9 i^~^ ^ 1978 " \ K s. INFORMACNi BULLETIN HOROLEZCU A VYSQKOHORSKYCH TURISTU. k. V

8/9

• i^~^ *^ • INFORMACNi BULLETIN HOROLEZCU A VYSQKOHORSKYCH TURISTU

"*• — \ K s

k* . V*

1978

HORY 8,9*1978

Vydava1 metodicka a politickovYchovna' komioe HO TJ SLAVIA VS Praha, HO TS Bfevnov J«n pro vnltfni potfebu ! Vychazi nepravldelnS. Povoleno uaneaenfm politlckovtfchovne' komise TJ VIA VS PRAHA

SLA-

OBSAH : GODFREY Bob :

Colorado Free - Climbing the Seventieth

GRAFICKA"tfPRAVA: Jiff

MARCH Bill :

Brodfi n*

D i a t r l b u c i bulletinu zajiStuJe : MUDr Olga KOHOUTOVX Nad Kuzankou 26, Prahn 7, tel. 84 26 92

LUKAN Karl :

Wilde geaellen

12

ZICHA Boutin :

Prisojnik

14

HEJNA Marie :

Rumunaka alpiniadu

17

HIEBrLER Tony :

Dougul Hasten in memorial

KATU5KA Vludo :

Pod Marmoladou

RSDIGUJE : Ivan BOHX&K

Pfiap5vky do Bulletinu, zpravy o prvovâtupech, vaSich vêtuoech jakoiS i vâtupech vaSich kamaradu a v5e ostutnl, co ae tyfie nor, zasilejte na udreou : Ivan BOHXc*EK Slavikova 14, 130 00 Praha 3 tel. 320 141, llnka 381

7

IB

OBUCH Jan :

Prechod Mont Blancu

18

STIBRANYI Gustav :

Bogibbs

21

SCHIER Jirka :

S noci o zavod

22

Pfiloha Parrir - foto ing. J. NOV^K Na pfipravS t o h o t o bulletinu spolupracovali : Lida Saborova, Petr Saudis, AndreJ Bellca.L. Bedna?, Ing K.Banedikt .0. Oolanskv-,M. Dole±al ,M. Doudner ,V. Forst M.Hejna.Or.Z.Hokr,M.Hrobaôva, Ing O.Ourak.Ing Oan Kandl, Helena Krafialikovd, O.Kulhavy, Ing a.Lorenc, V . M a t u s k a , Ing arch. M.Neumann, Ing Igor Novak, Ing 3i.fi Novak. D.Obuchovs, Ing J.Obuch, A.Perna, Vlad. Prochazka Dr., J.Schier, T.Schreier, J.Skandera,Vl. Slouka, R.Taisaler, Ing L.VeselV, Dr.M.Vitek,L.Welgner, V . Z d r u b e c k y , B.Zicha, M.Zicha.

3

ZICilA Bogun :

Retezat

PROCHAZKA Vladirfr :

Gore/Tex

23 - 26 27

t

31

K R 0 N I KA

32

KUUUV? Josef :

Dzanga

36

HROBAfiOVX Marie :

Vzpominky

37

BENEDIKT Karel ing. :

Sderlid

38

WEIGNEH Vladimir ing. : Jesenlky ano Ci ne ?

41

JUSAK Josef ing. :

42

Hecenze

Drobne" zprdvy

44

OBALKA

1. stranu : USba z PoduSky 2. otruaj : Pik 5curovak6ho 3. atran^ : Pomijejicf aymbioza - hfib

k^m ledovci

4. strana : PgSinkou po USbinak^m platS Foto - Jifl KRA'CALfK

na

--• Hfebenem na Catvn Tau Foto - JIM KRACALIK

Bob Godfrey £ Dudley CHelton

COLORADO FREE CLIMBING THE SEVENTIETH / a n e b EXTREMISTS V C O L O R A D O , volne pfelozil Vaclav Forst/ Horolezectvf v Colorado na pofia'tku aedmdesritych let muZeme charakterisovat Jako renesancl volne"ho, <5ist4ho lezeni* Lezeni s umglyml pomuckami v pfedchozim obdobi pfineslo ?-adu novych ceet. Jejlch vy"sledetc rail2erne Bhrnout: jeatliZe bylo dost iasu, mohl vytrvaljf horolezec vytvoMt cestu, kdekollv ae mu zachtSlo.PrdvS tak, jato ae s vyVojem lldstva "zmen511 svSt", tak se horolezcilm vSechny ska'ly acvrkly. V^sledkem v&ech skobovafiek bylo, ie se oka"ly zda"ly menSl. Tak6 se zaSal brat ohled na pfirodnl prostfedi. Kdy2 se vSeobecnS zafial pouilvat material z legovan^ch oceli, elegance lezenf zmlzela v zjizveiiych spardch. Tom Frost se v American Alpine Journal 1972 vyJa'dMl, ze dfky opakovandmu uJivdni tyrd^ch skob "to na nfikter^ch popularnich cestich vypadA, Jako kdyby tam ngkdo lezl se sbfJeSkou." Nlkoho nepfeWopllo, 2e odpov<5d na toto niSeni skal vznlkla mezi lezci na poSa'tku eedmdes^t^ch let. Je zde t o t l Z pfimA eouvlsloot mezl skdlou Jako pfirodnim v^tvorem a mizejicf pJMrosenostf oatatnich v5ci t kter4 pova2ujeme za Sivotnf hodnoty. Ohled na Slvotnl proetfedi pfi horolezectyl Je odrazem roetouciho z^jrnu ce!6 vefejnosti o probl^my ekologle a zachov^nl iivota. Je take* diSleiit^, 2e voln4 lezeni zddraznuje estetlckou strinku horolezectvi, na kterou ae trochu zapomdlo b£hem "skobovacl dry" Sedes^t^ch let. Krone1 estetick^ str&nky zdflraznllo fiiete1 lezeni tak^ konkurenfinl stranku horolezectvl. Zpiisob lezeni se ajednotll a tlm ee zjednodufiilo srovnavanl vy"konn pfi nlznj^ch v^sti^pech. ZaC^tkem sedmdes^tych let ae v Coloradu rozflifilo pouilvanl kfidy, kteri zabranuje klouzinl upocen^ch rukou.Dokud kfldu pouSlvalo Jen n@kollk lldl, nebyl to taring problem. Postupne tento zvyk pfijlmalo vice a vice lezcfl a t£2k^ ceaty vypadaly Jako zac4kan6 bllou barvou. Lezeni podle 51sel ee etalo modou. V kaid^m tSSSlm mletS byly klfCov^ chyty Jako neky. "D8taM oblaCky prachu- - tak to nazvali

POZN. : Cesk^ pi*eklad -viz Informaini Bulletin 5/75

v Casopiae Moutain - se mnoZily Jako houby po deSti a obllbene1 sk^ly zaSaly vypadat Jako fotografie v pr'5vodci a bile vyznaSeny~ai vyatupy! Argument, 2e se k£lda siq/Je de3tgm, neobatdl, proto2e tcfida se pou21vd hlavn£ na neJtSislch pfevislych cestdcht kam d^St pronikne Jen m^lokdy. Zvyk a navyk, "blld ceaty" poznameaaljr cele1 daldl desetileti. V t6 dobg se zvySll poSet horolezcQ. Zatimco pofi^tkem aedeafitych let Jsow mohli spoCltat na prstech Jednd ruky lezce, ktef 1 v Coloradu aktlvng lezll na vyaok6 (irovnl, poCdtkem eedmdes^t.^ch let Jejich mnoSatvl vzroatlo na ngkolik set. JIM_ERICKSgN NeJvllvnejSl postavou v Coloradu koncem Sedesdtych let a poCatkem sedmdes^tych let byl Jim Erickson. ZaCal l^zt v Devil a Lake ve Wiaconsinu.To bylo v roce 1963, kdyz mu bylo 14 let. 0 tfi roky pozdSJl vylezl avojl prvnf 5,10 a uk4zal ae Jako nadartf horolezec. V roce 196? ee pfestShoval do Colorada a zaSal studovat na university. Zajimala ho hlavn£ klasickd hudba. Prvni Ericksonovy zkufienosti 6 lezenlm v Colo* radu toho moc neslibovaly. Utekl z mnoha klasick^ch cest, vCetnfi t4 neJstarSl, Hadguard Route /5,7/. Konec'ne' ae propracoval pfes Anthil Direct / 5 , 8 / , ale nerad na to vzpomin6. V roce 1968 si vyrazll do Shawangunks, kde zjlstil, 2e Je mozn4 CietS pfelezt i p f e v i s y , kter4 vypadajl uplnS nemoinS. Kdyz se vr4til do Colorada, chtgl Slate* pfelezt nSkterou ze atarych "umSlych" ceat. fiekl: *Uk4zalo ae, £e Je mnoho skobovafiek, Irter6 by fada lezcd byla schopna preldzt." V poelednich dvou letech ee Erickson zlepSil. V pruvodcl ai vytypoval ty ceety, kter£ by Bly pfeWzt Cietfi. Rearick Bobbins, Ament a Dalke se o ngco podobn^ho snazlli u2 na zafidtku aedeeat^ch let. V letech 1966 a2 1970 Jedlng £rickson lezl v boulderskd oblastl.Ciatfi. Horolezcl ee toti2 domnivali, ze ceaty, kter4 Kor, Ament nebo Dalke pfeSli po skobach, Je nemozn^ pfelezt fiiatS. Srickaon ale ndkolikr^t dokazal, z» to nenl pravda.

udSlal dvS nove" cesty - Crystal Qyr a Perilous Journey - v hladkt* stfinfi vlevo od Duncan Donuts. 0 Perilous Journey Mka" prfivodce: "JlSte'ni Je zcela imaginarni." Obg ceety maji obtiJSnoat 5,9 a obS byly oznafieny za neJzaVainSJSf cesty v oblaati. Ukezuji novou nadchrizejici gru v lezeni. V roce 1975, kdy 2 rozebiral obtiZe ceety Perilous Journey a Krystal Klyrt fekl Wunsch:" Zda" se ml 2e Je to skok do budoucnosti." Erickson na to odpovgd&l: "To JlstS Je a da" se Met, ze Je to pMmo akok do vSCnostl, pokud na nSktere" z nich spadneS." Jules Verne Hoku 1967 udSlali Pat Ament a Larry Dalke komplikovanou cestu na st&nu Kedgardenskou mezl T.2 a Holou hranou. Ceota, kterou nazvali Jules Verne, obsahovala volne" lezeni obtifcnosti 5,9 a t52ky osek po ekoba"ch. Jules Verne byla neJdelSi cesta v te/to oblaati a byla to take* Jedlna" ceata, Jejii obtiznost po cele" d£lce nekleala pod 5. Jakmlle byla pfelezena Hol6 hrana, zaCall horolezci pfemy'slet o torn, Jak ClstS p?ele"zt Julese Verna. Bill Putnam vyvedl prvni de"lku v roce 1972. DalSf tvrdy" oMSek byl teZky" travers pod pfevtaem, kde by pMpadny pAA znamenal spadnout aZ na zem. Hgkollk dn£ pozd£Jl Putnam a Erickson vylezll prvni t f i d^lky Julese Verna a2 na tzv. Louku, na velkou Ifivku uprostfed stSny. Na Ctvrte" d^lce se pak vyetfldala fade lezci. Briggs o torn napsal: "Ctvrtd d^lka vr^tila v5echi\jr lezce. VyZaduje totli asi osm metrft lezeni ve spletit^m terenu obtiinosti 5,10 s moznoetl 15 a2 18 metrov^ho padu. Kdo zkusll tento usek nfikdy pfe!6zt, nepochybuje, 5e se to Jednou podafi. Zatim Je to ale sen z kr^lovstvi, do kter^ho jefitg 5^dnj? ilovgk nevotoupll, sen vytrzeny z budoucnosti skalniho lezeni." Kdyby nfikdo natloukl do c"tvrte"ho ttaeku nSJakou skobu na JlStgnl, Je pravdgpodobn^, ie by tato de"lka byla pfelezena J12 v roce 1973 nebo 1974. To by ale odporovalo viltym etlcky^n zîsaddm 51st6ho lezeni Steve Wunsch uskuteCnll svuj prvni pokus na Ctvrtdm tleeku Julese Verna roku 1973 - a byl neilsp65n,#. Roku 1974 ae vr^tll s Brlggsem, vylezll o kousefc v#S ne2 lonske"ho roku a opfit neuepSl. Roku 1975 ae op5t vritll do Colorada a cel6 odpoledne stravil na 5tvrt6 d61ce Julese Verna, epolu s Johnem Braggem. Nakonec nalezl misto, kam sly zalozlt dva mal4 chocky Aliny/. Druh^ho due se Bragg odmltl uCastntt pokraCovajii d^chajiku v lanech. Jim Erlckeon sice nechtgl vyvsxie't Ctvrt^ deek, byl ale ochoten Jit s Wunschem Jako druhy. Wunsch opatrng vylezl k nejvySe dosazen^mu mlotu, cvakl se do JlStgni, kterd si tarn nechal minul^ho dne, znovu vylezl tisek 5,10, udSlal z4v6re5n# krok a tim dokonSll Ctvrtou d^lku. Pak vylezll zbyVaJic* CtyM d^lky na vrchol stSr\y. Erlcksojn pfltom pfelezl tg2kou prstovou sparu 5,10.

Tim bylj pfelezeny 5iat5 vSechny useky Juleae Verna. Jednou pf ed timto vâtupem Roger Brlgge ukvapeng napsal: "Vystup £ekd na nSkoho, kdo m^ varlata z nerezavgjici ocell!" Po ospfisn^m v^stupu to Erlckson komentoval alovy: "Pamatujl ae, Ze kdyi jame vyletll na vr&ek, cht&l Jaeit Mel stevovl, aby si staJinul kalhoty, Ze se chcl podivat, jeetll md opravdu nerezavSJlci varlata. " Psycho Take1 v roce 1973 se Wunsch vrrftll k pfevlau na cestg Psycho, o kter^ s* pokouSel u2 rok predtlnu KoneSng po dvou dn«cht kdy asi dvacetkr^t spadl, se mu podafllo stfechu pfel^zt. PouZil pri torn n@kollka krîtkych dynamick^ch pohybu po drobn^ch drollvych suplndch , ktere* tvorily hranu pf evlsu. Pak se vyhoupl pfes hranu a ocitl se ve st3n€ nad pfevlaem. Ffeato, Ze liplnS vSdomg padal na Eloeberdanzu a Psycho, byl Steve Wunsch vzhledem k urovni roku 1976, doatl konzervatlvni lezec. 3yl pfillS opatnrf, neZ aby znovu a znovu padal ae stejne'ho mieta. Cesta muse, la byt dobre odjlstgna, a kdyZ to neSlo, radSJi a Ji vyhnul. Na Juleeu Vernovl nem^l za"dnjf pad. llusel ovSem ukazat pozoruhodne vlaatnosti, kdyZ se vratil neJ19t$nym usekem 5,10.Ngkterym souSasnym lezcdm totiZ vubec nevadi ani Seatimetrovy p^d. Roku 1976 se Wunach ozval trochu Jako star# horal a ukizal, Jak rychle se rozvtnulo moderni lezeni: "Hyelim si, Ze Je fantaetlcke, kdyZ nektefi z mladych leicu Jsou schopnl spadnout 6-10 metra, ovl^dnout se a pokrafiove v#stupu." To, Jakym zpflsobem piêlezl stfechu na Kloeberdanzu, Ctvrtou de"lku Julese Verna a pfevls Psychu ukazuje, Jak# m^ pMstup k volndnu lezeni. Kloeberdanz byl ClstS pfelezen JeStg ngkolikr^t. Je zde vellce dobr^ JtStSni a pfistup k vlastnim probl^mum cesty Je dost! Jednoduchy. lieng asi bude pokusi o pfelezeni kliCov^ch mist na Ctvrtd d^lce Julese Verna. Na Psychu ae pfi Jednom z dalSich polcueiS vylomil blok v klifiov^m mistg a Je ot4zka, xda Je tato cesta v sou£asn£ dobS voln£ lezltelnd. Ale historic horolezectvi nam ukazuje, ze dSlat ngjake" pfedCasn^ z^vSry neni dobr6. Ertckson, Brlggs, Wunsch a Ferguson tvoM SpiCku lezcu eedmdessVty'ch let, ale mlmo nich Je zde JeStS fade dalSich.Tl se na sc^nS objevill v roce 1973, kdy byla opakovana frada tSik3Fch voln^ch cest.NeJvSt3i zdjem se soustfedil na Boulderskou oblast. VyvoJ lezeni v kanonu Eldorada hraje svoji dAleZltou ulohu v ce!6m vyVoJi lezeni v Coloradu. Tento vyvoJ lee srovnat s rozvojem lezeni, ktery" nafltal v Cloggy v Britanli p?ed nSkolika lety. Volnrf lezeni ae rosSlrilo tak^ v ostatn^ch oblastech Colorada.Jlmmy Dunn, £arl Wiggins a jejich pf&tel6 maji zaaluhu na torn, 2e se lezecka* oroven zvySila v Garden of the Gods a v Pikes Peak pobliZ Colorado Springs. Lou Dawaon, Ml-

T&e_Naked_Bdge - HoW_ Brzy potom, co Jim Erickaon zaCal le"zt v Coloradu, sttkal ae s Fat Amentem. Ament mCl znacng bujnou fantazll a nejak vycitil, 2e Holi hrana v Iranonu Eldorada by mohla byt jednou pfelezena Cietg.V roce 1968 to ale nebylo nyalitelne1 a anl Jeden z nlch ae o to serloznfi nepokusll. Jim Erickson zdolaval stale tSSfii a t62Si ceaty a pfedotava dist^ho pfelezu Hole" hrany mu nedala epa*t. V roce 1969 zkuall pratovou sparou pfelezt 8 Barry Harperem a Ed Wrlghtem prvni delku. I kdyl vyletl asl do dvou tfetln, apadl a muael ae vratlt. Na Jafe pMStiho roku se se Bvym bratrem Davem a Kevin Donaldem ae o to pokuall po drone" a opSt neuapel. t5sp$ch mu pMnesl ai tr>ti pokua v roc* 1971. S Duncanem Fergusonem uakuteSnlll prvni Clsttf vy'stup stBnou a tim otevfell e"ru volneho lezeni sedmdesa'tych let. Kdy2 Slo vyle'zt Ciste* Hranu - kdo mflie Met, co vsechno Je vUbec

"Chorobne" zatiJeni" Pfed tim, nez vylezl na Holou hranu upfeenoval si Srlckeon avoje pojetl Clat^ho lezenl. CtyM pAdy b€hem vâtupu na n@J ale silnS zapAsoblly.Prohltfallt 2e mu dplng zlcazily poZltek z vlastniho lezeni. Shrnul to: "Negokou5el_ by_ch ee o nlc ± co by_ch nemohl gfel|zt Jako eololezec." Oetatni tento n^zor podpo rorall, to ale vedlo k dalsim omezenlm, kdyj by ee dovedl do krajnoetl. To tvrdil 1 Srickeon po zdo!4ni Holtf hraqy. Tim se veTml proslavll. Kdyby pM prvnim pokuau o pfelezeni epadl, nlkdy by ae tarn uz nevr4til. PozdSJl tyto eve" z4sady nazyVal "chorobnym zatfZenim." Pro mlad^ horolezce ae Ericksonova pravldla mobou zdfit pflllS pfian^, ale Erickson se Jlch drzel poalednlch deset let a vytvoPll pfl torn vice neZ sto nov#ch filst^ch v^stupu. NedaVno s urCityml pochybnostml Erlckaon poznamenal: "NSkdy nevim, jestll Jaem vytvofll pflklad, kter^ oetatnl reepektujl, nebo jeatli Jsem Jenom pfipad ngjak^ho horolezeck6ho zpdtefinika." Jeho obavy jeou ale zbyteCn^. Jeho vliv byl takovy, ie v aou£asn4 dobC v^tSina horolezcA v Coloradu se opfit volne'mu lezenf.

V roce 1964 el Skolalc Roger Brlgga, kter# to asl rok zkouSel s horolczectvim, vyjel a rodlCl na vy"let do Castle Kock. 5 ptevfenou pusou ziral, Jak ae Royal Robblne a ^ Pat Ament tra"pf a pokouSejl se Clate pfel^zt Athlete s Feat.Za dva roky na to pozoroval Amenta, kdyZ vyv6A61 Supremacy Crack. JeStS t^hoZ roku a n<" vylezl dv8 t55k6 cesty - Vertigo a SZ pllif Baa t Illy. Lezl e nim, a po case ae z ndj stal dokonaly lezec na "um^lych cestach". Po tgchto zeC^tcich ae Brlgge stal Jednlm z neJlepSich "volny'ch lezcft" sedmdesfit^ch let. V roce 1971, o dva mgsfce dMve, ne2 Erickson s Fergusonem

pfelezli Holou hranu, vylezl CistS Diving Board Stremhlave' prkno. Hechtei, aby mu pozdgji n^kdo sni211 klaslfikacl cesty a tak dvg obtiin^ delky ohodnottl jako 5,9+. Duncan Ferguson a Jim Erickson neodolall. PokuSeni prel6zt pfevislou etgnu obtiznoeti 5,9 bylo tak velke1, 2e Jim nevadllo ani to, 2e ska"la Je dosti droliva. Kdy2 Ferguson vyrazll na poelednl d^lku, bylo ufi pozdg odpoledne. Z^stupy lidf se tienily dole na cest§ a sledovaly, jak si poradl se z^v$re5nou (i6stf . Nedafllo se mu ud31at ngkolik poelednich kroku a tak se po znafind namaze vratll zpdtky na stanov!5t€ a konec lana podal beze slova Ericksonovi. Jen tento pohled, bez hruzostradn^ch historek, kter6 se pfifltl den vyrojlly, stafill, aby se ke Stêmhlave^ mu prknu po ngkollk mSsicu nikdo anl nepflbllzll. To, 2e se Ferguson 1 pfes ev6 sctiopnosti musel vr^tlt, plnS potvrzovalo obtfinost posledniho vlaeku. Kdyft se tuto £6et pokuell vyl^zt Erickson, dopadl

nlll. Legendy o Stfemhlavem prknS se za£aly mnoZit. Clstg ho pfelezll az za rok Brlggs s Erlcksonem. A od t6 doby ae Briggs dostal do 2ela "voln^ch lezcu" v oblaati Colorada.

Unoho volnych vystupi na poCatku sedmdeea'tych let bylo charaktertzovano jako pohyb v extremnich, technickych obti21ch,l kdyz" se to dalo vgtSinou tSand nad jlStenim a tim relatlvnS bezpecng. Kratce po druh^m pfelezeni X-U v kanonu Eldorada ee Ferguson s Erlcksonem pokuslll Cistfi pfel^zt Wide Coutry to Je skobovaCku mezi sparou na Baetillu a cectou X-U. Erickson tehdy vyvedl pouze prvni technlcky obti2n# tisek, kter5f byl dobfe odJ15t5n. Ferguson se sem vratll s Donem Petersonem, aby dokonSll vy^stup. Peteraon m£l chflpku a Jefit$ k tomu prujem, ale pfesto vyvedl druhou d61ku /obti2nost 5,9/. Fergusonovl pi*enechal vyredeni prvni, tfeti a Ctvrte" d^lky. Potom zkusll vyle'zt zavSreCny ilsek, ale po deseti metrech se musel vratit, proto2e blok, ktery vytrhl, Jim piêsekl lano. Potom se Ferguson rozhodl, £e vyatup dokonSi Jlnudy. Byl ve skv€ld forme* a takova mall&kost jako preseknute lano ho nemohla odradlt. Spojll oba konce lana a Ferguson zdolal poslednl dsek cesty, na 3t£sti bez pfidu. Uap5Sny pfelez ho nlJak nevzruSll. SuSe oznamil, 2e neJteiSi byla prvni

dellcm. Wide Country pfedstavuje novou uroven ve vyvoji lezeni: extr^mni technlckd obtize se zde spojuji se Spatnou moznosti jlStgni. Kliiovd mista byla aice odjlatgna dob?e, ale byly zde dlouh^ neJ!St§n4 uaeky obtiznostl 5,9, kde by p4d m51 vaSn6 ndsledky.La-

yton Kor pfelezl nejiat^nou Cast stSny nad hranou pfeviau na cestg Psycho a Larry Dalke ClstS vylezl tgZkou neJiStSnou C6st na X-M.Wide Counti^ byla pokra5ov6nim tohoto trendu. 3ylo to ale ndco mnohem obtfzneJSfho, nez cokoll pfedtfm. Duncan Ferguson sedades^tych let ngCim pMpomlna Larryho Dalka 3edesdty"ch let. Naprosto nena'padny', brilantni lezec, Irterj? odmital jaky"koll zrijem vefejnosti. Povida se, ze eolov£ vylezl Werkeupp na Baetlllu /5,9/ v lijdku a Jenom v ponoZka'ch. Sam take" v noci vylezl Wlndrlge v Eldorado Springs Canyon. Na cestu si evitll baterkou. Solovg vylezl 1 fadu dalSich ceat. Ferguson o ne"m fekl: "Duncan m& vie vrozenych schopnostf, neZ vSichni ostatni horolezci, ktere" jsem kdy poznal. STEVE_WUNSCH

V roce 1970 ee na coloradske" sce'ne' objevll Steve Wunsch. ZaCal systematicky pfel^zat ceety 5,9. Byl to hubeny" dlouhan, kterjf se vellce plynule a elegantng pohyboval i na nejt^zSich ceatdch. Roku 1971 jako prvni fiiate" pfelezl Vychodni hf-eben na Maiden, vy"atup, o ktery" se dlouhou dobu hadali "ny"tafi" a "antiny'tafl". Spolu s Erlckaonem 51stg p*elezl prvni de'lku Hol6 hrany. V letech 1970 a 1971 udSlal Wunach fadu nov^ch cest. V roce 1972 ee apojil s Ericksonem a a Scottem Stewartem. Jejlch ilspSchy vyvrcholily, kdyZ se Jim podafilo Cistg pfel^zt pfevta na ceate" Guenese v kanonu Eldorada. Erickson o torn fekl: "Stfecha Gueneae vypadala, jako neJsm63ngJS£ vgc, kterou si dovedete pfedetavit. I kdy2 jeme se tehdy podivall nahoru, anl jeden z n^s si v^ZnS nenyslel, Se by mohl CistS vyle'zt stgnu pod pêviaem, a o pfevisu se nam anl nezd^tlo. Gueneae protin^ velk^ stfechovlt^ pfevla, ktery ee t6hne celou Redgardenekou stgnou. Pfes tuto stfechu vede nSkolik skobovaCek, kter6 byly udfils^ny v Sedesat^ch letech. PozdSji Wunsch pfelezl da!3i dvg - Kloeberdanz a Psycho. V roce 1973 byl Wunsch dlouhou dobu v Shawangunke. ZpoC^tku zachovaval velice konzervatlvnl post o j k padani. Radgjl slezl dolu obtiZnou st$nou, neZ aby se od jiStgnf spustll po lang, nebo spadl.V Shawangunk-a se eeznamil s Johnem Stannardem.fiikS o n§m: "Je jasn6, ze Stannard m^ skve'le1 vjfsledky. VyblCuje ae ai na hranice sv.ych moznosti a pak tf-eba spadne. Rozhodl jsem se dSlat to tak6." Kloeberdanz Roku 1973 zafial Steve Wunsch zkouSet pfelezt stf-echu na Kloeberdanzu, na logicke" cestg pfee p?evls, ketr^ se tAhne Redgardenskou atSnou. Sporadlcky se o to pokusilo uZ nfikollk lldi pfed nlm, ale bez jak^hokoliv uspSchu. Cesta byla v#born$ odjlStgna. P6d sice vypadal hrizostraSne, ale byl pomgrne"

6

Lezec totlZ padal volng do vzduchu pod pfevlsem. Wunech byl vytrvay. NeZ ae propracoval na hranu pfevlau, spadl celkem patnactkrdt. Pak konecng vyêlel zpueob, jak ae dostat pfes pfevls. Znamenalo to nSkollk krajng dynamlck^ch pohybu po 3fibelsk^ch chytech a stupech, hmat za hranu pfevlau a nakonec vzepfeni ae do et§ny nad nlm. Kloeberdanz byl prvnf velk^ pfevle v Coloradu, kde se uplatnila technika dynamtckiSho lezenl. Wunachuv v^stup s patndctl pady a zdolanim pfevlsu rozbehem, to byla hranice technickych obtiZi. 0 druhy pfelez ee pokouSela fade lezci nejruzngjSLni zpuaoby, ale nlkdo nebyl echopen vy"stup dokonfilt. Po Wunschovi to zkousel 1 Roger Brlggs. liagnetofonovjf zîznam nam piMblliuje druhy pfelez: "ItoJ bratr a J4 Jsme zkouSell vyl^zt atfechu Kloeberdanza PfillS se nam nedafilo. Tvrd6 Jeem bojoval, bylo to proklatg t5zk(5. Pak pod n6e pMSel nSJaky frajer a povidd: "NevldSl bych to tak zle. Ten pfevls, to Je hra&ka."J^ mu na to f-ekl: "No aranda to zrovna neni. Poj3 si to zkuait." Vylezl k nam nahoru a Jednou to zkuail Wunechovym zpuaobem, ale nepovedlo se mu to. Trochu al oddechl, vlezl do pfevieu, uprostfed etfechy naSel nejak^ maiy chyt; vieel na jednS ruce a druhou hledal dalSi chyt. Potom hm&tl za hranu a n$jak se pfee ni pfehoupl. Nemohl jeem tomu uvSfit. Prelezl to statlcky! Ja earn Jsem ee o to pokougel uZ l^ta. John Stannard, Erickaon, Henry Barber a ce!6 dalei ellta take. A tenhle kluk nejenZe to pfelezl, ale pfelezl to etaticky a bez ne'Jake'ho velk^ho pfemy'alenf. Pravd klaalka." "Kloeberdanz Kid", tak se mu zaSalo fikat, byl sedmndctllety stfedoakolak Dave Breasheara. Nemel skoro 2^dn^ zkuSenoeti z tSZk^ch cest, ale byl to kli5ae zvykiy na miatni podminky. Jeho technlcke" echopnoetl a eila, kter£ si vypSstoval na mietnich ekalach, mu umoZnily, aby bez pMpravy vylezl stfechu Kloeberdanzu. Itlatni expertl nad tim jenom kroutlli hlavou. DAyE_BREASHEARS

V hornl 26eti etfiny Mickey Uause, tfieng u kanonu Eldorada, Je kolma hladka atena, kterou v roce 1970 vytyfill George Hurley avoji dost Spatng odjlatenou cestu Offset. Duncan Ferguson pozdeji udelal JeStg teZSl a jeStg hWe odJiStenou ceatu, kterd vede kolmou stenou tgang vedle Offeetu. Tato ceeta dostala pozdSJi Jmeno Duncan Donus. Nalevo od nf Je stSna^JeStS hladSf. Steve Wunach o nl jednou fekl: "Je to n6co takov^ho, co bych el nSkdy rfid vylezl, ale dfky bohu to JeStS nlkoho nenapadlo pfeUzt ." JeSte v roce 1974 si i pfes obrovake" zv^Senf lezeck^ lirovng nebylo mozno pfedstavit, Se by se o to ngkdo pokueil. Po vylezenl Kloeberdanzu zaial Breasheara 16zt s Eriokeonem a Jeho atyl dozrfival.Studoval, jak Erickeon leze tgZka a Spatne JlStena mista, zkouSel kaZdy krok, kaidy hmat a zjiflloval, co ei muZe dovollt. Jeho zkuSenoeti e mistni skalou z nSho udglaly mlstra v lezenl na nepatrn^ch chytech. V roce 1975

chael Kennedy a Harvey Carter vytvoMli mnoho novy"ch v^stupft pobliz Aspenu. Billy Weetbay, Doug Snively a ostatni ze Bkupiny Steve Komltoa udSlall fadu pflsoblv^ch volntfch ceet T zulov6 oblasti Estea Parku. V Boulderu se Pat Ament /kter# ui byl odepiaovan/ vratll meal lezeckou Splfiku a v roce 1976 pfelezl fadu tezky"ch cest. Kolem roku 1974 pMSlo do mody solov6 lezeni, a tak fada eeat byla obfias vylezena bez lana. V oedrndesat^ch letech bylo nSkollk neJtSzSich vêtupu pfelezeno i zenami. Pfevaha rnuiu v teto oblasti ale tSzko zmizi a ieny ee zatim an! nepokouSeji o voln6 prvovy'stupy na tgSkjFch cestrfch. Kdy2 T gedeeatych letech nekdo vylezl 5,9,atala se z toho malem legends. V souSasnostl je obtiinost 5,10 trlvlalni a exletuje fada ceet 5,11. Kdo by si troufal odhadnout, co pflnese budoucnoat?

Bill March:

Brodenf /Z Casopisu CLIMBER and RAHBLER-may 77 L. Welgner a S. Le pel ova./ Pfechod feky mAze by^t za urfiit^ch okolnoati jednim z neJvStslch hazard^, ae kteryml se setkame v opuSteny'ch oblastech. Pova£ujeme j e j pouze za v^chodlsko z nouze a prov^dime JeJ teody, kdy£ I/ jsme dobfe prozkoumall feku a nalezll vhodn^ brod. 2/ potenclalnl nebezpeSl enizfme pouzitim lana. 3/ jln6 moZnoatl jsou JeSte nebezpefingJS*, Pfl planovanf ceaty uvazte vZdy moZn6 kompllkace s pfechody fek. IMgnf pfebrodlt bezpeCnS feku se zlskd pouze praktlckou zkufienosti, lifielem tohoto filanku je poakytnout zakladnl poznatky potfebn^ pro spravnou volbu a zvl^dnutf technlky brodSnf. V divokych, opuStdn^ch oblastech najdeme mnoho druhi fek a potofci. Jejich character a vodnutost zavlai na druhu zdroje, topografli oblaetl , kterou protekaji a na vzdalenoatl od pramene. Zhruba m&zeme provost rozd51eni do t f l zdkladnich typa. I/ Reky a velkyml vidltelnyml 1 ponofenymi balvany a proudem velrai nlznorodyni, zaVlslym na turbulenci a pfeka'z'ka'ch. Jsou to horni toky fek vyaoko v

horach a pfedstavujl vdln^ problem, Jsou-11 rozvodngny. 2/ fieky Be StSrkovlt^ml bfrehy a dnem s proudem Jiz mirngjSim. Jsou to zraleJSi toky nize ve vgtSich iSdolfch, ale ' tak6 toky v horsk^ch dolin^ch e maly^n apaden, napf. feky tekouci do Jezer nebo pfee jezernl naplavenlny* 3/ Hluboke, pomalu tekouci feky v nize polozenych \idolfch s malym spadem. KaSdy typ feky vyladuje Jln^ pfietup, ale ve vSech pfipadech m^ kllCovou duleiitost v^bgr vhodndho brodu. Nedaleko od mista, kde Je pfebrodgnl nemozne, mfize existovat bezpeiny a snadn^ brod. Ale 1 zde se pfechod mflze stat nebezpein^, nebo 1 nemozn^t stoupne-li hladlna. Rozhodnut^, zda brodit nebo ne zavisl tedy na Indlvlduelnlm posouzeni celkov^ sltuace. Barva vody, pohyb dna, Sifka feky, rychlost a hlufinost proudu, to v3e jeou falrtory, ke ktery^n Je nutno pfl rozhodovAnf pflhlfzet. NepokouSime se pfejit feku, kterou ae vail balvany a ktera" un^Bi stroray 21 klfidy. V takovem pflpade, jestllze nemu2eme najft uspokojlv^ brod, vyhledame radgjl vhodn^ poetup ve svazfch nad fekou. Je-11 feka zfetelng rozvodnfina a mame dostatek 5aeu, Je nejlepSl el oznaClt vjfSl hladlny a 5ekat - obzvlaStg je-11 p5kn6 pofiasi a nehrozl d^s£. Voda vgtSlnou ustoupl doat rychle a odhall vhodny1 brod. V oblaetech, kde Jsou feky napajeny tajlcim snghem nebo ledovcem mizeme oCekavat nejnizSi prutok rano po chladn^ noci a neJvgtSl odpoledne. Mualme-11 feku pfejlt, Je namlstS strdvit ngjak^ 5aa hledAnlm neJbezpefinSJSiho a nejsnadne"JSlho mlsta. Nejlep5i Je pozorovat feku z vyv^Senaho LitanovlStg, odkud l^pe posoudime jeji Slfku,rychlost, vifenl, pfekazky a v Clste" vo<3§ i charakter dna. Tver a sklon bfehu a material, z kter6ho Je utvof-en hodn6 napovl 1 o vlaatnoatech feCiStS. NeJlepSl pfechod je po pevn^m atgrkovlt^m dng. Velkym aValam, plsku, blatu a vysokym bfehflm je l^pe se vyhnout. Vybran^ mlsto by mSlo bjft bez pfekfizek a ponofen^ch pfedmgtu, do kterych by se mohlo zaplêt lano a proud pod brodem by mSl b^t pfirngfeny". Pfl pfech^zenl nanoail nebo plsiln na okrajl ledovcovych toku 51 jezer mualme b^t opatrni - ma2e se jednat o pohybllv6 plsky. JestllZe je fekti znalen^ kamennou moukou, ofiekavejme ponofen6 balvany nebo skalu. Hornl toky kamenlt^ch horakjfch fek Caato nnlzeme pfejit auchou nohou skakajlce po bslvanech nebo vyu2ivajlce naplaven^ch kmenfl Cl jtn^ch pfedmgtu. Dlouhym skokilm s t$JSkyml batohy se v3ak radgjl vyhjfbame, uklouznutl maze byt nebezpe£ne. Je-11 zlma ( muslme davat pozor, jestll na kamenech neni vrstva ledu. Ale 1 za normalnich okolnoatl mohou byt kameny a kmeny kluzk6 a slizk6, zejm^na je-li vlhko. Slla proudlci vody, i kdyz hladina nenl z5efe-

na, byva1 znafind a proto rychlost proudu zkouMme vhazovanim mal^ch pfedmetu a sledovanim jejich pohybu. Nlkdy rifpodcenujme

hydrauliky

rychloet

mfclkeho

t o k u t Znalost

a chovani feky Je pfl etenl MCni hladl-

ny a hledani vyhodne'ho mista pro pfechod vellce uzt-

tecna. I/ Kde se feka rozSlfuje, byv* mfilfif a tefie pomalejl. 2/ KdyZ vgtSf feka zvysuje svuj epa'd, byvd nad touto zmenou spadu StSrkovity1 pas tahnoucf se Stkmo napMC feCiStgm. 3/' Kdy2 feka ovflj spad zmenfiuje, rozl^v^ se fiaeto do Sifky a teCe ndkolika rameny, kter^ se zpravldla daji lepe pfekroClt, ne2 hlavni proud .

4/ Zikruty

?eky jsou pro pfechod nevhodn^, b^-

Velk< pfekaika tesnfi u hladlny vytvoff may vodopad a sllny vertikalni vir na apodnl atrang pfeka"Zky. Tento v^rar nnlZe filovgka, dostane-U se do nfij, uvgznit a utopit, zejme'na jestllze pfekaSka zabira celou gifku toku. Pakovymto mfstum se proto mueime vyhnout. Z^chranu topicinu se ve vyvaru poskytneme hozenlm lana ae sn^Ckou na koncl a pMtazenim dold po proudu. Je-li takovato zachrana nemozna, mQZe se postlZer^ pokueit vyproatit sam tak, 2e zadrzi dech a ponofi se co nejhloubgji, kde by m61 byt teoretlcky uchvacen proudem tekouclm pod61 dna.

VtRTIKALUI VIP -BOCHIPOHLED DIRA MEBO BALVAU -^ POD HLADIUOU

v6 zde v6t3f hloubka a proud Biln§j§i, neZ na rovn6m ilaeku a vn$j61 bfeh byvd stnuy a

podemlet^. 5/ Je-li feka hluboki, ale proudf pomalu a tvofi tunS, je mozno Ji pfekonat pfeplavanim. 6/ Proudnlce feky je tarn, kde SpiSka nejvStefho V /obr.l/ amSfuje po proudu. Proud je zde neJsllnSJSf a neJobtiZnSJi prekonateln#.ZCerend mlsta oznafiujl ponofenou pfek^2ku u hrotu obraceneho V. /obr.l/ 7/ Jaou-11 v fece pf-ek^Zky nebo vyfinlvajfci ak41y, brodime pod nimi, aby naa na n@ proud nestrhl. Pod pfekaZkami jeou VlidnSJSi mlsta se zpfitnyni proudem, kde si Ize odpofilnout. 8/ U hluboko ponofen^ch pfekaZek je hladlna zfiefena velkjfml stojatyml vlnaml zmenSuJlcfml se dolfl po proudu. NejvySSi vliv oznafiujl polohu pfekaJky. lyto velk6 vlny signallzujl rychlou hlubokou vodu a nerovn6 dno. Afikollv vypadajl hrozlvfi, nejsou obzvlaStg nebezpeC-

Pfech^zeni_e lanem. Po rozhodnuti pfekroClt feku naoleduje volba 7hodn6 techniky a metody. NejlepSi k zajiStgnl pfechazejiclho Je pouiitf lana. Vyjimku tvofi pfipady, kdy hrozi nebezpefii zamotani lana do pfekazelc v fece. V takov^m prlpadS by mohla byt prechdzejlcf osoba strSena pod vodu a j e j i zachrana nemoZna. I/ Postupn6 Efe^M^D^-ESS^^-i-i??8. 7wcontlnuoui~lo6p~system*7

Tento zpflsob Je znazornSn na obr.l. Pfechdzejici "C" se nava&e na-smySku na Ian5 v podpaZi a pusti se pfes feku JiStSn ahora lanem od "A". Ten nav^zan nenl, ale mfil by b^t zajlSten smyfikou u stromu Ci jlnak. NiZe po proudu stojicl "B" Je take1 nenavazan a povoluje lano. V pfipadS etrZenl "C" proudem "A" povoluje lano a "B" pfitahuje "C" zustavajic pfl torn stale po proudu pod nim. Pfl pokusu pfltaimout strIen6ho ke bfehu protl proudu bychom ho vlekll pod vodou a mohll zpuaoblt Jeho utonuti. KdyZ "C" dosahne vzdaleneho bfehu, odvfize se ze emyCky a povoluje lano aZ smyfika dojde k "B" na druhe" etranS. "B" ee do nf uvdZe a pfechazi dlagonilnS po proudu JiStSn "A" a "C". KdyZ uklouzne, "A" pouSti lano a "C" zezdola pfltahuje. Poaledni mui "A" pfechtfzi JlStSn ahora "B" a pfltahovan "C" v pfipadS etrJeni.

8

2/

raEInou?

Obdobn6 metoda pfechodu ekupiny pfes feku v pfipad§» kdy vysok6 bfehy nebo strong umoZnl napnutf lana- pfee vodu. Pntf pfech^zejic* "C" pfechazi stejng jako v pfedchozlm pMpadS, ale lano je pak upevngno Jako fixni a dalSi pfechazejicf u2fvajl eedaCku a karablnou do n€ho cvaknutou. Druh^ lano slouZi k pfltahovani ke bfehu. Poaledni zrufli fix a pfechazi etejng jako prvni. Tento zpileob vySaduje 2 lana, karabiny a srayZky. Pfed pouSitim kterehokollv zpasobu pfechodu a lanem Je nutno ae dohodnout na Jasn&n eyat4mu povelA a signalu - pfedevSXm proto, ze hluk feky znesnadnuje dohovor mezl obgma bfehy.

II. PRECHAZENf S POMOCf FIXNlHO LANA

I I. POSTUPNE PRECHAZENl POMOCl 1 LANA

PfechdzenX_bez_lana. Helze-li pouift lano, volume Jln^ metody, ale nutna je neJvySSf opatrnost! S uapfichem byly vyzkou5eny nasledujici zpilsoby: I/ TroJUhelnik Tfi mu41 obracenl Celem k sob$ se pevn6 apoji pazeml. Stoji rozkrofienl s hlavami blizko u sebe a pohybuje se vidy Jen jeden pevng podpiran ostatniml. NeJtSZSl etoji nejnlie 5elem obracen proti proudu. 2/ Z4stu£ KM nebo i vice muZA Btoji za sebou uchopenl v pase. Nejprve postupuje mu2 v 5ele, pak druhy1, kter^ by mgl by^t nejtgZSi a nakonec tfetf, a2 je skupina op6t v zastupu. Ve velk£ hloubce se vSichnl pohybuji soufiaang. 3/ Postu£ v fad|_3_pomoci_v6tve Tfi nebo vice ooob stoji bokem k sobS a k proudu a drfcf se dlouhe" vStve. Poetupuji soufiasng poskytuj£c si spolefinou oporu.

9

PRECHAZENl BEZ LANA-TROJUHELNIK

pytlich. Batch v takove'm pfipadg strkame pfed sebou a vyuilvame ho pro lepSf udrZenf nad vodou. Pfi brodgni ae nlkdy nenat^filme po proudu. Nej16pe Je natoClt se bokem, trochu napfifi proti proudu tak, aby n^s postrkoval k protSJSlmu bfehu. Tento "pfevozuleky efekt" /ferry glide/ nam pomahA aetflt energll a usnadnuje tak pfechod. Vzdy pohybujeme Jen Jednou nohou, zatimco druhd utojl pevng a nohu radSJl pomalu euneme po dnS ne2 abychom dglall velk4 kroky. Nohy nezkfizujeme a snaZime se bjft stdle m£rn6 rozkroCenl. USiteCnd Je siln6 hill, kterd umoinuje dvojnasobnou oporu. Vzdy Jl drzime proti proudu. Brodenl reky, zvl^stg prekraSuJeme-11 proud z tajicich ledovcu, imiZe zpusoblt Blind prochladnuti. Je proto rozumne' ee hned pfev!6tnout do such^ho a pfed akui po2it tepid jidlo a napoj. Pfl ztr^tfi rovnovdhy a strienl proudem zachovejte klld, zbavte se batohu a plujte nohama napred. Nohy drzte co nejvy§e a snazte se dosahnout zpgtn4ho proudu nebo pomaleJSi vody mtmo hlavnf proud. Nezkoufiejte plavat proti proudu a anaite se vyhnout vgtvovi 51 padlym stromum, aby vis proud nest&inul pod ng. Zdvgrem si JeSte" Jednou pMpomenme, Ze pfechazeni feky je riskantni zAleZltost, kterd sml byt podstoupena Jen s pfedchozim uv41enlm vSech faktorQ a pruzkumem okoll. Unohem lepSf Je CdeteCn^ ndvrat nebo 1 liplny1 lietup nei rlskovat utonutl pM nebezpefindm brodgni. A o moznoetl komplikace v podobg tgzko pfekro51telndho vodniho toku neopomente popfem#alet Jli pM planovenl ceatyl

B

PRECHAZENl BEZ

LANA

POMOCI'HOLC

JeStS nSkollk uziteCnych pravldel a rad: Boty nezouvejte, chrini nohy pfed zranSnim, umoinuji mnohem bezpefinSJSf naSlapovdni a snizuji tak rlzlko uklouznuti. Ponozky Je le"pe zout a ne"at suche" v batohu, ale kamaSe si ponechame, zabranuji Stgrku vnlkat do bot. Bosl riepf-ech^zime v Zadn^m pMpadg take* proto, ie noha re etuden£m rychle znecttllvi Slrok6 kalhoty kladou odpor proudu, proto Je svl^kame. Je-11 voda velice chladna", urfiltou ochranu pro spodek teia poskytnou vln5n6 spodky, kter6 nezvyfiuJi odpor t51a proti proudu. Satoh neupiname femenem kolem pasu, abychom jej mohli odhodlt v pMpadfi sklouznuti. Vy53f v^ha zavazadla zvySuje stabllltu v rychljfch mSlk^ch voddch . V pomelo* hlubok^ rodg batch plave, Jsou-11 n^doby uvnitf- dnem vzhdru a Saty, spacf pytle apod, v Ige-

10

"BO 5 «* 4 0

Karel Lukan: z nSmiiny pfelozil Ing Ladlslav Veeeiy pokraCov4ni/ Zahadny' zdpis v knlze vystupil: Cima della Madonna - Schleierkante I Winklerkamin f Wlnklerkaiain t Winklerkamin t TiHkra't Winklerkamin? KomentSfem je povidka:

neb Jsou jak rilie nebeske1... a tak dale. Pan Schiller mi pravdu, i nejzarytejai lezec potvrdi, 2e vyetup a dgvcetem je n5co zcela Jine~ho. I kdyZ, nebo praVg proto, Ze Be nebeska1 ruZe maZe zm&nlt v Certovsky^ bodlfik, schopny1 svymi na'pady pfivgst i tvrde"ho muZe k zoufalstvi. Vy e Jendou Jame take" nekfestansky nadavali,kdy2 jsme tMkrdt za sebou lezli Wlnkleruv komin... Ale zafinSme od za££tku - pfeangji zezdola. . . Za na'dherne'ho rdna jsrne opuetili naSi stodolu v San Martinu a procha"zell rozkvetlyml loukaml a lesy pod Schleierkante. Ale aebyla to mlCenllva' uspgchani chuze, na kterou jsme by 11 e Jendou zvykl*, ale poskakov^ni a St^bet^ni dSvât, kteri na^n obfae etrkala pod nos fi£ovik fii peatr6 brouky a dlvila se, ie neprojevujeme pat?ifin6 nadfieni nad krdeami pMrody. Nad prahem doliny, kde Je u2 Jen aut, se dgvCata utiSila. Tim by la vinna Schleierkante, kterd se nad nami zvedala Jako hrana mrakodrapu. Ted Jeme mueeli povzbudit my dSvfiata a dodat Jim trochu sebedflVytdhli jeme lana. Kdyz Jaae rozmotall obvyklj? uzel a skoby poclnkdvaly na naSich hrdlnekych hrudnicich, mohli jeme pokrafiovat. Za pdr vtefin Jsem u5 visel v mal^m pfevisu, JehoZ jedln^ po tiZ spoifvala v nesnadne"m vj^bSru ze epouaty kr^sn^ch madel. Dole zatim naetalo velk6 handrkova"ni. "Go se dgje?" Kletrdk! Byl etraaa~SlivS tgZky. Nemohlo by se ngco nechat dole? S3ar^k, polni Itihev, nebo fotdk? Jenda se choval hrdlnn6JJako clnov^ voja'c'ek. Nikdy ae nevi, kdy bude Z3^rdk U polni I6hve se to vi docela bezpeCng. A bez ku nen* vystup prav^ vystup - i kdyZ pro sam^ lezenl Clovgk zapomene fotografovat. A tak dgvCata zaSala

12

WILDE gesellen

stfidat. Stfidaly se T neseni tak fiaeto, Ze kletrak na vrSek nevynealy, ale vyatMdalor. KdyZ Jaem tuto pfihodu vypravgl Jednou v nehorolezeck^ spole&nosti, zeptala se mn$ etarSi dama, Jestll mesl horolezcl nejsou gentlemani - kdyZ nechajl d£vfie n^st ruksak. ZaServenal Jsem se a snaZll se vyavgtlit, Ze na tSikgrn vystupu musi kletrik n^st vidy druholezec t i kdyZ Je to slabd Zena. Nebyl Jsem pochopen. Vylifiil Jaem lezenl v tizkych komlnech, po plotnach, kde mA2e prvolezce erazlt 1 neo2ek6vany zavan vgtru. Hespokojeny vyraz se nezmgnil, dama zAatala pfi sv6m min^ni -stard 5aay byly daleko lepSi, tenkrat jeStg ill! opravdovi kavalifl.... Ale vralme se na Schleierkante. Na mal£ vSZifice pod vySvihem Jsme chvili odpoCivail. Ofechy pro dSv5atat cigarety pro muZe. Ale dSvCata se zvedala Jen vAhavg a nejistg si prohliiela vySvih Zdvojovg bxany. To byl nerozlousknut^ ofi5ek. Odhodll Jsem SpaSka a pMpJal skoby na uvazek. Ale potfeboval Jsem takg malou injekci sebevgdomi. Vy'Svih vypadal hladce jako stgna. Pro podobn^ pflpady mame jednoduchy recept. S objevnym "Je to hladky, nebo "Zatraceng pgknd ze3"! odkladame demorallzujici pfedatavy a nalezeme do stgny B dAvgrou v horolezecke'ho p^nbifka, kter^ uZ nalepi ngjaky^ ten cbyt nebo stiqj tarn, kde mi byt. A iiafie dQvdra byla odmgngna. Zed mgla cbyty i Btupy a vzorn^, pfesng tarn, kde mgly byt. Po ngkollka metrech lezeni mi bylo do zpevu nad takovym nidhernym lezenim. Tehdy je zajodlovini nefaldovang, i kdyZ zni sebefalesngjl. Stand. ^loSina Jako dlan a dvg skoby. Jedna pro sebejiStSni, druh4 pro druholezce. Trochu se vyklonlm. 10 m pode mnou se pohybuje 5erven# Sitek a o 20 m hloubfiji dalSi druiatvo - svgtld hlava Jendy a 5apka Fritzerl. Dal se u2 o5i na nifiem nezachyti a2 o 400 m niZ na dng doliny. Hilde Je u mn6. Tanec mezi vejci u dvou skob CtyM nohy Slapou po ploSlnce, lean se nevejdou dv6. Ale kone5ne se ozve: "MuZefl Jltl" "S radostf, milostival Ale nejdfive musite aestoupit z mych prsta!"A Jde to dal, pfimo do nebe; tak vypada" lezenl na Schleierkante. Na vgZi znovu odpo&ivame. Bylo horko a hubu Jeem mSl Jako protokol v^boru naSeho oddilu. Bodnul

by lok vody, ale tou budeme radgj Setfit na vrSek. Dal! Cim dMv budeme nahofe, tim dfiv se dofikame vody... Mezi namt a vrcholovou at£nou zeje Siroky" komin. Do stgny musime pfepadnout. Horolezci e zlrafiml hnaty poveZovall pfepad za am65nou zaleZltost, ale tl jezevfilch poetav byll pfeevgscenl o Jeho neproveditelnootl. BohuSel nemam nohy Jako Zirafa, ale zapla£ panbu take" ne jako jezevc"ik...Z okraje pllffe jaem pfepadl do stgny a trCel nad kominem skoro jako most vodorovng...."PoSkej chvfli, prebghneme na druhou stranu!" kfiCi hned Jenda. "31by vtlpy". Povgsil jsem se na ohmatan^ madlo - a nohy placly do stgny. V torn okamZiku jaem zaalechl zurCeni vody. Voda? OtoCll Jaem se jako bodnutjf - Hllde pravg pokojng vy!6vala poslednf kapku vody z polni lahve.... "Ono to bylo moc tgike" a tak jsme vyllly vodu,aby to bylo lehM!" vysvfitluje nevinng Frltzerl. "Nebo ma's Zizeii?" podivala se na mnS Hilde. "Kdepak.chtgl jsem B! umyt rucet" vr£im a vztekle dobiram. "Ctgte 2eny...atd." Schiller at ml vleze na zada! Za pill hodlny se zvolna skladam na vrSku. Za Clmone della Pala ee Cern6 hradby mraCen. Dusno. "Rychle damy> pospSSte si!" volam dolil na Htlde, kter4 bojuje pode mnou na hranS. Zdola zaznSl polekan^ v^lc?ik..."Dr:Sim!" kflknu a £ekam trhnuti. Nic. Hllde atoji na hrang, klepe se jako oslka a ukazuje na mne roztfesen^m prstem.Co na mnS vldi? V torn citim na hlavg podlvn6 Simrani a praskanl. Kolem paaky na vlaay ml trfii vlaay Jako hfebiky. ^yli jsme uproetfed boufky a kaSdou chvill mlhl udeMt prvni bleak. V okamz'iku by la Hilde u mn6. Doli s lanemt Jenda s Fritzerl Jsou u2 tu taW.Cert vem te6 vrcholovou knlzku! Jen rychle doli. Jenda bfizf hledat prvnl slanak, my bal£me v6ci a za nim... Na okrajl pochmurn6ho Jfcnu Winklerova komlnu Jsme ee na okamMk zastavili. Svazat dv5 tMcitky, provle'ct - bude slaofik driet? Uuel! Pronikavy zableak, krfiime hlavy mezi ramena... peng... bumm... rrrrach - detonace JaVo by se Mtlla cel6 Clmone.

nebyl. Kolem dokola Jen kameni. Kletrak leZi na vrSkul Nemjf vzteky rozmotavam lano. "Setsakrakrucinal" kleje Honza.Te^ abysme tlm podglanym kominem lezll zaa nahoru!" "Takhle to vypada, kdyz vezmeg Zenskou na pofadn^ vy"8tup!" A ui tu Jsou potoky alzf. To nam chyb^lot KadSj nal^zame do komlna... "Idealni rozporak!" pfedhazuji Jendovl. Odpovgdgl podrobryfoa zduvodngnim novg nabyt6ho pfesvgdfienl: nlkdy u2 ienekou na vjtetupl Ani za nic... Mgl pravdu. Ctgte zeny, neb... Uz jste nekdy pane Schiller lezl Winklerovy^m kominem pro ruksak, zapomenuty na vrSku? To jsem ei myslel! Pan Schiller si pise verSfiky, zatimco my se prodirame nechutny"ml gkvlraml, funime Jako lokomotivy, trhame se v rozkroku - a to vSechno pro kletrak, zapomenut^ na vrcholut A tady lezi ruksak, pane Schiller, rovnou u vrcholovg kniZkyl Ale "Chvalu Zen", to jste psal! Mohl by chlap taVhle zapomenout kletrak? Coie, Ze jsme men davat pozor? A kdo bude dglat alanSni.jigtlt, hledat seetup, ale vubec - nemate pongti o horolezectvi, pane Schiller! KdyZ jsme se blfiili opgt k dgvfiatilm, zaslechli jsme dvojhlasy zpSv. Po na8em pflchodu zpgv utichl. Z6dn^ zazrak, naaadlli Jsme svefepou masku zlych muJW. Za dpln^ho ticha Jsme pokrafiovali v seetupu. Za chvill by la ale dfivfiata v piln6m rozhovoru..."Spek do nnSda osmazime..." 5pek? "Nejdfiv muslme uvafit nudle!" Nudle? "Ham hlad jako vlk!" bru£i!m.MK nudlim by m51 bjft salatl" povykuje uZ Jenda. "Jasng, Honzo. Okurkovy, nebo rajsky"?" "Rajfiata - a hodnS cibule!" projevujl ev^ pfant. "To via, Ze jo, rajslcy" salat se spoustou cibule!" Nudle na 3peku s rajsky'm sîlatem. Sliny ml teCou z list. Dgv&ata Jsou prece Jen poklad. No boZe, ka4d^ ngkdy ngco zapomene, ale nudle na Speku...Ctgte Zeny, neb Jsou jak rilze nebeske..Schiller m6 pfeci pravdu!

Zahalila nas mrafina a uZ padaly prvni kroupy. Odrazim se od stgny a eJXzdlm do neproniknutelne* tmy... Jak pfiSla, tak rychle boufe 1 odeSla. Mezi mraky vyavltlo slunce, ze skal Btoup£ psra t po skalach se blySti kroupy a nad mofem mrakil pod nami se rozklenula nadhernd duha. Sedime pod Cima della Madonna na svlnutych lanecb a prohlizlme ai tmavou souttSsku Winklerova komina, kterym jame pravS slanlli..."Nahoru to mfiZe byt makaSka. Rozporak." Prohlasuje odborng Jenda. "Hm.." protahuju se blazeng na slunlfiku a divlm se, jak n6kdo musi myslet pofad jen na lezeni. "Hele t udelej ngjakou fotku!" "Tak mi dej fo£ak!" "1W ho Hllde v kletru!" "Ja?Ja ho nemaml" "Ale 36 taky nel" Zneklidnfili jame. Kletrak tady pfece musi bjUl Ale

13

Bogan ZICHA : 'PRISOJNIK' PRISOJNIK mezl Koruntancl zvanjf te2 PRISANK, patfl mezl vellkany Julsky'ch Alp. Jeho mohutny" maeiv Je protlkladem jednotn6ho horskeho litvaru Razoru. Prisojnlk je Siroce rozlo2en^ a patfl mezl nejrozsa'hlejsl hory Vychodnich Julsky'ch Alp. Md dva v#razn£ samostatng, dlouhym hrotitym hfebenem spojen6 vrcholy, a to Zadnjl Prisojnik 72392 m/ a hlavnl vrchol /2547 m/. Jeho zapadn* pfedvrchol Kraj Sten /2348 m/ spada" strmg k Vr51£l a na jih posfU dolil rozsahl6 travnat£ a pak lesnate" uboCi do dna Treaty. Na jihu se hora Clenl do tM sloupa reep. Zeber nazvany"ch Zvonlkl /2472 m/ a v zubate" Skrbine zafiznute" za Zadnjl Prisojnlk navazuje na maslv Razoru. Skrblna /1955 m/ nad pramenem Ullnarlce je ze severni strany z Krnice nejvelkolepgjSim vstupem ze severu do Trenty. Severni strana Je na Prlaojnlku nejmohutnejSl. Tuto Cast dell dva velk6 severni hfebeny v nich2 se naltfzajl Uall Prisojnik /2215 m/, Gollfitca /2087 m/ a Prednja glava /1684 m/.V^chodnfi od techto vr cholfi leil ohromny stale zaane2eny" kotel V Skednju a zapadnS od neho HudlSev 21eb a Hudiievo 2ebro. Na lipatl eeverozripadnf steny bllzko vodopadu Je po ce!6 leto velW en6£n6 pole, kde ee da takg ce!6 l^to lyZovat a byV6 tu v provozu 1 vlek. Prisojnlk Je enadno doetupna" hora a VrS15e a Trenty. Ale zaroven Jeho ohromn6 steny na severu, vychodf a zapadg umoznujl hodnotn^ horolezeckd vjfetupy. Vedle tedy lehk^ch ceat z VrS15e a Trenty bu3 Gladki rob nebo Zvonlki vedou na Prisojnlk neJteZSl ezponovane zaJIStene cesty pro zkudene planlnce a horolezce. Hojng se te2 pouilvd Jubilejnl ceaty vedoucl od Pogafinlkova domu pf-ee Razor. N4ro2n4 horoIezeck6 cesty ae nachizeji zejmina v oblastl Zadnlho Prlsojntku a na Bablovfi plll?t /Hudldev eteber/. Napfiklad centr^lni cesta na Zadnjl Prisojnlk mrf v^Sku stgny 7OQn, obtlinoet V a misty VI a trv6 Q - lOhod. podle prAvodce. Cesta pres Dabelskjf p i l f f v severozapadnl stgng prekonaVa v^Sku 400m a je v obtlSnostl IV a2 V a s ntfstupem trvfi 9 - 1 0 hodln. 5aey podle prQvodce. Hora je tak4 zn&oa dvema skalnimt okny. Prednl a Zadnl okno. Obgma okny vede cesta. Zejmena Pfednl Okno pflpomlna svou obrovltostl gotlckou katedralu a patM mezi nejpfltaillvejSl zajlmavostl Julsk^ch Alp. Toto okno je 1 zretelng vidSt ze sllnlce vedouci s Kranjske Gory na VrSifi. Julius Kugy ee Prlsojnlkem /Prisankem/ roze^hle zab^vd ve sv^ knize "Ze 4lvota horolezce" na str.7079. V uvodu ke sv&nu poplau a zaZltfcil z hory piSe:

14

"PrlSank"/2547 m/ Je JeSte maolvn^JSi neZ Razor jak se vypina1 nad PlSnlckou dollnou. Razor pflsobi vzneSenou elegancl, Prisojnlk obrovltou vahou. Nad klefil porostlyml, tmavjhnl zaklady se zvedajl 5irok6 priiCell Jeho oslnivS bll^ch severe zipadnich a severov^chodnlch zdl o Impoeantnl sraznostl a v^Sce. Jsou bohatfi Clengny,rozkla'dajl se v celtf svet vg21, ark^M, altanfl a kazatelen, ulrr^vajf mezl nlmt nepMsti^n^ divok^ str2e, prlSerng hladkd srdzy z ploten, zastrfiene" kary a systemy Mms Siroce rozvetvene.velkolepS komblnovantf a do sebe zapadajlci.AvSak vSechno Je vystavfino te2ce t maslvne a vrchol, Slkmd to Sepifika bezproatfedh$ nauazena" na onech srazechtzvySuje dojem nemotorn^ te2kopadnostl. Vystupujeme-11 z dollny Pl5nice k BrjaCevfi feofie /dflve Voseova chata/ tu Prtsank a2 zdrcuje svou tianlvou velikostl, ztrnulostl a tiii. Skoro bezradnl stojlme tvaff v tva^1 tomuto dojmu a oko bezdeky patra" po oZlven$JSlch podrobnoatech, spo£lne na vodopadu, rinoucim se ze srdce Jeho skalnlch, tg2kym pancifem krytych prsou, fil u otvoru okna v Prlsanku, kterym ee sllbng usmlvi modrd trentska" obloha. Z cesty na VrSlfi prehl^dneme ui§i,zapadnl frontu. Zde se zveda stgna k temenl zapadnlho pfedhradl Prteanku, kterjhn vede okno, v jednom jedlnem nakupenl uiaang strm^ch 5edych, tu a tarn zarudlyml plamlnky pruhovan^ch skal. V pohledu z Trenty ee Prisank podob^ obrovske"mu neoteaanemu hrbolu, do znaSn^ vy§e poroatlemu zelenl a a2 nad J12nl rokll akazujicfmu nahou skalu. Vysoko nad timto jednotvarnym, tem§f ne£len$nym jiznim svahem be21 bil^ £6ra zapadnlho hfebene s nekollka vy"Svihy vzhuru k vrcholu. DvS menSl zvonlce vyfinlvajl k Jlhov^chodu nad J12nl rok11 a vna"3ejl trochu Svlhu a Zlvota do t52kopadn6 jednotvarnostl obrazu." Julius Kugy byl prvy", kdo vystoupll na Prisojnlk v zlme. Prisojnik poznal z osmi v^stupfl z nlzn^ch stran a nejvice ho zaujal z vjfchodu a vtfstupy z karu V Skodnju. Pento kar velebl jako velkolepj? pro Jeho ponurost. 0 v^stupu z tohoto karu plSe^ "Kdo chce pfeeng zn^t Prisank a Razor muel vystouplt 1 sem. Ze strm^hg karu vedl nas Andrej doleva do vj?chodnlch skal. Zebrem jsme vylezli vzhuru a pak postupovall stale velml strmS, lee bez obt!21, s terasy na terasu stenou nahoru. tiif-ice doleva, pustill Jsme ee pak velmi dlouhym, skoro kolmym komlnem jeho2 spodnl 54st mdie byt velml tSika, Ie21 - 11 u Jeho upatl malo snghu. Naeledovaly skalky a kazatelny. pak flmsy pokryt4 plskem a vedoucl ven doprava. Potom op5t skalky a2 na hreben. Cel^ tura mA velml raa a orlentace Je teZka." kapltole zabyVa kr4sou 5krKugy se pak v blny v Zadnjlm Prlsojnlku a pova2uje Jl za nejkrasnejfil v cel^ch Julsk^ch Alpach. Na Jejl druh6 strand smgrem dold do Trenty se pak nachazl pramen Mllnarlce. Toto mleto Je basnlcky popleovano a patfl mezl Jeho nejobllbenSJSl, ktera v horAch poznal a kde se musel vidy zastavlt. Pravi, ie cel$ pohnut^ Slvot horolezce by se mohl sledovat po takovy'ch mlsteikach. Jedno takov6 Jim obllben£ mlsteiko, kde se vz"dy zastavll na sve poutl je symbollcky poznamen^no jeho pomnlkem. Toto mlsto Je pravg pod Prlsojnlkem v Trente. Z tohoto mlsta vSak Kugy vzhliZl k Jalovcl. Rozhodll jsme ae jak Jsem J1Z fekl pro poznani Prlsojnlku, projlt na nSm po nejznamejslch a nejnarofinfijSlch plantnak^ch cestach, a to pouilt Hanzovy cesty pro vjfstup a navrat pak KoplSCarjevovl cesty, sestupem oknem. OvSem, nastup na tyto cesty byl pro nae z naSeho tabora pod Dolkovou Spiel ponekud vzdaMusell jsme sestouplt celou Krnlcl na louky

V Klinu pod Mihov dom a pak pokrecovat k chats Kcca na Gozdu /1226 m/. Pro zkraceni serpentin jsme 511 po p-ivodni stare" cestg na sedj.o VrSIC, ceeta byla Kugym nazvana cestou konzula Vettera. Ve slovlnske"m planlnsk^m vodnlku /pruvodci/ od Mlhelice, PetkovSeka a Strojlna "Julljske Alpe" z r. 1974 nachazime na etrana'ch 162 aZ 164 tento popis ceat: 450 d/ Hanzovou ceatou / po Hanzovi potl / na Prieojnlk. Koca na Gozdu /1226 m/ stojf nad sllnici na VrSlfi asl 2 tan nad Mlhovy"m domem. V blfzkostl chaty Je Ruska1 kapllCka a lyzafsky^ vlek. Chata byla postavena jlZ v roce 1916 Jako vojensktf objekt. UA 20 postal* a 15 mist ve spolecnych noclehdrna'ch. Je celoroSng obho apod afov and a patff Planlneke'mu druzstvu Krajlnaka Gora. Je v^chodiatgm na tflry> na Prlsojnlk po Hanzov? cestd. Od chaty na Gozdu ae aeotoupi do koryta Suhe PiSnlce a prejde se na suEovlska pod GollClcou.Focetn6 serpentiny ne'e pMvedou ke vstupu do skal v blizkostl vodopddu. Odtud jd&ne po hladke" pollci do strZe. Cesta pfekonava" striae1 trdvniky a pne se pres n5kollk skalnich prahu. Na jednom z nlch oe nachazf vzpominkov^ tabule s napisem "Hanzova stSna". Odtud vystupujeme vzhuru etrsi aZ dostoupime konce velk6ho trojdhelnikovtfho sne'hove'ho pole u ustf Hudlcevova zlebu. Dlvokost a hloubka Zlebu do n§hoz se odtud divame je vekutku hrozlv£. Striae" snShovlfitg pfekracujeme nevysoko nad ustim pole tim, Ze traverzujeme vpravo pokud mame ceplny a Zeleza, nebo lano a dosahujeme travnate'ho hfbetu pod na'padnym vrchem /"Turn"/. Pokud nemame vybavenf k prekrofieni strm^ho enShu, drZfme ae st5n. Obch^zenl je na"rofin6 a obtiSn^. Za vrchem Turn ee dosta"vAme na pozvolnSJSi cestu, kde zipadng od vrchu Turn navazuje cesta spojkou t^z na KopiSfiarjevovu ceetu. Jfy vSak stoup^me vlevo po dobfe zaJlStgni skalnat4 cestg na terasu za Turnem, kde Je op£t velk^ anShov^ pole. Odtud n6e vede atnn^ Clenit^ a rozervana* ceata ddle vlevo /podle roCnfho obdobi Jsou tu nebezpefin^ snSnova1 pole/, dAle na hranu Hudlfievova Zebra /Ddblova Odtud vzhuru po Zelezn^ch klinech na uzkou polict ve strm4 etSnS. Tuto sledujeme dfile do strze kolem mnoha puklln a dSr.I tady byvaji sn§hov6 pole. Dale pak sledujeme znaSky a Mdke" ocelov6 koliky, az dosAhneme strm^ho ekalnino svahu, lehk^ho pfi postupu vzhuru a ten se jiz pne k vrcholu Prlsojnlku. Je tu obt£2nî orientace. Cesta. nesleduje i4dn# v^razn^ skalni dtvar a o to je tfeba bj^t pozorngjSi na znaSkovanl. Ceeta je da'na pouze timto znaCenim, jlnak jl nelze rozeznat. V^Se se stgna ukl&if na zadni terasu pod vrcholem. Zde narazlme na velk6 enShov6 pole, kter6 nenl strm6. Napravo se Jevi proti obloze celkem ostr# severnf hfeben po nfimi pomocf dobr^ho zajiStSni dosahneme vrcholu Prisojnlku /2547 m/. Od KoCe na Gozdu Je to 4 - 5 hodin. "Hanzova pot" je neJpMmgJS* a taW nejdelSi pf iatup na Prtaojnlk. Je to cesta vhodna" pro zkuSen^ planlnce. S ohledem na mnoiBtvl stmtfch poll, kter^ Jsou tu do pozdniho 16ta Je tfeba mlt vhodnfi vybavenf. Ceofn povlnnS, vhodnou obuv a oblek. 2elezn6 kollkv a ocelovî lana mohou byt poSkozenfi lavinaml, padem kameni, rzem 51 jinak. Na HanzovS potl je d n4 kllma, slunce sem pfljde malo a Jeme obklopenl mnoha strzeml a vSCnym snShem. To byl popls ceety k nlz se jeStg vrdtlme vlaetnim v^stupem. A nyni pruvodcovek^ popls ceaty, kterou Jsme pouilll pro sestup z Prlsojnlku, kdy jane vedle te"to cesty chtSll zaroven poznat Okno v Prisojnlku.

449 c/ KoplSSarJevovou ceatou Prednlm okneg /Po Koplscarjevl p o t l s k o z f Trednje o k n o / . P o p t s zdola nahoru. Erjaceva koca /1515 m/, kterî je vychodiStSm na tuto cestu stoji na mal6m vrSku porostl^m modfXny na several stranS sedla VrSIC. Na"zev m& po Franu Erjavcovi. Chata byla postavena v roce 1901 rakouskym Alpskym spolkem jako Vosshutte. Ud 15 posteli a 33 mist ve spolecny'ch nocleharne'ch. CelorocnS obhospodarovan^, patri Planinsk^nu druzstvu Jesenlce. Rad£ se mezi nejlepSi planlnskd zaflzen*. Jdeme od Erjafievovy chaty stranou hfebene, kde sledujeme podobne1 ceatv a kde so ootom cesta spo.li s cestaml dalSich chat, Jako PoStarske koce a Tliiarjevova dorau. Jdeme t6m§f vodorovn§ pod iSpatl severnich stSn Prlsojnlku. Gesta na"s zprvu vede vlevo stmtfml stenaml po zelezn^m zajlStSnl. Znaceni cesty je pro n^s diilezlt^. Cesta se kllkati, n&kde 1 velkyml zat£i£kaml a nabyva" strmosti, kdy2 nad n&ni je do hladke1 stgny zaflznut dobre vldlteln^ komin. Do dna komlnu vstoupime po prekon^nl exponovaitfch pollc a vySvlhu. Komin Je zprvu pfevisly, vjf5e svlsiy a zuzuje se, takZe se do n§ho clovSk s batohem nevejde a batch Je tfeba upravlt tak, aby nepfeka'iel. Expozlce Je znafin&, asl 200 - 300 metnl. Z komina vyl^zAme pres stSnovy pfevle. Usek Je dobf>e zajlStSn koliky, kramleml a pMp. ocelovyml lany. Nad komlnem se skalnat^ svah zmirni a ukloni. Dostaaeme se na zebro, ktere' prekonavame po zaJ15t§nich zleva do strze, tou pak vzhHru po znackach se zajlStgnfml, ale zde lehfiejl. Dojdeme na jakousi kazatelnu a z ni traverzem do dna strze pod oknem.Dale pak vstoupime sutovym dnem okna ke stgng asl 30 metru vysok4 a tou po kollka'ch a ocelov^m lanu vzhuru na JlSnl v^chod okna na stranS Trenty. Od okna kolem jeskyn pokracujeme na hfeben,kter^ ceeta sleduje a jen na ngkterych mlstech podchAzi. Od Okna je JeStl k vrcholu 1 hodlna. Cesta hfebenem sky^ta" neobyCejn^ rozhledy po okolnich hora"ch a do stSn Prlsojnlku. V^stup trvfi celkem az na vrchol 4 az 5 hodln. KopiSfiarJevova cesta /nazyvana" tak6 jako Jesenlckd cesta/ je nejobtiZnSjfii planlnskou cestou v Julsk^ch Alp^ch. Kdyby zde nebylo ocelov^ho zaJIS t§ni v podobS kollkA, klinu a kramll a ocelovych Ian JakoZ 1 znafiek, byla by to tSSka" horolezeckd cesta. Na tuto cestu mohou jen zkuseni planlncl.lrteM netrpi z^vratgml; cesta vyzaduje znaCne1 obratnostl a zdatnostl ve ekalich a hodi se na nt Jen maly^ batch. Tollk tedy, co pravi pruvodce. Poplsu Je mozno pou2it v pfipadS podobnjfch zajngni v tSchto hor^ch, Viceme'ng naSe cesta Je ddna uvedenyml poplay a tudiZ nynl k llustracl vlaatnf poznini a zdzitky z vyetupu a sestupu. Novlnkou hned bylo, 2e dole v korytS Suha P1Snice pod chatu Na gozdu byla postavena nov6 horolezeckd chatlcka. Kua nad ni jsou JIZ uvedena" rozsahld snghovi pole, kde ae lyZovalo. /^yl konec erpna./ Po zapofietl v^stupu n6s zfihy ohromll z poplsu znarn^ vodopfid v Prlsojnlku Jak svou veltkostf, mohutnostl, tak svou vySkou a dlvokostl. Hlavnf pfekvapenf nas vSak cekalo v Hudl6ev3 Zlebu /vakutku 3^belsk^ Zleb/, kde jsme narazlll na strm^ snghove" pole, Irterd m& zakoncenf spi§e jako lyZafsk^ skokan sk# mastek e doskokem do dna vodopa"du a Zlebu aei do 200 m hloubky. Ukdizalo se, Ze toto pole nelze bez velk^ho rlzlka pfejit v nejuZSim mlstg bez pomoci cepfnu, stoupaclch Zelez a lana. Musell jeme hledat zpusob, Jak se pfes toto pole dostat jlnak. Nezbyvelo nlc jln^ho, neZ se snaZlt pole jakoby oble"zt,nej-

15

dMve emgrem vzhilru a pak traverzem pod^l skal.Pavel se dostal pfl t^to operaci a2 do pltkov^ho lezenl. TM jsme seBtoupill do trhllny mezi snghem a sk£lou. Pouilli jsme pfttom pomocntfho slabe'ho 30 m lana.ktere'mu nebylo mozno vSFlt v Za'dne'm pflpadS, kdyby Slo o trh, ale na tah mfilo evuj vy'znam. I tak zde bylo narofine" a neanadne' lezeni, obCas charakteru Epary. KdyZ Jsme ae doatall na vrchol anShoveho pole t.J. asl o 80 metro vy§e bylo tfeba zaae po jeho horn! Cdsti pod BtSnami traverzovat.NeJdMve to bylo zjednoduSeno tlm, ze se prolezlo snShovou jeekyni a dale jen u2 balancovalo na hfbetu horni hrany snghu. Tim jsme se vdak dostall Jen na velke1 autoviako z nghoz" bylo tfeba nakonec znovu pfejit horni Cast one'hove'ho pole, 2ast, ktera1 nefila obejit. £ifka snehu v tomto mists by la ael 50 metru, ale pole nebylo Jli zdaleka tak strme" Jako v dolni Saeti, byly na ngm Jamky a obfias zamrz!4 kameny. NaSe pomocne" lano na druhou atranu nestafillo. Vybudovdnim ai stanoviSte" u Jednoho zamrzle'ho kamene a pomocl ostrich kamena pouzltych na"hradou za ceplny Jsme se vSlchnl 3£aetn£ doetall na druhou stranu. DruhA atrana, zvenA Turn, byla na chvill \Slevn&t byla to takovd v^spa, vrch v te"to atranS hoi-y, kde byly modMny a kled. Zde pak mezi kameny v traYS potkavame varovn^ znameni Julsk^ch Alp, Sern6ho mloka. Tito mlocl vyl^zajf a Jsou vidgt Jen tehdy, kdyi ma pfijit boufka, nebo prSet. Je to spolehllvfi znameni. Houstnoucl oblafinoat tomu nasvSdSovala. Kamzik na hran§ a na pollcl se nam pak pfedvedl s n^leSitym efektem, Jako by chtSl dSlat Zivou ozdobu polio a hran prott voln6mu proetoru. PMpomnSl nam tim to, ie prvnlmt znalcl tSchto hor byli pytldcl, ktefi vodlli Kugyho po tSchto hor4ch a Jejieh znalostl poalouzily k otevfr&nl tgchto hor pro horolezce a turlsty. Zde se to umgnf, vyznat se v tgchto vSech zlebech, fimsdch, terae^ch a zebrech teprve oceni. Frl naSem poatupu bychom si bez znaCky tgzko poradlli, zvl^StS tlm, Jak ceata Caeto nablri ne5ekan^ amfir, nebo vede zdanlivS nelogicky ter^nem. Jak Je to znafienl pfljemn* a kolik starosti uSetfl. Postup strm^mi liseky a v^Svihy po ocelov^ch kollclch a ocelov^ch lanech pilaobl radost a potgSenl. %chle se ziekavd vy§ka, pfekondvajl exponovand mista a nablzejl ae Jedlnefin^ ecenerle ke zh!4dnutl. Hornl fi^st kter6 vede Jakousi dlretisslmou na hlavnl hfeben ze severu rnî Jen Mdal znafienl a mAla zaJlStgnl a5 Jt dost strmd, ale Je to lehkd lezeni. Dosazenl hfebene Je zaroven dosazenl ilpatl v./5-r vihu na hlavnl vrchol. Je to vlastne" pfelezenl 5eplce Frlsojniku. V tomto useku ae dost^vame na kotel V Skednju, divdme ee do Krnice a 7elk6 Dnlny a na hfeben k Razoru. Pod nami mohutnd stSna a tsy postupujeme po pevntf skdle tanClce Jako oplce na zelezzajlStenlch v zdvratntf vj^Sce. - Vrchol. Vystup nas pfePv^dCil o torn, ze nenl vhodn^ pro

16

turlsty a ze pM budovanl t^to cesty ee myelelo na horolezce a xdatn6 vyeokohoreke" turiety, zkrdtka Jak se zde rlktf - planlnce. Zrovna tak, ze Je spravny* pozadavek mlt pro tyto ceety a sebou cepln, Jeleza, lano, nSJakou sqyfiku a karablnu, JakoS 1 vhodne* oblefienl a obutl. Vrcholu at aemSzeme pfillS dlouho dopMvat ,protoze nebezpeCl boufky roate* AC Jsme na vrcholu,ktery Je z druhe1 atrany pomSrnS enadno dostupn^, nemluvS o tyzlckd namaze, Jame tu saml. Horskg aamoty Je nam vibec v3ude poskytovano hojng. Jdeme pak po hfebeni k Pfednimu oknu. Hfeben mA pSkn^ horek^ charakter tlm, Jak Je na ob@ etrany exponovan^. Sk^ttf skvSltf rozhledy a pohledy na stgny vedoucl k SZ vrcholu. Okno nenl zrovna bllzko a pfl sestupu a hfebenu k ngmu narazime v Jednd Jeekynl nad oknem na skupinu ovci. Zfejmg majl tytdz schopnosti Jako kamzici. Okno Je opravdu takov^ Jak ae o n6m pl5e. Zhll21me Jeho obrovlto8t,mSMme ho od stropu dold do dna lezlclho zaee JeStS hluboko pod nami. Je neobyfiejn^ Jak mohutnyn skalnlm masivem prochazi, Jakd mohutnd skAly Jsou nad oknem. Sîdna fotografie nemfl2e rozsah a dojem okna vyJAdflt. Sestupujeme do dna, horni Castl okna aal 15 m mlrn£ pfevialou atgnkou po ocelovych lanech,ale dpln6 dno Je ai 60 metnl pod nami. Ze dna zJlSûJeme,ze Okno ma rozmgry katedraly. Clm Jsme nlzejl, tlm se zdanllvg zmenduje priihled oknem na Jiznl oblohu. Pod oknem Je vlhko a blubokd str£ pokrm&ujlcl n5kam zlebem. Zaji5t5nd cesta vsak odboSuJe exponovang doleva na zebro, umoznuje tak dalSl pohledy na kraaov^ ozdoby Prlsojniku, pohled na KraJ Sten a k VrSlSl. Fo nedlouh^m sestupu se dost^vame na dlkmou plotnu, ktera1 pflpomin^ sltuaci, Jako kdyZ se Clovgk doatane na atfechu s tlm,Ze cesta pokra5uje pfes okraj t6 etfechy. Seetup z t^to plotny doslova to pMpomlnal. EJylo zde dobre" ocelov^ zajifitgnl pMmg?en6 danjhn pomSrum skaly, ale lehtalo to v zaludku, protoZe tSch bezprostfednlch 300 metrii hloubky pod nami kladlo pozadavky na klid a nervy.U2 tak£ to, ze Jsme se museli tak zcela svgflt zajisôvaclm prostfedkdm a zde v takove1 exponovan^ situaci bylo nutno vSfit kazd6 kramli a kazde"mu kollku a svgfovat ae tfeba Jen jedlnemu. Zdroven vgMt sv^m silim a smyslom a nedopuetlt se Zadndho chybn^ho chycenl ani Sldpnutl. Jak by zde bylo lano dobre". Pod plotnovym pf-evisem Jsme se dostall do komlna-o nSmZ Je doati zfetelndi feC v prflvodci. Zde nejn u2 bylo le*pe( pfece Jen trenink z naSich plekovcu Je k nSfiemu dobr# a kdy2 JeStS navlc /nejdflve vlastng splse spaVa a pak komln/ Je zaJiStgn zelezny^ni kollky. 5 ohledem na batohy jsme museli sestupovat znaSn6 po vnSJSi atranS, aby nam nevadily. Po tomto komlng byl dalSl seetvq) obvykl^ho charakteru i kdy2 string a exponovany.

Jako zjeveni nam pflpadel ndhle ae objevlvSf eioviCek v Jednom zlebu pod naml, kde se nepochopltelng pohyboval eem a tarn do libogi a talr prozrazoval bezradnoet. Teprve Mtici ee kamenl, kdyZ jeden neopatrny z n6e ho uvolnil z Jedne" terasy, ho pMn£lo k xiprku do etrany na Zebro. KdyZ jeme ho dofili, poznali Jsme, Ze Je to Anglican, kter# zde zbloudll mezt obSma cestaal. NevSdSl si rady Ja* prekonat snghova" pole a Jak so nakonec vubec odsud vymotat. Byl red, Ze jsme ee objevill a byll jeme pro ngho nSeo Jako zachrana. Mezl naml se uklidnll.vypovfdal a pak zdatnS a a duvgrou ve ev4 sily eestupoval.Mohll Jsme el cestou navzSjem sdglit avS dojmy z pnlstupu Prlsojnllrem. Po doaazeni lirovng Erjaievy kofii Slo ui Jen o to, abychom se dostall co nejrychlejl do koryta Suhe PlSnlce a unlkli tak JiZ na n&e dotirajfcf boufce. Seetup spoSXval v torn, Ze Jsme se obrovekym prudkym zaleenSny^n svahem pod VrSifiem klouzall po zadcich dolu. Lately pfltom kameny nebo kmeny, ale podafllo Be to, takZe o2ekaVan4 bourka n4s svou neJvStSi prudkosti zastlhla pod atPechou jlZ zmin5n6 nov6 horolezeuke' chaty. 3yla vSak zamSen6. Zbytek ceety aZ ke stanu v Krnicl byl v deStl a potme". Blesky nto sice ozafovaly doatl ptlnS ceetu, aleu2 jsme se Jlch tak neb^ll, jako kdyby nas byly, zaetihly tarn nahoFe kde se tak6 podle zvuku neJCastgji vybijely 0 Dalai dny uZ zAstaly ve znameni boufek a deStii. Tak pro tuto zmgnu poCosi nedoSlo J1Z k zantfSlene1 cestg pf-es Planju, Plhavec a Bambericovou cestou na Trlglav a ani k jiny^n Za'dntfm dalSim v^stupim. Kdy5 poiaai nebylo rozumn^ anl po nfikollka dnech, byll Jsme rozumni my a ustouplli Jsme k mofl. De"S£ n^s doprovodil ai k n5mu, ale pak toho nechal. ZakonSill jsme pobyt v hordch ty'denni plavbou po moM od Puly pfes Opatll, Rjeku, fiab, LoSlnj, 2adar a Troglr do Splltu a Pavel si k tomu pfidal je§tg souostrovf Kornatl. Julsk^ Alpy tlm pro n£s neskonfitly a vracime se k nim znovu kdykoll Je to mozne'e

M A R I E HEJNA

A

Rumunska

D A N A OBUCHOVA

Alpiniada

Tak jako kaidjf rok, 1 letos se konala v Rumunsku mezlnarodnl Alplnlrfda a to 1. - 10. srpna. Prvniho srona odjelo z CSSR pSt dfivfiat. Dana Obuchovrf dfilala vedouci Dan6 Havlikove", EdltS Boba51cov6, RflZence HlavdCkove" a Majce Hejn6. Diky mlnlmalnim Informacim, kter6 nam CSTV pfed odjezdem dalo, Jsme ofljely do BucureStl s velkjnni ranci, jeJichZ obsah bylo vfiechno pro nobyt v hor^cb,, stany a jldlo na t.Vden. Pv5 tfetlny veci bylo zbytefinvch a Jen nam ztgZovaly uZ tak trapne" sltuace. ChybSl nam orooaga(ni material a mal^ pozornostl. Celfi akce byla z rununak^ strany vyborng oflpravena, coZ nam umoinilo ooznat - s oomoci rumunsk^ch horolezci - dvfi horolezeck6 oblastl. V_oohofi Bucegl to byla oblast Costllel a v pohofi Haghimaz oblast Lacul Rosu a soutgzku Blcaz. V kaZd6 oblastl jsme mglv moZnost shle'dnout nejprve pfedstaveni mistnich praskafii}, Jak se d6 16zt v rekordnicn Sasech. V Bucegl nas zastlhlo celkem nevlidn6 poCaai v podobg mlhy. kter^ se Jen ob£ae roztrhla a dala nam nah!4dnout do kr6sn^ho \Woll, kterjhn prot^kd feka Prahova. Jeji bfeny lemuji mgsteCka Slnala.Bustenl, Azuga a Predeal. l^y jsme byly ubytovane" v Bustenl, odkud jsme naatupovaly na t-lry. Prvni zast^vka byla vzdy na blvakovaci chatS Costllel, kde se d^ celkem eluSnfi vegetovat 1 nSkollk dni, coZ se bSZnfi provozuje. Od chaty Je vellce blfzko pod okolni stgny. Na prvnf pohled se muze zdat, Ze skala / slepenec s pome'rne' velkymt valounky / Oe velice nepevn^ z^lezltoet. Po prvnim podrobn^m prdzkumu zjistite, ze tomu tak zdaleka neni. Pro n^s divky bylo spiS pfekvppeni, Ze jsme nenalezly jedlnou klaslckou cestu. Jez ZebfiCkil se ned£ nastouplt. Podle pnlvodce, kter^ je b§Zne" v BucureStl k dostanf se milzeme dobfe orlentovat. Vy Jsme lezly na jehlu Tancul Mlc / aei 10 mtnut od chaty / ddolni st^nou, kterfi m& 250 m. Cesta se jmenuje Fioura Insorita a je psana za V A. Sestup je po jasn£ vySlapan^ p521n6, kterd asl Dalfi'i byla stgna Peretele Vultu - cesta Creosta Vulturlor za III - tak4 v ZebMkach. Tu nedoporufiu Jeme, nebot to jsou jen 2 d^lky lezenf, ostatnf pfevlsle1 trdvy. Ale je tu fada jlnjfch pove8tnj?ch cest. V drone" oblastl bylo vSechno '^pln6 jlnak. NeSlo o hory, ale vapencove" stgny lemujicl soutgzky Blcaz a Jezero Lacul Rosu. V kompaktnfm vapenct jsou vylezen6 jen spary a ty jsou sling vy skobovane" , taVze na skalu nemusite anl sahnout, kdyZ chcete. Zde Jsme vylezly t f l cesty. V prumgru na 5-6 d^lek, ale Jsou tu i dels* a take1 teZSi, neZ V A. Za V A je totiZ Inzerovana nejpopularnSjSi cesta oblasti na Vlrful Turnul Negru zvan£ Fisura Neagra. MoZna, Ze popularltu ziskala proto, 2e se nastupuje skute£n§ ze sllnlce, po ktere1 proudi davy turlstS, CimZ mate zaJ15tgno ngkollk desitek obdlvovatelu, kteff vam nakonec zatleskajf. Nam se libila splS proto, Ze zde exlstuji klasick6 Jseky, 1 kdyZ kratke". Potom doporuCujeme Flsuru Artel VI A, Fieuru Albu VI A. Na stfiny Suhard, Altarulul, Peretele Maria vedou v5tSlnou kratSi a lehCi desty. Klaslflkace do VI s pfsmenky A, a Vzhledem k tomu, ze vgechny tyto cesty bylo nutno le"zt s um§iyml pomuckaml Je porovnani s na5i klaslflkacf dost obtfZn6. Stravlly jsme v Rumunsku 10 dnf, trochu jiaych, neZ jsme v horach zvykli. Bylo tarn fajn, poznaly jsme jln«S hory, jln^ lidl at z Rumunska, nebo Italic a zd^ se n4m, Ze co do pohostlnnosti a pozornostl ma"me co

17

TONY H I E B E L E R

Dougal H a s t e n in memoriam Z Alplnlsmu 3/77 pf-eloZll Igor Novak Dougal Haston byl pravy Skot a Jeden z nejiSspeSngjsich a nejvyznamne'jMch horolezcfl dneSni doby. i.arozen 19.4.1940, odpoledne 17.1.1977 zahynul v lavine" na lyzafske1 trtfe na La Riondaz ve Frelburgsky'ch Alpach, Dohu2el ho potkal etejny osud, Jako mnoh6 vyznamn6 alpinisty pfed nim, Jako Ton! Gobblho,Hllti von Almena a Secphu Abderhaldena. Poznali Jsme ae v r.1961 na Hornllho chatg. Byl podoben Anglicanovl Robertu Douglasovl Hadowl, ktery" po prvovystupu na Materrhorn r.1865 pM seatupu evym padem dovrSll tragickg zdolavani hoiy. Dougal byl vysoky, neobyc'ejne' stfhiy, dravy muZ, s hluboko poloJenyma otima, kteryma romanticky pohlfZd do dalek. Na Hornliho chatg byl napadn^ jeangy, roztfepenymi a fldkyml, jak<$ nebyly hned tak v ddoli k vldSnl. V tgchto jeansach pak etoupal druh^ho dne do eeverni st5ny Matterhornu. Ve sv^ch 21 letech byl jiZ tenlrrrit povahovg tvrd5 uceleny. Svou tvrdoat zoceloval neepoietnfikrat na svych tiirdch. Pvrdost hor naopak poznal pfedevSlm v dlrettisimg Eigeru v podminkach zlmni eeverni etSny cpoleCnS a n6meckyml horolezcl a avy'rn dobrj?ni pfitelem Johnem Harlinem.Po p^titydermim zapase dva dny pfed doeaienfm vrcholu ae John Harlln zfittl pfi. postupu po fixnich lanech. Dougal pfevzal jeho vybudovanou mezlnfirodni horolezeckou 5kolu v Leyainu. Za rok na to, v zimS 1967, ztekl s Mlckem Burkem severni etenu Matterhornu. Tf-etf zimnl vâtup ceetou bratfi Schmldta byl provdzen anghovou vlchficf a cttelnou zimou.O sv^m vâtupu Dougal napsal jedinou vStu: "Vâtup byl jednoznaCng velml piîjemny a uvoln6n#. M51i jsme jen nekolik bezvyznamn.ych omrzlln na pratech, kter^ zapMClnilo lezenf bez rukavlc." Haaton zaial evou horolezeckou dr^hu v r.1956 ve Skotsku. V Alpach ae mu podaflly nfikter^ zajimavg prvovyetupy - aev. atSna Alg. de Argentlere 1969, aev. st. Mnlcha, 1974, aev. et. Aig. de Triolet 197> Dougalovy cile a touhy apSly ov3em dale. V Patagonll se pokusll v r.1968 o vystup na Cerro Tore.Jeho prav6 mlato vSak bylo v horach nejvyeSich. V r. 1970 jako clen expedice Ch. Bonningtone prostupuje jako ilen vrcholov^ho dru^stva 4 000m vyaokou jiznf stgnou Annap'irny /8O91m/. Tento vâtup Je povazovan za meznik himalajak^ho aportovniho horolezectvi. Pfed monzunem v r.1971 poznal poprvg srazy JZ at£ny Evereatu. S Donem Wnlllhanaem ae trmdcel tfi tydny mezi 7 500 - 8 300m. Pfediaang naatoupivai monzun veSkerg -J6il£ zvratll. Jedne ace'na z t^to expedlce je pro Dougala Haetona typickfi: pfl pochodu pod vychodnl atgnou Seatltlafcovky Taboche jejfi vychodnf stgna pflpomin^ maouti vyd^ni zapadnl atgny Petit Dru jsme dlskutovall o pnietupnoati t4to ateny. Wgktefi ae vzdali avgho komentafe. Pierre liazeaud prohlaail: "To piljdu rad5ji se svou 2enou do poatele!" Leo Schlommer: "BuSme radl, 2e nemusiiae do tgchto stgn." Dougal Hasten: "Tuto stgnu ud§lam Jii v p?£St£m roce!" Na evflj zamgr nemgl jiZ dost £asu,jeliko2 Jihozapadnl stSna Evereatu Cekala na av6 pfemoZltele. Tak Jako clen Evropakg Everest expedlce pf-ed monzunem 1971, objevuje be Haaton po monzunu 1972 na Evereatu znova jako Ifiastnlk Brltsk6 Everest expedice. Dosazena" vy3ka 8 300m. Pro silny vltr /200km/hod./ ustupujl. StSna odolav£ dal. KoneCnS v pomonzunov^m obdobi 1976 let! do avfita zprava, ie Clenovg Britak6 Evereat expedlce 1975

18

Dougal Haaton a Doug Scott dosanll vrcholu nejvyflsf boxy sveta Jihozapadnl atenou. Everest neznamenal pro Hastona ukonc"en£ Iezeck6 drahy. Role po uspe'Snem vystupu se vydal na Aljafiku a v prvovy'Btupu dosahuje vrcholu JlSni stenou Mount McKlnley. 0 nefcollk mesfcil pozdeji ml napsal dopis, ze by se cntSl naucit dobfe nSmecky, aby mohl v Nemecku pfednaSet o evjch zdzltcfch.V Mnichovg opravdu pfednaSku uskuteCnll. Pak priala lavlna, ktera" pohfblla v^teCneho horolezce a c'love'ka.

VLADO

POD

MATUSKA

MARMOLADOU

Sedim pri bivakovej bude v sedle Ombreta s Jankom Obuchom. Pozerame aa na juSnii stenu Uarmolady. Som prv.Vkrat v Dolomltoch, prvykrat pod takou obrovskou atenou, Na prvy pohjad as n6m zdala sklonena, ale ke3 ame prllll pod nu hladat skoby, stena sa atala kolmou, ba previalou. Naall erne jeden par paptifi, zubnu kefku. pribor, ale skoby nikde. Velml aa nam pacil Micheluzziho pilier, ktory u2 alee md Ceskoelovensky prlelez, ale pretgZe Je to pilier ako aa patri, boll sme ochotni don nastuplt. Bohuiial premenliv4 pocaaie a zranenle, ktor^ postlhlo Janka pri lezenl starej ceaty, zmarllo naSe plai>y. Tato klaalck^ ceeta bola pre nag prekvapenim. Namleato pevn^ho vapenca skala bola velml ro2lamana, ba miestaml az droblva. Na9 veduci zajazdu Peter MlXifiko to komentoval odbornymi aloyami: "Ak ml e&te niekto povie, ze tilarmolada je kralovnou Dolomltov, tak mu asi rozbljem hlavu." Janko bol niiteny" najmenej dva dnl oddychovaC. A prave tieto dva dnl podia zakona schvalnooti sa pocaaie umudrilo. Naalastle Jo2o-Brtan a Robert KukuSka ma zobrall do party. NaSim cielom bola tenraz ceata spadajiica do akuplny aeato grade superlore Via Vinaizer - Caatigliony /VI t- A2/. Rychlo ame zbalill matrod, vyplli flaSu najlacnejaleho vlna za 700 lir a rychlo Slapali do sedla Ombreta. V bivakovej bude sme uz nasll dvoch nadich kamaratov. ZJedli sme klobasy "Made in Dolnî Zdana", ktor^ sme s Jankom Obuchom hrdlnsky jedli cele" trl tyZdne. Na druhy den sme nastupovall do steny so zmlesanymi pocitml. Od severu sa tlahll mohuth^ mraky a pofukoval atudeny vietor.Prv^ dlZky striedavo liezli JpZo s Robom, ktoreho ame inak volali Konik, preto2e stale erd2al a hrabal nohaml. Ja aom Splhal na juaaroch domicej vyroby. Cestou sme sa nezapreli a brail sine vSetky dobrd aqycky a skoby. Liezli ame celkom ry~chlo, aspon ame si to myslell. Ale mall ame So roblt k a by sme dodli po obrovakii rampu, ktord aa nachadza aai v polovlng tejto obrovskej 900-metroveJ steny. Vpodvecer, kea nam uZ hrozil blvak v rebrfkoch, sa vyfarbll Jo2o 3rtan. Perfektnym Stylom, o ktorom Ja len snfvam, preliezol

fleky rychlo a bez latenia, tcde com aa Ja ako labtlnejSi na nervy hne3 prejavil. A potoa naotala ta elavnoetna chviia, ked" eom zalahol do avojej prvej bivakovej "poetele", Irtorii predetavovala kopa kamenia. Bol to celkom dobr# bivak. Hano naa privftalo chladn^ a chmurne. Nad nami 1 pod nami plavall zlovestne" mraky. CeVal naa eSte kua steny. 300 m pod vrcholom nas prekvapil velmi rozlamany" ter^n. Na dovaZok zaialo eSte aneZli. To vSak naS elan do lezenia nemohlo zabrzdlt a o Stvrtej hodlne poobede sine atdli na vrchole"Mannolady. Vitazstvo erne aaaozrejme hne3 oslavill vo vrcholovej chate Stamperlfkom "grappy". faZko Je opisat vSetky dojmy a krasy Dolomltov. faiko Je opisal vVraz na tvarl Petra MijEiCku, ktory kaZdii hodinu, kea nastalo "obdobie daMov" vystrfill hlavu zo atanu a poznamenal: "TuMm uS davno neprsalo", alebo zvlaStay pohlad naSho doktora, ked aa pozeral, ako Janko Obuch nakladd nyal ako uhorky do flafie s liehom. /Pre nazaevaten^ch Jano Obuch je zoolog./ Mebudem u£ 3alej vynyfslal, nemam na to ani talent, zakonClm vfiak evoje dlelo peknym a v versom od autora, na meno ktoreho si nepamatam: Co2e mam plsaE tvarou tyar k elnefinym vyaokym Btitom, v hlbokej licte moien len mlcat a Staetny' byt pritom.

Alfred

Martin

24.7.1977 se doiil 95 let prof.dr.Alfred Martin z Unichova, Jeden z neJetarSlch "taternlkil". Do hor chodll od r.1900 do 1964 a udSlal fadu prvovyetupa a prvnlch vâtupii na lyzich /napf. v Engadinu/, vylezl na 74 Ctyftiaicovek, na ngktere" vickrit. Jeho nepMUS dlouha Clnnoet v Tatrach /1904-1908/ vSak byla mlmoFadnS tJsp$9na a m&la velk^ vliv na rozvoj tatranske'ho tsportovniho horolezectvi. Vyetoiqill Jako prvnl v zimg na fadu Stitu, napf. na Strbak^, Menguaovsky^ Kezmarsk^, Half KeZmarek^, Huncovak^, Bradavlcl, Kozi Stit, /vSe v r. L906/. Na nSkter« vystoupll jako prvni vubec, napf. na Lrafii Stit /1905/, Papirusovy veze /1907/, Malou snShovou kopu /1907/ a dalSi. V Tatrich zavedl lyZe pro naetupy na zlmnl t'iry. Patfi tak6 mezl prilkopniky tgzk3»ch stenovych vyetupii /oeverni st€na Javorov^ho 3 t l t u s Q.Komarnickym v r. 1908/. NeJznamSJSl Je jeho t'ira "Martinka" na Gerlachovsky Stit. Prof.dr. Martin pflepfval do horolezeck#ch 5asoptsi, m.j. i do polak^ho Taternito. Za zaaluhy o popularized Tater a rozvoj polakeho horolezectvl byl Jmenovan Ceatnym filenem Folskeho svazu alplnlemu. /Taternik 2/77/ JJ

J A N OBUCH

POKUS O PRECHOD MASIVU MONT BLANCU zima 1977 hreben Zapadnych lip od Uont Blancu po Mont Dolant na frunciizsko-tallanskej hranict Je jednym z aktuAln^ch problinov zimneho podntkanla v tejto oblaeti. Svojou diZkou vyse 40 km vzdusnou Slarou a mno£etvom problemov TO v^gkach okolo 4000 m n.n. predstavuje velml naroSnii akciu pre vaS31u organlzovand skupinu horolezcov a na vrcholove druZatvo kladie neobyfiajne velW fyzlck6 a peychlcke naroky. Fo velml lispeSnom zimnom zajazde slovenBk^ch horolezcov do Chamonlx v r.1976 aa prechod tobto hrebena atal hlavnym clelom obdobneho zajazdu v r. 1977. Povodcom celej nySlienky, hlavnym organlzatorom a potom aj vediicim zajazdu bol Vlado Launer. Prfchod do Chamonix nae prekvapll velkym mnozatvom anehu oprotl minulej zlme. Po erdeCnom prlvitani u rodlny Titlho Trezamlnlho naatahovali sme sa na povalu ich penzlonu. V penzlone sa atretame so skuplnou Pollakov, ktori ad tu od zafilatku februara. Tnformujii nae, ie hore Je velml vela snehu a 2e chatka Leschauxf ktoru planujeme vyuiit ako vysunutu zakladnu pre vynaaky, Je cela pod anehom a onl ju vobvc nenaSll. Druh^ den vybalujema Iodn6 pytle, zria3ujeme v Jednom inite povaly celkom obatojn^ skladiate potravin a ballme prv4 davky na vynasky. Slavo Lrllk a lletodom Svecom odchadzajii na prleakumnCt cestu. Vyvlezli sa lanovkou na Aiguille du liidi a e mendou vynaSkou zjazdujii cez Velle" Blanche na Mer de Glace. Pri odbofike do doliny Leschaux nechavajii vynaSku. Ceatou sa vSak velmi zhorailo poSaale a len vdaka SlavoveJ dobrej znaloatl ladovca sa im podarilo probit cez trhliny. Zjazd, ktortf za dobr^ho pocaeia a vlditelnoetl trvfi 2 ai 3 hodiny, abeolvovali za 8 hodin. Dalsl den Slapeme Styria zospodu na Uontenvere, odkial za eiln^ho sne2enia a odmaku skU5ame apojenie vyaielafikou so Ohamonlx. Obfiae aa z haQy vynara n«prijemny pohtad na zaanezenjf ladovec. Naaledujdce rano nas prekvapuje jasn4 obloha. Ihne3 ballme a okrem choreho Jarj?ka vSetcl sa vyva2ame na Midi. Prv4 caeti zjazdovky au celkom dobr$, nahle aa vsak vaetko zalahuje do hmly a zaCina sllne

19

eneiil. Pridavame sa k skupine francuzekych lyiiarov s horskyrn vodcom. Ten v5ak v tejto bielej slepote tieZ straca orientaclu a nepomaha mu anl moja maps 8 buzolou. Znova sa naJlepSie osvedCili Slavove znalosti ladovca.Ujfma aa vedenia a pomaly napredujeme. V pasme trhlin pod Rognonora sa navazujeme, Franciizl Idii bez Ian. Navlazany' aom s Vladom Launerom a Andrejoa Bellcom. Odrazu vidim, Jak obaja veikou r#chlostou mizmi nadol. Trhnutie, a uZ letltn za ntml. Fo 20 metroch sa veak cely zabaram do snehu v menSej kotlinke a zastavujem tak pad oboch spoloinfkov. Neprijemne ea duslra a enaifm sa vyhrabat aapon hlavu spod anehu. Po niekolky'ch miniitach sa ml to podarllo, asrsak duslm sa na3alej, lebo prsla ml stahuje lano. Nado mnou atoja dvaja Francuzi, naSl chlapcl poinahaju vyhraba"va{ Vlada a Andreja. Ke<3 sii obaja v poriadku, konefine odrezavajii lano a zaCinam normalne dychat. V prvom moments som mal dojem, Ze obaja zleteli do trhliny, teraz SB dozvedam, 2e ISlo o prachovu lavlnku. Fred nami preSlo asl 10 Iy21arov narezall svah a lavfnka zaslahla prave naSe druSstvo. Nlkomu aa vSak niC vaZneho nestalo, iba Andrejovl ostala pod enehom jedna lyZa. Oly 3al8i zjazd asl 15 km bude muslet absolvovat na jednej ly21.AndreJ to v3ak zvladne. Pomaly prechadzame string xiseky medzi trhltnami a Bchadzame na plan ( po ktorej sa napreduje rychlejaie. Hachadzame muiika so z4oobami z predoslej vynaSky a kiisok n!231e zriaJujeme skladlSte materialu pre Leschaux. I'ri dalaorn zjazde nas Cak-fi e?.te Jedna prihoda: Vlado Leaner sa prepadol do menaej trhliny, narazil ai pritom koleno a rameno . ELavne rameno no veicol bolelo, neekor na rontgene sa ale£uje, Ze aA naStlpenii kos£, takie vypadiva z vrcholoveho druistva a zaraduje tarn mna. 0 2 dni je krêne poCaele, vaCSlna Ide robll vyn^Sky na Leachaux, ja so Slavom mame zdsobit Helbroner. 1 Helbroneru zostiqpujeme na Torineku chatu ktord v§ak Je uzavreta. Na tomto Inisku hrebena sa brodime mlestaml po pee v Serstvom snehu. Ak sa nezlepSi poSaele, s naSlm prechodom to bude zufale. Zjazd z Helbroneru do Chamonix je vSak pre nda prekvapenlm. Abeolvujeme ho za 2 hodiny a vobec sa nedd porovnat s t#m spred 3 dnf. Nasleduju v3ak SalSie 2 dni zleho podaeia a na31 susedia Pollaci ui ponrfalaju na odchod. Za cel^ mesiac nevyliezli nlfi poriadneho, navyse nemaju vSetci lyze, bez ktorych aa ned£ vobec naetupovat pod steny. % vSak mame zabezpe5en6 Leachaux a Jskame na zlepSenie poaasia. V mulctve prepukA chrfpkov6 epld^mla, takie z povaly Chamoniardu aa stava hotov# lazaret. Poslednu februarovii nedelu idem so Slavom na prieskum nastupu. Na ZelezniCnej atanicl ea stretame a Poliakmi.ktorf prdve odchddzajd spai do vlastl. % cestujeme len do lea Houchea, odtial lanovkou do scdla Bellevue. Chceme preskumat trasu zubaCky, hlavne Ci Je schodn^ na lyZiach poeledn^ ilaek zo aedla

2O

Mont Lachat cez tunel na koneena stanlcu. Zialujeme, Je je to beznadejne, ze lyze budeme musiet nechat v eedle Mont Lachat. VeSer ea balime a druhy den rano prvou lanovkou ea vyvazame do eedla na Bellevue. Naatupujeme Slestl Metod Svec so Stanom Martonom nam pomahaju e vyniftkou po Tete Rouse a na- spiatofinej ceate nam xnaSaJd naae lyie BO eedla «t.Lachat. Navefier s velmi {aSk^mi batohmi dor^Zame na chatu Gouter, druh^ den dopoludnia prechadzane na Valotku. Cez obed sa zhor3uj» pofiaale a cel^F 5atSl den aa nemo2eme pohniri z chaty. Je to pre naa vyborn^ aklimatizacia vo v^Ske n«d 4 300 B a navyse aa vSetci llefiime z nAoledkov chrlpky. Vonku je -20 atupnov C, hmla a veial slln# vietor, na chate okolo -17 atupnov C. PokoSaiM e» vykurii; miestnoB? plynovym sporakom, doaahujeme vSak najvySSiu teplotu -7 etupnov C. Naaiedujiici den okolo 7 hodiny vletor ustal. Na hrebenl je od vetra v^borne etvrdnut^ sneh a preto dsek cez Mont Blanc na Mont Modit bol pre ne'e prfJemnou prechtfdzfcou oprotl tomu, 60 nrfs Sakalo prl zostupe Kuffnerovym hrebenom na etar^ Fourche. Ceiy hreben je na zavetrnej strane, preto Je tu narlat* mnoistvo fierstv^ho snehu. Jednotllvg ueeky bu3 zlanujeme, alebo sa brodime po pas v anehu, alebo e* pohybujeme po prevejoch, ktor^ ka2du chvilu hrocla zratenlm. Znovu sa kazl pofiasle, silny vletor nam snehom zaslepuje oCi, ba nlekolkokrat atrhne lano za prevej, odkial ho pracne uvolnujeme. Takto bojujeme do pol 1 v noci, kedy koneCne nachadzame vyto2enti blvakovii biidku, Splme a£ do 11 hodiny, potom zlanujeme zo zabradlia chatky na ladovec Brenva a prechadzame na novy Pourche. ESte sa prevaluje hmla a z uaekov, ktorymi sne vfiera prechddzali, huCia lavfny. Druhy den aa prebudzame do krasneho ran*. Nad^ vfietcl fotfme stenu Mont Blancu, obdlvuJeBe najma 6erven# monolit de Anglu, v ktorom minulu zlmu naSi chlapci vyliezll hodnotna cestu. V dobrej nrflade nastupujeme na hreben smerom na Tour Ronde, lebo popoludni naa uZ oCakavaJu na TorXne. Ideme poctlvo po hrebeni, lezenle je stale £aZeie, zatial Co asi 100 m pod nami je chodecky teren. AB! 5 hodfn aa takto praBkame na bezvyznamnom hrebienku a a5 okolo obeda sa konefine dohodneme, Ze radSej z toho zlanime. Potom celkom lahko vyliezame okolo 15. hodiny na Tour Ronde a pred vefierom dochadzame na Torino. Nemame vSak zabezpeCmi vynaSku na blvak Cancio, chlapci aa tarn pre mnoZstvo snehu nemohli prebojovat z Leschaux, preto to chce zajtra ekuei£ tudo Chrenka so Stanom Martonom z Torlna. My budeme mat oddychovy den a oni nam svSCasne prealapii ceetu. Chlapci naetopili o 4. hod. rano, okolo obeda boli pod Dent du Geantom, pred veCerom sa im podarllo prekonat* Aiguille de Rochefort a v sedlelku za nim bivakovali. Mall so aebou sice plno potravfn

a varlS.zabudll vSak na zapalky a tak bivakovall bez teplej stravy. Cely den bolo krasne po&asle, Casto som vysedaval pred chatou a obdlvoval kresne vyhlady na tallansku stranu. Nasledujiicl den nastupujeme tle2 o 4.hod. rano na svitanf sue uz pod Dentom a ckolo 8.hod. prl blvaJcu naSlch spolo£nikov. Caka" nas eSte prechod cez Dome do Rochefort na btvak Cancio. Bezpe&nejala Je v§ak obcha"dzka cez ladovec lit. Mallet. Vyuiivame tiito moznoel, priCom odlahfi'ujeme batohy undreja a Slav*, ktori pokrafiujil hrebenom. Obe ekuplnky dor^zajd na Cancio okolo 16.hod., nndrej so Slavom sa potom snazia najet na"stup na hreben Jorasses, avaak bezvyeledne. Druhy^ den rano chceme zavCasu vetavat, avSak e5te okolo 4.hod. Je vonku hmla a snezi, preto spime az do 6.hod. Potom sa vyjasnuje, avSak na naetup Je ui neekoro. Preto aa na"m v ten den podarllo iba porenfiovat na pnni ve£u v hrebenl: na Points Young a vratl{ sa na bivak. fialsi den eSte za tray jumarujeme po fixoch na Pointe Young a potom az do vefera nae iaka \imorna cesta na vrchol Grandee JorsBSea. Tu asi do 22.hod. eSte kopeme priestranny zahrab a az potom za£iname s varenim. NasledujiScl den dopoludnia zlanujeme patkovym hrebenom do sedla Hlrondeles, pri£om v spodnej Castl vyuiivame flxov Franciizov, Irtori tu podnlkall nedavno vo vychodnej stene Joraoees. V eedle nach^dzame tie2 aim! postaven4 iglii. Popoludni sa znovu horSi poJSaele, preto zostaVame v sedle. Zdola hl^sla trva1^ zhorSenle po5asla. V Iglti ame prelezali ceiy 5alSi den, pretoze bolo tak^ nXzke, ze ani sediet sa v nom nedalo. Stale snezilo. Chvilu sme sa venovall uprave vchodu, In6£ sme vela varill a Jedli. fialsl den to nevyzera10 o nlfi lepSle, pribudlo ui aepon 30 cm snehu. Hlelen ze bol snehom znemoznen^ 3al§i postup, ale zafiinal byt ohrozeny aj zostup zo sedla na Leschaux, hocl bol vyfixovanjf. A predpoved pofiasta je stale zlA. Preto prl spojenl s Leschaux, kde sii vfietcl naSl kamarati, padA rozhodnutie ukonfilt hreben a zlanovat. Zlanujeme za v«iml zleho poâela,okolo nâ lletajii lavinky, trhllnky na ladovcl ail zradne skrytd pod snehom. Okolo obeda sme sa zvitall s kamaratnl, boll sme vSak troche smutnl. Ved â!9i ileek hrebena bol u2 zabezpeSeny Ich vyn^Skaml. Ale treba mat aj ilctu a reSpekt k horam, k Ich iivlom, ktor6 no's horolezcov tak prlEahujii, kvoll ktorym hory obdlvujeme. A tie sa riadia evojiml zakonml, neberiic do ilvahy nase prlania. V3aka vam za vSetky zîzltky, ktor^ ste nto prlpravlll na hrebenl! knoho vaSlch prekazok sme prekonall, treba v£ak poznat unosnu mleru. Bol to nas prv^ pokus. Budti naaledovat dalsle? l^ysllm si, ze name na tdto akclu vydale ambicie nez zfipadni lezcl, ktorl nemajii taky zmysel pre kolektfvne podnlkanle, vise 1m zale21 na osobnej reklame

nei na zaujme kolektivu. NaS kolektiv bol velmi dobre zohraty. Vlado vynlkajuco rladll celii akclu. aj o s t a t n i , k t o r i neboll na hrebenl sa velml dobre zhostlll evojfch uloh prl zabezpeCovanf vrcholovej skuplay. Na zaver nlektord chronologlck^ tidaje: 19.2.1977 - prfchod do Chamonlx 28.2.1977 - nastup na hreben: Stvorica 3ellcatDrlifc, Obuch, Stejskal 3.3.77 - o 9.hod. na vrchole Mont Blancu 5.5.77 - prichod na Torino 10.3.77 -doslhnutle vrcholu Grandes Jorasses 12.3.77 - zostup z Coll des Hlrondeles^na Leschaux ukonSenie hrebena 18.3.77 - odchod zo Chamonlx

Gustav Stibranyi BOGIBBS /text zkratll Vlado !âtu§ka/ Je naJJednoduchSla pomocka umoSnujiica v^stup na lane, ma" funkclu ako Jumar. Bogtbbe je vlazany ku klaslckym lanam pouîvanym v horolezectve a v jaskynlarstve. Je odvodeny od povodnej amerlckej pomocky Glbbs. Rozozn^vame Boglbbs - unlverzalny a prsny. Niektor^ z£kladn6 technicke lidaje unlverzalneho boglbbsu: Rozmera 27x55-69x90 Vaha. 105 gramov UzltoCn6 zalaienle 120 kilogramov Boglbbs je urCenjf len na statlcke_za£azenle.Boglbbay overovall po dobu dvoch rokov roznavskf jaskynlarl v roznych podmlenkach.Rovnako bezpeCne zadrhuje na lane suchom, mokrom zladovatelom. Boglbbs sa nezaseka'va. Jednoduchoet pomocky vyluiuje akiikolvgk poruchovost. Za pomocl bogibbsov vystupovall roznavskl Jaskynlarl v tnnohych jaskynlach. Vylezen6 metre odhadujeme na nlekolko desattlsic. Boglbbs robit

Je pomocka tak jednoduchd, ze el Ju mo5e vvsam. bogibbsov vyrobite zo 4 mm hrub^ho plechu hlinlkovtfcn zllatin /mat. 4244 15.2 CSN 42 7305/. Ak bol pla'St opracovany v rozvlnutom tvare, nle Je mozne dosiahnut Zladany ohyb bez pomocl komplikovanych pripravkov, DoporuSuje sa preto prevlest prv ohybanle zdkladneho materlalu. Na ohnut^ plech z"ladan6 rozmery naneelete pomocou paplera, na ktorom Je 3oglbbs nakreslenjf v rozvlnutom tvare. Zgpadku bo^lbboov vyrobite z 11 mm rubeho plechu z hlfnflrovych zllattn /mat. 4244 15.2 3N 42 7305/. Cap zgpadky pripadne aj podloiSku a matlcu vyhotovi siiatruZnik z nehrdzavejiicej ocele /mat. 17 2462.1 CSN 42 51530.10/ alebo z ? beznej uhlikovej ocele pevnosti mlnlmfilne 50 kp/mm .

21

PAMIR 77 PIK

fZVESTVJ

(G&tO) PIK KLARA ZETKIN (6680)

FOTO-ING.JIRI NOVAK

i

KOMUNISMU (7+35)

Presnoat pri vyrobe, pouzitle vhodny"ch materl^lov ako aj dodrzanie v9etky"ch pokynov su za'rukou, Ze so svojim boglbbsom budete epokojni.

BOGI8BS

JIRKA

SCHIER :

S noci o zavod LetoSnl 16to bylo v cele" EvropS nepMzniv^ a v lezelo hodng snehu. Co Jlne"no zbyVd naSlnci, ae dostane ven, neZll urvat co se da1. Sedime na chate Sclora v Bergellu, kam Jsme a cilem vyl6zt Pic Badile cestou Richarda Caesina. Vrcholky Badile, Cengala a ostatnlch Stitu Jsou v mracich, vSude leii pomgrng doat snghu, situace Je neutgSena'. Z okna chaty Ci verandy ae pMjemn$ koukd a 1 pfes nepflzen poJasi Jame nadseni pohledem na nidhernou scenerll, kterou akytd defile ok-olnich kopcfl. Spime v chats za p£t franku, coz Je sazba za Jeden nocleh pro deny SAC PodaMlo se nAn umluvit

24

chatafe, aby k najn byl shovivavy'.nocleh pro nefilenv Je za 12 franku. Rano se prcbouzime po 4.hod., nebe Je Clate t na"dhera, rychle se oble"kame a vyr6Zime. Po hoding jsme u nastupu, pfee obrovske~ plotny steny Badile tefte voda. Spary, kominy, kouty 1 police Jaou pod flnShem, a kdyz se JeSte k tomu vrcholky Badile a Cengala opgt zahalily do mraka, Je rozhodnuto. NShradni tiira hrana Badile. Se amutkem v duSi, protoZe nevime zdali se sem JeStS kdy podivame, traverzujeme hranu. jeme ttyfi, Vilda, JomaS, Uartin a Ja". Pod hranou nechavame rukoaky e pfeva"znou Met* lezecke"ho materlalu, bivakovou vy"etroji a dalSiml vacml, ktere* jame mfili sebou do Cassinovy ceaty. Hrana neni tgZka", polezeme nalehko a do vefiera Jame zpfitky, eestoupime na chatu Saae Fura, kde pfespime. To byla naSe pfedstava. Hrana ekuteCng nenl tfifka, Jde o nadhern^ Ctyfkov^ lezeni v pevne akale, kter4 ekytd pozltek a radost. Vrcholu jame dosahli po tfeti hoding odpoledne, neotalime a zaCiname sestupovat. Chyba byla v torn, Ze Jsme si neuvgdomill, jak neamlrng dlouhd Je hrara Badile. Ctyficet lanovych d^lek na vrchol, CtyMcet lanovych delek v aeatupu atejnou ceatou. NfiS ztfvod a *^xf za"na- J» pSt hodin, Seat, v aedm se pflhnal 9t t nas seetup ee zpomaluje, voda nam tefie do rukavfl a po tSle aZ do bot, Jsme akrz naakrz mokfi. Cae neilprosng b5Zi, okolo devate" Je dplni tma. Nechce ae nam bivakovat, Saty atudi, Je zima, bivakov6 vj?BtroJ zilstala v batozlch pod pilifem. Slezame ddl podle hmatu a do8ta>4me ee do sed^lka, pfed naml stoji posledni Zandarm. Pamatuji ae, Ze jame sem dolezli zprave strany, po rampg a vzhuru do sedla. ' aeetupu Je nutn6 na rampu elanit. Nemohu ai uvgdomit a potmS nedok6Zi odhadnout, Jak je rampa vzuaiena, kolik metnl Je ke alangni tfeba. Stgna spada dal aZ na ledovec, do hloubky 200 - 3OO metra. Nikdo z n&a nemS chut elanit do tnnr, do neznima a v pFipadg, Ze lana nedosalinou, prusikovat zp6t do eed^lka. âk tedy bivak, da-11 ae tomu tak Mel. Skoro sedm hodin stojfme na mlatg, sedgt se ned^ ( zima je pMSerna, k nesnesenl. Pozoruji avStla Bonda, Soglia Promontova, tgZk« valejici ae mraky, blikajicf evgtylko, ktere pflchdzi z chaty Sciora.rak Jak pfi aestupu caa neuprosnS letgl, ted se pf-fSernS vleSe Kdyi k ranu zacina svitat, Jeme Stastnl. pfes£astni. Ze nage utrpenl konfii. Slanuji na rampu, stafiilo patn^ct metnl, a po nl se dostfiv^me bghem desetl mlnut k batohom. K Cemu ie nam ted bivakov^ vâtroj. Loudavou chuzi dochfizime za slabou hodinku na rlfuglo Saaa Pura, kde se osazenetvo prave" probouzl, zvedavfi ai nas prohliZi. ael oevypadtoe pMllS vabne. KÎ T « . 4 u m naproval «lanek Karl Lukana otifitgn^ v Informafinlm bulletlnu 6/77 Lukan a Scarpl.ttl svAj zavod a nocf vyhraU^my nr^ fto bylo L-I nadhern^. iL1 P^BS velml Qtudeny a nepMjemAf bivak

NA SVAZfCH PAMlRU

25

V A ^ S O W >1ld

BOGAN ZICHA a MARTIN ZICHA 7. RUMUNSKYCH KARPAT

RETEZAT Retezat z letecke'ho pohledu. SDoJme si na mapg Rumunaka jednou llnii Resitu v Jihovychodnim Banatu a Petrosani v Jlhozapadnim Sedmihradeku a pfedstavme si, 2e tuto llnll budeme sledovat shora z letadla. Letadlem opustime Resitu hlavni stfedisko rumunske'ho t82ke"ho pr&nyslu a mirime do Petroeanl, do "hlavniho m&sta" nejvgtSiho rumunske'ho uheln^ho reviru. X tomu je tfeba pf-ekonat vzdalenoet asl 120 km. V tomto ofim6m letu pfelStavame udoli TemeS /Valea Timisulut/ jiznS od KaraneebeSe /Caranaebea/. Pfed nami ee vynofi horskg tifebeny a vrcholy, kter£ vyrustaji z nedohleditfch leea. Udlvime se mnoSstvi horetvch fek. Ffltom bude stale vice pfib.Vvat skal, kterg ee vynpfuji z travnat.ych hor. Boletime pfea masiv Tarcu mezi Uuntele Hlc a Tarcu, pfea masiv Bloju a jeho hlavni vrchol vlrfu Fietrli. Pravdfipodobng e nami zacloum^ vitr pfl pfeletu hluboko do skal zafiznuteho ildoli feky rlu Uare a budeme muset n a b r a t v ^ S k u , abychom pfeletgll gigantic W skalni brad RETEZiT. Retezat pfevysuje o 300 metrft Tarcu a Bloju.Jen o 300 metru, ale to uz Je docela jin# sv6t. UZ tu nejeou travnat^ hory. U2 Jsou to Jen okalnate a t l t y , skalni vS2e, skalni hêbeny. '"'5ude lezf stfibrosed^ hngdoilut^, 3edozelen£ skaly - gig' .tick^ kamennd sute a zlomiska. Pokryvaji vrcholy, ilbofii a kotle. V hald^ch tekou po svazich dolft, rozplyvaji se v Jezerech a na dn£ ledovcov^ch kotla, sviticich omaragdem mofekych ok. ^feldtavame Ketezat, vrchol, ktery dav6 cele'mu pohofi jm^no /retezat=hlavovy/. Uvldgll Jsine "nahokrkou" Peleagu, knSinu horskych vrcholfl a po pravici se nam otevfel horsk^ kruh, kotel "Bucura - circus", nejmohutngjfii kruhovd divadlo rumunskych Karpat s nejvgtsim mofskym okem Kumunska s jezerem Bucura. Kolem ee tahnou 2ern6 vgZe nejvySSi hory Peleagy a hory Papuay /?apuea = panna/. 2 mofskjfch ok, do nlctiz nahllzime Je nejkraengjsi osamd!6 Jezero Gales.Letime paralelnd s tokem feky riu Barbat. Jestg posledni pohled nam skyt£ album leporel strani Grunla, Retezat nad- v^chodnim pfedhofim Tulley a Petroeani Je v dohledu a let konfii. Vs.-cv'i.rA GCD&ANU - RETEZAT zemfipieng

Protneme-lt na maps severni 56st vz^JemnS eouvlsejicich hor, pozname, ze se jedntf o celek u kter^ho podrobn5jSim prozkoumanim zjlstime, 2e Je to jediny system nespofietnych navzajem spojenych horskych hfebenu a vrcholu v prostoru OrSova /ORSOVA/ Karambed - Petrosanl. lento velky masiv md podobu trojuhelnika. Rumunati geografov^ nazyvaji zapadni skuplnu hor JiSnich Karpat "POHORI GODEjtNU - RETE2AT5A nov£m rumunsk^m zemgpise "Noua geografia a patrel"/

Jsou vSechna pohofi velk^ho trojtihelniku shrnuta pod nazvem "Pohori Godeanu" / Vintlla Ilihallescu ve sv6 knlze "Carpatll sud-estlci" po&itd skuplnu OsleaVilcan do horniho Motru a Sll ge Godeanu zfejm§ ta k6 pHdav£ Jihozapadni masiv Uehedinti. Objevuji se tu nova Jmgna Jako Sal a Hauch.Pro geografy a geology Je tu vyvoj a hlstorle tgchto ekupln hor strulcturalng prokazan, a to tak, 2e jde o Jednotn^ hory ve sv6m vzniku. Pohofi vznikla ve stejnou dohu, pfifiemZ nejsevernfijsi Retezat vyrostl rychlejl a vyse, ale Jeho geologick^ stavba Ja ve sv£m celku tatai. 0 jednotS t6to horsk^ skupiny se tak^ pfeevfidfiuji, zvldStg vstupuji-ll do hor od MunteLs lilct od Armenia, od Teregova nebo Bucova po pradavnych vysokohorakych stezkach /"plaiuri"/ do Tarcu, do pohofi Godeanu a Bloju, nebo z udoli Cerna stoupaji ke Godeanu pfee '"oraru na Paltinu a na lorgovaiv Teoreticky se mu2e putovat od Jednoho masivu ke druhemu, anii by bylo tfeba sestupovat do udoli. V praxi ee vSak muei vysokohoreka stezka opuetlt, aby se £lov£k poobl^dl po ngjake1 stfeSe, jakmile ae pMbli2£ ve£er. Osm pohofi tvofi skuplnu GODEANU - RETEZAT: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pohofi Pohofi Pohofi Pohofi Pohofi Pohofi Pohofi Pohofi

Cerna /nejvySSi vrchol vf. Dobril, 1929 m/ Oodeanu /Gugu, 2290 m/ Tarcu /Galeanu, 2190 m/ Bloju /vlrfu Pietrli, 2190 m/ Plule-Iorgovan /Plule, 2080 m/ Vllcan /Straja 1870 m, Oslea 1946 my Ueheditl /vlrfu Lul Stan, 1466 m/ Retezat /Peleaga, 2509 m/

Jednotliva" pohofi spojuji sedla. Pfechod od P°hofi Gerna k pohofi Godeanu Je v sedle Olanu 1663 m vysok^m. Prislopu Negru /Buza Tocilei, 16OO m/ spoJuje Godeanu a Tarcu. Seaua lepll /1721 m/ apojuje Tarcu a Bloju. Curmatura Soarbele /1900 m/ spojuje Godeanu a Plule-Iorgovan. Sedlo Soarbele /1550 a/ apojuje Godeanu a Vllcan- Oslea-Mehendltl a Scocu Dragaanu /1700 m/ lorgovan s Retezatem. Vapencov^ formace Piule je prorostlfi s krlstallnlckym Gragsanu Je J12nim vyb^2kem Retezatu, ale chybi zde "zavg5eny most". Skoro nikde nespadaji hlavni cesty v banatokych maalvech pod 1600 metnS. Ponejvice maji vyaku okolo 20OO metri. Vice ne2 kde jinde zaujme na hfebenovych

27

cesta'ch Tarcu a Godeanu jejich chytre" vedeni. Musfme tak vzporaenout na pastevce, IrteM pfed tteiciletiml juko prvni tuto stezku vySlapali. Instinktem a zkuSenosti zvollll pokaZde" nejlehci a neJkratSf varlantu. Hranice a hranlfini body Retezatu Na severovychodg trojuhelniku leZf Retezat, v mists kde pfi vznlku hor masy hornln byly nejenerglfitSji vytlafovany vzhuru a prahory ae tu projevily nejzfetelngjl. Hranice Retezatu tvoM na severu zemg Hatzeger /Rlu Mare a Strei/, na v^chodg Sll /J(.u de Est/ t na jlhu zdpadnf Sll, vidoli Bute a vapencove" sJcupina Plule - lorgovan, dolni tok Lapusnicu Mare, na zapadg Rlu Mare. "HranlCni mSsta" ma" Hetezat Jenom na severu /Hatzeg/, na vy"chodg Petrocanl a na jihov^chode" Lupeni. Na zapadg leii nejbliZSi mgsta ve vzda"lenostl okolo 50 a 70 km /Karansebe5 a ReSlca/. Seleznlcni stanlce pro na"stup do hor Jsou: na severu SARNISEOETUZA/pro za"kladny Gura Zlata a Gura Apel/, CIRNESTI - REIEZAT, OHABA de Sub Piatra a Baeatl /pro chatu Pletrile/, Pul /pro chatu Balela/, na jlhovychode' Lupeni /pro chatu Buta/. Spojeni z Prahy rychlikem Transdanublum do Petrosani a zde prestup na vlak do Lupeni. Dale pak autobuaem do Clmbu lul Mag. Konstelace vrchola Vyskytujf se nazory, Ze Retezat Je nepfehledny maslv. Neni to vSak pravda. Ketezat nenf zfetelng rozfilengn^, aby byl aymetrlckym pohofim, ale jeho sedm vrcholii se kupi pMbliinS do forn^y plamene H otcolo centra maslvu z nghoz vyraSi Peleaga vyeokd 2 509 m jako nejvySSi hora C.I. V^chodnS od Peleagy se z d v i h 4 Papusa 2 500 m jako hora £.2, zapadnf Bucura Jako hora C.6 a 2 439 m. Severezapadng od Bucury vyCniv^ vrchol Retezat do vjfSe 2 485 m jako hora it 3 a na jlhovychod od nf je Judele a 2 400 m jako vrchol 2.7. Severovy"chodnS od PapuSi je vlrfu Mare s 2 455 m jako hora 5.5 a jihovychodne" od ni Je Cuotura s 2 457 m jako hora 2.4. Vyaoke", CdeteCng ostfe zubat6 hfebeny /"cueturl"/ epojuji sedm hlavnich vrchola.2 ka2d^ho se sedmi vrcholil spadajf men5i horek^ hfebeny /munchll/. NgVter6 z tSchto "custurl" a "munchli" nabiraji dramatlckych forem, jako napfiklad pfechod z PapuSe na vrchol virfu Mare v useku iiuchla Oalesulul /"Forta tnchisa"/ nebo na hfabenu, ktery1 spojuje Judele s vrcholem s na"zvem po jedn4 vesnicl z Hatzegeru -vlrfu Sinta-Marla /2 238 m/ a Slavel /2 346 m/. NSkterd prvenstvf Ketezatu Retezat je drSltelem vicero zemgplsnych rekordil v Rumunsku. SVOLJ maxim^lni vy§kou 2 509 metrfl je sice v ru— munaky"ch karpatskych maslvech jenom tfetl /za FagaraSem a Faringem/, ale ve atfednich v^5kach pobiji ev6 konkurenty. Ff-edstavuje to vj?Sku 2 350 m /FagaraS 2 300, Paring 2 300 a Rodna 2 200 m/. Z jeho vrcholil je jlch 20 vyaSich pfea 2 300 metra a asl 40

28

vrchold Cni pêe 2 200 metnl. Retezat md neJvfitSf pocet horskych Jezer /"taurl"/, celkem asl 80. Proto se tak6 nazyvii rajem karpatskych jezer. V Retezatu se nachazf neJvgtSi rumunake" horaktf Jezero - Jezero Bucura. Toto jezero Je 504 m dlouh* 164 - 290 m filrok* a pokryVd plochu 10,9ha a Je 16 m V Retezatu je take" nejhlubSf rumunak^ jezero Jezero, a to Jezero Tau Negru /Cern4 Jezero/. Jeho nejhlubSl mlato m& 25 metrn. V Retezatu je take" neJvySe polo2ene, jezero rumunskych Karpat. Je to "Velke" Cuetursk^ jezero" /Tau Mare al Custurl/. Lezi ve v^Sl 2 270 m. Retezat Je tak6 nejrozs^hleJSl chrdnen^ uzemi rumunek^ch Karpat, je to "Na>odni park Retezat". Jeho rozloha Je 13 OOOha. Retezat Je masiv neJbohatSl na vodu. Jeho vodni rezervy pêdstavuji asl 6 mlllona nr*, zatim co rezervy FagaraSe se vypoCitavaJi na 1,5 mil.m 3 . Z geologle Retezatu. 2 geologlckych map Retezatu vypljhrd, Ze v n§m pfevazujf magmatlck^ hornlny, zula a grandlorlt oproti rovngz se hojng vyakytujfcl bfldllci a ngkter^m Jlnym druhom hornln. Prahornlna uA6v& r6z zejm6na centralnf dastl. Retezat se tu jevi jako raaslvngjSf a aevfengja* neZ vfitSlna vyaok^ch hor rumun skjfch Karpat. Je mgn5 rozblt a roztfiSten, neZ jeho bratr u Oltu. Pfes vSude zfeteln^ stopy ledovcovg Clnnosti flovgk md dojem, Ze bude JeStg dlouho trvat, protoZe vlivu vngJSich sll Jako vgtru, snghu a ledu odolAv^ nejilporngjl. Skalnfch erazd Je v Retezatu take1 mnoho.ale nevyrovnaji ae dlvokostl skalnich svaha Fagarase. Rozdflny" obraz Je tfeba odvodit z rozdilne geologlck^ stavby a ze skute&nostl, Ze Retezat je jlnak zaloZen oproti FagaraSl, kter^ ma" dlouhy nfeben a ten celou svou d61kou spadd k severu. Bostllny a zvifata. Llstnat^ lesy a v nlch pfevaZujici buky dosahuJi v Hetezatu misty hranlci aZ 1400 metrii. Smrkove" lesy stoupaji aZ do vy"3e 1 7OO metrfl. Koeodfevlna se plazi do vj?Se 2 000 metru, nSkde jeStg tuto v^Sku pfekraduje. Huat6 porosty kosodfevlny jsou tak<5 5asto rozsahlg, jsou 1 tak krasne1, ale zkuSeni turlst6 je moudfe obch^zejf, pokud skrz nS nevedou cesty.

V Bucura Dumbrava napsal: "NevgMm, Ze je jeStg n§JakV karpatsk^ vrchol, kter^ m& tollk jezer Jako hora Bucura v Retezatu. Na seatupn^ch atupnich se fadi plesa jako jasn^, hluboce zasnene" oM, kter6 JBOU okraSleny kraj^l lesa, tmav^mi kosodfevlnaml a hnfidi smrka- Stfibrn^ vodni hladlnky s hustg naskladanyml kask^daml apojujf mofsk6 oka. Nejv6tSi horskg Jezero v te"to oblastl leZf ale stranou v mohutn^m kotll: ohromn^ jezero Bucura Nikde jlnde v rumunsk^ch Karpatech se nevyakytuje tak hojng borovlce 1 I m b a jako v Retezatu. vzacng exemplafe tohoto reliktu z doby ledov^ najdeme nejvlce v udolf Bucura a na £asto pf'echdzen^ magistrdle sever - jlh. Jejich udrZeni a rozmnozen! ae vSnuje zvl^Stni p6ie ochranou jejich 519ek pfl zranl pro z^chranu jejich semen.

Roste tu mnoho druhu trav a roetlin a kvetena Je kontrapunktem ke grandioanfmu neladSni prahornl krajloy. Botanic! urCili v Retezatu 320 druhu rostlln a ve v^pencovAm pohoM Piule-Iorgovan 426 druhu. Ze zvifeny Retezatu se fiasto potkSvame s kamziky, ktere" vldime 1 mlmo Jejlch rezervact Gemlnelerezervat. MedvSdy pastyfi 5asto vidi a maji s niml Btaroeti, turistum se vyhybaji, mistni fikaji, ze pry z nez^Jmu o ng. Vice akrytym Zlvotem tu zlji vloi, llSfcy. kanci, Jelenl. ryai, dlvoke" kocky a tet*evi c vetSich zvifat.zlli tu dMve skalni orll a sup bradaty" a ofiekaVa1 se Jejlch na"vrat po zMzeni rezervace. Na vysokych ekaldch hnizdi krkavcl. Z celkov6ho pofitu 923 drubA motyifl se tu 4 druhy vyskytuji endemicky. Ke zvireng je t f e b a tak£ pflpofiitat pasouci se atdda ovci a neoMJemne" a nevypocltatelne1 pay. Volne" ae paaouci skot a konfi. KLavni body V Retezatu neexlatuje proZivAni casu napra"zdno. Prl putovani po techto hor4ch se nepfetr21tg stfldaJl blizke a daleke* pohledy, z^kouti a panorama. N"i c se neopakuje. Sddn^ vrchol, Z6dn4 udoli, i6dn^ kotel a Zddne" z Jezer ae nepodoba1 Jedno druhtfmu. VSude vldime protl eobfi vyraznd individuality. K poznanl Retezatu je el tfeba pflpravtt program, plto a uspoMdat el Md poznAvdni. Nejle"pe tak, 2e velehory budou ardcem, nebo Jddrem a tu by to mfil by"t velkolep^ 8 km2 rozaalil^ kotel Bucura /tzv. Bucurek6 kruhovfi dlvadlo /ae evym 2 041 m vyeoko poloSenym Jezerem Bucura ve aveni etfedu, JedlneCnA Jezernl terasa a brdna Bucura /Porta Bucura/ na Zdpadnl atranS a Peleaga na vy'chodni atrang. S ngcim podobnym ae jlnde neaetkame. Z dalsich hlamlch bod4 Je neJznamSJSi kotel Galea a Galeaak^m Jezerem, ctvrtym v rumunsk^ch Karpatech, kotel Zanoaga se Zanoazakym Jezerem, druttfm Jezerem rumunsk#ch Karpat a dale v uzav*enem rezervatu kotel Blrlea s nejhlubslm Jezerem Ceritfm Jezerem /Tau NegruA Rldeejl se pak vyhledava Jezero Peleguta na SV uboCi Peleagy, tlche Jezero Slavel a vSeho turlatlckeho ruchu uchranSng Jezero Cuatura.

Crucea Tranzltulul; odtud ve dvou varianta'ch: 1. modry kfii vede az do Gury Apel pfea Zanoagu a Radea 2. fcluty1 bod pak vede a2 do Qura Apel pfee Lunca Berhina v Jdolf Lapusnlce. AvSak chata v Gura Apel v roce 1971 vyhofela. Zna2en6 cesty apojujf vrcholy Retezat, Bucura, Peleaga, Fapusa a Vlrfu Mare. Cesta Ic vrcholu Retezatu vede pfee 2 251 m vyaoke1 aedlo Retezat. Zde jaou tfl ztiaSene" cesty soucaang. Je to cesta nejen pree vyeoke" vrcholy, ale z t^to ceaty nahliSime 1 do "zakiz^neho rdje" do rezervace /Rezervat/, kam vatup neni dovolen, ale zakoz ae poruSuJe. StarA pasteveckA cesta oznafienfi Cervenym p^sem a ilutym kMzem vede do Urlcanl v Silsk^m lidoli, apojuje vrcholy pohledn^ho hfebene Gruniu, Cuatura, Valea Marll /Marie!/, Clumfu, Gruniu, Lazaru a Vacarea. Tato zajimav^ a kraena stezka z6atav6 bohuzel vgtslnou nav5t$vnilri Retezatu nepovSlmnuta. Od chaty Baleia vede znac"ena cesta -modry trojtlhelnik pfes Dealu Cozmii, Stlna din Riu a Cueturu k chats Buta. Tato cesta stojf za pozornost proto2e vede v useku Stln din Rlu - Custura smSlym 900 metrov^m stoupanim vzhuru a nespoCetnymi eerpentlnaml ale a fascinujiclmi pohledy a panoramaty. Re51cov6 ozna6ili tuto cestu nazvem "Tibetska cesta". Momll v nadlidakg vellkostl prozrazuji, £e J12 v Ser^m davnovSku paatevci Sedmlhradska, Banatu a Oltenie tudy chodlli. Sedlo u Cutury Je ve vySl 2 400 m. Va'pencovy^ maeiv Piule-Iorgovan Ize doea'hnout od chaty Buta. Tento maslv ae ngkdy mylng ozna5uje jako "ttaljj Retezat". Geograf Gheorhge Nlculescu uvfidi tuto chybu na pravou miru ve svg atudil "Uuntli Godeanu". Vapencovbu ekuplnu Stanuleti - lorgovan - Albele - Piule - Pleasa a "maslv Plule lorgovan" apojuje s krlstalinickym Dragaanem a poeunuje tlm hranlce Retezatu jestg vice ddle na aeverov^chod k Plalu Klc.

Retezatske" cesty

Na ekok do Retezatu nebo za poznanim ze Slroka.

JefitS v prv^ch povfilefin^ch letech byly ceaty v Retezatu oznaceny pouze kamennVml muziky "momli". llomle byly pro paetevce jedlna" oznaCeni ceety.teprve pMliv turlatu vyvolal potfebu dalSiho znaCeni. PoatupnS se vybudovaly hlavni turlstick^ trasy a chaty a tim se Retezat otevfel pro turlaty. Turlstick^ ruch ae soustfe3uje hlavnS na "magiatrfily".

Kdo chce rychle proniknout do syste"mu Bucura a pronlknout k velkym vrcholum zvoli si za vychodiste" chatu Pietrile. Tento stfemhlavy zpflsob pozndv^ni Retezatu se nejCaateJl pouifvri, Druhy den dovolen^ a turleta mA u2 tfi vrcholy v kapse /Retezat, Bucuru a Peleagu/ a to prece stoji za to. Obliben^m vychozim bodem je take1 chata Buta. Protoie vgtSlna navStgvniki Retezatu ma strach z druh6ho dne, vynech6v6 se chata Baleia. Neni to dobfe, protoZe panorama Grunie a na nSj navazujici Ceata Tibetanu, nebo Virfu Mare a Jezero Galea by bohatg odmSnilo namahy pochodu Baleia - Buta, nebo Baleia Pietrile. Zfidka se turlsta rozhoduje k rozsAhl^mu manevru, aby Sel z Gury Apel na chatu Buta pfes plo§l-

ZnaCen^ cesty: Pietrile chata - Jezero tiales - Virfu Mare chata Baleia /fiervertf trojdhelnik a od Vlrfu Mare sedlo take" Cerveny" prouiek/. Pietrile chata - Jezero Bucura - chata Bucura p&e ai k Jezeru Bucura, potom Serveny kfii/. Pietrile chata - Bucureke" Jezero - Slavel -

29

nu Borascu, Galbinu, Paltlnu /Sturu/, Stanuleti.Iorgovan, Albele a Dragaan po vyaoke" "plat" tterfi pfia umoznf dojit udoli êrna doproatfed sagami uzemi lorgovan. To je spravn£, 2e chodime do hor a na hcry co nejvySSI chceme-11 je vldgt a zaiit. kle je-11 tomu tak, tak v podetatS nejaou pro nas pMHS namahave" vyaokohoeske^ ceaty sat ell til Retezatu jako Tarcu, Bloju, Godeanu a lorgovanu. Tyto cesty jsou pro na"s dvojitymi zajltky. Tato pohoM nAm umoJnujf vychutnat osamocenoat snad nedotknutych rumunckycb horskych Eiaalvil a umoznf pohled na okalni hrad Retezat v nove"m svStie, v nov&u pohledu a v nov£ podob€. Tak2e Ize flcl: chvalme R e t e z a t , Vter.y je nesrovnatelny s jin^mi horami, ale chvalme takd Jeho satellty, jsou sobotou pfed nedSll.

To byl asl obraz Retezatu, Jak# nam poskytl pfl navSt$r@ a zaroven odpovldal naSf pfedatavg o jak jame ai ji vyCetli v prtvodcl a vyelechll od jln^ch ndvStgvnikil. ^yll jsme Seetnactlfilenna" skupina a nSkteM navStivill Retezat JiZ vicekrate. PatMli jame do slliciho proudu turletu, ktefi ae zajimaji o tyto kraan^ hory vonici panenskosti, dlvokosti a avou vlaatni osobltou kraeou. Nakonec alovy to nelze vystthnout a tak neabyva nez se tarn vydat.

^^J

3O

Li"tff» 'trt'vo*lf\*

PoCet navStSvniku Hetezatu roste. pfib^va Jak Rumunil eamotnych, tak navatevnikd od naa. Nutno v§ak Mci, ze vStSlna ndvStgvnildi se pohybuje po trase chata cabana Pietrile kolem Bucurak^ho jezera na cabanu But a. Na vlaatnlch hfebenovVch ..cestach je turlaticky provoz znaCn6 slabSi. Hutn6 to budX do.jem. ze vgtSina ndvStSvnika voli stfemhlavou variant u. Jen nadSeni turlet^, opravdovi milovnici hor a pak paatevci konl chodi po pasteveck^ ceatg Muntele Custura. ale tgch nenf mnoho a tfin vice to plati o ostatnich cestach a oblaatech jak jsme o nlch mluvlll. zpueob je podnlkan^ tor od Bucury. Podminky pro tabofenl Jsou v Retezatu vynlkajici, Stan je mozno si postavlt kdekoll a mista pro ttfbofeni jsou kraan^. Pltn6 vody je doatatek vSude, ovsem tabofenl mu2e b#t zkompllkovano pagouclm se dobytkem a konl. Tato zvireta mohou ohrozlt nag atan, Slapnout do 5aje,nebo naSe obliben£ mlato zneiietit.

Pastva Je pak nepgknym rysem Retezatu. Jlnak bohatS kvetouci louky mohou by^t apaeeny a pry5 je jejtch barevna kraea. S tim Je tfeba poCitat v horach, kde ae moino llbovolng a avobodng pohybovat podle av^ch choutek a pfedatav. ZieobovanI potravinaml muZe Mnlt tak6 pot£2e. N4kup potravln neni Jednoduch#. Potravlny Ize nakupovat v obclch Jako Clmpo lul Hag, nebo Poland Cirnlc a CasteCnS t6Z v chats Pletrlle. Ale zdroje nakupu Jsou daleko, tfeba 1 Ctafl hodlny chuze. Inu to patfi k horam, k horam jak al Je predstavujeme ve sv6 vellkoatl a odlehlostl. Jlnak se zda" nejlepSi

mlt potfebne" zasoby potravin z domova.

i'fehled vyznamn5J3ich expedlc:

PoCasl Je zde stejn§ nevyzpytateln6 jako jlnde v evropBky"ch horach, Jako tfeba v Tatrfich. Cervenec je bouMlvgJSi, srpen o n$co klldngjSi. K zlmnlm pfechodum se nejle"pe hodi bfezen a duben.

1973 - prvov^stup na Dhalaugiri IH /7715n/ v poaonzunov4m obdobi, vedouci dr. Schreckenbacb,

Dohovofovanl a dorozuralvani s mistnimi obyvate11 nebo v chatach Je nejlepSi a nejsnazSf rumuneky, coz Je pochopltelne", ale je tfeba to zddraznlt, aby kazdy1 v g d g l , ze se vyplatl naufilt se par zakladnich slov a v€t rumunsky, net se marn£ pokoufiet uplatnlt jin<5 fed. Kdy2 uz jlne" jazyky, pak 8 mladyml lidml Je to francouzStlna a angllctlna a se atarSiml n6mClna. Zakonfill bych popls Retezatu vyjadfenim dojmu o nSm elovy Army Machov4, kter^ na3l akupinu vedle;

"Jaou to kraen£ hory. Ze severu arazn^jSi a hlubSi. Hornlna Je lamava. N8kter6 vrcholy /napfiklad Bucura/ maji charakter kamennjfch poll. Chilze po nlch Je dost obti5na. Papusa, Feleaga a Custura Jsou kamenlt£ a chodl se po nlch dobfe. CeobnS Jsem byla nadSena Cuaturekym Jezerem. Pflpadd mn6 takove" opu5tgn6 a smutn6 a nejvice mng zaujal pohled z Bucury. Pfirodni rezervace je nadhernd, je to zemg zaslibena, barvitd a pohadkovd. FagaraS Je rozeklan S j f i f , srazngjsf a Retezat mn@ ve sv^m atfedu pfipadal jako hory uhlazen6, urovnan6 a vrcholy na prirai pohled upraven6 Jak zena."

- t f e t i vyetup na Uanaelu /8156m/, a Hupfauer,

dr. Schmatz

1974 - prvovy'stup na ShlBp«r4 /7619m/, polako-ngmeck4 expedlce, vedouci Janusz Kurczab, 1975 - velkjf ilapgch nfimecko-rakouakd ezpedlce na Kangfihendzongu; vfiech 6 Clenfl expedlce dooahlo zap. vrcholu Yalung Kang /8438m/, vedouci Aeberll a Sturm, 1976 - prvovjfatup na Batura Muatag I /7785m/ v Karakortmu uslcutefintla expedlce z Gopplngenu, - Schubert a Baumann dosahll alpakym etylem Annapurny IV /7525m/ jlzni etgnou, - mlmof^dn^ho Jspgchu doaahl Jurgen Vogt, ktery se svou Jenou a pfltelem vyrazll na Cogollsu /7650B/ a nakonec earn vystoupll na vrchol noTOU cestou zap. pllifem, 1977 - pfes mlmofadng nepfiznlv^ pofiaal v pfedmonzunov^m obdobi doaahlo vsech 9 Clend 5vabBk4 expedlce pod vedenlm dr.Schmatze a Sturma vrcholu Lhotae /8511m/. Michael Dacher vystoupll na vrchol bez kyaliku. DAV - Klttellungen 5/77

NEMCI NA VRCHOLECH

VLADIM(R PROCHAZKA SVETA

ExpedlSnl Sinnost nemeck^ch horolezcu v neJvySslch horach svdta vykazuja v poalednlch letech znafin6 uspSchy, avfiak podle Jejlch vlastniho mfngnf ve arovnanl a AngltCany na Everestu, Francouzy a Jugoslavci na llakalu, Polaky, Japoocl a Rakufiany v Karakorumu a HlndulctiSl Je Jejlch pMnoa k objevovani a f-eSeni velkych problemfl v horach oveta mnohem akromn$J§i, ne2 by a* mohlo zdat. Jako dflvod Je uvadSno, ze v sou&aan4 dobg chybl oaobnoetl, kterd by byly ochopne' a a&ly 5aa planovat a organizovat neobvyU.4 «-Kp«dlc*. Tak6 cxpedlfinl odbornici patficl k rdznym Institucim /napf. DAV, Deutache Hlmalayastiftung, Deutsche Inetitut fur Auslandoforachurig/ ee tetko f.ejdou u jednoho atolu a bohaty1 archlvni material, tgchto Instltuci neni vzaJemnS pfiotupn^. 0 zlepfteni teto sltuace uolluje nynl N§meck^ aipsky apolak /DAV/, kter# v poslednich 4 letech podpoJMl 27 «xp«dlc caatkou 220 000 DM.

G O R E / TEX /Podle Moutaln a Alplnlsmu/

Uaterl41 t^mSf pohadkovych vlastnosti s n6zvem Gore-tex zaCall nedavno vyrabe't v USA. Jde o r\ylonovou tkanlnu o p a t f e n o u slabou vratvou speclalnl por4?,ni hmoty na bazl teflonu. Material je stoprocentnfi nepromokav^ a pfltom prodySnyt lyto zdanlivg protlchudnd vlastnoatl jaou dosazeny zvlditni stavbou lamlnaCni vrstvy - pory jaou tak ma!6, ze jlml voda nepronlkne - na druh^ strang Jlch je vgalr tolilf / na o 1 cm£ fadovfi okolo sto mlltard /, ze je tkanina prodySna. Z Gore-texu jll pfednl vyrobci horolezeckâ turlatick^ v^stroje aljl vgtrovky, plaStgnky, stany ale takd p6fov6 bundy a spac^ky...

31

»»KRONIKA»» Hodnoceni Ustfedni trenerske rady Horolezeckgho svazu UV CSTV y._i_2 I_u E.Y. -r ° ^ u

3E/S-

1977

VYSOKE1 TATRY Velky Ganek - S stena, kl.V+A2.prvovystup 17.-19.3.1977 0.Beneg.L.Gibas Pozn. :...byl lezen pouze ve dvojici, bez pfipravovani ddlek a tabofeni pod stenou jak byva ve V.Tatrach zvykem. ,.. ALPY Mgnt Blanc (4807 m) - hfeben Col de Voza-Mt.Blanc-Col des Hirondelles, max.klas. V+A1, 60°, l.zimni pfechod, 28.2.-12.3. 77 A.Belica.Z.Orlik O.Obuch.O.Stejskal za pomoci podpQrne skuginy (JeJ i clenove obdrzi fiestny diplom) L.Chrenka ,V. Launer ,S.Marton,P.Miiifiko.M.Svec Las Droites (4000 m) - S stena, leva Cast,kl.V,75°(Ix 85°).prvovystup 23.-24.7.77 P.Sednafik, S.Talla, J.Tallova Cima Ovest (2973 m) - S stena,leva cast, kl.V+A3,e, prvovystup 21.-24.8. 1977, z.Demjan, O.Porvaznik, P.Zelina HINDUKyg Udoli Urqend-s Bala - pfechod stitij v uzaveru udoli s prvovystupy S pilii*em na Acher Ciooh a direttissimou SV steny na Kohe Tez. 19.6,-13.7, 1977 Z.Drlik,M.KriS$ak,M.Neumann,M.Pelc.V.Petrik,V.Tatarka s podporou skupiny L. Oivald.M.Greisel.P.Macak (jeji clanove obdrzi cestny diplom} Pozn. : ...Kazdy z u£astnikov expedicie dosiahol aspon jedan sedemtisicovy stit.M.Pelc.V.Petrik a V.Tatarka doslahli Acher (iogh a Kohe Tez (7020 m a 7015 mj.Traverz cez vsetkich aedea vrcholov absolvovala trojica Z.Orlik. M.KrisSak a M.Neumann. ... Nosak (7452 m) - Z pill?, 6.-18.8.77 D.Sterbova.Leszek Zaleski POZN.: Cs. zensky vySkovy rekord !! HIMALA3

H

w, y

Kalanka (6931 m) - S stfina,kl.60°(Cast 80°),V (jedno misto V+).prvovystup vrchol 20.9.77 L.Oon, J.Rakoncaj ; cast st6ny spolu s tf'iclennym druzstvem : J.Hons,3.JaniS,M.Uhlif (obdrzi cestne diplomy)

C e s t n e Vysok6_TATRY

u z n a n i

Horolezeckeho svazu UV CSTV

Maiy_MlyniT (1923 m) - SV stfina , cesta O.Skorek & comp. .kl.VIAl , l.zimni vystup 17. -19. 3. 77 g.Marti5,0.5panik POZN. :"...mozeme dat za pravdu Poliakom, ze tato cesta_v SV stene je najtaiSia, co sa tyka klasickeho lezenia a jedna z najtaziich vo Vysokych Tatrach." ... ALPY Mont Blanc (4807 m) - V stena, japonska cesta "Inoue-Matsumi" ,kl.V+ ,70° 3. vystup, 6. -7. 8. 77 J. Banes, L. Sulovsky PAMIR

5

Pik marsala 2ukoya (6852 m) - DV stena , prvovystup 9 p r e c h o d e m na Pik Lenins (7134. m), kl. 45d , jeden usek 90°, 1. -8.8. 77 A. Belica .I.Koller , V.Launer.D.Stejskal.P.Valovie

NOMINACE_REPREZENTACNiHg_DRy2STVA Bedna/'ik Petr Drlik Zdislav Launer Vladimir Rakoncaj Oosef Smid Oifi

Benes Marti§ Oindi'ich Rybicka Josef Spanik Jan

Belica Andrej Koller Igor Pelc Miroslav Stejskal Garomir Tatarka Vladimir

Sulovsky Leopold Novak Igor Miiidko Peter Kulhavy Oosef ValoviC Peter Smid Miroslav Vedouci ropresentainiho druzstva: Milan Krissak z.m.s, Trenefi represetacniho druzstva: Claroslav Flejberk.Ludovit Zahoransky ,z.m. Pfedseda tren6rske rady: Ing, Oifi Novak m.s.

32

CQ

JUNIORSKE DRUfSTVO HS l> Ada* Blaiej Ferancova Anna Plachecky Petr Sulovsky Leopold Valovie Peter Vedouci druzstva Ing.

Bena Miroslav Lenart Svatopluk Porvaznik Oan Silhan Stanislav Vestenicky Jan

Demjan Zoltan MaCak Pavel Srovnalova Marie Smid Miroslav Vozarik Ivan

ARM

Jan Krch

PAMIR_77 Pik Koaunism^ (7495 •) - pilif Burevestnik D.Kulhavy (vrchol 3.8.),I.MotoSka, J.Spakule (vrchol 8.8.), B.Braun.M.MetaSak (vrchol 10.8.) Pik Koaunisau (7495 m) - cesta Borodkina, kl.Va, J.FleJberk, O.Rybicka, 57S»Id7~I.Vozarik (vrchol 10.8.) Pik Lenina (7134 ») - cesta pfes Razdftlnou P.RaJtar. B.Jamnicky, J.Weincziller (vrchol 2.8.) POZN. : planovany sjezd na lyzich pro pfiliSne nnoistvi snehu nebyl uskute£nen Pik KorzenSvskol (7105 m) - cesta Budanova, kl.Vb J.Foltanek. I.Novak, Z. Brabec.O.Kada (vrchol 3.8.).L.Baran,Z.PaSek (vrchol 4.8.) &ik Korzenevsko-l (7105 a) - cesta Cetlina, kl.Va, M.Smid. J.Foltanek. P. Schnabl, Girl Novak (vrchol 10.8) Pik Razdalnaja^ (6148 n) - pri neuspeSnetn pokusu diviiho kvarteta o Pik Lenina - A. Bromova.M.Hlinakova.Z.Podhorska" ,M. Skopalova, P. Cicvarek POZN. : Po onemocneni Z.Podhorske vSichni sestoupili. Plk Cetyrjocji (6380 m) - 3Z Btena, kl.III, L.Baran,Z.Brabec (vrchol 10.8.) Pik Krupskoj (600B m) - 0V etena 3.Flejbark,0.Novak.O.RybiCka,J.Smid,Ivan Vozlrik (vrchol 30.7.) Pik Piotrovakovo ( ? ) - SV hfeben, P.Rajtar,B.Da«nicky,J.Weincziller, B. Braun.I.Motoska,J,Spakula,J.Kulhavy,0.Flejberk,3.Novak,J.RybiCka, a. 5«id,M.Smid,I.Vozarik

A.

drl

H-

Konenta?1 Ing J.Novaka : ...Pofaei bylo vcelku uspokojive ... V posledni dny (5.-15.8) ... bylo pfiiio idealni. Oak Je mozno z horolezeckeho hlediska hodnotit vysledky tohoto nepochybnfi velkeho sportovniho setkani? VStSlna uiestnikO volila pro vystupy na sedmitisicove Stity obvykle vystupove cesty stfedni Ci nizke obtiznosti - na Pik Lenina hfebenem pfes vrchol Razdelnaja, Na Pik Korien&vskoJ cestou Cetlina z Jihu a na Pik Komunismu SZ zebren (tzv. pilir" Burevestnitd. 3e to do jiste miry Skoda, protoze na vsechny, a pi'edevslm pak na posledne jiianovany Stit vede fada stejne obtiinych (tedy relativnS lehkych) ale kraanych ceat a pro narofinSjSi lezce i nnoho hodnotnych, technicky teikych cest. Pllii" Bureveatnik Je v dolni, technicky tfiiSi Casti, zafixovan lany (ov§en> ne pravS spolehlivymi) a prave proto je vyjnut z klasifikace sovetskych vystupfl - tzn. ie pro sovStake horolezce Jako cesta neexistujel Oe bezne pouiivan. pracovniky Akademie ved v TaSkentu pro vystup na Panir3ke firnove plato, kde provadeji vyzkuny pOsobenl vySky na organismus. A tak £asto dochazi v nekterych usecich cesty k zacpam ne nepodobnym têba na Hornliho hfebeni na Matterhorn (spojenym s nebezpecnym padanim kameni). Pr'esto byly pamirske Stity svSdky vynikajicich akci. Plat! to pfedevSim pro anal ledovce Fortambek, kde byly uskute£neny 3 prvovystupy.Oedna se o vflbec prvni cesty v S a SV srazech 25 km dlouheho hP'ebene PETRA I. SV stena Piku Moskva (6685 m), vysoka 2500 n, byla cilem skupiny polskych horolezcfl, ktefi se ji pokouSeli zdolat ji4 v r.1976, kdy ale pro nehodu museli ustoupit. V letoSnim roce vsak o stejny vystup projevili zajem ukrajinStf horolezci, kter^m bylo vedenfm t^bora d6na pf-ednoat, Tihledem k je jieh iSCasti na "mietrovetTf SSSS v horolezectrf. Ukrajinci zhrube po 12 dnech (J.N. nebyl v dob? dokon2«nf pfftooen) atSnu zdolali, v podstat? TC shod? s polgk^m projektem - pou»e T hornf CAsti ei vystup pongkud ulehfiili tfm, Ze obegli "idefUnf* vrcholov^ pilif. PolStf horolezci, kteM byli pochopitelnS zklamîni ai zvolili >e nfihradnf cfl sice lehcT, ale pf-esto digtojn^ a pfekr^sny 5tft *Pik 30 let eov&tskovo gosudarstva"(6440 a), kter^ soused* pr6vg s Pikem Moskra. Skupina Jerxy Milewski vcdoucf ,Czestaw Bejsarowicz, Welenty Pint, Ludwik Wilczynski a Henryk Zaknewski vystoupile ne "pik 30 let" nidherny'm ledov^m SV pilffem. Têtf, technicky nejt58£f prvov^stup v hfebeni PETRA I., vede na Pik J-Abalakova, pfev£zne" skelnfm S zebrem. Tuto hodnotnou cestu, kterou Ize pin? doporuiit k opakov6nft uskuteCnili ve dnech 5--12.8. gruzfngtf horolezci z Tbilisi: G.T. KsrtveliSvili, T.G.Bakanidlae, R.I.GintaSvili, G.g. Zumbadze .T.S.LufcaSvili D-L.KelechseSTili a D!B. SaraSenidze. Druhou oblesti, kde ae odehra>eli vyjfme6n6 akce, byl ledovec Beljejeva. Tfi sovgtflke' akupiny Jto6ili na skalnf 2500 m vyaokou J stgnu Piku Komunismu - ne stf-ednf, doposud neprostoupenou, pfev^Zn6 pfevislou 6£st a technick^mi obtfzeni V. a VI. stupng obtiznosti ve v^Skdch 6000-7400 m! V dobg zekonCenf t^bora jedno z druJetev vystup dokoniilo, pfifiemi ve vrcholove" Caati doSlo k amrteln^mu pidu jednoho z prvovystupci. Podrobnosti o tomto a delSfcb dvou vêtupech pfineseme pozdSji. V oblesti Piku Lenina byl dominujfcf prvov^stup pe'tice Ceskoslovenskjfch horolezcil 1200m vysokou JV stgnoa "Piku marS^la Zukova" 6852 « -

33

(Sffve Pik Voskva-Peking) 3 pfechodem J hfebenea na Pik Lenins y dob* od l*-e.P., po pfedchozfm vybudavSnf 2 tdbori do sedla Krylenka {5620 m)pfea Jctere1 pregli ze severu ne jih. Stable jegt? zbyva" mnoho aoznostf k prvovy'stupum - platf to -pocho— nitelrig i pro centralnf Mat pohoM, tedy oblast Piku Komunisma. Zejm^na v Sestitisfcovych gtftech hfebene "Akademie neuk" e hrebene Petra T. chyb£jf dodnes zakladnf akalnf i ledovcove1 vystupy. ftadu novy"ch cest nabfzf i Pik Korzengvskoj. VStSi oozornost si zaslouSf i nSktere" st^vajfcf cesty, z nichi bych chtgl na ngktere" upozornit. Za snpd idellnf cestu na Pik Konwnisma je tcoSno oznsSit 3orodkinovu cestu v 3 st5n? ned Walterovym ledovcem - jde o krisnou cist? ledovcovou cestu podstetng kratSf nei vy"stup "pilifem Burevfstnik". y£roc"n£ lezce mohou uspokojit v J ste"n5 bezpefind ce_3_te__£HSai~ ng g ponfkud t§2sf a objektivng nebezpe5n?jSf cesty QniScenka a MvslovakQVO_. V S st5n5 pak velkolep^ e doposud nezopekovan^ Bezzubkinova cesta. v SV st?n? Yor~oninav Pil*^ a SorisenkiSv oilff- - bezpefne", kraan skalnf pilffe. 1,'apf. Voroninova cesta byla prostoupene 11.-19.8.1970 s poujitfm 223 skelnfch a 53 ledovcov^ch skob e 6 expansnich skob - vygkove" pfevySenf 2800 m. Na Pik KoriSene'vskoj je nejcenne'jM vystup Z stgnou, cestou A*rutinceya z r.1975 (doposud te"i nezopakovana). pokrecovsnf tohoto Cldinku, komentujfci cinnost cs.horolezci na Pamiru npjdete v casopise "TURTSTA NA CESTU", 5.11/1977, kde je take" fotografie piku KOrJengvskoj. Trvovystup ns Pik marble 2ukova shrnul Andrej Belica : 21.-28-7. - budovanie 1. a 2. tabora : 1.tibor(4200m) ne ledovci pod sedlom Krylenke(5820m) ; 2>t^bor (55COm)v ladovej stene sedla Krylenka, T^bory jsme zabezpeCili materialom potrebny'm pre dalM vystup. 1.-9.8- vlastny' vystup vedeny alpakym sposobom. l.F • cesta do 1.tabors; 2.8* ce~ta do 2.tabora 3.8- vystup do sedla Krylenko /5820m/ a zostup ledovcom Maid Sank-dara pod S? stenu Piku mar£^la Sukova ftato 1200m vysok^ stena je ce!6 fadova; urobili gme v nej prvii cestu vobec.) 4'f. v^stuo no ladovu bulu silne lavinozn^m ter^noa (po predchadzejiicom sne£enf), sklon 45*- 50* a dzkyra hrebenom pod seraky (6400m). 5»T» Prekondvenie 100 metrovej bsri^ry serakov niektor^ dseky pater noster j 2x som pri torn spadol do trhliny; nejkritickejsie a najobtiaSnejsie miesto vyptupu. ,_ . ^.8. obch^dzanie druh^ poschodie serekov zprava a bivakujeme pod nrebeno vym prevejom Piku marS^le Sukova (6600 m\ 7.8. ze siln^ho vetra sme vystupili na vrcnol Piku raargdla Sukota fc352m) e zostdpili do sedla medzi 2ukovom a Pikom Lenina (6500 m). C.8. Siln^ vfchor pokreCuje. Vystupili sme okolo 15 hod na vrchol Piku Lenina (7134 a) e zostdpili do 3-postupove"ho tabore "norm^lky" pod Pikom ReacelnsJB (6200m), kde bole vybudovana Isdovî jaskyne. n-3. zostup MB ladovec Lenina obfierstvenie - uvftanie a odtial do z4kladneho tdhore. "'nrie Hlinakovi s Marie Skopelova poskytli nasledujfcf informace o pokupu vystoupit ne Pik Lenine ofes Razdglnou : 21-7- vystup do l.T (4200 m), rano sestup do zakladnfho tibora (ZT) 54.7. vystup do l.T, v noci sngieni, proto setrveli 25-7. v l.T 26-7. vyptup do 2-T (5200 m), v noci op£t sngieni a tak 27.7.setrvali * po vahani jestli vystoupit do 3-T C6100 m) sestoupili do ZT 28. !. vy"stup do 2.T; 2.S. vy"stup do 3.T; 3-8. M.Hlinakova 31-7. op$t l.T; sestoupile do 2-T, ostatnf vystouoili do 4-T (6400 m). . horska nemoc Zlaty Podhorsk^ kousek nad 4-T ,proto sestupuji Z.Podhorsk£ (ze pomoci sov.tren^ru) do l.T, AniCka Bromovd e P.Cicvarek do 2.T a Marie Skopelovd zustava" v 3-T . heliVroot^ra svaH Z.P. a K.H. do ZT, Majke Skopalova vystoupila na Sezdelnou a vracf se do 3.T, A.Bromovî a P.Cicvarek zistavajf v 2.T . d^vCate sestounile do ZT, P.Cicvirek vystoupil do 3-T . p.Cicvdrek soolu s rgmci dosshujf opgt vy£ky asi 6400 m, pak se vrsceji do ZT-

(

HCTTYLEK

VltBETiSWME

KAZATELWICA

PLOTUY TRAVE fASTi_5V. ,S6«ObY DO

.T. CZVZAWSKI "B MWLCZ1-K- O. Demavend (567! m) ->.n.7-7 ,T.Dlouhy ,T,:.Oajdo5,T.Jurista,J.Ob2ut ,L.Pf ikryl, T.Raffej C45C4 m^-.TV hf-eben.kl -TT-TTT, l.C-77 J.Dlouhy, K.CejdoS, Tvo Juri£te, L.Pf-ikryl (4°4C m) - SV pi lif.kl. TV-V, 2-3-77 J.Dlouhy , I. Juri§ta,L.Pf ifcry] *". : 1) prietup S stgnou Alem Kuh se podafil e£ v r.1966 Francouzum i jejich prvovystun trval 15 dni. Polici nav^tfvili tuto oblast nekolikrat. Roku 1970 zde ze 4 dny vytvofili poznsnskypilff kl. VI A4. ndkle^y 6-ti clenn^ exoedice KC TJ Slavis V$D Zilina Cinili 54 224.20

34

UXEAULl yolneja Tspanije (4200 ml- S st£na <2CCm\165*-70*iprvovystup 7-7-77 J . R a z i f i k a , P.Koubek Ul.u-teu-gen (4207 m l - S atgna CUOOa) .Kelcevova c e s t a , kl.Vb ,13.-14.7.77 j . R i z i C k a , P.KOubek. POZN-: kombinovany vystup ocen&ny v r.1971 zlatou m e d e i l f . 20 hodin c'iste'ho lezenf {bivak se nekonal - mohl by trvat n«v2dycky - J . R . ) ylu-teu-gan (4207 m } - <; atSne pfes deaku aiclon 45*-50* s migledujfcfm treverzem cele"ho mesivu Ulu-tau-5an, k l . V e , 9 . e . J.Sabate,L.BenySek au (4270 m^ - s ste"na, prevail pilfrem ceata A - Z a m o r y , k l . T V b 4.-6.8.L.3enygek,Vok

-

VOLNAISPANIA

U£astnici vypravy HO TJ SOLIOUS do Centralnlho Kavkazu : I.Kubelik, Z.Kalva, O.Kalvova, l.valtrusky, I.Santos", D.BartoSova, B, Velicky, D.Seatak, E.Huliciua, 0. KraCalik, J.Friedberger, 3.Friedbergarova, E.Fryba, M.Frybova, H.Klokocnikova dosahli techto vrcholO : Mal» ponguz Orun (3761 •) - V hfebenea (Naumov 45),kl.2A; sestup Jiznim kuloarem (Naunov 44) kl.lB, B.7.77 vslcni uCastnici. Guna£l (3805 H) - S hfebenem (Naumov 155) kl, IB; sestup Z hi'ebenem (Naumov 154) kl.lB, 12.7.1977 vSichni lifiastnici. Pik 5£urovskeho (4259 m) - 3V hêbenetn z USbinskeho plata (Naumov 105) kl.2A, 16.7.77 vsichni oaastnici kromfi E.Fr^by,M.Frybove a H.Klokofinikova. Catyn Z vrchol (4300 m) - 2 hfebeneni (Naunov 104) kl.2A. 17.7.77 V8ichni ufastnici kronA E.Fryby, M.Frybove a H.KlokoCnikove. Elbrus Z vrchol (5633 m) - noraalni coetou kl.2B. 22,7. vSlchni 06ast. Elbrus V vrchol (5595 •) - normalni ceatou kl.2B, 22.7.77 D.gestak, E.Huliclus.

POZN.: Ne Kavkaze bylo vylezeno mnoho dalSich ceat, vesmSs I-III.stupne obtfZnostii ildeje o t?chto v^stupech jsou bohuzel pffli§ neuplntf. Ani tait by mi nevadilo, ie sch&zl kfestnf jm^ns spolulezci, nebo datum, kdy byl vystup vykonaji (ale i to je Skoda) , ale kdyz z udaje o vyatupu ui nelze zjistit, kterou ceatou bylo vrcholu dosaieno, pak uz to snad »ni nestojf za to opieovat. Tot6Z ae t^k6 i dalSich oblasti.

2. ostatnich zajezdfi CHS a SHZ sa nan dosud nadafilo zjistit co j e j i c h u£astnici vylezli. N6kter*i z udaatnikfl se s nami rozdelili alespon o dojmy. Oejich priepfevky bohuiel KRONIKU nenahradi. Snad tedy

V.SLOUKA

: ZAJEZD DO COURMAYERU

Co Ize o zdjezdu napsat. V Ueratonsk6m tempu a za krdandho ppCaai jsme dojell pfes Courmayer do dolt^y Ferret, kde jsme slozill Bv6 usezen^ kostl v camplngu La Vachey ve v^5ce 1642 metru. Cellcem dobr6 tdboflStfi, relatlvnf pohodlf,autobusov6 apoJenf /800 llr/ s Courmayerem a a lanovkou na. Torino v La Palud. Yoln6 t^bofeni nenl ui dues oprotl minulym l^tilm moznd. Navzdory okamzitym n^stupum na chaty se b$hem prvniho tydne nevylezlo v&bec nlc - poiaai n^s uvSznllo ve atanech az do ned€le. Jedlnym kladem byla provSrka l^kafe - Jeho zrufinoati, ktery vyspravll hlavu jednoho Icamar4da asi 30 Stychy a namotal mu alusiv^ turban z obvazCk.To u2 tak byv4, kdyz jeden nedava" pozor a padd a druhy alee pozor &AvA, ale pMlbu m^ pro okraau a n i k o l l v pro hlavu. Teprve druh^ tyden ae na nâ poiaei uemdlo. Vratva praSanu 50 - 60cm a pfedch^zejfoi ud^looti 1 trochu utlumily nadfienl, ale p f e o t o ae podaflla feda vyatupu, zpoidtlcu hlavng ekalnich - Kapuc £ n , Augille de Geant aj. Koncem tydne ae pofiasl trochu zhorSllo, ale dd ae M e l , ze podmlnky cel-

kov6 ae spiSe zlepsovaly, takZe prdvg v t6to dobS bylo nejvice lidi na oatruze Brenvy, na Mont Blancu a v jln^ch stSndch. V dter# 9.arpna jame se aesll op5t vSichni pod svahy Gr. Joraaaes, zballli, poaunull statlatiku spotfeby alkoholu v Italil a den nato za ranni tmy opustlll pohostlnnou dolinu. Bohuiel n^sledovalo to, co by se strivat nem£lo. Navzdoi^ tak vzacnym vyjezdflm do tSchto oblastl Jsme po nSkollkahodinove1 n^vstgvS Mll^nu najell na d^lnlcl a jell a jell a jell. Co plains', 2e n€kollk Irllometril od nAs bylo nejvStSi italsk4 Jezero Lago dl Garda- co platno, ze v Italil Jeou^takd Benatky, Cortina, ze Je moino ae alespon ze allnlce oodlvovat Lolomitam a epouetS dalSich pozoruhodnostl. Praeklrf pneumatlka uspiSila pak Jen nofini ut6k Kakouskem,takze jedlnou horou v Rakoueku, kterou jsme mohll obdlvovat, byl kopec nad Salzburgem. Pod zamrac'enou a uplakanou oblohou zastalB za nami 1 nadgje, Se si pfiSti rok vynahradime to, co Jsme tak kilting nechall kol aebe probShnout. Znate prece to zeklfnadlo o trech letech.

TakSe jsme s 24 hodlnovym predatlhem zaae v

Prase.

35

Ffir zkusenosti: PMdelenych 60000 lir je dost hamiZny peniz.atoji-li lanovke na Torino a zpfit 7000 lir /jedna cesta 4000/, nocleh na chats' 2000 - 3000 lir a skoba skalni 1000, ledovcov^ 3-4x tollk, ledovcove' kladivo az 10000, karabina italska" nejmeng 2000, bluet 7500, pMlba 7000 - 25000 podle vybSiu. Potraviny vesmSs /pfepo£ita'vame-li 1000 lir za 26 K2e/ draZsi. ne2 doma s vyjfmkou vine.. Ovoce kolem 1000 lir/kg, mle"ko cca 500, chleba asi take" tollk. Nikdy neni dobfe kupovat v prvnim kramS, ale seznamit se s celkovou situaci a kupovat, kde je to neJlsvnSJSi. V Courmayeru je to s horolezeckou vtfstroji a vyzbroji jedinec"n# obchod Tonni Goblho obslouZi: perfektnS, rychle, kvalitne", i levn£ ngkdy slevi i pfimo pM na"kupu. V£cl italske" vyroby jsou levnejsi, ne2 obdobne1 vyrobky zahranic'ni^coZ neplati Jen o horomaterialu. VSeobecne" Ize rici, Ze v Rakousku Jsou proti Italii ceny vysSi, n&kdy timfi? dvojnasobng /respektivS bomba do bluetu 600 lir - 15,60 KCs.oproti 21 5il - asi 27Kcs.

D Z A N G A - VYSTUP ROKU NA K A U K A Z E ZA R O K 1976 JOSEF

KULHAVY

Foprve" na Kavkaz, poprve" s reprezentafnim druZstvem. Jak to dobfe zni, ale take" tak trochu mrazi a zaroven zavazuje. Horolezecky tabor Ajlama byl zatim pro zahraniCni horolezce naproste" tabu. Jeno ma16 skromne' chatky, ale se v§im vSudy, co horolezec potrebuje, se krii pod jiZnimt svahy hlavnfho h?ebene Kavkazu. VdtSina chlapci male" desetiClenne" vypravy, Jejimz vedoucim je zaslouzll^ mistr sportu ing. Ivan DieSka, ma j i 5 aklimatizainl v^stup za sebou. Sovgtske" vedeni nAm pfed^vd dokumentafini material z te"to oblasti. Mym spolulezcem Je Jarda Fleiberk. Leiirne v tabofe pfi 28 C na spacacich a vychutnavame posledni chvile dopoCinku. Wage oii Jednou sleduji 2000 metri vysokou stgnu Ajlamy, za chvili se zahledi do plankil a nairtku. Nemilzeme si stale vybrat. V2dyt je tu jeStS tolik voln^ho mista pro prvovyctupy. Ctyfttsicov6 a pgtitioicove" vrcholy Schary, USguli, Ajlamy a da!5ich. Jejich 1000 af 2000 m vysok^ st6ny pfimo lakaji za poznanim. V zapudni 5asti centralniho hfebene se vypin6 do 5050 m v^gky Dzanga, vrchol dosud pokofen pouze bofinlmi p i l i f i . Je sice nejdale, ale presto se s Jardou rozhodujeme pro ni. Salime potfebny horolezecky material, potravlny a teple" obleCeni. 3rzy r^no nam covgtske vedehi vychazf vstr£c a da>(5 nam k dispozici auto, ktertf kratime nastupovou 35 km dl ouhou trasu o celou polovinu. Pozdi- odpoledne ae doctîv^cie se syymi tficettkilovymi klc-traky k ledovci Ghalde, Jen2 se tSnne primo pod sanou IJiangou. Posledni clunefini paprsky si razi cestu k jizni stgnS Diangy a ra^ si prohliZime to neznamo, kter4 n^s zitra Ceka. Frijme n^s stgna nebo chladng odmitne? Pod tihou dojmii, linavy a pfemy31eni usiname. 3udi£ek Je v pal pat6 a zaCiria' dalsi z mnoha ran, kter3 jsme u5 proZili. Nad^vky, vafeni a naatup pfes ledovec Chalde pod samotnou stgnu. Je 8.7.76, sedm hodin rano. Havazujeme se. 0 prvni d61ku si stfihame, vyhrdvd ji Jarda, dale pokraCujeme na stfidafiku. Pofiasi nam pfeje. Spodni Cast st5ny neni pMlis ttSzkd. Pfevldda vStslnou skaInf lezeni III. - IV. stupn$ obtiZnosti. Prvni bivak prozivame v sedici poloze e malou pfichuti smily.

36

Mou neopatrnostf mi pad^ Z3arak do prazdna poae mnou a k Jeho zaatavenf nepomahaji ani nad^vky na Jeho iS6et. Jarda ma" nastSsti JeStg ndhradni, i kdyZ trochu roztrhanV. Rozdily teplot mezl dnem a noci JsouQzna5ne".Z 25 C poklesne teplota k r^nu na/-4 a2 -6 C mrazu. Na obzoru se klubou prvni Cervdnky. VafiC bluet jenz tisknu mezi koleny si brouka" monotonni pisnifiku, k JehoZ prvnimu hlasu se pfidava druhy1, muj. Spousta nadavek, bez kterych by se ani horolezectvf neobeslo, pochflzi tentokrfit od ing. Fleiberka. Mezl jeho vybran^ml slovy se dovidam, 2e ngco straSndjSiho JeStg neslySel. Jsem nucen pfestafzpivat" - jak bych si to zodpovgaei, kdyby Jarda dostal infarkt? Zase lezeme. Skalni obtiZe se postupnS mgni ve sn5hov4 a ledove" v^svlhy.Postupem 5aau nabirame vy"3ku. Slunce se plnou silou opira do JiZni stSny DZangy a teplem uvolnuje male1, velke" i ty nejvgtSi kusy ledu a kamena. Ve dvanact hodln JiZ nejsme echopni postupovat. Z DZangy se stalo doslova peklo, kter4 se vsude kolem. nas otevfelo. Rozd^l^vame druh^ bivak na Jednom z necpoCetnych pilifku. Nadfile proZiva^ne krasnou, ale tolik nebezpefinou hru. Pf i" kaM6m zaeviStgni leticiho projektilu nam ob$ma zamrazi v zadech, ale Casern si zvykame. Ngkolikrît se zahledime do nastavajicich obti2i a zele'ha'vaine do spac^W. Jsme pravg v polovine" stgoy, kter^ ma bezmfila dvatisice metru vyaku a 3000 m Sirku. UalSi postup je mozntf JedlnS v noci, kdy v§eppfimrzne a D2anga se uklidnl. VeCer nas Cekd mal^ pfekvapeni. Je pomgrng teplo a vrchol zahalen v mlze. Pfesto, i kdyj poCasi nevgati nic dobre"ho. vydavame se do boje ae stenou . Slanujeme 80 m na ledovcove" plato. Pomoci vyvrtkovi?ch olcob prekonavd Jarda ledovcov^ odtrh plata od stgny. DZanga vystrkav^ rilZky a jejf tgZkostl za5inaji nabyvat charakteru lezenf v ledu 50; misty 60° aZ 70 sklonu. Nepostradatelnou sluSbu zde dSlaJi zakladni horolezeck^ pomtlcky v tSchto podminkach. Gepin, ledovcove" kladivko, ostr^ maCky, titanov^ v^vrtky.Zase jedna d61ka je na mng. iSklon vodniho ledu 60 . Mom za sebou 30 m lana a ngkolik Spatne" drZicich vyvrtek. TlaCim se k zamrzle"mu bloku, kde vidim vychodisko pro dobirani Jardy. Smola, v bloku neni Zadna" trhllna. Co te5? Situaci fesim mytem, ZaCin^ sngZit. Psi pofiasi. Nepfijemn^ narazov^ vitr nedovoluje postupovat rychleji. Obtiznosti Jaou opravdu znafin^. Stgna n&m v horni Castl nedovoli si odpo.Cinout ani v jedn^ d^lce. Navic dalSi smala, uvolnuji jeden z nepfimrznut^ch kamenfi a jiZ alySim pode mnou bolestivj? vykfik a palbu nadavek, mn6 jii dobfe znam^ch. Ale kdo vysve"tli, ze to nechtgl, omlouvat se v tomto prostfedi nemd vyznam. Jardovo zrangni ramene je bolestiv^, ne v5ak v^Zn6. NaSt6sti na vrcholovjf hfeben zbyVa" 4-5 d^lek. 15 hodin nejime, nepljeme. Jsme oba dva unaveni a projevuje se 1 pgtitisicova" v^Ska. Dostavam malou krizi, kter^ trv6 pfibliZne 10 minut. Mam je5tS jednu d^lku nejtgZSiho ilseku vj?stupu. Vrcholov^ kolntf, zalednSn^ komin. VeSVer^ pohyby si musim pfikazovat, z Iev6 i prave1 stSnv nachazim nepatrn^ vystupky ve skale pro hroty mac'ek. Ruce nachazi oporu v cepinu a ledovcovdm kladivku.Po pal hodinS dobiraâ Jardu. Nikdy jsem tak tSzkjf usek nepfelezl. Ve Ctyf-i hodioy odpoledne bivakujeme.Vafime bujon, fiaj-polivku. Stale sngZi, psi poiasi, vrchol vgak nemaze byt daleko. CasnS rano vyraZime. Ve 12 hodin odpoledne jsme na vrcholu. Mlha, sngzi, misty se obloha protrhne, ale nedovoluje na^n spatfit nic z toho, na co jsme se po cely vystup tgSili - severni svahy Bezinske" st5ny. nni ei neblahoprejeme, vZdyt jeStg nejsme dole. Po kr^tk^ poradg se rozhodujeme pro slangni stgnou, ale vice vpravo neZ jsme vystupovali, tarn, kde jazyky Chaldsk^ho ledovce zabihaji co nejvjfSe do stgny. Ctvrty bivak a posledni je pro pohodli nejiitulngjSi. Na ledovcov^m platu vykopeme jeskynku, ve kter6 ce konefing po Ctyfech dnech na— tahnerae. V2dy£ jsme dosud st^li nebo sedgli. J6 vSak nespim. Ztratil jsem bryle a i kdyZ slunce posledni dny svitilo malo, udSlalo sv«5. ZanSt spojivek. Ijruh^ den pozdd v noci se dostava'me pod stSnu. Hedovolujeme si snad JeStg uvgdomit vahu v^stupu, ale jsme nesmirng gfcastni. Huce si pod^vame eZ na

ledovci Chalde, kde jiZ neengii, ale vydatng prSf. Ha mists, odkud jerne ae divali pfed pgti dr\ do stgny, do stSny, do litere" jeStS pfed pgti dny nikdo nevkroSll*

MARIE

na z a c a t k y

80.lety - v r. 1897 - byl zaloien

germanizace byla hlavni hnaci silou pro tuto £innost. PfiSla valka a cesk^ prapor pfed chatou pod Grintovcem, daleko viditelny z udoli i z hrebenu Oezerska pfestal vlat. Ani po valce se Jii neobjevil.

byla pycha a chlouba vzkvetajIciho Ceskeho odboru a slovanske spoluprace. Udoli Trenty pod Mangartem zostalo opustene a odriznut6 od slovanskeno jadra Oulskych Alp. Italsti alpini tu pochodovali v kolonach,

ceskych horolezcu Pfed

ani

nadovedeme predstavit). Snad nadseni pro vSc a velka

Oen jmeno chate zflstalo a my ani nevime, zapomeli J sine, ze byla vybudovana nasimi zaklada t eli, ze to

HROBAROVA

Vzpominky

aktivite horolezcu (v podminkach, ktere si dnes

strileli pod bilymi stenami stitu. A to ze tarn kdesi pfi

alovinsksm planinskem druzstvu Cesky odbor. NadSena skuplna techfi pfisobila v Oulskych a Savinskych Alpach. tesky odbor byl, podle hodnoceni velkaho nadsence a propagatora tehdejSiho alpinismu Oulia Kugyho, "nejvykonnfijSla a jediny»; ktepy pfed Henrikem Tflmou a vedle NemcQ, pestoval ve sloviriskych Alpach prave horolezectvi." K velkemu nadfieni pfipojili za rok i vydavani sveho vlaatniho dasopisu - Alpskeho Vestniku, ktery nam dodneg zachoval to, £emu se fika historie, a poskytuje informace o torn jak cely spolek ill. Po roce 1914, kdy se nocnafatvi rozpadlo, nutne musali i tlto nadsenci ukoncit svoji fiinnoat. 0 to vie vynika Jejich prace, kterou vykonali jak na poll spole£enskem, tak sportovnim i kulturnim. Skupina jeho nejmladSich tienCi sa systematicky vdnovala jednotlivym skuplnam Dulskych Alp. Dlvoky uval Martuljku byl az do let 1905 - 1910 neznamym terenem a hory JeJ obklopujici terner1 v$echny neslezeny. Dr.Cermak a dr. Dvorak^ prozkoumali a prolezll celou skupinu krizem krazem. A prave o nlch Julius Kugy rika, "ie naleiaji k prednim objevitelflm Oulskych Alp." Jina akupina 9tarSich se venovala Savinskym Alpam. V r, 1899 vybudovala prvni Seakou alpskou chatu - Ceskou chatu pod Grintovcem, na Ravnich, Byla slavnostnfi otevfena 26.cervence 1900. v tehdejfii dobe byla skutecnfi pychou Ceskeho odboru a pychou celeho kraje. V letech pêd 1. valkou doSlo JeSte k vybudovani druhe chaty a to r.1907 v Oulskych Alpach v Koritnici pod Kangartem. A treti stavba chaty byla zahaJena v r.1912 na Savinakern sedle. Koritnickou chatu pod Mangartern postavil Ceskoslovensky akademi-

nahofe stavala £aaka Koritnicka chata, navime ani my. zapomeli jama..,,. Gedane-li vlakem od Trbize do Udine, upouta nas nahle obrovakd hora - Montai - Oof del Montasio.Byli to na§i lezci, kteri s Oozo Konacem a Ojcingerem tudy lezli ze Zajzary na Montasio, prvni po Kugyovi. Horsky vOdce 3ozo Komac, to je verny prflvodce Cechu pî objevovani vseho noveho v Oulskych Alpach. Za prvni svetov6 valky cinnoat Ceskeho odboru ustala, ponevadz zufila valka. Po valce se pomery ztnenily, mezi nase uzetni a slovinske hory se vsunuly dve statni hranice. Proto odbor dobrovolne zrusil svoj i cinnost, nebot nemohl existovat Jako poboika zahraniiniho spolku. Svoji knihovnu a sklad publikaci odevzdal Klubu Ceskych turistfi a chaty Slovinskemu planinakemu druzstvu. Pi*edaedou Ceskeho odboru od zalozeni do r. 1914 byl prof.MUDr. Karel Chodounsky. Mezi jeho spolupracovniky byli dr.F.B.Franta, Dr. Dvoraky, Dr,P,Prachensky, L.MareS, Ed. Sittler, pozdeji se pfidruzili Dr. Laxa, prof, Dvorak, vl,ROzieka, R.Pilat, Dr. 5tSrba, L.Klicka, K.Schtiidl, bratri Hlavov6, dr.Tille, Dr.Cermak, a Jini. Teprve nekolik let po l.svetove valce vznikl novy spolek Klub 6eskych alpistO (roku 1924). Novy spolak byl v£len£n do Svazu lyzarO, pozdeji sa uplne oaamostatnil. Predsedou obnovene horolezecke cinnosti byl zvolen Clovfik velmi povolany, lodni lekaf MUOr, Jaromir Pefiirka, ktery podle ustniho podani byl uznavanou osobnosti. Poznal na sv^ch cestach nejen mofe, ale i hory vsech kontinentfl. To vsak Je Jii poietek novodobeho alpinismu a o ton zase az v jine kapitole.

cky krouzek v Praze, zalozeny roku 1902 pri Ceskem odboru Slovinskaho planinskeho druzstva, ktery byl velmi aktivni. Clenove Ceskeho odboru pestovali alpinism us s y s t s m a t i c k y , a cilem jit da 1 a vyse. Putovali tak6 do jinych nalo znamych hor, napf. do Durmitoru, do horakych pasen Cerne Hory, Svycarska.Norska aj. Vsude sa setkavame se stopami zasluzne prace, hlavne ve slovanskych horach (znacani cast, popisovanl, publikacni cinnost apod.) To vsechno aved£i o velke

37

uzitl a 9 a 10 mm jako dvojita, tzv."pololanan. Ideal-

Ing. Karel Benedikt

nl kombinace Je 9 a 11 mm. Pro pfechody ledovce poataCuje jedno lano 9 mm. Lana v uprave" Everdry zuat^vaji

EDERLID

stale sucha i pî dlouh^m lezeni 6i alanovani v desti. Jsou lehka, jist§j5i a l^pe ae s nimi pracuje ne£ s nonnalnimi lany. DoporuCena doba pouSivani Ian: 2 roky

V prehledu popiauji sortiment Jedne" z nejznamSJ-

pro jednoducha lana, 4 roky pro dvojita1 lana.

5ich f irem zabyvajfci ae vyrobou horolezeckeho material v rozsahu, ve ktere"m je uvadSn pro rok 1977. Pfe-

Technicka" data

hled se dot^ka horolezeckych Ian, aoyfiek a uvazku.

Konstrukce

IJvodni _p ozn amky

lyp lana

CLASSIC

PouSiti

dvojite"

J e uvadSna u lana zave'Sene'ho v karabin§. Pri zavSSenl pfes hranu je asi o 30 % ni5Si.

PrCimgr

P6dov^_n3raz. Lana Edelrid Jsou konatruovana tak, aby

Va"ha 1 m

padovy naraz byl co nejmenSf /norms UIAA Je 1200 kp/.

Normov^ pady

U Ian Edelrid dosahuje max. 1000 kp.

Zachytn^ naraz

Pddov6_zkouSka md obvykle" parametry: vySke pfidu 5 m, pracovni de"lka lana 2,8 m, padovy^ faktor 1,78, doba padu cca 1 sect kone5n£ pddova rychloat 36 km/hod. Protaienf _lan. Pro 11 mm lano je uvadgno protazeni 4 %, pfi zati£eni b?emenem 80 kp /lezec pfi prusikovani/, 10 - 15 % pfi b52n^m padu a 21 % pfi normov^m pddu.

S opletem CLASSIC

DYNALOC M

Jednoducha"

mm

9

11

11

g

51

70

72

10+

5

9

pofiet

kp

525

1000

950

Za'chytne' protazeni

%

20

21

-

Protazeni na mezi poruSeni

%

45

63

68

Statick6 pevnost

kp

1590

2715

1900

Pa'dove' bremeno

kg

40

80

80

1/2

1

1

Ozna£eni

Cena Je v pfehledu uvedena pouze orienta5n§ v relacich le1ta 1977. Je pom§rn$ vysoka, ale vysoka je i zaruka Ja-

Lana s_ opletem .lednoducha1

kosti materia^-U, ze kter^ho firma Edelrid ava lana vy-

11,5 mm "Bavaria" - barva modrobila', cena pfepoStena

rîbi. Kontrolnf zkouSkj' jaou velmi naroin^. Jen pro

30 m

ilustraci - kontrolni zkougky materialu pouzivan^ho pro

40 m

192,60

vyrobu Ian probihaji kazd^ dv§ hodiny.

45 m

216,60

Y>eobecn§

50 m

240,70

na IK

144,40

Edelrid vyrabi modern* lana-s du51 a opletem, vyr6bi

11,0 mm "Classic" - barva Cervena, zlata, fialovfi,

t^2 spiralovou konstrukci - licner - jenz Je pouzita

modra, zelena, duhova, fluores-

pro reepSnury a pomocnd lanka. Dale vyrabl plcch^ smyfi-

cenSni gervena

ky a "ploche" hadice", expres smySky, nekonefine" p^sy a

30 m

138,40

nekone2n^ smy^ky. VeSkei^ material je prodavan v roz-

40 m

184,60

nych barvach. Lana "3icolorn maji sv^ pouiiti zvlastS na turfich

45 m

207,60

50 m

230,70

s velk^m poCtem alanovanf na aestupu. Lana Jsou v ruzn^ch d^lkach: 30, 40, 45, a 50 m. Pro dynamicke' jiatgni Je vhodn^ u£ft lana d^lky 45 m. Lano 30 m/11 mm je vhodne" pro ledovcov^ tilry a do cviSnych ter^nu. Lana se vyrabi v prflm^-rech 11 a 11,5 mm pro jednoduche" po-

38

11,0 mm "Clasaic-Bicolor" - barva 1/2 bile" 1/2 5ervena" 40 m 45 m

255 ,3Q 274,40

50 m

301,40

11,0 mm "Classic-Everdry" - barva modrofiervena', modro-

ohebne", pohodlne" do ruky, vhodne" pro tS£k6 sktilnf tflry. Standardni d^lky 30, 40, 45m. Barevna1 korabinace

zlata1 30 m

165,40

bilo-modr6, Gena 4,81 DM/m.

40 m

220,60

11 mm Classic

45 m

248,10

50 m

275,70

TradiSni Jednoduch^ lano, jehoZ kvalita a spolehllvost tvoM dobrg Jm^no Sdelridu. Ma univerzalnl pouiiti pro led i sk£lu, na jednoducho. Statlck^ pevnost

11,0 mm "Dynaloc M" - barva Cer-vena1 JO m

159,80

2715 kp. 5 normovych pa~dii. Zachytny naraz 1000 kp. V4-

40 m

313,10

ha cca 2800 g/40m. Standardni d^lky 30,40, 45, 50m.

45 m

239,80

Oetatni de'lky Jsou doddvany na objedndvku. Cena 4,61 DM

50 m

266,40

za 1m. Barvy: bila", fierven^, zlat6, modr^, fialova",

Pol clana

duhov^, zelen< a dvoubarevn^ kombinace.

9,0 mm "Claaaic" - barva fiei-vena", zlat6, flalova", mod- 11 mm ra", zelena1, duhov6, fluorescenc'ni Cervena1

Lano s optimdlnimi vlaatnostmi ze sv§teln$ stabilizovan^ho perlonu. Everdry - vodnodpuzujici iSprava.

30 m

100,30

NeobyCeJnS ohebn^ lano, zvla'al lehce beZicioBmsUISle

40 m

133,70

i v karablnach. De'lky 30, 40, 45, 50m. Barva Cerveno-

45 m

150,40

modr6. Cena 5,51 DM/m,

50 m

167,10

11 mm Dyn_aloc M

9,0 mm "Classic-Bicolor" - barva 1/2 blla" 1/2 Cervena1

Lano s neoby£ejn£ tlumenou charakteristikou pro-

50 m

213,00

taSeni. Extr^mi nlzk^ hodnota z^chytn^ho narazu 950 kp.

60 m

250,30

9 normovych pa~dfl. Mlky 30, 40, 45, 50m, berva fierven^.

70 m

279,90

80 m

313,30

Gena 5,33 DM/m. 9 mm Classic

90 m

346,70

9,0 mm "Classic-^verdry" - barva modroCervena", modro-

Tradicnf poplolano pro t§5k^ lezecke" tAry s dvojitym lanem. Pevnost 1590 kp. Protaieni na mezi penosti 45«. 17 normovych p6di. Z^chytnj* naraz 525 kp. Vaha as!

slattf 30 m

120,40

2040 g/40m. Nadpnime'rnS pMjemn^ v ruce. t^lky: 40, 45,

40 m

160,60

50m. Barvy: bfl6, Cervena1, zlatî, modr^, fi^lov^, du-

45 m

180,60

50 m

20C,70

hova", zelen^ a dvoubarevn^ kombinace - 1/2 fiervenA 1/2 k bila. Cena 3,34 DM/m.

8 t O mm "Claasic-Everdey" - pomocne" lano - barva fluo-

9 mm Clasaic-Everdry Moderni pololano vyroben^ ze svStelne atabilizo-

rescenfini fervent

30 m

119,10

van^ho matarialu, spojujicf vlastnosti klasick^ho lana

40 m

158,80

3 voduodpudivou-Everdry-iipravou. D^lky 40, 45, 50m.

90 m

198,60

Barva: fierveno-modra1 Xombinace. Cena 4,00 DK/m.

1 m

a 3,97

8 mm qiaaeic-Everdry

11.£ _mm_Bavaria Lano s nSkollkana'sobnou moinostf p6du, pro na>o£ne"ho. Pfi pddu vynlkajfci pevnost. Staticka" ilnosnost je 2870 kp. 6 normovych pa"dii. Z6chytny naraz 990 kp. Vdhs asl 3000 g/40m. Lano s"krupi5kovyin opletem" ,

Pomocn^ lano a klasickou konstrukci jddro •*• oplet. Poufiti pro expedifini horolezectvl. Lehkd, neobyCejnS ohebn^,s voduodpudivou tfpravou. VSha 1m je 45 g* "tapevnost 1200 kp, De~lka 30, 40, 45, 50m. Dodavano nn civkîch. Barva: fluorescengni aervend. Cena 3(97 DM/m.

39

SmyClcy a Ojjletem

pa"ar - perlonovf pas hadicov^ 25x2,5 mm. at at. pevnost

v6ha

cana

120

Servant

9,00

nekoneCna"

mm

kp

g/m

DM/m

240

Cervend

12,43

nekonecna1

8

ino

37,5

2,41

7

1335

30,5

1,85

6SO

24,0

1,50

200

barf

105

20,14

6 10 mm

640

18,0

1,43

300

bile"

130

21,42

620

16,0

1,28

320

bilS

barva

i

Mid

5erven6 zlata1 fialova1 oodra1 zelenri duhova"

6

5,5 5

Nekonefine' smyfikv lanove"

mm

139

21,85

4

395

9,5

0,93

340

bfla-

148

22,43

8 mm

3

250

6,5

0,57

360

bila"

155

23,00

8 ma

400

bil<5

173

24,28

Q mro

Spiralo-re" smygky - llcnery

.

8 mm

8

770

36,0

2,50

7

630

26,0

• 1,71

560

18,0

1,28

n£zev

velikost

5

380

12,0

0,93

Edelrid Cty?praraenr$

70-115cm

320g

50,28 DM

3

230

6,5

0,64

Edelrid Sestipramenn^

70-115cm

420g

69,28 DM

Edelrid Elger

75-105«n

320g

65,42 DM

Edelrid Badlle

280g

5?, 21 DM

Edelrid Junior

140g

25,70 DM

6

Mia" êrvena" zlata

- hadicov^

Ploch^

Ajgrsni vdha

cena

16x3

Cerrena1

1000

30,0

2,07

14x3

fervent

830

24,0

1,85

B. sedac*

10x3

c"errend

695

19,0

1,57

Edelrid Additional Standar.\, II, III

175g

44,85 DM

25x2,5 25x2,5

Wla Servena1

1800

42,0

I, II, III

225g

49,42 DM

42,0

1.92 2,64

Edelrid Additional Dynamic

1800

Edelrid Additional Super

I, II,III

250g

64,28 DM

840g

164,14 DM

350g

65,42 DM

200g

33,42 DM

G.kombinovan^ 45x2

Cervend

2200

58,0

3,78

25x2

5erveji6

150OO

38,0

2,85

20x2

5erven6

1200

30,0

2,35

Edelrid Future Edelrid Perfekt Kombi

80-95cm

Edelrid Junior Kombi

- perlonov^ plocbjf pda, 25x2 mm, oboustranne" oko pro karabinu, pevnost 1200 kp. vylet do oblastl Mont Cervinu podnikl ve

de"lka cm

barva

vdha

cena

g/m

DM/m

druh

dnach 21-22.2^^1 milansky klub alpsky. Nenend nez 1018

turlatO obojiho pohlavi vedeno bylo tidolin tour-

naniakyn do Breuilu, kda nocovano, aby dne nasledu-

40

Serve nd

5,50

jednoduchd

50

Servena1

3,71

Jednoduchfi

diaka t u r i s t i c k ^ h o takovA podniky pokladati slug! za pi'esti'Blky jichi nelze schvalovati, (z ALPSK^HO vESTNfKU 1913 vybrala Maria HrobaP'ova)

30

Cervena1

4,57

ne kone £n 6

35

ServenA

4,78

nekoneCn^

40

fierven^

5,00

nekonefnA

4O

jiciho podniknut byl pfachod pfes Theodulpaas. 3 hle-

ING. VLADIMI'R WEIGNER

JESENIKY AND Cl NE ? / HBkolik Eaayaleni nad letoanfm lyfiafakym zavodem / Y aobotu 4. \inora Jeme Be opBt aefili ve Star^ro MSat» pod SnBtnikem. Ve Stfibrnici pod trhakem na Suflinu /1321 m/ pfeBlapoval na atartu II. roSniku lyEafekeho eaVrodu praZaky'ch horolezcft o poznan* vStBi hlouc>k netrpRlivy'ch lyKafft ne£ pfi lonBke" premie'fe. Na narofinou trat ee pak 15 vterin pfed pokynem atarte"ra "utrhlo" 85 muzil a 40 zen /loni 53 a 28/. Zavod nebyl uzavfen anl mimopraZakya horolezcfim a tak ae Btalo, fie nejlepfiim na trati dlouhe' 76 km byl ZdenBk Jankft ze ZAbfehu na Mor. , ktery1 si odneal hlavni cenu. Z praieky'ch horolezct ae uoietil afi Mirek Jungbauer na 4. inlet 6. Ze atarsi kategorie byl n e j l e p s i Jirka Schier a 30 km dlouhou trat ten zabfihla nejrychleji Era Hermanova, kterd tak o b h f i j i l a eve" prvenBtvi E loankdho rofiniku. Na d o r t u , cenS pro vitSEne" druzatTO t ai tentokrat pochutnala prazskd Slav! a v5, A pro uplnoat - lySe letoa «lomllo 7 borcft /loni 5/. Pofadatel£ ae - ai na vy'bora^ en^hov^ podmlnky anieeli vypoMdat a mnohem T^tSiml probl^my nefi vloni. Hepodafilo ee zajiatit ubytovanl pro vSechny ve Star^m KSatS, Caat ufiaatnfkft nniaela apa^t v BratrufioT< u Sumperka vzddlen&n pfea 20 km. Pion^rek,f tabor, idealni pro spoleSn^ ubytovfinl a etravovani a zdroven bllzkoat cile, byl blokovan krajakyin kolen aokolovak^ho zdvodu. Ten ndm pfteobll i dalSl poti2e. Hebyla Kiatnoet na vyhladenl v i t ^ z f l a aplcln v aokoloTttfi hrozilo nevyapani pro Eav^refinou merendu jeho ufiaatnikA. Bezeaporu ale nejvStal ranou pod pda bylo T utery' p f e d zavodem adSlenl, 2e ze tfi objednan^ch autobua& od DP miieme pofiltat Jen a jednlm. Rozhodorali jame, zda zavod odvolat nebo ae pokueit aehnat do dvou dnfl naiiradu. Fodafilo ae to nakonec,bylo ale jasn^, 2e finanCni n£klady ee podatatng zv^Sl. A posledni, velice zajimavou novinou bylo pak oenameni Bofrfra DP v pftli ceaty, ze md pMkaz k ndvratu a v ned»li pro nas dojede jin#. Znamenalo to »ft v prftb?hu zavodu a zejm^na k dopravfi na nedSlnl pldnovan# pfechod hfebene Jeaenikfi k diapoeici o autobua m4nf. /fiidiC DP vftbec nevSdSl, 8e Jede na Moravu. Domnlval ae, i.e jede kamei k Iitom?ficim, akuteCnym cllem ceety byl pora«n« pfekvapen. Po 500 km no6ni jfzdy pak do Prahy nedojel a havaroval v Sadeke", Je za tin aai akryta «lai genlallta./ He vSechny pfekaay ae podafllo zvlddnout. Nejle'pe to dopadlo ae aituacf v aokolovnS. p0 napadeni pMaluSnika VB, ke kter^mu tarn doalo, byl adl vyklizen a nic nebranilo klidn^mu epanku. /Dohady, ie litofinik byl podplacen Boganem Jaou nepodloSen^ ./ Trochu hor-

fii to bylo a Tyhlaeovanlm viti'zft, bydlfcf v Bratrufiov^ muoeli aetrvat ve Star^m Mfiatft s2 dn ?0 hodln. H e j v i c ze vaech byli vdak pofikozeni ti ve Startfm MSat8, kt«]M nechtSli abaolvoTst prechod hfebene a roahodli •* pro navrat z Cerrenohorak^ho aedla, kam mi 5 li by"t rano doprareni. He8 ae podafilo pro n8 a volnym autobuaem d o j e t , uplynulo nSkollk hodir.. I kdyz o vylet na eedlo mnozf meli zajem, rychle j e j ztraceli. Vfitdlna by aai dale pfednoBt ly&ovani v okoli pfed nekonefinyn Sekanftn v hoapodfi. Fon^kud pfekombinovana ae Jeat?- zdala doprava z hrebene a zaT^refin^ br^tky a balohy v Sumperku, kter^ veak dopadly dobfe - pfebyVaii pouze jedny rukavice, o kter^ Je mozno ae pfihlaait. Tyto chyby a mnoiatvi zbytefin^ najezdfin^ch kilometrft znafin? pokazily celkov# doJem. Je nutno Je pflznat, co2 «inim. PouKil Jaem Jednotn^ho Ciela, mluyim za Bebe. Pokud ae m& zavtfd nMfitfm rokem opakovat a myalfn, 2e by bylo Skoda, kdyby tonni tak nebylo, bude tfeba ee podobnjfch perliSek vyvarovat. Pracuje ae na torn uz teS, zejm^na tim, 2e ae zajisluje epoledn^ ubytovani vfiech T mist8 zavodu. Upustllo by ee od pfechodti hlavnlho hfebene Jeaenllcfl, Je to daleko a vie ae zbyteCng komplikuje. VSdyt v okoll STare"ho HSata Je v#bomych mfat pro lyiafake" vyziti tak^ doat. Myelln, fie Je pfehnan^ a neopodatatnSn^ zatracovat celou akci a J e j f pofadatele, aleepon ne zpftaobem, Jakym se to d^lo. Nenl v poMdku, kdyi na hlavniho organia^tora, kter# priprav? vSnoval nesmimou Bpouatu Caau, lid£ hystericky kH6i a miato aleapon Sastefin^ho ocenfei ho 6eka "poka'raiii0. Lid^, kterl nevSfi pofadatelflm ani to, Se Je dopravl zp«t do Prahy, by mSli zfletat radSi dome a neSifit evou paniku na oatatnf. Zrovna tak by mSli zftatat doma ti, kterym vrta hlavou, ze XY ma nocleh v poeteli a oni v tBlocvifing, popMpadS neapravedtoost zpflaobeni tim, £e v Jednom autobuae Jaou sedadla B opSrkani a v jinen bez nich. Takovi/m btfva" velice obtiin^ ae zavdSCit, Ize Jen iaanout, kdyg podobne' stlznoati ae vyakytnou inezi horolezci. Je-li n6Jak^ podnik mSatem Jednou achvdlen, m^l by ee snad uz pfeetat zpochybnovat a ne"lo by se mu dostat podpory, kterou potfebuje. VStSine" horolezcfi se z^vod libi, o torn Jaem pfeavgdfien. Jeetli pra>em, to by nan m*l prozradit "dotaznik", ktery chceme roze* elat vSem udaatnilrtun a zadosti o pfipominky a navrhy. Potom by ae mSla etanovit pevna koncepce pfistich rofinikfi. Snad by tim mohlo skonCit v?6n4 dohadovani, sda zavod ano fit ne, zda v Jeeenlkdch Si Jinde, zda t&#* zadarmo 6i za atovku, zda tou 6i onou formou. Organizdtorflin by pfibylo potfebn^ho klidu, pfipadnS by fill od toho, Zdvod by ae »?l doatat da zabShan^ch kol e j f , zafixovat v podv^domi Jako vitan£ zpeatfeni h>rolezeckeho kalend^fe stejnS Jako kazdoroCni orien-

41

laic, o jehoi amyslu a oblibS u£ naStêtf nikdo nedielcutuje a ktery" nemusi kaSdy^n rolcem znova obhajovat narok na eiistenci.

RECENZE ing. Josef jurak

k6 chvile v povgatn^ch severnich atgnach, nezapomenuteln^ dojnv z Olympu a ledov^ puatiny polu chladu na SibiM. Jako mnozi jeho kamaradi z hor je Bonatti velmi citliv^ eiovgk. To, co plSe o modernim alpinismu nebude pfljemn^ mnoh^mu "skalnlmu technikovi". Bonatti se vSak nedavd zm^st. Uvaiuje o hofe Jako o pMteli i protivniku, ktere"mu musf Clovgk pfinêt lidekou ailu, vdli, vytrvaloat a l^sku. VySaduje od kaZd6ho prav^ho alpinisty osobni nasazeni a je pfesvgdCen, 2e teprve toto a ne pfemira technickych pomilcek m^2e poskytovat lezci opravdove" uspokojenf. Bonattiho solove vystupy v severnich stgnîch Eigeru a Matterhornu dokazuji, 2e jeho pojetf stojf v souladu a Jeho

MESSNER, Retnhold: Die Herausforderung. 2wei und ein Achttausender.

Vyzvdni. Dva a jedna osmitisicovka. 208 str., 16x23,5cm,

32 bar., 29 c-b. foto, 3 mapy, form cena 28 DM, 3LV, Mnichov, 1976

"Vyzvani" uskutefinit to, co se zdalo dosud nemo2n£, vzali za sv£ Reinhold Messner se svy^m pfitelem Petrem Habelerem - a obstali. V 16te" 1975 dosahli jako prvni lid£ vrcholu Hidden Peaku v Karakorumu ve dvoufilenne' expedici bez vySkovych noaiSu a taboru, bez flxnich Ian, kyalikovych pfistroju a opojeni s vngjaim sv£tem. Kniha je stejne" neobvykla1 jako jejlch pfedsevzeti. Neni to pouh^ expedifinl zprava, Je to velmi etrhujici, lidsk^ a gastne" vypravgni v jeho2 stfedu stoji horolezec, m^ng u2 hora. Vypovid6 o hranicich lldsk^ho vykonu a o jeho sniyslu. Jako protiklad k mal^ expedici pfedcha"zf zprava o nedsp55n6 velkg italsk^ expedici na jiZnf ot^nu Lhotse, ze kter^ se Messner vratil nSkolik tydnil pfed avy^n dobrodru2stv£m na Hidden Feaku. Mezitim se dovfdame o jeho osobnim Sivotg, jeho 2en6, pfatelfch, m/Slenkach, cilech a zkuSenostech. Z6vgr a vrchol tvofl liCeni emfel^ho podniku - nejmenSi, nejrychlej31 a nejlevngjSi expedice, kterd kdy zdolala oemitislcovku. Heinhold Mescner, soufiasny" nejtispgSn5J5i expediCni horolezec, doaahl vynikajfcich lispgchfl i jako fotograf a spisovatel, co2 dokazuje 1 tato jeho nov^ kniha.

DIEMBERGER,Kurt: Glpfel und Gefahrten. Zwiachen Null und Achttausend. Vrcholy a spolulezci, Idezi nulou a oaml tislci.

350 str., 48 obr., z toho 8 bar., form. 17,5x24 t 5cm, cena 265 oS., Verlag Paul Neff, Wien, 1975 Kurt Diemberger Je Jednlm z velkjfch horolezcd, jedlnj? dosud Zijici, ktery jako prvni vystoupil na dvS oamitisicovky /Broad Peak a Dhalaugiri/. Jeho kniha uz vysla italsky, francouzaky, anglicky a dokonce ma3araky, ale nenaSlo se iddne" nSmeck6 nakladatelstvi, ktere" by ji vydalo. A£ nyni ee toho odvazilo vidensk^ nakledatelatvi Paul Neff. Dlembergerova kniha je horolezeckou historii poslednich dvaceti let. Napinavg a 2ivg pi§e o avych prvovystupech, pfatelich a expedicich na Ctyfech kontinentech. Pfitom jsou kapitoly pestfe uspofadany - jednou expediini tispgchy, potom opet proalu16 tilry vAlp^ch. Kniha zafiin^ tak6 nefconvenCng. Ne jako jin6 autorov^m ml^dim, n^brS zdafllj?m prvovyetupem na Shartse v kvgtnu 1974. Vypraveni nechybi notnd davka sebelronie a humoru. Dlemberger, pfivodnim povoldnim diplomovany1 ob— chodnik, vytvofil zajimavou knihu. Tak6 fotografie jsou vynlkajici kvality, nebot autor ziskal mnohd ceny 1 jako fotograf. Kniha byla po zdcluze odmgn§na prvni cenou Ngmeck^ho alpsk^ho spolku v oboru horoIezeck6 beletrie za rok 1976.

I, Walter: Grosae Tage am Berg. Velkg day na hoite. 218 atr., 36 C-b. a ^9 bar. obr., form. 19x26 cm, cena 40 sFr., Albert Muller Verlag, Ruschlikon - Zurich, 1972

THOMA, Hans: riirkei. Reicen im Morgenland. Turecko. Ceaty v jitfni zemi. 252 str., 40 C-b., 8 bar. obr., kreaby, tab., form. 13,5x23,5 cm, cena 26 aFr., Hallwag Verlag, Bern , 1975

V te~to zajimave* knize nech^v^ Bonatti o2ivat vzpominky jeho vnitftiim pohledem strile pfitomn^: zdafil^ vj?stupy na svou horu - Mont Blanc, dramatic-

Hans Thoma je pfedni znalec zem§, kter^ tvofit z vlaetnich zkuSenoati. 2a 10 let proceetoval Turecko a vedl 4 horolezecke" vypravy do velehor Ana-

42

tolle. Objevll prehlstorickg kreaby na skaldch, nezn&ne1 ledovce a zapomenut£ neatorske1 chra'my. Plskutoval Be studenty, rolnfky, novina'fi, voja"ky a mSdlkovci a 411 s pastevcl v kocovnickem atanu. Zavede nfie ke zbytkum starych kultur, do fi§e Chetitu, k poWtkum osmanatvi, k ayrskym kfestaniim a Kurdum na vychodg. Thoraa zna" take" moderni Turecko a jeho politicke" a hospodAfske" problem/. Tak vznikl Informativni a pfltom oeobni ceatopls, ktery pro pffpravu cesty do Turecka poakytne nepostradatelne" informace.

FRASS, Hermann: Dolomiten - Beruhmte Bergwelt. Entdeckung und Eroberung. Dolomity - proslavenjf horaky sve"t. Objeveni a dobytf. 128 str.j 71 obr. z toho 35 bar., form 23x30 cm cena 39 DM, Verlag Athesia, Bolzano, 1976 Nov6 knlha, pfekraBny svazek vynikajiciho fotografa a publlclety dr. Hermanna Fraeae, tvofi doplnek k jim dfive vydan6 knlze "Kouzeln^ sv§t Dolomitt V prvni C4sti, po geologick^m livodu, pMch^zeji ke slovu ti, kteM jako prvni proceatovali Dolomity. Byll to hlavnS Angllfian^, ktefi prvng poznfivall nedotien^ Dolomity a zafiall B horolezeckym objevov^nfm. VypraVSnf je dopln^no dobovyml rytlnaml, fotografleml 1 reprodukceml d^l velk^ho raalife hor Comptona.

P r v n i VII ve Wilder K a i s e r u . nejtSzSi vyatup ve '.Vllder Kaiaeru - pllif Flelachbanku, ap6ry "Pumprlsae" /vpravo od Rebltschovych apdr/ - otevfeli 2.6.1977 Helmut Kiene a Relnhard Karl. Obtiznoat podle UIAA VII- a2 VII /podle hodnoceni v USA 5.10/, Cas 7 hodln. Aby nebylo nutn6 pfehodnotlt oatatni tiiry v Katseru, nebo£ novy^ prvovystup je o etupen tgiSi ne2 dfivSJaf vyatup pllifem Flelschbanku /VV, byl vedom5 pouZlt v alpsk^ literature u2 del3i dobu dlskutovanj? VII atupen. Krom6 5 skob v na'stupove'm traverzu, kter6 byly ponechAny ve tk^le, pou2111 prvov^stupcl pouze vklingnce. Spary "Pumprisee" byly pfelezeny zcela volnS ve stylu "clean climbing", t.zn. bez zanechani jaky0*11"11^ xtop za sebou. VklinSnce /hexentrlky C.7-11 a atoppery 5.4-B/ byly pouilty Jen pro jlStSnf. Druhy vystup /bez poslednich dvou lanovych d6lek/ uekutefinlll kr^tce na to Scharl a Plckl.tFetf vyetup se podafil druzstvu Noltner-Kubin,ktefi ohodnoceni potvrdlli. ObtiZnost arovn^vajl s vystupy Vlld v Labak^m piskovcov^m pohofi. /DAY - Mlttelungen

4/77/ JJ

SZ hrana Cima Su Alto

Bruhfi Ca"st na^n pfedstavuje 27 proslul,^ch vrcholi a to orlgln61niml zpraVami prvov^Btupcd a celootr^nkovyml na'dhernymi barevnyml snimky autora . Texty pfedstavuji kronlku klaslck^ objevitelsk^ doby. Ff-ispSvky a obra^r jeou proto uspo?fid6ny podle dat prvov^stupil a nlkollv podle horak^ch skupin.

Prvni zimni vyatup SZ hranou Clmy Su Alto /skuplna Clvetta/ ee podafll Pol^kilm. DruZstvo tvoflli Gzok, Laakowekl, Skorek a Wurm. Spodni Cdst pfelezll novou varlantou 3.3.1977. Vlaetni vyetup zafial n&sledujiciho dne tempem 5 a5 6 d^lek za den. 9.3. v 9 hod. raîo doe^hll vSlchnl vrcholu. Od prvovyatupu v r.1976 je zntoo dosud jedine" pfelezeni z r.1968.

Knlha je pfinoeem pro ty, kdoz ee zajimaji o d&Jlny objevltelak^ho obdobi a potgai 1 ostatnf milovniky Dolomlt.

/ Alplnismuc 9/77 / JJ

Prvni p f e c h o d K i l i m a n d z a r a

Z e n s k e expedice v H i m a l a j i c h . V pomonzunov&n obdobi 1977 se pokou5i o vrchol Abl Gamin /7437m/ devitiClenn^ Sensk£ druzstvo z Indie vedene" Swapna Ghowdhuryovou. Na podzim 1978 budeme mocl cledovat rovn£z devitifilennou slcupinu zen z USA na Annapurne I /8091m/. Jejlch zimerem je doa&teui vrcholu aeverov^chodnira hfebenem. Expedlci povede nrlene 31umov6 ze Stanfordu v Kellfornli. / Poznamka k vySkdm: The Himalayan Handbook / J.Sircar /, 1974 uvfidi v^Sky: «.bi Gamin 7 355m - 3 vystupy; rtbl Gamin West 7 376m - nezlezeny. / Alplnismus

10/77/ JJ

Dvouclenn^ expedlci, kterou tvofili Peter Snyder /Nairobi/ a Fritz Lortschner /Bern/, ae podafil prvni ilplnj^ pfechod vSech vrcholil masivu KllimandZdra. Dvojlce vySla z Moshi /ranzdnie/, pfekrofilla najdfive pîsmo Shlra a ze z^padu vyatouptla na Ktbo a Uhuru Peak pfea ledovce Barranco a Diamond.NejtSZ5i byl pfechod vrcholu Mawenzl ee eestupem. do Lattokltok na hranlcich Kena-Tanz^nie. Cely pfechod trval 81 hod. ae tfeml blvaky, Alplnismus 9/77 JJ

43

Drobne z p r a v y . . .

Informace

V Togu

byva z v y k a m

vysazet pri

narozeni

potomka

muzskeho pohlavi 200 k o k o s o v y c h palem. HelenS a kovi Krafielikovi se 16.11. 77 narodil P f e j e m e redy Dirkovi, aby mu zadost o

syn

d(?vizovy pr"i-

slib vySla a aby byl v let& ve form§. 200

Vystava fotografii K A V K A Z

3ir-

Martin.

pale«

je

200 palem. Eva a Slavek Hokrovi s t a r o s t l o palmy nemaji. 23.9,

V ostravskg vystavni sini FOTGCHaiA prob£hla ve dnecn 21.2. - 13.3. 1-978 vystava vytvarne" fotografie iCAVKA2 naSeho Ciena a filena avazu Ceskych fotografii Jifiho KRA*ALIKA. Verniaaze se zuSastniLi zajemci o norolezeckou fotografii a pfiznivci tohoto mnSni. tfystavu zahajil dramaturg statniho divad. la v Ostrev6 s. Sliva. Na vystavS jame mohli ahle'dnout asi bO fotografii z oblasti centralniho Kavkazu, ktere" byly pilsobivS dopinSny verSi v jednotLiv^ch ucelenych celcicn JBKO napf. Tabory, Ctilapi, Tv&? Kavkazu, Ceaty If. vrcholiia.... Fotografie nebyly dokumentem vypravy, nybrz vytvarne' ukazuji divatovi nezvykl^ pohledy na tam^jSi pf-irodu, pofiasi i vySerpan^ horolezce. V budoucnu by u£li tato vyatavu ahtednout za'jemci i v jii\y'ch

77 se Ji« narodila dcera Lenka. §§§§§§§§§§§

Kaide leto pro mne zatinalo urychlenyn opakovanim meho lezeckeho v^voje a vyvoje alpinismu vflbec. chodeckych tiir pfes

Od

lehke lezecke tury to trvalo

vetSinou jeden ai dva masice az po Sesty stupen. Mohl Jsem t u t o prQbeznou dobu cilevSdomym trenlnkem z k r a t i t , chranil j sem se vsak neco pf"eskakovat. (z knihy R.MESSNER: DER 7. GRAD, stp.50 pfelozil Ing Josef J u r a k ) §§§§§§§§§§§

Truchliva' budoucnost kyne alpismu v Hornich Rakoasich a snad v cel&n ooust^ti pfedlitavckâi, uskute5ni-li se n^vrh nejmenovan^ho, ale vdieneho pry zemsk^ho poslance hornorakouak^ho, aby alpskym urazilm bylo fieleno z6\sonem /zda zemak^m 21 risakym ae nepravi/. N4vrh zakona vychdzi ze zdkladni nvalenky, ie se turistfim zakazuje v Alpach se zabijetl, reap, o z a b l t i se pokouSetl. Vsechi^y t g 2 k 4 vystupy budou zak^z^ny, hospod^f1 a hoepodyng na chatdch budou vyzbrojeny pravomocl obdobnou Jako ZelezniCnim zMzencim a jejlch povlnnosti bude odvraceti v^pravy od smSnl nebezpefirv^ch, pffpadnfi pouiiti moci donucovaci k £emu2 mohou privolati nejbllzsiho obecniho atarostu. N^stupy budou pollcejng hlid^ny, turist^ pak. ktefi budou usvMCenl, ie tajnS provedli tgzkou tdru, byt 1 s lipln^m zdarem, podlehnou pfisn^m trest&ffi zvldStg zostfenym tehdy, jeatli sebou vzali daji\y* Bude-11 do rozpoStu dana zvlfifitnl poloZka na policejnich kamzlkfl, nenl jeStfe rozhodnuto. Z Alpsk^ho Vestniku 1913 vybrala MARIE §§§§§§§§§§§ One 3.srpna 1977 Dru

§§§§§§§§§§§

§§§§§§§§§§§

Pi"edstavovat vam JOE

HLAvACÂ

t r a g i c k y zahynul v zapadni

nas kamarad Stanislav PFEIFER.

by bylo j i s t e zby

". . . ,Pi*iroda, hory mi byly vzdy Jakynsi naddasovym

tecn6. Oe neuv^Citelne . ze 17. ledna 1978 oalavll

' e t v r t y m rozmerem' do neho* jsem se mohl kdykoliv

sv6 ji4 sadmdesat6 narozeniny. Blahopr'ejeme.

uchylit pî vSech t e z k o s t e c h a stradanivh "tfirozmferneho" vsedniho zivota. Olz v mladych letech jsem to pocitoval a v doapelosti dozralo poznani ve skutecnou viru. Toho, v nehoi vefis, nechtSj zcela

NENI 5AUNYM TAGEMSTVIM, ie horolezeck^ svaz severomoravsk6ho KV CSTV pripravu]e e x p e d i c i do indickdho Himalaje. Cilem expedice ma byt 7081 m vysoky

44

zcela chapat, Jinak ti

poz-

zevsedni. Vznesena vira

se zmfini v suchou vSdu. A p r o t o jsam obsah i napln alpinismu take nikdy nerozebiral a rozebirat nebudu.

Peak

Kun. Pi*ejeme t 6 t o expadici iisp6ch a t65ime s e , ze o expedici napigi t a k e do naseho bulletinu,

nat,

AVCINIKOV

* " '' *-"

*

METASPORT-Oslrava O712-7

9 i^~^ *^ 1978 "* \ K s. INFORMACNi BULLETIN HOROLEZCU A VYSQKOHORSKYCH TURISTU. k*. V*

Recommend Documents

9 i^~^ ^ 1978 " \ K s. INFORMACNi BULLETIN HOROLEZCU A VYSQKOHORSKYCH TURISTU. k. V