DĚPOLTOVICKÉ LISTY 2 číslo
2014
březen - duben
Vydává obec Děpoltovice reg.č. RK 697/99 – 10 Redakce: Jiří Štikar
Počet výtisků: 120 ks
1
INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Závěrečný účet obce Děpoltovice za rok 2013 (§ 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění platných předpisů) % plnění Schválený Rozpočet po Plnění k upravenému rozpočet změnách k 31.12.2013 rozpočtu Třída 1 – daňové příjmy 4 340 000,00 4 681 734,00 4 760 051,09 101,67 Třída 2 – nedaňové příjmy 595 000,00 728 000,00 702 467,09 96,49 Třída 3 – kapitálové příjmy 150 000,00 150 000,00 90 540,00 60,36 Třída 4 – přijaté dotace 70 000,00 429 394,00 429 394,00 100,00 5 155 000,00 5 989 128,00 5 982 452,18 Příjmy celkem 99,89 Třída 5 – běžné výdaje 4 975 000,00 5 071 128,00 4 226 090,99 83,34 Třída 6 – kapitálové výdaje 180 000,00 918 000,00 802 031,50 87,37 Výdaje celkem 5 155 000,00 5 989 128,00 5 028 122,49 83,95 Saldo: příjmy - výdaje 954 329,69 Třída 8 - financování -954 329,69 Přijaté úvěry a půjčky Splátky úvěru 420 000,00 Fond rezerv Prostředky minulých let 3 330 334,52 3 864 664,21 Financování celkem Přebytek (-), ztráta (+) -534 329,69
Přezkoumání hospodaření obce Děpoltovice Přezkoumání se uskutečnilo ve dnech 29.7.2013 a 17.2.2014 na základě písemné žádosti obce v souladu s ustanovením § 42 odst. 1, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Předmět přezkoumání je určen zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Přezkoumání bylo provedeno pracovníky odboru kontroly Krajského úřadu Karlovarského kraje se závěrem, že při přezkoumání hospodaření obce za rok 2013 nebyly zjištěny chyby a nedostatky. Nová koncesovaná živnost na prodej lihovin Od 17.10.2013 je zavedena na prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin nová koncesovaná živnost. Koho se změny týkají? - Prodejců lihu a lihovin ve velkoobchodě a maloobchodě - Prodejců v restauračních zařízeních - Případně prodejců v dopravních prostředcích Co musí stávající podnikatel udělat? - Nejpozději do 17.4.2014 písemně požádat živnostenský úřad o vydání koncese Je třeba splnit nějaké podmínky? - Odborná způsobilost se neprokazuje - Vydání koncese v těchto případech nepodléhá správnímu poplatku Kde lze koncesi vyřídit a kdo podá případné bližší informace? - Obecní živnostenský úřad v Karlových Varech v budově Magistrátu města Karlovy vary, U Spořitelny 2, telefon: 353 118 693 – 696, 702
2
Volby do Evropského parlamentu Volby do Evropského parlamentu se konají 23. a 24. května 2014. Proč volit? Půjdu volit kvůli kandidátům samotným. Jsou tam mnozí, kteří se zdají být vhodnými a vhodní nejsou, protože služba soužití národů v Evropě pro ně není tím nejpodstatnějším. Proto půjdu volit a vybírat budu ty jiné. Ty, pro které je soužití národů daností, kterou chtějí zlepšovat a zdokonalovat. Volit jít musím, abych pak řadu let nenaříkal, kdo že to tam za nás je. Půjdu volit také proto, že čím menší volební účast, tím větší pravděpodobnost, že se do Evropského parlamentu může dostat kdokoliv. Nechci aby se tak stalo. Pokusme se vybrat takové, kteří si důvěru zaslouží a kteří by mohli vykonat dobré dílo. Knihovna Děpoltovice Celé Česko čte dětem Kampaň Celé Česko čte dětem vznikla proto, aby si společnost uvědomila, jak obrovský význam má pravidelné čtení dítěti pro jeho emociální vývoj a formování návyku číst si v dospělosti. Vědci a praktikové shodně tvrdí, že pravidelné hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování, posiluje jeho sebevědomí. Právě proto je společné čtení vítanou formou moudrého kontaktu s dítětem a vynikající výchovnou metodou. Pravidelné předčítání v přátelské atmosféře je spolehlivý a účinný způsob, jak se může čtení stát pro dítě stejně přitažlivým, či dokonce ještě přitažlivějším než televize. Právě to je ta správná cesta, jak dát dítěti pocítit jeho důležitost, projevit mu svou lásku, nenásilně rozvíjet jeho jazykové dovednosti a všeobecné vědomosti a formovat jeho vlastní návyk a potřebu číst si s chutí rovněž v dospělosti. Investujme tedy po těch několik let vyrůstání našich dětí dvacet minut denně do hlasitého čtení – jim a s nimi – a vychovávejme z nich vnímavé čtenáře. „Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, přijímá špatná rozhodnutí – doma, v obchodě, u soudu, u volební urny. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu – to je velice nebezpečný aspekt demokracie.“
OČKOVÁNÍ PSŮ se koná ve středu 23.4.2014 Děpoltovice U bývalého Obecního úřadu Nivy Pod kapličkou
18,00 hod. 18,45 hod.
Poplatek 95 Kč Průkaz 10 Kč
3
Z činnosti Svazu Ukrajinců Bohemia V sobotu 22.března 2014 se konal ve Společenském domě Děpoltovice koncert dětského tanečního souboru Pervocvit z Červonohradu. Malí tanečníci předvedli ukrajinské národní písně a tance. V rámci programu byla rovněž prezentována ukrajinská národní kuchyně. Koncert měl připomenout 200.výročí narození slavného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka a aktuálně také vzpomenout na současnou situaci na Ukrajině. Na vystoupení zavítali také dva zranění z Majdanu, kteří jsou v Karlových Varech na léčení. Oběma na konci programu předal karlovarský zastupitel Jiří Kotek Tříkrálový řád kamenné růže. ODPADY A OBEC JAKO PŮVODCE ODPADŮ Skládka, recyklace a spalování odpadů Odvoz komunálního odpadu na skládky asi nelze zcela vyloučit, ale co by se mělo především změnit, je jeho objem, který nelze jinak zlikvidovat. Asi se nedočkáme doby, kdy by skládky odpadu úplně vymizely z povrchu země, ale musíme se snažit skládkování omezit na tu nejnižší nutnou úroveň. Jako řešení do budoucnosti se nabízí nejrůznější alternativy likvidace nepotřebného odpadu. Mezi optimální způsoby likvidace odpadu lze v současné době považovat recyklaci. Díky této technologii je možné dát určité druhy odpadu znovu do použitelného oběhu v nové formě. Recyklace je již využívána u papíru, skla, textilu a u plastů. Dalším možným způsobem likvidace je spalování odpadu, přičemž dojde k redukci jeho množství. Podíly likvidace odpadů v ČR skládkování odpadu 65 % recyklace odpadu 20 % spalování odpadu 10% jiná likvidace odpadu 5% Z uvedených podílů je patrné, že pořád zatím převažuje skládkování a recyklace se spalováním prozatím představují jen nepatrný zlomek při likvidaci odpadů. Situace na skládkách se již stává neudržitelnou, proto je nutno do budoucnosti tento poměr co nejvíce změnit. Podíly likvidace odpadů v Evropě Porovnáme-li odvoz komunálního odpadu na skládky u nás a v ostatních vyspělých zemích Evropy, jsme poněkud pozadu. Mnoho evropských zemí má zcela obrácený poměr forem likvidace komunálních odpadů. Například v Německu, Rakousku či ve Švýcarsku jsou jednotlivé podíly vyjádřeny následovně: skládkování odpadu 10% recyklování odpadu 50% spalování opadu 40 % CO DO KONTEJNERŮ NEPATŘÍ Elektroodpad (např. televize, ledničky) Velkoobjemový odpad (nábytek, koberce, linolea, umyvadla, vany apod.) Stavební suť Pneumatiky, části autovraků Ořezané větve, shrabané listí a tráva
4
Separovaný odpad Základní informace pro správné třídění odpadu Žlutý kontejner na plasty ANO – do kontejnerů na plasty patří folie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech. NE – naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky. Modrý kontejner na papír ANO – hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy. Obálky s foliovými okénky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí. NE – do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice. Zelený kontejner na sklo ANO – do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit. NE – do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovovaná skla. Kontejner označený oranžovou nálepkou na nápojový karton ANO – Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Pokud najdete oranžovou nálepku, pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout. NE – Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové kartony silně znečištěné zbytky potravin.
SVOZ NEBEZPEČNÉHO ODPADU se koná ve středu 23.4.2014 Děpoltovice u Společenského domu pod společenským sálem Nivy pod kapličkou
15,00 hod. 15,30 hod. 16,00 hod.
Nebezpečný odpad ukládejte den předem nebo v den svozu
5
Z HISTORIE KARLOVARSKÝCH ČTVRTÍ Cihelny Cihelny (něm. Ziegelhütten) jsou nejodlehlejší městskou částí Karlových Varů. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od centra. Z východu navazuje lokalita na vodní plochu březovské přehrady. Ze všech ostatních stran je krajina sevřena Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. Navzdory názvu byly původně v Cihelnách pouze dřevěné domky. Dřeva jako stavebního materiálu měli domácí v okolí dostatek, zatímco lom na kámen ani jeden. První zmínka o Cihelnách je z roku 1598. Žili zde hlavně dřevorubci, truhláři, tesaři a pastevci. Obživou jim byl okolní les, místní pila a nedaleká říčka Teplá, bohatá na ryby. S výjimkou začátku 20.století nepřesáhl počet stálých obyvatel stovku. Přesto byly již roku 1850 Cihelny samostatnou obcí. Pak ale střídaly sousední správy a obce, pod které spadaly. Od roku 1974 se staly definitivně městskou částí Karlových Varů. Podle zápisů ze sčítání lidu a domů se do Cihelen lidé nehrnuli. V roce 1846, kdy bylo v obci 13 stavení, zde žilo 89 lidí. Největší počet obyvatel měly Cihelny roku 1910, kdy zde v 17 domcích žilo 161 osob, většinou lesních dělníků a zemědělců německé národnosti. Podobně jako Svatošské skály a Diana patřily Cihelny k oblíbeným výletním lokalitám, kde Karlovaráci a zvláště městská smetánka trávila volný čas. Zvláště oblíbené byly luční slavnosti za 1.republiky. Ráz klidné krajiny nenarušilo ani dokončení nedaleké přehrady na Teplé u Březové v roce 1937. Od poloviny 19.století se stalo módou, že nejbohatší karlovarské rodiny skupovaly pozemky v okolí města. Puppové např. roku 1879 koupili pozemky bývalé papírny v Březové a zřídili na nich zahradnictví. V té době se rovněž Cihelny staly vyhledávanou lokalitou, v níž si podnikatelé stavěli luxusní sídla. Od roku 1890 vévodila obci krásná vila. Patřila spolumajiteli březovské porcelánky, továrníkovi Rudolfu Fischerovi. Nejprve koupil v Cihelnách řadu pozemků a luk, které spojil do jednoho velkostatku. Uprostřed vsi si nechal postavit luxusní letní rezidenci. Projekt mu dodali tvůrci zlatého věku karlovarské secese, vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Krásně ozdobné architektuře vily v Cihelnách místní říkali zámeček. Po smrti továrníka Fischera přešel dům do vlastnictví jeho dcery Johanny Marie, která se roku 1896 stala manželkou karlovarského advokáta Felixe Knolla. V roce 1899 se jim narodil syn Wolfgang Eduard a ten byl posledním majitelem vily v Cihelnách. Dne 3.listopadu 1934 postihl zámeček v Cihelnách velký požár, objekt z velké části vyhořel. Ačkoliv byl objekt v krátké době obnoven v téměř původní podobě, lidé z obce začali utíkat. Zbylo pár rodin dřevorubců a pak ti, kteří měli práci na statku nebo na zámečku. Rozvoji obce nepomohla ani železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně, uvedená do provozu koncem roku 1898. Obec mezi lesy tvořilo dál jen pár dřevěných domků. Ozdobou obce byl ze dřeva vyřezávaný čtyřboký glorietek se zvoničkou a krucifixem. Stával pod zámečkem na kamenném podstavci a byl vstupní branou do Cihelen. Zvonička ale časem zmizela a s ní také kolorit překrásného prostředí. Období 1945 až 1980 bylo pro Cihelny obdobím útlumu a chátrání. Z obce zmizely mnohé dřevěné domky. Na místním zámečku se střídali jako ve frontě majitelé a správci – Rudá armáda, KNV Karlovy Vary, ONV Karlovy Vary, Tesla Nýřany, soukromý vlastník …Až v sedmdesátých letech byl objekt předán do správy ZV ROH Národního výboru hlavního města Prahy, který zahájil nákladnou rekonstrukci. Obnova trvala tři roky. O poslední proměnu zámečku a jeho okolní krajiny se postarala a.s. Astoria Royal Golf, která rovněž vybudovala nový golfový areál. (čerpáno z Radničních listů vydávaných Magistrátem města Karlovy Vary).
6
PAMÁTNÉ STROMY KARLOVARSKÉHO KRAJE 178) Bečov nad Teplou - „Buk nad Bečovem“ (obvod 533 cm, výška 26 m) V obci při levém kraji hlavní silnice na Plzeň stojí před domem čp. 368 mimořádně mohutný buk, patřící k největším bukům v kraji. Rozdělení nízkého, válcovitého kmene ve třímetrové výšce do pěti souběžných kosterních větví připomíná dlaň. Strom má velmi hustou korunu vejcovitého tvaru. STRÁNKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Oslava čarodějnic Oslava čarodějnic je již „tradičně“ spojena s nadměrnou konzumací alkoholu. Ovšem zde více než jindy platí – všeho s mírou. Kombinace ohně s alkoholem je velice nebezpečná, člověk pod jeho vlivem ztrácí schopnost jasného úsudku a s ohněm může vyvádět kousky, které velmi snadno skončí tragédií. Dalším tradičním obyčejem spojeným s pálením čarodějnic je přeskakování vater. Tato riskantní zábava může způsobit, že se vznítí část vašeho oděvu. Pokud v tomto případě nemáte po ruce dostatek vody, popř. jiné hasební látky, je vhodné použít pravidlo „Zastav se, lehni si a kutálej se!“. Pokud se na vás vznítí oděv, neutíkejte – tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých vláken), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc. S pálením čarodějnic je také bohužel dosti často spojeno pálení pneumatik. Tento zlozvyk velmi poškozuje životní prostředí a může mít i neblahé zdravotní následky. Stejně jako pálení jiných materiálů obsahujících chemické látky, také pálení pneumatik v otevřených ohništích je navíc pod hrozbou vysokých pokut zákonem přísně zakázáno. Dle zákona o ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály. Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím tísňových linek 112 nebo 150. V prostředí jako je zahrada, pole, les či louka se oheň dokáže šířit velice rychle. Sebemenší podcenění situace může způsobit neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky. Kořeny lidové zvyklosti slavnostně pálit ohně v předvečer prvního máje sahají až do pradávných dob. Tento původně pohanský zvyk, jehož význam souvisí s ukončením zimy a příchodem jara, následně převzala křesťanská kultura. Od středověku se o filipojakubské noci z 30.dubna na 1.května, kdy mají údajně zlé síly větší sílu než jindy, „pálí čarodějnice“ – tedy zapalují ohně na ochranu proti létajícím čarodějnicím, které ztělesňují zlou moc. Jde o symbolickou ochranu úrody a celého hospodářství před neúspěchem. Pamatujte, že kus té zlé „čarodějnice“ je v každém z nás a každičký při troše neopatrnosti může způsobit velké neštěstí sobě i druhým. Proto si dejme pozor, aby se pálení ohňů jako ochrana před „zlou mocí čarodějnic“ nezměnilo v pravý opak. Požáry v přírodním prostředí Každé jaro musí hasiči likvidovat zvýšené množství požárů v přírodním prostředí – hoří suché trávy, křoviny, lesní porosty a také odpady. Teplé jarní počasí lidi totiž láká k pálení biologického odpadu na zahrádkách nebo v lesích (zbytky staré trávy, listí, větve, klestí). Hasiči navíc kvůli nenahlášenému pálení klestí nebo odpadů mnohdy vyjíždějí zbytečně. Hasiči také varují před tradičním jarním nešvarem –
7
vypalováním suchého porostu – trávy, což je činnost velmi nebezpečná a ze zákona zakázaná. Bohužel se s tím hasiči každý rok setkávají. Zákon o požární ochraně hovoří jasně: fyzické osoby, ale také právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru, jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Navíc právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně přijatých protipožárních opatření předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta. Budiž varováním, že měsíc duben dlouhodobě patří mezi měsíce, kdy hoří nejčastěji, v dubnu dokonce vzniká nejvíce lesních požárů z celého roku. Pamatujte, že nelze pálit všechno. Dle zákona o ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály. Pálení plastů, gum či jiných materiálů obsahujících chemické látka je zakázáno. STRÁNKY DĚTEM Pověsti z Karlovarska Víla Ohře V zelenavých a lidskými zraky nezbadatelných hlubinách Ohře, sídlí na svém hradu víla Ohře. Její jméno je od nepaměti také jménem řeky. Každých 500 let, vždy o slunovratu, se neproniknutelné hlubiny zjasní krásnou září a tajuplný hrad vyvstává v celé své třpytivé nádheře. Hravé vlny jsou náhle prosvětleny jeho jasem a tu je na dně prastaré řeky vidět každé zrnko písku. Voda je plná hudby a hýří nepopsatelnými barvami stejně jako jitřní obloha s příchodem zlatých paprsků slunce. V této chvíli mohou vodní hrad spatřit i lidé. Komu se to podaří, má štěstí po zbytek svého života a štěstí bude po dobu 500 let stát po boku jeho potomků. Celých 500 let spí víla Ohře ve svém hradu, v němž je ukolébávána a hlídána šeptajícími vlnami. Osud s ní sdílí dvanáct rusalek. Leží na vznášejících se polštářích vodní pěny a její dlouhé plavé vlasy splývají v rytmu skrytých proud. Vždy po 500 letech procitne, udiveně se rozhlíží, pokyne k otevření hradní brány a jako ve snu vystupuje z hlubin na břeh řeky. Jedenkrát za 500 let je víle dovoleno, aby pro lidstvo vykonala milosrdný skutek. Má k tomu vyhrazený jen kratičký čas, pak se vlády nad vodním živlem opět ujímají zlé mocnosti, které lidem jen škodí. Plna účasti s osudem lidí kráčela víla při svém posledním probuzení po březích řeky. Zmizely staré rybářské chýše, lesy byly prosvětlené mýtinami a velká území pokrývaly kvetoucí louky a pole s vlnícím se obilím. A přesto bylo vidět tolik bídy a utrpení! Víla kráčela krajem a pomáhala tam, kde to bylo nejvíce zapotřebí. Náhle se zastavila. Vzpomněla si na své zamilované místo, kde uprostřed líbezných lesů tryskal do výše teplý pramen. Pospíchala k onomu místu a s úžasem se rozhlížela. Kolem horkého zřídla a také po obou březích Ohře se vypínaly honosné domy a na výšině přijížděl se supěním kouřící parní oř, spojující město s nejvzdálenějšími krajinami. Víla nevěřila svým očím a přece to byla skutečnost! Zde v minulosti často odpočívala – bylo to ještě v dobách, kdy lidé nosili jí a pramenům jako oběť květiny, nejkrásnější děti jara. Bývala vždy šťastná, když jí vděčný člověk položil na obětní kámen prostou kytici zvonečků či fialek. Nyní bylo vše změněné! Zřídlo již netryskalo na svém původním místě a divoce romantická příroda zmizela. Dokonce z nejvyšších lesnatých vrcholků k ní shlížely střechy rozhleden a domů. Vílu zaujalo nejvíce to, že pramen vyvěral v nádherné hale, kde se k němu scházely tisíce
8
nemocných lidí, chudých i bohatých, a všichni zde hledali a nacházeli novou životní sílu v zázračném Vřídle. Se slzami dojetí se víla smířila se ztrátou svého nejmilejšího pozemského místa. Při pohledu na takové množství lidského trápení soucitně zašeptala: „Kéž vám tento pramen přináší požehnání a kéž zmírní váš pozemský bol. Každá krůpěj tohoto mého vodního dítka má cenu vaší krve. Buďte si toho vědomi a mějte Vřídlo navždy v neskonalé úctě!“ Po těchto slovech se víla rozloučila pohybem paží, jímž jakoby vše chtěla spoutat všeobjímající láskou. Pak se vody Ohře rozbouřily, mocná vlna udeřila na skály a řeka opět ztichla. Záře zhasla a hrad se zase zahalil do temnot, jež jej ukryly na dalších 500 let. V jeho komnatách smutní krásná víla nad trpícím lidstvem a ve skrytu duše doufá, že až znovu vystoupí k břehům řeky, najde tam pokolení žijící ve znamení štěstí, dobra a míru. (Z pověstí Karlovarska „Kouzelná harfa“)
STRÁNKY TJ DĚPOLTOVICE A2A III.třída – jaro 2014 14.kolo – TJ Děpoltovice – FK Verušičky 4:1 Branky: Ondřej Čech 2, Daniel Hertl 2 Rozhodčí: Václav Štěrba, ŽK 1:1 15.kolo – Olympia Hroznětín B – TJ Děpoltovice 2:4 Branky: Pavel Bičaník 2, David Štrajt, Daniel Hertl Rozhodčí: Radek Dotzauer, ŽK 4:3 Tabulka ročníku 2013/2014: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
TJ Děpoltovice FK SMB Bochov B Slávia Junior KV FK Verušičky TJ Potůčky TJ Počerny SC Stanovice Sokol Štědrá TJ Pernink Sokol Hájek TJ Karlovy Vary - Dvory KSNP Sedlec B Olympia Hroznětín B Baník Pila B
15 15 14 15 15 15 15 15 15 15 14 15 15 15
11 9 8 7 6 7 6 6 6 4 5 4 3 2
1 1 2 3 5 2 5 3 3 5 2 2 2 4
3 5 4 5 4 6 4 6 6 6 7 9 10 9
55:26 75:57 59:35 48:43 50:37 43:35 39:32 44:33 40:41 22:27 36:67 31:56 34:54 23:56
34 28 26 24 23 23 23 21 21 17 17 14 11 10
Rozpis jarní části 2014: 16.kolo 17.kolo 18.kolo 19.kolo 20.kolo 21.kolo 22.kolo
TJ Děpoltovice TJ Děpoltovice Baník Pila B TJ Děpoltovice Slávia Junior KV TJ Děpoltovice TJ Pernink
- SC Stanovice - KSNP Sedlec B - TJ Děpoltovice - FK SMB Bochov B - TJ Děpoltovice - Sokol Hájek - TJ Děpoltovice
9
05.04. 12.04. 19.04. 26.04. 03.05. 10.05. 17.05.
So So So So So So So
16:30 hod. 16:30 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod.
23.kolo 24.kolo 25.kolo 26.kolo
TJ Děpoltovice TJ Počerny TJ Děpoltovice TJ Potůčky
- Sokol Štědrá - TJ Děpoltovice - TJ Dvory - TJ Děpoltovice
24.05. 31.05. 07.06. 14.06.
So So So So
17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod.
A1A III.třída – jaro 2014 V jarní části ročníku 2013/2014 bude na našem hřišti hostovat celek FC Nové Hamry, který má v současné době fotbalové hřiště v rekonstrukci. Uvádíme proto rozpis jejich utkání, hraných v Děpoltovicích: 17.kolo 19.kolo 21.kolo 23.kolo 25.kolo
FC Nové Hamry – Slavoj Bečov nad Teplou FC Nové Hamry – Sokol Chyše B FC Nové Hamry – SK Božíčany FC Nové Hamry – Ajax Kolová FC Nové Hamry – SK Toužim B
13.04. 27.04 11.05. 25.05. 08.06
Ne Ne Ne Ne Ne
16:30 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod. 17:00 hod.
PRODEJ CHOVNÉ DRŮBEŽE Prodej 15.4.2014 ve 14,30 hod. u prodejny potravin Děpoltovice Kuřice černé, červené, kropenaté Kuřice bílé Chovní kohoutci Kačeny pekingské Moularden Kačeny barbie Husy bílé Husy landenské
stáří 12-18 týdnů stáří 12-18 týdnů stáří 12-18 týdnů stáří 1-3 týdny stáří 1-3 týdny stáří 1-3 týdny stáří 1-3 týdny stáří 1-3 týdny
120-180 Kč 120-180 Kč 120-180 Kč 80-90 Kč 80-90 Kč 120-130 Kč 120-130 Kč 120-130 Kč
Objednávejte na adrese Gallus Extra s.r.o., Pražská 8, 586 01 Jihlava Tel.:567 212 754, 567 214 502, mob.:731 701 331, po-pá 8:00 – 15:00 hod. Další prodej se uskuteční 20.5., 19.6., 24.7., 4.9. a 20.10.2014
PRODEJ SLEPIČEK Drůbež Červený Hrádek, firma Dráb, oznamuje svým zákazníkům, že opět prodává slepičky snáškových plemen Lohmann hnědý, Tetra hnědá a Dominant černý, modrý, žlutý, kropenatý a bílý. Stáří 15-20 týdnů. Cena 149-185 Kč/ks dle stáří. Neprodáváme malé kuřice, ale téměř dospělé slepičky pouze našeho chovu. Sobota 24.května v 11,00 hod. Děpoltovice - u obchodu Při prodeji slepiček – výkup králičích kožek – cena dle poptávky Bližší informace po – pá 9,00 – 16,00 hod. na tel.: 601 576 270, 606 550 204 a 728 605 840
10
Tradiční lidové zvyky v česko-saském pohraničí Oslava jara byla spjata se započetím zemědělských prací. K nim se vztahovaly i četné obyčejové projevy, jež měly hospodáři přinést zdar na poli i v rodině. Vlastní velikonoce začínaly Zeleným čtvrtkem. V ten den se mělo jíst hodně čerstvé zeleniny. Mnohde se vařily polévky z mladých kopřiv. Zelení člověk přijímal svěžest a sílu jara. Za velice posilující se považovala jídla z vajec. Téměř všude se na Zelený čtvrtek barvila vejce. Tento obyčej je doložen od 16.století. Podle tradice přinášel vejce velikonoční zajíc. Na Karlovarsku se pojem velikonočního zajíce vžil až kolem roku 1900. Pekly se také mazance, podlouhlé či oválné, nahoře s křížkem. Kolem osmé hodiny ráno „umíraly“ zvony a „odlétaly“ do Říma, tj. umlkly. Namísto zvonů zvali až do Bílé soboty do kostela na mši kluci s hrkačkami, řehtačkami a klapačkami. Kluci dostávali za odměnu vajíčka, mazance a drobné peníze. Obchůzky vedly většinou celou vsí, ke kapli, kostelu a všem křížům v okolí. Např. tuhničtí kluci táhli z řehtačkami až na Linharta. Velký pátek byl nejpřísnějším postním dnem roku. V 19.století někde platil i zákaz jakékoliv práce v tento den. Sedláci onoho dne neradi něco půjčovali, neboť se báli očarování dobytka (Drahovice, Olšová Vrata). V poledne se jedla žemle s mlékem, rozvařilka ze švestek s kynutými knedlíky, hrachová polévka, bramborová polévka, hrách, suchý chléb s kávou a jiná postní jídla. V noci na Velký pátek mohli odvážlivci zkusit štěstí s hledáním pokladů. Na Bílou sobotu v devět hodin ráno se „vrátily“ zvony z Říma. Po zaznění zvonů lidé, hlavně mladé dívky, běželi k nejbližší tekoucí vodě a omývali si tváře, ruce a krk.To mělo chránit před nemocí a dodávat krásu. Vodou se také ostříkaly rohy domů, což mělo stavení ochránit před ohněm (Stanovice, Jenišov, Lesov, Ostrov). Po zaznění zvonů se mělo také klátit ovocnými stromy, aby měly hodně ovoce (Ostrov). O bílé sobotě se v kostele světily vejce, mazance a voda (Ostrov, Bor, Svatobor). Hospodyňky toho dne tloukly polínkem dřeva na domovní práh a volaly: „Krysy a myši ven!“ Někde již v tento večer sedláci zapichovali do rohů polí zkřížené větvičky kočiček (Drahovice, Jenišov aj.). Omývání tekoucí vodou bylo opakováno i v neděli ráno. Velikonoční neděle byla svátkem jarní radosti. Ráno byli spáči buzeni hudbou a střelbou. Po probuzení bylo základní povinností popřát všem rodinným příslušníkům veselé velikonoce. Po bohoslužbě se vzájemně navštěvovali příbuzní a přáli si k svátkům. K obědu se jedlo pečené kůzle, nahrazující pečené jehně v dřívějších dobách. V 19.století bývaly na Karlovarsku obvyklé velikonoční jízdy do polí, které měly zajistit plodnost pozemků a dobrou úrodu (Svatobor). Kolem přelomu století obyčej zmizel a objevil se až po první světové válce, kdy se velikonoční objížďky polí na koních konaly v Odeři, Děpoltovicích a v okolí Ostrova. V noci z neděle na velikonoční pondělí se v Ostrově „sypaly cesty“. Mládenci sypali cesty před domy svých vyvolených mladým obilím, neoblíbeným dívkám sypali řezanku.
11
Na velikonoční pondělí se všude konala pomlázka, oblíbená zábava mládeže. Téměř ve všech obcích byla obvyklá obchůzka chlapců, kteří šlehali děvčata a ženy pomlázkami z vrbových proutků. V Jakubově chodili koledníci už v sobotu, v Bochově nebyl obyčej pomlázky vůbec znám. Pomlázka a vrbový proutek byly symboly životní síly. Úder proutkem původně značil magický úkon pro zvýšení plodnosti žen. Hoši dostávali za pomlázku vajíčka a peníze, v hostinci i alkohol, v obchodě čokoládu. V průměru dostal každý koledník, když se činil, kolem 30 korun a 25 vajec. Na velikonoční pondělí nebo už v neděli obdarovávali kmotři své kmotřence. Dávali jim barevná vajíčka, peníze a mazance, popřípadě i nějaké ošacení a cukroví. Na Andělské Hoře se v pondělí odpoledne chodilo na velikonoční procházku. Říkali tomu „chodit do Emauz“.
Svaz žen v Děpoltovicích
pořádá v sobotu 19.4.2014 od 20,00 hod. ve Společenském domě
Velikonoční zábavu
Hraje Zdeněk a Jitka z Kraslic Vstupné 50 Kč Bohatá tombola
12
