<64> |78 neplatné nepoplatné - |79 bez děti bez pokrevního příbuzenstl'í (staré čes. právo neznalo jiného dědictví neŽ rodového; nebyliJi tu takoví dědici,nastalaodúmrť,která spaďa na král. komoru) (75> l81 lidi posr'ldtnýcž kleriků; z prtiaa obecnéhopoďe práva a procesu řimskokanonického (77> 185 člozsěkz měšťanpdnuoa obyvatel poddanského městečka (č1.je svědectúm tuhého poddanství a omezení svobody stěhovací) _ |86 na krdloastaie do královského města; oezma odpuštěnie vezma dovolení k odchodu, t. zv. qýhost - 187 sz. Martin obvyklý termín (11. listopadu)i odstúpiti odejíti' opustiti misto- 189 miesto seóe musil osaďt jin1ýrn, aby wchnosti neunikla pracovní s17ai těžením vzděláváním země _ |93 inhed ihned _ t94 vý&osry propuštění (z poddanství) _ L96 uyvésti ospraveďniti
10
l5
m;ým ludem ťu nep. moc beze všehoprt svedečswiea na jistě z Žeh.ušíc,Matějov meščanVetšiehomt a dáno v Poděbrad syna boŽieho po tisí
(L) L ztezte (dtaL mesta (dlaL.) pražskéh pražského (nyněiší Ml volnost _ 6 doněaadž - 10 o sz.sé sě mocně t svědectví _ L2 od oeže ul. na Starém měště pt L3 přiaesiti (ďa1.) přn v listině uvedeno, kdei počítáno podle způsob na svátek Narození Pr ,,Léta Páně.. (lat. Annt
ČBsrÁ LIsTINA Český jazyk proni!á do listin poměrně dosti pozdě. Nemůžeme přesně stanovit dobu, kdy se tak stalo. Ceština patrně zdomácněla nejprve v písemnostechrázu soukromého, tedy v listech' kdežto do písemnostíprávnických, do listin, se dostávala jen ponenáhlu' protože soutěžs vytříbenou latinskou listinou byla příliš nesnadná. Zatím co ve velkých městech, kde vládnoucí vrstva byla německá, vyhotovovaly se již veďe listin latinských i listiny německé, podobně jako tomu bylo i v kancelářích zeměpanských, v menšíchměstech a ve vsích převážně českých, když se sjednávaly písemnésml.;uvy', dálo se tak česky.Ale tyto nejstaršíčeskélistiny se nám nezachovaly až na nepatrný přípisek na zakládacílistině litoměřické' o kterébyla již řečv oddílu prvním pod č.3(str. 775). Svědectvím toho, že však předcházel delšívývoj, je fakt, že nejstaršídochovanélistiny mají již pevnou formu zcela obdobnou listinám latinským, od nichž přejímajíi způsob mluvy, kterou někdy dovedněji' jindy méně způsobile napodobují. Proto i v našichprávních listinách' iimiž se zaHádá nějaký právní stav nebo poměr' můžemejiž rozlišovatzcela jasně jednotlivé částky(formule)' kterése opakuií s nepatrnými změnami, jak si toho vy. fuduje případ' kteqý listinl právě řeší.Tyto formule, obdobně jako tomu ie v latinských listinách' svědčí,žejejich čeští skladateléje znali dokonale a měli na mysli nebo dokonce napodobovalr jako předlohu staršílistiny české,které se nám nedochovaly. Za nejstaršíčeskoulistinu nám dochovanou považujeme nyní listinu z roku 1370 (jesicedatovánarokem l37I, a|etoproto' žeseve 14. stoletíještěměnilletopočetuž na Hod božívánočnía nikoliv na Nový rok; listina tedy spadá poďe našeho počít.ání ještě do roku 1370). Překvapí pevnoslí a jistotou a dobrou českouďkcí. Jeií skladatel nebyl jistě učenýpísď' protoŽe se neostýchal vnésti do ní nářečnítvary. Právď mluva je naproti tomu neurčitá, ale ta spadá na vrub písaře, kteý listinu skládal. Proto se může. me jen domnívat, že šlo o postoupení práva honitby nebo vůbec užitku z lesa, na teh. dejšídobu poměrně cosi nového,plo co nebyl českýprávní výraz ještědosti ustálen.
Než byla nal'ezer považována listina z t
2 JáTómaz pražs\ich sestřesv( pól šestykopy (pla) pla(tabráti) imají.Á
s jehožto iest Tropor čwrti jmá a devět ( počnúcod t(oho) lát donidž jest žívai iej novali a po jeiie žil lo koliv (uká)zala, já sstupuji a slibuii ii Ješek z Kosovy Hot čenýmTómú z(pra zprávce té dědiny 15 podlé zemskéhoběl viece jsmy jí ď(už přietelem, poslem l dva jiná pocestná, u Věčšiem městě' 20 Paklí bycho(m ne)1 spra)veďivémz|ež
1 Vezte to všickni, ktož vidie tento list anebo slyšie čtúce,že jáz Pešl tak řečený Neumburger, meščenínVečšieho mesta pražského, přěd urozeného mužě před pana Bočka z Kunstáta tak řečeného z Poděbrad předstúpiv, tu sem jeho snažnú prosbú prosil, aby mi ráčil toho přieti do své vóle, abych mohl ve Psářích v tak řečenémHáji' na jeho, což on tu jmá pan Boček dřieve menovaní na tomvóli imieti až do jeho vóle a doněvadž by mi toho ráčil přieti. Tu pak dřieve řečený pan Boček vzezÍev na mú prosbu, i odpustil mi tu na svém, což on tu jmá, volnu b1ýti anebo vóli jmieti pod takúto úmluvú: I(dyž by kolivek on pan Boček mně anebo 798
L
přIbuzensM(staréčes. nastala odúmrť,která
a procesu římsko(čl'ie svědectvím
jsdo královského města;
Martinobvyk|ý termín osadit jin1ýrn,aby inhed iltned _ L94 oý-
přesně stanovit
rázu soukro-
se dostávala jen porcsnadná.Zatím co ve se již veďe listin zeměpanskýc\
písemné smlouvy,
ažna nepatrný pří-
podč.3(str.775). dochované listinv přeiímaií i způsob
Protoivnašichpráv.
iižrozlišovatzcela
, jak si toho vytomu je v latinských
myslinebodokonce listinu z roku 1370
měuil letopočetuž poďe našehopočítání
ďkcí. Jeiískladatel tvary.Právnímluva je Proto se může.
užitkuz lesa,na tehiďtě dostiustálen.
žejaz Pešl tak urozenéhomužě , tu sem jeho mohl ve Psářích 'natomvóli dřieveřečenýpan ón tu jmá, volnu býti Bďek mně anebo
l5
m1im ludem tu nepřál vóle jmieti,tehdy inhed jmá i bude jmieti plnú i svobodnú moc beze všeho protivenstvie i beze všie řeči v svésě mocně !vá7At1. A té veci svedečstviea na jistějšiepowrzenie k tomuto listu pečetmoii a pečetipáně Vítkovu z Žehušic, Matějovu tak řečenéhood veže a Bernhartovu tak řečenéhoz Pieska, meščanVetšiehomesta pražskéhokázali prosil na svedečstviepřivesiti. Dálo sě to a dáno v Poděbradiech v pátek den svatého Jana Evanjelisty léta od narozenie syna božiehopo tisíci po třech stech po sedmidcát prvého. (L) t tlezte (ďal.) vězte _ 2 a |3 meščenín,meščan(2. pl.; dial.) měšťan_ 2 Večšieho mesta (ótal..) pražského Starého města pražského na rozďl od Nového a Menšího města pražského (nynějšt Malé Strany) _ 4 přieti do stlé z;óle dopřáti poďe své vule - 5 xóle (zde) volnost _ 6 doněaadž pokud - 7 odpustil dovolil _8 koliaek (dial') kolivěk _9 inhedibned - 10 o szlé sě mocně uz.ldzati vzíti v držení, v držbu - 10-11 veci svedečstzlae (diď.) věci svědectví _ L2 od aeže (ďta|.) z domu řečeného ,,lJ věže.. kdysi v místech nynější Kaprové ul. na Starém měště praŽ.; z Pieska z míst nyněj. Jungmannova nám. na Novém m. praŽ. |3 přiaesiti (dial.) přivěsiti-L| dtino...27. prosince 1370, kte4ý připaď na pátek' jak je v listině uvedeno, kdežto roku 1371 by| 27 . prosinec již v sobotu, čímžie prokázáno, Že ie tu počitáno poďe způsobu obvyklého v době předhusitské, kdy se změna letopočtu prováděla na svátek Narozenl Páně,25. prosince, podle čehožse označoval letopočet známým údajem ,,Léta Páně.. (lat. Anno Domini)
Než byla nalezenalistina z t. t370, byla za neistaršídochovanoučeskoulistinu považovánáfistina z t, t373, která je pozoruhodnátim, žeji vydal Tomášze Štítného. přiznávám se' žesem prod(al z)a paddesát kop grošóv 2 Já Tóma z Ščítného pražskýchsestře svéipaní Dorotě, (manželce)odolenově z Chluma v Žirovnici, pól šestykopy (pla)ta do života i s tú děďnú, s niežto těch jisqých pól šestakop pla(ta bráti) jmaií. A ty jistépenieze vzalsem od nie jménem(pla)ta od to(ho) lánu' iehožto jest Tropouš, tak řečený seďrík, d(rŽitelem) Lárra až do Andrle, ještotři čtvrti imá a devět (lán); sešlo-li by co té pól šesty kopy počtem na těch lánech počnúcod t(oho) láně Tropoušova, aby na tom jistém Andrlovi dobý(vali); aby ona donidž jest žívai jejie muž s ní za životajejie tei (dědi)ně i tomu platu mocně pa. novali a po ieiie živo(tě)by se m1fm dětem vrátila opět. Než deset kop, kamžby 10 koliv (uká)zala, já neb mé děti v robe vydati jmají a té iisté (děd)iny d(ne)s jí sstupuji a sfibu|i ji zpravovati zemským právem (s tě)mi přátely mými. My také' Ješekz Kosovy Hory a m(n Herb)or2 ot(ra)dovic,všichni jednúrukú s ďéveřečenýmTómú z(pravu)jem tu dědinu a dlužni smy zpravovati' i známy (se' ž)esmy zprávce té děďny právem zemským před každým člov(ěkem).Pakli bychme jie l 5 podlézemskéhoběhu nezpravili, (vši)se známy, Že ty iistépenieze jich a s třetinú viece ismy ií ď(užni)' a v těch penězích kteréhožby kolivěk z nás upom(enuta) přietelem, poslem nebo listem, ten druha dva s sebúpojma ne(bo miesto) nich dva jiná pocestná, každýse dvěma koňoma (a s pach)olkem jmámy vléci v Praze u Věčšiemměstě, kdeŽ by ná(m hospo)du ukázala poďé obyčeje ležákového. Pakli bycho(m ne)přeleželi neděle čtyři a nebo snad i neleželi, ale po upomenu(tí spra)veďivémz leženie,tehdy řečenápaníDoroa a n(eb m)uŽ jejie v židechi v kře.
799
stěnech móž na naši škodu ty jist(épenie)ze vzieti a my proto vždy abychom předse |eže|i'a(žbv i)im jistina i ty škody' což by na ně skrze to přišlo' byla zapl(acena). Pakli bychme proti tomu zapsáď co se přeli a(neb)jeho neplrrili, to sami známe,že bychom to protiv svéj cti d(ěli), a tomu na svědečswie své smy pečeti přiložili. (My) pak' Petr a Jan, bratřie z Rožmberkana svědectvo tétosmi(úvya na) prosbu dřéveřečenéhoTómy také smy své pe(četi) přiloŽili. Léta od narozenie syna božieho po tisíc letech po (třech) stech po sedmicát třetieho v sobotu první po d(ni s)vatého Franciška. (2) L přizndaám se dosvědčuji_3 plat do žitlota doživotď poplatek; dědina nemovitost _ 6 sešlo-li by co jest|tžeby něco zůstalo nezaplaceno - 7 dobýlali domáhďi se (prá. vem) - 8 donidž dokud; panoaali měli ve vlastnictví _ LL sstupuji postupuii; zpraaooati odstraniti právní závaďy _ |3 dlužni vzy jsme povinni - L5 podlézemskéhoběhu podle zvyklostí v zemi (české);nezpratsili neodstranili právní závady _ 15-16 s třetinú oiece o třetinu znýšená původnídlužná částka- L8 vlécivlehnouti, nastoupiti t. zv. |eženl,,kteqfmse donucoval ďuŽník k placení' protože musil hraďt útratu rukojmím' t. zv. ležrlkům_ |9 u Věčpodléobyčeje podle obyčeje|ežáki _ 2o ležákozlého šiem městě na Starémměstě pražském; nepřeleželineodbyli si ležení(jako |ežáci)_ 2L zl židechi a křestěnecht. j. bran| dalšídonucovacl prostředek, iímžvěřitel si vyďuŽil na vrub ďužníka,po př.i s úrokem, kted byl u židů neomezen_25 děli dělali - 27 Léta...t..j,8. řLjna L373 Naproti nejstarším českým dochovaným listinám' které isou nesporně t. zv. soukromé, bfrá jako první veřejná listina českákladena listina Joštovazl|383,Aleiednak rozlišování mezi tím, co je soukromé a co veřejné, ie v této době ieště velmi watké, a jednak v listině markraběte Jošta ide o soukromý závazek mezi ním a ieho bratrem markrabětem Prokopem. Je to však nesporně listina vyhotovená markraběcí kanceláří, proto si zasloužípozornosti t,rr spíše,že je i právnickou formou velmi dokonalá.
3 My Jošt, z buožie milosti markrabie a pán moravský první ďužník, a my Herart z Kunstata, Petr z Sternberga, Petr z Kravař řečený z Plumlova, Lacek z Kravař, Jaroš z Cimburka, Ješek Puška z Kunstata, Jan z Mez.eřičie a Jiřík z Bietova rukojmie s ním se panem Joštem, markrabí, i zaň spolní rukú nerozdiel. nú, našídobrú věrú beze všie zlé lsti slíbili sme i slibujem osviecenému kniežeti panu Prokopovi, markrabí moravskému,a jeho děéómaneboli tomu' ktož by tento list jměl s jeho dobrú volí markrabie Prokopa, pět set kop grošóv pražskýchčísla moravskéhoí poplacenie od tohoto svatéhoJuřie, ieštojmá najprvépřijíti přes celý rok čtúce,ďáti i hotovy'mi dobrými penězi uplně zaplatiti beze všeho prodlenie l 0 í bez omluvy, bez súdu i beze všiej odpory i přiekazy. Pakli bychom toho neučinili, jehož buoh nedaj, tehda když bychom my rukojmie svrchu psanéod markrabie Prokopa neboli jeho jménemneboli od ieho dětí nebo ktož by tento list iměl, upomanuti byli' ihned L
iměl, uplně nebyly z ktož by tento list iměl meziŽidy neboli Kes niezi hlavní mezi žid' nezaplacenie svrchu I by byly podobně uká Ženie nemaií vyiíti n doněvadž bychom hl kolivěk vzaqÍÍnipro ukázány bez přísah5 ktož by tento list imi svědomie a na ťvrdot Dán tento list v Brn od buožíhonarození
(3) I Toštsyn Jar
morav. markrabětem c vazkům-4 spolnírukú _7 s jeho dobrúzlolít čítáníobvyklého na M 23. dubna, obvyklý tt a překáŽek_|4 na d pozn. u předešléhoěí peď nebo nenastoup nerozdielý nerozděUt sumy, ale ďužďk byl i rukojmí z Ležen1'pa v.ýrazu (firmitas, pevt Reminiscere (2. neděl Nespornou veře stupu|e ua podmínk5 všechnv náležitosti' v obvyide formě, psl Jan Zhořelecký, byla mezi iiné stavovskéI
4 My Václal v tomto listu všem i artikuly vydali sú čestnéma o našen zemskédobré.Ta] komu se več uváz všem zase mocně s královú milostí a konáno a před se š a přirozeni od star ó1 . výbor
z čest(éliterJt
I proto vždyabychom předse rcto přišlo, byla zapl(acena). n neplnili, to sami zláme'že wie své smy pečetipřiložili. vo tétosml(úvya na) prosbu iti. Léta od narozenie syna t třetieho v sobotu první po
jměl' uplně nebyly zaplaceny, tehdy on, markrabie Prokop, neboli jeho děti neboli, ktožby tento list jměl' mohúi dávrámyiim plnú moc těch jistých pět set kop grošóv mezižidy neboli Keséany vzieti i dobyti na naši škodu nerozdielnú. Pakli by ti peniezi blavní mezižidy neboli mezi křeséanynemohli na škody dobyti byti, tehdy ot nezaplaceniesvrchu psanéhočasu,kdeŽ by jinde natéŽpenieze škodyvzešly,ješto by byly podobně ukázánn aby skrze rr,ásbyly uplně zaplaceny.A z toho jistéholeženie nemají vyjíti našepanošeižádným právem ani ižádným činem tak ďúho, doněvadž bychom hlavních peněz se všemi s jedněmi i s druhými škodami kterakž kolivěk vzatými pro nezaplacenie svrchu psaných peněz, ještoby svědomě byly ukázány bez přísahn napřed jmenovanému markrabí neboli jeho dětem neboli, ktož by tento list jměl' zaplatif a zpravili uplně a cele bez odpory a bez súdu.A na svědomie a na tvrdost tej věci a toho psanie svéjpečetisme k tomuto listu přivěsili. Dán tento list v Brně tu první středu po tei neděli, ješto zpívaji Reminiscere, léta od buožíhonarozenítisíc tři sta osmdesát devátého. (3) | Joštsyn JanaJinďicha a vnuk JanaLucemburského, nar.r. 1351,zemř.r. 1411' morav.markrabětemod r. 1375;pruni dlužníkvzhledemk ostatnímrukojmtma ieiich zá- 6 Prokopbratr Joštůva vedleněhomarkrablmorav. vazkům_ 4 spolnírukútv,kouspolečnou _ 7 s jeho dobrúooli t. j. komu by pohledrívkupostoupil_ 7-8 čislamoraoského poďe počítání obvykiého na Moravě,t.j. 64 grošů za kopu_ 8 od tohotosa,Juřie v olomoucké ďecési 23. dubna,obvyklý termínplatební_ l0 bezevšiejodporya přiekazy bezevšehoodporu jehožprováděníse dále ltč!(srov. a překážek_ L4 na druhého ustrkajesvaluie- L5 leženie
votrú poplatek; dědha nemovi, _ 7 dobýaali domáhali se (prárupul postupujii zprazsozsati od,lé zemskéhoběhu pod|e zvyklostí .16s třetinú oiece o třetinu zv'Íi t. zv. ležení, kter'ým se donunÍm,t. zv. ležákům _ L9 u Věčněho pod|e obyčeie ležáků _ 20 |estěnech t. j. braní, dalšt donucol př. i s urokem, který byl u židů
jsou nesporně t. zv. sourteré inaJoštova z r. 1383.Ale iednak v tétodoběieštěvelmi watké, 3tk mezi ním a jeho bratrem ptovenámarkraběcíkanceláří, formouvelrni dokonalá.
pozn. u předešlého čís.2) - L6 t:lécinastoupiti ležení- L7 oloženie neboli neoložmie nastoupeď nebo nenastoupeď ležení - 2L mezi židy neboli hřesťany ozieti (stov. pozn. u čís.2); nerozdielný nerozdělitelný _25 ižddný žáďrlý -26 doněaadž dokud; hlatnich peněz dlužlé sumn ale dlužník byl povinen zaplatiti i nríklady věřitelovy vzniklé vymáháním pohledávky i rukojmí z |ežen7, po př. úroky _ 30 na szlědomie na svědectú; na tardost poďe latinského výtazu (firmitas, pevnost' platnost) _ 3L Dtitt... L7. března 1389, protoŽe r. 1389 neděle Reminiscere (2. neděle postní) připaďa na 14. března
' první ďužník' a my řďený z Plumlova, Lacek
lanzMezeřičieaJiřík
Nespornou veřeinou listinou ie dokument z r. 1395,kterým král Václav IV. přistupujena podmínkyt. zv. jednotypanské(srov.o ní zde na str. 616n.).Tato listina má všechnynáležitosti,kterése požadujív tétodobě od podobných listin: je vyhotovena v obvykléformě, psána na pergamenu,jako ručitelzaVáclavův slib vystupujejehobratr Jan Zhořelecký' byla zpečetěnapečetěmiobou dvou a byla uloženado korunníhoarchivu mezi jinéstavovskélistiny.
zaňspolnírukú nerozdiel. osviecenémuknieŽeti tomu' ktož by tento grošóvpražskýchčísla á najprvépřijíti přes celý iti bezevšehoproďenie bychomtoho neučinili, tu psanéod markrabie by tento[st jměl, upo. panošis jednímpachol. na druhého ustrkaie'
hospoďíři,kdežby
kdyžby dvě nedělí mi.
[ea ti iistípeniezidřévetomu,ktožby tento list
10
4 My Václav, zbožie milosti římský a českýkrál, množitel říše,vyznávámy v tomto listu všem,ktožtento list uslyšieneb čístibude,ženám páni češčí tyto kusy jako i artikuly vydali sú, ti řádem v tomto listu psáni stojie: Najprvé o našempočestnéma o 'našemřádu i o všem našem dobrém aby jednrínobylo, i o všeckno zemskédobré. Také aby pánóm a zemenóm, což jest kolivěk nynie v tejto válce komu se več uvázáno, světským nebo duchovním, aby to navráceno bylo inhed všem zase mocně a sstúpeno.Viece aby to kmetovstvo, jakoŽ jest bylo najprvé s královú milostí a se pány i s zemany obstanovenoa přiseženo,aby to bylo před se konrínoa před se šlo,a ti kmetovéaby přijmúc jinépány' kteřížby k tomuhodnibyli a přirozeni od stara dávna, aby mohli súditi mocně bez přiekaz, komužby co odsú. ó1 . Yýbor z českéliterJtury
801
ďli neb přisúdil;' aby to mocno bylo a toho jim pomiíhiíno,tak aby to vždy bylo dokonáno, což naleznú.A kteřížsúkmetovésešli' aby jiní s panskúradú byli vydáváni. Viece takécož jest kolivěk vdovám nebo sirotkóm nebo komu kolivěk zemenínu vzato neb kterak koli bez práva uvázáno, aby to bylo vráceno a stúpeno L5 zase, buď duchovním nebo světským nebo kterého kolivěk stavu' a tož podlé těch kmetóv odsúzenie neb přisúzenie, neb bez súdu vráceno, jakož na kom viďeno bude, a to aby bylo provoláno mezi obcí. Také aby u dvorských desk řád šel ďevnieho obyčeje'i provolánie i uvazovánie' jakožjest bylo od stara drívna,aby u těch desk úředníkbyl pán urozený, zachovalý a k zemi useďý' s panskú radú usazen' a ten aby přisáhl i královskémilostí i obci pravdu plnú vésti. Viece také o dskách zemských, aby ťy byly chovány poďé obstavenie starého, a nebyly otvierány bez panského věděnie. A v ta registra aby nebylo kladeno než při pá. niech, při kmetech, a zvláště při třech najméně.A úředníciaby takéžbyli usazeni s panskú takéradú, ještoby hodni byli a ti aby přisiehli jako u dvorských desk' aby pravdu vedli. Také aby písař zemský poďé obyčejezemskéhoa podlévěděnie panskéhok tomu hodný byl obstanoven, a ten přisáhl takéž,iakoždřéve psáno jest, aby pravdu plnú vedl. Viece aby od desk bránie řečníkóm i komorďkóm i všech iiných 6igdníkóv1kteří k súdu neb ke dskám příslušejí'aby viece netázáno bylo' než jakož od stara dávna bylo. Také aby póhonové řádem starým šli' aby I
tudížšly, iakož ďéve' r sešlataké.Také aby v t ani nrísiLrabyla ducho a ku pomoci duchovn duchovnie ruka buď 1 práviech a nebyl niktt po svých StarostáchzI neb jiného,aby v ty s než ti aby ie držali i l o židech, bylo-li by se pány ohleďáno a qýše s kým oě právem měl to nad ním bylo poprt A tyto všecky věc býti kniežaty i městy A to takto majízawtz utvrdili' tak iakž to ti r o těch o všechvěcech, pravdu vedli, a ténár ienž by tu pravdu a tC býti. A téžimajísoběs také slíbiti i přisieci' 75 swchu psáno. A my cožby pro tu věc zaš všemstavóm spomín se pány ostali, přivěsi Jan ďéve řečený. 80 A my Jan, z boi nický; vyznÍ*áme' Že takénašip a českého, podlénašehopána a l Dán na Žebtáce |éta 85 letnice, královswí na
(4) L množitel my1 ného,,augustus.. (vzne ,rMehrer des Reiches" kmetoastz.lošlechtici z n vzato - 8,9 před se ďá|e zdno vzato; stúpeno vyhlášeno, aby se přib desk viz qýklad v ka obyčeie; uzsazoz.ldniev vávati - 2L o dskách ze
802
51i
I
bk aby to vždy bylo panskúradúbyli vykomu kolivěk ze. vrácenoa stúpeno a toŽ poďé těch jakožna kom vidieno desk řád šel od stara ďávna, aby useďý's panskúradú plnúvésti.Viece také
ie sarého,a nebyly
kladenonežpři páakéžbyli usazeni u dvorskýchdesk, a poďé věděnie dřévepsáno jest, i komorníkómi všech viecenetázáno bylo, m sarým šli, aby při starémobyčeji a učiněn,jakoŽ pod majestátem, milostpřisáhla. Také na ty časyiakožmá bylabrána.Viece také ho proti tomu učinil iepoloženo bylo a tak ti nesáhali,iešto starého ustavenie. a ta mocněsko. všechpřiekaz podlé aby aké poďé abysev zemi nedály. neb které kolivěk poďé starého jako od zemsk1ý, radú,jenž by úřadytaké,jenž jsú aby vždyurozený kálovskýchměstech Takéo cestách cestya ry silnice aby
tudížšln jakož dřéve,a iinam obracovány nebyly. A nová myta znova nalezená aby sešlataké.Takéaby v súdyduchovníchsvětská ruka se nemiesila a nevpad'alamocí, ani násilna byla duchovním v jich súdecha práviech, lečby ruka světská k obraně a ku pomoci duchovními byla přizvána a potřebna. !l' téžzase súdóv světských duchovnie ruka buď ptázdna, tak aby duchovní i světský zachován byt při svych práviech a nebyl nikterak utištěn. Viece jakožtosirotci, pacholíkovéneb děvečkR po svých starostách zmrlých zóstávají, kteréhožkolivěk řádu by byli, městského neb jiného,aby v ty sirotky žádnýmocí se neuvazoval, ani jich vdával do jich let, nežti aby je držali i vdávali, kteřížk nim právo mají a najbližšíjsúk nim. Také o židech, bylo-li by se kde pro ně komu uvázáno a byla která pře o to, aby to bylo pány ohledáno a qýšeaby nebylo saženo,než jak by listy svědčily.Viece kto by s kým očprávem měl činiti zemsk]fm a on se proti prár,'umocí chtělbrániti, aby to nad ním bylo popraveno' aby se to nedálo. A tyto všeckyvěci zemi potřebnéa užitečné, i ta bezpečenstvie'majízawrzena bý.ti kniežaty i městy i zemann tak aby ty všeckny věci držány byly a před se šly. A to takto maji zawruenY býd, abycbme my s bratrem svým, s Janem, listy sqhni utwdili' tak jakžto ti čtyřie páni vypověďe. A páni aby sobě věrně slíbili i pomáha|i o těch o všechvěcech, cožti čtyřiepáni voleníobstanovie,i na to sobě přisahali, aby pravdu veďi, a ténám pomohli i sami sobě proti tomu každému,ačby kto ten byl, jenžby tu pravdu a to panskévypověděnie a obstanoveniechtěl rušiti a proti tomu býti. A téžjmajísobě slíbitirytieři, panošei městai obec i přisíeci sobě mají i pánóm také slíbiti i přísieci, že toho panského vypověděnie mají pomáhati věrně jako swchu psáno. A my máme list na se dáti pánóm, rytieřóm a panošiemi městóm, coŽ by pro tu věc zašli,pravdy pornríhajíc, jakžjsme jim kazali, eŽ ničímzlým těm všemstavóm spomínatinechcem a nemáme. A pro lepšíjistost a vyznánie, jak smy se pány ostali, přivěsili sme nášmajestát k tomuto listu a poďé nás nášbratr, kněz Jan ďéve řečený. A my Jan' z božie milosti markrabie bramburský, vejvoda zhořelecký a luž. nický, vyznáváme, že my kázaním pána a bratra našeho, krále Václava, římského a českého, takénašipečetpřivěsili sme k tomuto listu ku přiznaď. A slibujem uké podlé našehopána a bratra všeckyvěci svrchu psanéuplně držeti a učiniti beze lsti. Dán na Žebráce léta po božiem narození tisíc tři sta devadesátéhopátého léa na letnice, královswí našich létačeskéhoxxxll a římskéhoXIX. (4) L množitel mylným ýkladem z latinského augeo (množiti, zvětšovati) místo správného ,,augustus.. (vznešený posvátn;i, pak vlastní jméno panovníka); v němčině téŽmylně ,,Mehrer des R.eiches.. _ 3 řtidem po řadě _ 7 mocně v moc, d'o moci; sstúpenopostoupeno; kmetoastao šlechtici z nejstarších rodů _ 8 obstanoaeno a přiseženo ustanoveno a v přísahu vzato _ B,9 před se dále, stále _ 10 bez přiekaz bez překážek - L| mocno bylo pLati|o_ L4 uaó. záno vzato; stúpeno postoupeno _ 17 prooolcino mezi obcí (Lat. proclamatio), veřejně vyhlášeno, aby se přihlásil, kdo by k majetku bez děďců měl nějaká práva3 u &sorských desk viz výklad v kap. o deskách (str. 811) _ |8 dřnnieho obyčeje poďe dřívějšího obyčeje; uzlazozltinie uvedení v držbu _2o usazen ustanoven; praadu oésti ptavdu zachovávati_2l o dsk
803
a naiviece na Poslui
n1-25-26 písař,.. h tomu hodný stov. dále Práva zem. Onď. z Dubé čl. 3 (su. 8o5)-27 řečníkómzástupcům,rádcům stran na soudě - 29 póhonooéobesláník soudu _ 3t grošdobrý pražský dobrá mince, z dobréhokovu _ 32 ciesař t. j. Karel IY.; pod rnajestátempod maiestátní velkou pečetí,odtud i listiny vydrívanés takovouto pečetíse zvou majestáty _ 37 odpozlědaneb neodpotsěda...s odpověděním nebo bez něho (zátaz svépomociv právu) - 38 popravenorozsouzeno;popra7)asoud, soudď okrsek _ 39 poprdvce... soudní úřednícipodle práva rozsuzující- 40 skonána provedena - 4| popraooz,a'i souditi - 43umdleny oslabenn vymýceny _ 45 zlosti nepravosti, zlořády _ So.ayiltin ustanoven; ungelt dávka, poplatek v krríl.městech - 51 seš/o bylo zrušeno- 54 ruka moc, zásah moci - 59 po saýchstarosttichzmrlých po sqich roďčich zemřelých _ 60 do jich let neždosáhnou zletilosti _ 62 utltizdno(zde ve smyslu) vyďuženo _ 63 tlýšeaby nebylosaženo,než... dltůná,částkase říď poďe listiny 66 zatorzen zabezpečen_72 oypoz:ěděnlesoudní qý:rok,nález _76 pro tu lsěc zašli vzďi se o tu věc _ 77 jistost iistota, ubezpečení_ 77-78 ostali smy zůstali jsme 8o lužnický|užický- 84 Ddn. . . 30. května t395 na Hod boŽÍsvatodušní;létačeského královstvl počítfurajsou od korunovace Václava IV. (1363) a římskéhokrálovství od korunovace římské(1376)
L5 i na sboŽí,chudí siI
meškáni. A na kob O kom z1á pamět n přijma naučenie'ui přijímáš' kaž aťprr bez zámyslu noqýc v tom ustavenímil( (2) ... hoto o svúvěc sar L
P R Á VA zEMs KÁ ČBs xÁ oND ŘEJE Z D UBÉ Na rozhraní |4. a |5, stoletínapsal neivyšší suď královswí českého onďei z Dubé právu. Je to první českáprávníkniha od autora,jehožiménozaámea který spis o českém měl nadto vynikaiícípostavenímezi sqými vrstevníky.ondřej pocházel ze starésďedočeskéšlechty'která měla v Posázavíznačnéstatky. Jak Karel IV., tak i jeho syn Václav rV. přibrali ondřeje do svéradn v nížsetrval,i kdyžse později pro spor s panskýmstavem urusil vzdát úřadu.onďeiovo ďlo uchovává bohatézkušenostiprávníkai politika. Autor čerpalmnoho poučeníz ďívějšíchspisů,zvláštěz Řádu práva zemského,ale vždn kdý ie cituje, stavíse k nim kriticky. Tím se ondřejova Práva, která kdysi mylně byla zvána Výklad na právo zemské,příznivě liší od Rádu, který má táz sbírky poloúřední.Již v úvoděonďej vystupujeiako karateltehdeiších poměrů,a uvědomíme-lisi, žeonďej z Dubébyl nespornýmsvědkemprvníchvystoupeníMistra Jana Husi (3. července l4l1 se zúčastniljako svědek v rozepři Husově mezi arcibiskupem a universitou), lze zařadit i tohotostaréhorádce dvoukrálůmezi bojovníkyza očistutehdeišího veřejného života. ondřej zahaiuie knihu Přípisem (čl.1), na který lavaaýí článkypředmluvy.,poučujícíhlavně o nejvyšších úřerlnících (čl.2-9): (1) Najosviecenějšiemu kniežěti' pánu a panu václavovi, římskémuvždy říšě rozmnožiteli a českémukráli, mému králi milostivému a koruny českéděďci přirozenému.Já ondřěj staršíz Dubé službusvúponíženúa hotovú ku poslušenství tvévelebnosti, pane a králi muoj milostivý, v tom jakožtowój věrnn z tvéko. runy česképřirozenú věrú poddaný' k wé cti a k wému i všie země česképočestnémui k obecnémudobrémupsalsem pamět svú,ježjsem ot svych přědkuov a od země právo milovali, a sám jsa mnoho let mnohých starých pánuov, ještojsúčeské v úřadu sudieho najvyššiehoza tvéhootce i za tebe se naučil,vedl i držal svými věrnými tovařiši i s iinými toho časuúřědníky naiviec proto' aby ta ctná práva a t 0 zemský řád se mnú stalšímčlověkemneminula. Neboť mním, žemálo jest pánuov českýchjiž pohřiechu, by pomněli, co jsú jich otcovéza právo měli a nepomniec' ani vědúc,vedúkaždýk svévuoli, svémysli i zámysli v těch úřadiechnemilostívě groš dob1ývajíc mimo staréustavenie.A skrze to se koruna českárytieřuov a panoší 804
I
