Abstrakt. Abstract. Miroslav Kuře, Lucie Marková

Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development

Hospodářsko-politické aspekty demografického vývoje se zaměřením na vývoj porodnosti Economic and political aspects of demographic trends with a focus on the birth rate development Miroslav Kuře, Lucie Marková

Abstrakt Z prognózy vývoje počtu obyvatel České republiky vyplývá, že se v blízké budoucnosti budeme muset vypořádat s procesem stárnutí obyvatelstva a s klesajícím počtem obyvatel. Proces stárnutí obyvatel je dán prodlužujícím se věkem populace, klesající počet obyvatel dlouhodobě nízkou natalitou. Porodnost byla do druhé světové války negativně ovlivňována především válkami, šířením epidemií a hospodářskými krizemi. V období druhé světové války však počet narozených dětí narůstal. Důvodem byla snaha se vyhnout tzv. totálnímu nasazení, před kterým ženy ochránilo těhotenství. Od 50. let 20. st. je porodnost ovlivňována i uzákoněnou možností umělého přerušení těhotenství, v 70. letech 20. st. byl růst porodnosti vyvolán pronatalitní politikou vlády. I když se v současné době ročně rodí kolem 100 tisíc dětí, tento počet nestačí ani na prostou obnovu obyvatel. Je nejvyšší čas uvést do praxe radikální opatření na podporu porodnosti.

Abstract From the prognosis of the population of the Czech Republic’s clear that in the near future we will have to deal with the process of population aging and with declining population. The process of aging is determined by the life expectancy of our population, the declining population of long-term low birth rate. The birth rate was till the Second World War negatively affected mainly by wars, epidemics and the spread of economic crises. During the Second World War, however, the number of births increased. The reason was to avoid forced labor before which women protect pregnancy. Since the 50s of the 20th century the fertility rate is also influenced by enacted possibility of abortion, in the 70s of the 20th century birth, growth was caused by pro-natal policy of the government. Although currently born annually around 100 thousand children, this number is insufficient or simple recovery of the population. It is high time to put into practice radical measures to support the birth rate. 8

Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje

Klíčová slova demografický vývoj, porodnost, umělé přerušení těhotenství, podpora porodnosti

Key words demographic trends, birth rate, abortion, support the birth rate

1 Vývoj počtu obyvatel českých zemí Počet obyvatel v českých zemích se rychle rozrůstal zhruba do druhé světové války. Zatímco v roce 1785 na našem území žilo 4.250 tis. obyvatel, během následujícího století se jeho počet téměř zdvojnásobil a v roce 1912 již dosáhl 10.157 tis. osob1. Poměrně plynulý růst počtu obyvatel byl narušován pouze epidemiemi a válkami. Střední stav obyvatelstva

Narození

1785

4 250 000

183 354

153 103

30 251

1800

4 659 000

196 011

177 730

18 281

1825

5 641 433

239 187

152 791

86 396

1850

6 826 465

279 375

238 192

41 183

1875

7 975 435

310 492

207 303

103 189

1900

9 333 853

330 662

227 920

102 742

1912

10 157 344

280 368

203 324

77 044

Rok

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Úhrnná plodnost

Průměrný věk matek

Průměrný věk matek 1. dítěte

1.1 První světová válka a poválečné období V první polovině 20. století byl vývoj počtu obyvatel ovlivněn několika vyznanými událostmi. V prvé řadě jsme byli v letech 1914 – 1918 jako součást Rakousko-Uherské monarchie zapojeni do první světové války2. Došlo k prudkému poklesu ČSÚ. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785–2014. https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu. [online]. 2. 6. 2015 [cit. 2015-11-20]. 2 Záminkou ke vzniku 1. světové války byl sarajevský atentát na následníka Rakousko-Uherské monarchie Františka Ferdinanda d‘Este (28. 6. 2014). O měsíc později Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. V 1. světové válce proti sobě bojovaly dvě hlavní koalice – tzv. Centrální mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německo, Osmanská říše, Bulharsko) a mocnosti tzv. Dohody (Velká Británie, Francie, Rusko, dále Srbsko, Itálie, Řecko, Rumunsko,…). Válka se rozrostla v celosvětový konflikt. Hlavní příčinou války byla především snaha Německa o převzetí role hegemona v Evropě a jeho úsilí o získání nadvlády v zámořských koloniích. Válka končila postupně, příměří mezi Německem a státy Dohody bylo podepsáno v Compiegne 11. 11. 1918, tento den (kapitulace Německa) se považuje za ukončení 1. světové války. 1

9


porodnosti a to z 275.060 živě narozených dětí v roce 1913 na 120.579 v roce 1918. Tento pokles byl způsoben nejen tím, že muži byli odvedeni na vojnu, ale rovněž nedostatkem zboží denní spotřeby (potravin, oděvů, bot, uhlí,…), což zapříčinilo strádání civilního obyvatelstva. Katastrofický nedostatek potravin od roku 1917 způsobil velké útrapy obyvatelstva především ve městech. Vznikaly hladové bouře, docházelo k rabování obchodů, byly organizovány stávky a protesty. Vídeň z moci úřední zabírala potraviny z Čech pro potřeby armády, což vyvolalo vlnu nenávisti vůči Rakousko-Uherské monarchii i Německu. Navíc na podzim roku 1918 propukla pandemie španělské chřipky, která v oslabené populaci způsobila ztráty na životech větší než válečné bitvy. Centrální mocnosti zapojené do 1. světové války začaly prohrávat na všech frontách, Rakousko-Uherská monarchie se zhroutila, a 28. 10. 1918 byl vyhlášen samostatný stát Československo. Již v prvním roce po ukončení válečného konfliktu se zvýšil počet živě narozených dětí na 189.675 a velmi výrazně klesla úmrtnost. Z ekonomického pohledu byly první dva poválečné roky velice těžké, postupně se však hospodářství obnovovalo a následná léta můžeme označit jako období stabilizace a hospodářského vzestupu, provázené vysokou natalitou. V podnicích byly zaváděny nové technologie, organizace výroby, firmy se rozrůstaly. Mezi rychle se rozvíjející podniky patřily například Škodovy závody, Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), T. & A. Baťa, Tatra Kopřivnice, Zbrojovka Brno, Prvoděv (oděvní závody Prostějov). Průmyslová výroba převýšila předválečnou úroveň zhruba o 40 %, vzrostla zaměstnanost, spotřeba, zvyšovala se životní úroveň obyvatelstva. Růst životní úrovně se odrazil i ve společenském životě, zvýšila se návštěvnost kin, divadel, společenských akcí. Již v tomto období se začínal prosazovat dnes již známý trend odrážející fakt, že s rostoucí životní úrovní obyvatelstva klesá míra porodnosti. Zatímco v roce 1920 připadalo na jednu ženu 2,96 živě narozených dětí, v roce 1929 to bylo již jen 2,123.

Všechny tabulky v tomto článku jsou vlastním zpracováním z: ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2014, absolutní údaje [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_1. xlsx/50ff5787-ce8b-4c5b-8da9-cc4387892b3f?version=1.0 a ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1920 - 2014, analytické údaje. [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_3. xlsx/7924a7b4-f462-4a37-b1ca-c5b214a97672?version=1.0

3

10


Rok

Střední stav obyvatelstva

Úhrnná plodnost



1912

10 157 344

280 368

203 324

77 044

1913

10 221 343

275 060

190 475

84 585

1914

10 283 486

269 142

188 838

80 304

1915

10 285 882

197 542

201 280

-3 738

1916

10 221 815

140 211

186 381

-46 170

1917

10 128 304

126 916

188 649

-61 733

1918

10 004 335

120 579

236 035

-115 456

1919

9 921 710

189 675

177 428

12 247

1920

9 978 420

244 668

176 562

1921

10 002 030

257 281

161 321

68 106

2,96

30,2

.

95 960

3,04

29,8

.

1922

10 112 730

248 728

1923

10 198 370

241 230

163 366

85 362

2,88

29,8

.

142 335

98 895

2,77

29,6

1924

10 277 770

.

228 894

146 098

82 796

2,59

29,6

.

1925 1926

10 369 760

225 555

146 450

79 105

2,48

29,4

25,3

10 442 610

219 802

148 298

71 504

2,39

29,3

25,1

1927

10 495 940

208 711

155 479

53 232

2,24

29,1

25,0

1928

10 549 221

208 942

147 064

61 878

2,21

28,9

25,0

1929

10 597 761

203 064

155 493

47 571

2,12

28,8

25,0

Živě narození

Zemřelí


1.2 Světová hospodářská krize Ekonomický růst byl koncem roku 1929 narušen hospodářskou krizí4, která se k nám rozšířila z USA. Došlo k tzv. krizi z nadvýroby, situaci, kdy se ve firmách začala hromadit neprodaná produkce, protože nabídka převyšovala poptávku. V té době optimisticky naladění podnikatelé problémy s financováním své další činnosti řešili bankovními půjčkami, které však v situaci, kdy se produkce neprodávala, nešly splácet. Situace na burze byla ve znamení tzv. býčího trhu, kdy se spekuluje na vzestup cen. Vidina rychlého zbohatnutí lákala mnoho investorů, kteří byli ochotni si na svoje investice vzít úvěr. Velká poptávka po akciích vedla k růstu cen akcií a k nadhodnocování hodnoty firem. Tato situace byla neudržitelná a skončila krachem. Ve čtvrtek 24. 10. 1929 došlo ke krachu obchodu s akciemi a dalšími cennými papíry na newyorské burze (krize se začala projevovat až o den později – v pátek 25. 10. 1929, proto zhroucení finančního trhu spojujeme s pojmem černý pátek).

4

11


Během světové hospodářské krize došlo k poklesu průmyslové i zemědělské výroby, ke zhroucení světového obchodu způsobenému protekcionistickou ochranou domácích výrobců a prudkému růstu nezaměstnanosti. V Československu bylo krizí výrazně postiženo jak proexportně zaměřené zemědělství, tak i proexportně zaměřená průmyslová výroba, u které došlo k 40% propadu. V roce 1934 se krize projevila nejvýrazněji. Nezaměstnanost přesahovala milion osob, mzdy klesaly, živnostníci krachovali, státní úředníci a zaměstnanci byli propouštěni nebo předčasně penzionováni. Přestože se vláda snažila krizi řešit tím, že poskytovala státní subvence a půjčky, vydávala poukázky na jídlo, a dělníkům, kteří byli organizovaní v odborech, vyplácela prostřednictvím odborů podporu v nezaměstnanosti, krize postihla celou populaci, což se samozřejmě projevilo v poklesu porodnosti. Rok


Úhrnná plodnost



1929

10 597 761

203 064

155 493

1930

10 648 057

207 224

142 159

47 571

2,12

28,8

25,0

65 065

2,15

28,6

24,9

1931

10 702 208

196 214

1932

10 750 003

190 397

144 534

51 680

2,03

28,5

24,9

142 997

47 400

1,97

28,4

24,8

1933

10 791 313

1934

10 826 082

176 201

140 906

35 295

1,83

28,3

24,9

171 042

135 914

35 128

1,77

28,3

25,0

1935 1936

10 853 125

161 748

140 878

20 870

1,68

28,3

25,0

10 872 519

157 992

139 093

18 899

1,66

28,2

25,1

1937

10 888 540

155 996

139 558

16 438

1,69

28,2

25,1

1938

10 877 442

163 525

143 115

20 410

1,82

27,8

.

1939

11 105 990

192 344

146 976

45 368

1,94

27,7

.

Živě narození

Zemřelí


1.3 Druhá světová válka V období hluboké hospodářské krize se k moci v Německu dostává Adolf Hitler5. Pod jeho vedením začalo Německo významně zbrojit a budovat silniční síť. Tímto krokem došlo v krizi zmítaném státě ke snížení nezaměstnanosti. Zbrojní výroba byla financována emisí nových bankovek a vydáváním státních cenných papírů, tyto cenné papíry byly však téměř bezcenné. Nedostatek zdrojů se Německo rozhodlo řešit připojením Rakouska 12. 3. 1938 ke své říši. 30. 1. 1933 jmenoval německý prezident Hindenburg, po neúspěšných pokusech o vedení vlády dosavadními kancléři, Adolfa Hitlera říšským kancléřem.

5

12


Podpisem Mnichovské dohody (29. – 30. 9. 1938) Německo získalo svolení Francie, Itálie a Anglie k obsazení československého pohraničí. To však Hitlerovi nestačilo a tak německá armáda obsadila 15. 3. 1939 zbytek našeho území. O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Stejným způsobem chtěl Hitler obsadit Polsko, zde již souhlas západních států nezískal. Napadení Polska 1. 9. 1939 se považuje za vypuknutí druhé světové války. Život v Protektorátu Čechy a Morava byl podřízen potřebám nacistického Německa. Neprodleně na našem území vstoupily v platnost Norimberské zákony, na jejichž základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace a genocida. Nejprve docházelo k mapování a zabavování židovského majetku, v roce 1941 začaly systematické deportace Židů do koncentračních táborů. Podniky musely přizpůsobit své výrobní programy potřebám válečného Německa, bylo třeba zásobovat jeho armádu i obyvatelstvo. Do českých průmyslových podniků byli dosazeni němečtí důvěrníci, kteří dohlíželi na jejich činnost. Kurz české koruny k německé marce byl velmi podhodnocen, což Němcům umožnilo vykoupit domácí produkci. V září 1939 byly na území Protektorátu zavedeny přídělové lístky na potraviny, od prosince téhož roku se na přídělové lístky prodával i textil a obuv. Přídělový systém byl obcházen vznikem černého trhu s mnohonásobně vyššími cenami. Zemědělci museli odvádět povinné dávky, v některých případech museli poskytnout svoje pozemky pro potřeby vojenského výcviku. Německá ekonomika měla velkou potřebu pracovních sil, která se projevila již v předválečném období, během horečných příprav na válku. Nedostatek pracovních sil tedy nebyl způsoben pouze odvodem mužů do armády, ale zvyšujícími se potřebami válečného hospodářství. Zpočátku se Němci snažili příslibem dobrých pracovních a životních podmínek o dobrovolný nábor zahraničních dělníků. Atraktivnost práce v Německu zvyšoval i nadhodnocený kurz německé marky. Hned z počátku se však začaly šířit informace o nedodržování slibovaných podmínek a surovém zacházení. Se zvyšující se potřebou otrocké práce v Německu padlo rozhodnutí, že se od roku 1942 budou odvádět na nucenou práci celé ročníky. Nejprve šlo o hromadné odvody lidí narozených v letech 1918 – 1922, později i o ročníky 1923 – 1924. Lidé byli pod hrozbou vězení či deportace do koncentračního tábora transportováni na území Třetí říše a další obsazená území, kde museli vykonávat náročnou práci ve velmi špatných životních a pracovních podmínkách. Trpěli nedostatkem jídla a odpočinku, žili a pracovali ve špatných hygienických podmínkách, byli vystaveni bezcitnému zacházení. Podle odhadů, bylo z celé Evropy nuceně nasazeno 13,5 miliónu mužů i žen, z Protektorátu Čechy a Morava šlo zhruba o 640

13


tisíc6 lidí. Češi byli nasazováni především na těžké, namáhavé a nebezpečné práce v průmyslu, stavebnictví, v lomech a ve válečných zónách. Obrovské fyzické vyčerpání se odrazilo ve zvýšené nemocnosti, pracovních úrazech a následně i zvýšené úmrtnosti. Proto se lidé snažili všemožně vyhnout pracovním odvodům7, hledali možnosti, jak uplatit úředníky na pracovních úřadech, falšovala se zdravotní dokumentace. Před touto pracovní povinností mohlo ženy uchránit těhotenství. A tak od roku 1943 můžeme pozorovat zvýšenou porodnost českých dívek. Zatímco v roce 1942 se narodilo 199.259 dětí, o rok později šlo již o 225.379 dětí, v roce 1944 stoupla porodnost na 230.183 dětí. Počet narozených dětí z roku 1944 nebyl v budoucnosti nikdy překročen. Narození dítěte v tomto válečném období uchránilo od útrap mnoho vdaných i svobodných žen. Rok


Úhrnná plodnost



1938

10 877 442

163 525

143 115

1939

11 105 990

192 344

146 976

20 410

1,82

27,8

.

45 368

1,94

27,7

.

1940

11 159 539

218 043

1941

11 129 373

208 913

153 499

64 544

2,21

27,6

.

152 048

56 865

2,26

27,7

.

1942

11 054 018

1943

11 034 846

199 259

153 096

46 163

2,42

28,3

.

225 379

153 349

72 030

2,78

28,0

.

1944 1945

11 109 341

230 183

161 457

68 726

2,80

28,4

.

10 692 912

194 182

184 944

9 238

2,67

28,6

25,1

1946

9 523 266

210 454

134 568

75 886

3,25

28,4

25,0

1947

8 765 230

206 745

105 277

101 468

3,05

28,1

24,6

Živě narození

Zemřelí


Druhá světová válka skončila prohrou Německa. 30. dubna 1945 jmenoval Adolf Hitler svým nástupcem Karla Dönitze, oženil se s Evou Braunovou a o dvě hodiny později spáchal sebevraždu. 2. května 1945 byl dobyt Berlín, o pět dní později Německo podepsalo kapitulaci, ta vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945. 9. května 1945 byl dokončen přesun Rudé armády z Berlína do Prahy a oficiálně ukončen proces osvobození Československa. Do tohoto doposud největšího MAINUŠ, František. Totálně nasazeni (1939-1945). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD 7 Kolektiv pracovníků kanceláře pro oběti nacismu. Nepřichází-li práce k Tobě..: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech [online]. Praha: Kancelář pro oběti nacismu, 2003 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http://www.zivapamet.cz/assets/files/Studie%20k%20nucene%20praci_ Neprichazi-li%20prace%20k%20tobe.pdf 6

14


válečného konfliktu bylo zapojeno téměř padesát států8, o život přišlo 62,5 milionů lidí9, stovky milionů lidí byly zraněny a bylo zničeno rozsáhlé území. 1.4 Období po druhé světové válce V souvislosti s poválečnými přesuny obyvatelstva a s odsunem Němců klesl počet obyvatel žijících na našem území z 10.692.912 v roce 1945 na 8.765.230 v roce 1947. Počet živě narozených dětí sice nedosahoval hodnot z roku 1944, přesto zůstával velmi vysoký. Úhrnná plodnost byla v roce 1946 nejvyšší za celé statisticky podchycené období (od roku 1920) a dosáhla hodnoty 3,25 dítěte na ženu. Od roku 1947 se úhrnná plodnost žen postupně snižuje.

Rok


Úhrnná plodnost



1946

9 523 266

210 454

134 568

1947

8 765 230

206 745

105 277

75 886

3,25

28,4

25,0

101 468

3,05

28,1

24,6

1948

8 893 104

197 837

101 501

1949

8 892 613

185 484

104 632

96 336

2,89

27,8

24,2

80 852

2,73

27,5

24,1

1950

8 925 122

188 341

1951

9 023 170

185 570

103 203

85 138

2,80

27,3

23,8

102 658

82 912

2,76

27,1

23,6

1952

9 125 183

1953

9 220 908

180 143

97 726

82 417

2,70

27,0

23,6

172 547

98 837

73 710

2,61

27,0

1954

23,5

9 290 617

168 402

99 636

68 766

2,58

26,9

23,3

1955

9 365 969

165 874

93 300

72 574

2,58

26,7

23,2

1956

9 442 040

162 509

93 526

68 983

2,57

26,5

23,1

1957

9 513 758

155 429

98 687

56 742

2,50

26,3

23,0

1958

9 574 650

141 762

93 697

48 065

2,31

25,9

23,0

1959

9 618 554

128 982

97 159

31 823

2,12

25,5

22,9

1960

9 659 818

128 879

93 863

35 016

2,11

25,4

22,9

1961

9 588 016

131 019

94 973

36 046

2,13

25,4

22,9

1962

9 621 808

133 557

104 318

29 239

2,14

25,3

22,8

Živě narození

Zemřelí


V roce 1940 podepsalo Německo, Itálie a Japonsko „Pakt tří“, k němuž se později připojilo Maďarsko, Rumunko, Bulharsko, Slovensko, Finsko, Chorvatsko a další státy. Proti nim se vytvářela koalice, mezi které patřila Velká Británie, Francie, Sovětský svaz, USA, Československo, Polsko, Nizozemí, Belgie a mnoho dalších zemí. V průběhu války, pod vlivem velmi složitých situací, docházelo ke změnám na obou stranách. 9 JANÁK, Marek. Počty obětí 2. sv. války [online]. 2012 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https:// is.muni.cz/archdf/p_miniprojekty/opened/37158751/ 8

15


1963

9 668 741

148 840

100 129

48 711

2,33

25,4

22,7

1964

9 730 019

154 420

101 984

52 436

2,36

25,6

22,7

1965

9 785 102

147 438

105 108

42 330

2,18

25,6

22,7

1966

9 826 188

141 162

105 784

35 378

2,01

25,4

22,6

1967

9 854 241

138 448

108 967

29 481

1,90

25,2

22,5

1968

9 877 632

137 437

115 195

22 242

1,83

25,1

22,5

Poválečné hospodářství bylo ve zbídačeném stavu. Bylo potřeba zajistit jeho obnovu v situaci, kdy podniky byly poničené, ekonomika trpěla nedostatkem investičních prostředků, surovin a materiálů, válečné útrapy se podepsaly na lidském kapitálu. Kritická byla situace v zemědělství, mnoho půdy, především v pohraničí, zůstalo ležet ladem a do neosídlených oblastí přicházeli lidé, kteří s farmařením neměli dostatek zkušeností. V roce 1947 nás navíc zasáhlo výjimečné sucho, které způsobilo neúrodu. Poválečné strádání, nedostatek potravin a dalšího zboží vedl v celé Evropě k sociálnímu neklidu, růstu vlivu komunistických stran. Spojené státy americké připravily plán poválečné obnovy Evropy, který představil státní tajemník USA G. Marshall 5. 6. 1947 na přednášce na Harvardově univerzitě. Kvůli složité politické situaci, zapříčiněné Mnichovskou dohodou a procesem osvobozování východoevropských států Rudou armádou, sílila v naší zemi obliba Sovětského svazu společně s nárůstem preferencí komunistické strany. Stalin si byl vědom toho, že pokud Sovětský svaz a východoevropské země přijmou americký plán poválečné obnovy, oslabí svoji pozici ve vlastní zemi a ztratí vliv ve svých sférách zájmu, vytvořených na linii postupu spojeneckých vojsk. Pod nátlakem Sovětského svazu jsme odmítli účast na projednávání poválečné obnovy za pomoci Marshallova plánu a začali se plně orientovat na východ. Ze Sovětského svazu jsme dostávali dodávky obilí, surovin, zpět jsme poskytovali hotové, především hutnické a strojírenské, výrobky. Zatímco pomoc čerpaná západoevropskými zeměmi v rámci Marshallova plánu pomohla díky transferu nových technologií, materiálů a modernější organizaci výroby, využívaných v době druhé světové války ve Spojených státech, obnovit ekonomiku na vyšší kvalitativní úrovni, v zemích mocensky podřízených Sovětskému svazu došlo k návratu starých technologií a růstu výroby bylo dosahováno převážně extenzivním hospodařením. Československo v mezinárodním srovnání začalo technologicky zaostávat, ve východním bloku však patřilo k nejlepším. Extenzivní hospodaření vyžadovalo zapojení velkého množství pracovních sil, včetně žen. Ty byly zapotřebí především v lehkém průmyslu, kde měly nahradit muže přesunuté do průmyslu těžkého. Rostoucí tlak na pracovní zařazení žen byl jedním z důvodů vedoucích ke schválení zákona o umělém přerušení těhotenství 16


z jiných než zdravotních důvodů v prosinci 195710. Při jeho projednávání bylo zdůrazňováno, že zákaz potratů neznamená vysokou porodnost, ale zvýšení počtu nelegálních potratů, které vedou ke zdravotním komplikacím, a že trestání žen za interrupce není slučitelné s jejich postavením v socialistické společnosti.11 Přesto rozhodnutí o interrupci nebylo s odvoláním na negativní dopady na ohrožení budoucí plodnosti necháno jen na rozhodnutí ženy. Stát si ponechal možnost regulace porodnosti dle svých potřeb.12 V poválečném období se míra porodnosti držela na uspokojivé úrovni a úhrnná plodnost převyšovala 2,5 dítěte na ženu. Po legalizaci umělého přerušení těhotenství prudce narostl počet interrupcí z 5.742 v roce 1957 na 70.062 v roce 1961 a úhrnná plodnost ve stejném období klesla z 2,50 na 2,13 dítěte na ženu.

10

Rok


Úhrnná plodnost

Potratovost



1953

9 220 908

172 547

1954

9 290 617

168 402

73 710

2,61

0,38

27,0

23,5

68 766

2,58

0,39

26,9

1955

9 365 969

23,3

165 874

72 574

2,58

0,39

26,7

23,2

1956 1957

9 442 040

162 509

68 983

2,57

0,38

26,5

23,1

9 513 758

155 429

56 742

2,50

0,42

26,3

23,0

1958

9 574 650

141 762

48 065

2,31

1,02

25,9

23,0

1959

9 618 554

128 982

31 823

2,12

1,23

25,5

22,9

1960

9 659 818

128 879

35 016

2,11

1,33

25,4

22,9

1961

9 588 016

131 019

36 046

2,13

1,37

25,4

22,9

1962

9 621 808

133 557

29 239

2,14

1,30

25,3

22,8

1963

9 668 741

148 840

48 711

2,33

1,11

25,4

22,7

1964

9 730 019

154 420

52 436

2,36

1,08

25,6

22,7

1965

9 785 102

147 438

42 330

2,18

1,16

25,6

22,7

1966

9 826 188

141 162

35 378

2,01

1,25

25,4

22,6

1967

9 854 241

138 448

29 481

1,90

1,28

25,2

22,5

1968

9 877 632

137 437

22 242

1,83

1,29

25,1

22,5

1969

9 896 695

143 165

22 512

1,86

1,30

25,0

22,5

Živě narození


Zákon 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství

Zákon legalizující umělé přerušení těhotenství z jiných než medicinských důvodů byl schválen v SSSR již v roce 1955.

11

DUDOVÁ, Radka. Interrupce v socialistickém Československu z foucaultovské perspektivy [online]. In. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Roč. 10, č. 1/2009 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/upload s/a77283b65d2e3a466e00fef691c4b9182bcf7a18_interrupce-v-socialistickem-ceskoslovensku.pdf 12

17


1970

9 805 157

147 865

24 538

1,91

1,27

25,0

22,5

1971

9 830 602

154 180

31 805

1,98

1,22

25,1

22,6

1972

9 868 379

163 661

44 456

2,07

1,18

25,1

22,6

1973

9 919 519

181 750

57 313

2,29

1,06

25,3

22,6

1974

9 994 761

194 215

67 406

2,43

1,07

25,2

22,6

1975

10 062 366

191 776

67 462

2,40

1,03

25,1

22,5

1976

10 128 220

187 378

62 146

2,36

1,05

25,1

22,5

1977

10 189 312

181 763

55 549

2,32

1,09

25,0

22,5

1978

10 245 686

178 901

51 765

2,32

1,12

24,9

22,4

1979

10 296 489

172 112

44 163

2,29

1,11

24,8

22,4

1980

10 326 792

153 801

18 264

2,10

1,15

24,7

22,4

1981

10 303 208

144 438

14 031

2,02

1,20

24,7

22,4

1982

10 314 321

141 738

10 973

2,01

1,24

24,6

22,4

1983

10 322 823

137 431

2 957

1,96

1,25

24,6

22,3

1984

10 330 481

136 941

4 753

1,97

1,32

24,6

22,3

1985

10 336 742

135 881

4 240

1,96

1,36

24,6

22,3

1986

10 340 737

133 356

771

1,94

1,37

24,6

22,4

1987

10 348 834

130 921

3 677

1,91

1,76

24,7

22,4

1988

10 356 359

132 667

6 973

1,94

1,81

24,7

22,4

1989

10 362 257

128 356

609

1,87

1,78

24,8

22,5

Od roku 1957 až do schválení v současné době platného zákona č. 66/1986 Sb. docházelo k velkému množství dílčích legislativních změn, jež měly vliv na indukovanou potratovost. Vyhláška z roku 196113 se zaměřila na omezení potratů žen, které dosud nerodily. Vedle zdravotních důvodů vedoucích k povolení interrupce uváděla tzv. důvody zvláštního zřetele, ke kterým patřil pokročilý věk ženy, nejméně tři žijící děti, ztráta manžela, rozvrat rodiny, obtížná situace neprovdané ženy, ohrožení životní úrovně a znásilnění. Významný vliv na snížení počtu potratů mělo i vládní nařízení z prosince 196214, kterým se s účinností od 1. 1. 1963 zřizovaly okresní a krajské interrupční komise při již existujících zdravotnických komisích. Toto nařízení rovněž omezilo možnost podávání žádosti o interrupci pouze na nemocnici v místě trvalého pobytu ženy a zavedlo poplatek za zákrok 200 – 500 Kčs. Počet indukovaných potratů v roce 1963 klesl na 51.470, počet narozených dětí dosáhl 148.840 dětí. 104/1961 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o umělém přerušení těhotenství 14 Ibid. 13

18


V této době státní populační komise, k jejímž úkolům patřilo monitorovat situaci a zpracovávat informace od interrupčních komisí, začala zpracovávat opatření ke zvýšení porodnosti. Tato opatření byla skutečně uvedena do praxe, i když mnohem později, než v té době komise předpokládala. Od roku 1965 začal počet potratů opět znatelně narůstat a snižoval se počet narozených dětí. V roce 1968 se narodilo již jen 137.437 dětí, počet indukovaných potratů se zvýšil na 72.488, úhrnná plodnost žen klesla na pouhých 1,83 dítěte na ženu. 1.5 Rok 1968 a období normalizace Rok 1968 patří ke zlomovým rokům naší novodobé historie. Bezprostředně před ním začaly být diskutovány, nejprve v úzkých kruzích ekonomů, myšlenky o potřebě reformovat dosavadní socialistický systém. Ten byl založen na následování sovětského, ne příliš sofistikovaného, modelu centrální ekonomiky. Centrum vytyčilo priority země, podřídilo jim rozdělení zdrojů a v případě problémů do systému zasahovalo. Docházelo k neustálým nerovnováhám, nedostatkům na trzích statků, služeb i na trzích výrobních faktorů. Velký vliv na utváření reformního ekonomického myšlení měl polský ekonom Wlodzimierz Brus15, který upozorňoval na nezbytnost zachovat demokracii a tržní mechanismus i v socialistické ekonomice a zároveň možnost aplikovat různé modely řízení od centralizovaného až po decentralizovaný. Další ekonomové přicházeli s potřebou vytvoření fungujícího mechanismu tvorby cen, volného obchodu, konvertibility měny. V roce 1965 byly zavedeny určité prvky pružnosti cen, byla zmiňována úloha zisku. Cenová reforma v roce 1967 měla za cíl ceny přiblížit nákladům, tento krok však vedl ke zvyšování cen, zvýšení příjmů některých podniků, přičemž rozšířenou praxí podniků bylo nadhodnocování nákladů a následná neefektivnost. K politické podpoře reforem došlo v roce 1968. Začal se diskutovat problém denivelizace mezd. Podle Oty Šika16 příliš mnoho rovnosti, podhodnocování kvalifikované práce, vede ke ztrátě motivace ke vzdělávání a následně k technologickému zaostávání země. Byla zavedena možnost otevřeného lobbování podniků ohledně investičních požadavků a podpořen vznik podnikových rad, které měly pomoci se do jisté míry osamostatnit od centrálního řízení a umožnit zaměstnancům zapojit se do řízení podniků.17 Demokratizační procesy probíhající v Československu vyvolaly nesouhlas vůdců Sovětského svazu i dalších socialistických zemí. Ti se rozhodli zastavit tento vývoj v roce 1961 vydává knihu Obecné problémy fungování socialistické ekonomiky Ota Šik byl v r. 1968 jmenován zástupcem ministerského předsedy a koordinátorem hospodářských reforem; po ztroskotání pražského jara emigroval do Švýcarska 17 MYANT, Martin. Ekonomické reformy roku 1968. In: Britské listy [online]. 2008 [cit. 201511]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/42600.html 15 16

19


vojenským zásahem, ke kterému došlo v noci z 20. na 21. srpna 196818. Vpádem vojsk pěti států Varšavské smlouvy byly reformní pokusy zastaveny, byl zahájen tzv. proces normalizace. Pod záminkou obnovení ekonomické rovnováhy byla zpřísněna centrální kontrola, omezeny investice a zastaven růst maloobchodních cen. Jako určitou kompenzaci politické represe a způsob, jak si naklonit mladou generaci, můžeme chápat v tomto období zavedený program podpory mladých rodin. Jak již bylo zmíněno výše, program byl připravován o pár let dříve s původním záměrem pomoci mladým rodinám v péči o děti a podpořit natalitu. První rozsáhlejší pronatalitní opatření byla učiněna v roce 1968. Mateřská dovolená byla prodloužena z 22 na 26 týdnů, při narození vícerčat či v případě matky samoživitelky se prodlužovala na 35 týdnů. Poté mohly matky zůstat na neplacené mateřské dovolené do jednoho roku dítěte a od roku 1969 do dvou let dítěte. Zvýšila se dávka porodného vyplácená při narození dítěte z 650 na 1000 Kčs, od roku 1972 byla dávka navýšena na 2.000 Kčs. Byly zavedeny daňové úlevy pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, nebo naopak daňové přirážky pro rodiny nepečující o dítě a nesezdané jedince. Velmi často byly navyšovány přídavky na děti. Od roku 1968 přídavek na 1. dítě činil 90, na dvě děti 330 a na tři děti již 680 Kčs. V roce 1972 tyto přídavky vzrostly u dvou dětí na 430 a u tří dětí na 880 Kčs. V tomto období byla podporována jak porodnost, tak i vznik samotného manželství. Při vzniku manželství byly poskytovány např. zvýhodněné novomanželské půjčky ve výši 7.200 Kčs, po narození dítěte byla z půjčky vždy odečtena jedna šestina její výše a odečteny úroky. Od roku 1973 byly poskytovány půjčky se státním příspěvek mladým manželům s příjmem do 5.000 Kčs na pořízení a vybavení bytu. Jejich maximální výše dosahovala 30.000 Kčs. Po narození 1. dítěte se částka půjčky snížila o 2.000 Kčs, u každého dalšího dítěte ve výši 4.000 Kčs a byla prodloužena doba splatnosti půjčky. V roce 1970 byla na podporu porodnosti zavedena nová dávka – mateřský příspěvek, který náležel matkám pečujícím o dítě do 1 roku věku a zároveň o druhé dítě ve věku do ukončení povinné školní docházky, u osamělých matek i s jedním dítětem do 2 let věku. Měsíční výše tohoto příspěvku činila 500 Kčs. V roce 1971 se prodloužilo vyplácení příspěvku do 2 let věku dítěte. Dalším nástrojem bylo přednostní přidělování bytů rodinám s dětmi, tento nástroj patřil k nejsilnějším motivačním nástrojům vedoucím ke zvýšení porodnosti. Opatření měly za následek nárůst porodnosti, který byl nejvyšší v letech 1972 – 1978. Československo bylo napadeno armádami SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska. Sovětské vojenské jednotky zůstaly na území Československa až do roku 1991. 18

20


V 80. letech pronatalitní opatření přestala účinkovat, začala být brána jako samozřejmost, a došlo k opětovnému poklesu míry porodnosti. S mírným povolením normalizační atmosféry, zvyšující se vzdělaností a pokrokem medicíny (počátkem 70. let se ve světě začaly provádět tzv. miniinterrupce, které musely být vykonány do 8. týdne těhotenství) došlo ve společnosti k potřebě zmírnit přísný zákon o umělém přerušení těhotenství. V říjnu 1986 byl schválen do dnešního dne platný zákon č. 66/1986 o umělém přerušení těhotenství, který vstoupil v platnost v červenci 1987. Zákon zmírnil podmínky podstoupení interrupce např. tím, že zrušil interrupční komise. V následujících dvou letech došlo k navýšení počtu indikovaných interrupcí, poté došlo k jejich poklesu. Důvodem poklesu počtu interrupcí bylo rozšíření dostupnosti kvalitní antikoncepce a její běžné užívání. Rok


Úhrnná plodnost



1968

9 877 632

137 437

115 195

22 242

1,83

25,1

22,5

1969

9 896 695

143 165

1970

9 805 157

147 865

120 653

22 512

1,86

25,0

22,5

123 327

24 538

1,91

25,0

22,5

1971

9 830 602

1972

9 868 379

154 180

122 375

31 805

1,98

25,1

22,6

163 661

119 205

44 456

2,07

25,1

1973

22,6

9 919 519

181 750

124 437

57 313

2,29

25,3

22,6

1974

9 994 761

194 215

126 809

67 406

2,43

25,2

22,6

1975

10 062 366

191 776

124 314

67 462

2,40

25,1

22,5

1976

10 128 220

187 378

125 232

62 146

2,36

25,1

22,5

1977

10 189 312

181 763

126 214

55 549

2,32

25,0

22,5

1978

10 245 686

178 901

127 136

51 765

2,32

24,9

22,4

1979

10 296 489

172 112

127 949

44 163

2,29

24,8

22,4

1980

10 326 792

153 801

135 537

18 264

2,10

24,7

22,4

1981

10 303 208

144 438

130 407

14 031

2,02

24,7

22,4

1982

10 314 321

141 738

130 765

10 973

2,01

24,6

22,4

1983

10 322 823

137 431

134 474

2 957

1,96

24,6

22,3

1984

10 330 481

136 941

132 188

4 753

1,97

24,6

22,3

1985

10 336 742

135 881

131 641

4 240

1,96

24,6

22,3

1986

10 340 737

133 356

132 585

771

1,94

24,6

22,4

1987

10 348 834

130 921

127 244

3 677

1,91

24,7

22,4

1988

10 356 359

132 667

125 694

6 973

1,94

24,7

22,4

1989

10 362 257

128 356

127 747

609

1,87

24,8

22,5

Živě narození

Zemřelí


21


1.6 Přechod k tržní ekonomice Koncem 80. let 20. stolení došlo k výraznému nárůstu nespokojenosti občanů s politickým a ekonomickým vývojem ve státech bývalého východního bloku. Nejvýraznější roli sehrály události v Polsku, kde v roce 1989 došlo k legalizaci nezávislých odborů Solidarita a k částečně svobodným volbám, ve kterých zvítězili nekomunisté. Byl odstartován dominový efekt pádů komunistických režimů v Maďarsku, východním Německu, Bulharsku, Československu, Rumunsku, Jugoslávii. Ke změnám došlo i v Sovětském svazu, kde nezávislost získaly bývalé republiky (v roce 1991 to bylo např. Estonsko, Litva, Lotyško, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina, Kyrgyzstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán,…) a to za cenu jeho vlastního rozpadu. Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo k Československu k přechodu na tržní ekonomiku. Pro obyvatelstvo se otevřela řada nových možností, lidé mohli podnikat, cestovat, studovat. Zároveň lidé ztratili sociální jistoty, které minulý režim většinové společnosti nabízel, někteří jedinci negativně vnímali možnost ztráty zaměstnání a pravidelného příjmu. Změna životního stylu se odrazila v chování mladých lidí, kteří již manželství neuzavírali v tak mladém věku jako dříve. Protože ženy začaly odkládat rození dětí do pozdějšího věku, počet narozených dětí klesl, přičemž i míra potratů se výrazně snížila vlivem široce užívané antikoncepce. S odkladem rodičovství však klesá i možnost narození většího počtu dětí ženě během jejího plodného života, a tím dochází k poklesu úhrnné plodnosti žen. V roce 1995 počet narozených dětí klesl pod 100 tisíc a úhrnná plodnost žen pod 1,3 dítěte na ženu.

22

Rok


Úhrnná plodnost



1997

10 303 642

90 657

112 744

1998

10 294 943

90 535

109 527

-22 087

1,17

26,4

24,0

-18 992

1,16

26,6

1999

10 282 784

89 471

24,4

109 768

-20 297

1,13

26,9

24,6

2000

10 272 503

2001

10 224 192

90 910

109 001

-18 091

1,14

27,2

24,9

90 715

107 755

-17 040

1,15

27,5

2002

25,3

10 200 774

92 786

108 243

-15 457

1,17

27,8

25,6

2003

10 201 651

93 685

111 288

-17 603

1,18

28,1

25,9

2004

10 206 923

97 664

107 177

-9 513

1,23

28,3

26,3

Živě narození

Zemřelí


2005

10 234 092

102 211

107 938

-5 727

1,28

28,6

26,6

2006

10 266 646

105 831

104 441

1 390

1,33

28,9

26,9


2007

10 322 689

114 632

104 636

9 996

1,44

29,1

27,1

2008

10 429 692

119 570

104 948

14 622

1,50

29,3

27,3

2009

10 491 492

118 348

107 421

10 927

1,49

29,4

27,4

2010

10 517 247

117 153

106 844

10 309

1,49

29,6

27,6

2011

10 496 672

108 673

106 848

1 825

1,43

29,7

27,8

2012

10 509 286

108 576

108 189

387

1,45

29,8

27,9

2013

10 510 719

106 751

109 160

-2 409

1,46

29,9

28,1

2014

10 524 783

109 860

105 665

4 195

1,53

29,9

28,1

Pokles míry porodnosti je způsoben jak změnou chování lidí, tak i změnou politiky státu, který jakoby zcela zanevřel na plošnou podporu mladých rodin. Mnohé porevoluční vlády, místo aby se snažily identifikovat potřeby mladých rodin a pomohly vytvářet důstojné podmínky pro výchovu nové generace, v honbě za získáváním volebních hlasů svoji pozornost věnují spíše opačnému konci věkového spektra populace s velkým volebním potenciálem. Současná rodinná politika se z plošné podpory přeměnila na adresnou, podporována je nízkopříjmová populace, se všemi dopady, které jsou v odborné literatuře popsány. V čem spočívá současná podpora rodin s dětmi? Mateřská dovolená spojená s vyplácením peněžité podpory v mateřství se oproti minulému období prodloužila o dva týdny na 28 týdnů (resp. 37 týdnů u vícerčat a samoživitelů). Porodné prošlo několika změnami. V roce 2006 se jeho výše zdvojnásobila z 8.450 Kč na 17.500 Kč, u dvojčat na 52.500 Kč, tato částka byla v roce 2008 v rámci tzv. stabilizace veřejných financí snížena na 13.000 Kč na každé dítě. Jakoby toto snížení nestačilo, dávka je od roku 2012 vázána na testování příjmu příjemce. Příjemce má na porodné nárok, pokud jeho příjem nepřesahuje 2,4 násobek životního minima, porodné ve výši 13.000 Kč (19.500 Kč u vícerčat) je vázáno pouze na narození prvního dítěte resp. prvně narozených dětí. Rodičovská dovolená je poskytována do tří let dítěte. Od roku 2008 si rodič může určit délku pobírání rodičovského příspěvku. Příspěvek lze pobírat do 2, 3 či 4 let věku dítěte, jeho maximální výše však činí 220.000,- Kč. Čím je tedy rodič na příspěvku déle, tím menší částku měsíčně pobírá. Způsob čerpání rodičovského příspěvku můžeme považovat spíše za motivaci k rychlému návratu osoby pečující o dítě do pracovního procesu, než jako motivaci k rození více dětí. Samozřejmě můžeme systém vyplácení rodičovského příspěvku chápat jako pobídku, aby ženy porodily, nechaly si během dvou let vyplatit cílovou maximální částku příspěvku, 23


mezitím otěhotněly a celý proces se zopakoval. K tomuto průběhu však nedochází příliš často. Jednak rodiny s více dětmi musí zvažovat, zda se z dlouhodobého pohledu nedostanou do finančně neúnosné situace, rovněž je třeba vzít v úvahu, že realizovat těhotenství a následné porody podle striktního časového plánu není z fyziologického a psychického hlediska jednoduché. Přídavky na dítě se stejně jako porodné vážou na příjem rodiny, jsou vypláceny, pokud příjmy nepřekračují 2,4 násobek životního minima rodiny. Přídavek v současné době činí 500 Kč na dítě do 6 let, 610 Kč na dítě do 15 let a 700 Kč na vyživované dítě do 26 let. Daňové úlevy pro rodiny s nezaopatřenými dětmi byly nahrazeny tzv. daňovým zvýhodněním na dítě a slevu na manželku/manžela bez příjmů či s velmi nízkým příjmem. Jako dobrý nápad pro podporu manželských párů vychovávajících alespoň jedno nezaopatřené dítě se jevila možnost společného zdanění manželů. Společné zdanění platilo jen v letech 2005 – 2007 a bylo výhodné pro rodiny, ve kterých jeden z manželů měl velmi nízký nebo žádný příjem, čímž se snižovala daňová progrese. Od roku 2005 se v České republice ročně rodí přes 100 tisíc dětí, tento nárůst byl způsoben zejména tím, že začaly rodit ženy narozené v populační vlně 70. let 20. století a ženy, které těhotenství odkládaly. Ačkoli 100 tisíc narozených dětí ročně veřejnost nevnímá jako znepokojivý stav, jde o počet, který nezajišťuje ani prostou reprodukci obyvatel.

Závěr Z prognózy vývoje počtu obyvatel České republiky vyplývá, že se budeme muset vypořádat s klesajícím počtem obyvatel a procesem stárnutí naší populace. Pro zvrácení tohoto vývoje je nezbytné zavést výrazná opatření na podporu porodnosti. Nemůžeme spoléhat na to, že se děti rodí jen z lásky, té tu snad bude vždy dost. Lidé k tomu, aby si založili rodinu, potřebují i vnější stimuly. Vynechejme negativní motivaci, která zafungovala např. v době druhé světové války. Pozitivně bude působit dobře propracovaný systém podpor rodin s dětmi. Lidé potřebují vědět, že tu jejich děti budou vítané, že bude o ně i z celospolečenského hlediska dobře postaráno. Proto se musíme zaměřit na finanční podporu rodin s dětmi, zajistit mladým dosud nezajištěným rodinám s dětmi dostupné bydlení, rozvíjet oblast školství, zdravotnictví, oblast bezpečnosti, podporovat školní a mimoškolní aktivity dětí a významně rozšířit nabídku služeb v oblasti péče o děti. Dále je zapotřebí vytvořit společensky příznivou atmosféru, ze které bude zřejmé, že péče o děti neznamená 24


jen dlouhodobý závazek, ale i mnoho radosti. Samozřejmě, že jde o finančně velmi nákladná opatření, ale jde o investice do naší budoucnosti. Je třeba upřednostnit investice do nové generace před např. investováním do výměny domácích kotlů. Pokud nezměníme přístup k životu, budeme tu mít čistší ovzduší, ale to pravděpodobně již nebudou dýchat naše děti.

Literatura [1]

[2] [3] [4] [5]

[6]

[7]

[8] [9]

DUDOVÁ, Radka. Interrupce v socialistickém Československu z foucaultovské perspektivy [online]. In: Gender, rovné příležitosti, výzkum. Roč. 10, č. 1/2009 [cit. 2015-11]. ISSN-print: 1213-0028, ISSN-online: 1805-7632 Dostupné z: http://www.genderonline.cz/uploads/a77283b65d2e3a466e00fef691c4b9182bcf7a18_interrupce-v-socialistickem-ceskoslovensku.pdf JANÁK, Marek. Počty obětí 2. sv. války [online]. 2012 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://is.muni.cz/archdf/p_miniprojekty/opened/37158751/ MAINUŠ, František. Totálně nasazeni (1939-1945). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD MYANT, Martin. Britské listy: Ekonomické reformy roku 1968 [online]. 2008 [cit. 2015-11-27]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/ art/42600.html Kolektiv pracovníků kanceláře pro oběti nacismu. Nepřichází-li práce k Tobě..: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech [online]. Praha: Kancelář pro oběti nacismu, 2003 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http:// www.zivapamet.cz/assets/files/Studie%20k%20nucene%20praci_Neprichazi-li%20prace%20k%20tobe.pdf ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2014, absolutní údaje [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_1. xlsx/50ff5787-ce8b-4c5b-8da9-cc4387892b3f?version=1.0 ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1920 - 2014, analytické údaje. [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_3. xlsx/7924a7b4-f462-4a37-b1ca-c5b214a97672?version=1.0 ČSÚ Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [on-line].[cit 2015-11] Dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/ projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4 ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství. 25


[10] ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA. Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 104/1961 Sb., kterou se provádí zákon o umělém přerušení těhotenství.

doc. Ing. Miroslav Kuře, CSc.

Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected]

Ing. Lucie Marková, Ph.D.

Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. rektorka Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected]

26

Abstrakt. Abstract. Miroslav Kuře, Lucie Marková

Recommend Documents