5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ)

Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity © Aleš Drobník

strana 1

5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ) Poměrná čísla (poměrné ukazatele) dělíme dle jejich vzniku na: 1. Poměrná čísla intenzity (hustoty). 2. Poměrná čísla srovnávací = indexy, a to: a) při srovnání věcném, b) při srovnání místném, c) při srovnání časovém. 3. Poměrná čísla složení (struktury). 4. Poměrná ukazatele splnění plánu. Poznámka k zaokrouhlování: 

V ekonomické praxi obvykle poměrná čísla srovnávací, složení a splnění plánu, která jdou vyjádřit i v procentech, zaokrouhlujeme na desetiny procent (nebo na setiny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost.



Pak poměrné číslo (bez procent) má přesnost na stejný počet platných číslic, tzn. na tisíciny (nebo na desetitisíciny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost.



Vyšší přesnost poměrného čísla bývá zbytečná a ztrácí se přehlednost.

Nyní si jednotlivé druhy poměrných čísel rozebereme podrobněji.

5.2.1 POMĚRNÁ ČÍSLA INTENZITY (HUSTOTY) Poměrná čísla intenzity (hustoty): 

Získáme vhodným podílem 2 veličin různorodých.



Výsledek srovnání se zpravidla vyjadřuje jako poměrné číslo



Nutné uvádět jednotky čitatele i jmenovatele!



Patří sem veličiny intenzivní užívané v ekonomice (zopakujte si podkapitolu „Veličiny intenzivní“ v kapitole „Veličiny užívané v ekonomice a statistice“) a poměrové ukazatele užívané v ekonomice


Uvedeme si příklady poměrných čísel intenzity (hustoty). A) Pracnost výroby na 1 ks (nebo 1000 ks aj.)

Příklad 5.2.1: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Řešení:

Upravíme: Pracnost = 5 h/100 ks = 0,05 hod/ks = 0,05.60 min/ks = 3 min/ks Odpověď (slovní popis): Pracnost výroby polotovarů je 3 minuty na jeden kus. B) Výkon pracovníka za 1 hodinu (nebo 1 směnu)

Příklad 5.2.2: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Řešení:

Odpověď (slovní popis): Výkon dělníka je 20 ks polotovarů za hodinu práce.

strana 2


strana 3

C) Produkce na jednotku plochy, tj. výnos (t/ha, q/ha, q/a, kg/a)

výnos 

hmotnost sklizně o norm. vlhkosti a čistotě plocha pole

Příklad 5.2.3: ZOD Předmíř v roce 2012 oselo pšenicí plochu 400 ha a sklidilo 2 800 t pšenice. Jaký měl výnos v tunách na hektar, metrických centech na hektar, v metrických centech na ar či kilogramech na ar? Řešení: výnos 

2 800 t 70 q  7 t / ha  70 q / ha   0,7 q / a  70 kg / a 400 ha 100 a

Odpověď (slovní popis): Zemědělsko-obchodní družstvo dosáhlo v roce 2012 výnosu pšenice 7 t/ha, neboli výnos je 70 kg/a. Neboli z plochy 10 m  10 m se sklidí průměrně 70 kg pšenice. D) Produkce mléka na dojnici, tj. dojivost (l/den a ks, hl/rok.ks)

dojivost 

produkce mléka v litrech za den (nebo hl za rok ) počet dojnic

Příklad 5.2.4: ZOD Předmíř mělo ve středisku kravín ke dni 1. 7. 2012 stav 100 ks dojnic. Tento den dojnice nadojily 1 400 l mléka. Jaká byla denní dojivost?

dojivost 

1 400 l / den 14l.365 5110l 51,1hl  14 l / den.ks    100 ks 365dní .ks rok.ks rok.ks

Odpověď (slovní popis): Průměrná denní dojivost je 14 l/den a kus, což odpovídá roční dojivosti 5 110 l/rok a kus. tj. 51,1 hl/rok.ks. Při průměrném ročním stavu 100 ks dojnic nadojí za rok okolo 5110 hl mléka. E) Produktivita práce v naturálních jednotkách

produktivita práce 

ekonomický výstup (vyrobené výrobky) ekonomický vstup (hodiny lidské práce)

Tímto ukazatelem zjistíme např. kolik výrobků (litrů mléka, ks vajec, kg pšenice, ks šroubů) se vytvoří za jednu hodinu lidské práce.


strana 4

Poznámka: Konkurence tlačí výrobce, aby na každou vloženou hodinu lidské práce vyrobili co nejvíce výrobků. Toho lze docílit automatizací výroby a výkonnějšími stroji. Přehnaná snaha o vysokou produktivitu ale může vést k nižší kvalitě výrobků. V živočišné výrobě to směřuje k velkochovům zvířat, kdy ošetřovatel se zvířaty přijde do styku v minimální míře, zvířata jsou namačkaná v uzavřených prostorech s důsledkem na jejich psychický stav a nižší užitkovost. Ne nadarmo se říká, že domácí vejce či mléko je lepší než vyprodukované velkochovem.

F) Náklady na jednotku produkce

náklady na jednotku produkce 

náklady na výrobu v Kč výroba v natur . jednotkách

Tímto ukazatelem zjistíme, za kolik korun vyrobíme litr mléka, kilogram vepřového masa, tunu pšenice apod. Příklad 5.2.5: ZOD Předmíř dosáhlo ve středisku kravín za rok 2012 těchto ukazatelů: Souhrnné náklady 3 500 000 Kč (včetně poměrní části správních nákladů celého družstva). Dosáhli produkce 500 000 l mléka. Odpracované hodiny na provozu činily 7 000 h. a) Jaké jsou náklady na jednotku produkce neboli náklady na výrobu 1 litru mléka? b) Jaká je produktivita práce v naturálních jednotkách, neboli kolik litrů mléka se vyrobí na hodinu vložené lidské práce? Řešení: náklady na jedn. produkce 

3 500 000 Kč 7 Kč   7 Kč / l 500 000 l mléka 1l

Odpověď (slovní popis): V roce 2012 ZOD vyrobí litr mléka za průměrné náklady 7 Kč.

produktivita práce 

500 000 l mléka 71,4 l   71,4 l / h 7 000 h práce 1h

Odpověď (slovní popis): V ZOD je vyrobí na jednu hodinu lidské práce 71,4 l mléka. Poznámka: Výše uvedená poměrná čísla intenzity jsou ekonomické ukazatele, jež se spolu s mnoha jinými užívají v praxi při ekonomických kalkulacích i v běžném životě: Farmář či ZD volí nebo se v tržním prostředí ustálí taková optimální velikost farmy, aby náklady na jednotku produkce byly minimální. Např. zkušenosti i rozbor ukazuje: 

V příznivých klimatických podmínkách ČR je optimální menší farma se 100 ks skotu.

Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity © Aleš Drobník 

strana 5

Na vrchovině je optimální větší farma se 700 ks skotu.

Rentability jsou nepovinné: Z ekonomiky známe další poměrné ukazatele:

G) Rentabilita nákladů RN 

zisk náklady

H) Rentabilita tržeb RT 

zisk tržby

I) Rentabilita výnosů RV 

zisk výnosy

Příklad 5.2.6: Firma DURA Blatná měla za rok 2012 přibližné výnosy 4 miliardy Kč, náklady 3 miliardy Kč. Jaká je rentabilita nákladů a rentabilita výnosů? Řešení: Zisk (hrubý) je tedy výnosy – náklady = 1 miliarda Kč. Rentabilita nákladů: RN 

1 mld . Kč 0,3 Kč zisku 30 haléřů zisku   3 mld . Kč 1 Kč nákladů 1 Kč nákladů

Odpověď (slovní popis): Firma DURA Blatná dosáhla této rentability nákladů: Na 1 Kč nákladů má zisk 0,3 Kč, neboli 30 haléřů. Rentabilita výnosů: RT 

1 mld . Kč 0,25 Kč zisku 25 haléřů zisku   4 mld . Kč 1 Kč výnosů 1 Kč výnosů

Odpověď (slovní popis): Firma DURA Blatná dosáhla této rentability výnosů: Na 1 Kč výnosů má zisk 0,25 Kč, neboli 25 haléřů. O dalším druhu poměrných čísel, poměrných číslech srovnávacích neboli indexech si povíme v následující kapitole.


OPAKOVACÍ OTÁZKY 1. Jaké známe druhy poměrných čísel? 2. Jak vznikají poměrná čísla intenzity? Uvedeme příklady. 3. Jak se počítá pracnost a jak výkon? 4. Jak se počítá hektarový výnos? 5. Jak se počítá dojivost? 6. Jak se počítají náklady na jednotku produkce? Jaký mají význam v ekonomice?

strana 6

5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ)

Recommend Documents