které brání důsledné aplikaci vědecké metody a principů kritického myšlení v oblasti psychoterapie. Tyto faktory existují jak na straně klientů odmítajících smířit se s neexistencí spolehlivých a vysoce účinných terapeutických prostředků v případě určitých diagnóz, tak na straně terapeutů podléhajících kognitivním zkreslením, která u nich vyvolávají neopodstatněnou iluzi odbornosti. Následně jsou tyto jevy demonstrovány na praktických příkladech tzv. „facilitované komunikace“ a „terapie pevným objetím“. Závěrem příspěvku je doporučení, že ačkoliv je chování klientů i terapeutů pochopitelné či vysvětlitelné, nemělo by být pasivně akceptováno, nýbrž je potřebné vyvinout snahu o jeho korekci vhodným způsobem informování klientů a edukací terapeutů. pseudověda, nepodložená psychoterapie, iluze odbornosti Časová perspektiva a vnímaná vlastní zdatnost v procesu kariérového rozhodování (Time perspective and decision-career self-efficacy) Martina Fülepová, Panajotis Cakirpaloglu Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Cílem příspěvku je prezentovat možné souvislosti mezi obecnou i specifickou vnímanou zdatností v oblasti kariérového rozhodování a časovými perspektivami. Vnímaná vlastní zdatnost se zabývá přesvědčením lidí o vlastních schopnostech uspět a kontrolovat své fungování a události, které se dotýkají jejich života. V tomto případě se jedná o rozhodování o budoucí kariéře. Časové perspektivy jsou tendence k myšlení, cítění a jednání, které prosazují v naší činnosti, hledání cílů i nových zkušeností, v rozvíjení mezilidských vztahů, přijímání rizik a také v opouštění některých pozic či v uvažování o zítřejších starostech i nadějích. Výzkumný soubor: 120 studentů psychologie. Metody: CZ-ZTPI, CDSES-SF, DOVE. Výsledky: Ze všech sledovaných subškál se jako nejvýznamnější projevila budoucí časová perspektiva. Tato subškála totiž pozitivně korelovala nejen s obecným vnímanou vlastní zdatností, ale také téměř se všemi subškálami a celkovým specifickou vnímanou zdatností v oblasti profesního rozhodování. Zdá se, že lidé z našeho souboru, kteří mají dobře rozvinutou budoucí časovou perspektivu, věří ve své uplatnění v oblasti budoucí profese více než jiní. Možné implementace do praxe budou diskutovány. časová perspektiva, vnímaná vlastní zdatnost, kariérní rozhodování, time perspective, self efficacy, carrier decision Defenzivita v MMPI-2. Príspevok k štandardizácii slovenskej verzie MMPI-2 (Defensiveness in MMPI-2. Adaptation of MMPI-2 on Slovak normative sample) Jana Štefániková, Robert Máthé Filozofická fakulta Univerzita Komenského, Katedra psychológie, Bratislava Príspevok predstavuje výsledky čiastkového výskumu projektu štandardizácie slovenskej verzie MMPI-2. Autorka sa venuje interpretácii vybraných validizačných škál a ich konfiguráciám v kontexte použitia MMPI-2 u väzenskej populácie. Zameriava sa na obraz defenzívnych a simulačných tendencií v protokoloch MMPI-2. Rôzne profily zámerného skresľovania výsledkov testu porovnáva s profilmi normatívnej vzorky slovenskej populácie. Ďalej sa venuje možnostiam využitia dotazníka MMPI-2 v oblasti väzenstva v SR. Grantová podpora: Grant UK/265/2013 MMPI-2, štandardizácia, škály validity, simulácia, disimulácia
Diagnostická kompetence předškolních pedagogů jako prostředek intervence odkladů školní docházky (Diagnostics competence of pre-primary teachers as the means of postponement of compulsory school attendance intervention) Alena Berčíková Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Katedra primární a preprimární pedagogiky, Olomouc Zahájení povinné školní docházky představuje klíčové období v životě dítěte. Dítě se dostává do zcela nových rolí, s nimiž souvisí nové situace a úkoly. Má-li dítě roli školáka zvládnout bez větších problémů, je třeba, aby bylo na školu připravené. V posledním desetiletí se stále setkáváme s vysokou četností odkladů povinné školní docházky, tím se dostává daná problematika nejenom do pozornosti odborníků, ale i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Předkladatelé projektu přímo navazují na výsledky výzkumu realizovaného v rámci projektu GA ČR hl. řešitelky Evy Šmelová Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula. (2009 2012). Výzkum ukázal mimo jiné i možnosti řešení dané problematiky, jednou z nich je zaměření se na včasnou pedagogickou diagnostiku v podmínkách mateřské školy. Hlavním cílem tohoto projektu je navrhnout metodický (pedagogicko-diagnostický) materiál se zaměřením na připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky a eliminaci případných problémů, které by mohly být možnými příčinami odkladů povinné školní docházky. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA PdF_2013_028 odklad povinné školní docházky, povinná školní docházka, dítě předškolního věku, předškolní pedagog, učitel primární/elementární školy, pedagogicko-psychologická poradna, diagnostické kompetence předškolního pedagoga, pedagogická diagnostika Dynamické testovanie intelektových predpokladov - princípy, možnosti a limity (Dynamic testing of intellectual assumptions - the principles, possibilities and limitations) Vladimír Čema Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov Príspevok poskytuje vhľad do problematiky dynamického testovania intelektových predpokladov a jeho princípov – spätnej väzby a citlivosti na pomoc. Dynamické testovanie porovnáva s klasickým, statickým testovaním a poukazuje na možnosti a limity dynamického testovania intelektových predpokladov v súčasnosti. Princíp spätnej väzby definuje v kontexte dynamického testovania a prezentuje zásady poskytovania spätnej väzby v krátkodobých dynamických testoch. Na základe analýzy súčasných modelov a trendov v poskytovaní spätnej väzby prezentuje nové možnosti skúmania, chápania a jej poskytovania v dynamickom testovaní. Princíp citlivosti na pomoc analyzuje z hľadiska jeho reflektovania latentnej učebnej schopnosti, poukazuje na aktuálne problémy a prezentuje možnosti ďalšieho skúmania tohto konštruktu. Grantová podpora: „Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. LPP0099-09“ dynamické testovanie, učebná schopnosť, spätná väzba, citlivosť na pomoc „Funkční gramotnost“ a její souvislosti v předškolním věku („Functional literacy“ and its context in preschool age) Veronika Plachá Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita, České Budějovice V příspěvku představím část svého disertačního výzkumu, který je zaměřen na zjišťování „funkční gramotnosti“ (přesněji funkční pre-gramotnosti) u dětí předškolního věku. Výchozím bodem je metodický materiál výzkumu PISA (Úlohy pro měření čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti), který je použit pro tvorbu zkoušky „funkční gramotnosti“ (FG) u předškoláků. Vlastní zkouška je postavena na práci s obrázky, nikoli s textem, ale struktura otázek bude analogická s testem PISA. Zaměříme se na zjišťování úrovně dovedností získávat informace z textu/obrázků, dovedností interpretovat prohlédnutý obrázek a dovednost obrazový materiál posoudit z obsahového a formálního hlediska a dát jej do souvislosti s poznatky získanými z jiných zdrojů. Stanovení úrovní hodnocení zkoušky bude ověřeno v pilotní studii. Výzkum bude mapovat širší souvislosti funkční gramotnosti, zejména pak rodinné a sociální zázemí dětí. Je plánována druhá fáze a to zkouška FG na konci první třídy.
funkční gramotnost, pre-gramotnost, zkouška, PISA, předškolní věk, obrázek Hráčská kariéra a její dopady u klientů specializovaných oddělení psychiatrických léčeben (Gambling career and its impact on clients of specialised psychological sanatoriums department) Eva Maierová, Miroslav Charvát Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Příspěvek představí design v současné době realizovaného výzkumu, jehož hlavním cílem je nalezení souvislostí mezi patologickým hráčstvím a poruchami osobnosti a vztahové vazby u hráčů. Dalším cílem výzkumu je zmapovat závažnost a důsledky patologického hráčství v oblasti psychologické, zdravotní, sociální i trestně právní. Výzkumný soubor čítá cca 100 klientů ze tří specializovaných oddělení psychiatrických léčeben Kroměříž, Opava a Bohnice. Autoři představí předběžné analýzy dílčí části dat získávaných pomocí strukturovaných rozhovorů. Půjde zejména o specifické profily hráčských kariér se zaměřením na průběh hraní, užívání dalších návykových látek při hraní, vnímání prostředí herních míst, sociálního zázemí hráčů a další s tímto problémem úzce související charakteristiky. hráčská kariéra, sociální a psychologické dopady, patologické hráčství, pobytová léčba Jak učit studenty efektivně se učit (How to teach students to learn effectively) Eva Literáková Filozofická fakulta Masarykova univerzita, Psychologický ústav, Brno Víme, jakým způsobem se studenti učí? Nejčastěji tak, že si opakovaně za sebou pročítají učební látku, v níž mají případně podtržené pasáže, které považují za důležité. Někdy si také vytvářejí myšlenkové mapy, shrnují obsah látky, nebo se navzájem s ostatními studenty zkoušejí. Většina z nich však považuje za nejefektivnější metodu právě opakované pročítání látky. Navíc, pokud jsou studenti zkoušeni jednou až dvakrát za semestr, ať už se jedná o ústní zkoušku nebo test, studium obvykle probíhá nárazově v obdobích, kdy se snaží v krátkém čase „nalít“ do hlavy co nejvíce informací. Podporuje však takový způsob studia dlouhodobé uchování nabytých znalostí? A jaké jsou vůbec rozdíly mezi jednotlivými učebními styly například z hlediska následné schopnosti použít vědomosti v jiném kontextu? Cílem příspěvku je představit hlavní modely efektivního učení a navrhnout způsoby, jakými lze efektivní učení studentů podporovat. učební strategie, modely efektivního učení, podpora efektivního učení studentů Ja som predsa dobrý človek! - vplyv objektívneho sebauvedomovania na morálne rozhodovanie („I´m a good person though!“ - Effect of objective self-awareness on transgression) Romana Žihlavníková, Ivan H. Tuf Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc V živote robíme aj skutky, za ktoré by sme sa hanbili. Pred inými, ale aj pred sebou samými. Možno práve upriamenie pozornosti na svoje štandardy v momente konania by mohlo znamenať rozdiel medzi tým, či rozporuplný skutok vykonáme, alebo nie. Teória objektívneho sebauvedomovania (objective self-awarenes) hovorí práve o procese, kedy na seba upriamená pozornosť (self focused attention) vedie ku procesu sebaevaluácie. Sebaevaluácia (self-evaluation) môže byť indukovaná rôznymi činiteľmi, medzi ktoré patrí aj zrkadlo.rnCieľom tohto výskumu bolo zistiť, či prítomnosť zrkadla môže znížiť početnosť porušovania pravidla. Celkom 82 participantom bolo povedané, že si môžu ísť vziať jednu odmenu, ako poďakovanie za vyplnenie výkonového testu. Odmeny sa nachádzali v druhej, prázdnej miestnosti so skrytou kamerou. Kamera bola nastavená tak, aby osoby nebolo možné rozpoznať. V polovici prípadov sa v blízkosti nachádzalo nástenné zrkadlo. Z videozáznamu sme analyzovali, koľko odmien si daná osoba v skutočnosti vzala. Výsledky ukázali, že v prítomnosti zrkadla bola signifikantne nižšia početnosť porušovania daného pravidla (p=0,004), pričom sme nezaznamenali rozdiely medzi chovaním mužov a žien (p=0,125). Tieto výsledky naznačujú, že zrkadlo by mohlo byť využívané na znižovanie drobnej kriminality aj v bežnom živote. objektívne sebauvedomovanie, dospelí, porušovanie pravidla, zrkadlo Kam smerujú kariérne dráhy PhD. absolventov?
(Where are the career paths of PhD. graduates going?) Dagmara Bacová Inštitút sociálnych a kultúrnych štúdií, Centrum vedy a výskumu, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica Doktorandský život sa každému raz skončí, a či už s miernou melanchóliou, strachom, ale mnohí aj s nedočkavosťou vykročia vpred do sveta praxe. Ako sa darí držiteľom doktorátov zo sociálnych a humanitných vied zaradiť do sveta mimo akademickej pôdy, ale aj do nej samotnej na pozíciách vedecko-výskumných, či pedagogických pracovníkov? Cieľom príspevku je prezentovať niekoľko parciálnych výsledkov kvalitatívneho výskumu v rámci medzinárodného projektu POCARIM, ktorý má za cieľ zmapovať kariérne dráhy držiteľov doktorátov zo sociálnych a humanitných vied. V príspevku odznie niekoľko názorov a skúseností s doktorandským štúdiom, akým spôsobom doktorandi využívali možnosti reformovaného doktorandského štúdia, a ako ľahko/ťažko sa im darí uplatňovať svoje vysokoškolské vzdelanie a titul v praxi mimo akademického prostredia. Grantová podpora: POCARIM (7. rámcový program) kariéra, PhD., spoločenské a humanitné vedy, absolvent Koncept pozitívnej deviácie (Concept of positive deviance) Estera Kӧvérová Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied, Bratislava Príspevok sa zameriava na koncept pozitívnej deviácie, ktorý organizuje projekt mojej dizertačnej práce a je tiež jedným z metodologických východísk pre výskum, ktorý budem v rámci svojho PhD realizovať. Vo svojej prednáške by som chcela priblížiť začiatky svojho skúmania, ktoré som realizovala v konkrétnej marginalizovanej komunite, kde pôsobím ako dobrovoľník. Pozitívna deviácia je koncepciou, ktorá hovorí o sociálnej zmene. Ide o zvládnutie konkrétneho sociálneho problému bez použitia externých zdrojov. Riešenia je možné nájsť vo vnútri komunity a to je to, čo robí tento koncept pre mňa príťažlivým. Základným predpokladom je, že v každej komunite sa nachádzajú ľudia alebo rodiny, ktorých praktiky a správanie im umožňujú zvládať ťažkosti, ktoré ostatní členovia aj napriek prístupu k tým istým zdrojom zvládať nedokážu. Takýto členovia komunity sa potom nazývajú „pozitívne deviantnými“. Tento prístup je pre mňa zaujímavý preto, lebo by mohol slúžiť ako nástroj pre pochopenie a riešenie problémov marginalizovaných rómskych komunít.rn Grantová podpora: VEGA 2/0015/12 pozitívna deviácia, marginalizované rómske komunity, výskum Kreativita ako pozitívny mentálny a sociokultúrny fenomén (Creativity as a positive mental and socio-cultural phenomenon) Zuzana Laluhová Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied, Bratislava Príspevok predstavuje kreativitu ako spoločenský fenomén, ktorý sa stal terčom nie len psychologického bádania. Čo je vlastne kreativita? Existuje vôbec? Ak existuje, ako ju rozpoznáme, aké sú jej prejavy? Súčasná veda je presvedčená, že je schopná analyzovať jej vývoj, podstatu či prejavy. Príspevok predstavuje kreativitu ako komplexný a multidisciplinárny problém. Jednoznačné vymedzenie pojmu kreativity je problematické, príspevok sa preto pokúsi analyzovať tvorivosť vo viacerých rovinách. Najmä filozofickej a psychologickej, s cieľom nájsť ich vzájomnú syntézu ako kľúčový element edukačného procesu. Kladie si za cieľ odpovedať na otázky, akú pozíciu hrá kreativita v súčasnej škole a edukačnom procese. Je kreativita jedným z hlavných cieľov, ktoré edukácia sleduje? Mala by ním byť? Ako sa kreativita prejaví v aplikácii nových a neobvyklých riešeniach edukačného procesu? kreativita, edukačný proces, sociokultúrny fenomén
Ľavorukosť, vybrané osobnostné charakteristiky a figurálna tvorivosť študentov výtvarného umenia (Left-handedness, some personality characteristics and figural creativity of fine art students) Mária Jenčiková Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov Príspevok pojednáva o výskume zameranom na ľavorukosť, osobnostné typológie a figurálnu tvorivosť. Realizovaný výskum mal dva ciele. Prvým bolo overenie vzťahov zložiek figurálnej tvorivosti- fluencie, flexibility, elaborácie a originality a ľavorukosti, pravorukosti, extraverzie, introverzie, emocionálnej stability a nestability. Druhým bolo overenie rozdielov v skóre figurálnej tvorivosti – fluencie, flexibility, elaborácie a originality u ľavákov, pravákov, extravertov, introvertov, emocionálne stabilných a nestabilných jedincov. Pre zozbieranie údajov bola použitá Skúška laterality, Eysenckov osobnostný dotazník EPQ-R - skrátená verzia a Torranceho test figurálnej tvorivosti. Výskumný súbor tvorili študenti výtvarného umenia v kombinácii s estetikou a tiež so slovenským jazykom. Výsledky otvrdili štatisticky významný záporný vzťah ľavorukosti a elaborácie a taktiež štatisticky významný kladný vzťah pravorukosti a fluencie. lateralita, ľavorukosť, osobnostné charakteristiky, figurálna tvorivosť Mechanismy rozvoje dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti v rodině (Mechanisms of reading in childhood and reading literacy development depending on home environment) Magdaléna Gorčíková1, Jiří Šafr2 Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra Psychologie, Praha1; Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.2 Čtenářské návyky a vztah ke knize se formují již v předškolním věku a v tomto ohledu rodina stále představuje primární instituci v edukačním a socializačním procesu rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Příspěvek sleduje mechanismus utváření čtenářských kompetencí dětí ve čtvrté třídě ZŠ (věk 9 až 10 let) s využitím dat za ČR z mezinárodního výzkumu PIRLS 2011. Zvláštní pozornost je věnována vlivu kognitivního rozvoje dítěte v předškolním věku (rané čtenářské socializaci), tj. výchovným aktivitám rodičů (předčítání, zpívání, čtení znaků, slovní hry apod.) a sociokulturního zázemí rodiny (vzdělání, povolání rodičů spolu s čtenářským zázemím a preferencemi rodičů) i jejich vzájemné provázanosti.
Grantová podpora: GA UK 1130313 čtenářská gramotnost, raná čtenářská socializace, dětské čtenářství, raný kognitivní rozvoj Mravní usuzování v kontextu profi-volby (Moral reasoning in the context of career-choice) Hana Lukášová Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Kognitivista E. Turiel rozlišuje tři domény lidského rozhodování: osobní, konvenční a morální. Profi-volba z gymnázia je podle všeho primárně volbou osobní. Je však zjevné, že zbylé dvě domény jsou v ní také zastoupeny a hrají svou důležitou roli. Cílem tohoto disertačního projektu je především najít možné odpovědi na otázky, jak se může projevovat mravní usuzování v profi-volbě a jak se projevuje v daných doménách. Příspěvek bude v první řadě prezentací vybraných kvalitativních analýz rozhovorů s gymnazisty. Nezbytnou součástí výzkumu je také odborná diskuse, která spočívá především v uchopení mravního usuzování. Jak se totiž ukázalo, gymnazisté v profi-volbě neřeší klasická morální dilemata ve smyslu tradičního pojetí morálky, jak ji popisuje např. L. Kohlberg. Bylo tedy potřebné v rámci kognitivismu nalézt teorii, která rozšiřuje pojetí morálky např. také o zodpovědnost k sobě samému. Výsledky prvních analýz jsou tak konfrontovány mimo jiné také s teorií R.A. Shwedera, který právě s tímto rozšířeným pojetím morálky pracuje. mravní usuzování, adolescenti, morálka, profi-volba, kognitivismus
Navozování hypnózy pomocí fotografií (Evoking hypnosis using photografies) Martin Slabý Psychiatrická léčebna, Kroměříž Teoreticky vycházím ze strategické terapie Miltona H. Ericksona, který využíval zejména prolínání hypnózy a nehypnotické psychoterapie. Důraz kladl na individualizaci a pozitivní orientaci, roli podvědomí, nepřímé sugesce a neobvyklé úkoly. Pomocí hypnózy se snažil ovlivnit nevědomé roviny fungování s cílem oslabit běžné všední nastavení a zbavit klienta jeho rigidních naučených vzorců myšlení a chování. Erickson i jeho pokračovatelé vymýšleli různé individualizované techniky navození a rozvíjení hypnotického stavu. Ve své praxi často navazuji hypnózu pomocí vybraných fotografií s cílem počátečního zmatení klienta a navození disociace díky nevědomému hledání minulých zážitků připomínající jím vybraný motiv obrázku. K tomuto účelu využívám sbírku fotografií, ve kterých dominují zejména rozostřené podněty, předměty ve vzájemném vztahu v prostoru a body fixující pozornost klienta. V závěru článku nastiňuji možnost kvalitativního výzkumu pro ověření účinnosti tohoto přístupu. hypnóza, Milton H. Erickson, role podvědomí, nepřímé sugesce, navození transu Nedirektivní vedení dialogického jednání s vnitřními partnery (Non-directive guidance of dialogical acting with the inner partner) Stanislav Suda Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita, Katedra pedagogiky a psychologie, České Budějovice Příspěvek na případových studiích objasňuje (s použitím sebereflexí a videozáznamů), proč o disciplině mluvíme jako o nedirektivní. Dialogické jednání neobsahuje hodnocení ve známé podobě. Hodnocení se neodehrává na škále výborně až nevyhověl. Student je neustále veden a podporován k vlastnímu experimentálnímu a veřejnému jednání v nepřipravené situaci. Téma pokusů nepodléhá hodnocení - zkušenost nastává až zveřejněním jednání, myšlenek a následnou reflexí. Student je podporován k psaní sebereflexí (včetně veškerých pochybností, nejasností) a následnému poskytnutí těchto sebereflexí k diskuzi na základě autorského čtení. Stejně tak i k autorským pokusům ve formě čtených textů či dramatických tvarů. Díky případovým studiím je možno sledovat kvalitativní změnu psané sebereflexe, ve videozáznamech pak změnu utváření improvizované situace a vlastního jednání. Podstatným znakem se jeví objev vlastní dialogičnosti, fenoménu hry a připuštění experimentu jako studijního předpokladu. Grantová podpora: GA JU dialogické jednání s vnitřními partnery, sebereflexe, případové studie, vlastní dialogičnost O tom, ako robím PhD. o PhD. Príbeh auto/etnografického výskumu (Doing PhD about PhD. Story of auto/ethnographic research) Kamila Beňová Fakulta humanitných vied Univerzita Mateje Bela, Inštitút sociálnych a kultúrnych štúdií, Banska Bystrica Doktorandské štúdium je, vzhľadom na Bolonský proces, konštituované ako tretí stupeň vysokoškolského štúdia, je najvyšším akademickým titulom, aký možno v rámci univerzitného vzdelania získať. Zároveň sú doktorandi/ky, podľa európskych politík, považovaní za „mladých výskumníkov“, ktorí majú hrať dôležitú rolu pri budovaní Európskeho vysokoškolského i výskumného priestoru; doktorandské štúdium je tiež rozhodujúcou fázou pri budovaní (nielen) akademickej kariéry. Avšak spája sa s ním mnoho paradoxov a problematických miest, ktoré reflektujú práve socio-vedné kvalitatívne výskumy. Čo ak „doktorandské príbehy“ rozprávajú iný príbeh ako vláda, inštitúcie či školitelia? Autorka sa na pozadí teoreticko-metodologickej orientácie svojho dizertačného výskumu (realizovaného v odbore etnológia), koncipovaného ako feministická (kritická) etnografia doktorandského štúdia, pokúsi prostredníctvom autoetnografického prístupu, o reflexiu vlastnej akademickej dráhy, ako aj socio-politických kontextov, v ktorých dnešné doktorandské štúdium na Slovensku zažíva/prebieha. PhD., auto/etnografia, akademická dráha
Partnerské vztahy očima žáků se sluchovým postižením (Relationships through the eyes pupils with hearing impairment) Veronika Švecová
Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Ústav speciálněpedagogických studií, Olomouc Příspěvek s názvem "Partnerské vztahy očima žáků se sluchovým postižením" seznamuje se záměry výzkumného šetření, které bude realizováno v rámci projektu s názvem "Iniciační analýza podmínek inkluze u osob se specifickými potřebami". V teoretické části příspěvek kategorizuje žáky se sluchovým postižením na žáky nedoslýchavé, žáky se zbytky sluchu, žáky neslyšící a žáky ohluchlé. Dále se zabývá formami vzdělávání žáků se sluchovým postižením s akcentem na edukaci těchto žáků ve školách pro žáky se sluchovým postižením, specifiky osob se sluchovým postižením, problematikou socializace a partnerskými vztahy osob se zdravotním postižením obecně. V praktické části příspěvek popisuje záměry výzkumného šetření, etapy realizace výzkumného šetření, cílovou skupinu a výzkumnou metodu. Na závěr příspěvek seznamuje s dílčími výsledky. kategorie žáků se sluchovým postižením, žák se sluchovým postižením v základní škole pro sluchově postižené, problematika socializace osob se sluchovým postižením, partnerské vztahy osob se sluchovým postižením PhD Existence v České republice a na Slovensku (PhD Existence in the Czech Republic and Slovakia) Miroslav Charvát, Aleš Neusar Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Příspěvek představí monografii na téma PhD existence, která vyšla na konci léta 2012 a k jejímuž sepsání vedly i vlastní zkušenosti autorů s doktorandským studiem. Knihu lze zdarma stáhnout na webu Katedry psychologie FF UP v Olomouci http://www.psych.upol.cz/ v sekci monografie a sborníky. Jaké to je být doktorandem či doktorandkou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, očekávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů doktorských studijních programů v oboru psychologie. PhD existence je pro mnohé i „živobytím“ a přípravou na budoucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost. Kniha se proto věnuje také tématům (a užitečným tipům), jak se co nejlépe připravit na tuto cestu od přijímacího řízení (kam se hlásit) přes volbu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí, jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní disertace či budování vlastní nenahraditelnosti. Autoři též chtějí vyzvat případné zájemce ke spolupráci na dalším aktualizovaném vydání této publikace tak, aby byla užitečným průvodcem pro další generace doktorandů. Ph.D., doktorské studium psychologie, PhD existence, disertační výzkum, psaní disertace Počítač experimentátorem, vědec bez práce. Metodologické poučení z parapsychologie. (Computer as an experimenator, scientist without a job. Methodological lessons from parapsychology) Jan Votava Filozofická fakulta Masarykova Univerzita, Katedra filozofie, Brno Práce parapsychologů (vědců snažících se zkoumat možnou existenci mimosmyslového vnímání a psychokineze) již nejednou vedla k rozvoji metodologických postupů, které byly v sousedních oborech v dané době téměř neznámé (týká se to například meta-analýzy i jiných statistických technik). Ani v posledních desetiletích parapsychologie po metodologické stránce svůj progresivní charakter neztratila - v tomto kontroverzním oboru byla (mimo jiné) brzy a s vysokou pečlivostí zavedena počítačová kontrola experimentů. Příspěvek zejména na příkladu tzv. automatizovaného ganzfeld experimentu popisuje metody, přednosti i nevýhody maximální kontroly výzkumu a následně zkoumá, jak daleko lze v tomto směru ještě zajít a zda s pomocí této otázky nenahlížíme do budoucnosti vědy. Jelikož v současné vědecké praxi stále zůstává mnoho nedostatků, které lze zavedením zvýšené kontroly mírnit, je diskuse o parapsychologii i z tohoto důvodu inspirativní. parapsychologie, metodologie, experimentování
Porovnání resilientních faktorů u rodičů dětí se zrakovým postižením a u zrakově postižených rodičů - představení problematiky disertačního záměru (Comparing resilient factors in parents of children with visual impairment and visually impaired parents performance issues dissertation project) Kristýna Haklová Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, Ústav speciálněpedagogických studií, Olomouc Narození dítěte se zrakovým postižením představuje pro rodinu dozajista vznik nové, místy velmi psychosociálně náročné životní situace. Rozhodne-li se dospělý jedinec se zrakovým postižením založit rodinu, potkává jej též mnoho psychických i společenských změn, občas i těžkostí v této oblasti. Je tedy patrné, že se jedná o záležitost komplexnějšího rázu, která přesahuje a prolíná hranice působení jednotlivých humanitně zaměřených oborů. resilientní faktory, rodičovství, zrakové postižení, disertační práce Porovnanie výskytu významných udalostí medzi osobami s depresívnou poruchou a kontrolným súboru (Comparison of the occurrence of important events among individuals with a depressive disorder and a control sample) Daniel Durkáč, Dagmar Breznoščáková Filozofická Fakulta Univerzita P. J. Šafárika, Katedra psychológie, Košice Ako je známe, vzniku depresívnej poruchy často predbieha stresová udalosť. Náš výskum, ktorý má dve časti, sa zaoberá takýmito udalosťami. V prvej časti, bolo cieľom nášho výskumu zistiť, aké významné situácie, ktoré môžeme považovať za stresové, sa vyskytujú u osôb s depresívnou poruchou. Tieto udalosti sme zisťovali obsahovou analýzou anamnéz týchto osôb. V druhej časti porovnávame výskyt týchto situácií s kontrolným súborom. Porovnaním týchto dvoch skupín sme chceli zistiť, či sa v kontrolnom súbore vyskytujú dané situácie menej, ako na to poukazuje teória. Takáto analýza prináša dve užitočné informácie. Jednak zisťuje, či sa v živote osôb s depresívnou poruchou vyskytujú aj iné dôležité situácie, na ktoré sa bežne vo výskume nepamätá. Takisto, porovnaním s kontrolným súborom prináša informácie, či je týchto udalostí v klinickej populácií skutočne viac ako na to poukazuje teória. významné udalosti, depresia Postoje ke smrti a náboženské přesvědčení (Attitudes towards death and the religious belief) Klára Machů, Daniel Dostál, Olga Pechová Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc K měření postojů ke smrti byl použit Revidovaný profil postojů ke smrti (The Death Attitude Profile-Revised), který zahrnuje pět dílčích škál, z nichž dvě měří pozitivní postoje ke smrti, dvě se zaměřují na negativní postoje ke smrti a poslední škála zkoumá neutrální postoje. Výzkumu se zúčastnilo 352 respondentů z dospělé nestudentské populace. Regresní analýza dat prokázala, že zdaleka nejsilnějším faktorem ovlivňujícím postoje ke smrti je náboženské přesvědčení, které mělo statisticky významný vliv na tři z pěti sledovaných dimenzí (strach ze smrti, vyhýbání se smrti a přátelské přijetí smrti). U škály „přátelské přijetí smrti“ byl zjištěn taktéž rozdíl mezi křesťany a respondenty hlásícími se k jiným náboženstvím. V příspěvku budou diskutovány další perspektivy výzkumu v této oblasti. Grantová podpora: Realizace výzkumu byla umožněna díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělené roku 2013 Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. náboženství, smrt, postoje, spiritualita Primární zdroje ve výuce v pregraduálním studiu aneb jak propojit metodologii napříč celým kurikulem (Primary resources in undergraduate teaching: how to connect methodology through the whole curriculum) Eva Literáková Filozofická fakulta Masarykova univerzita, Psychologický ústav, Brno
Jedním z hlavních cílů výuky na pregraduálním stupni studia psychologie je naučit studenty metodologii, statistiku a psychodiagnostiku (Smolík, 2012). Klíčové je také rozvíjet kritické myšlení jako základní schopnost orientace v záplavě psychologických poznatků, teorií a názorů. Optimálně by studenti měli být schopni tyto poznatky uplatňovat ve všech psychologických disciplínách. Problémem však je, že například metodologie zůstává často izolována pouze v rámci výuky, která se jí přímo zabývá. Studenti se pak mohou potýkat s potížemi – například jak navrhnout výzkum, zhodnotit teorii nebo psychodiagnostickou metodu. Využití významných studií ve výuce může pomoci v propojování znalostí z výše zmíněných disciplín napříč studiem. Přelomové výzkumné studie jsou navíc ilustracemi spojení originální hypotézy a jedinečné metodologie, které vedly (a stále vedou) k rozvoji psychologie jako celku. Pro studenty je také důležitá ukázka přímé aplikace závěrů psychologických výzkumů, ať už do sféry psychologické praxe nebo obohacení teorie. Cílem příspěvku je představit možnosti využití četby původních studií ve výuce na pregraduálním stupni studia psychologie. Použity jsou přitom zdroje vycházející ze zkušeností „best practice" ve výuce psychologie (např. Perlman, McCann, & McFadden, 1999) a ukázky literatury, kterou lze k tomuto účelu použít (např. Banyard & Grayson, 2008). významné psychologické studie, primární zdroje ve výuce, propojení metodologie s ostatními předměty Problémové správanie absolventov reedukačných centier – fenomenologická analýza (Problem behaviour of re-education centers´ graduates – phenomenological analysis) Lucia Hargašová Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied, Bratislava Príspevok prezentuje časť výsledkov z výskumu absolventov a absolventiek reedukačných zariadení, ktorý bol zameraný na štúdium zvládania prechodu do civilného života. V rámci výskumu boli zrealizované rozhovory s absolventmi a absolventkami reedukačných zariadení a tiež boli získané informácie o prostredí reedukačného zariadenia. Cieľom príspevku je na základe analýzy prepisov rozhovorov popísať a pochopiť individuálne prežívanie a subjektívne konštruované chápanie svojej osoby a správania sa absolventov v ich životnom priestore. Konkrétne sa zameriava na fenomenologickú analýzu spôsobu, akým si títo ľudia po absolvovaní prevýchovy retrospektívne vysvetľujú príčiny a okolnosti svojho „problémového“ správania. Pohľad na seba je interpretovaný v kontexte ich životnej situácie, či už ide o situáciu pred umiestnením do reedukačného zariadenia, počas pobytu v ňom alebo po odchode z reedukačného zariadenia. Grantová podpora: Projekt KomPrax Iuventa reedukačné zariadenie, problémové správanie, absolventi reedukačných centier Rehabilitace kognitivních funkcí u neurologických pacientů (Rehabilitation of cognitive functions in neurological patients) Alice Pulkrabková, Denisa Dokulilová Ústřední vojenská nemocnice, Praha; Filozofická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Rehabilitace kognitivních funkcí využívá schopnosti učení a neuroplasticity mozku. Zahrnuje speciální postupy pro vhodnou stimulaci a trénování nervové soustavy, aby došlo k obnovení či zlepšení funkce, případně byla zvolena vhodná kompenzační technika. Rehabilitace KF je důležitým článkem v celostní péči o pacienty s deficitem v kognitivní oblasti. Příspěvek představuje tréninkový program rehabilitace kognitivních funkcí u neurologických pacientů v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, který funguje od roku 2009. Primárně je určen pro pacienty po traumatech mozku, cévních mozkových příhodách, nádorech mozku nebo s neurodegenerativními onemocněními. Je sledován efekt tohoto tréninku na profil kognitivních funkcí a celkově kvalitu života pacientů pomocí neuropsychologického vyšetření před tréninkovým programem a po něm. rehabilitace, kognitivní funkce, neurologický, CMP, trauma, mozek, neurodegenerativní ‘Researching psychotherapy and counselling psychology’ Trainee Counselling Psychologists’ & Psychotherapists’ attitudes & reactions to sexual attraction in therapy: A grounded theory study Maria Luca Head of Reflections Research Centre, Regent’s College, London Literature is largely descriptive, fragmented and lacking in depth on the lived experience and especially attitudes of therapists on sexual attraction. There is surprisingly little research on the lived experience of trainee counselling
psychologists and psychotherapists attitudes and reactions to encountering sexual attraction in their work. This study looked at developing a conceptual frame that captures participants’ attitudes and reactions to sexual attraction and implications for practice and training. We were not aiming to check, through objective measures this internal reality against social reality. By exploring participants’ perceptions in their everydayness we hoped to increase awareness and a better psychological understanding of the inner personal and professional life of trainees in their struggle to work with sexual attraction, a subject of much taboo in the field. The data informing our study was generated from semi-structured, qualitative interviews focusing on the subjective realities of eleven trainees at an advanced level of training. Participants received an information leaflet explaining the study and all signed a consent form agreeing to the use of material for publication. Participation was entirely voluntary and participants were aware they could withdraw from the study at any time. Unlike quantitative methods that rely on numbers, grounded theory (the study method) and other qualitative methods acknowledge the value and meaning that a small number of interviews can produce. Therefore data of eleven participants’ experiences was sufficient to enhance our understanding of the lived world of trainees and identify implications for counselling psychology & psychotherapy. Findings highlight trainees’ encounter of practice when sexual attraction is at play, both in terms of client and therapist sexual attraction. We will present the analytic, conceptual frame developed through core categories of experience. The findings will be discussed in their implications for counselling psychology and psychotherapy. trainee, sexual attraction, counselling psychology, psychotherapy, grounded theory, taboo Rešerše a analýza osobnostních inventářů a dotazníků pro dospívající a jejich souvislosti s rizikovým chováním (Research and analysis of personality inventories and questionnaires for adolescents and their relation with risktaking behavior) Ondřej Skopal, Martin Dolejš Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Hlavním cílem příspěvku je podat celkový obraz o současném stavu v oblasti výzkumu rizikového chování. V příspěvku budou prezentovány výsledky a závěry pilotní studie, která je zaměřená na možnosti včasné diagnostiky osobnostních charakteristik jedinců, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik různých závislostí a tendencí k rizikovému chování. Výzkumný soubor pilotní studie tvoří žáci ve věku 12-16 let. Testová baterie obsahuje vybrané položky těchto metod: SURPS, POSIT, HSPQ, NEO, ŠAD, šHaN, KUD, SPAS, STAI, BDI, SES, AS, AQ, ZTPI, UPPS, LAP-R a další. Závěrem pilotního šetření je porovnání dat a výsledků použitých metod a konkrétních škál (např. impulzivita, agresivita, hostilita, přecitlivělost, úzkostlivost, přívětinost, neuroticismu aj.) v souvislosti s prevalenčními hodnotami týkajících se především těchto forem rizikového chování – užívání návykových látek (konkrétně alkohol, tabák, marihuana), šikana, problémové chování ve škole, kriminalita. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA FF_2013_012 psychodiagnostické nástroje, osobnostní charakteristiky, adolescence, rizikové chování Rodinné riziko dyslexie (Family risk of dyslexia) Tereza Kučerová, Anna Kucharská, Klára Špačková Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Specifické poruchy učení jsou stále velmi aktuálním tématem nejen ve školské a poradenské praxi, ale také ve výzkumu. Nezasahují totiž do života dětí jen z hlediska budování samotných školních dovedností (čtení, psaní, počítání), nýbrž mají dopad na emocionalitu a osobnost dětí, na jejich sociální vztahy a zapojení do vrstevnické skupiny. V posledních letech je zřejmý trend přesouvající pozornost od reedukace specifických poruch učení k jejich prevenci. Zde je důležitým okamžikem identifikace potenciálně ohroženého dítěte specifickými obtížemi, a to ještě v době před zahájením školní docházky, což umožňuje následnou realizaci včasných intervencí. Klademe si otázky, jak je možné tyto děti vyhledat, zda je vyhledávání spolehlivé a která kritéria jsou pro identifikaci vhodná. Existují různé přístupy k identifikaci tzv. rizika dyslexie. Příspěvek seznamuje s fenoménem rizika, spočívající v rodinné zátěži (jsou i jiné zdroje specifické zátěže). V pojmu "dítě s rodinným rizikem dyslexie" jsou zahrnuty jak vlivy dědičnosti, tak vlivy environmentální. Velký prostor je pak věnován kritériím pro rozřazování dětí – kritériím, podle kterých lze v konkrétních případech vyslovit podezření na možnou specifickou poruchu učení v budoucnosti. Jak se ukázalo v rámci výzkumných projektů ELDEL (Enhancing Literacy Development in European Languages) a GA UK (Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení), nemusí vždy rodiče správně toto riziko identifikovat, navíc také existuje
velká variabilita v projevech - popsány budou charakteristické znaky rodin s rizikem dyslexie prostřednictvím rodinných příslušníků a jejich odlišnosti od nerizikové skupiny. Grantová podpora: GA UK č. 364911, 2011-2013 (Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku SPU), Grant Evropské komise FP7 Marie Curie Action INT 2008-2012 No. 215961 (ELDEL, Enhancing Literacy Development in European Languages, pracovní skupina WP2) riziko dyslexie, rodinné riziko dyslexie, specifické poruchy učení, prediktory dyslexie Rozdíly ve výuce kurzů pro studenty psychologie a studenty jiných oborů (Differences in teaching psychology courses to psychology students and students with different specialization) Jan Mareš Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita, Katedra psychologie, Brno a IVDMR Diskusní příspěvek vychází z reflexe osobní zkušenosti autora s výukou kurzů pedagogické, vývojové a sociální psychologie na třech fakultách Masarykovy univerzity. V příspěvku bude představen rozdíl mezi výukou v kurzech v rámci oborového studia psychologie a výukou pro studenty jiných oborů. V případě neoborového studia budou srovnány přístupy tzv. malého psychologického studia (výuka základních psychologických disciplín na úrovni úvodu do problematiky) a výuky zaměřené problémově (integrovaná výuka koncentrující se na vytváření prakticky zaměřených psychologických kompetencí). pregraduální výuka, výuka psychologie, kurzy psychologie v oborovém studiu, kurzy psychologie jako součást všeobecného základu Rozvoj dovedností formulace případu u frekventantů výcviku integrace v psychoterapii (Development of case formulation skills in trainees of training in psychotherapy integration) Michal Čevelíček, Roman Hytych Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita, Katedra psychologie, Brno Psychoterapeutická formulace případu může poskytovat jak strukturu, tak flexibilitu, jež jsou potřebné k včlenění specifické dovednosti nebo teorie do Osobního terapeutického přístupu, který u sebe rozvíjejí frekventanti psychoterapeutických výcviků. Osobní terapeutický přístup zahrnuje jak obecnější dovednosti formulace, tak teoretické modely, které si frekventanti mohou upravovat podle svých potřeb. Představíme analýzu formulací případu, které vytvořili frekventanti Výcviku integrace v psychoterapii. Prezentované koncepty jsou založeny na dvou letech analýzy, při níž využíváme metody zakotvené teorie. Specificky se zaměříme na vývoj, který prodělal postup analýzy, a důsledky, které to mělo na výsledky výzkumu. Zapojením dalšího výzkumníka do analýzy vznikly dva komplementární pohledy na rozvoj dovedností formulace případu: hodnocení z pozic „úplnosti“ a „sjednocení“. Grantová podpora: GAP407/11/0141 Utváření integrativní psychoterapeutické perspektivy: analýza výcviku integrace v psychoterapii psychoterapeutický výcvik, formulace případu, integrace, Osobní terapeutický přístup, Výcvik integrace v psychoterapii Rozvoj posttraumatickej stresovej poruchy (PTSD) pri onkologických ochoreniach (Development of posttraumatic stress disorder (PTSD) in cancer) Gabriel Baník Filozofická fakulta Prešovská Univerzita, Inštitút psychológie, Prešov V príspevku je analyzovaná problematika rozvoja posttraumatickej stresovej poruchy (PTSD) u pacientov s onkologickým ochorením. Je opísané zaradenie onkologického ochorenia medzi traumatické udalosti, ktoré môžu byť príčinou rozvoja PTSD. Zároveň sú opísané špecifická onkologického ochorenia, jeho liečby a psychologického prispôsobenia sa pacienta na toto ochorenie. V článku je poukazované na zvyšujúcu sa prevalenciu PTSD pri tomto ochorení. Analyzované a syntentizované sú poznatky o onkologickým ochorení, jeho liečbe a poznatky o posttraumatickej stresovej poruche, pričom sa autor snaží poukázať na spojitosť ich určitých charakteristík vo vzťahu k rozvoju PTSD pri tomto ochorení. V závere je poukázané na to, prečo je dôležité zisťovať rozvoj PTSD pri onkologických ochoreniach.
onkologické ochorenie, psychologické prispôsobenie sa na onkologické ochorenie, posttraumatická stresová porucha Spokojenost s vlastní postavou a ideál krásy (Body image satisfaction and ideal of beauty) Lenka Šrámková Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Sebepojetí je jedním z pilířů utváření osobnosti. Složkou výrazně ovlivňující sebepojetí je fyzické vzezření jedince (Grogan, 2000). Právě na vnímání proporcí postavy je zaměřen následující výzkum. Výzkumný vzorek 5000 lidí vyplnil anonymní internetový sebeposuzovací dotazník týkající se vnímání vlastního těla. Pro výzkum byla použita škála postav – modernizovaná škála Stunckard (Stunckard, 1983) připravena speciálně pro tento výzkum (Šrámková, 2013). Respondenti dále vyplnili údaje o sobě (např. věk, rodinný stav, sexuální orientaci, výšku, váhu). Šetření bylo na internetových stránkách dostupné ve čtyřech jazycích – česky, slovensky, anglicky a německy. První rovinou průběžných výsledků je posouzení spokojenosti se sebou samým u širší veřejnosti ve vztahu k sociodemografickým ukazatelům a druhou rovinou je vnímání sexuální atraktivity, a to jak vlastní, tak atraktivity druhých lidí. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA FF_2013_038 sebepojetí, škála postav, fyzická atraktivita Supervised Orientiation Tutorial: Small group support for first-year students Birgit Leidenfrost Faculty of Psychology University of Vienna About 500 students start studying psychology at the University of Vienna each year, but fakulty members to support this number of students are limited. The Faculty of Psychology pursues different strategies on how to support so many students without the possibility of increasing personnel resources. These strategies include providing information online, using e-learning activities (e.g. supplying online learning materials, using discussion forums and self-tests) or fostering peer feedback and support. From winter term 2007 to summer term 2010, the Faculty of Psychology implemented a voluntary peer mentoring program for first-year students which provided orientation and support to master the transition from school to university. Due to the success of the voluntary course, the mentoring program was integrated to the compulsory course “Supervised Orientation Tutorial (SOT)” for first-year students since winter term 2010. During the first term of the psychology program students pass introductory lectures and SOT. While the lecture faculty to student ratio is 1:500, the SOT faculty to student ratio is 1:40 (there are 12 parallel courses). Furthermore, first-year students are divided into small groups of about eight students. These groups are led by advanced students who work as so called student advisors as part of a seminar. In SOT, the student advisors are the students´ first point-of-contact concerning the psychology program and discuss and also practice basic learning skills (e.g. information literacy, time management) online and face-to-face with them. In this way, first-year students benefit from the student advisors´ personal experiences and their specific knowledge about the psychology program. Therefore, less support by faculty members is needed. Svatba? Jo, ale proč... (Wedding? Yes, but why...) Alena Pikhartová Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Příspěvek seznamuje s disertačním projektem výzkumu mravního usuzování v mladé dospělosti, konkrétně v oblasti párového soužití. Po vzoru Piagetovy a Kohlbergovy metodologie byly respondentům předkládány dilematické situace s názvem Svetr, Zábava, Svatba, Nevěra, Násilí, Manželský večer a Okouzlení. Jednou z otázek výzkumu je, zda se liší odpovědi respondentů sezdaných a nesezdaných. Přesněji zda se liší manželé a partneři v hledání řešení - tvorbě názoru na problematickou situaci z partnerského života a ve zdůvodnění svého řešení. Výsledky zpracování odpovědí na předkládanou situaci Svatba ukazují postoje k manželství a podoby pojetí sňatku. Rozdíly jsou nalezeny nejen mezi skupinou sezdaných a nesezdaných respondentů, ale i mezi jedinci uvnitř páru. Nesporně zajímavé je i zjištění, že může být rozpor mezi názorem či postojem jedince a tím, jak ve skutečnosti jedinec žije. mladá dospělost, mravní usuzování, párové soužití, dilema, sňatek
Syndrom vyhoření českých a německých manažerů pracujících v zahraničí a v jejich domovských kulturách (Burnout of Czech and German managers working abroad and in their domestic cultures) Šárka Alföldy Filozofická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha Cíl příspěvku: Cílem příspěvku je porovnat výskyt syndromu vyhoření u českých a německých manažerů vyslaných nadnárodními firmami na dlouhodobé pracovní pobyty do zahraničí. Bude posuzováno též jejich nadšení prací, psychické vyčerpání, lhostejnost k práci a k jejich podřízeným atd. Vše bude též porovnáno s českými a německými manažery pracujícími v jejich domovských kulturách – v ČR a v Německu. Metodologie: K hodnocení syndromu vyhoření, nadšení prací, psychického vyčerpání a pracovní lhostejnosti bude užit SBI - Spanish Burnout Inventory (Gil-Monte, 2005; GilMonte, Unda & Sandoval, 2009). Výsledky: Výsledky výzkumu objasní, zda a do jaké míry se objevují rozdíly ve výskytu syndromu vyhoření ve zmíněných skupinách: čeští manažeři pracující na dlouhodobém pracovním pobytu v zahraničí, němečtí manažeři pracující na dlouhodobém pracovním pobytu v zahraničí, čeští manažeři pracující v jejich domovské kultuře – v ČR, němečtí manažeři pracující v jejich domovské kultuře – v Německu. Význam: Studie ukáže výskyt syndromu vyhoření u jmenovaných skupin osob v kontextu psychologie práce, psychologie managementu a interkulturní psychologie. syndrom vyhoření, dlouhodobý pracovní pobyt v zahraničí, psychické vyčerpání, pracovní lhostejnost „Šuplíková teória“ a jej možnosti využitia ako transteoretického modelu v rámci psychoterapie (Drawer theory and its applicability as transtheoretical model in psychotherapy) Barbora Kiczková Filozofická fakulta Univerzita Karlova, Katedra psychologie, Praha V súčasnosti je neprehliadnuteľný trend integrácie v psychoterapii, pôsobiaci v duchu nájsť to najlepšie čo každý z psychoterapeutických smerov môže ponúknuť. Je to dôležitá no mimoriadne náročná úloha. V praxi aj preto, že v súčasnosti neexistuje teoretický ani empirický mandát pre individualizované prispôsobenie terapie pre určité symptómy, osobnosť, či hodnoty klienta. Autorka preto sympatizuje so snahami autorov Norcrossa a Prochasku prekonávať súčasný relativizmus prostredníctvom vytvárania teórie psychoterapie vyššieho rádu, ktorá uznáva tak základné podobnosti ako aj cenné rozdiely medzi jednotlivými smermi. "Šuplíková teória" je zatiaľ pokusom a náčrtom takejto transteoretického modelu, ktorého najvyšším cieľom je priniesť praktické vhľady do vedenia psychoterapie. psychoterapeutické systémy, integrácia, potreby, psychoterapeutické procesy Therapeutic activities and psychological interventions by cognitive behavioural and psychodynamic therapists working with medically unexplained symptoms: A qualitative study Maria Luca Head of Reflections Research Centre, Regent’s College, London Aim: To explore therapeutic activities and psychological interventions used by experienced cognitive behavioural (CBT) and psychodynamic therapists to treat clients with medically unexplained symptoms, (MUS). Method: Twelve in-depth, semi-structured, qualitative interviews with psychotherapists, recruited from two British National Health Service (NHS) Departments were conducted. Interview transcripts were analysed using grounded theory (Charmaz, 2006). Findings: Therapists from two modalities share the following therapeutic activities and psychological interventions in their work with MUS clients: working together with clients, sensitive, empathic responding & building trust, being flexible with techniques, keeping an open mind, multi-disciplinary cooperation. They also use modality specific interventions discussed in this paper. Even though participants experienced difficulties in forming alliances with MUS clients early on in their work, they expressed the importance of nurturing hope, empowering and engaging clients in jointly constructing understandings, which helps symptom management. therapeutic activities, psychological interventions, qualitative, medically unexplained symptoms, CBT, psychodynamic Vedení diplomových prací jako specifická výzkumná sebezkušenost (Theses consultations as a specific research selfexperience)
Jan Mareš Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita, Katedra psychologie, Brno a IVDMR Příspěvek vychází z reflexe osobní zkušenosti autora s konzultováním a hodnocením kvalifikačních prací a jejich reflektovaným vlivem na vlastní výzkumnou aktivitu. Dále se věnuje změnám ve způsobu uvažování nad výsledky vlastních výzkumů i jejich prezentaci i důsledcích tohoto posunu pro další praxi v pozici konzultanta a školitele. vedení diplomových prací, výzkum, prezentace výsledků výzkumu, sebezkušenost vysokoškolského učitele Vliv charakteristiky hudebních podnětů na subjektivní časovou zkušenost (The effect of music stimuli characteristics on subjective time experience) Karel Flaška, Panajotis Cakirpaloglu Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Autoři studie zkoumali vliv prezentace 10 kvalitativně odlišných hudebních ukázek o standardní délce 60 sekund na subjektivní časovou zkušenost u 30 dospělých osob ve věku 31-55 let. Jako závisle proměnné byly zaznamenávány odhad délky trvání intervalu v sekundách a odhad rychlosti plynutí času na sedmibodové škále Likertova typu, spolu s emocionálním hodnocením na 15 škálách sémantického diferenciálu. Bezprostřední efekt podnětu na subjektivní časovou zkušenost byl zkoumán Friedmanovou analýzou rozptylu. Dále byla provedena explorační faktorová analýza škál sémantického diferenciálu. Statistická (ne)závislost obou druhů časové zkušenosti byla ověřena pomocí lineární regresní analýzy. Výsledky budou diskutovány v kontextu předcházejícího výzkumu autorů využívajícího tentýž experimentální design a tytéž měřící nástroje. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA FF_2012_066 časová zkušenost, trvání, plynutí, emocionalita, hudba Výzkum terapie tmou - aktuální stav výzkumu (Research of the restricted environmental stimulation technique - current state of research) Marek Malůš, Martin Kupka Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Výzkumný tým katedry psychologie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci již třetím rokem provádí výzkum tzv. terapie tmou neboli speciální formy metody omezené zevní stimulace. V druhém roce výzkumu (tj. v roce 2012) byly probandům týdenních pobytů v Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné administrovány metody: Dotazník pěti aspektů všímavosti (DPAV), Dotazník subjektivní životní spokojenosti, Existenciální škála, Rosenbergova škála sebehodnocení a Nemocniční škála úzkosti a deprese. Tyto metody byly probandy vyplněny v týdnu před pobytem a opět týden až dva po pobytu.rnPříspěvek shrne výsledky této výzkumné fáze, kdy hlavní důraz bude kladen především na výrazné posuny ve všímavosti (dle DPAV), která je dávána do souvislosti např. se závislostním chováním. Budou také nastíněny další možnosti výzkumného směřování. Grantová podpora: FPVC2013/07 Terapeutické možnosti Metody omezené zevní stimulace REST, metoda omezené zevní stimulace, terapie tmou, všímavost, závislostní chování Význam volnočasových aktivit na psychiku dítěte (Meaninh of leisure activities on child’s psyche) Jiří Tůma Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžbety Bratislava, Ústav sv. Jana Nepomuka Neumanna, Příbram V mé práci se zaměřuji na příčinu a využití zájmů v aktivitách studentů základních škol mimo školu. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zjistit, jak děti tráví jejich volný čas, jaké jsou rozdíly mezi studentem v páté třídě a studentem deváté třídy základní školy Ludvíka Kuby v Českých Budějovicích. Snažil jsem se zjistit, kolik dotazovaných studentů tráví jejich volný čas pasivně, kolik aktivně a jaké procento bylo ovlivněno jejich rodiči. Došel jsem k rozhodnutí, že zorganizuji volnočasové aktivity pro děti a mládež, ve kterých pomohu rozvíjet všechny stránky jejich charakteru. V mé
práci se ukazuje, že je nutnost neustále dětem zajišťovat nabídky co nejvíce možností všech aktivit, během kterých se mohou realizovat, k čemu mají sklony a v čem mohou soustředit jejich zájmy. Nejsem přesvědčený ponechat volný čas náhodě, každý kdo je zodpovědný za volnočasové aktivity by měl být partnerem, který pečlivě organizuje a je schopný ukázat cestu, jak efektivně využít jeho volný čas. volný čas, psychika, dítě, sport, základní škola Vztah suicidálního chování a sociální opory (The relationship between suicidal behaviour and social support) Monika Lišková Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Cílem studie je zjistit, zda existuje vztah mezi suicidálním chováním a mírou vnímané sociální opory, a popsat, jak tento vztah působí. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, použité metody jsou dotazník CASSS-CZ, měřící míru vnímané sociální opory, a dotazník CASPI, který měří míru rizika sebevražedného chování. Výzkumným vzorkem je 392 adolescentů ze 4 středních škol. Zjistili jsme, že osoby se suicidálním chováním mají nižší míru vnímané sociální opory ze strany rodičů a celkové sociální opory, ze strany kamarádů tento vztah prokázán nebyl. U žen bylo prokázáno, že mají statisticky významně vyšší míru celkové vnímané sociální opory než muži. Neprokázali jsme hypotézu o tom, že u žen je statisticky významně vyšší pravděpodobnost suicidálního chování než u mužů. sociální opora, sebevražedné chování v adolescenci Zkoumání vlivu osobnostních rysů a jiných faktorů na akulturační stres (Examining the impact of personality traits and other factors on acculturative stress) Jitka Taušová Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehled literatury zabývající se akulturací a změnou kulturního prostředí. Akulturační stres byl popsán v situacích, kdy lidé zažívají potíže související s odlišnými hodnotami, sociálními normami a zvyklostmi spojenými se životem za hranicemi své země. V posledních desetiletích došlo k rapidnímu zvýšení migrace z důvodů jako je snaha najít lepší práci, oprostit se od špatných životních podmínek, získat vzdělání v zahraničí, atd. Mnozí z těch kdo takto opustili svou zemi, se setkali s pocity deziluze, zmatení, stesku po domově a osamocení, což jsou všechno možné projevy akulturačního stresu. Jak roste celosvětová migrace, zvýšila se i poptávka po specializovaných psychologických službách, což následně vedlo ke zvýšení zájmu o vědecké zkoumání vztahu mezi akulturací a stresem. Začaly se tudíž objevovat otázky týkající se toho, jakou roli hraje osobnost společně s jinými faktory v procesu úspěšné nebo neúspěšné akulturace. Byl například popsán vztah mezi osobnostními rysy, tendencí k osobnostnímu růstu a mírou prožívaného stresu. Byly také zkoumány faktory, jako je délka pobytu v cizí zemi, znalost jazyka, a země původu. Tento příspěvek si proto klade za cíl shrnout dosavadním poznatky týkající se zejména vztahu mezi výše uvedenými faktory. akulturační stres, osobnostní rysy, akulturace, psychické zdraví, migrace
PREZENTACE POSTERŮ Aspekty validity sebavýpovede a pozorovania úzkosti u pacientov (Anxiety in patients – aspects of validity of self-report and observations) Jana Turzáková1, Tomáš Sollár1, Gabriela Vörösová2 Ústav aplikovanej psychológie1, Katedra ošetrovateľstva2, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra Úzkosť je prirodzeným fenoménom v prežívaní hospitalizovaných pacientov. Hoci sú známe jej nepriaznivé vplyvy na stav pacienta, aj intervencie, ktorými ju možno zmierňovať, stále neexistujú odporúčania pre validnú a reliabilnú diagnostiku úzkosti. Cieľom štúdie bolo overiť rôzne aspekty validity údajov o úzkosti pacientov z dvoch zdrojov pacientom (n=97, vek v rozsahu 19-90, AM=59,13, SD=17,92) bola administrovaná 7-položková časť sebavýpoveďového dotazníka Hospital Anxiety and Depression Scale zameraná na úzkosť (Zigmond, Snaith, 1983) a súčasne bola úzkosť pacienta hodnotená sestrou na 12-položkovej posudzovacej škále Úroveň úzkosti. Výsledky rôznych štatistických analýz naznačujú, že použitie sebavýpoveďových metód sa spája s viacerými nevýhodami. Na druhej strane, pri nižšej miere prežívanej úzkosti nie sú údaje z pozorovania presné. Overovanie diagnostickej presnosti rôznych typov hraničného skóre pre účely diagnostickej praxe ukázalo, že je nutné rešpektovať rôznorodosť prežívania pacientov na rovnakom oddelení a dokonca s rovnakou diagnózou. Výsledky štúdie súčasne prispievajú k procesu overovania vhodného postupu na diagnostiku úzkosti u pacientov sestrou. Grantová podpora: APVV-0532-10 Psychometrická analýza a syntéza existujúcich nástrojov na diagnostikovanie úzkosti a zvládania záťaže v ošetrovateľstve úzkosť, validita, diagnostika, ošetrovateľstvo Diagnostika interpersonální decentrace u osob se schizofrenií prostřednictvím Tematicko apercepčního testu (Diagnosing interpersonal decentering in people with schizophrenia with Thematic apperception test) Kristýna Hosáková, Martin Lečbych Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, které s sebou nese taktéž problémy v oblasti sociální kognice. Problematikou porozumění sociálním vztahům se zabývá teorie interpersonální decentrace (ID). ID je definována jako schopnost koordinovat doplňující se role v sociálních situacích, rozlišovat jednotlivé charaktery a vztahy mezi nimi, je úzce spojena se schopností podívat se na sociální vztahy z více různých hledisek. Jedná se o konstrukt blízký známější Teorii mysli (ToM). Operacionalizaci konstruktu ID a standardizované přístupy k jeho posouzení nacházíme v metodě Tematicko apercepčního testu (TAT). V našem výzkumu jsme se zaměřili na zjištění míry ID u pacientů se schizofrenií, porovnání jejich výsledků se známými hodnotami zjištěnými u jiné populace, a analýzu jejich celkové produkce v metodě TAT. Nezjistili jsme statisticky signifikantní souvislosti mezi mírou ID a pohlavím, přítomností partnerského vztahu, vzděláním ani závažností onemocnění. Celkově byla míra ID u pacientů se schizofrenií velmi nízká, což koresponduje s obecnými problémy těchto osob v oblasti sociální kognice a odpovídá výsledkům dosavadního poznání. Příběhy k tabulím TAT byly u osob se schizofrenií velmi krátké a převážně popisné, bez převládajícího pozitivního či negativního emočního ladění. Grantová podpora: grant UPOL SGS FF_2013_024 schizofrenie, interpersonální decentrace, psychodiagnostika, TAT Kariérové poradenstvo pre vysokoškolákov - diagnostika a rozvoj potenciálu (Career counseling for university students - psychodiagnostics and potential development) Pavla Teťáková Fakulta sociálno-ekonomických vied Univerzita Komenského, Bratislava Príspevok ponúka projekt dizertačnej práce, ktorá sa zaoberá kariérovým poradenstvom. Cieľom výskumu dizertačnej práce je pomocou psychodiagnostických metód skúmať psychologické charakteristiky študentov 2. ročníka magisterského štúdia pedagogických kombinácií (budúcich učiteľov) a tieto charakteristiky následne porovnať so psychologickými charakteristikami učiteľov v praxi. Výskum sa opiera o Hollandovu teóriu kariérového vývinu, ktorá rozdeľuje ľudí do
šiestich pracovných typov podľa preferovaných záujmov a o Sociálno-kognitívnu teóriu kariéry, ktorá sa skladá z troch modelov, ktoré vysvetľujú, ako ľudia robia rozhodnutia týkajúce sa ich kariéry. Výsledkom výskumu budú výstupy pre kariérové poradenstvo zamerané na vysokoškolských študentov, a konkrétne na študentov pedagogiky, keďže v súčasnosti sa kariérové poradentsvo zameriava hlavne na študentov stredných škôl. kariérové poradenstvo, vysokoškolskí študenti, učitelia, Hollandova teória, sociálno-kognitívna teória kariéry Možnosti mapovania sebaobrazu pomocou psychosémantických metód
(Possibilities for self-image mapping) Marta Gašparíková Filozofická fakulta Trnavská univerzita, Katedra psychológie, Trnava Autorka v príspevku predkladá parciálne výsledky z výskumného projektu, zameraného na mapovanie sebaobrazu v dimenzionálnej perspektíve. S použitím semiprojektívneho Testu sémantického výberu a metódy sémantického diferenciálu analyzuje sebaobraz a existenciálno-antropologické konštanty v súlade s konceptom E. Lukasovej, tz. cez vnímanie obrazu o sebe, o iných ľuďoch, o svete a o Bohu. Dáta, získané na výskumnom súbore 357 mladých dospelých, poskytujú základné údaje o psychometrických parametroch použitých metód (deskriptívna štatistika, vnútorná konzistentnosť škál, konvergentná validita) a faktorovej štrukturácii designátov sebaobrazu. Výsledky ponúkajú viacero inšpirujúcich podnetov pre prácu so sebaobrazom tak vo výskumnej ako aj klinickej praxi. Grantová podpora: Príspevok riešený v rámci grantu VEGA 1/0250/12 sebaobraz, test sémantického výberu, sémantický diferenciál Osobnost depresivních jedinců v remisi (Personality of depressive individuals in remission) Zuzana Sedláčková1, Ján Praško2 Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc1; Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc2 V naší studii se zabýváme osobností depresivních jedinců v remisi a případnou komorbiditou poruchy osobnosti. Naším cílem je zjištění specifických osobnostních charakteristik, které se vyskytují u depresivních jedinců v remisi, a prozkoumání přítomnosti komorbidní poruchy osobnosti. Bude nás zajímat souvislost konkrétních osobnostních rysů a komorbidních poruch osobnosti se sociodemografickými charakteristikami, s vývojem depresivní poruchy a průběhem její léčby (na základě kritérií: délka trvání depresivní poruchy, délka a počet minulých depresivních fází a remisí aj.). Výzkumný soubor bude tvořen minimálně 70 probandy, kteří trpí některým typem depresivní poruchy, aktuálně jsou však v remisi. Sběr dat bude probíhat na psychiatrické ambulanci Kliniky psychiatrie FNOL. Potřebná data budeme zjišťovat pomocí rozhovoru, studií elektronických chorobopisů či písemné dokumentace, sociodemografického dotazníku, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity (BDI-II), Cloningerova Dotazníku tempretamentu a charakteru (TCI) a strukturovaného rozhovoru IPDE-ICD-10 (International Personality Disorder Examination). Předpokládáme výskyt specifických rysů osobnosti u depresivních jedinců v remisi a vysoký výskyt komorbidní poruchy osobnosti. Dále očekáváme signifikantní souvislost specifických rysů osobnosti a poruch osobnosti s vývojem depresivní poruchy a s průběhem její léčby. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA FF_2013_045 depresivní porucha, sem remise, osobnostní rysy, poruchy osobnosti, vývoj deprese, účinnost léčby Overovanie psychometrických charakteristík slovenskej verzie dotazníka ERI (Environmental Response Inventory) (Psychometric properties of the Slovak version of ERI (Environmetal Response Inventory)) Mária Podmajerská Filozofická fakulta Trnavská univerzita, Katedra psychológie, Trnava Príspevok približuje možnosti mapovania environmentálnych dispozícií osobnosti z hľadiska environmentálnej psychológie. Osobitnú pozornosť venuje autorka metodike Environmental Response Inventory (ERI) od McKechnieho (1974). Uvedená metodika meria osem základných tendencií v charakteristikách interakcie jednotlivca s prostredím
(Pastoralizmus, Urbanizmus, Environmentálna adaptácia, Vyhľadávanie podnetov, Environmentálna dôvera, Antiqvarizmus, Potreba súkromia, Mechanistická orientácia). Súčasťou projektu bolo pripraviť slovenskú verziu tejto škály a overiť jej základné psychometrické kvality (vnútornú konzistenciu subškál, konvergentnú validitu, kriteriálnu validitu), vrátane diskriminačnej analýzy vzhľadom na vybrané premenné. Výskumný výber tvorili študenti vysokých škôl s rôznou odbornou profiláciou. V závere príspevku autorka diskutuje o možnostiach využitia skrátenej škály ERI, vychádzajúc z výsledkov psychometrickej a diskriminačnej analýzy jednotlivých subškál. Grantová podpora: VEGA č. 1/0250/12 environmentálne dispozície osobnosti, Environmental Response Inventory, psychometrické kvality Overenie psychometrických vlastností Dynamického testu profesijných záujmov (DTPZ) (Psychometric properties of the Dynamic test of vocational interests) Marcel Martončik Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov V príspevku je analyzovaný proces overovania reliability a validity Dynamického testu profesijných záujmov (DTPZ) na vzorke 175 žiakov deviateho ročníka základných škôl. DTPZ pozostáva z pretestovej, intervenčnej a posttestovej časti a slúži na meranie štruktúry a stability profesijných záujmov. Overované boli tri aspekty validity, obsahová, konštruktová a kritériová validita. Výskumne boli potvrdené silné korelácie s nástrojom merajúcim rovnaký konštrukt, slabé korelácie s nástrojom merajúcim odlišný konštrukt a pomocou interkorelácií i kruhové usporiadanie záujmových dimenzií testu, ktoré je v zhode s hexagonálnym modelom Hollanda (1997). Dostatočnú súbežnú validitu potvrdila aj 59% – 70% úspešnosť nástroja pri odhade zvoleného odboru štúdia. Hodnoty reliability všetkých troch častí nástroja boli vysoké. Uvedené výsledky tak umožňujú konštatovať dobrú validitu overovaného nástroja. Grantová podpora: Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. LPP0099-09 profesijný záujem, dynamické testovanie, reliabilita, validita Percepcie interakčného štýlu učiteľov vysokoškolskými študentmi (Perceptions of interpersonal teacher behavior among university students) Miroslava Köverová Filozofická fakulta Univerzita P. J. Šafárika, Katedra psychológie, Košice Prezentovaný príspevok bol zameraný na problematiku percepcie interakčného štýlu učiteľa. Jeho cieľom bolo zistiť, či existujú rozdiely v študentských percepciách interakčného štýlu učiteľov podľa ich spokojnosti s nimi. Študenti posudzovali v interakčnom štýle vyučujúceho, s ktorým boli spokojní najviac a vyučujúceho, s ktorým boli spokojní najmenej. Hodnotenia oboch skupín učiteľov boli následne porovnávané. Výskumu sa zúčastnilo 50 vysokoškolských študentov. Percepcie interakčného štýlu učiteľa boli zisťované Dotazníkom interakčného štýlu učiteľa, ktorý umožňuje posúdenie učiteľa vo ôsmich možných spôsoboch interakcie so žiakmi (organizátor vyučovania, nápomocný/priateľský, chápajúci, vedie žiakov k zodpovednosti a slobode, neistý, nespokojný, trestajúci a prísny). Podľa výsledkov študenti vnímali interakčný štýl oboch hodnotených skupín učiteľov rozdielne na každej z ôsmich škál. Učitelia, s ktorými boli študenti spokojní najviac, boli hodnotení pozitívnejšie v každom spôsobe interakcie. Učitelia, s ktorými boli študenti spokojní najmenej, boli naopak hodnotení v každom spôsobe interakcie negatívnejšie. interakčný štýl učiteľa, percepcie vysokoškolských študentov, spokojnosť s učiteľom Percipovaná funkčnosť rodinného systému u adolescentov v kontexte veku, pohlavia a vierovyznania (Perceived family functioning in adolescents with respect to age, gender and religion) Gabriela Šeboková, Denisa Šukolová Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva Univerzita Konštantína Filozofa, Katedra psychologických vied, Nitra Cieľom predkladanej štúdie bolo analyzovať percipovanú funkčnosť rodinného systému v súvislosti s vybranými sociodemografickými charakteristikami (vek, pohlavie, vierovyznanie) v období adolescencie. Výskumu sa zúčastnilo 245 probantov vo vekovom rozmedzí od 14 do 24 rokov (priemerný vek 18.76, 121 chlapcov, 124 dievčat). Na meranie
funkčnosti rodinného systému bola použitá 4. revízia Škály rodinnej adaptability a kohézie - FACES IV (Olson, 2010). Na zachytenie komunikácie a spokojnosti s rodinným systémom bola administrovaná Škála rodinnej komunikácie (Olson, Barnes, 2010) a Škála rodinnej spokojnosti (Olson, 2010). Výsledky štatistických analýz nepotvrdili súvislosť medzi percipovanou funkčnosťou rodinného systému a vekom adolescentov. Chlapci a dievčatá sa líšili vo vnímaní rodinnej kohézie – dievčatá skórovali vyššie v adaptívnej škále kohézie, chlapci v maladaptívnych škálach rodinnej kohézie. Výsledky tiež naznačili, že adolescenti bez vierovyznania v porovnaní s adolescentmi s kresťanským vierovyznaním vnímali svoju rodinu ako dysfunkčnejšiu. Grantová podpora: VEGA - 1/0903/13 funkčnosť rodinného systému, adolescencia, vek, pohlavie, vierovyznanie Porozumění českým větám různé gramatické komplexity u dětí s rodinným rizikem pro vznik dyslexie a u dětí s SLI v porovnání s běžně se vyvíjející populací (Sentence comprehension in children with family risk of dyslexia and children with SLI comparing to typically developing peers) Veronika Bláhová, Anna Kucharská Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Praha Záměrem předložené studie bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám rozdílné gramatické obtížnosti u dětí s familiárním rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči (SLI). Hlavním cílem výzkumu bylo identifikovat, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (SLI a Rodinné riziko) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) detekovat statisticky významné rozdíly. Souboru 104 dětí ve věku sedmi let byla prezentována adaptovaná verze testu TROG-2 (Bishop, 2003). Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výkonech mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i vzájemně mezi kategoriemi SLI a Rodinné riziko, nikoli však mezi skupinou kontrolní a Rodinné riziko. Detekován byl též trend sestupné tendence výkonu vždy minimálně v pěti – ze šesti prezentovaných - blocích testu. Výraznější oslabení jedinců s SLI v oblasti morfologickosyntaktické roviny jazyka v tomto případě indikuje zvýšenou potřebu stimulace v konkrétní oblasti selhávání. Relevanci daných závěrů ve vztahu k vyslovení pravděpodobnosti výskytu dyslexie ve školním věku však bude třeba podrobit bližšímu výzkumu. Grantová podpora: Výchozí údaje poskytnuty z databáze projektu ELDEL - WP2. Výhled kontroly výsledků s
ohledem na přidělenou diagnózu je aktuálně předmětem výzkumu (projekt GAUK č. 364911).
riziko dyslexie v rodině, specificky narušený vývoj řeči (SLI), porozumění větám, Test for Reception of Grammar (TROG) Predikcia školského výkonu statickým a dynamickým zisťovaním inteligencie a kognitívnych schopností (Static and dynamic intelligence and cognitive abilities testing in prediction of academic achievement) Eva Reichelová Filozofická fakulta Prešovská univerzita, Inštitút psychológie, Prešov So stálou platnosťou je dodnes inteligencia ako konštrukt zisťovaná statickými testmi inteligencie, na základe teórií o všeobecných schopnostiach a ich štruktúre (g - faktor). Dynamické testovanie je alternatívnym diagnostickým prístupom, ktorý je zameraný na odkrytie reálneho potenciálu testovanej osoby, usiluje sa o zmysluplné prepojenie s intervenciou a diagnostické zistenia využíva k podpore rozvoja daného jedinca. Najlepším jednotlivým prediktorom školského výkonu sa tradične ukazuje byť IQ skóre, ktoré vypovedá o celkovej účinnej inteligencii. Pod statickým výkonom skúšaného ale existuje latentná dynamika, ktorú dynamické testovanie odhaľuje, pričom indikácia dynamického testovanie je vhodná najmä v prípadoch, kedy výsledky statického testovania identifikujú negatívnu prognózu. Sú to predovšetkým prípady detí pochádzajúcich zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia. Príspevok uvádza aplikácie dynamického testovania, ktoré je považované za lepší prediktor školského výkonu práve u detí zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia.rnrn statické testovanie, dynamické testovanie, školský výkon, deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia
Rodinné gramotnostní prostředí slovensky hovořících dětí s různými kognitivně – jazykovými profily (HLE of Slovak-speaking children with different cognitive and language profiles) Helena Franke Pedagogická fakulta Univerzita Karlova, Praha Výskyt vývojové dysfázie v předškolním věku bývá v odborné literatuře označován za jeden z rizikových faktorů pro vznik obtíží v psaní a čtení ve školním věku. 103 slovensky hovořících dětí s různými kognitivně-jazykovými profily (typickým vývojem řeči, s rodinným rizikem dyslexie a děti s vývojovou dysfázií) byly zkoumány po dobu tří let, mezi pátým a sedmým rokem jejich života. Rodinné prostředí dětí z těchto skupin bylo monitorováno jednou v předškolním období a jednou v prvním ročníku základní školy. Dotazníková šetření, rodinné interview a test čtenářských dovedností rodičů ukazují na odlišnosti v profilech rodinného prostředí v závislosti na typu výzkumné skupiny. Při podrobné analýze skupiny slabých čtenářů na konci první třídy se však ukazuje, že jejich rodinné prostředí nevykazuje statisticky významné odlišnosti od skupiny dobrých čtenářů. Významné rozdíly byly naopak v měřených kognitivně-jazykových dovednostech dětí, a to trvale, ve všech třech výzkumných měřeních. Tento PhD výzkum byl součástí mezinárodního projektu ELDEL, podpořeného grantem Evropské Komise FP7 – People-2007-1-1-ITN Marie Curie Actions č. 215961. Grantová podpora: Evropská Komise FP7 – People-2007-1-1-ITN Marie Curie Actions č. 215961 vývojová dysfázie, NVŘ, rodinné gramotnostní prostředí, dyslexie Sebapoškodzovanie a vnímanie vlastného tela (Self- harm and body self- perception) Zita Kitty Širilová Filozofická fakulta Univerzita P. J. Šafárika, Katedra psychológie, Košice Vnímanie vlastného tela je vo veľkej miere kultúrne podmienené a v určitom zmysle môže súvisieť s vykonávaním rôznych foriem správania. Cieľom našej práce bolo zistiť, aký je rozdiel vo vnímaní vlastného tela v závislosti od rodu a rôznych študijných odborov, a takisto poukázať na vzťah sebapoškodzovania a vnímania vlastného tela. Výskum sme zrealizovali v Košiciach na vzorke 180tich vysokoškolských študentov psychológie, medicíny UPJŠ a stavebnej fakulty TUKE vo veku 18- 24 rokov. Výsledky poukazujú nato, že neexistuje štatisticky významný rozdiel vo vnímaní vlastného tela ani vzhľadom na rod, ani vzhľadom na študijný odbor. Existuje však negatívny vzťah medzi sebapoškodzovaním a vnímaním vlastného tela. Dané zistenia môžu byť prínosné ako pre preventívnu, tak aj pre intervenčnú a terapeutickú oblasť. Grantová podpora: Projekt VEGA 1/1258/12 Psychologické kontexty starostlivosti o seba vnímanie vlastného tela, sebapoškodzovanie, vysokoškoláci Self rozumově nadaných dětí a teoreticko-výzkumný rozměr (Self of intellectually gifted children and theoretical research dimensions) Jan Šmahaj, Ester Šromová Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Olomouc Příspěvek se týká zvyšujícího se zájmu odborné i široké veřejnosti o problematiku intelektově nadaných dětí a zkoumání jejich sebepojetí. Příspěvek obsahuje teoretické ukotvení problematiky zahrnující vymezení inteligence dle autorů Speramna, Cattela, Horna aj. Teorie inteligence v této problematice zaujímá důležité nikoliv jedné místo a to především z pohledu diagnostiky nadaných dětí. V rámci dalších důležitých faktorů ovlivňující rozvoj nadání zahrnujeme rodinné, vzdělávací prostředí a vliv vrstevníků. Self koncept je jeden ze základních kamenů lidské psychiky, určující kvalitu života a proto cílem výzkumu je zjistit, zda rozumové nadání ovlivňuje sebehodnocení dětí a zda se liší od dětí s průměrným nadáním. Sběr dat bude realizován na vybraných základních školách, kde jim bude předložen inteligenční test a test zkoumající jejich koncept self. Cílem příspěvku je představit teoretiko-výzkumný záměr, který byl podpořen díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělený roku 2013 Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Grantová podpora: Podpořeno grantem SGS-IGA FF_2013_040
self, sebepojetí, sebehodnocení, nadané děti, inteligence Svět vědy a svět její popularizace: jak se vzájemně překrývají a zároveň odlišují z perspektivy studentů psychologie (The world of the science and the world of its popularization: how they overlap and also differ from the student of psychology point of view) Zdeněk Krpoun Filozofická fakulta Masarykova univerzita, Psychologický ústav, Brno Cíl: Naučit studenty magisterského studia psychologie kriticky myslet a rozvinout v nich hlubší schopnost odlišit vědecký text od popularizačního. Poskytnout jim základní oporu nutnou k orientaci v procesu tvorby vědecké práce a poukázat na způsob, jakým se odlišuje od popularizačního textu jako výsledného produktu zcela jiného procesu. Způsob dosažení cíle: V roce 2013 byl na katedře psychologie v Brně prvním rokem vyučován předmět, jehož úkolem bylo podnítit studenty v hledání kladů a záporů popularizace vědy. Studenti předtím totiž nebyli vždy schopni jednoznačně rozlišit, kde končí věda a začíná její popularizace. Kritický seminář se vyučoval ve čtyřhodinových blocích, které byly nastaveny tak, aby musel každý student minimálně jednou za semestr prezentovat a kriticky zhodnotit jeden popularizační a jeden vědecky rigorózní text. Závěr: K zlepšení kritického myšlení v této oblasti se jako ideální ukázala výuka založená na přímém studiu popularizačních textů a přijmutí role kritického čtenáře, který není pouhým konzumentem. Se studenty jsme postupně vytvořili vlastní stručný přehled zásadních rozdílů procesu tvorby, výsledné podoby a účelu jak popularizačních, tak vědecky rigorózních textů Schopnost rozlišit svět vědy a jejích nástrojů je pro plné pochopení účelu vědy a její odlišení od popularizace kruciální. Příspěvek diskutuje nad hlavními rozdíly obou oblastí. popularizace vědy, kritické porozumění, studenti psychologie Uspokojujeme potreby študentov? (Do we fulfil students needs?) Ivan Bagljaš Fakulta sociálnych a ekonomických vied Univerzita Komenského, Ústav aplikovanej psychológie, Bratislava Okrem motivácie k výkonu, s prospechom študentov sa často spája aj spokojnosť, preto sme sa rozhodli zohľadniť uspokojenosť základných psychických potrieb. Našim cieľom bolo zistiť, aký vplyv má uspokojenie týchto potrieb na psychický well-being študentov s ohľadom na socio-demografická kritéria. Výskum bol realizovaný na vzorke vysokoškolských študentov (n=91) na Slovensku vo veku 18 až 28 rokov (M=21.95; SD=2.013). Na zber dát sme použili dotazníky BPNS (Deci & Ryan, 2001) a SPWB (Ryff, 1989). Zistili sme, že tri základne psychické potreby (potreba autonómie, kompetencie a začlenenosti) signifikantne vysoko korelujú so všetkými dimenziami psychického well-beingu (Sebaprijatie, Pozitívne vzťahy, Autonómia, Zvládanie životného prostredia, Zmysel života a Osobný rozvoj). Zistili sme niekoľko marginálne signifikantných relácií, ale významne rozdiely v uspokojenosti potreby začlenenosti a v Sebaprijatí boli zistené medzi študentmi, ktorí bývali so spolubývajúcimi a ostatnými respondentmi. Študenti, ktorí ako trvalé bydlisko uvádzali mesto, prejavujú výrazne vyššiu uspokojenosť potreby autonómie, rovnako ako študenti magisterského štúdia, ktorí reflektovali aj vyššiu spokojnosť v oblasti pozitívnych vzťahov. Výsledky nám indikujú, že bychom na vysokých školách mali vytvárať väčší priestor na uspokojovanie týchto potrieb, čím prispievame k vyššiemu psychickému well-beingu študentov. základné psychické potreby, akademická motivácia Úzkosť u detí a ich subjektívné vnímanie vzťahov v rodine (Anxiety of children and their subjective perception of family relationships) Jana Kršková Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra Práca sa zaoberá rodinou z hľadiska jej systému, funkcie, vzťahov, štýlov výchovy, ako aj jej typov (úplná, neúplná a doplnená rodina). Zároveň sa zameriava na úzkosť v detstve a vplyvom rodiny na ňu. Cieľom je kvalitatívne preskúmať súvislosti medzi úplnou, resp. neúplnou rodinou a úzkosťou u 18-tich detí 6. ročníka základnej školy (11 – 12 ročných). Súčasne sleduje úzkosť u detí aj z hľadiska subjektívneho vnímania rodinných vzťahov a rodičovských postojov týmito
deťmi. Úroveň úzkosti v práci sa zisťuje Škálou zjavnej anxiety pre deti (CMAS). Informácie o úplnosti rodín poskytla škola. Následne bolo subjektívne vnímanie rodinných vzťahov a rodičovských postojov skúmané dotazníkom ADOR a doplňujúcou terapeutickou technikou - Testom troch stromov, ktorý bol doplnený o krátky rozhovor s dieťaťom. Zistenia naznačujú, že v sledovanej skupine má na úzkosť u detí väčší vplyv ich subjektívne vnímanie rodinných vzťahov a rodičovských postojov než úplnosť rodiny. úzkosť u detí, úplná rodina, neúplná rodina, vzťahy v rodine
