Déčka:Vystřihovánky
DOP
ma řemesel
_
LUNOCHOD
o
ll. - PRVN| zEMĚDĚLcl o
Attas ABc _ cHoRoŠE a TRAMVAJE a obrazová škola _ ''Že eŘíČeK''TEPLoT
mladých techniku a přnodoYědcu
noČruír,] ; l CENA
3 Kčs
Zapom YT ; uyrÍlcl Přesně před padesáti šesti lety' 2. říj'
na 1924, ' vyšlo ve Sbírce zákonů a nařízení československých šest-
\,
o,, o!Á
tva. Ta konvence byla
I
'I
náct paragrafů. které znamenaly první vážný krok v ochraně přírody v nedáVno vytvořeném státé. Tímto aktem přistoupila naše republika k mezinárodní konvenci na ochranu ptac-
,/t,yt
r
podepsána
dávno předtím' již 19. března 19o2 v Paiíži, ale v té době na našem úze-
/
mí neexistovala instituce, která
by ochranu ptactva mohla zaručit v pra-
1:::
xi. Rakousko-uherská monarchie se
spokojila se starými zákony ze sedmdesátých let _ měla tehdy jiné staÍosti. Představitelé Československa přistoupili k této významné konvenci odpovědně" Ještě dříVe' než se naše země připojila k té důležitédohodě. vyslalo ministerstvo zemědělství a Akademie práce odborníky do sou-
luua"
sedních zemí s dlouhou ochranářskou tradicí. aby tam prostudovali
Ale
|lrc.lovHoú * !á_ s děv_ čata' no3ibl vYŽMmonáni zá rynikaiici pÍáci . zlstá med'llo PioáýÍsló.oÍgani.@ EmstE n|.itých t*holkó
a p
bávně naučný čtÍÍáctk'mitp.o chlapc.
'Thá|mríí6
vydá!á Ú*řod;l r.da_ Pionýldé oíganlza.e
ssM v Uladó front} a sóÍrgdrklor v. Tómon a zá$tuřog šdÍíodaltom pÍqft. biol. K' Duňďa a Přtíodni vldy - prom. biiol. B' Kholová, cso. a TŇhnilo - E' Ba!di3, M. PilDj' H' vihuwá a zpíaYodáislYi a ráimováčinno$l Po _ H' Škodo' vá. ing' z. Mrltinová a GróÍick]i úprila _ J' DÉhokoupil' z' K@@ÍIová a sékr€t'riót M' Kunová, v' B8iláková
Rctóiřui€ PÍÝs, př6dpl'tné ó obiBdnóvkv přtiiÍ!á k6ždá óďle a doíučovátel. Do zahíeičir8silá PNs, ú!tř. .rp. tbku' odd. vÝvoru lisku. Jindřiš.&á t4, l2!i 6 Pr'h6 1. c6na ýý{i9ku 3 Kó., rodni předpl.tné 72 Kčs' ŤiBkn€ svobode, !nÍ. *vodY' n.p' - távod 6. Prsh' l&Mllršic€' e Mladá ÍroíÍtal9m
RS 4703
*. ěí.lo
nidrior vocdd.3, 'l
20 oo Pnhi
Ž'vlnohe
ntaým: iil.67 t$'€tl
2
1o
ýyllo 2o
l'iÍr l 98o
tamní zákony a praktická zařízení na ochranu ptactva. Díky těmto iníor-
macÍm vznikl v Brně Ustav pro použi-
tou ornitologii a rozrostla se Československá společnost ornitologická. která začala rozvíiet svou pozoruhoddodnes. Vznikla velká tradice ochrany ptactva, která se bohatě rozvinula zejména po druhé světové válce. Náš so-
nou ěinnost' kteÍá trvá
cialistický stát pak naVázal na tyto
solidní základy a v letech 1955 a 1956 vydal nové zákony na ochra-
nu přírody. později doplněné i vyhláš-
kami o ochraně volně žijícíchživoči-
chů. seznamy chráněných ptačích druhů jsou v těchto vyhláškách mno-
hem delšínež v původníkonvenci o ochraně ptactva a také daleko účelnějšía správněiší. Púvodní kon-
vence totiž rozlišovala ptactvo uži-
tečnéa škodlivéa mnohé druhy chránila pouze po část roku. Přesto však
byla cenným přínosem a pomohla
uchránit ěást přířodnÍho bohatství našívlasti. Proto bychom na ni neměli zapomenout.
a
KDY. KDE. KDO. CO
JAK. KTERY. PROC Jak se
KTE RÝ .!e[|ll!lČrrall
s
5.: l]'il*;-j
I
*5 E}
€.3
Ť t',.
al v t']
je ř
přa$(}?
Nepochybné nejzajimaVéišim jehličnanem
o velké prádlo se dnes v do mácnosti starajÍ automatické pračkv a saponáty s všelijakými bělicími přidavky _ pokud ovšem
naŠi květeny ie tis obecný nebo také čérvený' který je u nás chráněný podle Úředni vyhláš' ky i V celé řadě přirodnich rezervaci a chráněných nalezišť. K jeho hodnotám Vědecko'kul
nedojde k poíuše pračky a neni
tuínim, lesnickým apod', se řadi Velmi Významné využiti v Zahradnictvi' obyčejně se
k sohnáni součástka' Přo tyto pří
pady by jako inspirace mohla slouŽit přiÍodní pračka ze skanzenu Etara u Gabrova v Bulharsku. Je to jakýsi do torénU Žapuštěný sud s rozšířeným hÍdlem bez vřchniho vika, hluboký něco přés metr' Voda je z povrchového zdroje (2 horské bystřiny) přivádéna jednoduchým náhonem Íak, abY v,,pÍa,:ce" vytvářela stálý vir. Prádlo se do pračkv VložÍ. nechá
tvrdi' že tis se neilépe daři V stinných a polostinných polohách, ale tis snáší docela dobře i plné osluněni' Roste sicé pomalu, ale Žato snáši i městské kouřové ovzduši, jak vidime na četných tisových stromcich i keřich ros toUcich v městských parcich. často V těsné blizkosti rušných dopíavnich tepeň' A ieště jednu Velmi cennou a využitelnou vlastnost má tis v okrasném sadovnictvi: snáši řez, dá
se proto dobře tvarovat' snad nejlépe ze Všech jehličnanů. Přotože ie to jehličnan s ne-
opadavými jehlicemi, tedy dřévina stálozele ná, vydrŽi přes oelý rok ve svém stále stej ném, hustém, zeleném tvaru- A tak se z tisu s Úspěchem tvaruji nižši obrubniky záhonů a vvššiŽivé plotv Proto se tis stal Velmi hojně použivanou dřevinoU ÍrancoUzských paíků' Dodnes se v nejvýznamnějších památkově chránéných histoíických zahradách' Udřžují různépvramidY z tvařovaných tisů (náš obráŽek) _ iednotlivé i V řadách a skupinách, nebo kulovilé tvarv 'nc. Foto Jan Čeřovský
ďřívEa
se {bez pomoci pÍácÍch prášků| Viřit a po chvili se rych|ý a viřivý
pohyb Vody postará o
Foto lng. Břetislav Koč
Vypráni.
Voda odiéká mezerami v horni ,,p.ačky''' A je_li přece jen potřeba někdy použit mýdla. pos|ouži pak ,,pÍaěka" k dokonalému vymácháni. PÍačka ve skanzenu Etara má ieště jeden úkol: V muzeu pÍacuje histoÍická dilna barviře' 2ušlechťujíciho domácky Vyrobené tkaniny' Po obaÍveni ie v ,.pračce'' odstraňováno Ž tkanin přebytečné barvivo části sudu _
zahnkdÍ pouze jeden nebo dva páry' Mlád'ata Však bÝvaii zdatná iak ukazuie náš snimek. lng' JoseÍ Hlásek
ubývá. A neni tomu tak je nom u nás. ale V celé EvÍopě a v některých jiných světadilech' Mezi chraněnými Živoči chy však najdeme motýly jén velmi zřidká' V seznému našich chráněných druhů je uve_ den ien pestrokřidlec podražcový, jasoň óer
venooký a dymnivkový, otakárek fenYklový a ovocný. Na slovensku k nim přastupuie ješ tě hnědásek osikový a to je vše' Ve sku
o q:.Lrn+-lI hi.lf et!ij KTERÝ ]" Če-:cHl*r:h "'.
Všechny dřuhy qrlů jsou téměř V celé EV.o pě ohrožény vyhynutím. Ani Československo néni vý.iimkou' orli žiji již jen v nepřistupných lesich slovenských hoÍ' západnl híanici souvislého VýskYtu našeho,,nejhoiněišího'' orla _ orla křiklavého tvoři kopce Malých Kaípat. V Čechách a na Morav6 tohoto malého oÍla myslivci vyhubili již na přelomu stoleti i přes to, že je z hospodářského hlediska zcelá bez
tečnosti však je mnoho druhů motýlů ohrože_
no vyhubenim. Prvni Červenou knihu' v niž
jsou uvedeny ohrožené dÍuhy motýlů, Vydalo v roce 1976 Španělsko' Připravil ji Národni Ústav pro ochranU přirody při ministeÍstvu zemědělstvi v Madridu' seznamy ohÍožených dřuhů motýlů vYšly i v SSSR, v Německu a Ve Velké Briránii' U nás jsme zatiň v tomto ohle dU značně pozadu. i když na našem územi žije řada velmi vzácných nebo dokonce ende mických dÍuhůmotýlů. ochrana motýlú se zdá z hlediska národohospodářského zbyteč_ ným luxUsem' Ale jen zdá. Ve skutečnosti ochrana motýlů a hmyzu vůbec přináši s se bou outnost za prvé chránit jejich životní pro_ středí. jimž isou cenné součásti naši kíajany. a za druhé bojovat proti zneuživáni insektici dů' A oboji je'svíchovaně potřebné i pro bla_ _n' ho a zdÍavi člověka'
3
'v lllesl ffia
tuáÍ
It
NUSE
Podle zahraničníchmateriálů VENUŠE. Io jméno samo je pro nás pozemšťany. odchované antickou kul-
tuíou, symbolem nadpozemské krásy. Proto také byla tim jménem obdařena nejjasnějši planeta, svym leskem pře
vyŠujici nejen ostatni planety, ale i všechny hvězdy na obloze- Při pohledu ze Země je Venuše opravdu krásná. takŽe si jméno bohyně krásy zasluhuje' Done' dávna byla i záhadná' Nebeské těIeso o néco menši než Země bylo zahaleno hustou neprůhlednou atmosférou iako záVojem' Neni tomu tak dáVno, co se pozemšti védci domnivali, že Venuše ie v podobném stadiu vyvoje jako naše Země v druhohorách a že se na jejim povrchu hemži fantastičti tvorové'
Představovali si, že až lidé jednou do' sáhnou povrchu té .,mladší sestíy Země". naidou tam odpověd'na mnohé otázky z historie 7emě, že odhalenim
neproniknutelného závoje z tváře Venuše odhalí i tajemství života. Jenomže všechno je jinak. Boušku husté atmosféry neodhalili stateční kosmonauti v mezihvězdných korábech a ochranných skafandrech, ale přistroje
kosmických sond, z nichž některé Ve'
nuši zbli2ka obletěly a jiné dokonce přistály na jeiím povrchu. Snímky málo lá-
4
kaVých detailů kamenitého poVrchu
naši nejbližši Vesmirné sousedky iste iiž jistě viděli. Léta výzkumu však odhalila
vic' Podařilo se zmapovat skoro celý
povÍch Venuše' Třicet kilometrů silnou Vrstvou atmosféry, složenépřevážně z kyslióniků uhliku, v niž se vznášeji hUstši oblaky kyselin a jiných látek. diky vysoké teplotě v plynném stavu, pronikly paprsky radaru' Udaje ziskané pomoci mimořádně výkonných přistroiů instalovaných na Zemi i miniatUrnimi, ale neméně účinnýmiradary na kosmických sondách, umožnily vytvořit prvni mapu Venuše a současně i ziskat představu o rázu krajiny na této planetě s nejkrásnějším jménem.
o
AstÍonomové zůstali věrni tradici a při poimenováváni kontinentů, pohoři, planin a ostrovů na VenUši uživali jmen pozemských bohyň krásy, lásky a plodnosti. A tak zde má zemi akkad' ská lštar i řecká Afrodita, planina nese jméno indické Lakšmi, hory egyptské Hathor, germánske Freyji, řecké matky bohů Bheiy a jejich sestry Theiy' Z pozemšťanek
zde je vzpomenuto
Evy
a řecké básnířky Sapho _ a atomové
fyzičky Lisy Meitnerové' Mezi tu ryze ženskou společnost se Vetřel jediný
muž' anglický Íyzik Maxwell. podle ně hož je poimenováno nejvyšši pohoři' Podle těch jmen by měla být Venuše planetoU půvabnou a utěšenou, ale neni tomu tak. Předevšim je vyprahlá a holá, všechna voda koluje v atmosíéře v podobě páry. Asi 60 0/o povrchu Venuše tvoři pusté, Íadni roviny' ien mirně zvlněné. Rozdily mezi dny Údoli a vrcholy zaoblených pahorků nepřesahuji 1000m' Na VenUši samozřejmě není moře, takže je velmi svizelné určit výškové poměry. MY isme prostě tak zvykli udáVat nadmořskou výšku, že si autoři mapy pomohli podobným způsobem. stanovili Úroveň 0 (tedy mořské hladi' ny) na úrovni průměru této planiny, což
'n*ý
odpovídá poloměru planety
Asi
16o/o povrchu Venuše
6050 km.
je zřetelně
pod touto úrovni, nad ni Vystupuie asi 24o/o' z ťoho dVě třetiny nepřesahuji výšku 1500 m a jenom 8 o/o tvoří vysoké planiny nebo pohoři' Ve srovnanl se Zemi to neni mnoho' Nejvyšši bod po-
vrchu Venuše Však převyŠuje Mont
Everest o celé dva kilometíy' Maxwel-
lovy hory jsou Vysoké 10 800 m. Nad plochý reliéÍkraiiny vystupuji
jen dva velké kontinenty, Afroditina
země, jejížVelikost se bližíAfrice, a lš tařina země, kteÍá se trochu podobá AUstřálii' HoÍY na iejinr východním
okíaji jsou však mnohem Vyšš''Vedle těchto dVou kontinentů najdeme jen
dva větši,,ostroVy", nazvané prostě
oblasti Alfa a Beta. Krajina Beta je hor natá, zřejmě vulkanického původu' Po_ dle velké trhliny, probíhajíci od severu k jihu, se tyči dvě obrovské sopkY, zve-
dajici se
4000
m nad okolni
pavÍchu planety s přesnosti
1
**;
00 m. Hor-
ši je jeho rozlišovacíschopnost
pro
Útvary položenévodorovně. Tady vše_ chno menši než 200 km prostě uniká pozornosti. známe tedy jen hrubé rysy nepříliŠpřitažliVé tváře Venuše' Doko' nalejšípřistroje patrně objevi dalši po_ drobnosti, malé krátery, pukliny, Údoli a pahrbky. Jedno se však již patrně ne_ změni. zjištění,že Venuše se v mnohém podobá naši Zemi. Planiny jsou pokryty čedičovýmipřikÍovy, pevniny tvoři horniny podobné žule, vyvřelé sopečné kU žely se nakupily z vyvřelin jen málo odlišných od poŽemských. Povrch pla nety zbrázdily trhliny, pod'obaly meteo_ rické krátery, zdrsnila vyrážka vulkanic_ kých kuželů'Úpatí hor a rozlehlé pláně jsou zavaleny spoustou štěrku. Planeta se jménem zosobňujicim krá
sU se nijak zásadně neliši od naši země
_ až na to, že ji chybi ta nejsvrchnějši slupička, které naše rodná planeta vdě_ či za všechny své půvaby _ půda a z ni Vyíůstajícíplášť rostlinstva' A ZÍcadla
vody, která dodávají lesk plochým kraji_ nám a odrážejí horskó vrcholy' Venuši potkal osud mnohých zahale' ných kÍásek - jeji přislovečný půvab se ukázal při pohledu zblizka pouhou legendou' A přes tak mnohé názvy bo hyň plodnosti je jeji povrch neplodný a pustý' Za clonou hustých mraků je jeji tVář snad ještě neUtěšenější než povrch Marsu, a tak jen při pohledu z naši zemé jeji kouzlo ieště působl. Dalši krásný sen lidstva mUsel ustoupit drsné skutečnosti' Tajemství ŽiVota a vyvoje
musi člověk hledat jenom doma,
Zemi.
na
planiny.
oblast A|fa je nižši,nepřesahuje 1800 m' ale je velmi členitá.
Povrch Venuše, Většinou dosti fádni,
zpestřuji mnohó meteorické kráteÍy o průměru 400 až 600 km a hloubce 200
až 700 m' Nejvyššim mistem planety
jsou Maxwellovy hory. strmě se zveda' jici nad planinou Lakšmi. která se roz_
kládá ve výšce kolem 3300 m. N€jnižšim ziištěným mistem je dno velkého přikopu na východě Afroditinv země. Tento útvar, zřejmě tektonického původu, dosahuje šířky 280 km, je dlouhý 2250 km a hluboký až 2900 m. Na jeho okrajich se 7vedá řetěz hor. který silně připomlná tvářnost středoatlantického hřbetu' .V sousedstvi probihaji dva menši rovnoběžné přikopy' Radar, který to vše zjistil, je spolehli-
,,kj;ť€
ŤWu}
Vý. Dokáže určit výšku nerovností na
5
'L'íí.|
ll
Dr'Favel
Fletlcha
91
pletete?
V zoologické zahradě. ale i leckde jinde si můžeteověřit, že lidé často zaměňují roh a paroh' ač jde o dvé Věci docela rozdílné' které naše ma'
teřština velice přesně rozlišuje. Nejednou můžete zaslechnout' že ně-
kdo ..střelil jelena s
táákovými
rohy". ačkoli jelen skutečně rohy
nemá' Roh je totiŽ útvar, který vznikl zrohovaténím kůže(epideímis), tvoří jej tedY rohovina a zvíře jej nosí po celý život. Naproti tomu paroh je útvar kostěný a jeho nositelé, jelenoVití savci. ho V pravidelných interva-. lech odvrhuji (shazu'í) a zase iim dorůstá. Jsou to útvary tak za'iímavé' že stoií za to, povšimnout si iich blíie. A začneme rohem' plotože ten je daleko mnohotvárnější než paroh. Roh nasedá na kostěnÝ násadec, řoste po celý život zvířete a Většinou lej maií jak samci' tak samice. Výiimkou jsou některé antilopy. např. kudu velký i malý, nyala, sitatunga, lesoň a voduška _ u nich se krásně utvářeňými rohy honosí jen samci. Jestliže se roh ulomí' už se nikdy neobnoví (toho se využívá např. ve velkokapacitních chovech skotu). Na výrůstek čelníkosti nasedá Vlastní obal z rohoviny nejrůznějšíhotvaru a velikosti. Na pohled mrtvý útvar ie ve skuteěnosti značně citlivý. zlomení rohu např. u antilop je těžkéa nebezpečné zranění' často komplikované inÍekcí. Rohy majÍ antilopy. ovce' kozy' kamzíci a tuři. K čemu zvířata tuto nebezpečnou zbraň potřebují? Dříve
tt
i'p.|l!Jii'
:,:!Js:i'']l.l:
'Ý
Juto.Ďhi.ir
lsj.] !1]:]''] il
se věřilo, že jé to obranná zbraň, kteÍou se zvířata chrání proti dravcúm.
Pozorování ukázala, že je
to
řídký
iev' např. antilopy' zvÍřata s dlouhými a velmi ostrými rohy' se brání ponei-
více údery předních končet!n. zpra-
vidla jen tehdy' když dravec zvíře poraní a oběť není v šoku. bráni se
rohy. většinou se však rohy ozbrojená zvířata řídi zásadou, že nejlepší obranou je _ útěk. U mnoha druhú rohatých savců mají samice mnohem menšírohy než samci. Dravci však ohrožujíobě pohlaví stejně, proto by se samicím velké rohy více hodily při obraně mlád'at' Často se i mohutné antilopy s ostrými rohy' např. afričtí pakoně' proti hyenám, psům hyenovým nebo lvúm nebránÍ touto zbrani. Naproti tomu poměrně malý kamzík bělák svými kÍátkÝmi, jen nepatrně zahnutými rožky zažene na útěk i medvěda, to Však je výiimka!
Rohy tedy neslouží především
k obrané. zvířata je užívají.aby si vy-
dobyla nebo upevnila své sociálni
postavení Ve stádě. Pro všechnY dřuhy platí pevná pravidla ''Íair play''' Bojuje se hlavou proti hlavě. ÍrontálnÍm útokem' který končípřetlačováním. To je velmi dobře vidět například u antilop přímorožcůnebo u kozorožců.Jeiich rohy vypadajÍ na pohled velmi nebezpečně, ale zvÍřata si jimi ien vynucují respekt u slabších kusů a imponují samicím. Pro soupeře je to upozornění' že zde je možný rival, kterého je třeba rituálně po' zdraVit a Vyzvat na rytířský souboj. Boje v době říje zůstáVají většinou bez vážných následků, jde o nárazy
rohu proti rohu, lebky proti lebce.
Díky obdivuhodné síle lebeěních kos-
tí snášeií samci údery. které by jiné zvíře omráčily. s úžasnou lehkostí"
í
-.,.. ''ít, lí
: I rrr.
,za
t'f i l-.
!!l.ni
trr3i.jr.
Hlavné však uplatňují svou sílu při
Palohy mají všichni samci jelenovi_
přetlačování. tých, až na primitivní druhy. Kabar Rohy však sloužíi praktickým úče- pižmový a srnčíciparohy nemaií lům, zvířata se jimi škrábou' paovce a místo nich mají mohutné. až 1o cm si iimi pohazují hřbet chladivým bahdlouhé špičáky. nem. některé antilopy jimi ohýbají Také jeleni spolu bojují podle uznáVětVe. které hodlají spást apod. Vaných přavidel, č6lnímútokem. Nadčeled' řohatých' postaíu dutorožců.je nesmírně mnohotvárná _ pochopitelně' vždyťkromě Austrálie a JižníAmeriky obývá celý svět od polárnÍch krajů až po tropické pralesy. Největší rozvoj této skupiny na-
W /N
stal v AÍÍice, odkud se Íozšířilado dalších světadílůa do nejrůznějších
prostř€dí. svět si Však podmanili kopyty. nikoli rohy. Už jsme řekli. ža roh je útvar stálý. Existuje však jedna výjimka- VidloÍoh americký, v systému řazený mezi rohaté, stojí vlastně na řoŽhraní mezi rohatými a parohatými. Má sice duté řozvětvené rohy, alé každoročně !e Vyměňuie jako |eleni' To vystihuje i jeho řodové jméno Antilocapra. Antilopu není třeba představovat, capra (čti kapra) je latinsky koza. Vidloroh je velký asi jako náš srnec a na prériích mezi jižníKanadou a Mexikem Žijí stáda v celkovém poětu asi 350 ooo kusů, třebaže se počátkem našeho století zdálo, že dny vidlorohů jsou seěteny. Aěkoli je vidloroh příbuzný spíšeturům než jelenům, přece jen má s nimi společnou ještě 'iednu vlastnost: samice rohy nemají nebo jim vyrůstaií jen velmi malé nerozvětvené rožky. U pařohatých savců' ielenů, je tato výjimka pravidlem. Jen v jediném přÍpadě mají parohy i samice - sob polární parožímrozhrabává sníh a opatřuje si tak potravu' sobí samice tedy parohy potřebují, jinak by v zimě za-
\.',;/
Slabšíkus můžekdekoliv odskoěit
a utéci. Vítězný jedinec se s tím spokojí. Cílem vnitrodruhových bojů je zastřašit. nikoli zabít soupeře. Tvary parožínejsou tak rozmanité jako tva-
ry rohů. ale přece ien známe množ' jednodu-
chých po bohatě Íozvětvené, lyrovité nebo lopatovité' Poslední typ paíoží nosí daňci a losi. Neivětší současné parožímá aliašská íorma losa - má ťozpětí přes dva metry a hmotnost kolem 20 k9. Vymřelý |elen Megalo-
hynuly hlady.
Na ěelní kosti jelenovitých jsou zvláštníhrbolky zvané pučnice. z to-
hoto místa vyrůstá paroh' Během růstu je obalen jemnou kůží'protkanou nervy a cévami. které pařožívyživuji - říkáme jí lýěí. Jakmile paroh zkostnatí' kůžeodumře a ieleni se jí zbavují vytloukáním. UzránÍ parohu spadá do doby před zaěátkem říje. l parohy hrají hlavní řoÍi při zastřašování soků a v soubojích o samice' jiné Íunkce parohů jsou druhotné'
t!l 1: :lc,!a
:la:_qj'
sc hleV3m]
ceros giganteus nosil impozantní p3rožÍ o rozpětí 3 m a hmotnosti 75 kg. Vyhynu|, když se |eho půVodní biotyp
koncem poslední doby ledové zalesnil - mohutné parohy byly na překážku.
Jelen každoročněparožíshazuje.
A co ted'? Paroháě je
odzbrojen.
A paroží v lýčíje Velmi cítlivé, i nepatrné zranění je velmi bolestivé. Proto se v této době souboje nekonají. A musí_li jelen boiovat, používápřed-
ních končetin. V tomto stadiu se mění i postavení jelenů' l kapitální
jelen se stává plachým a straní se společnosti ostatních. l ta poslední
W
ství odlišných Íořem, od
.,' '.Žlj/i:a]i
laň ho zažene od krmelce. Teprve na podzim' když jsou již parohy plně vyzrálé. postavení jelena se mění. Vytlučený paroh je původně bílý - to je dobře vidět' chováme-li srnce nebo jelena ve výběhu' kde je suchý písek a žádné křoví, třáva nebo hlína. Parožíve vývinu obsahuje látky, kteřé usnadňují hojení ran, a některé hormony' Proto v SSSR existují státní Íarmy' kde se jeleni chovajÍ v obo-
rách a paroží, tzv. panty, se jim v uÍěitém stadiu odřezává a zpřaco-
vává na léčiva. Parožíse odedávna velmi lÍbilo nejen laním' ale i člověku. Jelenovití se stali oblíbenou troÍejovou zvěří a také shozené paÍohy se vyhledávají a všelijak využívajík ozdobným úěelům. Vy však si nalezené paroží nesmíte ponechat, je třeba je odevzdat na nejbližšílesní správě! Trofejová zVěř se také často ghová v oborách' zoologických zahradách a jiných Zařízeních' A tady je na místě připomenout, že v době říie nelze vstupovat do výběhu jelenovitých. l Volně žijící jeleni jsou v této době útočnía polo_ ochoěená nebo ochoěená zvířata, která se člověka nebojí, mohou být velice nebezpečná. V tomto případě se jejich paroh stává skutBčnou zbraní. která můžeělověka těžce zranit. Na čelníútok paroháče totiž ělověk
nemůžeodpovědět stejným způsobem. Takže v době říje dbejte pokynů
myslivců a lesního personálu' který zvěř dobře zná a ví, co si můžedovolit. Kapitálni kozel mó ve stáři deví!i l€1.ozpéti
lohú
a
7
zlatÝ list í98o
aooaoaooaaaaaaoaaaaaoaaoaoaaaoaoaoaoaaaaaooooaaaoaaaoo ''První pů'ide na trasu Alcedo' za ním Brontosauři . . ." v dřevěné iídelně tábora Ústředního domu pionýrů a mládeže J. Fučíkaje ticho, příslo-
veěný špendlík bych slyšela upad-
nout" soudružka chomátová vysvětIuje trasu, po které hlídky půjdou' a uróuje pořadí, jak budou po sobě odchálet' .,První hlídka už můževyrazit' další se připÍaví. ' "" Napětí a nervozita VÍcholí. Ted'se konečně ukáže. jak kdo po celý rok pracoval. Rozhlížímse po nézvykle tiché jídelně 8 Vidím téměř samé zná_ mé tváře, támhle ti tu byli vloni, tihle také; nejlepší přírodoVědné oddíly v okresech se příliš nemění. Třetí
hlídka opustila start. Loudám se za
Nepřekvapilo ani druhé stanoviště, tady přišli na řadu .,experti" přes botaniku, tentokrát se pro změnu zabývali st.omy' zato stanoviště ve staré pískovně bylo trošku neěekané, příliš to zavánělo geologiÍ, to jg dost opo-
mí|ený obor. Ale otázky se týkaly především té pískovny. iakže kdo trošku přemýšlel' přišel na správnou odpovéd'sám, Také na dně pískovny
u mělké zarostlé louže bylo
třeba
trošku zapřemýšlet. Na soutěžÍcítu ěekala moc zajímavá výstavka vodních,'breberek"' kteró ve zmíněné louži žijí'někteÍéz nich muse|y samozřejmě déti u.čovat' podobně jako zástupce vodních rostlinek' ale hlavně měly vysvětlit' kde se t9m ty kyt-
nimi k prunÍmu stanovišti - téměř už tÍadičněie tu čokajÍotázky z meteorologie. Abyste nepřišli zkrátka, tak
ky a živoěichové vzali, vždyťpo skoněení těžby t8m nic takového nemohlo být' Pak zase dvě stanoviště, která všichni očekávali a připravovali se na ně' jedno zaměřené na ptactvo' druhé na savc€. A16 hned vzápětí další překvapení. Kdo pozapomněl, že přírodovédec se musí umět v terénu také bezpečně pohybovat, orientovat se a nezabloudit' ten si potřápil hlavu. l těmi dalšímiotázkami. které sice s přírodou úzce souvisí, ale jaksi na ně Většinou nezbývá ěas. Víte třeba' proě se střídajÍ ročníobdobí? Nebo jak vzniká příliv a odliv? Mys_ lím, že 10 znáte ze Školyze zeměpisu. Na dalšímstanovišti se počítalo. Pokud totiž chcete navřhnout nějaký strom k ochraně, musíte v návrhu mimo jiné uvést i jeho výšku. A tu sa-
hoto ievu. Přianám se, že docela řáda. že nesoutěžím.
pak pár kulturních plodin e koneěně
například takové: Co znamená znáčta -^- a Vysvětlete vznik tojsem
a
byla
mozřejmě dost obtížně změříte přímo. Pomalu se blížímek cíli. Ještě určit nějaké biotopy a stopy zvířat,
se můžemeiít najíst. Poslední hlídka se vrací až k večeru. unavená a hladová. Ti, co dorazili dřív, si už stači|i odpočinout' dokonce i nanosit z lesa dřÍví na táborák. Trošku se ještě debatuje o stezce' kdo tu byl poprvé. ten se ničemu nedivil' všechno bylo nové, ale ti, kdo tu byli vloni. předloni nebo i dřív. se cítili trošku zaskočeni' Učili se houby' a žádné tam nebyly! A mechy a kapradiny a . . . Ale myslím, že to bylo takhle spravgdlivěiší. Také to
dlouho nikoho netrápilo, když, tak
především vedoucí. Děti ani tak netrpěliVě neěekaly na Vyhlášení výsledků a b6z ohledu na to. Že kteÍého byly kra'je. si na plácku mezi stany hrály s míčem'A snad se víc těšily na zítřejšívýlet na Sumavu.
Nakonec lsou přece jen výsledky spočÍtány, body za deník. body za stezku. Jatím jen vedenÍ tábora zná Vítězný oddíl. PřÍprava na nástup znovu probudila zvědavost, co kdyby? Míčzmizel v některém stanu a za chvíli ie celý tábor nastoupen. Vedoucí běhají kolem svých oddílů s íotoaparáty' jen nepropást tu slavnou chvíli. Protože tady už je úspěch i to .,zúěastnit se". Já vás nebudu napí-
nat a nebudu vám předkládat Výsledky odzadu. jako při vyhlašování bývá zvykem. stejně už isou známé. Tak tedy kategorie mladších pionýrů dooadla tskto: '1. oddil Chrousti z Plané nad Lužnicí 2. oddíl ochranáři - Orlíci z Čerčan 3. oddíl Mladí přírodovědci z Loučné nad Desnou 4. oddíl Sojky z Vejprt 5. oddíl Hrapičáři z Velké Hled'sebe 6. oddíl orchideje z Prahy 6
PiF íK
í tl{iiťjlx*t[ť*tÍÍť.." vtcl
oddíl ochránci přírody z Turnova oddíl Alcedo z Praby oddíl ochranáři z Cerčan oddíl Juniperus z Vlachovic oddíl Dubina z Litoměřic oddíl Brontosauři z Rokycan 8. oddíl Mladí přírodovědci z Českého Krumlova Letošní, ted'už vlastně loňský ročník zlatého listu tedy úspěŠněskoněil a zaěíná nový - zlatý list 'l981. A abych nezapomněla, ta záhadná meteoIologická značka, to byla rosa. co, že to víte?
2. 3. 4. 5. 6. 7.
Copyright í 98o. Editions de Vaillant, Paris
zDENA MABTlNovÁ
Veselý smích přilákal moji pozornost
k táborovému ohniŠti' Tam v kruhu děti
předváděla kubánská děVčata, jak se tanči na Kubě samba' Bytmus pisně
strhl všechny přihližejici pionýry a při' dali se alespoň tleskánim. V krátké bBsedě pak Maria Rosa Carballosa vyprá'-
Táborové zastavení
Věla o svých nových kamarádech, Glo ria Peňa se těši na závěrečný pobyt v Praze a všem se asi trošku stýská po
vzdálené vlasti' Pak všichni spoleÓně napsali pozdrav čtenářům ABC, moc se jim náš časopis libi, hlavně chlapcům papirové vystřihovací modely'
Pozdrav vám poslali kubánští pionýři
z Mezinárodniho tábora miru Mladých
strážců hranic Ve starém Městě pod l andŠtejnem'
o
-pac-
La delega,Ción Cubana que se encuentra en el ca,mPamento internacional de la Paz quiere enviar]es un fra,terna,l saludo á los lectores de la, revista pí_oneril ABC
Kubánská delega,ce, která ie na, MezinárodnÍm mírovém táboře chce poslat soudruŽský pozdra,v čtenářům pionýrského časopisu ABC
9
PRO TECHNIKY Model klUzáku ie vhodný pío ty, kteři již tro'
chU poznali taje létáni' napřiklad s málým há-
zedlem. Jeho konstrukce a slavba jsou velmi
jednoduché a návod ke stavbě natolik po'
drobný (i kdYž plánek je kreslen Úsporně pro nedostatek mista)' že po pečlivém prostudováni máté předpoklad k úspéšnémudokonč€ni modelu' Je však tíeba začit' nebát se' Rozměry modelu jsou VolenY tak, aby odpovidaly kategoÍii A3 přo 5oulěže pořáda-
né modelářskÝmi kluby- Tato kategorie
ie uřčena výhradně pro žáky a juniory. tedy pťo vék 9 až 19 let. Proto mimo vysloveně íekreačni létáni má každý majitel modelu možnost zméřii si sily a Výkony modelu i s,.konkurencí" a poznat tak atmosÍéru leteckomodelář. skÝch soutěži' základni pravidla soutěže kategoÍié A3 jsou: plocha modelu (křidlo a výškovka) nejvýše 12dm'; nejmenši hmotnost modelu 'l 50 g. startuje se pomoci vlečné šňůrydlou' hé nejvýše 25 m nebo katapultem, který tÝoři 5 m gumy a 25 m šňůÍy'Každý soutěžícimá pÍávo na pět letú, jejichž čas se sečitá' Pokud budete létat pro své potěšeni, múŽe býr dél' ka staňovaci šňÚíY neomezoná' Při startu gu mou je vhodné ji mit dlouhou přibližně jednu pětinu délky šňŮíy. Ke stavbě modelu bldete potřeboval ná' sleduiici m.te'iál: balaové prkénko tl. 3 mm, asi 70 mm šiřky a 'l m délky; 2 smrkové lišty 3X5 mm a 1 ks 3x8 mm; tenký potahový papir (modelspan' japan, mikelanta); acetonovó modelářské lepidlo; lahvičku Vypínacího modelářského laku C 1'|06; prkénko z měkkého dřeva bez suků (smrkové. topolové, lipové) tloušťky 8 až 10 mm' šiře 45 mm a dé|ky 250mm; kousek olova a několik drobnosti uvedených dáIe v textu. z nářadí to bude: rovná pracovni deska (kreslici prkno, hobÍa apod.), ostlý zahrocený nůž(skalpel), lupen-
ková pitka, hřubši pilnik, špendliky, tuŽka, měřítko, jemný plochÝ štétec,bÍusný papií, ploché kleště a tenká průhledná fólie (uma-
ían ).
Vlastnosti a výkony modelu závisi v podstatné miře na tom, jak přesně jej postavite podle pIánku' PÍacuite pečliVě. stále kontÍo' lujte souměrnost modelu a odchylky ihned odstraňujte' Při lepeni kostry modelu doslatečně nanesté lepidlo do mist hlavnich spojů a do koutů' V dalši práci pokraěujle až po důkladném proschnuti lepidla na ÍozpÍacova-
10
ném dilu. Pro lepši Vidit€lnost
modelu na
zemi i Ve vzduchu použijte na model dvě baÍvy papiru - bilou v kombinaci s jino!. Potah však nenatiÍejte baÍevnými laky- Zvyšuje se tim hmotnost modelu' Barevný nit.olal( lze použit jen na hlavioi trupu. Křídlo postavité 2e dvou samostatných polovin, které hotové spolu spojite. Na plán ku je nakreslena přavá polovina křidla v měřitku 1:2 (polovični). Nakroslite si nejdřive
pravou a levou polovinu křidla ve skutečné velikosti tak, že výkres z vedlejší stránky ča-
sopisu zvétšite dvakÍát. Použijte při tonr kóty a kÍesbu žebra v měřitku 'l:1' PřekÍeslite tvaí žebra K1 na překližku tloušíky 1,5 aŽ 2mm, pečlivě Vyřiznete a obrousite do přesného tvarU' Vznikne tak šablona, podle kteÍépak zhotovite všechna žebra. Vyřežet€ je po jednom tak, že šablonu položíte na balzové prkénko, které leži na ivrde podložce (prkénko na kráieni z kuchyňských potřeb') Špiékouostrého nože zvolna VyřiŽnete nejpíve obvod. potom výřezy. Při práci je nutno Šablonui ba|zu pevně držet a dát pozor na zranéni, neboť skalpel ie velice oslrý' Jakékoliv pohnUtí šablony znamená, že dané žebro již nebude přesně vvřiznuto. Kdo tedy nemá ieště praxi' měl by s! koupit o tÍochu vice balzy (,'na zkaženi''). sablonu přikládeite na ba|zové přkénko tak. aby vlák na (léta) balzy byla po délce žebra' Podle této šablony udělejte také obě kíajová žebra, avšak bez výřezů. Náběžnou lištu K3 vpředu zaoblite, odtokovou lišlu K4 nahoře obřoÚsite do tupého klinu. Jeiich tvar v píůřezu je na kÍeslen u žebla Kl ve skutečnévelikosti' Lišlá nosniku K5 ie bez ÚpÍav. pouze iemně vy' hlazená' Všechny tři lišty je třeba také vyhladit jemným brusným papiíem' Potom je zaiiŽněte na přesné délky. Na pracovni desku položite obě nakreslené polovinY křidla' VýkÍes ještě překryjete tenkou průhlednou Íólii. kto.á zabráni přilepení konstÍukce na plán. K tomuto plánu přišPendlite náběžnou a odtokovou lištu K3 a K4. MeEi ně zolepíte všechna žebra K'l' Do zářezu v žebrech shora zasunete a zalcpite nosnik K5. Všechna žebra musi být kolmo k podložce' jen středová (Vnitřni kraje polo_ vin) jsou skloněna o úhel. který je shodný se vzepétim každé poloviny křidla. Jejich sklon při schnuti lepidla zajistite šablonkou, která .ie nakreslena l:1 na řezu A _ A. Po sejmuti
každé poloviny křid|a z desky přilepíte okrajová žebra K2. doplnite chybě.iici lepidlo ve
spojich a koutech a po zaschnuti VšechnY vystupUiici neřovnosti obíousite' Hotové poloviny křidla spolu spojite opět
na pracovni desce- obě středová
Žebra
obrousite tak, aby na sebe doléhala ce|ou plochou. Všochny tři lišty potřete lepidlem a obé poloviny k sobě dosadÍte. zajistite
svěřkami nebo špendlíky a konce na píacovni
desce podložite malými špaličky do správné-
ho a souměrného Vzepěti. Potom do spoj6ných středových žeber uděláte z obou stran
nosniku zářezy pro spojky K6. Ty přilepite na nosniky K5 obou polovin křídla a tim je spoji
te. spoj je kÍeslen v měřitku 1:l na výkrese
v píavém hornim Íohu. Po seimutí 2 desky přelepite obé úzká středová pole kíeslici čtvÍikou K7. spodni óást je v celku, horni ze dvou dilú. celé křidlo potáh'
nete modelářským paplÍem' Nejprve samostatně dolni plochy, pak horni' skrobovým le pidlem (Lovosa, zředěná bilá lepici pasta apod.) potřete obě okrajové lišty a jen střed'
ni a koncové žebío'PapiÍ ustřihněte
Větši.
než ie polahovaná plocha' asi o 1,5 cm po celém obvodu' Vlákna papiru musi být po délco křidla' Pak papir položte na křídlo a prsty iej napineitc zpřvu podélně, pak lehce napřič' Přesahujici papir podél lišt odřízněte novou žiletkou' Po polaženi a zaschnuti lepidla pÍo' Ved'te vYpináni lakem. stačítři nátěry vypina' cim lakem c ll06' snažte se nanášet co neis|abši vrstvu a každý nátěr nechte vždy uschnout. zkontÍolujte souměrnost a tvar křidla. Ne' smi být po vypnuti.kÍouceíé, proto ie vhod' né nechat zasychat posledni nátěr po upnuti do šablony, podobně jako při spojováni obou polovin. Avšak pozoÍ, abyste křidlo k šabloně lakem nepřilepili' Tím máte křidlo hotové a můžetezačítsta vět výškovku, směrovku a tíup. o tom a o za' létáVáni si Však povime v přištim čísleABc' Myslim' že zatim máte na budoucich 'l4 dnů pÍáce dost' neboť se stavbou křidla se rozhodně nemá spěchat' Jen mimořádně pečlivou pÍaci lze dosáhnout i mimořádně pěkných letových výkonů modelu.
JAROSLAV FARA
Dokončení návodu v příštímčísle!
K1
A-A
K2
SABLONA K1
SPoJENí NoSNiKU
K5
JňR.(
3r5
Kt* Sl1R(
3r8
K6
K7
SMRK 3rS
KREstlcí ťTynrxr
PRAVÁ
P0 Lqvr NA
KRIDLA
vI
BÁtsÁ 3x 5
v3 &ÁtsA 3x10
PRAVA
POLOVI NA
vÝŠxoVKY
M
VZEPETI KRIDLA
1:1
XJ
Úl-{
i(' }Í
at ({ -h. ňJ
(,)
i
o
É
p {
\9\
a
\E lo
-{
ul
+
tn
3 p n
\I
(,
š
\__\
a
('r
3 m< F r>\ x
T\ : -1 3 \E \zr
3t< ol-
\.
l^
i
{(F
ř'š
o
l'\) F
r(.!
+
í)_ o-{ DJ
I'o \
r -ji. )a
-l
+
+
_o G
a
CN
(t
ř
(})
_ňvo
ltn l{
iEg (,)
{
a (' (t
řln
{J',
tÉ
rt
@
b
t-_
ur
Ď F
aN)
r r !t 6
n\\
C F\
)\\
\I
-{
(.o
a
\,t]tl B pl
l- @*1 ?šL o'lo)
-{
A.G
3
J
š
-{
ut
ffi":
Proměny TARPANU Náš severni soused - Polská lidová republika - je mezi zeměmi socialstického tábora druhým největšim výrob cem automobilů' Prvenství drži. předevšim diky aUtomobilce V Togliatti, sovětský svaz. obě země spolu V této oblasti čile spolupracuji- Vždyť výroba automobilů v Polsku má iiž pěknou tradici. K nejznámějším osobním vozům polské výroby patři auta vyráběná ve varšavské automobilce FSo (Fabryka
Samochodów osobowych). JsoU to
i u nás iiž deset let prodávané automo
aoaaaaaaooaaooooaaaaaaa
bily Fiat Polski 125p. Nelze však také nou rodinu' Díky poměrně malým vnějšim rozměrům (délka 495cm, šiřka zapomenout na oblíbené,.maluchy" _ Vozy Fiat Polski l26p. V posledni době 210cm. VýŠka257cm) je Velmi dobře zde vznikly i populárni á v Polsku již ovladatelný _ rozhodně lépe než auto_ mobil vlekouci obytný přivěs. běžně iezdici vozy POLoNEZ. Zmodernizován byl i samotný základPolský průmysl motorových vozide| předvádi své novinky každoročně na ní typ Tarpan 233' vyráběný v Poznani. poznaňském Veletrhu. Na tom pogl€d- Byl v něm použit motor z Vozu Fiat Pol' nim byl magnetem pro diváky obytný ski 'l25pl1500, úpíavyzaznamenal i inautomobil postavený na podvozkových teriér' aby jizda V tomto ViceÚčelovém částech vozu Tarpan 233. Jeho výrobou užitkovémi terénnim vozidle, oblibese bude 2abýVat záVod Predom-Pres- nént zvláště u zemědělců. byla pohodlpol' vyrábě1ici obytné přívěsy' Kromě nějši' Těmito dvěma automobily rozšířil béžnéhokempinkového vybavenr _ lů' Žek. stolu. kuchyňky. skřiněk _ bude polský automobilový průmysl širokou mÍt i nlalou unrývárnu. Poskvtne poho- paletu Vozidel vyráběných v Polské li-i|d|né bydlení na dovolené pro pětičlen_ dové republice.
oooooaaoooaa aaoaoaaaooooooooaoaaaaoaoaaaa
to, že jde o velmi žádanou pochoutku, kterou ie možnéve Íormě ieseteřich jiker ziskat jen v omezeném množstvi a jen v určitéročni době. zato technologie výroby umělého kaviáru umožňuje zpÍacoVat méněhodnotné suroviny. prakticky odpad potravinářského průmyslu, a to s vynikaiicÍm výsledkem' Svým vzhledem a chuti se umělý kaviár takřka neliši od přirodniho' Rozdil pozná jen kvalifikovaný degustátor' V dů' sledkU toho, že při jeho výrobě |e možné zachovat naprostou čistotu, dá se dokonce říci, že umělá forma kaviáru je zdravějši - obsahuje l00x méně baktérii než ieho přirodni Vzor. Na jednom automatickém stroji (Viz snimekI lze Vyrobil za hodinu dva kilogramy kaviáru světle šedého až černého.sle peného či sypkého. s libovolným obsahem bilkovin, vitaminu
isoli.
(Podte Sovětského exportu )
-fa
scHÉMA zÁŘizENi NA vÝBoBU 8iLKovlNNÉHo zBNlÍÉHoKAvlÁBU
Umělý kaviár se podařilo vyrobit pracovni_ kům sovětských potravinář-
.
Dolr.vnil
ských ústavů: Nejde pochopi_
telně o nějaký počátek Výroby chemické potřavy v pilulkách, .iak před časem strašili pesimisté' l když v současné době takřka čtvrtina lidstva hladovi, rezervy ve Využití při' iozených zdrojů potravy isou
ob.lý
mnohem větši. Přoó tedy umělý kaviár7 Předevšim pro-
í3
Prospektoři na křídlech
tryskouého
letadla zlato, iak dobř€ víme' je kov, ienž ěasto v děiinách utvářel osudy jedinců' národú i říšía jenž dosud neřekl ooslodní slovo' pokud jde o Výskyt' ipůsob těžby a uplatnění' staěí málo a'leckde' iako například nedávno ve SpoienýcÉ státecň. dojde ke vzkříše_ ňi .io"é z|até horeěký - vděčnélio námětu dobrodÍužnéěetby a íilmo_
vých scénářů" od školního věku se stále připomíná zlato lnků. naleziště Yukonu. Kalifornie' zlatá pole v AÍri_ ce nebo v australském oueenslandu. Victorii a jinde. Davy chtivé zbohatnout se přelévaly z jednoho mÍsta na
jiné, nově objevené _ rychle' než
tam p.opeíou poslední lopatu zlatonosného nánosu nebo n€ž se bohatá
žílazlata ztratí v ialové htušině. Dob_ rodruhv neodradiiy měsíc6 plavby ani širépróstorY kontinentů - na konci bvlo zlato. Mnohá naleziště zpustla !áto jeiict' maiitelé, iiná s€ zvedla ke slávě. ale všechna tato místa mall |e_ diné poiítko - lidskou touhu objevit a zÍskat zlato. Poslední třotina našeho století má
aaaaaaaaaooaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaa
zEoLITY jsou krystalické hlinitokřěmičitóny' kteřé obsahuií V dutinách molokulY vody a vyměnitelnó kationty tlkalických
kovů a kovú alkalických zemin. NázeV 2e' olit pochází z řeckých slov a do č6štiny bY
se dal přeložit iako .'vřící kámén". Jg to název výstižnÝ. přotože popisui€
charakte_
ristické chovánÍ nerostu při.ahřívání. od
popisu přVního zeolitu v roce 1 756 (atilbit) až po nověiší nálezY a popis matzitu, cowlesitu (1975) a merlionitu. roku 1977 bylo urě€no kolem 40 přírodnÍch zgolitů. V každé učebnici minotalogre isou uvádéna kla9ická nalezišté zeolitú z Čech' iako například Řepčico u Litoměřic' ÚetÍ nad Lab€m, zálezly. vinařická hora u Kladna a další_
Na připojených mikÍosnÍmcich z rastío_
vacího elektronového mikro$kopu
před_
staVÚ'em9 ukázky novó nálezgných zeolitů g'ismondinu' gmélinitu o phillipsitu z lokalit Líska u českéKamenice, Dobrná u Děčínaa císořský u Šluknova. chomici obj6_ viIi řadu zaiímavých vlastností zsolitů' kt6_ ré je předurčily k prakiickómu využitÍ
zEo 14
v průmyslu. Již v roce 184o bylo ziišténo, že zeolity mohou býl zahříváním zbaveny
L l TY_ molekulová síta
v zásobě různá překvapení. Proč by to néměla být i menší senzace s novým způsobem'hledání zlata7 Je cel_ kem vzrušujícímzážitkem být třeba jen nepřímým svědkem takového no_ vého rlruhrr podnikání. VeěeÍ jako každý jiný - v sydney běžely na všech kanálech zpravodaiské relace
provázené vždy řadou různých reportáží z denních událostí. Tentokrát komentátor pozval diváky na palubu
tryskového letadla spoleěnosti oantas. jímžbyl Jumbo Jet'r47. Až po-
tud nic neobvyklého. Dvě řady křesel po obou stranách, záběry na vésele se tvářící cestující.kteří hned na po_ čátku letu svorně pozvedali sklenky k častým přípitkůmšampaňským ví_
nem. KomentátoÍ se rozhovořil. že
jde o celkem novou věc. o výpřavu za ..ztraceným" zlatem, a že můžeme sledovat pÍospektory konce dvacátého století. Pak začalo vyprávění znít neuvěřitelně. když muž s mikroÍonem sděloval divákům: ,,liledáme zlato z letad_ la. Chceme najít pověstnou bohatou žíluz|ata, která prý ležíkdesi ve středu Austrálie. Je to tzv. Lasseterův útes. Průzkum zorganizoval pan Dick smith ze Sydney. úspěšnýobchodník se soudobou elektronikou. Podle vyprávění. dnes však již téměř legendy. Harold Lasseter objévil toto bohaté naleziště _ podle svóho |íčení'hory lla1a' _ již v roce 1897 a pak znovu v roce 19oo- Zemřel však' aniž komu
sdělil přesnou polohu nálezu. Jeho syn Bob ie tu s námi v letadle. osob_ ně sa zúčastníprůzkumu stejně jako
domorodý stopař z města Alice springs' jež ležív centřální oblasti
zde geolog' historik a mnoho dalších odborníků.Reportáž končíposledtým můžemít docela obstojnou na- ním celkovým záběrem na řady hlav u okének n€doěkavě a soustředěně ději za letu útes objévit' Pochopitelsledujícíchkrajinu' Je dobré ověřit si ně by se pak výnos dělil. Povětrnostní i terénnípodmínkY ve středu Aus- někteÍé údaje- Ano. je to všechno září. Méně halasně trálie dovolují letadlu průzkum kraji- tak' i s datem 18. ny z výše pouhých 5oo metrú nad se však hovoří později o tom. že se nepovodla, zlatÝ útes zůstal zemí' Moderní' napevno zabudovaná akce apaÍatura dokáže vmžiku zaznaňe- před novým soustředěným náporem nat polohu každéhooznaěeného mís- výZkumu i nadále ukryt. ova až tři bližší ta. Důmy6lný navigační systém je při dny sydneyské noviny přinášejí prúzkumu skutečně nesmírnou výho- vysvětlení. která však již postrádají dou pro lokalizaci ktéréhokolivokrs- Většíčást senzačnosti' Začínajíse ku. ostatně nápad není zcela novin- objevovat otázky' kdo a kdy půjde kou. Před ěasem sir Hanckock obje- znovu za cílem touto cestou' skořo se člověku zaěne zdát, že vil .kopec železa' v australské pustině právě z letadla' když se prý náhó- málem vysmívaný velbloud a ošlehaprospektoř budou nakonec znovu ný trasy. dou odchýlil od stanovené
Austrálie. Dick smith' jehož nápad
s€ tu nyní uskutečňuje, věří' že jeho
(Dnes již rovněž legenda : pozn. aut.} Nyní říkám divákům: Neočekávejte prospektory na hřbetech velbloudů- od zlatých nalezišťvás nedě-
ství zemských hlubin' po kterém australskÝ domořodý stopař ani příliš nepouŠtích.TadY se zapojilo do akce tři prahne. Přejeme_|i technickému pokroku. sta lidí. proto by se úsPěch měl do- pak sice musíme přiznat. že tentostavit!" poktls o objev z letadla vyzněl kIát Tolik barnumská reklama. Repornaplano, avšak snad se v budoucnospokraěuje přímým do táž záběrem tváře domorodého stopaře. Je ledově ti vyskytnou jiná data, jiné dny a hodiny, které tento zaěátek přivedou klidná' nevyjadřuje ani naději' ani smutek, nic' co připomíná vzrušení blížk úspěchu. Nebude to první experiment. nýbrŽ ten' který dovrší ostatních úěastníkůletu. Dívá se pokusů nutnou k tomu' aby prádolů po krajině a ítká, že tY končiny řadujen jediný si nasadil Vítězný vavzná - kdysi tam žil v mládí s rodinou vě řín. Potom se třeba začne běžně hoa svým kmenem. Je v tom konstatoéře leteckÝch prospektorů, vání lítost? Nikdo neví - hloubka vbřit ojako se v současnédobě prolesklých oěí je jako pokryta záclonou stejně sazuje období archeologického výdělícídva různésvěty. zatim se střízkumu ze vzduchu. dají různézáběry na dalšíčleny týmu. VLAsTA RŮŽKoVÁ kteří hovoří o možnostech objevu. Je lí týdny a měsÍce trmác€ní
cbí
1 MikrosnlnreI gls nrondr.u: tokalitv Liska u Ceske l(n medlce lrastÍoV3 ci elckronovy mik,.skcp PSEM SOOi.- 1 direk : 10 m)
ekonomickY sepaíovat křystaly zeolitú
z čediěových ho.nin' Proto s9 chemici Žaměřili na syntézu z60litu typu chabazitu, ktefý mohl být použit k dě|ení kYslíku a dusíku ze V.duchu. V roce 1935 chemici zjistili' ie je možné sYntétizovat umělé prYskyřicé mající schopnost Vázat a vYměňovat kationtY a anionty. od té doby bylo připravEno asi sto dřuhů sYnt€tických mě-
niěů iontů. Padesátá léta našeho stolotí isou poěátkém obnoveného zájmu o přířodní zeolitY, protože tehdy se našly zeo|i'
ty v horninách sedimentárního původu,
12 '3 Úbr
2
{(.Ys(.l! 9n'eL,,]lÍ! D. brni: 2 lokaIl1Ý l' Déij.a odpolrd3
l |-,
Í]]r
a dokonce v tak Velkých množstvích' že se
iiž Vyplatí ie těžit' z molekulové sítovÝch
dějů přířodních zeolitú můžeme uvést 6bsorpci metanu ehabaaitem nebo ařgonu. kryptonu' dusíku a kyslíku na mořdénitu' absolpci xénonu na elionitu. Přírodních zeolitů se dále využívájako přídavku do krmení přo hospodářská zvířata. iako měničůiontů při čištěnÍvody' při oddělování kyslíku a dusíku ze Vzduchu, iako složkY hno'iv' jako katalyzátoru při výfobě Vyso-
Kil'ové prÓíostl' ce phill,psi!u z lo kality C,saisky
kooktanového benzínu či iako plnidla do papíru a přísadY do betonu'
s€ po dál-
kách a většinou ve Vnitrozemských
aaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaaalaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Vody, aniž dojdé k viditelnómu rozpadu krystalů. Odvodněné zeolity pohlcuji {absorbuií) malé oÍganické molekuly. plyny a kapa|iny,8 odmítaií absorbovat velké molekuly. Uvedený iov byl na'ván .,molekulovÝm sítoVáním"' ŠirokémupřůmyslovémU využitízeolitů brénila ta skutečnost, že nebylo možné
mít poslední slovo. až dovlečou utÍmácené kosti ke zlatu v cíli. Jako skoro vždycky předtím lidská námaha možná vykoupí dalšíkus bohat-
lng B. Rychly. CSc
Jakisrne
r$(
've Vitkovicich a Domažlicich, svařuji
prováději povrchovou úpravu plechů
v Mladé Boleslavi a v Brně, montuji hodinky značky PÍim. zatim jde předevšim o to, aby stroje pomáhaly člověku pracujicimu v nepřijemném a nebezpeč ném prostředi. Brzy však na nich bude nre chtit, aby se bez přimého dohledu zcela obešly' Až nam nezbude nic jiné. ho, než se za zásobami uhli spustit do hlubin Země _ např. pod Beskydami do hloubky 2000 m, kde je teplota ko' lem
60
C a výška uhelné sloje se pohy
buje kolem 80 cm _ mohou těžbu zaiis tit jen stroie s inteligenci' Důkazem' že se na tyto úkoly připravujeme již dnes, je nově zavedený studijni obor na CVUT
rt Z
rrro spisovatel vědeckofan' tastické literatury se ve svých romá
nech neobeide bez robotů' JsoU dokonali, podobni i nepodobni lidem a velice často se bouii a ohroŽuji sve panY' současnost robotů je mnohem střizlivéjŠi,nicmeně přinejmenšim stejně za jimavá. Prvrrí průmyslový robol vznikl
V UsA V roce 1962' o pět let pozdéji byl VyVinUt prvni robot japonský a od té doby přešla jniciativa na tuto ostrovni zenri' V roce 1971 již v japonských továrnách pracovalo na 30000 průmyslových robotů různých typů. V letošninr roce byla uvedena do provozu dokonce celá továrna, v niž na roboty dohliži jen desstina z původnich několika set dělniků '
samozřejnrě že i v Československu jsou jiŽ zaměslnány desítky robotů růz ných typů (na robotY s měkkým i, které gramaticky signalizuje jejich inteligenci, si budeme musel ještě počkat)' Roboty
-"%3 a "3
6
-
Průmyslové ÍobotY a automatizované n ipulátory. l když se brzy mohou objevit i takové
ma
roboty, kteÍése budoU podobat ha' dům, krabům nebo si vezmou za vzor tak široce použitelný nástroj, jako je sloni chobot, jsou průmysloVé roboty zatim převážně stroje vykonávajici růz né pracovni Íunkce na základě napodo beni práce lidských rukou. Děli se do několika základnich kategoÍii;
Ručnímanipulátory _ jsou
řizeny ólověkem'
Sekvenčníroboty _
přimo
manipulátory
vykonávajici pracovni pohyby a úkony
následně podle předem stanovených podminek Změna se provádl poměrně
obtížně' -.:|3
ft'*.u:e:Ť-
16
Roboty s playbackem -
stroje,
které se ,,nauči" pracovnimu Úkolu tak, že jej s pomoci obslUhy jednoU pÍove_
'::ilÍ"ffi a/zs i',,r.,|ůl
H laornnÉ puNv
1
I
orusr uroHo
--]---
14
t50 l(
J ohlou ková pec
IEcHl{lt(A . ii"':. ,'t^DlREillÍÁ ' i..
000 0()0 K |ádro
I
+slťt#E#a# i
'.:.'r :rn-Y"qi:fitillrl:..
':j
TAJEMNY svět teplot f
< Žatiň ]edlnýí1 raii.enim. klerém se v tósné bli'kosti stÝka llélhlubšichisd sUp.s Vod'vého ňaonetu s žé.em dÉsit€k .niliónů stÚpóú .odi ci 5e pla!my' jsÓu 'aiízéni pro VýzkU'' teÍmojade.nÝch V
l
l ej-ensl částice. ž nichž io slož6no
Fl
l*:
T['"'j',, l,:,},i'i
Lťl:i; [::
ky a předměty okolo nás, jsou v neustálém
živém pohybu. Tyto pohybujicí se částicr jsou však tak malé, že iejich pohYb nevni máme, přestože jejich rychlost je ohromu' .jící.Atom vodíku se kupř. při pokojové teplotě pohYbuie desetkrát rychleji než proudová stíhačka!Tepelný pohyb částic je chaolický. Kdyby se jej však n6jakým
nova stupn|c€ račíná absolUtní nUlou a stoupá jen nahoru, směrem k vyšším teplotám. My jsme si zvykli vycházet od
nuly celsiovy stupnice ('Cl. u.čenébodem á ten leži na Ke|vinově stupnici u 273.15 K' Bozdíl jednoho stupně je však VždY steiný, platí že 1 K : 1 ''c' chceme-li teplotu udanou teplomělem ve " c převést
lání ledu'
na kelviny, nesmime zapomenout k ní VždY přičist onéch 273,1 5 Voda tedy za normálních podmín€k vře při 373,1 5 K.
zázrakem podařilo usměÍrit. vyletěla by
T6ploty a civilizace Pravěký člověk mohl prakticky vyuiíval toplotu ne'výše 8oo '' C. Iakou vydávaji pla_ meny ohně' Když však chtél později Íavat kovy, musel se naučit zvyšovat teplotu plafienů vháněním vzdÚchu měchem či íoul<áním' Využiti uhlí ňisto dřeva umožni' lo dosaiení vyššíchteplot, otevřelo cestu paíním stro.iLlm a Vysokým pecim' Již před sto lety se podařilo Edisonovi rozžhavit eloktrickÝm proudem vlákno žárovky přes 2ooo'c. Elektrický obloUk v obloukovce, V dnešňíchobloukových p6cích nebo při obloukovém svařování,,svítí" teplotou 4ooo c' Takovou teplotu však vydřií ien nékteré teploizolačni látky. a lo ještépři komplikovaném chlszeni. A tak u teplot kolem 5ooo c končímožnosti dnešni prúmyslové technikY a jen v laboratořích se dá jít jéštěo něco výše.
zvané plazma.
a peci se dá běžně dosáhnout asi
nám např. tužka při psaní 2 ruky rychlostí slřely. Pohyb nejnenšich částeček látek nelŽe ničímzastavit' Hmota totiž nemůže.ústat bez pohybu, steině jako neexistuje potryb bez hmoly' Když látku ohříváme, tepelné kmitání zesiluje' Čim vyššíje teplota.lím častěji dochází ke vzájemným síážl(ám částic' A tak jako cvičíciskUpina 2abeÍe větší prostor než stojíci dav, ŽVétšuie i Ža' hřivaná látka svůj obiom. Jakmile tepelné kmitY nafuší soudržné síly částic, zmizí tuhé skupeňství' látka se změní v kapalinu. Při ještě vYššíchteplotách čáslice unikat do prostoru látka'ačnou se vypařu ie. Při teplotách sÍovnate|nÝch s teplotou povrchu slunce (5750 K) se molokulY řozpadají na atomy a atomy se roŽkládají na jádřa. Ta spolu s uvolnénými elektrony Vv' tvoři nové' čtvrtéskupenství hmoty, na_ sestupujeme li po žebřičkuteplot opač'
nýň sňěrem' tj' když látkY ochlazuieme' začínájejich tepélného pohYbu ubÝvat.
A tak bychom se dostali až k bodu, kdy by se jejich kmitavý pohyb měl lcela zastavit. K tomu by došlo při 273'15 C pod nulou
našeho obvyklého teploměru.
Tomuto
bodu říkáme,'absolutní nula". Tak strašli vým a mrtvým chladem je vyplněn prakticky colý prostor vesmířu . . . Příroda však jeho umělému dosažení tvřdě bÍáni. zatím nejblíže se k absolutní nu19 nedávno přiblížilifinští vědcii chybí iim už ien třicet miliardtin stupně!
Jaký ie řozdíl mezi absolutní a řela: tivní teplotou?
základní j€dnotkou teploty a t€plotního řo.dílu j6 podle m62inárodní 9oustavy jednotek sl tzv' ke|vin. označu.ie se K. Kelvi-
déěko 2
Ve
spalovacích prostoÍech motorů 2ooo' c'
avšak použitímvysokoeneígetických paliv (ben2ínu' topných ol6iú, zemního plynu aj.l a iéště so vzduch pro inten.ívnějši ho ření obohacuie kyslÍkem a předehřívá. VÝiimeěně dokáže naše technika využívat i teploty od 'lo tisíc asi do 60 tisíc "c. Je' iich !droiem jsou plazmotrotly - elektric' ké generátoÍy žhavého plazmatu. K pře_ kvaponí s9 tak vysokých teplot nodá do_ sáhnoul ani obávaným élektrickým bles'
kem. Teplots bleskových výbojů me2i mračnY i bleskú uměle vyvolaných ve zku_
šebnách vYsokého napětí nepř6sahuie
20 000 " c.
Od nuly k nule,
mYšleno mézi nulovými body celsiovy a Kelvinovy stupnice, ležínevolká. alé dů-. ležitá oblast chladí.€nské technikY. Domácí chladniěka dosahuie v mrazicí skříni
teplotu až minus 40 " c. PÍůmyslové chladi cí agřegáty s turbokompresory na fa9on dosahuiÍ teplot až pod ňinus 1oo "c. Ne' chá_li sé stl6č€ný plyn po ochlazení Íozpí. nat (neboli gxpandovat) do vakua, dosáh_ nom6 jeho konden2ace, ti. plyn se změní v kapalinu' u vzduchu to nastane přibližně při minus 18o c, u vodíku při minus 253 'c a rekořdní bod 2kgpalnění vykozu" je hélium. To s€ stává kapalinou až při mi_ nus 269 '' c' ledy již ién 4,2 stupné od absolutní nulY' Průmyslová 1echnika se zatím spokojuje s oblastmi teplot od kápalného kYsliku až po hélium a 2ařízení pÍacuiícíV tomto obo_ řu na2ýváme kryogenní (kryotochnika)' zkapalněné pIyny slouží zatím zejména j6ko raketová paliva' ngbo se využívaií v modeÍním hutnictví {hlavně kapalný kyslík)
'
Před semdesóti roky zpozoíoval holand_ ský lyzik Kámeding onnes' žo proud indukovaný ve smyčce ponořené do zkapalňě_ nóho plynu obíhá vesele dál i po vypnutí .droje, a tak objevil supřavodivost. supÍa_ vodivá technika umožňuje stavét mimo_ iádné silné magnety pracující s minimem elektíického proudu' sssR zkouši supra_ vodivý geneřátoř elektřiny a kabely pro bezdrátový rozvod proudu' Angličané aase postavili několik supravodivých olektro' motorů' V nich.ie budoucnost energetiky' sovětský íy.ik Pjotr Kapica ziistil. že hé lium při teplotě jen 2,'l R se začínáchovat n€uvěřitelným zpúsobem: Proteče i mikro' skopickými otvúÍky lahVi, šp|há po ieiich okÍaiích a z ponoř6né nálevkovité 1rubičkY .ačn€ tÍyskat nekonečná héliová íontán_ ka' Tento iev nazval supÍatekutost. zatím iej však v praxi nedovedeme využít' Aby se podařilo lvládnout termoiaderňé Íeakce, při kteřých iediný kilogÍam vody vydá tolik lepla, jako dn6s získáVáme Ž va. gónu uhlí' museli íyzikovév prúběhu po_ sledních třiceÍi let projít pásmo od plazmo' Vých teplot až k .iiž dosaženým 1oo milió'
nům stupňů' Avšak najít materiály
na
stavbu takoVých řeaktorů potrVá nejméné
dalšíchtřicet let. N€řízoným výbušným způsobem se takové teploty podařilo uvolnit již dřive - při Výbuchu uřsnových' plu_
toniových nebo vodíkových pum. V oka mžiku exploze vznika'|í teploty až sedm' l(rát převyšujÍcí teplotu sluneéniho nitra. žhavého ,.ien" 14 miliónů K' Ještě mno' hem vYšši t8ploty nastávají při vzniku
su_
peřhov a při kosmických katastroÍách. Jedna takoVá katastřoÍa. které říkáňe ,,volký třesk", vedla přavděpodobně i ke vzniku našeho vesmí,u' který se od té doby řozpíná. Na rozmezí extřémnÍch teplot (žářu i chladu) vznikla kdysi i noše planeta a pÍo její mírnou teplotu so na ni mohl zrodit a rozvinout rozumný život' Lid_
ské úsilíie nezmě.ňé','ž€bříéek teplot"
ukazuie. že človók po něm dokáže stoupat _iJTsměřem dolú i nahoru!
a
I
I I I I I I
í' Eá š!
řost'
E
t
9lh
I I I
6> :i.
-,t
ÍÍ,
š ó A
EE 3z
E
o
G _o 37 t>
1íi go Ěx =o šl -{ o
I
@
sš ó
d,
I I I
I I
to
e:
I I I I I I
t
t
íts
91Ý
I
g ó
to
c B}
=Gt d'z
@
Ló
5É
EO
E.r ab
řoo
_s.
E8
E3
LZ
2
o
I
I I I
r
o
cn
b
ř*
b ó
I I
n -o ox
ib
30 r:E gx E> EP 50 !9,
@
* ó
6--
*
I
I I I
I I
I I
I I I I I
l
o
]z. E"O E<
EB 9o i< {o EOz
o s š ó
tí'
^z
€922
o
Ló
a= 9< :c' 5z -z 4
I
I
dóěko 3
t
orlQ9p
ipg$;iš$ííÉsii;ŤiĚí o
o
t
o cl,
-o
-o o
a]ž.
-
rli*Eiiiliilllill
-
iíEíiiiiiiiiiěiiiEii
m
itsltiisi**iisiiilEi
Ó
gElilil*illliEililll
u
o ,o
m
ííiiÉ;liiEiiĚĚiii p*É,iq*gf
I
iiiEiiiiiiiiÉiiiiii
-
Élgíš.qE
aa:
U',
I
o t o h
;s
o -o t o
í) o,
tltt
';tiei;eÉĚíÉi1iiáicíi
m
řaš'Ěi1it i B;Ťii $$
iii:'"13Ě3á9*iěaiF
Ě$iřii;íFáííEaíí -ou
c)
;í:Ě ĚÉ1a;"ař:Ě:;":
i;iÍ EEi*e_:+*:eší$ g;Eic aoa3,;$ :l9S íšřĚTi.a$g El}="
o
v),
m
-
íiě=*iiáeii:Íiie raiešEFĚÍ$ĚřĚgíEí$ o I
o , o
iÍiišĚti;iEliiiiEi
,o
m
m
-
liiiiiiii
Í o at,
art
illsliaiigiii
í)
iíiEiiíiii-iiiiĚEg
i!\
rui @
m € €
\r/
B
l-
J
I
E
E JI
l-
I
trT
.t _\
ii
D
D
trt
tBl
D
\l/
I
!.l\, t\
I I I I
t I I
Československédopravní Eetadlo Aero
A_'! o
V roce 1921 dosiala továÍna Aero od ČeskosIoVenské |etecké akciové společnosti (zkratka ČsLAs) objednávku na pét doprav_
nich letadel pro pilota, mechanika a tři až čtyii cestujici. Na základě této objednávky na' vÍhl RudolÍ BÍaser dopravni letadlo A'10 pro tři cestuiici a dvoučlennou posádku. Bylo to dvojplošnéletadlo klasické stavby, cestujici seděli v uzavřené kabině umistěné mezi křidly. za kabinou na hřbeté trupu v otevřeném prostoÍu byli pilot a mechanik' kteÍý mohl býl nahřazen dalš|m cestujicim' Prototvp letadla A''l0 byl zalétán 3. ledna ]922' Krátce po prototypu bYly zalétány dalši čtyři séÍiovó stíoie. Prvni stroi dostal pozná-
vaci značku L'BALA a dalši L-BALB
až
L'BALE. PÍVnídva stroie měly kabinu pro tři cestujíci, opatřenou třeňi okny, dalši stroje měly čtyři okna a kabinu Vybavenou pro péi cestuiicich' Tato úpÍava bYla předlohou pro model. Mezjtim však objednavatel ČsLAS likvido-
val a pÍo letadla nebyl odběÍatel. Teprve v íoce 1923 př€vzala letadla A-l0 nově Vytvo-
řená společnost ceskoslovenské státni aero-
linie' Letadla A-10 létala převážně na trati Praha-Bíalislava a za dva roky služby nalé'
ta.la celkem 19878 km bez nehody. Letadla A-1 0 docilila řady vynikajicich výkonů. V prosinci roku 1922 s nim získal šéÍpilotAe.ovky Jose' Novák národni výškový rekord se zati" ženim 500 kg Výkonem 5g00 m' V Íoce 1923 l'etéla A_l0 na vystavu do Góteborgu ve
Svédsku a zpět' pak předvedla dlouhý před. váděci let po JugosláVii. sVé kvality prokázala doma kurióznim způsobem _ staÍtovala se sedmnácti lidmi na palubě, namačkanými do nemožnosti a íozmistěnými i po křidlgch. se šesti cestuiicimi se udržela ve vzduchu 5 hodin a 10 minut.
Technický popis
Aero A'10 byl dvoupřihradový dvojplošnik, jednomotorový' s iednoduchými ocasnimi plochami a pevným 2ád'ovým podvozkem' Trup byl celodřevěné konstrukce potažené dýhou. Kabina, oddělená plnými přepážkami od motoru a od prostoru posádky, byla přistupná dveřmi na pravém boku. U prvnich dvou strojú byla tři okna. lavice pÍo dvé osoby zády ke směÍu letu a sedadlo pro jednu osobu čeIem ve směru letu. ostatni stroie měly čtyři okna. dvě lavice po dvou mistech a mezi nimi sklopné sedátko. za kabinou byl oteVřený píostor pÍo pilota a mechanika a pod nim prostor pío zavazadla a poštu o obiem! l m'' přistupný dviřky na levém boku' Křidla bvla dřevěná, dvo!nosníková, potažená plátnem a vvztužená vnitřně ocelovými strunami. V.pěřy byly z ocelových profi' lovaných trubek' Křidélka byla pouze oa hol' nim křidle. ocasoí plochy byly z ocelových svařených trubek potaženÝch p|átnem' směrové kormidlo bylo bez kýlové plochy, nahraŽené vysokým plochÝm tÍupem' Podvozek měl kola 695x100mm nesená na pÍůběžné oceIové ose, zavěšené svaŽky gumových proVazců na podvozkové vzpěry' Dřevěná ostruha byla odpružena gumovými provazci s kluz nou patkou- Motor bvl řadový šestiválec lúaybach Mb_lva, chlazený Vodou, o výkonu 191 kW (260 k} při 1400 otáčkách Ža minutu. chlazeni čelnim chladičem, olejové chladiče byly umistěny na bocich kapotáže z hliniko-
vého plechu' Palivová nádrž upravená i8ko spádová byla v ba|dachýnu horniho křidla' Vítule byla dřeVěná, dvoulistá. o průměru 3,20 m.
Technickó údaie Rozpěti: l4,l7 m
délka:10,14 m vÝška: 3,56 m
prázdná hmotnost: 1472 kg vzletoVá hmotn6t: 2260 kg maximálni Íychlost: 'l60 km/hod '
cestovni íychlost: 140 km/hod-' dostup;5800 m dolet:520 km L€tadlo tohoto tvpu ie ve sbirkách expozice letectva a protivŽdušné obíany Vojenského muzea VHU V Píaze'Kbelich. Model je zpracován v měřitkU 1:72. NáÝod ke stavbě NeipíVe všeobecné poznámky' lomové čáry, které nařezáváme shora, isou vYznače ny plnou čarou a šipkou Vně kresby. Hrany. které nařezáVáme z rubu. isou vyznačeny čer' veným křižkem a šipkou- Plochy, na které se lepi jiné dlly' jsou vy7načeny čárkovanou ča íoU a číslemnalepovaného dilu Dily nalepo' Vané z rUbové strany isou oznaěené šipkou, čislem a značkou '/.' Před zahájenim praci podlepime kr€slici ětvrtkou dily l' 2.5,6, l5, lg a 24, kartón€m o tl' 'l mm 2 dily 19 a dily 23.
Nejdřive slepíme kabinu (díl l 1) a vlepime do ni sedadla pilota {dil l2) a mechanika (dil l3)' Boky trupu (dily 5 a 6) na vyznačeném mistě naři2neme a do výřezů vlepíme přelo'
vsuneme do zádi trupu a špendlikem opatÍně záložku rozevřeme-
Nyni přehneme a slepime horni (dil
t)
a dolni (dil 2) křidlo. Dolni křidlo přilepime ke spodni óásti trupu a na něi přehnutó a slepené vzpěry (dily 15)' Na tÍup přilepime přghnu tý a slepený přivod paliva (dil 14)' Necháme vše zaschnout a na vzpěry přjlepime horni křidlo (dil l)' z páíátek zhotovime dily 21 -
vzpěry výškovéhokormidla _ a dily 28 _ vzpěry baldachýnu, nabarvime je a Vlepime na mista vyznačená ěeÍnými body'
Dále sestavime podvozek' z drátku sestÍoiime osu kol (dil 16) a na každou stranu uchytime kola, vždy j€den podlepený a jeden nepodlepený dil 1 8' Přes osu přehneme kryt ídil 17) a slepíme, dbáme přitom. 6by se kola vol ně otáčela' Na kryt přilepime složený, slepený a zíoÍmovaný dil 20 a dvě dvojice dilÚ 19, slepených vždy Íubem k sobě' Tuto sostavu přilepime k trupu a spodnimu křidlU' slepime ostruhu (dilY 21 ) a výfuk {dily 22) vždy rubem k sobě a přilepime na vyznačená mista tíupu' stejně jako dilY 23 chladiče oleie. Oba dily vrtule (dil 24 a 25) slepime rubem k sobě a vrtuli špendlikem připíchneme do motoru tak, aby se otáóela. Kuželem Vrtule (dil 26) Žakryieme hlavičku špendliku' Tim je model hotov. Po dokončeni ie vhodné model natřit bezbarvým lakem' Hodně úspěchů při stavbě přeji autoři
ing' vladimíř Hynek a
ženéa slepené dily
Jiří suk
výškového kormidla ldil8a9),zálepky
musí přijit na rubovou
střanÚ dilů 5 a 6' slepi
medil5a6předni
částiapřilepimeknim
Vytvarovaný dil 3' Vle_ pime sestavenou kabi-
nU a přilepime díl 4. Trup Uzavřeme vytvaíovaným dilem 7. Do
zádi trupu vlepime sle_ pené výškoVé kormid_ lo (dil 10), zálepky přiidou dovnitř t.upu. Při' tom Bostupujeme tak, že díl l0 přehneme a slepime' Dbáme přitom, aby se neslepily záložky. záložky ohne_ me a pak znovu při-
Řaz TiUpEl'l Y ]{ísrĚ vÝšl(ovÝCH roRillDtl
tiskneme k sobě, na-
mažeme
lepidlem,
ŘEz IRUPal,l
Y líaslÉPoDvozl(U
dáčko 7
ť-s s
Ťl
\
/ \i t I
I
i
eee e0e0
ffe0Qe eeeQp
{
První robot
na Měsíci
tUNCICHOD
1
Naše noVá vystřihovánka přináši detailní maketu kosn]ického robota' který práVě pied deseti letY pracoval na Měsici VVstřihovánka neni Vhodná pío začátečniky {ti ať si ji scbo Vaji na poŽdějil' Je Však náročná poUze na
Na dno osad'te dil 3 a sho.a dil 4 (pozor na šev A)' Lehc€ zatjžite a necháte proschnout' Samostatně zpracujte kamery z dilů 5,6,7 a 8. Zkompletujete vá|cové části 5 a 6, spojite okraje 7 a 8 a osadite na Válce' Pak kameřv nasunete do plašlě 1 až po vyznačencu čar kovanou čaru ispoj na válcich je vždy do|ů) a zevňitř.aliiete po obvodě lepidlem' Nechá' te Žaschnout V tokové poloze, aby lepidlo ne mohlo stékat po olášti' PokračUjete zpraco vánim dvou vodorovných části bočnich ka fuer' Vvt!,arÚjet€ a sl€píte válce 9. připojite
čas 6 přesnoU. trpě|ivou pra6i
Je pochopite|né, že U takovóho stroje bylo
nutno v modelu mnoho detai|Ů 2jednodušit či zce|a VypUstit' protože bV se V tomto méÍitku (1.20)
nedalY ani slepit Vystřihovánka je ne-
jen náročná' ale také rozsáhla Jeji dokoilčeni nale;nete v přištiftl čisle ABc' Připravte si kuchyňské špejle a kus drátu. Ze špejli, předem nabarvených, nařezejte iyto dily: 27 (4 kÚsy delkY 16 mnl, barva čer Vená), 60 (1 kus, 'l2 mm, ěeÍvena). 63 (4 kusy' 6 mm, černá),53 (8 kusů' 23 mm, červená),73 (1 kus' 14 mm. červena), 76 (1 kus 5 mm' Čer. ná) a 92 (l kus, 14 mm, modÍa, seřiznout do
špice)' Í!a kyvno! anténu B1 použijte šp€nd lik dlouhý 40 mm a čtyři pevné antény 105
budoU Ž díátu dólky 35 mm' U některých d;lů jsou rvskou opctřenou kÍoužkems plsmeneni A Vyznačena mista, kte.á při stavbě budou přechazet z dilu do dilu J slouzl pro spraVné
sesazeni' Před vYstřiženim si le pÍoto pře_
kreslete na rubovou stranu dilů. se stavbou nespěchejte, Vysledek bude dobrý jen tehdy, bude'li vše n1odelářsky do_ konale Žpracováno. Pokud si chcete model přelakovat, pak provádě|te střikáni v průbě hU stavbY jednotlivých dokončených dilů' Kdo bude lakovat celý model po dokončeni, Žjistí (ŽeI pozdě|), že mu lak zalepal osy a po nvbIi!e dlly napevno' PamatUjte lake' ?e vše chnY čeÍVeně vyznacene výieJy d pÍoiezy musite udělat ]eště před Vystřiženiín a lepe nrm.
TBuP LuNocHoDU. K plášti 1 přilepte kanstrukčni chIooeň 2. VýtVarUite a spoite.
)
První zemědělci Dávni lidé žila uprostřed přirody' Učili se od ni. Poznávali zvykY i ži vot zviřat, pozoíovali kIičéni a vývin rostlin. Po slaleti sbiíali zkUšenos ti, hronradili poznatky a naUčili se ziskané zkušenosti využivát ve svůi prospěch' A hlavné tvídě p.acovali' od dob lovců mamutů uběhla. tisicileti a jak lidská dovednost pokračovala. kamenné nástroje se zdokonalily, staly se účelnéišimia byly lépe opÍacované. Ve VýVoji lidské společnosii nastalo obdobi, které označujeme jako mladši dobu kamennou - neolit. Asj osm tisicileta před našim letopočtem došlo v kuJlurnjch oblastech Předniho východu k Významnému pokíoku - člověk začal obdě_ lávat půdu a tak poprvé ve svých dějinách skutečně Vyíábél. Lidé poŽnali výhody záměrného péstováni plodin a jojich život se od Žákla_ du 2měnil Lov se iim stal jen doplňUjicim zdÍojem potíavy' zallmco lrvalou obživu nalezli v pěslovánl obilnin clovék s€ jiŽ nemusel potu_ lovat za zvěří, stával se usedlejšim, setfuával u svého pole, u sVé kličici úíody' U nás lidé začali obdělávat púdu o néco pozdéji. asi pět tisacjletí před našímletopočÍem' V osadách zemědělců se VytVářela pevnějši a početnějši společénstvi než v dřivějšich loveckých tlupách, neboť půda nejen uživila vice lidi, ale sama vyžadovala Vice Íukou k obdělá_ Váni. zeÍiědělci si mohli budoval trvalejši přibYtky. Již to nebyly chatÍčez větvi a kožešin, alo domy s kůlovou konst.Ukci, někdy až 40 metřů dloUhé. se stěnami 2 píouti omazanými hlinou- VŽnikaly pÍvni nevelké vesnice. Všichni V nich pracovali spoiečně a společne byly a Výsledky jojich práce; píbto označujeméspolečnost tohoto období jako pÍvobytně pošpolnoU' Melody z9mědělské práce byly zpočátku velmi nedokonalé' Půdá se jen okopávala kamennými motykami a rozrývala větvemi' TepÍve pozděii (v pozdni době kamenné _ enéolitu) vznikl jednoduchý pluh tažený zviřaty' Lidé ještě nevěděli. jak Vrátit půdě vyčerpanéŽiviny, a to je nutilo po časépřesidlit i s osadou na jiné misto a založit tam nová pole. zakládali ie tak, že vYpálili porost (tzv' žd'ářeni) a půdu zúíodněnou popelom zkypřili motykami. Pěstovali pšenici' ječm€n a píoso. obili žali dřevénými nebo-Íohovými srpy s ostřim ze vsaze ných kamenných čepelek; zíno. Vymlácené klacky. třeli V ručnich ka' ménných mlýncjch na hrubou moUku' ochočili si zviřata, ovce, kozy, prasata, v eneolitu i koně (pes se k lidem přidružil již v dřivějšich dobách)' Naučili se pěstovat a Žpřacovávat lén, který jim poskYtl ma teíiál na pÍVni tkané oděvy. Rovněž ovči vlna našla uplatněňi při výro bě látek. Tehdejši látky byly jednoduché' hrubé, v přirozených bar_
vách mateÍaálu. Vznik Žemědělstvi je jednou z nejdúležitějšichUdálosti ve výVoji lid ské společnosti a je označován jako neolitická řevoluce' U nás byly osady nejstaršich Žemědělců odkryty v Bylanech u KUtné Hory a v Mohelnici na Mofavě' Dnešni dioiáma ukazuje pÍáce pÍvnich zem&ělcú na našem územi' V pozadi vidime vesnici s dlouhým domem a několika chatami. Figur_ ky přédstavuii žnečky se srpy (l,2.3|, děli odnášejici požatéobila (4}, muže, kteři pon]oci kamenných motyk (5,6) 6 přiostřené větve (7,8) připravuji dalši kus půdy na nové pole, pastýře v oděVu z ovčiho rouna (9),
dirě hÍajici si se zaloulanou kozou (10)' Jsou zde i pÍvni domáci
Naolitické a eneolitické nástroje. Dole ukázka. jak se pomoci luku vyvrtávaly otvory do kamennÝch seker a motYk. DřevěnÝ nebo kostěnÝ ,,vÍták" se pÓdsYpával mokrým piskefr, shoťa se přitlačoval vhodnÝm kamenem.
zviřata ve zbarveni, jaké asi měla v neolitu' Bilá barva dnešnich koŽ a růžovánašich '.čunikÚ" isou výsledkém dlouhě domestikace (zdo' mácněni).
zpÉcováni Íigurek je v návodné kresbě' Postavté jednotlivé části pole a k nim Žnečky. obili se až do středověku žalo po hrstich, žnečka uchop;la stébla a napíuték|asy odřezala srpem' NaŽnačte proto u Íi' gurek 2 á 3 odřezáváni klasů tak, že srpy ohnete vodorovně, u žgny 2 dolú. U 3_nahoíu' K žnečkámposlavte koše' do ktetých požatéklasy ukladaji' zně a kypřeni púdy nepíobIhalo asi soUčésně' postavte pÍoto bud'žnečky s obilím, nebo skupinU pracujícich mUžů. Pastýře se zviřaty a ditě múžete stavét libovolné. Kresby i náVod PřemYsl Kub€|a
ooaaaaaaaaoaaaaaaaooaaaaaaoaaoaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaa k nim čela lo a na ně přilepite zÚžené válcové bodové zakápněte nepatrně lopidlem. zj(om_ části l 1, Žakfyté slepenýml čely 12 a 1 3' Hoto- pletujte zédni přičnou výztuhu 45 a osad'te na vé části zalepíte do'pláitě, stejně jako kame. hoíni okrói vikó 33 i k chlopnim _podélné středni výztuhy 37. chlopně výŽ1uhy_45 přip_o' ry' Také dvě'nástavby 28 zkompletujete a přina vvznačená mista na p|ášti 1 ' iite k podélným bočnim výztuhám 38, 39 a 40, o;vnite ' PoDvozEK' DvadilY24 připoiitopostup- 41' zbylé sestavené přičnévýztuhy 43 nasu' ně na předni nosnik 22 a zadni 23. oba nosni- nete do výřezů podélných výztuh € v Ío_zích kY zkómpletujete a osadité na vyznačená i na kíaii zalejete lepidlem ste'ně jako před_ mista na dilu 3 tak' aby iej u čáÍkovanéčáry tim _ bodově. přečnívaly na obou stlanách stejně' VytvaíuPři práci se oíiontujte podle návodné kÍes ;ete boky'podvozku 2 x 25, přilepite postupně by. Po celkovóm prcschnuti ,,začistěie" viko lepit od nas'zzáis acelekzakÍyietednem26(pozor vlepenim vnilřku 97. který začnet€ opět na švy A). oo nosnikú napevno zalepite rysky na dolnim okraji vika (V jeho řozšiřené _ vsaje Viko dokončíte nikoliv na šev A. do axzt' tak' aby části) uól osaďte ošy závěsí středu lunochodu vyčnívalyasi 1 mm' Po pío' zením středu slunečni baterie 98' Dbejte na schnuli na ně navlečte zarážky kol 4 x 47 to, aby čtveřečky na panelu bYly směro-vány slejně iako na zešikmené části- NynÍ- múžete a o,5 mm od nosniku j€ zalepite napevno. Nini dokončite úpiavu nástaveb na bocich. celé Víko osadit chlopní na dil 32. K němu VYtvaÍujeto a zkompletujete válcové části zkompletuite nosič Žadni kameÍy a zespodu připoitokokÍaiitrupu4. 2x29, alepite čela 2x30 a 2X31. osadite ie KoLA. Budou patřit mezi zdlouhavé a tÍo_ na válce á oba celky připevnito na nástavbv 2x 28. Tim jsou dokbňěeny píáce, U kterých chu jednotvárné práce. Píoto je dělejto_Íaději po chvilkách, při dobřé náladě- záleži totiž bylo nutno óracovat zevnitř trupu. lvlůžetéiej p;oto Uzavřit dilem 32' který osadito na 4. saVolice na jeiich zpÍacováni a Vykíoužení,aby nebyla křivá' Vzhled modelu záVisi předevšim mostatně pak zpracujete víko'_ _ víKo s PANELY sLUNEcNlcH BATE- na nichl připoiite začnete zAVEsY KoL. zkompletujeto.osm chlopeň konstrukčni nlí. K olášti 34 '1; jojich chlopnó provlečete do výřé 96. vÝtvaruiete -35-a' 3 !p6iite' celek uzavřglo držáků 48, okrai'oň vira 33 (po.or na zů čtYř závěsů 46' přilepite a závěsy uzavřeté' Íiořni'části Hotové závěsy návleěete na osy nosniků podsevnt.Pooroschnutidóplniteidolnimokraigm Vozku 27, zvenku navtečoto čtyři-zarážky 47 uit a áo, ná kteíý připoiito zkompletovaný drlát t04. Samosiaině zlracujete výztuhy vika: a ty zalepite napevno' Pozorl závěsy se musi sleoite k sobě středni oodélnou vý.tuhu ze na osách volně pohybovat' Kola začnetékompletovánim šestnácti dilů dvju dilů 37, chlopně p;ovleč€te viirem a ze' soodu ořileoite. z't
spojů pÍovléknote osy kol do dížákůzávěsÚ a ze zadni stranv navlečete na osy aaÍážky 54 (8x). Ty k osám zalepile napevno. Kola se musi v závěsech volné otáčetI
Dále s€stavite 21 kusů výztuh okraje 67 a dvě vý.tuhy 66' Potupně ie budete lepit po obvodě na Vyznačená mista k dilu 4, těsné k télq s-troj_e, kde spárU zalejete lopidlem' MERlcl KoLo' Je na lunochodu upÍostřed mezi hlavnimi koIy a má nůžkovýmechanismus pro spoÚštěni a zvedáni' začnete skříňko! ovládaciho mechanismu 5g. kterou sestavíte a zkofrpletujete ještě s dily 59, 3 x 61, 62, 2\ M. z osmnácti dilů 65 slepenim vždy dvou dílůk sobě (jeden s proř€zém a díUhý s Výřezsm pÍo osu) zhotovite devět zarážek' Do skřiňkv 58 zalepite napevno osu 60, která bude na vněiši straně Vyčnivat ze skřiňky asi t mm (Viz schémal. Podle návodné kresby sestavile nůžkový mechanismus
pro zvedáni měřicího kolečka' s
výjimkou
navlečte posledni osu 63, na ni kolo
il
horniho středu nav|očete do vyznaĎených bodů osy 63 a na ně z obou stran napévno zalopito zarážky 65. Na de|ši Íameno nůžek a opět
zajistěte.arážkami 65. Pozor, pokÚd si hornim středem provléknele pracovni Špeili, musi se nůžky Žtuha pohybovat a kolo volně otáčet. Pokud ie vše v pořádku, vyjmete pracovní špejli a nasadíte nůžkyna osu 60 Ve skřiňce 58 (iěsně ke konstrukci)' zaiistěté posledni dvoiici zarážek 65 a zkontrolUjte íunkci
VRTÁK. Válec 90 zakryjete čelem 91
z obou slÍan. Nasunete do něj vrták (ze šp€jle) 92 a iednim z čel přilepite napevno ke dnu skřiňkY 58 a tento colok upevnite na zadni nosnik podvozku 23. Držák 59 přilepite na vršek skříňky 58 a na dolni okÍáj trupu stroje (dir 4).
KAMERY. zp.acujetB dva kÍYty kamery 52 a úchYtkami ié připojto na jeiich přédni okraie 8 (viŽ schéma). K dokončeni zádě.bývá
zpÍacovat Žadni kameru' VÉvaruj€to vnitřék štitu t9 a obl€pito jei dílem 18. Na válgc nosi-
:ó::*ie€i€!$s€!€eo€ěgBdJ€sú'G@€${'er€€9"$:3s$ů8j,'*.&6€&Ť€e.$óo*-:!{1€'9e6e?JF9{íEc'í5lE
REDAKčruíoZNAMoVATEL
v teto rubrice uvdřejňuieme jen takové zprávy, které so!Ýisi s obsaheň našeho časopisu, to je s technikou a přirodovědou, a jen těň čtenářům, ktořÍ za každÝch pět slov zprávy přiložili do dopisu jednu kofÚnovou známku' své zprávy zaěineite vždy jménem a adresou, pište čitelně. obálku označte nápi' sefu RedakčnÍoznamovatel.
Tomáš Kaman. Žitná 21, 621 oo BÍno_Řečkovice _ sháni nehraiicí čsskéÍadiopřijima' če {i staÍši typy|, dále gramomotorok s otáěkami 45 za min.' 33'/" za min.. 16'zl' za miň',
l6'l' zá min'; noman Můllo.' nám' 1. máje 138/3' 47l 24 Mimoň (télefon večer 922175) _ sháni můžebýt ien s otáčkami 33'/" za min.,
hladkosrsté morče' dále hladkosÍstého jezovčika. suchozemskou želvu. odpovi všom; Jiří B.ož. Dol. Maxov l69 R/u,46844 p. Josefův Dúl _ shání gíamofon s vlastním repřoduktoíom, Íádio (popřipadě gramorádio), jakýkoliv magnétofon a zesilovač' Vše ve stavu schopném provozu nebo s odstranitelnoU va_ dou. Jako píotiváhu nabizi model č|unu z do' voŽu. motor oTM 0'8 cm', motoí na co', ma_ šinu na TT, plánky a návody ABc. eléktrosoučástky aj.; vladislav Bu.i.n ml' 378 56 studená č' 368 _ sháni akvárium od 10 l do 60 l' vzduchovaci motorek, ohřívaó vody a jiné ak' Varistické pomůcky a zahraničníplastikové modely' Nabízi fotoaparát corina' model Albatros D lll, letéckéčasopisy a déčkaTatra 813, skan2ény' depo k autodrázs' různéaulomobily. hrad Litice, dÍužice' leiištni techniku, Vlak sNP, Dirkon aj. (odpoví všem); JosoÍ Bédnář' Rozkošná 482, 46365 Nové Město
pod sm' _ vyměni štěně; Jan Richto.' svojšovická 2831, 141 00 P.aha4-spořilov ll _ .iabizí elektrický vláěek TT s přislušen' stvim (seznam pošle); M. zoňan, Trávnik 1233, 5160l Rychnov- n' Kn' - dá válec BoVrchni 22' 141 05 mag 210; RadomÍ. Ríěný.
opava 5 - nabizi dosud napoužitý tÍansíoÍmátor Fzl. záručni list ze 14. pfosince '1979; Jlří Něméěek. Jiráskova tř.2.602 00 Brno _ nabizi nový motor MK 7; P.tr Blažíěek,Pospišilova 4, 30 00 Píaha 3 vymění železnici Ho ra ž6leznici velikosti -N. Sgznam pošle; 1
1
Fřantišek Uhal, Makovce 35. 072 06 okr' Mi_ chalovce _ vyměni 5 stÍomeěkú na železnici, 1 vagón a l domeč€k velikosti N a obrázky vo:idol F 1 .a tyto vystřihovánky: BMW 2002, Rolls-Royce, Citroen ACV, Apollo 11; Fadok Kuěo.á, Arbesova 3, 638 00 Brno 38-Lesná _ sháni Ty.rel 005, P 34, Lotus 72 DJPS. Forrari 312 Ť2, Mc Laíen M 23, déčkastarých aut a skánzenů; vyměni za karavelu Pintu, letadlo
BE 2a, Hawker Huřicane' Kuku.uznik. Apollo 11. jihočeský statek. Fiat Ritmo Abařth a 70 dalšich déček(seznam pošle|; JoseÍ Koneěný. Trávniky 1253, 76502 olomoLc _ sháni liúíatuÍuo nočních idennicl] motýlech' Českou' slovenskou i zahÍanični' odepiše každómu- spěchá; l. Roichelt' ul. sokola-Tůmy 32'] 273 a6 Libišin _ 2a jakéko|iv doplňky, va' qónkV' lokomotivY' atd' ke koleiišti Ho dá Íůzná déěka, ňapř. určovaci kotouěe' obrazo Vé školy, lidove stavby a dřevěnico ldoplňky v dobrém stavu); JqJoslav Timko. 04417 slanec č' 324, Košice vidiek _ sháni želvy. růŽnédíuhy suchozemské i vodni, připadně Vyměni 2a íůŽnéradiosoučástky. déčka včetně aut F l; Mi|oslav Bé.ánek, Klanečná 2l, 5800t HavličkúvBÍod _ vymění stavebnici Meřkur č' 6, computer DVM L, lokomolivu TT a iiné věci za magnotoÍon Uniseh TU_505 (jen hraiíci; Pavel Fulín, Plz€ňská 252. 341 01 Ho' ražďovice _ shánÍ ABc čislo 24 Íočnik22; Lubomíř Kallá, Božetěehova 91, 512 00 Brno _ vyměni dva telegraÍické přistroje sé záznamem na pásku. dvě lokomotivy Ho. 14 vagónů' výhybky' koleje, dva páÍy vodnich žélv, amatéřskou leštičku na fologÍaíie, dva tÍansfoÍmátorY, topeni k akváriu' 2 vŽduchové pis_ tole. 5 m skelné látkY na laminováni,4 Íočni'
ky svět motorů za magnetofon, nejraději k8zetový nebo nabídněte; Karcl ch]omčák 2o2, 747 75 Volké Heraltice
Jindřichův HÍadéc _ sháni plánek na magnetofon ABc Pan &; Pet]a sÝobodová' Budo-
vaielů ll40, 4320l Kadaň _ sháni hra|íci magnetoÍon (karetový), křečka.latého (sam co), akvárium 50 x 50 cm; Jitka Tomášková' Komenského 562, 432 0'| Kadaň - sháni hÍa-
jlci magnetofon (ka.etový); Patr Přokopgc'
Liliová 3' 30l 55 Plzeň_slovany _ sháni nutně 2 tÍanzistoíy 156 NU 70' připadně Vymění za jinó tranzistoÍy; Dominik Fígař. V aleji 760. 734 0'| Karviná 4 _ sháni nártouna filipinské-
ho; LiboÍ Jokeš' Fíýdlantská 174l,
dolů tak, abYste k ni a k nosiči 20 mohli přile' pit držáky 21.
NÁsŤAvBY předni ěásti. zpr6ouiete kYvnou anténu zkomplotovánim dilů 68 (slepit
k sobě). 69, 7o' 72' 2x 74 (spojte vždy jeden ')arevný a jeden ěerný)' celo 31 přijde na válec 70 a cel€k na vodoÍovný nosiě 69' svislý držák 68 přilepit€ zBspodu na 69. osu 73 navlečete do skřiňky 72 a rovnoměrně zalepite. Na Vvčnívaiícikonce zslepite dvoiicé koleček 74' Dily 2x 75 osadite na skřiňku 72. Na válec 79 dolů připojite dno z dilú 2x 78 a nahoru čelo 80' Na spodni čast dna 78 připevnite zpracovaný dÍžák 77 a zkompletuiete si sedm
dvoiic dilů 82' ktefé navlečete na dÍátek 81 (špendlik) vždy 4 mm od sebe' osmým bude jen |edno kolečko 82. Na drát kolečka lepte pevnó, kanagomem' a nechte zatvrdnoul. Dřát zapíchněte do čela antény 80 a dolním kolečkem přilepte k 80' Táto anténa je kYvná' proto ii osad'te na osu 76 tak, že postupně provlečete osu držákem skřiňky 75' držákem antény 77 atd' a z vnějši strany dílu 75 zalspite napevno. Pohyb
ía ose
má být tuhý!
skřiňka s optickým zařizénim _ odražeč_
je z dilů 83, M' 85 a vika 86' celek osadite na nosič 83. g4, kt6rý připevnite na dolni přgdni nosnik podvoŽku 22 a nahoře k dilu 4'
Kuželová anténa 89 má zespodu konstrukě-
ni dno 88 a nosič 87, kteíým ji připevnite k
trupu 4.
zavěšené kamerY na bocich stroje sestaVito z dilů 93,94' 95' Nejprve zhotovite kužely 93; zakryjete je dole dily 95 a sho.a 94. Podle návodné kresby je přilepite hoÍní části k vál' covým nástavbám 1 t. Měřici a optické přistíoio na přidi V Úrovni
podvozku sestavíte z dilů 99,'l00,101.102 a 2x 103. Držák l00 přilepite na skřiňku 99' Dvě zrcadla 103 připoiite na nosič 102, který osadite na l00' celek upevniie na VYznačéná mista spodní ěásti 26 a
1.
Poslední praei je osazeni čtyř pevných an' tén 'l05' Podlé návodné kresby vidite, že jsou mirně vychý|ené dolů. V této polo.e j6 kana-
73801
Fíýdek_Míst€k _ sháni vystřihovánky Fl Lotus 79 JPs, B'abham BT 44, TyÍÍell FoÍd P 34 (šestikolka), FerftÍi 312 72' Vyměni za stoisn na kolo nebo podle dohody' odepíše Všem; P.vol Jindra' J. Š.Baara 58, 37ool České Budějovice - nabizi intégrované ok'vody MBA 810 As, MAA 66l nepoužité' dále moto. MK 17 zaběhnutý' sháli exponom€tr značky LeningLad; Romon sollr.' sadlišté l78. 378 10 coské Velenice - sháni bahenku živorodou (Viviparus viviparus). bahenku pruhovanou (Viviparus Íasciatus}' perlorodku řični {Margaritana margaritiíera}' raka bahenniho (Astacus leptodaclylus) a kraba vlnoklepetého činského (Erioscheir sinensis}, i jednotlivě' živénebo přepaÍované. Vyměni za jiné vodni živočichyoebo jinak dobřé odméni; D.gma] Brůžková'BézÍučova958, 29501 Mnichovo Hradiště _ sháni kolo s přehazovačkou, modoly letadel' Nabízí déčkaABc; stanisl.v Boran' Bě|é u Pecky 68. 507 82 p. Pecka _ sháni staÍših.aiici ka.gtový magnetofon. zó ně| nabizi velkou autodráhu a všelijaké doplňky; vlrdimí' J.škov. Na pískovně 658. Liberec 14 - sháni ABc Íoěník 24 ěisla 1 _8, 12.
{)@9coo@G9G!Dels1.aa6aaGai'ŮoaŮÚ|aÉp€oo(r}Gos*o+aéG6@t}Ú€ř__'tr'aliŤ.jB€€
če 14 osadite čelo 15 a na celek připojite válec kamely 16' ktorý dokoněite přilepenim čela 17. Na nosič'kamerv navlečete pod|e návodné krosby štít(z dílů18 a 19) až na vyznačenou čárkovanou čáru' zalepite iej napevno zalitim spáry lepidlem' Připevníte držáky 21 a kameÍu nasunéte do otvoru v tíUpu strojo. spáÍu Žalejete lepidlem. Kam€íu sklonité
sháni tÍanspor-
tér skot, tank T34 Lidice a- páÍ bílých myši; Libo. sedlák. sidlišlě V' l. Lenina 660/lll'
éi+:jfji?$9ós
gomem nopevno zalepte do pláště stroje t'
si pěkný mod€l kosmického votgrána' kteÍý
Model i€ dokončen, pÍoio si přod uvedenim stroje ,.do provozu" překontroluite ieho Íunkce: kola se otáěeii; závěsy kývaji; měřici kolečko se otáči; lze jej spouštět a zvedat na nůžkovékonstrukci; viko slunečnich bate.ii se dá odklopit a kyvnou anténou lze pohyboVat nahorÚ a dolů. Pokud iste pracovali přesně, postavili |ste
v přištim óisle ABc _ již bez návodu, pouze wstřihovaci dilv'
tak iak jo vyznačeno'
před desgti lety otevřel cestu kosmickým robotům a který nám dngs připadá jako vystřižený z některého íantastického .ománu Julese Verna' Ve vaší sbiíca pak přibude nozvyklý exponát'
PozoR!
Přip.avil RlcHARD vYŠKovsKÝ Dokončoni Vystřihovánky bude
/rr:tL / n)i'
-t.-, ?,r/fr7l|ZJ /rZ-/kt./
TECHNlcKÝATLAS abc
TECHNlcKÝATLAS abc
TECHNlcKÝATLAS abc
TECHNICKYATLAS abc
PíšeLUDVÍK Losos
TECHNICKY ATLAS abc
Kresli JlŘí BoUDA
Paňí t mv.l r toku 1884 Koněspřežná lramváj byla v tomto nahlarena oaÍnlm stroiem Maló dvou' a liinápíavové lolomotivv laha|v'oce v oúl. a i€dnohodinovÝch i;teNátá.h s maximálně pěli přivésnými voIY Do souaasnostl se iedn6 l.lnápravová lotomotiv. cARoLlNE, invontárnl čislo l0. s dvoičiiÝm 'áchovalaó;rn|m stÍojem o výkonu 73.6 kW' BYlá p€k použlvána př€d€všim k obiluie náklsdni vlečkovó přopÍávy. V paÍnim provozu 3é použlvá& iák ol€vřoné tak i lavřéné Gobni vozy robustněiši konstíukce Mě|v iiž žé|ezňÝ-nÝtovanv ram s ma.,""iÁi podélníky' diovénou slřiň á podólná sodadle' Nemotv tivtaoaái a uvtv vutavan" vlaky
saci
a
Íučnibřzdou' osvětl€ni
bylo olejovými lampami'
vrlka voŽy lypo šrý'!ký H'.dcc v roce'1920 došla do Brná válkou opožděná dodávka patnácti hotoÍových
elsktÍických vo:ú zo štýrskohíad€cké vagónkY. Vo'y bvly op€lřeny vzhlednou UĚvřénou skřini sé širokými U'ávlrat€lnÝmi vstupy. spočivEla na podvorku s plechovÝmi nýlovsnými bočnicomi skřiň 3 příčněpodélným uspořádánim s€dad3l byla obložena pořejksmi. toakového dřeva. výžbÍoj AEG tvořilY dva motory typu DU 158. každý o výtoou 40 kW' N. vo:y bylY po.ději doBaz€ny smykadlové sběrače pÍoudu, trv. lyry s uhlikovo! d6gkou.
vů. koňkY t loku 1869
v Íoce í869 bYl Ž6háien p.ovoz koněspíežné oouličnl dÍáhv v Bíně' Bvla orvni na nášem územi' Vzorem Dío ni bv|a koňka ve Vldni a odtud iakó bvlv d;v;'cnv
pruni vozy' Vyrobilá jé ÍiÍme DÍeyhansen' Ptotože s€ počitalo DředivšÍm s lBl'_ nim provo'em. byly dodány nejpíve vozy otevřenó. b€z oken. Bvlv vBlmi l€hké konstrukce sr sliechou n6s6nou sloupky a nizkými boky' V dijÉovém íámu' 3poj6ném Úh€lniky bYl poiord o dvou náiíovách s ro.vorom ló00.mm, odpružených '6l€znými dvoiicsmi.piÍólových por. Přičně rimistěná sedsdla byla z ohýbánóho dř€v8 s Íákosovým výplolem.
Elcktrickó Yoty AEG
_ Pryni €ltklrické vory pío brněnsló remvaie dod6l6 tirma AEG a vaoónka Yo slýÍskémHrsdci' Měly malou skřiň s otBviénými plošinami.3oočivaiici ns ro' bUstnim podvozku tYpu Peckham. El€klrickou výzbroi lvořilv dv. €lgki.omotoÍv lypu GE 35, kaidy o vÝkonu 27'8 tw, ovládenó konlÍoloÍy tYpU BE s deviai iirdnimi a 36dmi bízdovými stupni' V lét€ch l903 a 1904 ryrobilg Křá|ovooolská stojún6 v Brné {dřivé Lede.€' 8 Po7aes) 7 vorů vlsslni konsrukce' z nich, dvá iiž s Úplně ur9vřeno! skřiní. voŽy se vyznačovoly originálnó řešeným podvo!_ kem. Eléklrická výrbroi byla však typÚ AEG _ tedy shodná s předcho.imi typy.
Bměn.kó
vorY tó'l. 50-66
vo.y typÚ T_2 Pryni nejpoěetíějši pováleénou gérii vo.ů 6 n€tÍadičnim ř€šenim el€ktíickě výzbíoj€. nsvazujici na typ T 1 : roku 1952. byly vory T 2- Bylo iach v letech 1958 až 1962 dodáno do B.ná colkem 9a kusů' VozY maii caloolektÍickou vý.bÍoi a čtyři motory v podvoŽcich dávají colkový výkon 160 kW. Jgou ovládáňv n6při_ mým řizenlm pÍostřodnictvim zÍychlovaě€. Robu3lni ocelová skřiň 6 přičnými sedadlY a výrazíě řéšoným č€l6m, kleÍé má bránit v oslněni řidiče, je nesena svařovaným skiiňovÝm nosnikom' Na něm |sou přivařeny otočnó č€py podvor_ ků' sběrač přoudu i6 pantograÍovÝ sé samonavii€cimi bubny' vic€čl€nné řiz6ni umožňui€ spřahováni vo.ů do dvoiic.
Yozy typu MT t -4 TépN6 po díuhé svátovó vál€€ doŠlo v Blně k přii6t' nové konstíukčni kontrámvaiových vozů' K.álovopolská stroiirná dodala v letech l950_l9!l ivp iédnosměrného, cslokovováho vozu s€ svařovanou skřini. spočiv8iici na nl.kém podvozku 2 ohýbsnÝch nosnikú' Elegóntni zsoblený tvař skiině bYl poplo konstrukčná shodné vory vlečná' Eloktrická výzbroi lypu skoda měla užit i dva motoÍy o výkonÚ 72 kW. ovládóná modgrnimi vačkovými kontrolory o 22 jízdních a 16 brzdových stupnich'
''škodovky" v toc€ 1926 bYle rahái€na modGÍniŽsce vozového parku dodóvkami nových motorových vozů Królovopolskou stíojiinou- RozměÍná slřiň spodívala na;s' moslatném nýtovaném pléchovém podvo.ku' Elektrickou vyzbtoj dodala př6_ vážně ÍLma skoda ímimo několika dalšich flÍem) a odtud s€ vozům do3t6lo poimenováni škodovky' Moloíy ovládanó slykáčovými konlío|ely měly káždý výkon 47 kW. RoŽvor nápíav 3g00 mm a colkova délka 11600 mm dokazuii na svou dobu neobvYklogt vozu' Podálná sedadla byla čalouněná 6 polaženó kúži' vozy mély púvodné ieště tyčovy sbórač proudu, postupnó však byly opalřeny pánloqÍaÍy s ÚhlikovoÚ vloŽkou.
Atlas tramváji piše Ludvik Losos, k.esl Jiři Bouda
Vozový prrk v BÍně byl doplněn až v roce 'l9l2 malou séíiiše3ti vozú' Přod_ stevovoly pívni pÍůlomdo kon.€ryativniho poieli trámvajovóho vozu á dodála i€ opěl štyBkohÍád€cká vágónkó. Byly Uzavřenóho tvpu s6 ši.okou a p.ostořnoÚ skřini s přičně uspořádanými š€dadlY' vory bylY volnoosé, což znam6ná, že nomělY podvo'ek o Škřiň spoóivala pomoci ío2soch přimo na nápravách. Ty byly odpíuženy podélnÝma listovými pÍuŽnicomi' €lgklrickou výrbroi lvořily dv8 motoíy AEG lypu u l04. ksŽďý o výkonu 39,5 kw a ovládanými dvěma koniíol€_ ry tYpu B 30' Novinkou bvlo použitI tlaková bÍ'dY soustaw Knoíř-
ccp6€
podzimní vítr nosí? Babi léto' kapky rosy ' . . Ale také le' houčkébě|ostné chmýři. vyhližejícíjako sněhové vločky, které si přiliš pospišily Ve skutečnosti však patří do řiše rostlin a je to ieden z nejdůmyslněišich vynále_ zů pani Přrrody. odbornici. kteři se za bývaji životem rostlin, nazývaji rostliny, které k rozšiřováni svého potomstva Vy' uživaji větru, anemochory.
Anemochornich rostlin je ovšem vel' ké množství a Vělru Využivaji k šířeni svých semen nejrůznějšímzpůsobem. Takzvani stepní běžci se celi svinou do klubička a silné podzimni větry je kutá' lejí plochou krajinou jako mič' Jiné rostliny opatřilY svá semena nebo plody blanitýnri okraji, jednoduchými či dvoji tými křidlY, rozmanitě utvářenými vrtul kami nebo roztřepenými okraji, kteÍé
jim umožňuji cestovat vzduchem na kratší či delši vzdálenosti od mateřské rostliny. K nejrozšiřenějšim rostIinným
patentům patři však právě to chmýři, které se vznáši ve VětÍu a Vypadá tak prchavě a bezvyznamně' Jenomže ono pro rostli_ bezvýznamné neni - a neien ny' l my lidé si ho velice cenime a boha' tě Využíváme. Ne sice právě chmýru pampelišky nebo bodláku, ale kapoku a bavlny' l tyto důležitétechnické plodi' ny nejsou totiž nic jiného než chmýři, které má napomáhat šiřeni semen.
Množstvi rostlin, které vybavily svá semena chmýrem, je imponující. Jen
namátkou můžeme jmenovat Všechny VÍby a topoly' plaménky a koniklece, dryádku a tolitu, Vrbovky' podběl, bod láky i mléčei málo vzhledný pěťour. po' pulárni orobinec, suchopýr i krále všech Vousatců _ kavyl' Na pohled Vypádají všechny Íy přtvésky umožňtriici seme nům létáni. skoro stejně. Jsou to jedno_ duché nebo peříčkovitéchlupy a chloupky, lehké opravdu jako pirko. Ve skutečnosti se však od sebe značně liši' Někdy jsou to pouhé chIupy. tricho_ my, výrůstky z pokožky semene _ to ie u vrb' Vrbovek' různých travin (například třtiny křovištni) a také bělostné chumáěky suchopýru neisou nic jiného. Pravý chmýr, to je něco jiného. To už ie
přeměnou kalichu rostlin hvězdicovitých nebo kozlikovitých a mívá rozma-
nité užitečnévlastnosti. Například u pcháčůa mléčese chmýr snadno
odlomi. To je zárukou, že se semeno nedostane přiliš daleko. chmýr totiž létá neobyčejně lehce a dravé podzimni
VětrY ho mohou snadno zanést až do bblasti, kde by se rostlině už nemuselo dařit. Proto semeno po určitédobě samo odpadne na zent jako malá bom' bička a chmýr sám leti dál, unášen Větrem bůhvíkam.
Rostliny pryskyřnikovité a některé kukliky maji dlouhé peÍnaté přivěsky, zvláštni výrůstky značné délky, jejichž povrch.ie ještě mnohonásobně zvětšen kratšimi jednoduchými nebo i rozvětve_ nými chloupky. Ale to všechno ieště nic neni Ve srovnáni s pernatými osinami
kavylů. Tyto stepní traviny' které se
u nás Vyskytuji jen na těch nejteplejšich mistech, jsou zdálky nápadné vlajicimi
,,vlasy". ve které se proménily osiny,
u jiných trav docela nenápadné- Má to svůj význam. Dlouhé peřité V|ákno ne_ jen unáši poměrně těžký plod, ale diky
uspořádáni,,krčku" mu v okamžiku,
kdy se jeho ostrá špičkazóbodne do
půdy. pomáhá pronikat hlouběji Bilé chomáčky chmýři nám připomInají snih a nadcházejíci zimu, patři tedy
k melancholii podzimu. Ve skutečnosti jsou však pravými Vyslanci života a spí še než k zimě patři k přištimu iaÍU-
dokonalý létacíaparát, který vzniká
peřnatá osina kevylu, b) seména v.bovky s trichomy, koniklece s p€rnatým přívěsk€m' Í, o'obinéc Na sniňku dr. Jana Šsvčíkado.íávajícísuchoPýr
a)
{
c}
chmýr pcháč€, d) plod pěťouru' el s€mena
oeatabrnorrylotaoplsuABcmlBdýchtochnikůapřÍÍadwódBúiRoěnÍk25(198{t-81l.AdÍrsařcdlkco:vocetova3.'r2oooPEh82
FY
$T
ffi
eXffi *
wÍirtťť*#ťÉťilil,;ť.!,ii#Wíí:::!ÍÍ,ii:ťi#
ť €z 4 *.Á r/. R@ifre ruěžENE ,é éN€D 4'tEP?r u oaHEcz /r'A SatRouE TasE t
.É4.y Roa/il1afrqot
rcŤÉ- , yJE1/ s.<4ž!J sAfRovoal TAsU L
šr
4< p ftE€ťz4 éep4ée
stíážcům tedY plán s€ sběrovou tr.sou^ vyšel a krome roho pomohli s výíobou l€táčků j Vlaštovkám' Ž€ se Všude nesetk3li s pochopenim7 l ro se ._". napopÍve ziskat důvéraobYvatel domů'na sbérovéirase chce to však chodit si pro sběÍ pravidelně p"di; dohóáv. Zkusle se :]1:a, l9-,]:' teov l ':žd"_, vy ve vasem plonyrskem kolektivu .amyslet_ nad různými možnostnri sběru v mislě bydliště' VšjmÁěte si, ži opravdu rrinoho cennétio mateÍiálu mizi v kamnech, v popelni€ích, kontejn€.ech i na íůzných skíádkách a staveništích' to. p.v Áá lá;řn jbér nemaji čas áni lidi' Piše
1ť]
Vlastislsv
Tomán, kÍ€stí
Ě
Libušé Kovaříková
1
980
natoms ROBOTY? acoaoooc$roo'ero6Óo69Ůóaaao*o&aů*l$aoooÚaoiaoaÓaÓroooaaaaŮoocaaaoaaao'baa'saaaooao dou a pak jej samy v libovolném opakuji.
N.C. roboty _
počtu
4
prováděii různéčin-
nosti na základě číselněvyjádřeného programu.
lnteligentní roboti _
vykonávaji sa-
mostatně různépráce na základé inÍor_ mací snímaných vlastními optickými,
hmatovými a sluchoVými čidly.
VZPOURU ROBOTA zažil autor snimku č. 5 krátce po stisknuti-spouště svého fotopřístroje' stalo se to brzy po zahájeni mezinárodni výstavy BoBoT-80 V Brně, V expozici na_
šeho prvniho výrobce robotů _ Vý-
zkumného Ústavu kovoprůmyslu v Prešově. Až do té doby bylo všech šest vy_ stavených robotů, nápadně natřených a s mimořádně úspěšným designerským',kabátem", naprosto posluŠných' tak iak tomu ve výrobě musi být. Větši-
na těchto českosloVenských robotů můžebrát do chapadla předměty
o hmotnosti až 32 k9' Vezme si je z pa. lety. poslušně se otoói do naprogramo' vané pozice a poněkud trhavými pohyby ie vloži do upinadel obráběcich stro_ jů nebo na dopravni pás. Jsou poháně-
1 Bučni manipulátor v Ústávu jad€řného'výzkumu v ňeži 2 PrůrnysIový svsloveci řobot v do_ m3žlickéDesÍě 3 svái€cj robot Unjmate w 2oo0 jspon3ké firmy Kawásaki pracuiicl vs VÝíobě 3utoňobilú 4Jiný japonský robot předvádi ns výstsvě v Tokiu oteviráni plochovék s pivem. které n.lóvá do sklenic 5Jeden z československých menipulaěňích robotú z VUKoV Pr€šov
na výst3vě Robot.8o
ny ste.inosměrnými regulačnÍmi elektromotory a řidici systém sestává i z nej
chytřejšich mikroprocesorů' Jeden
z pracovníkůchtěl zvědavému návštěv-
niku ukázat, jak se robot seřizuje pro danou práci' Pootevřel jeho ,,tělo" a vztáhl do vestavěného programátoru ruku. V zápalu však zapomněl, že seřizováni se musi provádě1 zásadně V klidu a nikoliv při práci robota. A tak došlo k té vzpouře. Robot uchopil kovovou součástku, otočil se a vysunul rameno . prudkým pohybem docela iinam, než půVodníprogíam přikazoval. '. ozvala se řána, chapadlo jako ocelová pěst na_ razilo na stroj, který robot obsluhoval. Druhý technik přiskočil a pohotově ro-
E
bot vypnul.
Po chvilku trvajici poradě byla přinesena klika iako od automobilu, zasunuta do těla robotu a Íučnímotáčenim se rameno vÍátilo do základni polohy. Po správném nastavení programu se robot dal zase poslušně do práce. Výsledkem jeho .,Vzpoury" byl jen neveIký šrám na
obsluhovaném stroii.
Tato malá přihoda dala nahlédnout do budoucnosti robotí práce. Koncem pětiletky byc|om už měli zaměstnávat 200 podobných robotůl Budou to poslušni pracovnici, ale jen podle správ ných, ělověkem zadan';sh programů. Ji-
nak jsou zatim ke svému okoli slepi
a hluši.
Foro ČTK a Jan Túm.
17
iv? ježčimlád'ata, klerá bez pomoci
určitéŽimu .nepřečkaji'
Není ovšem možné poskytovat pomoc
iežkům na potkáni' ani to neni Vhodné, pÍotožedospělý iežek v dobré kondici ie mnohem užitečnějši v přiíodě a také se tam lépe cíti. KomÚ tedy poskytnout
pomoc? Kdo volá
sos?
osamocená mlád'ata, iejichž váha nepřesahuje 15 až 20 dkg. Nemusite s sebou na večerní procházkv nosit váhU' stači. sÍovnáte-li hmotnost jeŽečka se dvěma sáčky bonbónů. 2' J€žci napadeni plicnimi paraŽi' ty, měchovci' Poznáte to podle 1.
úpornéhokašle' Tyto ježky je
V kÍmivu'
kách a v sadech se často neopatÍnosti zniči zimní úkryty ježkú. Proto je třeba hÍomádky 8uchého listi, křovinV, chÍasti aood. neničit
3.
Ježci postiženi prochlazením, což se stává zejména v době tÍvalých dešťůnebo záplav' Poznáte je podle těžkého'sipavého dechu a nápadně suchého nosu' Ti potře-
4'
Ježci poíaněni, Žejména pokud poíaněoi
5.
lenosti 30 cm postřikáme AÍpalitem. kteď
koupime v prodejně vet€rináťnich léčiv.Dbáme. aby se postřik nedostal do oči. Podřob_ nosti najdete ve staíšichročnícíchABc nebo
V knižečcedr. Pavla Peciny ochrana ježků, kterou vydalo středisko státní památkové péóe a ochrany přirody středočeskéhokraje. A teď j6ště, co múžeme udělat pro ježky v přirodé. Předevšim mohou leccos podnik'
třeba |éčitmilvernem, dáVkováni urči tékář podle Velikosti zvi_ řete' Podává se jednou denné
Milovými kroky se bliži zima a s ni zvláštni povinnosti pro přátele Žviřat' A my znovu při_ pomináme, Že je třeba se také postaíat o zviře velmi užitečné,našimi zákony chráněné, a přece neustále silně decimované - o ježka' Dennodenně nacházime na silnicich truchlivé pozústatky jeŽků. kteÍé v noci nebo V časných rannich hodinách přeje|a auta. Na někteíých mistech napočitáme takových oběti desítky Íočně.Neni proto možnéponechat iežky osudu' Žejména letos, kdy nepřiznive poóasi zpo malilo vývoj zvířat a zpúsobilo. že ještě ted' můžemev přiÍodě zastihnout docela malá
Kam ježky dáme? stačíjim jakákoliv suchá nevytápěná místnost, kde nemfzne a kde se mohou v nějaké ohrádce volně pohybovat' Cim je krmime? Kousky masa, ovesnymi vločkami' tvařohem a rúŽnými d.uhy hmyzu. Mléko dávóme pouze v malé miře' Krmime ježka' dokud neusne (k čemužmU připíavime hromádku sena nebo listi). Jak ho zbavime blech a iiných parazitů? opatrné ho 2e Vzdá-
nout zahrádkáři- Při zimním úklidu na zahrád-
buji vydatnou potíavu a teplo'
Žtěžuje pohyb nebo hÍozi inÍekce. Takové ježky odneste k ošetřeni na Veteíinárni středisko, menši zíaněni můžete ošetřit sami. Zviřata vyhUblá nebo Vyčerpaná' nápadná propadlými boky a nizkou hmotností. Těm prospěje vydatná potrava a klid.
aaaaooaooaoaoaaoaaaaaaaaoaaaaaaaoaaaarailoa{F}}oaaaooaoa(
JEžct zE sTRKovlc
jdouci se spokoji s po, Vrchním pohledem a pokÍačuje dál v ces_ tě' Kdo se Však neza_ lekne lepkavého jilu
na botách, tomu ote' vře lom sVé tajemstvi'
Téměř na každém
kroku leži na povrchu
půdY matné b'yšt'vý krystal (folo 2)' Někte ré krystaly jsou ploché
a velké i deset centi_ metrů' jiné mají tenkÝ jehličkovitý tvar' Ne' zasvěcenec má pocit,
že tu doslova šlape po
bohatém nalezišli né_ jakých drahých kame_
nů' Ve
U obce stíkovice nedaleko Žatce je me.i poli nehluboký povrchový lom (foto l)' Na
pÍvni pohled nic Žaiímavého,snad nejpřekvapivějši je sytě modrozelená h|adina jezera' kteřá kontřastuje s šedým mazlavým jIlem, ve kterém je lom Vyhlouben. Náhodný kolem-
ské sklo"' jehož velké šlěpnétabulky býValy zasazovány do oken misto skla' turisté si Že sevetni Afrjky často přiVáŽeji jako suVenýÍ ,,růžepouště", což je opět sádrovec. tento krát s přiměsi pisku. V neposledni řadě Vzpo meňme na alabastr, či6tě bílý celistvý sádro_ Vec, Žnámý z nalezišť v ltálii. kteřý ie surovi_ nou pro výrobu uměleckých předmětů. strkovický sádÍovec je čirÝ {Íoto 3), někdv je znečistěn uhlím a sírou, v jejichž vřstvách se tvoři. Tenké kÍystaly lze l€hkým tl€kem ohnout a podržuji si pak stále změněný tvaÍ A proč ti ',ježci" v titulu č|ánku7 Ve vístvách jilu strkovickáho lomu vznikaji atťak_ tivni iežkovitéútvaÍy složenéz drobnějšich krystalků (Íoto 4)' Některé shluky jsou téměř kulovité, jiné spiše ploché, taliřovité. Nalézt
skutečnosti
celá ta krystalová krá sa patři jodnomu z neirozšířenějŠíchneÍostů v přirodě _ sadíovci Je důležitou surovinou
p.o Výrobu řady staVebních hmot, zvláště pak portlandského cementu a práškové sádry. sádrovce se vyskytuji v přirodě v mnoha ÍoÍmách' Jsou známé iako takzvané ''marián
celého nepoÍUšeného,,ježka" je dosti obtižné, protože jsou křehci, a vylomi_li se z nich třeba jen jediný krystal, rozpadne se celý útvaí.Je to tedy doslova křehká krása' chtě_ ji-li sbératelé zachoval nókteÍý shluk kÍysta_ lů, ktelé vyrůstaji z nesoudržného jilu' dopoíučujemeiim. aby s nlm zacházéli opatrné
18
ZNÁTE DUBY? Dub i8 jednim z nejŽnámějších stÍomú. avšak jednotlivé druhy botanického rodu dub (oueÍcus) iistě mnozí z vá5 neznaji_ Na celém světě roste asi dvě stě druhů dubu. u nás jsou domáci: dub letni (ouercus robur}. dub zimni (o'u€rcus petrea), dub šipák (Ouercus pubescens) a dub ceí(ouercus cerris). Kro_
mě nich jsou u
nás
běžnéieště pěstované
duby červené,duby šarlatové'duby velko_
květé. dubY uherské a duby bahenni. Jsou vysazovány zpraVidla
!
v lesoparcich a
par-
cích iako okíasné stro'
beŽ předběžné prohlidky' Často so stane, že horlivý milovnik pořádku zapáli ježkovi jeho zimni byt nad hlavou a zvíře zahyng nebo unikne s těžkými popáleninami. Také při hu beni s|imáků Íůznýmiiedy je třeba opatÍnosti, protože na ty jediné jsou ježci velmi citlivi' Výkopy a jámy pro výsadbu stÍomůňa zahra dě bud'přikryjeme, nebo denně kontroluje_ me' přotože ježek VlastnÍ silou Ž výkopu s kol mými stěnami Uniknout nemúže a brzy hyne hladem a vyčerpánim. Nejvic ovšem mohou pro ježky udélat mo_ toristé. Ti totiž maji na kontě největši ztráty. ačkoliv ježek je na asÍaltu z dálky vidět a vět-
šinou se pohybuie pomalu nebo leži svinut do klubička. takže skutečně neni problémem
se mu vyhnout. Přesto jsou ježci vedlo zajicú nejčastějši oběti střetu s motorovým vozi_ dlem.
Je mnoho zviřat, která naše ciViliŽace ohrožÚie' Ale ježci patři k tém nejvice postiženým,
Duby vynikaji vesměs Velikosti a jsou
nápadné různé velký_ vykrajovanými listy. P.ávě tvaÍ lislů ie poznávacim dŮležitým znakem jednotlivých druhú' Výfazné rozdilv v tvaru listů vidito na kontaktnich kopiích: a _ dub šipák, b - dub čeÍvený,c _ dub bahenni'
mi a
bez ohledu na svou velkou užitečnost. Proto bychom měli pro né v té nejkritičtějši ročni době něco udělat' tim-spiš, že to neni Úkol nijak náíočný a namáhavý.
zdena DvoÉká Foto ing. Luděk Bařtoš
aaaoaaoaaaaaaaaaoaoQaooaoaooaaoaaoaoaaaaaoaaaaoooaaa a nasytili jilovou sloiku řídkou klihovou
Vo_
dou. nebo ještě lépe silně zřoděným aceto' novým lakem.
A nakonec
náVod,
abychom se přesvéd_
čili, že strkovické krys_ ialY opravdu sádrovec' NejpÍve žiháme 'sou kryst8l íad plamenem
kahanu Ifoto 5)' zbělj' Čjrý kryslal
stane
až se
nepÍůhledným a rozpadá se, protože lsme mu teplem ode' imuli vodni složku' V lřecí misce zÍskáme droenim práškovou sádru (Íoto 6}. Pinzeta ve Žtvrdlé, doma VYío_
Foto lng. B. Koč
bené sádře ze ziska' ného prášku (foto 7) ukózUie. že naše sádra
je stejně dobÍá jako sádía pÍůmyslová' kteíá se kupuie v obchodech. Foto autor
o václav Laňka
19
t
Budik
uŽ dávno nezvonil'
maminka
v kuchyni ohřivala nlóI{o, ale Pavlo' So joště nechtělo z poslelc. stejně 5e
vi
nic nestene, kdyŽ taB nebudu, pomyglel si. UrČitě to tlude nlica. takový obyaeiný výlel, jakých Éžz.ažil, t-ak proť {entokrát ne/ú\i.ll don:a' a pře ralil se na druhj bok Xdrtr, iei nepřišla vzbudit mamin!(a, asi by zase us n ul. ,,co ge io s tebou děíe, Pavle, tali{}vý krásný den Pionýra rlu'
a ly Se ďq loilo iJec netěšii?''
Mřzutě shřilul pokrývku a t}ez řeči šmatla! do koupelny. Teprve aŽ po' myšlení Ea l*so kus ho rolezeckého lana, který tento týden wměnil ve ši{ole za sbirku známek, mu spravílo náladu. To budcu kiuci závidět!
před nádraŽim už jich bylo plno. Staři známi se k Pavlovi nahrnuli a on se hned chlubil svým kouslíem nového lana. Měl z toho vŠeho takovou Ťadost, Že se zaóal předvádět. RozÍočil kťinolinu, potom z ni čil a točil taliř, zkoušel i štit.'T,sko Přece ien to k néčemubylo, Že celý tábor, kde|akou chvilku, trávil za stany a s pújČenou šňůroutaině cvičil' v neivětším údiw stáli kolem Pavla nováčci - novi zájemci o přiieti do oddilu- Vnou r r nir h jeli na prvni po řádnou vÝpravu v Životé a tohlelo byla pro né zcela nova. ne/námá lét. S otevřenou pusou sledovali exhibici. Však se také Pavel lYtahoval hlavně
před nimi. Mot dobře redéi. Že pr o stare maTaL) jeho kou.ky neisorr rri, aim nov:t,m. ,'Už bys toho mohl nechat," ozval se
Zub, vedouci Pavlo!:y družinyJ,,ještě si lidi budou rnyslet, Ž€ neisou v ces koslovensku, ale někde na Divokém západě."
LEO CUDA
KreSbY J' D.ahokoupíl
ProtoŽe se k nádraŽi zrovna bliŽil vedoucÍ oddílu Rotrin, Pavel honem laso schoval. Mél po náladé. Když 1T stoupili na nádraŽičku kdesi v Ma!\(1, harpare(h, bylo to Pa!lovi iasné. Večer zaide za Robinem a řekne mu, /c (h(e do jinc dru/in). \e Slikách ui dái nobude! ,dle pak už liyrazili do kopců, bro' dili se lávěiemi podzimniho listi, závodili a soutěžil;. Stále 5e ně€o dělo a nikdo neměl Čas přemýštet nad nespravedlnosti světa nebo kamaIádů' Nato/ Pa\el, který chtcl být ve všem první. KdyŽ se konečně odpoledne před nimi obievil palouk se starým 5rubcm' měli toho pochodováni a po bíháni mnozi dost. Pavel hned v}alŽil chvilky volna a vybalil své laso. Ale opět si ho mnoho neuŽil. Kousek od
vede. Kradou-
něco učili.
dnešni smúlu zapomínal' Robin se rozlryh ládal' iak kdysi dáWo, ještě kdyŽ on vedl pouhou druŽinu, šli k tomuto lesnimu srubu poprvé' cestu neznali a mapu. Srutr naŠliaŽ
bfutEr.liú rrř]
odďlújuž..zEď;]
rrid a d'ychtivě noro posluchal. _ avló{tó ty uověiší které se týkaly -" také on nohl před :. 'mladšíÍltvytáhnout' oheň v kaa-'*i;ťl '; { ieho' v nic}rž se
n€ch mmalu uhasinal. Všichni sedé
,'Kluci, nepúičilsi. někdo inoie
se
,,Nebyl, Pavle"' odpovédě-l. Robin'
htcry lTbiral pocbirané pj}píFky' ',al€ u na5 5e véci bpz sou!ffiu maiitele oepůii uii. Nedals ho -ďťkiťm |inam?'
Pavel prohledal batot! ale nic ne-
nasel. sebral tedy $vé iěcj a šel ke Štikámdo pokoiq. Nepaňatoval' Že bv se nékdy v qldilo něco takového saalo' To uáe.1ďurčitě někdo z těch no{ch' n4pÉdlo ho' ProhlíŽel si pět nowých lvilří vj$ich družině' AčkoliY ie již dg.bře znal, zdály se mu teď úplně cili. Jsou to zloděii! VŽdycky byl proti tomu, brrit do oddilu tolik novýdh klukú. Teď si s kaŽdým hraií' kaŽdého nováóka běhá ieho
lýí' vedouci. s ním se nikdo népáral. Chcgš-li, dólei - ne-
běž to zkusit někam iinam. PioŤ
nýrských oddilů ie dost. A dnes -' k rždý Bá spoustu obledů a kam to
ie tady
stoíriÝ
qÍně Ý.s!ph-+4]-te
vel k baiohům. laso tam nebylo.
okolních. Nikdo se Íteozval. ,,Tak si vzpomeňte, sem isem ho pokládal. Nebyl tady někdo cizi?"
to
Byla vei:eře' Po ni 5e všichni sesedli dole ve velké místnosti. Na kamnech 5e vařil hrnec čaie. Ponelu na svou
srubu' ve velkém il!cr(i lesa, i střuktoři připravili hru ,,Za africkjl mi molýly''. KdyŽ se řádně praha'hý; ale s kartičkorr pro vitěze vfátil'P&.'i' laso? LeŽelo tady ne torně,* plal
A taky Robin za
můŽe. _ KaŽdý, kdo chce, múŽe to u nás zkusit _ wkládá Všude. K|uci se hrnou a ialí to pÚtom qýpadá. Pro samé nováaky si na sc|rúzkách &ni nic pořádného nezahraii, stále aby ie
'
a odéšelalo-kúlny pro dalšÍdřevo, nevěnoval mu nikdo pozornoYl _ vy právěni bylo zrovna tak poutavé. A pak se to stalo. Několik ran' ý-
křik. všichni strnulL
ie venkut" iržval-o $e._',Nékdo Lomoz pokr3čowl. ffirrt'3l vrhli
ke dveřím' wEěhIi na veraddu.
,,Skoite pio baterku. neni nlc vi-
dět!"
Paido' isi tem?"
',Paido' kdo.
křičíně:'
1
q
ri
I
'eBlitá vzrušehý4i', hlasem
póifíru Robin- Už 6g,l.p1t;71'''o úalých klukú od :Robiné' tam
i;J
blikla baterka! Je odtamíud
slyšet
něiaké hlasy..'," překřikuii se navzáiem.
To uŽ se
přidali starŠichlapci. Une-
sli Paidu! Něiací zdeiší kluci. Musíme ie chytit! Také Pavel si něÓím
_
piisadil
vel' strčil za všeobecného smíchu do kruhu lnstruktora s punčochou na
obličeii e wlíčilcelé |e|ich dobrokdepak- máte Pajdu?"
druŽs"tvi.
'Á řeč. ukončil svou
vŽdyť hrát divadlo' to bylo ieho' A tohle bylo to neikrásněiši divadlo, kteró znal! v}puklo vždy na velkém podzimnim výlelě e všichni, kdo ho zbaběle poznali, se bez předběŽné domluw při- ňáka nechali dávall s úzkostí v hlase lTkřikovali' čařodéiům přoklínám co všechno se mohlo Paidovi sttit' co ad vás, svou sádelnavše ie zapotřebi udělat. Nakonec všichni iakžtakŽ nastou- losti pili před chetou v pohorkách' seběhli v ruk dolů k poloku a stoupali po druŽi- nu l. nách za mizeiícím svěllem do řídké- ho ho lesa. zub, který si odpoledne natáhl sval na noze, spolu s Elikem hlidal chatu. A protoŽe tu dnes nebyl ani iebo zástupce, vedl ieď druŽinursám uprostřed lesa, Pavel. Vpředu mezi stromy sem tam pro- imem vČgreiŠichudáloslÍ úplně zapoblýsklo světlo a Pavel spolu s témi mněl řÍct vedoucímu o svém záméru. staršÍmi ždimal z chuděrek nováóků' Nevadi' řekne mu to po cesíě ve vl8ku. Celý dnešek vŠakmusi věnovai co šlo' všichni, až na ně, moc dobře věděli, Že před nimi neprchaiÍ hledáni lasa. ''Mstitelé"' ale ne|spiš něiaci instruktoři Po snídani družlny odešly na půl dne ven a na Pavlovi a Elikovi bylo, z oddílu. Že Paidovi nehrozí Žádné neaby ukltdili a uv&řili oběd. Tentokrát bBepod.í 'ale Že ie to třeba to, Že se nezúČastnidnešnich záele V a her, nevadilo, Naopek' přihlá&e sluŽbě v cható sám. NetouŽil se Zubem a chtěl
všech záElika při
r dál. Di-
na ředit sbáinwh batohú na l$ - Éqbaby stačilo ien někte. ' Ráno se to zdálo
nechtěl povědět nic bliŽši-
ro.['JÍJK1?i'Y'"#i Postrach něiaký lase něČeho boii'
e laso yýklen-
tešrE5Ěfem dobý-
lu s nobinem zavoa pěkně dlouho ffiřili. zase brečel a prosil, oddílu nevyhazovali, Že ani ls to mohlo stát. Nedostal _ ež .o tomu řek odchodem o krávil B,obin: Že by se někdy néco v našem oddíle stalo. Vzit kaftanidovi |eho véc - krást' to přestupek' který se nesmí mezi přáte'e li stát' Tento cblapec se tÍm sá.m iTřadil z naŠeho kolektiltr a měli bychon ňo z oddilu propustit." Pavól pozoroval, iak Postrach, stojici v zadní řadě' rudne a. zaóíná znow nabírat' Přes všechno, co za posledních čtyřiadvecet hodln proŽil' mu ho na-
lTo se
iaryka,'brinil
iednou bylo lito. všicbni se kolem
se Pa- '
sebe zkoumavě rozhliŽeli' kaŽdý v duchu tipoval, kdo to mohl bj't,
a tak někotik pohledú ss zastavilo i na Postrachovi. Pavel si uvědomo-
val, Že by za.nic na světě nechtěl být v ieho kůži.Uplně zapomněl na něiakou pomstu
ii
odplatu.
právě
'Ávšak proto, Že se néco ta.kového stalo poprvé a onen chlapce si asi neuvědomil
dosah svého činu, navrhuii dnsšní přestupek promlčet. Trestat by bylo iednoduché' lTchovat bude sloŽiiěiší. Znám iméno loho chlapce a vim' Že svého činu lltoval moŽná' uŽ od oka'mŽiku, kdy iei udělal' Nepátreime tedy dál po ieho iménu a deime mu přiležitost dokončit přiiÍmaci zkoušku. Kdo le pro?" Ruce se zvedaly pomalu, ostýchavě, ale Pavlova byla mezi prvními.
cestou zpět šel Pavel s nobinem
posledni, daleko za celým oddílem: _ ''s tyim nápadem odeiit z druŽiny Stik, Pavle, souhlasÍm. UŽ delši dobu pozoruii' že tam neisi spoko|ený' a také Zub mi řÍkal, Že si spolu málo řozumite. Ne, nebraň se' nepomlouval tě' ba naopak, chválil. Umiš mnohé věci lépe neŽ on. JenŽe do které druŽiny chceš iit?" do kterékolivl" ',To ie iedno' to tak iednoduché. Prožil ''Nebude isi u nás v oddíle pět let Člnnosti' máš za sebou pěl táborů a loni isi sloŽil zkoušky vedouciho druŽiny. Nemyslíš'že ie na čase, abys to' co isi dostal
od svých vedoucich, za,čal vracel mladšim?'Co na to odpovědět! Pavel tušil' kam liobin miři, a byl naiednou velice rád, ale nedokázal nic řÍct' bál pálek na se, Že to zakřikne... oddílovéradě navrhnu,''v abys zaloŽil novou druŽinu. A můŽu ti slibit' Žo tě kluci zvoli. I Zub bude pro..." Pavel nevěděl' iak se má tvářit. Ta_ kový zvláštni' hřeiivý pocit se mu roz_ léval po těle. Snad iako když lYleze po dlouhém namáhavém ýstupu na něiakou horu a vidi daleko' daleko. celou cestu zpět šel sám a přemýš_ lel' Povede svou druŽinu! UŽ mnoho_ křát o něÓem takovóm v duchu pře_ mýŠlel'ale neodvážil se to vyslovit' Jak se budou imenovat? Koho ze straršÍch do ní vezme? Kde seŽene novó členy a co všechno ie naučÍ? Naidou si tainé druŽinové doupě a budou neilepši parta v celém oddilet UkáŽe zubovi' iak s€ to
děIá!
Spoust4 myšlenek se mu honila hlavou, a když lystupoval ve méstě z vlaku, věděl uŽ přesně' |ak na to půide. A ieště |ednu věc věděl _ Že to nebyla vůbec tak obyčeiná výprava.
a:o
ZU tl,?) z.
'Ťy
JAl( z ToHo VEN
MtNIBEPoRTÁŽ
ilAŠlcHDoP!sovATELŮ Na shledanou v Rokycanech V květnu se konalo v Př€íoVě
setkáni okresnioh pionýrskýeh štábú' Bylo tam kolem
šedesáti pionýrú z okÍesů Přerov, Bardějov a Rokycany. Protože isme se neznali, byli
isme označoni bar€vnými siužkami _ Přerov čeÍvenou' Rokyeany zelenou a na Bardějov zbyla bilá. PÍvnj d€n setkáni jsme absotvov6li exkuřzi v KaŽeté, kde ismě se seznámi|i s výÍobou kuírů i dětských kufřiků' Poté isme b6sedo_ vali s představiteli města o Přerově' o celém okrgse a q osvobozeni Přerova' Každý z nás dostal bÍožurku o městě' ko|ekci Íotogíaíil a odznáček' Po besédě byla před námi pío_ hlídka muzea J' A. Komenskéhg. Pro PŤeíováky to nebylo nac nového, al€ védomosti, kt6.é zde ostatní pionýři ziskali, f,ebyly k.a_ hazení' V sobotnim soutěžnim véčeruie mohli plně Uplatnit' Po pÍohlidce mu.ea jsme jeli do středni Žemědělské školy, kde jsme bYli ubyiováni. Nasial veóeí družby s píomi tánim filmu o Přgrově a ieho osvoboaeni, hrá li jsme různéhÍy' vypukla i diskotóka a pak alou do pokojů! Báno v 6.45 byl budíěok a po snidani púlho_ dink€ na seinámeni s přeíovskými obchody. Nebylo to mnoho, ale stačila k zakoupeni růz_
ných uporňínkovýeh předmětů pro íodiče
sourolencé: sabota byla dnem sportovnim. PÍvni se uskutéčnilyzávody v plaváni' v kt€ďeh zvítě_ ?ili Hokycanšti' Také v badmintonu by|o Vitěz ství jejich' stěsti je opustilo aŽ v malém bran ném.ávodě, v kleÍémpřenechali vitězstvi pionýrúm z BaÍdějova, alo při veóernim kvizu se iim podařilo zabodovat lépe' Nakonec zjs' kali celkové vitěŽstvi. Přištl den nastalo loučeni a všichni jsme si Ópakovali heslo, kteÍé jsme vyluštili v tajném a
úkolu: No shledanou v Rokyčanech! Kamila Pav€lková, dopisovatelka č. 163, Bíodek u Přerava
v
Pionýrštíffi
A,k,
dopisovatelé hlásí
Napřed pár slov úvodem, než dojde na
. ,;i:f" spadli jsme do toho jak moucha do hork'é i1',i!!,i,'i"Í,i3",}x!r';,':' ;3x:::;:: "","r.,?F;:;,i",:"7i;.|%ť!""",!,!iri.oi!u13 kaše' To mě napadlo po prvni schůzce našl Z í iicíl nv nemět, chybět zprávy od vás rady' Vedouci nám dal za úkol udělat_p]án o tom, jak iste se vypořádati sb svými ukoly óinnosti oddilu' Aleš coby předseda přetlu- a závazky icelostátni nre eao' p* iozaravnb močil úkol' dosedl zeširoka a řekl: své přáiele v sovětskéň svazu á ostatnich sociálistických státech' jak nastoupite do no ',co navÍhujet'e?" ,,Tobě se to iekne,'' podotkla olina, ,,my iai. iiii'' č.iáÁé váše zprávy onratem. navrhneme a ty nebudeš souhlasit-'' K tomu, ia* tento t*ot siňitě tuáemae piinli ,,Jak to on?" ozval se Mirek' .,Přece isme žet i př;břišt;m přiděloiání d'opísovataiských V radě
všichni!''
odzn'akúi'
začali jsme navrhovat' ale postupné doLiboř Hanák. dopisovatel č. 195' Fryšlák cházela slova a myšlenky se jóksi dřolily škole Ěme uspořádali turňai Ve - Na naŠI Každý Žjišťoval, že těch zkušenosti' o kteÍé stolnim tonise' ceitem se přihlásilo dvácet bys_e_mohlopřit,mocneni.. účástniků. Hráči bvli vylosbváni do dvoiic Vždyť mi z toho Íunkcionařen; ,'Děcka, a hráli takzvaným'vyřazovacim způsobem' Vlastně vůbec ilic neŽnámé," .hodnoiila si. Ň"iluosi nu"iouó;ti oróti sobě veÍi;ále' Vitéz tuaci Petra' ,.Yimel !g! se dělá plán7 Jak' se ooáriii oiproň,'pirigpongovou pálku a sadu jsme piipravuje schůzka? Vždyť my li zvolit ó ted' nevime. co s lim'"
se
necha
,,Mám nápad"'zvolál Marek' ,,zéptám se bráchy' ten dělal kdysi předsedu skupinové rady. snad si ještě na oěco vzpomene'" ,,Já mám něiakou knihu o Pionýrske orga. nizaci, podivám_se_do n_i,"přislibila
olina.
,,Vile co? Sežeňte všechno možnéo pr-áci oddilové ÍadY a přinesle to Žítra V šest večer k nám' Já půjdu za Milošem a zeptám_-se ho, jestli múžemeten plán přinést až přišti týden," zakončil radu Aleš' -DrUhý den jsme se opÍavdu všichni sešli u Aleše a hodně isme toho napovidali' Asi za dva měsice nám Miloš řekl:,'Kdvž za
mietn' aeioriu nejmoiiitl uýt'.át uéict'ni. LažoémU se turnai libil a už se iěšime na dalši akce
naši pionyriké skupiny; Libor KÍatochvíl. .l593
prahd + _ Nase zoš Piáminkové v Přa' která už minulý rok uspořádala pro děti sooitovnr odoolednó. si chc'e tuto traáaci udr' i!t' t i"t"" s; proto ;ešIi žáci této školy. aby ze 4,
iiuv.rous"ii sioil iiú
ii ire iiil..ti
ó námoÁe
v malovani'na chodniku'
vŽrušujici soutěž
o o o :,il#:i"|!iil*;ijfif]i'Ei:!"ť3l"",:' veny návrhy někteřých akci, které jste si pak Myslim, že se Miloš nikdy nedovi o našl dali do plánu sami' o to Vic Vás jojich usku- schůzce u Aleše. Tenkrát celá rada zatáhla tečněni bude téšit'Taky si myslim. že kdvž opravdu za ieden provař. Byl to dobrý první každý Vi, co má délat, tak to klape'" > krůček. Nebo nebyl7 Kronikářka Pavlína
Hra pro váš oddíl
zÁVoD
PLACH ETN IC srazte si v klubovně dva až tři sroly k sobé
na délku. Jejich spoiené desky představuji
hladinu iezera' Na ně postavte 30_50 kame_
nů (mohou to být pěkné kameny, které jste si
nasbirali na podzimnÍm výletě a podle atlasu hornin i Určili)' Ty kameny představuji nebeŽ' peané skalni útesy' Pak nakíeslete křidou na oba konce řady stolů obdélniky. To jsou při'
Každý hÍáčsi vystřihne z papiÍu malou ..plachetnici"' Je to obdélničekvélký asi
4 x6
cm a přehnutý papir do tvaru L' Na pla'
chetnici napište svoje staÍiovni čislo. Prvni
vYlosovaný záVodnik položi svoii p'achetnici do jednoho Ž přistavů a na signál stář{éra zá háji rYchlostni plavbu do přistavu na druhém konci stolů' Plachetnice smi být poháněna jen íoukánim' Když narazi na některý útes, ztroskotála a posádka ji musi opravovat. Io
znamená. že tomuto hráči připoČítáváme
30 sekund k čistémučasu za každé ztroskotáni. Vyhrává ten, kdo přepluje jezero nejrych' -zeÍleji Kresbá J' Tesař
22
vytrvatost a přesnost.
Ďetí Já"n-.Žirv u' Áeiilzriojsicn didiplinách. Ň"i"oisi .ái"á uvi o'pietárrovani, sh'azováni plethovek.'závody na'chúdách, sioky v pyt' iich. závodv n6 kólečkovÝch b;lslich- Diváci
l@"&
obrovské panelové. kolektorY vYbavené slunečnimi bateriemi. Ty vy5ílaji mikrovlnnými vysilačkami přeměněnÝ elektrickÝ proud na povrch planety- Menšími solárnimi kolektory jsou vYbavena vše
provádět objevná pozorováni. o jejich objevnosti se přesvědčítev zimě, na iaře a v létě, až budeta na steiných obiektech pozorováni sledovat změny
i nové jevy, až budote srovnáVat, hledat spoiitosti i návaznosti. které vám přiroda nabizi. Jakožto spÍáVníprůzkumníci tropú. a členovéexpedice pracujte pozoíně Tři slunce však neisou jedinÝmi zdroji světla, tepla a energie. Náčelník vel- a všechny poznatky zaznamenávejte do ké Planetárni Rady slibil pozemšťanúm palubniho deniku. Podzimni pozorování uzavřete'v prosinci. zatim nám své vý_ exkurzi do mist. kde se energie Získává sledky pozorováni neposilejte. z bouřkových mrakú. silnÝeh podmořskÝch proudli, větrú a z vulkanické čin- a co všechno můžetepozoÍovat na podzim? nosti. _ Žloutnuti a opadáVáni listi. dosud (Přejato ze zvtáštniho bulletinu ope-
chna sídliště i jednotlivá obYdlí an-
race B 8l )
Také vy, kdo iste založili expediění
ll. PŘlsTÁNí
kvetouci rostliny. podzimní houby,
odletv, přilety a přelety ptáků, babí iéto' sklizeň úrody a ovoce, znečiště-
PLANETAxORSEIx
t
NA PLANETĚ
$
Po nezbYtné karanténni dobé opusti-
la osádka Časostroie umélou sanitárni oběžnici a přistála na povlchu planety
Exodus. sláva, s jakou bYli pozemšťané přivitáni, prÝ nemá v novodobÝch dějinách Exodu obdoby. Velká Planetárni Rada vYhlásila tento d'en za Den země, velkÝ celoplanetární svátek. operačni štáb v ovo1kaÍu zaznamenal prvni dojmY človékamezi antropy. Nejvice je 2aujala výroba a vYužitíenergie. Na Exodu už praktickY neexistuje vÝroba energie a tePla spalováním ne-
rostnÝch surovin. Tím zmizela složitá těžba zásob z hlubin planetY a zcela bYl
vyloučen odpad zplodin do ovzduší. Elektrický proud pro velké vÝrobni
komplexY je ziskáván proměnou světelného a tepelného zářeni Tři slunci. za tim účelemje Exodus obklopen síti
?vláštnich orbitálních stanic. Jsou to
M'í:500 10m
sbor, budete zkoumat svou planetu. Mpžná že už touto dobou se Ve své ořbitálni laboratoři vznášíte nad plane-
tou, která nyní bude středem Vašeho celoročniho zájmu. Nuže, zkont.oluite
ještě jednou všechny planetárni přístroje, Vyhlede'te ten neivhodnějši terén a naved'te stanici na přistáni.
Jaké úkoly vás nyni čekaii? Po zevrubné prohlidce to bude nejdřive zmapováni oblasti průzkumu! Na plánku, nej|épe v měřítku 1:200 nebo 1:500' označte ohraničeni Žkoumané plochy a zak.eslete Všechno' co
pfo váš prúzkum bude důležité.Vzorový náčrtek jsme vám nakreslili. Najdete na něm ieden ze způsobú,jak pomoci busoly a dlouhého přováŽku můžete zakreslit terénni zajimavosti do plánkÚ' Až budete mít svou planetu zmapovánu' vlepte nebo zakřeslete mapku do palubniho deníku' Kopii tohoto náčrtku poš|ete k nám do redakce.
Při této i dalšich expedicich na vaši planetu v období řijna a listopadu bu' d€te zpracováVat podzimni podrobnou zprávu o biologickém a ekologickém stavu planety. za timto Účelem budete
Esč20ó-sKŘtvaNl ni přirody. nevhodné zásahy člověka do přirody atd' a Jaké potřebuiete pomůcky?
Kreslicí ótvrtky, pastelky. zápisnik. - dalekohled, fotoapaÍát. lupu, krabiě-
ky' klič k uróováni rostlin, ptáků, zvěře, hmyzu apod.
a chcete ziskat prémiový bod7 obdÍžiteho při závěfeěném hÓdno- cení za vysazený stromek' vYčiŠténi vaší planety od odpadků civiÍizace, sbě' semen na zimni přikrmováni ptactva a iiné činy vedouci k zlepšeni životniho prostředi' l to si zaznameneite do palubnÍho deniku'
Přejeme všem expedičnim sborům.
které už našly svou planetu, hodně zda' ru v jejich objevite|ské činnosti' Nezapomeňte poslat do redakce ABc mapku planety' l vy čtenáři' kteři jst6 se ještě nepřihlásili' máte možnost založit svůj expedični sbor. Podmínky najdete Vo 2. éÍsle ABc.
Štáb operace B 8l Kr€sby Heda Vilgusová
23
S ponorkou:a hlinÍkem Pgal se rok 1942. Po odvážnéa ne-
bczpečné plavbě napříč oeeánerrl se
u pobřeží Long ls|and v ranní mlze
vynořila nacistická ponorka a z ní na břeh vystoupili čtyři diverzanti' V je-
jioh tlumocích byly silné časované ná|ože' kieré měly být položeny do
nejcitlivějšího místa ameyického le_ tockého průmyslu: Nikoliv do toVárny na letadla, nýbrž ke kabelům přivádějícímproud pro-obrovskou hliníkárnu v Ténnessee. Dábelský pláh poěítal s tím" že po výpadku eloktřinY ztuhne
v nepřehledné řadě pecí na tavení hliníku kov i s elektrodami v jeden
celek' A bez hliníku se letadla vyrá_ bět nedají. Agenti byli zneškodněni' Jen tak sé svět dozvěděl' jak nesmírně důležitouroli hrajo pro moderní Švětlehounký kov. objevený teprve před sto padesáti roky.
co je to hliník? do dlaně hIst
Nabgř6te-li
půdy,
bud'te si jigti, žédřÉítev ruco i špetku hliníku, protože se v zemské kůře po_ dílí|ednou dvanáctinou. Jenže z nejěastěii používanérudy - bauxitu se ěistý hliník podaří vyrobit V elekt_ rolytických vanách jen s vynaložením mimořádně v€lkého množstvíelekt_ rického proudu. A to jé také důVod'
přoě se hliník začal vyrábět ve veltr kém až před padesáti lety. kdy začaly ve sVětě vyrůstat velké elektrárny' Učébnice prozrazuií, že hliník je namodrale bílý lehký kov s bodem tave_
ní 66o'C' dobře vede elektrický proud i teplo. Uplně ěistý hliník je
u tepelné namáhaných součástínadzvukových letounů. A tak bychom mohli pokračovat dále. od lghouč-
kých a lesklých íólií (známého aloba-
lu} přes hliníkovépanely, 2 niehž se
sice skvělým Vodiěem eloktřiny, alé sastavuiÍ pláště výškových budov, je tak měkký, že se dá krájet noží_ ozdobné a izolaění stropní a stěnové kem' s takovým materiálem by t€chdesky. bychom se dostali až k hlinínika mnoho nepořídila. Brzo se přišlo kovým pancéřůmnejmodernějšíoh na to, že stačípřidat k hliníku jiné tanků. Hliník umožnil stavět lehké
kovy' které mu dodají pevnost i další stroje a nekorodující konstřukce. Hlioenné vlastnosti. S křemíkem a sodl níkovévýrobky se válcují, lisují, kem tvoří hliník try. gi|umin. který je odstřikují do íorem a vytlačují v nejbái6čně tekutý" zateče i do nejsloži- Íozmanitějších proÍilech. A tak se tě'jších Ťorem a tak se třebá dají odlé- nejmladší kov rychle vyšplhal v žeVat tvarově nároěné bloky automobibříěku světovó spotřéby na druhé lových motorů. S 3'5 9o mědi a o'5 9o. místo po oceli' Letos vyřobí světové hořĚíku vzniká lehká, tvrdá a cheňic_ hlinÍkárny asi 20 miliónů tun hliníku. ky odolná slitina dural, z nížse vyrá_ Můžemebýt hrdi, že i u nás tavíme bějí let8dla, závodnÍ kola a automobivlastní hliník v moderní hliníkárně ly' s niklem a titanem vzniká hidu_ v Žiaru nad Hronom. Nedávno tu vymin, který se ve velkém uplatňuje tavili dvoumilióntou lunu!
Ý ň€z €loktloIyzétem ná ýý.obu hliniku
I
[ylličník hlinitý
Hlinílr
t
50 až l00 tisíc A
Z čgho se hliník vyrábí? Cihlově červený bauxit, který pro naši potřebu dovážíme z MLR a z Jugoslávie, vystačísvětu i při vzrůstající spotřebě na někollk sét let' Jenže větší ěást bauxitovÝch zásob l€ží na Jamajc€' v Guineji a v Austrálii; SSSB, USA a Evropa jsou na tuto
rudu poměrně chúdší.Bauxit obsahuje aŽ 55 o/o kysliěníku hlinitého a ten se z rudy zígkává několika odlišnými postupy. V ziaru nad Hřonom bauxit neiprve rozemílají spolu s Vápencom a sodou V obÍovitýoh kulových mlýnech. Až do dneška jimi prošlo tolik vagónů bauxitu' že by zaplnily obě koleje ná trati z Prahy do Leningradu a zpět! Rozemletá ruda sé spéká v rotačních pecích' Ze spečených kousků hlinitanu sodnóho se pracně louží' kťystalizuje a vysráží hydÍoxid hlinitý a z něj se v jiné rotačnípeci ,.vYkalcinuie" bílý prášek _ kysličníkhlinitý' A ten teprve putuje do někteÍé 2 baterie elektrických pecí. do tzv. elektrolyzéru.
Tajemství olekt'olyzéÍu Elektrolyzér' neboli pec na redukci
:,i
r,i;::.1i. l,.l:,t,r,i',i::1.
Ň
kysliěnÍku hIinitého, objevili nezávislo na sobě v r. 1886 Fřancouz Paul Héroult 8 Američan challes Hall. Jak ukazuje kresba ,i pohled do haly elektrolyzérů v ziaru nad Hronom, podobá se elektrolyzér ocelové vaně zapušténédo podlahy. Jéjídno i stěny jsou zhotovsny z ělstého uhltku gřaÍitu - a je na ně připojen zóporný pól. Celá vana, chráněná pláštěm, tak tvoří zápornou elektřodu neboli katodu. vana se naplní řoztokem soli, tzv. kryo|itom, kteřý v sobě při
teplotě asi 95o "C kysličníkhlinitý řozpustí. Shora do lázně zasahují zvláštní uhlÍkoVéelektrody s klad-
ným pólem, tzv. anody' Napětí ie neobyčeině nízkéobvykle jen 6 voltů. zato proud hltá pec v nenasytném množství_ až 1oo tisíc ampérů"Tak velký proud už nelze přivádět kabely, nýbřž mohutnými měděnými a hliníkovými pásy' Pec temně hučípod náporem přoudu a obsluha nesmí mít na ruce hodinky; mohutné magnetické pole zasa' huie celý prostor Výrobní haly. Do|e u dna vany se hromadí čistý hliník {asi 99.6 o/ol a čerpadla iej odvádějí
V okruhu pece
mnohaletém výzkumu se V příštÍm roce poprvé ve Francii' Anglii a USA začne vyrábět hliník z domácích kaoA nal(onéc o hliníku línů.jílůa uhelných břidlic metodou bez bauxitu! nazvanou,,H-plus", Naproti tomu největší sovětský hlio hliníku se dnes právem říká, že steině surovinou. nikárenský kombinát v Bratsku si-Vy ie strategickou jako ropa. A zřeimě po vzoru těžař- stačís vlastním bauxitem, náš ziař ského sdružení zemí vyvážejících nad Hronom má díky socialistické inropu (oPEC} si nedávno iedenáct tegraci zajištěn zdroj bauxitu od nazemí vyvážejícíchbauxit, většinou šich sousedů na dlouhá desetiletí. chudých. vytvořilo bauxitové sdruže- cesta k hliníkovým domům, vagóní lBA. A přotože ovládají 75olo pří- nům' sklápěčkám. lehkému nářadí rodních zásob, diktují si i ceny. Proto a nerezivějícím stavbám mostů, stosi země' kteřé musí Všechen bauxit žáÍůa věžíje tedy oteVřena. ln9. JAN TUMA dovážet, vytvořily protizbÍaň' Po ně méně energie než na vytavení čistého kovu z bauxitu'
irM
r1
-_
--wri_
.Í_{ ú",i
4 I
do slévárny, kde se ještě před odlitím
do pánvÍ přidávají potřebné legující
prvky. Na výrobu jednoho kilogramu hliníku se spotřebují zhruba 2 kg kys-
t
--=
ž' óE
o-
!
ffi"
rÉ${!9'MŤ l l :t:.!:;. '
ličníku,,,upálí" se o.6 kg 9Íafitu a vyčerpá se asi 0'o8 křyolitu' kteřý Vyřábíme z kazivce, přotože V přírodě se těžíjen v Grónsku' K tomu všemu
se a|e spotřebuje 18 až 23 kwh
elektrické energie' Proto ie každá hli_ níkárna bumbrlíókem, hltaiícim ve dne v noci nesmírné množství energie.
l{linikov* crlg:aChy vlastně akumulátorem elektřiny. V tuně starého hliníku (např. ve 'sou kabelech' vracÍch leVyřazených
tounů, blocÍch motorů. a|e iv hliníkových plechovkách) ie skryto nejméně 1 8 ooo kilowatthodin' které do ní výrobce musel kdysi Vložit. Proto se dnes začíná organizovat sběr hliníku'
kterému hliníkárny říkají',městská ruda"' Na její přetavení a vyčištění se samozřejmě spotřebuje nepoměr-
bs
"<Éiil#É
---
*ffi
oívČícHpŘÁrui
Z KUCHYNE
Prošíuanékabátky
' _. či Vestičky. do čtverců, kosočtveřců, pruhů . - - To ie mladá móda posledni doby. A nemusite litovat. že se v našich obchodech pÍošivaná látka nesežene' při tÍošéšikovnos ti a tÍpělivosti není tato móda nedostupná ani vám. Mateřiál můžebýt iakýkoliv _ pestré ěi iednobarevné plátno, popelin. krep, dyftýn. iemný manšestr, samel. Pak ieště silonový vate lin a látka na podšivku. spotřeba je od každéhomateriálu (tedy vrchni látky, podšivky a vatelínu) asi 170 cm při šiřce
látky 90 cm_ Nastřiháte si přibližnédélky jednotlivých dílůkabátku a naÍýsuiete na ně krejčovskou křídou ětverce či pruhy. Ty pak zároveň s Vatelínem na stíoji prošijete' Před přošíVánim můžete Vatélin s vrchní látkou lehce sestehovat, aby se vám při šiti neroziižděly. Na takto připravený p.ošitý mateÍiál pak po' kládáme iednotlivá dily střihu, překreslíme a Vystřihneme. sešijeme kabátek, zvlášť vypracujeme podšivku a do ušitého kabátku ji vešpendlime. Dohromady pak obvod kabátku i rukávů olemuieme šikmým proužkem. bud'ze stejné látky, nebo ozdobným kontrastnim- ze steiného mateÍiálu pak ušii€mg úzkédutinky, které ozdobné našijeme na okraie kabátku iako vázaéky misto zapináni. pokud ovšem nějaké zapínáni chcem€' kabátok můžezůstat i Volný' bez zapináni' Prošívaný kabátek ěi vestičku samozřeimě nemusito šit pouze iako vycházkové oblečeni, použijete li jiný materiál, napřiklad světlý popelin, můževám sloužit jako domácl převlek přes lehké nočni prádlo před spanim a podobně. To už abl záleži ien na vás.
1:í(
/
\
t
I
)
t
?
I ?D.
Z,D.
Í- I I
ZDRAVI _
zÁrlRo pŮvneu Tělesná hygiena {r!; 7l\
základním požadavkem' bez něhož je Vlastně celá hygiena nemyslitelná, je naprostá čistota celého těla' Té dosáh-
neme každodennim koupánim nebo
sprchovánim. Musime si uvědomit' že celé tělo má stejnou potřebu čistoty a že zásadně nelze 2anedbáVat nékteré jeho části pod záminkou, že ',to neni vi-
děl" nebo že,,jsme se dnes ani tak
moc nezašpinili''' MYli Íukou po použiti toalety, před iidlem a po jidle nsbo po ěinnosti, při niž se nám ruce znečisti, io
26
je samozřeimost, o které snad není tře-
té ručnikem osušime- Čas strávený ve
bené, to je koupáni ve vaně a sprchová ní' Větši uvolněni přináši vanová koupel, zvláště je-li přijemně teplá. kolem 36 37 c. Do Vany napouštime nejprve vodu vlažnou' aby se nám V koupelně nevytvořily nepřiiemné páry. a teprve
chujeme. K večerni oěistě celého těla se neod myslitelně. druži oóistó obličeie- zaslou_ ži si pár samostatnÝch slov, hlavně pÍo
ba se.miňovat_ Totéžplati o pravidel' ném čištěnizubů nejméně dvakÍát den' ně. o nutnosti mit vlastni čistý ručnik, žinku, kaítáča ostatni toaletnÍ potřeby' Víaťmese Však ke koupání samotné mu' Jsou dVě možnosti' asi steině ot}li
potom horkou. Nezbytnými pomocniky při koupeli isou kaítáč. mékká houba, žinks, pemza a toaletni mýdlo. osvěžujici účinky maii i různékoupélové přisady. jako ie napřiklad přisada heřmánku. Vonné soli nebo ob|ibené pěny do koupele.
Nejpívo si umyjeme mýdlem obličej, opláchneme iej Vlažnou vodou a potom myieme celé télo. ieho jed.otlivé části n]ůžeme i promasiÍovat a prokrvit kaftáčem_ Nakonec se osprchujemé a Íro-
vaně by noměl překročit patnáct minut' V posledni době přicházi 5tále vice do obliby sprchování, pÍotože je to výkon jednodušši'krétšia mnohdy dostupnějši. l tehdy př.icháei ke slovu mýdlo a žinka' již se namydlime, ka.táčem pÍomasilujeme celé tělo a ospr-
to. že v tomto sméíuse velmi často hřeši' Před spanim je vždycky bezpod' minečně nutné odličit oblióej a dÚkladné jej vyčistit. To se týká h|avně těch staršich. vás' které už občas ličeni po_ uživaji' ale.ieště se jim nevžily potřebné návyky' Neni nic horšiho a pro vaši pokožku škodlivěišího než ulghnout s ná_ nosy ličidla, pudru' očnich stinů a iiných krášlicich pÍostředků. Tak jako celý
organismus potřebuie si i pokožka
v noci oddechnout, volně dýchat a cel_
kově se zÍegeneÍovat.
-peu_
BIBI
RADi
Milá Zdeňko, obávám se, že jsi se stala oběti něiakého žertíku, neispiš svých kamaÍádek nebo někoho. koho bys velice snadno poznala po hlase' ona (či on?, ale tomu nevěřím) ti anonymně napiše, sděli ti V dopise. že mu máš odpovědět po te' lefonu, a pak ti stejně anonymně zate lefonuje. A náramně se bavi. Proto samozřeimě nemá zájem. abys hned pokládala sluchátko' to přere přijde o ce_ lou legraci. A přotože ty jsi sluchátko Vždycky položila, což bylo mimocho
dem to jediné spíáVné řešení, tak ji
psala svou zpáteční adresu' Tvúj dopis se mi totiž nesmírně líbil, moc mé proto mÍzi, že jsem ti nemohla odpovědět hned a tíošku šiřeji. Jestli mi opravdu napišeš, jak to dopadlo s tvÝm hledánim doložky, zkus si pře.| ódeslánim ještě jednou dopis zkontřolovat, zda má všechny náležitosti, tedy včetně Žpátečni adresy' ona totiž zbrklost a řoztěka' nost ie nejóastějši přlčina tvých nesná zi' Proto ty zvlášť pamatui při iakékollV činnosti, i té nejběžnějši' na staré zná
mé,,Dvakíát měř, iednou řežl" Moc
V tom
dÍžimpalce a ahoi.
:
Y
*;,%"
#"'
,..,
ti
Bibi
,
,,
\#,
zE STARÉ sPoNY '''
:;r ,i.
si snadno uděláte moderni úzký
pletený pásek' Můžebýt z hrubé silnéj-
ši vlny, provázku, bavlněné konzo|ové šňůrky, tenkých koženych řeminků, Žkrátka z čeho Vás napadne' Pásek můžebýt išiÍši, přidáte li dalšl dvojici
(připadné ie či ho) to zase bÍzo omrze' lo' Bud'ráda, jsou i horši způsoby, iak si šňůÍek,hůře se však proplétáVYstřelit Ž kamarádky' A hlavně Vů. bec o tom s nikým nemluv, zapomeň na to a nepátÍej po tom. kdo to byl. To by byl jen dalši zdroj zábaVY na tvůi účet. A uplně na 2áVěÍ' to ien mezi námi. nezavinila sis to tak tÍoškusama? Vždyť i ty jsi mi svůj dopis poslala anonymně! Ahoj. Milá Evo z ostravy, škoda, že jsi mi při sVé ŽapomnětliVosti (nic iiného tvá sml]la neni) nena-
aaaaaaaaaaoaoaooaaaoooaaoaoooooooaaaooaaaaaaaooaooaaoaaaoooaoaaa
DoMÁci cnLÉB Dřive si na Venkově každá
rodina
pekla vždy jednou týdně svůj vlastni chléb- Dnes je tato náročná práce diky qbchodni siti nepotřebná. a tak uměni pect chléb pomalu upadá V zapomněni. Připomeňme si toto dávné uměni dvě' ma recepty' kteró mohou zpestřit Váš iídelniček. Jediné. s čim asi budete mít
trošku problém, .ie potřeba mouky.
žitné
Receot orvní - Potřeby: 250 9 Žitné mouky, 200 g hladké mouky, asi 5 g kvasnic, 1 kávová lŽička soli, 1 káVová lžičkaoleie' 2_3 poléVkové lžice Vlažného mléka, 1-1'5 dl vlažné vody,
špetka cukíu' oba druhy mouky smicháme na Vále se 5oli a rozhrneme do kruhu, aby nám
ohÍaničovalvolný přostředek. Dopro střed nadrobno nalámeme droždi, po' prášime cukÍem, zalijeme mlékem
a olejem a promicháme v homogenni těstičko. Nakonec do něj přimiclráme trošku mouky z okolí. celý Vál překryje
me čistou utěřkou a dáme do tepla ky-
nout. Až kvásek zdvojnásobi svůj objem, promicháme ho s ostatni mou
kou a přidáme tolik Vody. abychom zis kali těsto dostatečně tuhé a přilnaVé' Hněteme ho asi 'l5 _ 20 minut, pak ho zpřacuieme do koule, překryieme utěÍ kou a dáme znovu do tepla, až vykyne do dvojnásobného objemu' Těsto pak dáme do máslem Vymazané a pomoučenéformy a pečeme l_1'l. hodiny V tíoubě neivýše 180'c teplé' Po upečeni potřeme celý chléb teplou slanou Vodou, aby kůÍka přiliš netvídla.
Recept dřuhý
Potřeby:1 kg hlad_
ké mouky (l5 dkg -žitné.85 dkg pšenió
ne), 5 dkg dÍoždi,3 lžice Vlažnéhonr|é ka' l káVová lžičkacukru. 3 káVoVé lžič ky so|i, 3 lží6esekaného kminu, 3 lžice octa. asi 1 dl piva.4 dl VlažnéVody' Z cukru' mléká, kva-snic a asi lŽičky
mouky si připravte kvásek' Mouku
sj
dejte předem, nejlépe přes noc. nahřát
Pak ji promíchejte se soli a kminem. přilejte kVásek. ocet, piVo a vodu smi' che.ite' odměřte této směsi půl litru a přilejte k těstu' To důkladně píopra'
cuite, pak ho nechte v mise asi půl ho diny kynout a Žnovu propracujte. Vytva rujte bochl1ík, položte na pomouóeny plech a nechte ještě asi 20 minut kynout- Pak ho potřete vodou a deite do Íozpálené t.ouby péct. Asi za deset minut V troubě snižte teplotu na minimum a při táto nizké teplotó dopečte chléb asi 'l,5 hodiny' Hned po Vytaženi z tÍou by ješté ho.ký bochnik znovu potřete vod
o
u.
27
,,BVlo to V roce 1912, právě V době, kdY jsem uvažoval o svó dalši budoucnosti' když jsem poprvé spatřil sklárnu' Ještě dnes mám před očima obraz zakouřenóho černéhoVnitřku staré huti v Herálci a citim v sobě ten mocný do jem, kterým na mne tehdy zapůsobila. Byl to neopakovatelný, hluboce se do
mysli vrývaiici zážitek. Cerné trámy,
plné usazeného rmutu a sazi' podpiraly nevysoké zastřešeni dilny, do temného zakouřeného prostoru vpada|o úzkými okny prudké slunečnísvětlo- S Ůžasem
W
jsem přihližel tomu, jak skláři ručně
l.iffiil
zhotovovali sklenice' U sálajici pece na-
.v:", Lr'#l.
'..*6.;3di"
'gW
ffifuffimnnn*É Mistři ohně apíštal vého nebo hruškového bývaji sklářské
formy, přesněji tváÍnice' jsou ale také formy kovové. ze směsných hmot (Pe col) nebo z kamene (mástek). Pro ručni výrobu užitkovéhoskla se tvárnice zhotovuii podle papirového střihu ve Íormárnách a pro strojni výrobu podle dřevěného nebo sádrového modelu ve slébral ohněnr ozářený muž sklovinu' pro' šel z temnoty světelným proudem slu nečnich paprsků a pak s obdivuhodnou pÍo mne dovednosti válel sklo, nafukoval piŠťaloubublinu a íormoval ji do tvarU nádobky. Tento světelný cloiem, toto střidáni tmy a světla. V němž se lesklo tvárněné žhavésklo - to ro2hodlo rázem o mém dalšim životě' Nedal jsem se ničim zadržet' Tak jsem se stal sklářem'" (Tak na sVé sklářské zaÓátky vzpominá zakladatel škrdlovické sklářské hutě Emanuel Beránek)' Vite. co je to svalák? Nebo co je to klapačka. Vidlička či koláč? V našenl putováni za sklem a jeho tvůrci nezna nrená svalák svalnatého muže, který by do pusy. neboli ,,klapačky", cpal Vidličkou třeba makový koláč. Zeptále'li se totiž sklářů. či správněji Íoukačůskla, co tyto názvy znamenaji. odpovědi vám, že svalák ie iedno z mnoha dřevěných nářadí a pomůcek poUživaných při ručni výrobé skla. Sklovina se tavi při teplotě 1430'C v pánvich, nebo v tzv. vaně ve skláiské tavici peci' Pracovnimi
otvory nabaluii Íoukačiskla žhavou
sklovinu na sklářskou pišťalu do tvaru kuličky. které řikaji baňka' TU le potřeba upravit do žádouciho tvaru' Provádi se to svalákem, pomoci něhož se sklovina vytvaruje, sváli' ořevěných nářadi je používáno vice, např. ž|ábek a podValák, hladitko. tlačák' ze dřeva buko-
28
várnách. Při zhotovování čišekna nožce neboli
stonku se použivá dvou podlouhlých prkének zvaných klapačka. Dokončenou číšku.ale také jiné výrobky, odnáši
sklářský pomocnik _ odnášik - do chladicí pece. Jedno z ta(ových odnášecich nářadí se jmenU.|e vídlička.Je to
kovová tyč. na jejimž konci je jeden až dva tenké kovové drátky' Kovových nářadi a pomůcek je také celá řada: pinzeta' nůžky'skřipec. naběrák, ale laké hák. sochor apod. Některé maji mnoho podob, podle způsobu užiti. Zhotovuje se také sklo bez pomoci tvárnic, pouhým pohybem rukou, Íychlým roztáčenim pišťalY, jeiim rozhoupávánim a nalepováním dalšískloviny.
Po ukončeni směny skláři přikrýVají pracovni otvory tavici pece půlkruhovou šamotovou deskou zvanou koláč' U každéhootvoíu pracuje jedna dilna
neboli četa o třech aŽ šesti sklářich. Vedle užitkového skla, jako jsou růz né skleničky, čišky,vázy, misy a řada dalšich výrobků. se zhotovuje i sklo de korativni a umělecké' To však dělají po_ dle návrhů sklářských výtvarníkůjen ti neiŽkušenějši a nejzručněišískláři. Je jich smysl pro křehký materiáI, znalost nových technologických postupů i té_ měř zapomenutých hutnich technik, a především je.iich vrcholný technický výkon při tvarování skla z nich čini skulečnémistry svého oboru. A tak několik z nich je nositeli čestného titulu mistr umělecké řemeslné pÍáce' který udili nejÍůznějšim rukodělnym pÍoÍesim Ustředi uměleckých řemesel ve Škrdlo. vicich na Zd'ársku. Ale i v jiných sklárnách se vyrábi de-
korativni
a umělecké sklo. V
Výroba číškyna nožce
sklář J. Beránek ze sklář ské huti vé Škřdlovicích při hutnim dekorování skla
NávštévníkůmvýstaVy ze nit 80 předváděli učňové novoborských skláren výÍobu sklenéných Íi9Urek
záběí ze stíojní automati' zované výrobv skla
Pracovní montáž experi' mentálniho osvětlovadla výtvarnice Roubíčkové
mnoha
sklářských hutich na Novoborsku v Lu žickych horách si naši předrrr i zacrnajici výtvarnici nechávaji zhotovovat své ná vrhy, ať už jsou to dekorativni předmě_ ty, plastiky. expefimentálni osvětlovad la' dělici stěny či lité okenni výplně' Nový Bor 'ie městem, v němž sidli nej větši výrobce užitkoveho skla v našr re publice. Je jim oborový podnik crysta_ lex' Generální ředitelství sklářského průmyslu v Novém Boru řidi i dalši
sklářské podniky: Kárlovarské sklo _ Moser v Karlových VaÍech, Ceský křiš-
ťál v Chlumu u Třeboně, sklárny Bohe mia v Podébradech, Moravské sklárnv v Květné U Uherského Brodu. Tradičními skleněnými figurkami zhotovovanými'nad kahanem je proslulý především Zelezný Brod' zhotovuje se tam však iumělecke lité sklo, zejména podle návrhů sklářských výtvarniků manželů proŤ. stánislaVa Libenského a Jaroslavy Brychtove. Zejména v posledni době se sklářská Výtvarná di|á
uplatňUjí při rozsáhlé výstavbě naší země jako ozdobne prvky mnoha kul_
3 turnich i účelových staveb (např. praž_ ského metía)- Jsou projevem velkého mistřovství naŠichsklářů. Mnozí z nich jsou vyučeni V odborných učilištich
V dnešním putování za sklem, hmotou uměle Vytvořenou lidmi již před pěti ti
síci lety, jsme ale chtěli upozornit pře_ devším na sklářskou proiesi Íoukače
skláren nebo absolventi sklářské prů myslové školy v Novém Boru. Ta ie za a technologii pro
skla. která vyžaduje cele chlapy, neboť sklo a pištala 'je takové potřebuji' Přes to. že sklo je velmi křehky material.
sklářský průmysl, ale je v ni i odděleni hutniho tvarováni skla. Vedle ručni výroby užitkovéhoskla je sklo vyráběno i pomocí poloautomatů, automatů a také na celých automatic kých linkách' Automatizace sklářské výroby se týká předevšim lisovaného skla pro domácnost i stavebnictvi a skla ta-
Sláva a věhlas českéhoskla, trvajic! iiž celá staleti, není samozřejmě jen di-
měřena na chemii
bulového-
UžitnéVlastnosti skla. z nichž mno_ hých se Íepfle učime využívat,čini ze skla jeden z rozhodujícich materiálů bu doucnosti' Proto se také staré sklo Vykupuie iako cenná dÍuhotná surovina.
lem jedince, ať už VýtVarnika nebo Íou_ kače skla, ale celého kolektivu pracov níkůsklářských huti' od kmenaře, taviěe, formáře, ale také huťmistra, techno_ loga až po pÍacovniky v manipulacich
a skladech. K nim pak _ při zu řada dalšich - patřinapř' sklářských pracovniků. brusičů,
šlechťování skla
rytců a malířů skla' Ale o nich a o řadě různých zdobicich technik zase přiště. MICHAL GELNAR .
Foto Karel KaliVoda a Vladimíí Vvmazal
29
kÚm a iak se o nás pečuie' Neni důležité,Žda si své ořišky tÍháň na stromě nebo si ie b€řu z lidské íuky, důležitéje" aby byly nezávadné,
zkrátka aby to byla potrava, která mi svědčiNeni důležité,šp|hám li po stÍomě nebo po zařizeni lidského bytu, důležitéje. abych měi
dostatek pohybu' A tak dá|. Podstatné ie hlarně jedno _ když už nás někdo vychová,
Moji milí piátelé' často od vás dostáVám dopisy' v nichž se zamýšlíte nad budorcnosti nás 2viřat _ a ne_ jsou to Vždycky dopisy optimistické. Vaše ná-
zoíy se velmi liši, a tak jsem si řekl, žéje
načase, abychom se k nim Vyjádřili i my, vaši
zviřecí přátelé. Nemohu sice mluvit za vše' chny. ale přece.ien si myslim' že mám právo se ozvat' Mnozi z vás důrazně p'otestuji proti
chovu zviřat v zajeti. Soudi stroze, že'zviřata patři do volné přírody, kdežto V 2oologických .ahíadách nebo dokonco v domácnostech jsou nešťastná. To ie pravda. pokud jde o dospělá zvířata odchycená v přirodě a držená v nepřiznivých podminkách, napřiklad v těs_ ných klecich. za nás, mlád'ata odchovaná člověkem, však mu9im řÍci. že to neplati. My jsm€ totiž velmi přizpůsobivi a dovedeme při_ Vyknout Velmi řoŽmanitému prostředi. P.o
mne napřiklad je docela přirozené spát na
polštáři, dokonce i v lidské posteli, a kdybych se ocitl sám v l€se, byl bych asi moc neš{astný. Našim životnim prostředím je totiž to. ná kteÍési zvykneme V m|ádí' Jsme_li vychováni V lidském bytě, st€ne se našim domovem, a zdratime li ho, je to pro nás stejné neštěstí jako pro Žviře vytostlé v lese zaieti' Nefií ledy důležité,kde žii€me,.ale iak to píosiředi Vyhovuje našim přiroŽeným náro
měl by se o nás staÍai po celý náš život! My si totiž velmi špatné zvykáme na změnu majitele' Už samo přemistění do zoologické zahřa dy nebo jiného zařiŽení je pro nás velmi svízelné. pÍotože představUje příliš mnoho zmén najednou _ změnu píostředl' denniho režimu i lidi, s nimiž máme co dělat' ovšem daleko hořši ie to, co je dnes v módě - vypuštěni do volné přírody. My se neumime stařat sami o sebe, neznáme své možnosti a své nepřátele. Vyrůstáme'li v přiÍodě, naUči nás mnoho rodiěe, ovšem Velká ěást mlád'at zaplati první měsice školy života Vlastnim životem. Jenom čáŠtpřBžije a naučí se všemu potřebnému. Mlád'ata vyrostlá v zaieti nemaii žádnou šanci' Nevědi. kde najit potravu' kde se schovat, jak se chovat Vůči divokým zvířbtům, koho se bát. a jak se b'ánit, a tak většínou skonči život hned v píVnich dnech po vypuštění' Proto se neuiimeite zviřat jenom načas, už předem rozhodnuti, žo je pozdéji vypustile do lesa' To je lepši ie nechat hned zahynout. Píotož€ odchovat mládě a připravit ie na život ve Volnosti, to chce mnoho ča$u, Žnalostí a zkušenosti. což vy většinou nemáte' Ujmete_li se zviřete, slarejte se o ně dobře po celý život' Bude u vás spokoiené a v daleko většim bezpeěi než na té,.z|até"svobodě.
',""YÍ"o,""ii,:;
s**#
lidské podoby'
Na
léto nebe2pečnécestě se musi celá káÍavána vvpořádat s nejednou
nástrahoU
přirodv
i s kouzly kíálovny ze
NENECHTE s! UJíT film režiséraSama
Wanamakera Sindibád a tygří oěi. sin-
dibád se ucházi o ruku pÍincezny Farah' Princ
Kassim 9e má V
té
době stát kalifem, ale
jeho nevlastni matka prosaŽuje zenobie
svého vlastniho syna
Rafiho' Využije svého čaíodějnickéhouměni
a proměni Kassima V opici- Faíah a jeji strýc žádaji Sindibáda. aby iim pomohl Kassi-
ma zachránil' sindi-
bád si vzpomíná, že na
30
l(ateřinsl(á ieskyně
Mezi množstvim ieskvni MoraVského krasu
je i Kateřinská, s největši podzemni pÍoslo
Íou.VanoU HlaVni dóm' RozměrY
tohoto
dómu jsou opíavdu nevídané: délka 97 metÍů,šiřka 44 a Výška 20 metrů. Na jeho stěnách
je zřelelné zvíásnění vápenců,2 kteíých byly tYto jeskyně vytvořeny' Kíásou však vyniká NoVá jeskyně se stalagmitovým lesíkem, K'al Várji a sintrovými náte-ky VYmodelovanou Ča_ řodějnici opiráiíci se o hůl. KÍomé toho pře_ kvapi mnoŽstvi malých jezírek, které odborni_ ci oznaóuji jako sintrové misky; sintr je i podstainým jevem na stěnách v Dómu chaosu' Kateřinská jeskyně mé ještě několik dalšich prostoÍ' které Však dosud nejsou přistupné' Jednak proto, že jejich průzkum nebyl dosud ukončen. a také píoto, že někteÍé ležína po ruchové zóně. To je připad jeskynniho bludiš tě, které speleologoVé nazvali DantoVo peklo' JIST-
Pokud vám nenapovi obrázék, prozradi tajénka iméno našeho po spolitě žijiciho ptáka' hnizdiciho ve staíých stavbách, ve skalách a sta rých dutých stromech. V zaieti se snadno nauči několika slovům'
voDoBovNĚ: A' sPZ aut okresu Rvchnov nad Kněžnou' _
B.
Elektricky nabitá částice. - c' Epická báseň. _ D. Tajenka- _ E. Spo;ka souřaQicr; citoslovce vrčeni' _ F' osobni zájmeno; Ženske iméno' _ G' cást zVířeci tlamy' polni plošné miry (slovensky)' _- H' Ka.abáč použivaný při pomlázce' SVISLE: 1. Slovensky řeka' _ 2- Hromada; uzlik v tkanině. - 3. Denni tisk. _ 4. Klenot. _ 5- Druh palmy' _ 6' Trhat' _ 7' souhvězdí iižni oblohy' . 8' chemlcká Žnačka eíbia' éw Pomůcky: B lon' _ 2' Nop' _ 5 Areka'
nobie. Ale ledová jes' kyně se bliži, a tak se snad podáři Kassima znovu změnit v člově-
ka...
POD
zEMí
o xŘíŽovKA o KŘíŽovKA o
svých cestách slyšel
o mocném kouzelniko_ vi Melanthiovi. Vypravi se za ním a prosi jej o pomoc. Melanthius iim poÍadi a vVdáVá se s nimi na sever, kde v ledové jeskYni může Kassim znovu nabýt
svĚT
'MAL-
B
c D E
Í G H
KOLEM
sVĚTA
Pňl DEŠTlvÉMtřéninku na letošní belgickou automobilovou Gřand Prix, kteřou j$me viděli i na svých obřazovkách, vyzkoušela fi.ma Goodyeař na svých pnéumatikách zcela nový vzořek. Expgřiméntá|nÍ gumové válce v}rvinuté v Ac]onu po zkušenostech získaných v motocyklových závodech a.a spoluúěasti světového šampióna Kennyho Robeřtso (UsA} skuteěně odváděly vodq mnohem lépé ňež dosud používanévzory a automobily jimi vybavoné dosahovaly mnohgm lepšíchčasůnež vo'y obuté do pneumatik se starým designem či konkurenčních michelinů. A tak |e pravděpodobné' že se s nimi budeme selkávat i nadále.
-mtn-
:l
Plovouca GHLA'DNlČKoU i sklodem je možno nazvat velkokaPacitní támořský t.anspoÉéřtypu Karl Liebknecht' postavoný v loděnicích NDR- Lodě jsou součástí rybolovné flotily. od kteŤé přejímajík dalšímupřevozu úlov6k vo Íolmě mÍa.ených pitnou vodou' potřavinami ryb' .ybí moučky nebo konzořv a zářovgň flotilu 'ásobují i obalovým mateÍiálem. Nakládka je moiná .e ětyř lodí souěasně' a to až do výše
II
cvRČEK METEoRoLoGEM? Břitštívěd_ ci po delšífi studiu zlistili, že by cvrčok mohl býl do listé miry nápomocný me_ teořologúm pii předpovídání počasi' odbo'níkům totaž neušlo, že počet speci-
íických zvuků' kteřé cvřčkovévydávají. závisÍ přesně na teplotě vzduchu. Vědci
tuto .ávislost
důkladně přostudovali
a séstavili tabulku Írekvence zvuků vydá_
vaných hmyzem v závislosti na teplotě atmosÍéry. s nimž je moino poměÍné přesně určit i teplotu' iaká bude následu_
iícíhodne.
-tř-
1ooo t nákladu za hodinu. T.ansporté.y tohoto typu mají délku 152,3 m, šíii22,2 m, ce|kový obsah chladí.enských věžÍ|e l3 ooo m. výkon hlavní pohonné jednotky je 6615 kW (9ooo kl' .ychlost 17'2 utlo o plavební řádius do 22 ooo kň' -bk-
TAKÉ KREJčovsKÝ RoBoT. Do široké škály robotů přabyl dalšípřířůstek. kt6rý je možno ňazvat robotem pro kroičovské dílny- Nový vynále. zkoušípÍaktickou namáhanost konÍekčněšitých oděvů' přičemž zvláštní snímaěe za.namenávaii napětí v oděvu, především ve švech, vy_ volávané běžnými pohyby člověka. Takto získanéúdaje nejenže mění výÍobnípo_
stupy v kreičovských dílnách' ale posky_
tují i údaie o tryanlivosti látek a z nich ušitých oděvů.
_tř_
I
I
zÁcHRANNÝ BALÓN přoti lavinám. Jev soUČAsNÉDoBĚ snad není jediná světová automobilka, kteřá l'y nehledala
něja-
kou cestu k úspoře paliva při zachovánÍ nobo dokonce zvýšenídosavadního výkonu svých vozů. Také známá švédská liřma saab předvédla na žengvském autosalónu svůj
přispěvek k tomuto svělovému tÍéídu:étyřdvéřový áutomolril saab 9oo_tur_ bo byl vYbaven novým patentovaným zaří.ením saab APc (Automatic P6rfořmance Control), umožňuiícímprovoz
s benzíném řůzné kvality v řozme.í 91 -99 oktanů be2e změny séříaenížapalovací soustavy. Tímto e|gktlonickým.ařízením' kte_ řó dostává automa-
ticky inÍo'mace od tií zd.ojů na moto.u, se n6j9n odst.oňuie nebezpeěí provoru motolu na hřanici
klepání' ale při zvý_
šeném výkonu so ušetří kolem 8 o/o paliva. -min-
den lesník
NsR se s" štěstím lachřánil.
' když byl zasYpán lavinou. Tato zkuše-
nost mu však byla k dobrému. Dal si pa_ tentovat v Rakousku. Švýcarsl
záchÍanný přÍsttoj, který vYtvořil po dlouhém úsili. Je to balón o průměru 60 cm, kteřý mohou lyiáři i turisté snadno nosit sloiený no.ádech' Po zatáhnutí za šňůrrse do tří sekund balón na'oukne
stlačeným v.duchem z locm
dlouhé
bombičky' Poměťně velký obiem ba|ónu
při nepátřné váze ie! udržína pov.chu laviny a tím nadlehěuie vydatně i člověka stržénéholavinou. pokusy tuto porořuhodnou skutečnost potvřdily. odbořnici považuiítento balón ra přvní úóinný zá chrorrný přístroj v boii přoti lav;novému net ezpečí'Jeho účineknení sice stoprocentní' ale přece ien výřazně zvyšuie na' ději na přežití káždého. kdo ie stíien lavi-
nou. Usnadňuie rovněž řychlé íaleréní
oběti. Přoto bavorská hořská služba tento přístro.i již používáa dalších 40 přistroiú bylo zasláno na tkoušku do Kana-iady.
31
PRÓBr?rÁ qěEKVApÍVě KL,DNĚ vĚnóuí vozu 2mrRŇUJE LETNI zdR,kIEpÝ N4!1cE LE-roUPÍ aN/ pěa pasrívB,lÍcÍxocÍ TEPIo. gfuLU s Bllkq'lÍcíq ,lsrálťren gvbp
cďTA
t
o
o o
čovu ?azopNasr' NKfuB flŘJBÝ ,/znM;N4 Nít vášutvÉ. ozealy. rtpÉ veot
orupu't
ětan
xuJ
M4 /
o
)
PíšeI Václav Šolel' kreslí ( FlaňtiŠek Kobík l 9ao
