4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL

4.

Způsoby získávání technologických informací z vozidel.

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL... Mnoho renomovaných výrobců se zaměřuje na lepší využití silničních vozidel a zapojení

informačních

technologií

do

řízení

provozu.

Jednou

z nich

je komunikační rozhraní, které propojuje stávající datovou základnu silničního vozidla s kancelářskými systémy řízení vozidlového parku. Dopravce je tak schopen využít určitou část palubních dat, jako jsou například údaje o okamžité a průměrné spotřebě paliva, rychlostí motorového silničního vozidla, provozních teplotách, tlacích…, pro maximální využití potenciálu silničních vozidel. Uvedené parametry představují část dat, které si mezi sebou jednotlivé prvky elektronického řídícího systému silničního vozidla (EDC, převodné ústrojí, ABS…) vyměňují prostřednictvím datových směrnic. K tomu, aby mohly být využity i vně silničního vozidla, musí existovat rozhraní, které příslušná data umožňuje načíst. To pak provádí jejich sběr a převádí je do jednotného formátu daného standardizovaným protokolem. Vlastní přenos je častokrát pouze jednosměrný, to znamená probíhá pouze směrem ven ze silničního vozidla a součástí rozhranní je také technické vybavení počítače s programovou bránou tzv. „firewall“, chránící motorovou řídící jednotku před nežádoucími zásahy zvenčí. Další využití výstupních údajů již závisí na konkrétních požadavcích provozovatele vozidlového parku. Dnešní nákladní automobily jsou „nabity“ elektronikou. Směr je zaměřen na palubní komunikační systém, založený na bázi osobního počítače. Nosným prvkem celého systému je napojení silničního vozidla na celosvětovou síť internet bezdrátově prostřednictvím sítě GSM nebo satelitního přenosu, což otvírá obrovský potenciál dosud nevyužitých možností. Odmítá se tím dosavadní status řidiče jako osoby, jejímž úkolem je v pořádku dopravit náklad z místa „A“ do místa „B“. Dává mu do rukou účinný nástroj k tomu, aby mohl využít klíčového postavení, které v přepravním systému

zaujímá – propojení mezi zákazníkem

a přepravcem na jedné straně a mezi přepravcem a výrobcem na straně druhé.

Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel.

39

4.


Snímače prostředí

Kontrola prostoru kolem vozidla

Radar pro zjišťování odstupu vozidel Zařízení pro usnadnění jízdy vzad

Elektronické řízení poháněcí soustavy Elektronické řízení podvozku Elektronický brzdový systém Údržbový a diagnostický systém Řízení automobilového parku

Kontrola a řízení tlaku v kolech

Navigační systém Radar pro zjišťování odstupu vozidel

Doplňkové zařízení k řízení zadní nápravy

Obrázek 4.1. Aplikace inteligentních systému uvnitř motorového vozidla.


40

4.


4.1. PŘENOS INFORMACÍ ZE SILNIČNÍCH VOZIDEL… Bezdrátové průběžné datové spojení mají pro FMS zásadní význam. Pro zlepšení ekonomiky provozu silničních vozidel se pro komunikaci s pohyblivými jednotkami, například pro nás jsou to silniční motorová vozidla, a řídícím stanovištěm (dispečinkem), nabízejí v zásadě dvě možnosti přenosu datových informací: pomocí satelitního přenosu, pomocí přenosu signálu sítí GSM.

4.1.1. SATELITNÍ SYSTÉM… Pomocí satelitních systémů určených pro systémy řízení silniční nákladní dopravy se přenášejí pouze data, nikoliv hlas. Jde o systémy založené na předávání údajů, které projdou u příjemce dalším zpracováním pomocí výpočetní techniky. Pro zprostředkování signálu je potřeba provoz jednoho nebo více satelitů pracujících na oběžné dráze okolo země. Vzhledem k tomu, že v podmínkách České republiky se silniční nákladní doprava uskutečňuje převážně na území Evropy, případně Blízkého východu stačí na pokrytí jeden satelit. Například satelit EUTELTRACS pokrývá území celé Evropy, severní Afriky, Blízkého východu i značné oblasti za Uralem. Informace jsou přenášeny satelitním systémem a satelity tedy nejsou využívány pouze ke zjišťování vlastní pozice silničního vozidla (vysvětlení v kapitole 4.2.1. Systém GPS). Satelitní systémy poskytují velkou proměnlivost přenášených informací , systém lze konfigurovat podle požadavků zákazníka, lze jej poměrně snadno provázat s informačními systémy dopravce.

CHARAKTERISTIKA PŘENOSU DAT… Data jsou přenášena z řídícího systému dispečinku přepravce přes pozemní vysílací zařízení na satelit, odkud jsou následně přenesena na vlastní silniční vozidlo. Na obdobném principu pracuje i přenos opačným směrem. Data posílána z jednotlivých silničních vozidel mohou být z pozemního vysílacího zařízení odeslána i na více dispečinků. Lze tedy předem definovat, které druhy zpráv


41

4.


mohou být přeneseny pouze na centrální dispečink a které i na jiné. Data mohou být přenášena různými systémy pro přenos dat. Provozní náklady se skládají z paušálního poplatku (který zahrnuje mimo jiné pravidelné sledování pozice silničního vozidla a dále určitý objem zpráv a znaků odesílaných ze silničního vozidla) a z poplatku za počet přenesených zpráv a přenesených znaků. Vybavení silničního vozidla: centrální jednotka, anténa, klávesnice, obrazovka (displej), dodatečná zařízení (např. sledování teploty v chladírenských nástavbách). Informace o pozici silničního vozidla je možno vysílat automaticky, tedy bez možnosti ovlivnění řidiče, v předem stanovených časových intervalech. Jejich odesílání lze spojit s jinými událostmi (příjem nebo vyslání jakékoliv zprávy). Přenášené zprávy mohou obsahovat až 1900 znaků. Dispečer získává automaticky potvrzení, zda, kdy a kde zprávu silniční vozidlo přijalo, případně kdy si jí řidič přečetl. Kvalita přenosu informací je nezávislá na dané lokalitě. Obousměrný přístup k vybraným silničním vozidlům a informacím lze realizovat z více dispečinků současně.

4.1.2. SYSTÉM GSM… Systém GSM byly primárně vyvinuty pro přenos hlasu. Vedle hlasových zpráv lze přenášet i textové informace a data pomocí SMS. Systém GPRS je rozšíření systému GSM, který umožňuje přenos datových paketů rádiovým rozhraním systému GSM.

CHARAKTERISTIKA PŘENOSU DAT… Z dispečinku je odeslán požadavek na pozemní vysílací stanici BTS, odkud je přenesen k operátorovi sítě GSM, který zprávu poté předá na silniční vozidlo. Pokud se silniční vozidlo nachází na území cizího státu, tak je z dispečinku odeslán požadavek na BTS, odkud je přenesen k operátorovi sítě GSM, který je


42

4.


poté podstoupí operátorovi na území toho státu, kde se právě silniční vozidlo nachází (musí mít s ním uzavřenou smlouvu o roamingu) a poté mu předá zprávu přes svou BTS na silniční vozidlo. Délka jedné SMS zprávy je omezena na 160 znaků. Ceny za odeslání jedné SMS zprávy se podstatně liší mezi jednotlivými zeměmi a operátory. Charakteristika přenosu SMS zpráv umožňuje pouze spojení bod – bod (obousměrný přístup), to znamená silniční vozidlo a dispečink. Tuto vlastnost systému GSM lze obejít dvěmi způsoby: rozesílání SMS zpráv na více adres (každá takto poslaná zpráva je zvlášť tarifována), rozesílání

zainteresovaným

účastníkům

z centrálního

dispečinku

(vyžadováno dodatečné programové vybavení). SMS zprávy přicházející do dispečinku lze zpracovávat výpočetní technikou různými výpočetními programy umožňující následné zpracování informací a jejich vyhodnocování (trasa silničního vozidla, diety, náklady, kniha jízd…). Sledování polohy vozidla je možné i v neprůběžném systému „off – line“. Polohy zjištěné pomocí systému GPS se zapisují do paměťové jednotky umístěné v silničním vozidle. Tato jednotka je pak vyjmuta po příjezdu na základnu a data v ní uchovaná jsou následně vyhodnocena a pomocí programu ve výpočetní technice lze vyhotovit knihu jízd, spotřebu pohonných hmot…. Při použití tohoto systému odpadá nutnost platit poplatky za přenos zpráv síti GSM. Vybavení silničního vozidla: řídící jednotka (detekce některých událostí), anténa + modem, terminál na komunikaci s řidičem.

4.1.3. CHARAKTERISTIKA PŘENOSU DAT – SYSTÉMY… Pro satelitní přenos i pro přenos GSM lze přenos dat charakterizovat: lze přenášet několik datových formátů, datum lze přiřadit různé priority podle důležitosti, automatické potvrzení příjmu zprávy.


43

4.


Řidič může pomocí předdefinovaných zpráv „Makro“ předávat dispečinku několik druhů údajů, kterých lze definovat více než 100. „Makro“ je šablona, ve které řidič nebo dispečer vyplňují pouze předdefinované položky: příjezd na nakládku – vykládku, připojení – odpojení přípojného vozidla, ukončení nakládky – vykládky, údaje o silničním vozidle, údaje o povaze nákladu, mnoho dalších. Dispečer může mít přehled o různých provozních charakteristikách vozidla: místo vyclení, objem a hmotnost zboží, spotřeba pohonných hmot, tankování pohonných hmot, teplota vzduchu v chladírenských nástavbách, stavu oleje a maziv, dodržování stanovených bezpečnostních přestávek viz. AETR…. Sledování silničních vozidel může rovněž sloužit jako účinný nástroj kontroly řidičů, dispečer může mít dotazy typu: proč tak dlouho stojíte, proč se silniční vozidlo odchýlilo od určené trasy, kdy budete na stanoveném místě…. Dále se může řidiči silničního vozidla předávat nové pokyny: změna místa nakládky, novou nakládku v …, změna doby nakládky – vykládky, naše silniční vozidlo v … potřebuje pomoc, Všechny tyto zprávy a mnoho jiných lze samozřejmě s pomocí výpočetní techniky archivovat a následně pak vyhodnotit a případně posoudit možnosti trvalých změn vedoucích ke zlepšení provozu vozidlového parku.


44

4.


Velkou výhodou těchto systémů je možnost nevázat se na pevný dispečink. Přenos dat je pomocí sítě možný i na místa mimo dispečink.

4.1.4. SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ PŘENOSU DAT… PŘENOS POMOCÍ SATELITNÍHO SYSTÉM… Klady přenosu pomocí satelitního systému: nepřetržitý provoz, možnost provázání s informačním systémem dopravce, pokrytí velkého území bez „hluchých“ míst, obousměrný přenos dat (silniční vozidlo dispečink a naopak), pravidelné automatické sledování polohy, vysoká spolehlivost a rychlost přenosu dat, možnost přenosu dispečer – skupina silničních vozidel, možnost posílání zpráv jako libovolný text nebo typu „Makro“. Zápory přenosu pomocí satelitního systému: velké pořizovací náklady na vybavení silničního vozidla, nutnost specializovaného programového vybavení dispečinku, specializované vstupní zařízení v každém silničním vozidle, omezený počet poskytovatelů služeb, paušální platby za přenos informací.

PŘENOS POMOCÍ SYSTÉMU GSM… Klady přenosu pomocí systému GSM: nízké pořizovací náklady, obousměrný přenos dat, možnost přenosu hlasu, textu i dat z jednoho zařízení (mobilní jednotky), přenos dat pomocí vytvořených šablon – „Makro“, jednoduché technické vybavení v silničním vozidle.


45

4.


Zápory přenosu pomocí systému GSM: kvalita pokrytí signálem závisí na místních podmínkách, omezení velikosti SMS zprávy (160 znaků), problém roamingu – smlouvy, ceny, cena za přenos SMS zprávy závisí na místě a době odeslání.


46

4.


4.2. NAVIGAČNÍ PŘÍSTROJE V AUTOMOBILU… Donedávna byla navigace výsadou pro osobní automobily. Pro nákladní automobily, tahače a speciální automobily se zdála být příliš nákladná a málo využitelná, protože se jezdí při dálkových jízdách převážně stejné cíle trasy. V současné době je však situace jiná. Přetlak nabídky na dopravním trhu nutí dopravce ke snížení nákladů a zvýšení využití vozidlového parku. Dopravci musí být podstatně pružnější, operativnější a musí být schopni předávat zákazníkovi dostatek informací o stavu a poloze jeho zakázky.

4.2.1. SYSTÉM GPS… GPS – Global Positioning Systém, systém pro určení přesné polohy a času. Radionavigační systém pro vojenské i civilní použití, který je provozován vzdušnými silami USA. K určení polohy využívají dálkoměrnou metodu, která měří přesnou vzdálenost mezi přijímačem a zdrojem navigačního signálu. GPS je v současné době jediný, pomocí kterého můžeme určit svou polohu kdekoliv na Zemi i ve vzduchu denně po celý rok, a to bez ohledu na povětrnostní podmínky. Dne 1. května 2000 po zrušení umělé chyby (obavy zneužití proti USA) stoupla přesnost zaměření polohy pro běžné uživatele z asi 100 m na cca 10 m. Je to jediný systém pro určování polohy, který je oficiálně zaveden pro leteckou dopravu a pomocí smlouvy (s vládou USA) je zaručeno, že při vojenském konfliktu nebude tento systém vypínán či jinak omezován v provozu. Soustava GPS se skládá ze tří základních částí: soustava satelitů, pozemní řídící stanoviště, koncová zařízení a uživatelé.

SOUSTAVA SATELITŮ… Soustavu satelitů tvoří celkem 24 satelitů + 3 satelity záložní, které obíhají po šesti kruhových orbitálních drahách ve výšce 20 231 m, tak že v každé dráze jsou 4 satelity. Tím je zabezpečeno pokrytí celé země 24 h. Jejich rozložení


47

4.


je takové, že zabezpečují v každém okamžiku a kdekoliv příjem signálu minimálně ze čtyř satelitů. V ČR je to podle místa a doby 6 až 11 satelitů. Navigační

signály

satelitů

se

vysílají

na

kmitočteh

1 575,42

MHz

a 1 227,60 MHz. Do vysílaného signálu se vkládají informace o čase, parametry dráhy satelitu a korekční konstanty pro minimalizaci chyb systému. Předpokládaná životnost každého satelitu je 7,5 let.

POZEMNÍ ŘÍDÍCÍ STANOVIŠTĚ… Celý systém GPS je řízen pěti pozemními stanovišti + hlavní řídící stanoviště, rozmístěnými po celém světě. Hlavní řídící stanice je v Colorado Springs a další stanoviště jsou tyto: Kwajalein, Diego Garcia, Ascensinon, Cape Canaveral, Hawai. Při každém průletu satelitů nad těmito stanicemi jsou vyhodnocovány parametry jejich drah a vypočteny korekce, které jsou vysílány zpět na dané satelity a odtud do přijímače, kde dojde k aktualizaci uložených dat o satelitech.

KONCOVÁ ZAŘÍZENÍ A UŽIVATELÉ… Koncovými zařízeními systému GPS jsou navigační přístroje, jedná se o pasivní přijímače, schopné přijímat a dekódovat příslušné signály. Navigační přístroj měří čas, který potřebuje signál z každého (viditelného) satelitu k překonání vzdálenosti a ze získaných informací vypočte vlastní polohu systému.

4.2.2. DALŠÍ SYSTÉMY SATELITNÍHO NAVÁDĚNÍ… Všichni uživatelé satelitního navádění jsou odkázání na GPS, neboť ruský vojenský systém GLONASS nemá takovou podporu civilních uživatelů, kteří vyvíjí a aplikují poziční systémy. Vede je k tomu to, že provoz tohoto systému není ekonomicky ošetřen (provoz a údržba systému), ale i to, že nejsou dány


48

4.


k dispozici údaje o dalším vývoji systému a jeho životnosti. V Evropě bylo několik projektů, které se snažili kombinovat oba systémy GPS + GLONASS, ani ne tak proto, že je nutné dále vylepšovat jejich přesnost, ale spíše proto, že se snižuje závislost na jednom nebo druhém systému. Evropské země se rozhodly jít cestou vytvoření vlastního civilního satelitního systému v rámci programu GALILEO.

GALILEO… Evropský satelitní radionavigační systém. Byl spuštěn na popud Evropské komise a vyvinut ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou – ESA. Koncesní období systému pokrývá zaváděcí fázi (plánovanou od roku 2006 do roku 2007) a provozní fázi (od roku 2008), ale reálný termín provozu je podle mého názoru až kolem roku 2010. Systém je vyvíjen v návaznosti na požadavky civilního sektoru. Tím je zajištěno, že při mimořádných událostech (vojenské konflikty, politická krize) nebude systém pro civilní použití odpojen, jako je tomu u GPS nebo GLONASS. Na jedné straně bude systém GALILEO určen pro celosvětové použití a bude nezávislý na systému GPS. Na druhé straně nebude instalován jako konkurenční systém vůči GPS a oba systémy se mohou doplňovat.

Obrázek 4.2. Koncept Evropského navigačního systému GALILEO.


49

4.


Pro GALILEO bude na oběžné dráze k dispozici 27 satelitů + 3 záložní satelity. Značným přínosem evropského systému je zlepšení satelitní navigace ve srovnání se systémem GPS. Tento navigační systém povede také k vývoji nové generace univerzálních služeb v takových sektorech, jako je doprava, telekomunikace, zemědělství a rybolov. Díky doplnění systému GALILEO se stávajícími systémy (GPS, GLONASS) vzroste spolehlivost a dostupnost navigačních a polohovacích systémů na celém světě.

4.2.3. RDS – TMC… Základní metodou pro přenos dopravních informací, která je aplikována v řadě evropských zemí, je přenos pomocí RDS – TMC (rozhlasové vysílání s přenosem digitálních dopravních informací), umožňuje řidiči přijímat aktuální dopravní informace (o kongescích, jízdních podmínkách…). Informace o dopravní situaci jsou šířeny jako kódované bloky dat paralelně s normálním rozhlasovým programem prostřednictvím příslušné vysílací frekvence. Dekódované jsou teprve v přijímacím zařízení tedy autorádiu vybaveném systémem RDS – TMC. Dekodér umožní aktuální zprávy zveřejnit buď na displeji autorádia nebo prostřednictvím hlasového syntetizátoru v mluvené řeči. Tyto dopravní informace se neustále cyklicky opakují, proto řidič při začátku své jízdy dostane zprávu o aktuální dopravní situaci a dále bude informován pouze o nově příchozích dopravních situacích. TMC – přijímač omezuje poskytování informací pouze na zprávy v okruhu nejvýš 100 km od místa, kde se nachází. Z tohoto důvodu musí TMC – přijímač vědět, kde se nachází. To se děje prostřednictvím autorádia RDS, které trvale porovnává slyšitelnost jednotlivých vysílačů systému. Jakmile přijímaný signál zeslábne, že neumožňuje nerušený příjem, přeladí se automaticky na silnější vysílač. To umožňuje nejen poslech nejvýhodnější rozhlasového vysílání, ale také určení vlastní pozice. V ČR je tento systém ve stádiu zkoušení a ověřování. Na ověřování systému se podílí Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Fakulta dopravní ČVUT a Škoda Auto a.s. Český rozhlas 1 – Radiožurnál vyzkoušel na začátku roku 2005 možnosti dynamické navigace přímo v terénu.


50

4.


Výhody systému RDS – TMC: stálá aktuálnost a okamžitý přístup k informacím, jazyková nezávislost (vysílání vždy v jazyce řidiče nezávisle na jazyku projížděné země), umožňuje přenos většího množství dopravních informací, možnost „filtrování“ nepotřebných informací – zatím jen geograficky, v budoucnu i podle zájmových oblastí (informace o parkování…).

Obrázek 4.3. RDS – TMC dopravní zpráva – dopravní kongesce na silnici s návrhem objízdné trasy v textové nebo grafické formě (záleží na typu navigačního zobrazení v automobilu).

4.2.4. PROFESIONÁLNÍ NAVIGAČNÍ SYSTÉMY… Pro navigační systémy je typické, že nemají kvalitní hlasový výstup a přesnost polohy silničního vozidla je závislá pouze na přijímači GPS, která zejména v husté městské zástavbě může být limitující. Uvedené nevýhody eliminují profesionální navigační systémy. Důležitá pro jeho praktické využití je jeho přesnost a dostupnost (omezení příjmu GPS satelitů v městské zástavbě, v lese a horských údolích). Uvedené omezení mají negativní vliv na přesnost a spojitost získávaných poloh. Proto soudobé silniční vozidla mají další přídavné zdroje signálů. Navigační výpočetní technika zpracovává nejen údaje z GPS, ale také z gyroskopu, který zabezpečuje výpočet polohy i v případě výpadku signálu GPS (silniční tunel…), dále pak pulzy z převodovky a signalizace zařazení rychlostního stupně vzad v převodovce.


51

4.


Gyroskop je setrvačníkové zařízení, které navigační výpočetní technice dodává o změně směru pohybu silničního vozidla. Impulsy z převodovky zase umožňují navigační výpočetní technice získávat údaje o ujeté vzdálenosti silničního vozidla. Z gyroskopu a převodovky získáme úplný vektor pohybu, který vztažený ke známé poloze silničního vozidla umožňuje vypočítávat souřadnice silničního vozidla i bez poloh z přijímače GPS. K tomu, aby výpočet byl korektní, je třeba rozlišit, zda silniční vozidlo se pohybuje vpřed nebo jízdu vzad. Přesnost polohy tohoto navigačního systému je pod hranici 5 m. Navíc je tato poloha porovnávána s údaji na datovém CD a je upravována, tak aby bylo silniční vozidlo zobrazeno stále na pozemní komunikaci. Je stanoveno pásmo podél pozemní komunikace, ve kterém se poloha silničního vozidla interpoluje. Jestliže vyjede silniční vozidlo mimo pozemní komunikaci, tak navigační výpočetní technika reaguje se zpožděním právě díky uvedené opravě. Zde je proto velmi důležité mít kvalitní a dostatečně podrobné mapové podklady. Dalším znakem profesionálních navigací je integrace navigačního přístroje do audiovizuálních systémů silničního vozidla. Výhody profesionálních navigačních systémů patří: možnost infračerveného dálkového ovládání, plně automatické dynamické navádění na trase pomocí RDS – TMC, za vhodného zdroje signálu, možnost zobrazení přídavných informací pomocí symbolů (restaurace, stanice pohonných hmot…), volba trasy (rychlá, krátká, s vyloučením dálnic, trajektů nebo placených silnic), blokování určitých úseků pozemních komunikací (dopravní problémy…), paměť cílů s abecedním tříděním nebo tříděním podle vlastních priorit, možnost rozšíření o další komponenty (dálkové ovládání, připojení videopřehrávače…).

DYNAMICKÁ NAVIGACE… Dynamická navigace je jedním z nastupujících trendů inteligentních dopravních služeb. Je to spojení navigačního systému s informačním systémem RDS – TMC.


52

4.


Spojením profesionálních navigačních systému s RDS – TMC vznikne neocenitelný pomocník při jízdě silničním vozidlem. Princip činnosti tohoto systému je takový, že dynamická navigace je zabudována v automobilu umožňující přijímat aktuální dopravní informace. Nejdříve je naplánována a do navigačního přístroje zadán cílový bod cesty. Navigační přístroj dále spočítá přesnou trasu, kterou sleduje po celou dobu jízdy. Pokud dojde během jízdy informace o dopravní komplikaci (pomocí RDS – TMC) vztahující se k dané trase, tak je trasa automaticky přesměrována přes jiná místa. Popsaný princip se může několikrát opakovat.

Obrázek 4.4. Činnosti dynamické navigace (původní trasa s automatickým přesměrováním trasy).

ELEKTRONICKÉ MAPOVÉ PODKLADY… Elektronické mapové podklady jsou nezbytné pro funkčnost profesionálních navigačních systémů. Rozvoj využití těchto systémů v ČR donedávna bránila nepřítomnost CD s mapovými údaji a daty, které jsou pro ni nezbytná. Zásluhou Škoda Auto a.s. se podařilo vytvořit datové mapové podklady ČR. Datové CD obsahuje již i silnice 2. a 3. třídy a veškerá bývalá okresní města s ulicemi. Dále se výrazně rozšířily body zájmu, které obsahují polohy užitečných míst (restaurace, hotely, nemocnice, stanice pohonných hmot, pošty, parkovací místa, nákupní centra…). Profesionální navigační systémy lze rozdělit podle zobrazení: povelové navigační systémy, grafické navigační systémy.


53

4.


POVELOVÉ NAVIGAČNÍ SYSTÉMY… Typickým představitelem povelového navigačního systému je navigace v autorádiu automobilu. Na jeho displeji se zobrazují povelové šipky, případně jednoduché znázornění křižovatek a okružních křižovatek spolu s názvy ulic, označením pozemních komunikací a údaje o zbývající vzdálenosti.

Obrázek 4.5. Povelový princip navigace v autorádiu s podporou RDS – TMC.

Obrázek 4.6. Ukázky povelových signálů pro panelový navigační systém.

GRAFICKÉ NAVIGAČNÍ SYSTÉMY… Grafické navigační systémy navádějí k cíli výraznými symboly, informační mapou a hlasovým výstupem. Obrazovka zpravidla rozměru 16 : 9“ může pracovat v různých režimech zobrazení (šipka – mapa současně, velká šipka nebo velká mapa) a s různou orientací mapy. Navigační výpočetní technika indikuje: dobu příjezdu k určenému cíli,


54

4.


délka trasy (v km), která nám zbývá k určenému cíli, aktuální rychlost silničního vozidla, délka ujeté trasy (v km), celkovou dobu jízdy silničního vozidla, průměrná rychlost silničního vozidla, možnost infračerveného dálkového ovládání.

Obrázek 4.7. Grafický navigační systém, smíšený režim zobrazení a provozní informace o jízdě.

4.2.5. DALŠÍ NAVIGAČNÍ SYSTÉMY V AUTOMOBILU… Z hlediska použitého technického vybavení lze navigační systémy rozdělit do dvou skupin, na přístroje: víceúčelové navigační zařízení, jednoúčelové navigační zařízení.

VÍCEÚČELOVÉ NAVIGAČNÍ ZAŘÍZENÍ… Zde patří kapesní a přenosná výpočetní technika. Pro víceúčelové zařízení je navigace jen pouhým doplňkem, ke kterému je zapotřebí použít speciální výpočetní program. Nevýhodou je omezená velikosti paměti kapesní výpočetní techniky, proto je možné nahrát do paměti jen omezené množství dat a tím jen určité území. V praxi to znamená před každou jízdou provádět poměrně časově náročnou navigační přípravu a z datových CD nahrávat do kapesní výpočetní


55

4.


techniky mapové podklady států a cílových měst. Proto nastává poměrně nepříjemná situace, pokud je nutné v průběhu cesty měnit cílové město nebo zem, které nejsou v paměti výpočetní techniky uloženy. Je zde také absence hlasového výstupu. Podobně je na tom i přenosná výpočetní technika. I když zde odpadá problém s daty, protože velikost paměti je více než dostatečná. Také hlasový výstup je s určitými omezeními možný. Přesto díky jejich velikosti, problémům s napájením, malé odolnosti proti otřesům a v neposlední řadě i jejich ceně je přenosná výpočetní technika pro silniční vozidla velmi nevhodným řešením.

JEDNOÚČELOVÉ NAVIGAČNÍ PŘÍSTROJE… Tady patří ruční nebo přístrojové navigační systémy. Jedná se o zařízení, která mají integrovaný přijímač GPS, navigační program a mapová data zpravidla uložena na výměnném paměťovém mediu. Profesionální zařízení mají ještě další moduly pro zpřesnění výpočtu polohy vozidla. Mapové podklady zmíněných navigačních zařízení zpravidla obsahují poměrně kvalitní silniční síť ČR (co do obsahu i vlastnosti), což ale zdaleka neplatí o uliční síti ve městech v ČR. Dalším společným rysem je úplná závislost na jednom zdroji polohy, jímž je přijímač GPS. Z toho plyne omezení v přesnosti získávané polohy, která je u systému GPS 15 až 30 metrů a její dostupnosti (omezení příjmu z družic v městské zástavbě…).

Obrázek 4.8. Jednoúčelové navigační přístroje.


56

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL

Recommend Documents