8.číslo Ročník XXIII.
Duben 2012
A co podnikneme v dubnu? ☺ 5. - 9.4. – Velikonoce Mezholezy, (odjezd kolem 8:00) 12.4. – Oddílovka + štáb k Pochodu za drakem 16.4. štáb k LEX 18. - 22.4. Dědov (kdo chce s vlastním programem, ne malé děti) 20. - 21.4. DA SmrPo (pochod za drakem) 21.4. – Pochod za drakem 24.4. parlament v 17:30 ve @, premiér Boci ________________________________________________ 20.4. koncert skupiny Brutus v DK Kladno :-) 27. - 29.4. sjíždění Sázavy, info u Weasy a Lucky V. 12.5. Železný tomík, triatlon ve dvojicích 26.5. boj o Ostré :-)
LEX 2012 Třešinka Co už víme o letním táboře: Termín:
1. - 14. 7. 2012
Místo:
Otaslavice, okres Prostějov
Ubytování:
Podsadové stany ve
vlastním spacáku Jídlo:
5 x denně
A co nevíme? Cenu Ceny tábora jsou stanoveny takto: • 2400,- Kč pro členy oddílu, kteří nebudou připravovat program • 2800,-Kč pro veřejnost • 1700,-Kč pro členy oddílu, kteří budou před táborem a na táboře připravovat program • Sourozenecká sleva je stanovena 60% z celkové částky při pobytu na celou dobu obou sourozenců. Bude možné žádat u zaměstnavatele o příspěvek na tábor. Přihlášky na tábor budou k dispozici v květnovém Horáci. A na závěr splátkový kalendář: • První zálohu ve výši 1000,-Kč bude potřeba zaplatit do 31.5. • Doplatek do 20.6., tento den proběhne také schůzka rodičů s vedením tábora od 18 hodin na Spirále. V případě dotazů jsem k dispozici na e-mailu
[email protected] nebo na tel 777 618 333 Těším se na Vás na táboře
Skupik
Velikonoce – Mezholezy 2012 (5. – 9. 4.) 5. 4. – Ve čtvrtek ráno jsme, se všichni sešli, na nádraží v Kladně kde jsme si přečetli první pohádku ze zlatého vajíčka, co snesla Kropenatá slepička. Po přečtení pohádky jsme jeli vlakem do Prahy, odkud jsme dále pokračovali z HL. nádraží do Domažlic, kde jsme si prohlédli náměstí a poté jsme opět odjížděli vlakem tentokrát do Dobříkova na Šumavě, odkud jsme šli pěšky (cca. 6 km.) do Mezholez kde jsme byli ubytováni v Asociační chalupě. Při cestě jsme hráli jednu hru o další zlaté vajíčko. Když jsme za stálého deště dorazili do Mezholez do chalupy tak první co se dělo že jsme se všichni nahrnuli do tepla ke krbu, kde jsme si dali sušit mokré věci a poté jsme se šli ubytovat do pokojů. Když jsme se opět sešli ve společenské místnosti tak jsme si zahráli hru o třetí zlaté vajíčko. Později přijel, Skup s nákupem, který jsme pomáhali nosit do kuchyně. Po odnošení nákupu jsme si dali večeři, a Skup, nám pověděl, co se bude dít následující den. Pak jsme si společně zahráli dvě hry a šli si lehnout. 6. 4. – V pátek jsme rozdělali v krbu oheň a už nám přijel Láďa, chvíli na to byla snídaně a po snídani jsme vyrazili na výlet – šli jsme, z chalupy na zříceninu hradu Nový Herštejn odtud dále ke Kreslově studánce kde jsme nalezli kešku a dále jsme pokračovali do vesnice Podzámčí kde jsme si dali oběd a pokračovaly jsme na další zříceninu hradu a sice na Rýzmberk odtud jsme pokračovali až do obce Kout na Šumavě kde jsme si prohlédli zámek a menhir Klobouk odtud jsme autobusem přejeli do Kdyně kde jsme si prohlédli TESCO, zahráli jednu hru a jeli autobusem zpět do Mezholez. Po příchodu na chatu jsme si uvařili a snědli večeři, pověděli si, co se bude, dít následující den a šli si lehnout. Poté ještě dorazilo několik lidí. 7. 4. – Ráno jsme opět rozdělali oheň v krbu, poté jsme snědli snídani, kterou nám připravila ranní služba a vydali se na louku k lesu zahrát si bojovou hru s názvem – „Boj o vlajku“. Při které jsme byli rozděleni do dvou týmů a po zahrání hry jsme řetězově „hopsali“ po jedné noze k autu. Pak jsme se přesunuli do chaty, kde na nás čekal oběd. Po obědě jsme se vydali ve dvou skupinách na rozhlednu Koráb (jednu skupinu vedl: Skup a druhou Poustmen) když jsme, se všichni sešli, na rozhledně přečetli jsme, si pohádku z dalšího zlatého vajíčka a vydali se do Kdyně na bazén. Ve Kdyni jsme se rozdělili na dvě skupiny (skupina – „Kuchařů“ a skupina – „Plavčíků“). Skupina Kuchařů si dala po Kdyni chvíli rozchod, zatímco skupina plavčíků vyrazila rovnou na
bazén kde je čekalo překvapení, a sice: nepustili je dovnitř, protože měli plno. A tak jsme se vydali společně do Mezholez do chalupy a dobrovolníci šli vařit večeři (bramboráky). Po večeři jsme se ještě dověděli co se bude dít další den a šli jsme si lehnout. 8. 4. – Po rozdělání ohně v krbu jsme si dali snídani, kterou opět vařila ranní služba. Po snídani jsme se vydali hrát na louku k lesu Lakros a další hry např. Raz, dva, tři buldok a Král vysílá vojsko. Po hrách šli dobrovolníci připravovat oheň na oběd a zbytek se šel válet do chalupy. Po obědě ke kterému byli buřty jsme se vydali ve dvou skupinách na proutí na pomlázky (jedna skupina – Poustmen, Viki, Honza M., Pepa, Honza Pavienský a druhá skupina – Láďa a zbytek) po navrácení obou skupin z proutí se pletly pomlázky a holky které nebyli ani na proutí stále barvili vajíčka. Po pomlázkách jsme si dali večeři a po večeři se opět četlo pár pohádek ze zlatých vajíček a proběhlo vyhodnocení celodenní hry – „Na upíry“ (tajný upír Jára a tajná lovkyně upírů Macek). Poté jsme si pověděli co se bude dít v pondělí a šli si lehnout. 9. 4. – V pondělí ráno se hned šlo hodovat ale, protože mi někdo pomlázku rozlámal a hodil do popelnice tak jsem byl pouze divákem. Po hodování probíhalo hromadné balení věcí a nošení kletrů ven před chalupu. Poté jsme si dali snídani (beránek s marmeládou) potom jsme uklízeli chalupu a okolí ohniště. Po částečném douklizení chalupy jsme se vydali pěšky do Dobříkova na Šumavě odkud jsme jeli vlakem do Klatov (na chalupě ještě zůstal – Skup, Gabča a Michal a prováděli doúklid). V Klatovech jsme přesedli na vlak, který jel do Plzně v Plzni byl 10 minut rozchod po nádražní hale a hned po rozchodu jsme se vydali vlakem do Prahy na hl. nádraží z hl. nádraží jsme přešli na Masarykovo nádraží, a odtud jsme po krátkém rozchodu odjížděli plni dojmů do Kladna kde, jsme si ještě pod vrbou přečetli poslední pohádku a odjeli všichni domů. Honza M.
Stránka SMRPO Co se dělo v naší družině v Březnu? V březnu hned po první oddílovce jsme vyráběli ještě nějaké kulisy a rekvizita k divadlu a trénovali ho, hned o další družinovce jsme opět trénovali divadlo, trénovali topografické značky, hráli nějaké hry. Potom jsme se o další družinovky věnovali divadlu a topografickým značkám, úklidu polic v klubovně a hrám a také samozřejmě uzlům! Hned po poslední družinovce a po DA Borůvka jsme někteří vyrazili na OA do Mezholez (konkrétně na Velikonoce Mezholezy 2012) kterých se z naší družiny zúčastnilo pouze pár lidí a sice – Honza M, Lukáš, Jára, Lucka a Martin. Účast na akcích opět nebyla moc hojná nevím, zdali se některým členům nechce nebo zdali opravdu nemají čas, jak vždy říkají, ale doufám, že se nás zůčastní hodně DA Lanovka (20. – 21. 4.) akce s Liborem. Info o akci – sraz v pátek 20. 4. mezi 18:00 – 21:00 na – 50°9’42,458“N 14°2‘8,458“E, s sebou – jídlo na celou akci, čelovku, spacák, karimatku, sirky, oblečení které se může zničit, nůž, Konec DA – 17:00 v Sobotu na stejném místě jako je začátek. A nakonec otázka pro každého SMRPáka: Co znamenají následující topo. značky? (36 můžete vynechat)
Roman Smetana: Nevěřte na spasitele Černým fixem přidělával politikům tykadla. K předvolebním heslům politických stran doplňoval slogany, které označovaly politiky za lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky. Jeho aktivity někteří pokládají za vandalismus, ale většina lidí s nimi sympatizuje. Za jeho předvolební protest ho ale soudkyně Okresního soudu v Olomouci Markéta Langerová (manželka známého politika a bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera) poslala, poté co odmítl splnění trestu veřejně prospěšných prací, na sto dní do vězení. Poprosili jsme Romana Smetanu o odpovědi na několik otázek, které od novinářů normálně nedostává. Vaše výzdoba politických plakátů a následný proces vzbudily mnoho reakcí. Od těch, které si vašeho jednání váží, až po moralizování o poškozování cizího majetku. Překvapily nebo potěšily Vás nějaké konkrétně? Spíše kladnou reakci jsem vzhledem k atmosféře ve společnosti očekával, stejně tak se daly čekat i reakce, které mne stavěly do role vandala. Vyznavači tohoto postoje si z celého příběhu vybrali jen ono „poškozování cizí věci,“ aniž by se snažili vidět souvislosti. Propagace politických stran je velmi specifický druh majetku – je placená z našich peněz (ať již přímo z příspěvků nebo přes odklony), má velmi krátkou životnost, slouží ke komunikaci s voliči, je manipulativní,lživá a má tedy nulovou morální hodnotu). Rozhodně se nedá srovnávat – jsem přesvědčen – s lakem auta či fasádou domu. Zajímavý názor na věc vyjádřil na facebooku senátor Štětina, podle kterého je i pomalování reklamy politických stran druhem násilí… Jako negativní či varovné vnímám i ty hlasy, které mne vyzdvihují do hrdinských výšin a všelijak adorují. Myslím, že je to příznak stavu, kdy společnost hledá nějakého spasitele, někoho, kdo konečně „udělá pořádek,“ vůdce. A to je velmi nebezpečné! V roli spasitelů by se jistě rádi viděla všelijaká individua – ať již Babiš, Okamura, lidé z DS(SS) a další. Co podle Vás reakce společnosti a médií vypovídá o stavu soudobé společnosti? Vypovídá o naštvanosti a frustraci ze současného stavu politiky. I přes mediálně zkreslený obraz reality, zde zřejmě existuje oprávněný důvod k nespokojenosti. Váš protest měl mezi lidmi pozitivní ohlas zřejmě také proto, že překračuje běžně nabízenou formu politické aktivity „kandiduj za politickou stranu - choď k volbám - nebo pouze nadávej v hospodě.“ Myslíte si, že nastal čas, aby lidé v současné situaci hledali nové alternativy uspořádání společnosti nebo formy politického vyjádření? Pokud lidé cítí nespokojenost s jednáním politických stran, prorůstáním byznysu do politiky, korupcí, nespravedlivou distribucí bohatství, rozevíráním mzdových nůžek, zpoplatňováním zdravotnictví a školství, zotročením lidské práce, hnaním se za kdejakým vojenským dobrodružstvím našich „spojenců“ a z dalších jevů, tak by asi měli hledat nějakou alternativu k tomuto stavu. Slovy Slavoje Žižka, žijeme v „noční můře.“ Bylo to, že jste odmítl právníka součástí vašeho pevného a morálního postoje, který jste vůči svému procesu zaujal? Ano. Nemám zrovna pozitivní vztah k právníkům a navíc jsem případ chtěl vést sám a po svém, bez ohledu na možná rizika. Právník by jistě měl snahu mě z toho stůj co stůj vysekat, to ale nebylo mojí prioritou.
Zde bych chtěl ještě dodat, že jsem měl možnost se vězení vyhnout, mohl jsem vykonat obecně prospěšné práce, jeden člověk mi dokonce nabídl vykonání OPP naoko v jím řízené organizaci. Mohl jsem přijmout trest domácího vězení v délce zhruba dvou až čtyř týdnů, přičemž by mi tento trest nijak nebránil třeba v chození do práce. Pro mne byl ale jakýkoliv trest a pokus o moji nápravu už z principu nepřijatelný. Zdůraznit bych rovněž chtěl, že jsem záměrně neoznačil soudkyni za podjatou, ani jsem nevyužil opravné prostředky, tedy možnost odvolat se. U soudu jsem se ke své činnosti vyjádřil, odmítl jsem, že bych udělal něco zlého, za co bych měl být trestán. Poté jsem využil nesoudnosti z principu podjaté soudkyně, která se sama nevyloučila, a přešel jsem do pasivního odporu. Ve výsledku si ODS se svým nestoudným návrhem solidně naběhla na vidle a já se ani nebudu snažit předstírat, že z toho nemám radost. Zcela otevřeně se k použité strategii přiznávám, nevidím na ní nic špatného, je nenásilná a zdá se být i vcelku efektivní. Když systém chce soudit a trestat za projev nesouhlasu, tak prosím. Dělnická strana sociální spravedlnosti se snažila na vaší kauze nahnat politické body. Požádala oficiálně prezidentskou kancelář o milost pro vaší osobu. Co na tuto aktivitu DSSS říkáte? O aktivitě DSSS vím a nemám z ní žádnou radost. Nechci mít cokoliv společného s žádnou partají, tím méně s tou, která pouze šíří nenávist a je ve spojení s neonacisty. Navíc je ta žádost bezpředmětná, já o milost nestojím, ať si ji Václav Klaus nechá pro své korupčnické kamarády. Pro nás byla určitě sympatická vaše odpověď některým opozičním politikům, kteří se snažili (a o jejich pohnutkách nepochybujeme) o angažování ve vaší kauze. Myslíte si, že si opravdu někteří politici vezmou váš vzkaz jako zpětnou vazbu? Snad ano. Vzkaz zní jasně: nedůvěřuji vám, nestojím o vaši pomoc a nechci s vámi mít nic společného. Bylo pro Vás důležité vyjádřit se právě na předvolebních plakátech? Myslíte, že volby a nákladné a masivní kampaně jsou charakteristické pro dnešní podobu demokracie? Vzhledem k tomu, že byla polepena většina autobusů dopravního podniku a já se na ně musel dívat, číst ta rádoby všeřešící hesla, dívat se na smějící se, vysmáté a vysmívající se tváře potentátů, tak jsem jakousi potřebu vyjádřit se cítil. Předvolební kampaně vnímám jako nesmyslně megalomanské a ve výsledku kompletně placené z našich peněz. Vadí mi ale i ostatní reklamy, vnímám neskutečné zohyzdění našeho životního prostoru reklamou všeho druhu. Zaznamenal jste, nebo všiml jste si v minulosti podobných kampaní „úpravy bilboardů" politických stran? Myslíte, že takovéto symbolické akce mají cenu? Zaznamenal, byť alespoň u nás v Olomócu ne v nějakém větším rozsahu. Ano, myslím, že smysl mají, slouží jako ona potřebná zpětná vazba. A kdo ví, možná se v příštích volbách množství „úprav“ zvýší natolik, že si partaje rozmyslí, zda budou i nadále investovat nesmyslné sumy peněz do své prezentace a třeba přestanou zamořovat prostředí svými ksichty. Chodíte nebo nechodíte volit, případně proč? U voleb jsem byl jen párkrát (tedy dvakrát) v životě, naposledy tuším v roce 2002 a tehdy jsem volil KSČM. Od té doby k volbám nechodím, nedůvěřuji stranám a jejich slibům, nezaslouží si můj hlas, protože vnímám čím dál větší rozklad morálních hodnot. Volby mají jediný prokazatelný efekt – legitimizují současný režim. Mám vážné pochybnosti, zda lze volbami něco reálně změnit, kromě podružností. V hromadné neúčasti u voleb ale také nevidím nějaké vysvobození, politici by se sice
nemohli ohánět legitimitou, zároveň se dá ale předpokládat, že sněmovnu by ovládli zástupci stran s pevným voličským jádrem - a z toho by myslím veselo nebylo. Každopádně – nevolit je také volba, obzvlášť, když chybí důvěra. Po vašem činu mnoho lidí jistě napadla otázka, jak byste sám charakterizoval svoje politické názory, případně jaký politický systém by vám vyhovoval? Pokusím se ve své odpovědi vyhnout všelijakým -ismům. Rád bych žil v solidární, sociálně spravedlivé společnosti, bez přehnaně ekonomizujícího pohledu na život, bez zotročení lidské práce, bez hnaní se za neustálým zvyšováním produktivity, zisků, a s tím související stresovou zátěží a buzerací lidí. Představuji se více rovnosti mezi lidmi, spravedlivou distribuci bohatství a harmonické soužití s přírodou. Neviditelná ruka trhu tohle evidentně zajistit neumí. Větší podniky by měly být v nějaké formě společenského vlastnictví. Jsem ale přesvědčen, že k vysněnému stavu je nutné dojít cestou evoluční, nikoliv revolučním běsněním. Nejdůležitější je změna myšlení, pohledu na svět a systém hodnot. A to chce čas. Snad těchto pár myšlenek k přibližné charakteristice mého pohledu postačí. Za váš protest Vás prý udal kolega z práce. Chcete tento jeho krok nějak komentovat, co ho k takovému udání podle Vás vedlo? On jen cítil potřebu chránit svěřený majetek. Já mu nic nezazlívám, už se spolu normálně bavíme. Svým způsobem jsem mu vděčný, on mě totiž nakopl k tomu, abych se k věci postavil čelem. K mému odsouzení totiž nevedlo jeho svědectví, ale mé doznání a vyjádření se k věci, které jsem následně zaslal policii. Na tomto místě bych chtěl také popřít informaci, kterou jsem zaznamenal na internetových diskusích, že kolega je členem ODS. Není a o politiku se vůbec nezajímá. Díky tomu, že jste byl odsouzen k odnětí svobody za svoje postoje Vás mnozí považují za „politického vězně“ demokracie? Vnímáte se tak? Já sám jsem se takto nikdy neoznačil. Jsem jen člověk, který se svobodně a v souladu se svým svědomím vyjádřil, stál si za svým postojem a byl nespravedlivě odsouzen nesoudnou soudkyní. Co vnímáte jako hlavní problém soudního systému v České republice? Neschopnost a neochotu stíhat skutečné zločince, především ty vysoko postavené režimní zločince. A naopak schopnost odsoudit někoho k odnětí svobody prakticky pro nic, dále tupé lpění na liteře zákona, bez ohledu na skutečnost, že trest je bezúčelný, neslouží ani k nápravě (ta v mém případě není myslím třeba), ani k izolaci společensky nebezpečného individua. Je na závěr něco, co byste chtěl k našemu rozhovoru dodat? Děkuji za zajímavé otázky. Zveřejněno: 9 Březen, 2012 - 12:12, Autor: antifa.cz, do dubnového Horáce k zamyšlení poslal Boci.
Parlament č. 287 dne 29.3.2012 Přítomní: Skup, Lúca Boule, Láďa, Jára, Lucka F., Klára, Martin, Iša, Lucka V., Weasy, Péťa máma, Jiřík, Bocman Hodnocení akcí: Zimní expedice - nikdo se nestaral o děti + cesta pro vodu s kanistrem + pěkná chatička - rozdělení velký, rádci, děti + sněhulák, iglů
+ okolí - rozpad vedení (odjezd Libora) - nedalo se nic dělat v hlubokém sněhu + hry od Žužu - nezapojení velkých do programu
Oddílovka - dochvilnost +- dobré hry, ale nesjednocené
+ hra s provázky, značky, slepá bába - nebyli jsme venku
Třídružinová akce + spaní venku + oheň + Járova oslava - útěk Evy a Bělči + jarní hrátky s ledem + zelí pro Klářinu maminku + počasí
+ hledání Borůvky + cesta tam, sestup k potoku + přelízání potoka + hry, chození poslepu + vodotrapka - Rosťa neměl bundu + zpívání
Družiny: Lemoňáci – KPČ (značky), zjištění kdo umí tkaničku, hry venku, vázání ambuláku, divadlo – rekvizity nezaujaly, dřeviny, stavění stanu SmrPo – loučení s Liborem, šifry, seznamení s Martinem, azimut, orientace v mapě, KPČ, divadlo – děti už nebaví Modrodruzi – divadlo, TZM – povídání a příprava, hry na vzájemnou pomoc, KPČ, azimut, topog. Značky Program na příští měsíc: stany a ohně Plán akcí: 5. - 9.4. Velikonoce Mezholezy 12. 4. Oddílovka 16. 4. schůzka k přípravě tábora 18. 4. Dědov (kdo chce s vlastním programem, ne malé děti) 20. - 21. 4. DA (pochod za drakem) SmrPo 21. 4. pochod za drakem (sejít se 15min po oddílovce) 12. 5. Železný tomík Musí se uklidit nepořádek v klubovně. Uklidí děti na družinovkách. Dotace od města – 8 000,Příští parlament: premiér Boci – 24.4. 17:30 v @
Dežo Jarek Nohavica
Dežo má nože
Že je tu nebezpečno
A já panebože
Slova slova slova
Ani tyč
Hlavně neprovokovat
Říkám si Du bist ein Esel Kam jsi to vlezl
Mám bílou kůži Ve tmě zářím
Jdi pryč
Jako lejno na oltáři
Temný kout
Jako zlaťák vprostřed herny
Tohohle města
Proč jsem se nenarodil radši černý
To mě mohlo napadnout Že mě tu někdo ztrestá
Mý vlasy zrezlý
Vole
Mi za ty roky slezly
Tady je minové pole
Mám pleš Dežo se šine
Dežo je borec
Říká mi skine
Sune se jak ledoborec
Kam jdeš
Tup tu du
Temný kout
A já mameluk
Má pleš se leskne
Se pivem namelu
To mě mohlo napadnout
A pak tu jdu
Že mi tu někdo pleskne
Temný kout
Bubu bubu bubu
Milá slečno
Přes tu moji bílou hubu
To mně mohlo napadnout
Jarek nám napsal už celkem přes 60 krátkých popěvků a písní na každý den zařazených do 3 virtuálních alb – Virtuálek. Pokud si chcete poslechnout co vtipného či smutného si myslel o situaci v Lybii, házení vajíček nebo třeba české politice, mrkněte na http://nohavica.cz/cz/diskografie/alba/disk_virtualky3.htm Série koncertů v Praze se Jarkovi velice povedla a těšíme se na další :-))
Kdopak se nám narodil v dubnu? :)) 1.4. nám na Apríla oslavil čtvrtstoletí Skup 4.4. oslavila Kádinka věk dělitelný sedmi a třemi 9.4. slavil Davídek a ve stejný den si můžeme vzpomenout i na Jirku Lébra 10.4. přijímá gratulace Zob 12.4. bude mít doma veselo Ondra Klingr 17.4. oslavují Weasy a Libor 18.4. se těší na dárečky Láďa 20.4. se usmějí na dort Luboš a Radar
OKO Jarda
2421,-
Weasy
1970,-
Pepa
20,-
Bělča
160,-
Honza L.
2470,-
Dan Franěk
1400,-
Lucka V.
1500,-
Lukáš O.
320,-
Štěpán
290,-
Lukáš P.
200,-
Iša
800,-
Lucka Boule
960,-
Láďa
480,-
Macek
480,Lúca Boule tel.: 737 520 161
HORÁC– měsíčník turistického oddílu mládeže 2713 Roháči Kladno. Adresa redakce: Lucka Weasy Malečková, Lucka Veinerová (
[email protected] 723280311,
[email protected] 733119504) Do tohoto čísla svou prací přispěli: Weasy, Pepa, Martin, Boci, Láďa, Honza M. Toto číslo vychází v nákladu 50 výtisků. Internetové stránky oddílu: http://rohaci.ic.cz Internetové stránky Asociace: www.a-tom.cz
