5.ročník 1.čtvrtletí Opakování: Stupnice, intervaly (čisté, velké, malé, zmenšené, zvětšené), akordy T5, S5, D5 a jejich obraty, septakordy a jejich obraty Látka 5.ročníku: Intervaly složené Intervaly přesahující oktávu můžeme brát jako složeninu oktávy a intervalu menšího než oktáva. Tyto intervaly přebírají vlastnosti intervalů přesahujících oktávu. nona – oktáva a sekunda (c1-d2 = v.9) decima – oktáva a tercie (c1-e2 = v.10) undecima – oktáva a kvarta (c1-f2 = č.11) duodecima – oktáva a kvinta (c1-g2 = č.12) tercdecima – oktáva a sexta (c1-a2 = v.13) kvartdecima – oktáva a septima (c1-h2 = v.14) kvintdecima – 2 oktávy (c1-c3 = č.15) Melodické ozdoby Melodické ozdoby nebo také ornamentika je způsob obohacování melodické linie tóny nebo skupinami tónů menších rytmických hodnot. Melodické ozdoby se označují malými notami nebo ustálenými znaky. příraz – nejčastěji sousední vrchní nebo spodní sekunda hlavního tónu, která je nepřízvučná
opora – sousední tón hlavního tónu. Je přízvučná a ubírá polovinu hodnoty tónu hlavnímu.
skupinka – několik tónů, které se hrají velmi rychle před hlavní notou, na které je důraz
trylek – rychlé a pravidelné střídání hlavního tónu s vrchní sekundou
obal – střídání obou sousedních tónů s tónem hlavním
nátryl – rychlé vystřídání hlavního tónu s vrchní sekundou. Důraz je na hlavní notě.
náraz (mordent) – opak nátrylu. Hlavní tón, na kterém je důraz, se vystřídá se spodní sekundou.
Dochází-li u trylku, obalu, nátrylu nebo mordentu k chromatickému posunu ozdobných tónů, značí se změna posuvkou nad nebo pod značkou ozdoby.
Dějiny hudby Pravěk Počátky umění – bez památek hudebních skladeb, zachovány primitivní kostěné píšťaly, chřestítka, štěrchadla apod., první obrazové zprávy z jeskynních kreseb 40 000 – 5 000 př.n.l.
Starověk Umění Blízkého a Středního východu – jednohlasý sloh orientální – Mezopotámie, Egypt, Palestina – skladby se nezachovaly (pokusy o dešifraci některých fragmentů nespolehlivé), dokumenty o hudbě z literatury a různých vyobrazení, nástroje – harfy, píšťaly, bicí nástroje 5 000 – 500 př.n.l. Antika – jednohlasý sloh řecký a římský – zachovány zlomky, fragmenty skladeb, vyobrazení nástrojů častější, kithary, lyry, aulosy 500 př.n.l. – 300 n.l.
Středověk Křesťanská antika – počátky chorálního jednohlasu křesťanského v rámci římské říše – skladby notovány neumatickou notací 4. – 6. stol. Prerománský a románský sloh – gregoriánský chorál – zachován v propriích, misálech a antifonářích 6. – 11. stol. Gotika – a) jednohlasý sloh světský – potulní hudebníci, truvéři, trubadúři, minnesängři, jednohlasá hudba instrumentální 11. – 15. stol.. b) prvé rozvíjení mnohohlasu – ars antiqua a ars nova (Leoninus, Perotinus, Machaut, Landino) 13., 14. stol.
Novověk Renesance – polyfonie – nizozemská škola (Obrecht, Ockeghem, Despres), Lasso, Palestrina, Gabrielliové aj., první rozvoj sólové instrumentální hudby 15. – 16. stol.
Baroko – doprovázená monodie (melodicko harmonický styl) – opera, oratorium, suita, atd., florentská camerata, Monteverdi, Vivaldi, Bach, Händel 17. – 1.pol. 18. stol.
Předklasicismus – základy sonátové formy a klasického orchestru, mannheimská škola, Bendové, Mysliveček 2.pol. 18.stol. Klasicismus – ustálení sonátové formy a klasického orchestru, vyvážení všech složek hudebních, Mozart, Haydn, Beethoven přelom 18. a 19. stol. Romantismus – a) raný – rozvití sonátové formy, programní skladby, Weber, Schubert, Schumann 1.pol. 19. stol. b) novoromantismus – symfonické básně, hudební drama, Liszt, Wagner, národní školy – česká, ruská, finská atd. 2.pol. 19. stol. Hudba přelomu století – a) pozdní romantismus – rozpad romantického hudebního myšlení – Strauss, Mahler b) francouzský impresionismus – Debussy přelom 19. a 20. stol. Umění 20. stol. – a) hlavní proudy moderní hudby, expresionismus – Schönberg, Bartók, aj., neoklasicismus – konstruktivní a civilizační tendence – Stravinskij, Pařížská šestka, čtvrttónová hudba, apod., základy dodekafonie, II.vídeňská škola 1.pol. 20. stol. b) novodobé skladatelské systémy – seriální hudba, konkrétní hudba, elektronická hudba, alestorika, vedle těchto případů tzv. Nové hudby stojí tradičně chápaná moderní hudba – Šostakovič, Prokofjev, Britten, aj. 2.pol. 20. stol.
Pravěk 40 000 – 5 000 př.n.l. Doba počátků umění zůstává stále zahalena. Úlomky jednoduchých hudebních nástrojů, které pocházejí z doby kamenné ale ukazují, že dějiny hudby sahají až k samým základům lidské civilizace. Ruce, řeč, představivost a uvědomělá činnost jsou nutnými předpoklady vzniku umění. Smysl hudby byl čistě praktický, až magický. Člověk si připodobňoval přírodu a zmocňoval se ji ve svých obrazech, totemistických plastikách, kultických tancích a zpěvech. Dokazují to zcela přesvědčivě kresby a kultické sošky člověka mladého paleolitu (50 000 – 10 000 př.n.l., Altamira, Lascaux, Font de Gaume, Les TroisFréres, Willensdorf, Sahara, Sibiř…) Nejstarší hudbu tvoří jednotlivé výkřiky nebo jednotvárné prozpěvování několika tónů provázené rytmickými údery jednoduchých nástrojů. Tato jednoduchá hudba byla spojena s tancem. Památky primitivních nástrojů máme z doby kolem 20 000 př.n.l. a ukazují na velmi malou intervalovou jednoduchost. Nejstarší doba kamenná – PALEOLIT: samovýroba nástrojů – vykopávky, nástroje rostlinného původu, kameny, chřestítka, hliněné bubny, kosti zvířat Mladší doba kamenná - NEOLIT: dechové hudební nástroje rostlinného původu s úzkým tónovým rozsahem, brčály-pampeliška, traviny, hliněné zvonky, šalmaje, xylofony-kosti podle velikosti Doba bronzová – nástroje žesťové – jakýsi žesťový roh, trubky, trouby – obrovské Doba železná – nástroje strunné – lyra - nástroje monochordické – hudební tyč, luk - nástroje polychordické – harfa, lyra
Hudba mimoevropských kultur Hudební znaky: barva, velmi složitý rytmus, melodická stránka-pentatonika a heptatonika. EGYPT Hudba není jen náboženská, ale je i výrazem osobního citu a žádanou zvukovou dekorací a zábavou. Objevuje se nový nástroj – vodní varhany. Dále pak se vyskytují loutny, hoboje, harfy, flétny. Hudbu provozují i ženy. Informace získáváme i z maleb a reliéfů v hrobkách. BABYLÓN Zmínky o hudbě z výtvarných prací. Hudba slouží hlavně k bohoslužbám. Známe dva způsoby zpěvu: antifonální a respondický. Z 8.stol.př.n.l. se dochovala hliněná tabulka – sumerský hymnus. ASYRSKÁ KULTURA Hudba světská – válečná. Nalezeny zachovalé malby, kde jsou vyobrazeny ženy držící nástroje (bubínky, flétny).
ŽIDOVSKÁ KULTURA Hudba byla nejen bohoslužebná, ale i taneční (trubky, harfy, cimbály, bubny). Národním nástrojem je šofar. Hudba přináší čtvrttónovou intonaci a deklamační rytmus. Největší rozkvět za panování Davida a Šalamouna (10.stol.př.n.l.). ČÍNA Rozkvět hudební teorie. Známe i dvanáctitónovou řadu, později se mnohem více rozšířila pětistupňová oktáva - pentatonika. Počátek kvintového kruhu, tónová řada v půltónovém rozsahu, zvonkohra. Nástroje jsou kamenné – kamenné desky, které mají různé ladění. Typické jsou i nástroje strunné drnkací s velkým počtem strun. Dechové nástroje – flétna, šalmaj, okarína z pálené hlíny. JAPONSKO Velká příbuznost s Čínou. Hudba se uplatňuje v divadle, v doprovodu dramatu – zpěvák začíná o něco dříve než doprovod. Také nástroje mají smíšený původ – flétny, bicí nástroje a vícestrunné nástroje drnkací. INDIE Hudba silně pod vlivem náboženství – váže se na náboženské obřady. Nástroje – flétna, buben, zvonky, vina. Existují písemné záznamy – Védy – zájem o dějiny a výskyt hudby. Setkáváme se se solmizací. Rytmus je určován rázy (120). Indická stupnice má 22 stupňů. Nástroje: tabla, sitar, bambusové flétny, na které se foukalo nosem, murali, různé druhy pozounů, trubek, bicích nástrojů a gongů. ARABSKÁ KULTURA Arabská stupnice má 24 stupňů. Rozvíjí se hudební teorie
Vzorový test 1) Vytvoř intervaly: př. m.3-D, m.7-G, zv.4-F…………… 2) Vytvoř intervaly složené 3) Vytvoř akordy T5 a obraty, S5 a obraty, D5 a obraty v určených stupnicích, septakordy 4) Melodické ozdoby 5) Pravěké umění 6) Hudba mimoevropských kultur
Test se píše ve čtvrtek 7.11.2013. Ti žáci, kteří se nemohou tohoto psaní zúčastnit si v době od 21.10. do 1.11. domluví osobně termín napsání. Všechny práce budou napsány nejpozději do 15.11.2013. Termín a potřebné informace je možné si domluvit osobně v kanceláři ZUŠ, na tel.č. 604 338 870 či na e-mailové adrese:
[email protected].
Doporučená literatura: Luděk Zenkl – ABC hudební nauky
