37007

JOBKLUBY Cyklus seminářů pracovního uplatnění pro cizince

Metodický manuál Projekt OPPA UPGRADE CZ.2.17/2.1.00/37007

Centrum pro integraci cizinců o.p.s. 2015 Centrum pro integraci cizinců o. p. s. Kubelíkova 55, Praha 3, tel.: 702 150 630 www.cicpraha.org

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 5 1

O projektu ....................................................................................................................................... 6

2

Úvod k příručce ............................................................................................................................... 7

3

Cílová skupina – charakteristika ..................................................................................................... 8

4

Cíle jobklubů, tematická východiska............................................................................................... 9

5

Jobkluby – principy a způsob práce .............................................................................................. 11

6

5.1

Lektor jobklubu...................................................................................................................... 12

5.2

Plán semináře a příprava lektora (shrnutí) ............................................................................ 13

PRACOVNÍ PRÁVO I. ...................................................................................................................... 14 6.1

Zdůvodnění výběru tématu ................................................................................................... 14

6.2

Cíle jobklubu .......................................................................................................................... 14

6.3

Teoretické informace k tématu ............................................................................................. 14

6.3.1

Pracovní smlouva a dohody........................................................................................... 15

6.3.2

Smlouvy mimo pracovně právní vztah .......................................................................... 18

6.3.3

Mzda .............................................................................................................................. 18

6.3.4

Shrnutí probrané teorie................................................................................................. 20

Cvičení ............................................................................................................................................... 20 7

PRACOVNÍ PRÁVO II. ..................................................................................................................... 23 7.1


7.2

Cíle jobklubu .......................................................................................................................... 23

7.3


7.3.1

Odpovědnost za škodu, za svěřené hodnoty, za ztrátu věci, za schodek ...................... 23

7.3.2

Srážky ze mzdy, pokuty, konkurenční doložka .............................................................. 25

7.3.3

Ukončení pracovního poměru ....................................................................................... 25

7.3.4

Odstupné ....................................................................................................................... 28

7.3.5

Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru ...................................... 28

Cvičení ............................................................................................................................................... 29 8

PŘÍPRAVA NA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ I. ............................................................................................... 31 8.1


8.2

Cíle jobklubu .......................................................................................................................... 31

8.3


8.3.1

Průměrná mzda a nezaměstnanost v ČR ....................................................................... 31

8.3.2

Orientace na trhu práce ................................................................................................ 32

8.3.3

Sestavení CV .................................................................................................................. 33

8.3.4

Motivační dopis ............................................................................................................. 36

8.3.5

Agentury práce, personální agentury ............................................................................ 37

Cvičení ............................................................................................................................................... 37 9

PŘÍPRAVA NA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ II. .............................................................................................. 40 9.1


9.2

Cíle jobklubu .......................................................................................................................... 40

9.3


9.3.1

Pracovní pohovor .......................................................................................................... 40

9.3.2

Příprava na pracovní pohovor ....................................................................................... 41

9.3.3

Struktura pracovního pohovoru .................................................................................... 42

Cvičení ............................................................................................................................................... 43 10

KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI I. .................................................................................................... 45 10.1

Zdůvodnění výběru tématu ............................................................................................... 45

10.2

Cíle jobklubu ...................................................................................................................... 45

10.3

Teoretické informace k tématu ......................................................................................... 45

10.3.1

Komunikace verbální a neverbální, vědomá a nevědomá ............................................ 45

10.3.2

Časté nedostatky v komunikaci versus efektivní návyky v komunikaci......................... 48

10.3.3

Sebeprezentace ............................................................................................................. 49

Cvičení ............................................................................................................................................... 51 11

KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI II. ................................................................................................... 53 11.1


11.2

Cíle jobklubu ...................................................................................................................... 53

11.3


11.3.1

Asertivita........................................................................................................................ 53

11.3.2

Manipulace .................................................................................................................... 55

11.3.3

Kritika............................................................................................................................. 56

11.3.4

Konflikty ......................................................................................................................... 57

Cvičení ............................................................................................................................................... 57 12

Motivace a pracovní nabídky ........................................................................................................ 60 12.1


12.2

Cíle jobklubu ...................................................................................................................... 60

12.3


Cvičení ............................................................................................................................................... 62 13

Jobklub zaměřený dle konkrétní profese: Úspěšná účetní ........................................................... 65 13.1


13.2

Cíle jobklubu ...................................................................................................................... 65

13.3


Cvičení ............................................................................................................................................... 68 Závěr ...................................................................................................................................................... 69 PŘÍLOHA č. 1 – Anketa spokojenosti ..................................................................................................... 70

PŘÍLOHA č. 2 - Anketa skončení pracovního poměru............................................................................ 71 PŘÍLOHA č. 3 – Fotografie do CV ........................................................................................................... 72 PŘÍLOHA č. 4 – Erb a teploměr motivace .............................................................................................. 73 PŘÍLOHA č. 5 – Pyramida potřeb ........................................................................................................... 74 PŘÍLOHA č. 6 – Test motivace................................................................................................................ 75 PŘÍLOHA č. 7 – Modelové situace ......................................................................................................... 77

Úvod Cyklus jobklubů, seminářů zaměřených na podporu pracovního uplatnění cizinců žijících v ČR, vznikl v rámci projektu UPGRADE – Zvyš svůj potenciál!, který CIC realizovalo od ledna do října 2015. V širším kontextu je ale výstupem práce za mnohem delší časové období, odráží totiž zkušenosti, které pracovníci Centra pro integraci cizinců nasbírali od roku 2005 v rámci poskytování služeb pracovního poradenství a realizace více než desítky projektů zaměřených na vzdělávání a podporu zaměstnanosti cílové skupiny cizinců dlouhodobě žijících v ČR. Zvolená témata i způsob práce v rámci jobklubů tak vycházejí z identifikovaných potřeb cílové skupiny ve vztahu k její uplatnitelnosti na trhu práce v ČR. Snaží se reagovat na nejčastější slabá místa, která při hledání práce naší cílové skupině nejvíce brání úspěšně zvládnout výběrové řízení a následně bezproblémově fungovat v pracovním procesu. Cílem jobklubů a pracovního poradenství není totiž jen pomoci našemu klientovi získat konkrétní pracovní místo, ale naučit ho i do budoucna efektivní způsoby, jak práci hledat a jak dokázat samostatně vyřešit obtíže, které se mohou v pracovním poměru objevovat. Úvodní část této metodické příručky tvoří obecný popis cílové skupiny a metodiky práce v rámci jobklubů, který jsme pojali velmi stručně. Hlavní část publikace pak obsahuje zpracovaná témata jednotlivých jobklubů (plány seminářů k jednotlivým tématům včetně návrhu cvičení a témat pro diskuse, ilustrativních příkladů apod.), která jsme naopak vypracovali velmi podrobně, aby podle nich mohl lektor snadno připravit a vést seminář. Publikace je tedy určena pro lektory jobklubů. Pro účastníky jednotlivých seminářů byly zpracovány navíc k jednotlivým tématům tzv. „materiály pro klienty“, které pro ně shrnují probranou teorii. Účastníkům zároveň může dobře posloužit jako doplňující materiál ke studiu webový portál www.jobmanual.cz, kde si mají možnost procvičit své znalosti pomocí interaktivních testů i z domova.

5

1

O projektu

Projekt UPGRADE - Zvyš svůj potenciál! si kladl za cíl poskytnout komplexní podporu pracovního uplatnění nezaměstnaným cizincům trvale žijícím v Praze, a to zejména těm, kteří jsou při hledání pracovního uplatnění dále znevýhodněni, např. z důvodu zdravotních, péčí o závislé členy rodiny, vyšším či naopak nízkým věkem, chybějící kvalifikací, dlouhodobou nezaměstnaností apod. Smyslem projektu bylo u této cílové skupiny podpořit obecné kompetence pro efektivní hledání zaměstnání i specifickou kvalifikaci, a pomoci jednotlivým účastníkům získat uplatnění na odpovídajících pracovních pozicích. Hlavními aktivitami, které projekt cílové skupině nabízel, bylo systematické pracovní poradenství doplněné v případě potřeby o možnost absolvovat strukturovanou profesní diagnostiku, dále pomoc při hledání zaměstnání s možností využít mzdový příspěvek pro zaměstnavatele a vzdělávací aktivity rozšiřující jazykové a odborné znalosti cílové skupiny (obecné kurzy češtiny a kurzy profesní terminologie dle zvoleného oboru; rekvalifikační kurzy vybírané dle profesního zaměření daného účastníka; kurzy práce na počítači). Pro rozvoj obecných kompetencí nutných k úspěšnému zvládnutí výběrového řízení byl zvolen právě formát pravidelných seminářů, tzv. jobklubů, jehož metodiku podrobně zpracovává tato publikace. V rámci projektu bylo podpořeno celkem 51 cizinců žijících dlouhodobě v české republice. Tito účastníci absolvovali aktivity podle svých individuálních potřeb, 8 z nich nalezlo práci ještě během realizace projektu. Projekt bylo možné realizovat díky podpoře z Evropského sociálního fondu - projekt byl financován z Operačního programu Praha adaptabilita, státního rozpočtu a rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy.

6

2

Úvod k příručce

Smyslem této příručky je nabídnout pomocný materiál všem pracovníkům, kteří poskytují sociální služby v oblasti podpory vstupu na trh práce cílové skupině imigrantů žijících v ČR, a mají záměr doplnit individuální pracovní poradenství také o skupinovou práci. Publikace nabízí ve stručnosti obecné informace o způsobu vedení skupinových jobklubů pro cizince a následně podrobně zpracovaná témata pro jednotlivé semináře, které může lektor využít jako plány jednotlivých lekcí (jobklubů). Každé zpracované téma jobklubu je uvedeno zdůvodněním, proč bylo vybráno a jaký je jeho kontext pro naši cílovou skupinu (jak souvisí s problémy, které řeší při vstupu na trh práce). Dále jsou vždy v několika bodech formulovány cíle semináře, tj. co by si měl účastník ze semináře odnést - jaké znalosti a dovednosti by si měl osvojit. Pak následuje teoretická část, která je u některých jobklubů velmi rozsáhlá (např. u pracovně právního minima), zatímco u témat, která jsou postavena hlavně na praktických cvičeních (komunikační dovednosti) tvoří jen malou část. Příklady cvičení jsou zpracovány v závěrečné části kapitol, uvádíme cíle zařazených cvičení a druhy použitých aktivit s několika konkrétně popsanými cvičeními. Zařazení cvičení se samozřejmě předpokládá v průběhu celého semináře, teoretické informace je vhodné prokládat samostatnou prací účastníků, diskusemi apod., aby se účastníci nezačali nudit. Uvedená témata jobklubů lze nicméně dále rozvíjet a hledat nová, potenciál skupinové práce pro zlepšení pracovního uplatnění cílové skupiny je veliký a rozhodně jej nepovažujeme za vyčerpaný rozsahem této publikace.

7

3

Cílová skupina – charakteristika

Cílová skupina, jíž jsou jobkluby určeny (a která je zároveň cílovou skupinou služeb pracovního poradenství a sociální rehabilitace CIC) jsou cizinci trvale usazení v ČR, kteří jsou nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní nebo pracující na pozicích neodpovídajících jejich kvalifikaci – pokud chtějí svou situaci změnit. Pro práci v ČR nepotřebují většinou pracovní povolení (dle pobytu se jedná o cizince s trvalým pobytem, mezinárodní ochranou, rodinné příslušníky českých občanů, občany EU apod.). I tak jim ale nalezení zaměstnání komplikuje více faktorů. Často nemají v ČR žádnou pracovní zkušenost, nemohou uplatnit vzdělání a praxi ze země původu, neumí dostatečně jazyk a nemohou zde využít sociálních vazeb. Často také pečují o děti nebo jiné závislé členy domácnosti, některým pracovní uplatnění komplikuje vyšší věk nebo zdravotní omezení, někteří z nich trpí izolací v českém prostředí z důvodu nedostatečné komunikace nebo prošli před příchodem do ČR závažným psychickým traumatem. Dochází zde ke kumulaci bariér, k horší znalosti češtiny se ještě přidává nedůvěra zaměstnavatelů, kteří mají často obavy zaměstnat cizince, protože předpokládají komunikační problémy, vyšší byrokratickou zátěž apod. Z výše uvedených důvodů je tato cílová skupina poměrně zranitelná a při vstupu na trh práce značně znevýhodněná. Zároveň se jedná o osoby, které jsou pro zapojení na český trh práce většinou velmi motivovány, potřebují práci nejen z důvodu finančního zajištění rodiny, ale také z důvodu potvrzení jejich osobní hodnoty a přijetí hostitelskou společností. V ČR již žijí delší dobu a nepatří mezi klasické pracovní migranty. Situaci jim dále ztěžuje neznalost zdejších právních předpisů, forem komunikace a způsobů hledání práce.

8

4

Cíle jobklubů, tematická východiska

Jobkluby reagují právě na ta slabá místa dané cílové skupiny, která uvádíme v předchozí kapitole. Jejich cílem je poskytnout účastníkům komplexní přípravu na proces hledání zaměstnaní a zvýšit šance, že při výběrovém řízení uspějí. Účastníci se v rámci jobklubů seznamují s běžným aranžmá výběrového řízení, s otázkami u pracovního pohovoru, zvládnou základní pracovně-právní minimum, nacvičí si vlastní sebeprezentaci a naučí se komunikační techniky, které pak mohou využít nejen u přijímacího pohovoru a v zaměstnání, ale i v osobním životě. Významnou funkcí jobklubů je také zvýšení motivace pro další vzdělávání a hledání práce, zvláště u dlouhodobě nezaměstnaných osob totiž dochází postupně k určité rezignaci a aktivita směřující k hledání pracovního uplatnění klesá. Skupinové aktivity mají pro účastníky zároveň značný potenciál díky možnosti potkat se s dalšími lidmi, kteří jsou v podobné situaci, navzájem se podpořit a dodat si odvahu, někdy také podat zpětnou vazbu, která je vnímána a přijata lépe, než doporučení pracovních poradců nebo personalistů. Práce se skupinou zdaleka není jen o úspoře času díky předávání informací více jednotlivcům současně, její hlavní výhodou je právě zmíněný sociální aspekt, možnost využít skupinovou dynamiku, posílit schopnost kooperace a vzájemné komunikace účastníků, vytváření sociálních sítí a díky tomu posílení integrace a stability klientů v novém prostředí. To vše jim umožňuje se v ČR cítit více člověkem – nejen pracovní silou. Pro ty klienty, kteří trpí určitou izolací (často se jedná např. o nezaměstnané ženy-cizinky s odrostlejšími dětmi, jejichž manželé jsou hodně pracovně vytížení, aby uživili rodinu) hraje tento sociální aspekt našich seminářů značnou roli a pomáhá jim dodat nezbytnou sebedůvěru, aby se pokusili svou situaci řešit. Jobkluby ve formátu, který představuje tato publikace, začalo CIC pořádat až v letošním roce (2015) v rámci projektu UPGRADE, jak již bylo uvedeno výše. V rámci předchozích projektů nicméně byly dříve realizovány pro cílovou skupinu dva typy kurzů, které se staly inspirací a tematickým východiskem pro současnou podobu jobklubů. Jednalo se o kurz „Příprava na výběrové řízení“ (obsahoval zejména témata orientace na trhu práce, CV, motivační dopis, pracovní pohovor) a pak kurz „Komunikačních dovedností“ (kde se probírala témata asertivita, zvládnutí konfliktních situací, manipulace apod.). Uvedené kurzy byly obvykle jednodenní nebo víkendové, konaly se cca 1x za půl roku či 1x za rok. Jejich nevýhodou (kterou často uváděli i účastníci ve zpětných vazbách) byl nedostatek návaznosti, šlo o jednorázové aktivity, nikoli o systematickou práci s účastníky. Kurzy pokrývaly větší část teorie, kterou jsme pak zachovali i pro jobkluby, opakovaně jsme ale zjišťovali, že účastníci si odnesli pouze malou část probrané látky a že by bylo třeba dát mnohem více prostoru praktickým nácvikům, ukázkám z praxe, sdílení zkušeností účastníků apod., aby si byli schopní vše lépe zapamatovat. U některých témat se ukázalo, že je potřeba je opakovat vícekrát – v podstatě čím více tím lépe (nácviky sebeprezentace pro pracovní pohovor, orientace na trhu práce, sestavení CV), protože účastníci sice mají pocit, že „vědí“, ale při hledání práce pak dělají zbytečné chyby, které je diskvalifikují z výběrového řízení už na jeho začátku.

9

Při metodické práci na obsahu jobklubů jsme proto některá témata z obou kurzů rozšířili (pracovněprávní minimum, pracovní pohovor, aj.), přidali některá zcela nová (motivace, jobkluby dle profese, telefonní kontakt se zaměstnavatelem), teorii rozdělili do více bloků/seminářů a poskytli více prostoru cvičením, praktickým ukázkám a diskusím účastníků. Frekvence seminářů byla stanovena na 1 x 4 hodiny (vyučovací) měsíčně, což odpovídá jak kapacitě účastníků, tak možnostem pracovníků CIC. Snahou je, aby na jobkluby docházela víceméně stabilní skupinu účastníků, semináře jsou však vždy otevřeny i nově příchozím.

10

5

Jobkluby – principy a způsob práce

Způsob práce v rámci jobklubů vychází z obecných principů, kterými se řídí pracovníci CIC při poskytování sociálních služeb. Těmito principy je zejména respektování jedinečnosti každého člověka a jeho vnímání své situace v České republice, rovný přístup ke všem klientům bez rozdílu původu, věku, handicapu atd. a podporování samostatného rozhodování a individuální odpovědnosti našich klientů. Jobkluby zpravidla rozšiřují a navazují na individuální práci s klientem v rámci pracovního poradenství nebo sociální rehabilitace, nepředpokládá se příliš účast cizinců, kteří jinak v kontaktu s CIC nejsou, i když v ojedinělých případech se to stát může. Jak již bylo zmíněno výše, výhodné je, pokud se vytvoří určité stabilnější jádro účastníků, kteří na jobklub docházejí víceméně pravidelně, protože to umožňuje větší návaznost v probíraných tématech a také v samotné práci se skupinou. Příprava každého jobklubu začíná výběrem tématu, které je voleno s ohledem na aktuální potřeby účastníků, kteří se patrně jobklubu budou účastnit. Okruh klientů, kterým bude účast nabízena je pracovníkům obvykle znám předem. Témata není určitě nutné řadit stejně, jak jdou za sebou v rámci této publikace. Pracovníci následně vytvoří pozvánku, kterou rozešlou potenciálním zájemcům o jobklub/uvedené téma semináře a na základě potvrzených účastí sestaví seznam účastníků. Pokud to vyžaduje dané téma jobklubu nebo některé ze zařazených cvičení, je možné si vyžádat zaslání CV účastníků nebo účastníkům zadat nějaký úkol, který si mají připravit předem. Varianta, kdy není předem známo, kdo na jobklub přijde, je samozřejmě také možná (a pro pracovníky méně náročná, protože nemusí evidovat zájemce) ale výrazně méně výhodná pro lektory i účastníky, protože neumožňuje přizpůsobit v rámci přípravy semináře probíranou látku a cvičení ani jazykové úrovní přítomných a ani míře jejich orientace v daném tématu. Tyto dva faktory by měl lektor při přípravě daného semináře rozhodně vzít v úvahu a zvláště teoretické informace případně zkrátit a zjednodušit, zařadit jednodušší cvičení apod., pokud lze očekávat, že větší část skupiny nebude např. disponovat příliš pokročilou znalostí češtiny. Dle zkušenosti CIC je optimální počet účastníků jednoho jobklubu 8 – 12 osob, nad 15 osob by bylo vhodné, aby jobklub vedli dva lektoři. Pokud by zájemců o seminář bylo více jak 20, doporučujeme rozdělit zájemce do dvou skupin a semináře raději uspořádat dva v různých termínech, protože v tak velkém počtu by nebylo možné zachovat ani individuální přístup lektora k účastníkům ani dát všem slovo. Samotný jobklub obvykle začíná představením přítomných, které lze pojmout formou nějaké zahřívací aktivity, pokud na jobklub chodí víceméně stejní účastníci, představování bude pochopitelně kratší a bude určeno zejména nově příchozím. V rámci úvodní části mohou účastníci také sdělit svá očekávání od semináře, co by se rádi v rámci probíraného tématu dozvěděli a naučili. Vzhledem k tomu, že se jedná o práci se skupinou, kde přítomní mohou o sobě sdělovat velmi citlivé a osobní informace, měla by být jasná některá pravidla, na kterých se účastníci shodnou, že je budou dodržovat. Formulování pravidel je možné věnovat více prostoru na prvním z cyklu seminářů a pak už je jen krátce připomenout, mít je v místnosti vyvěšená apod. Mělo by se jednat zejména o pravidlo

11

respektování ostatních, mlčenlivosti (tj. nevynášení informací o účastnících, které na jobklubu zazní), pravidlo neskákat do řeči tomu, kdo hovoří, pravidlo říci „stop“ pokud účastník nechce v tématu dále pokračovat apod. Po úvodní části následuje hlavní tematická část, lektor prezentuje teoretické informace k tématu, zpravidla s pomocí připravené prezentace v PowerPointu a zařazuje cvičení, ilustrativní příklady z praxe a diskuse účastníků dle plánu lekce, který si pro seminář předem připravil. Všichni účastníci by měli během semináře dostat slovo (i když si o něj sami neřeknou), lektor by měl vytvořit prostor, aby mohli sdílet své dojmy, zkušenosti k danému tématu, klást doplňující otázky apod. Na závěr semináře je vhodné zařadit zpětnou vazbu účastníků, kterou je možné udělat buď ústně – závěrečné kolečko, anebo písemně jako vyplnění krátké tištěné ankety o spokojenosti se seminářem (viz. příloha č. 1), eventuálně zkombinovat obě tyto metody. Lze také posbírat od účastníků požadavky, jaké téma jobklubu by je zajímalo příště. Zpětná vazba je důležitým vodítkem pro lektory při přípravě dalších jobklubů, proto je třeba ji nepodcenit a vyhradit potřebný čas jejímu sběru i vyhodnocení.

5.1 Lektor jobklubu Jak vyplývá z předchozího, na lektora jsou kladeny značné požadavky. Měl by to být především profesionál, který má odpovídající vzdělání a praxi v oblasti sociálních služeb a umí pracovat se skupinou. Neméně důležitá je dobrá znalost cílové skupiny imigrantů žijících v ČR, která má svá specifika oproti jiným klientům sociálních služeb. Lektor by měl mít zároveň zkušenosti v oblasti pracovního a kariérového poradenství a mít základní přehled o situaci na trhu práce. Další požadavky na dovednosti a znalosti lektora pak odpovídají probíranému tématu – znalost zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti v případě jobklubů pracovního práva, dobrá obeznámenost s HR problematikou pro jobkluby příprava na výběrové řízení, psychologické vzdělání u jobklubů komunikačních dovedností apod. Z výše uvedeného vyplývá, že ve vedení jobklubů se obvykle střídá více pracovníků z týmu, popřípadě mohou na některá témata být využíváni spolupracující externisté. V rámci samotných seminářů by lektor měl kromě role přednášejícího dobře zvládat i roli moderátora diskusí, tj. dokázat nastavit hranice těm účastníkům, kteří mluví příliš mnoho a naopak dát prostor těm, kteří se sami neodvažují zapojit. Velmi důležitá je jeho schopnost odhadnout, které téma už patří do individuální práce v rámci poradenství a nenásilnou formou takového účastníka převést k tomu, aby ho řešil raději se svým klíčovým pracovníkem mimo jobklub.

12

5.2 Plán semináře a příprava lektora (shrnutí) 1. Výběr tématu 2. Ujasnění si cílů s ohledem na přihlášené účastníky (nemusí být vždy zcela totožné s cíli, které jsou uvedeny u jednotlivých témat v této publikaci, dále lze přizpůsobit a zjednodušit vzhledem ke skupině, která bude na jobklubu přítomna) 3. Příprava prezentace v PowerPointu (dle teoretických informací v rámci níže popsaných témat, lektor nemusí vždy zařadit vše) 4. Výběr typů aktivit (výklady, cvičení, diskuse, příklady z praxe) 5. Čas (jak asi bude dlouho ta která aktivita trvat), popř. co kdo dělá v určité části jobklubu (samostatná práce účastníků, diskuse přítomných apod.) 6. Příprava materiálů pro klienty (shrnuje probranou teorii, aby si účastníci nemuseli vše zapisovat, rozdává se zpravidla na začátku semináře) 7. Příprava pomůcek a tištěných materiálů pro jednotlivá cvičení (kopírování pro všechny účastníky) 8. Zpětná vazba účastníků (příprava tištěné ankety pro vlastní závěr jobklubu, eventuálně si lektor prostuduje zpětné vazby z předchozího semináře či seminářů)

13

6

PRACOVNÍ PRÁVO I.

6.1 Zdůvodnění výběru tématu 

 

Migranti jsou na trhu práce ohroženou skupinou – z celé řady důvodů. Jedním z nich je předpoklad zaměstnavatele, že se dobře neorientují ve svých právech a „netroufnou“ si bránit se. Cizinci nevnímají svoje postavení jako silné, mají obavy před zprostředkovateli (zpočátku přes ně sehnali práci, smlouvu, ubytování, event. povolení k pobytu) Nevelké procento cizinců, kteří by šli do sporu se zaměstnavatelem je živná půda pro pochybné firmy, vlastněné cizinci nebo českými občany, kteří využívají neznalosti práv cizinců.

6.2 Cíle jobklubu Obecné: 

Účastník bude lépe obeznámen se svými právy, na která má dle zákoníku práce nárok a bude vědět jak postupovat, když zaměstnavatel jeho práva porušuje.

Konkrétní: 

   

Účastník bude vědět, jakou dokumentaci má jako zaměstnanec uchovávat a jaké má mít náležitosti (pracovní smlouva, evidence docházky, dokumenty při výstupu ze zaměstnání) Pozná rizikovou práci Pozná, že je jeho pracovní smlouva v pořádku, popř. pozná, že to není vůbec pracovní smlouva, ale nějaký jiný druh ujednání Bude znát rozdíl mezi superhrubou, hrubou a čistou mzdou Bude vědět jak postupovat v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu

6.3 Teoretické informace k tématu Kdo porušuje práva zaměstnanců? 

Velké firmy, mezinárodní korporace – střední firmy – malé firmy – agentury. Ve všech velikostech a typech firem se objevuje různý charakter jednání, které není v souladu se zákonem.

14

    

Velké firmy najímají zaměstnance mnohdy přes agentury a nezajímají se o jejich pracovní podmínky, nekontrolují zacházení s agenturními zaměstnanci. Spíše menší, malé firmy – neznalost novel právních předpisů, jednají bez zjištění změn, uzavírají např. opakovaně smlouvy na dobu neurčitou (úmysl x neznalost, nedbalost) Někteří zaměstnavatelé úmyslně zneužívají neznalosti zákonů a nemožnosti zaměstnanců hájit svá práva. Někteří působí (spolupracují s někým) již v zemi původu cizince - inzerce, přísliby, nábor; zde pak realita jiná. Problematická skupina – někteří zaměstnavatelé zahraniční (nedodržování zákoníku práce, nelegální práce).

6.3.1 Pracovní smlouva a dohody 

Druhy pracovně-právních vztahů podle zákoníku práce jsou jen TŘI: pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce. Pro všechny tři platí nutnost dodržovat minimální výši mzdy: 9200Kč měsíčně nebo 55 Kč/hodina (pro rok 2015).

1) Pracovní smlouva -

Může být velmi jednoduchý a jednostránkový text nebo taky dokument o třiceti stranách Musí být písemná – je povinností zaměstnavatele, zaměstnavatel i zaměstnanec dostanou jeden originál. Nicméně ústní smlouva není neplatná (tj. může existovat) – pokud zaměstnanec prokáže, že pracovní poměr vznikl/trval a soud uzná jeho existenci. Zaměstnavateli udělí sankci za to, že smlouvu nedal písemně (max. výše je 10 mil. Kč). V praxi se však pracovní poměr bez písemné smlouvy tak obtížně prokazuje, že ve většině případů soudní spor neslibuje velké šance na úspěch.

Musí obsahovat:   

den nástupu do práce - může být kterýkoli (i nepracovní) den (víkend nebo státní svátek). Pokud v ten den do práce zaměstnanec nepřijde, zaměstnavatel může odstoupit od smlouvy místo výkonu práce - adresa nebo město, kde budete zaměstnanec pravidelně pracovat, může zde být i více míst (i celá ČR) druh vykonávané práce - profese nebo konkrétně popsaná práce, kterou se zavazuje zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Je lepší, pokud je druh práce popsán ve smlouvě detailněji (příliš obecný druh práce dovoluje zaměstnavateli přidělit jakoukoli práci)

Součástí pracovní smlouvy může být pracovní náplň - zde jsou popsány konkrétně pracovní úkoly.

15

Může obsahovat: 

Zkušební dobu – musí být sjednána nejpozději v den nástupu do práce, není povinná, ale je obvyklá. Většinou zkušební doba je 3 měsíce (to je zároveň maximum), pro vedoucí pracovníky možné až 6 měsíců. Během zkušební doby mohou obě strany pracovní poměr ukončit bez udání důvodu – ze dne na den. Ukončení pracovního poměru je třeba oznámit písemně. Zkušební doba se prodlužuje o dny nemoci, dovolené apod. jinak ji zaměstnavatel nesmí zpětně požadovat ani prodlužovat.



Mzda ve smlouvě nebo odkaz na platební výměr - pokud je mzda vyčíslenou v pracovní smlouvě, zaměstnavatel ji může měnit jen se souhlasem zaměstnance, pokud je mzda popsána v samostatném dokumentu – mzdovém výměru, zaměstnavatel ji může měnit i bez jeho souhlasu. Může se uvádět jedna částka nebo více částek (základní mzda, odměny, osobní ohodnocení nebo srážky ze mzdy). Bývá uveden výplatní termín a způsob výplaty (hotově nebo na bankovní účet).



Dovolená - ve smlouvě může být uvedena jako počet dnů nebo týdnů. Zaměstnanec má nárok min. na 4 týdny/20 dnů dovolené za rok, zaměstnavatel však může dát dovolenou navíc. Počet dní dovolené platí pro odpracovaný kalendářní rok. Zaměstnavatel může dovolenou nařídit v termínu, který se hodí jemu, pokud zaměstnanec čerpá dovolenou po částech, musí mu umožnit čerpat ji alespoň 14 dní v kuse. Čerpání dovolené Vám musí zaměstnavatel oznámit min. 14 dní předem.



Pracovní doba – kolik hodin týdně bude zaměstnanec pracovat (max. 40 hodin/týdně), může být též uvedeno, jestli bude mít pracovní dobu pravidelnou, nepravidelnou, na směny, s posunutým začátkem apod.



Práce přesčas – zaměstnavatel může z vážných provozních důvodů nařídit pracovat přesčas max. 8 hodin za týden a max. 150 hodin za rok, u vedoucích pracovníků je to 416 hodin. Nad tento limit se na práci přesčas musí se zaměstnancem dohodnout, i zde je ale celkový limit omezen (za rok max. 416 hodin). Pokud zaměstnavatel určí mzdu už s přihlédnutím k práci přesčas – v praxi jde o to, že v pracovní smlouvě je uvedena informace, že se počítá s prací přesčas, nedostane zaměstnanec za ni až do limitu 150 hodin (416 u vedoucích pracovníků) žádnou zvláštní mzdu ani příplatky navíc (jinak dostane příplatky nebo náhradní volno). Přesčasy jsou již zahrnuty do paušálu obvyklé mzdy (pozor – nelze mít minimální mzdu a zároveň v pracovní smlouvě sjednány přesčasy paušálem, minimální mzda by musela být navýšena.)



Doba trvání pracovního poměru: určitá/neurčitá – možnost uzavřít max. na 3 roky a pak 2x zopakovat. Dále může být uvedeno, jakým způsobem lze pracovní poměr ukončit

16

2) Dohoda o pracovní činnosti 

Pro pracovní činnosti v maximálním rozsahu polovina týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin). Rozhodné období, za které se posuzuje celkové dodržení uvedeného hodinového rozsahu, je 52 týdnů, tj. rok.



Musí obsahovat: druh práce, sjednaný rozsah pracovní doby, dobu, na kterou se uzavírá (určitá nebo doba neurčitá – obvykle bývá doba určitá), odměnu za práci (V DPČ musí být uvedena odměna za měsíc nebo za 1 hodinu práce; minimální odměna na hodinu nesmí být nižší než 55 Kč (minimální mzda)



Lze zrušit i jednostranně výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu s 15-ti denní výpovědní dobou, která začíná běžet okamžikem doručení druhé straně



Pracovní doba nesmí být delší než 12 hodin za den



Není automaticky nárok na dovolenou (musela by v dohodě přímo být sjednána)



Není nárok na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani na odstupné



Z DPČ se odvádí zdravotní a sociální pojištění v případě, že výdělek je nad 2500,- Kč a více v daném měsíci. Do výše 2.499 Kč se měsíčně z odměny neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Nad limit 2500Kč měsíčně se odpracovaná doba také započítává na důchod



Nárok na náhradu mzdy v nemoci a o svátcích za dny, které jsou pracovní, dále na náhradu škody, která vznikne při práci



Zaměstnanec je odpovědný za škodu, kterou při práci způsobí zaměstnavateli

3) Dohoda o provedení práce 

Max. 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele, jednotlivé doby práce na základě DPP se u jednoho zaměstnavatele sčítají



Musí být uzavřena písemně



Musí obsahovat: druh vykonávané práce, dobu, na kterou se uzavírá (nebo sjednání na dobu neurčitou) hodinovou odměnu, (min. 55 Kč, tj. 9200 Kč za měsíc - minimální mzda)



Zaměstnavatel ze mzdy odvádí srážkovou daň 15%



Je-li mzda nižší než 10 000,- Kč měsíčně, zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění ani sociální pojištění, přesáhne-li odměna 10 000,- Kč měsíčně, musí zaměstnavatel přihlásit zaměstnance k účasti na sociálním pojištění a veřejném zdravotním pojištění.



Není nárok na dovolenou, na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani na odstupné



Je nárok na náhradu škody, která vznikne při práci

17



Zaměstnanec je odpovědný za škodu, kterou při práci způsobí zaměstnavateli



DPP končí když: 1) je splněn dohodnutý úkol, 2) jsou odpracovány hodiny dle dohody nebo vyčerpán limit 300 hodin/rok, 3) písemnou dohodou se zaměstnavatelem o tom, že chce zaměstnanec DPP ukončit



nově musí zaměstnavatel vydávat zápočtový list i pro DPP

6.3.2 Smlouvy mimo pracovně právní vztah

Úprava vychází z jiných právních předpisů (občansko-právních, obchodních apod.) 

OSVČ – živnostenský list – „švarc“ systém (vysvětlit – jde o práci na plný úvazek pro jednoho zaměstnavatele na vlastní IČO)



Smlouva o dílo - Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu“, toto je definice z nového občanského zákoníku. Po 1. 1. 2014 zmizela dvojí úprava smlouvy o dílo, která byla obsažena jednak v občanském, a jednak v obchodním zákoníku.



Příkazní smlouva/ Mandátní smlouva – obstarání nějaké záležitost pro zadavatele (příkazce) Může se jednat o jednorázový úkon nebo i opakovanou činnost. Často se používá např. u právního zastupování apod. Někdy si takhle ale zaměstnavatelé zlevňují a zjednodušují práci, dávají příkazní smlouvu místo DPP nebo DPČ.

6.3.3 Mzda

SUPERHRUBÁ - HRUBÁ - ČISTÁ MZDA Superhrubá mzda – co zaměstnavatele měsíčně reálně zaměstnanec stojí, tj. celkové náklady na jeho mzdu Hrubá mzda – mzda zaměstnance poté, co zaměstnavatel odvede povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, tato mzda bude dále zdaněna. Tato částka obvykle bývá sdělována u pracovního pohovoru při jednání o mzdě. Navzdory tomu, že je to částka, která má pro zaměstnance nejmenší vypovídající hodnotu, neříká ani kolik zaměstnavatele zaměstnanec stojí, ani kolik reálně dostane. Nicméně výpočet čisté mzdy se liší dle toho, zda se uplatňuje sleva na dani na děti, další vyživované osoby apod., takže se může pohybovat – mírně i v rámci jednotlivých měsíců. Možná je toto ten důvod, proč se obvykle nesděluje čistá mzda. Čistá mzda – to, co reálně dostane zaměstnanec na účet po odečtení daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění.

18

Přehled zdanění: 1) Odvody ze superhrubé mzdy - zaměstnavatel platí za zaměstnance 34% jeho mzdy do fondů sociálního pojištění (26%) a zdravotního pojištění (9%). 2) Srážky z hrubé mzdy: 

Dan z příjmu – výpočet se liší (děti v ČR, nezaopatřená manželka, studující), obvykle +-15% z hrubé mzdy.



Sociální pojištění – důchodové, nemocenské, na nezaměstnanost - 6,5% z hrubé mzdy.



Zdravotní pojištění – 4,5% z hrubé mzdy. Všichni cizinci s trvalým pobytem i zaměstnaní cizinci z 3. zemí jsou ve veřejném zdravotním pojištění, bez ohledu na to, zda mají zároveň uzavřeno komerční zdravotní pojištění.

Příklad: hrubá mzda 20.000 Kč odvody sociální pojištění 6,5% = 1300 Kč odvody zdravotní pojištění 4,5% = 900 Kč daně 12-15% = 1950 Kč čistá mzda 15.850 Kč Povinné odvody zaměstnavatele 34% z 20.000 = 6.800 Kč Celkem zaměstnavatel zaplatí (superhrubá mzda) 26.800 Kč Můžete vypočítat např. http://www.mesec.cz/kalkulacky/vypocet-ciste-mzdy/

NEVYPLACENÁ MZDA Jak lze postupovat, když zaměstnavatel dluží mzdu? Krok 1: Předžalobní upomínka – tj. písemná výzva zaměstnavateli, aby doplatil dlužnou náhradu mzdy, jinak že bude následovat žaloba Krok 2: Žaloba Krok 3: Okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu § 56 písm. b) zákoníku práce (s nárokem na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době 2 měsíce) Vše písemně, bez gramatických chyb, právním jazykem.

19

6.3.4 Shrnutí probrané teorie 

Při uzavírání pracovního poměru sledujte, zda se jedná o pracovně právní vztah (zaměstnavatel dává pracovní smlouvu, DPČ nebo DPP) nebo obchodní/občansko-právní



Pokud jde o pracovní smlouvu, zkontrolujte: -

  

náležitosti, délku zkušební doby, platnost smlouvy – doba určitá/neurčitá, zda jsou přesčasy zahrnuty už ve smlouvě, zda je ve smlouvě či její přílohou nějaká hmotná odpovědnost za svěřené předměty, eventuálně nějaké pokuty či sankce. zda je vaše mzda uvedena ve smlouvě nebo zda je stanovena platovým výměrem

NEPODEPISUJTE NIC, CO SI POŘÁDNĚ NEPŘEČTETE NEBO POKUD TOMU DOBŘE NEROZUMÍTE! V průběhu pracovního poměru máte dostávat každý měsíc výplatní pásku, kde je vyúčtování vaší mzdy – odvody na pojistném, na daních a počty odpracovaných hodin a dní Zaměstnavatel je povinen vás přihlásit k sociálním a zdravotnímu pojištění – raději si ověřte na pojišťovně, zda to opravdu udělal

Cvičení Cíl cvičení: - Lépe si zapamatovat probrané teoretické informace a pochopit souvislosti na příkladech z praxe - Aktivovat účastníky - Zprostředkovat účastníkům konkrétní zkušenost s tím, jakou podobu mají mít dokumenty typu pracovní smlouva, DPP, DPČ - Umožnit jim sdílení vlastních zkušeností Druhy aktivit: - Vést výklad interaktivně, tj. tam kde to lze, využívat znalostí, které účastníci už mají (např. při vyjmenovávání náležitostí pracovní smlouvy - zapisovat je na flipchart) - Diskuse – motivovat účastníky, aby se podělili s ostatními o vlastní zkušenost, kdy se např. setkali s porušováním práv zaměstnance. Možnost, aby si nechali zodpovědět případné dotazy - Příklady z praxe ilustrující danou problematiku – krátké kazuistiky - Práce s materiály dle zadání (vzor pracovní smlouvy, DPP, DPČ apod.)

20

Příklady cvičení: CVIČENÍ 1 Lektor si předem připraví (a nakopíruje v dostatečném počtu) dvě pracovní smlouvy a jednu DPČ, na nichž lze dobře ilustrovat formální nedostatky nebo problematická ustanovení, která se v praxi často objevují (např. chybějící povinné náležitosti smlouvy, ustanovení ohledně přesčasů, práce u konkurence apod.) V rámci semináře pak rozdá připravené vzory dokumentů do skupinek, účastníci mají přijít na to, co je v které smlouvě/dohodě špatně a rozhodnout se, zda by jí podepsali v uvedeném znění. (Doporučení, ať si k práci na tomto úkolu vezmou vytištěný „materiál pro klienty“ a projdou kritéria správnosti smlouvy podle něj) Následuje vyhodnocení práce ve skupinkách, lektor ke každé ze smluv podá komentář a představí správné řešení úkolu.

CVIČENÍ 2 Lektor si předem připraví (a nakopíruje v dostatečném počtu) vzorovou DPP, DPČ, příkazní smlouvu, smlouvu o dílo. Materiály rozdá do skupinek, účastníci mají rozhodnout, co z toho je pracovně právní vztah a co není. Následuje diskuse, lektor sdělí správné řešení úkolu. Smyslem cvičení je, aby si účastníci prohlédli, jak reálně tyto dokumenty obvykle vypadají a co obsahují (tj. dokázali je rozeznat, až se s nimi setkají při hledání práce).

DISKUSE (příklad tématu) Setkali jste se vy sami s nějakým druhem nelegálního jednání zaměstnavatele při vstupu do pracovního poměru? Jak jste to řešili? Lektor průběžné doplňuje o zkušenosti z praxe CIC - co se nejčastěji porušuje při uzavírání pracovního poměru a v jeho průběhu: 

Tlak na zapojení do „švarc“ systému, pak neproplácení faktur.



Zaměstnavatel dává DPP na pracovní poměr, který rozsahem odpovídá min. DPČ nebo pracovní smlouvě.



Přehnaná hmotná odpovědnost pracovníka.



Zaměstnavatelé nevědí, s jakým pobytem mohou cizince zaměstnat (nejčastěji si myslí, že musí mít trvalý pobyt, jinak nemá volný přístup na trh práce).

21



Neproplácení přesčasů, nařizování vyššího počtu přesčasových hodin než připouští zákon. Neproplácení příplatků za práci o víkendu a ve svátky. Zaměstnavatel nechce platit náhrady mzdy při pracovní neschopnosti, při dovolené (tlak na neplacené volno), neumožňuje vybrat si náhradní volno za přesčas.



Výplata mzdy v hotovosti + stržení části čisté mzdy, která je pak použita pro platbu sociálního pojištění



Absence evidencí a záznamů – docházka, výplatní pásky

22

7

PRACOVNÍ PRÁVO II.


Obecné důvody pro zvýšení edukace cílové skupiny v oblasti pracovního práva jsou stejné jako u jobklubu Pracovní právo I.



Zvolený výběr témat ze zákoníků práce vychází ze zkušenosti CIC - témata odpovědnosti zaměstnance za škodu a porušování práv zaměstnance při ukončování pracovního poměru jsou v pracovně-právní oblasti jedny z nejčastějších, s nimiž se klienti obracejí na poradnu CIC.

7.2 Cíle jobklubu Obecné:  Účastník bude lépe obeznámen se svými právy, na která má dle zákoníku práce nárok, a bude vědět jak postupovat, když zaměstnavatel jeho práva porušuje. Konkrétní:   

Účastník bude vědět, jaké srážky je mu zaměstnavatel oprávněn strhávat ze mzdy a co mu naopak sám od sebe strhávat nesmí. Účastník se dozví, jaká má práva a povinnosti v případě, že způsobí zaměstnavateli škodu. Účastník bude znát způsoby, jak může sám ukončit pracovní poměr a jak může být pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele.

7.3 Teoretické informace k tématu 7.3.1 Odpovědnost za škodu, za svěřené hodnoty, za ztrátu věci, za schodek Tři typy situací, kdy zaměstnavatel může chtít finanční plnění po zaměstnanci: 1) Zaměstnanec způsobí škodu (zničí něco z majetku zaměstnavatele) Zde jde primárně o to, zda škoda vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi. Pak se náhrada škody řídí zákoníkem práce a maximální finanční plnění, které zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci je do výše 4,5 násobku jeho průměrné mzdy. Výjimkou je, pokud zaměstnanec škodu způsobil záměrně (úmyslně) anebo v opilosti – pak limit neplatí, hradí celou škodu vč. ušlého zisku. Pozor – v případě, že se nejednalo o plnění pracovního úkolu zadaného zaměstnavatelem a vznikla škoda, řídí se odpovědnost za škodu občanským zákoníkem a limit pro finanční plnění neplatí! Bude muset uhradit celou škodu + nahradit ušlý zisk

23

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Často možná náhrada škody též navrácením věci do předešlého stavu (zaplacení opravy). Zaměstnavatel musí náhradu škody se zaměstnancem projednat a uzavřít dohodu o tom, jak bude nahrazena (splátky ze mzdy apod.) Pokud zaměstnanec s vyčíslením škody nesouhlasí, musí se obrátit na soud. Zaměstnavatel ale není oprávněn začít samovolně něco strhávat z jeho mzdy!

2) Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí Musí být písemné potvrzení o tom, že zaměstnanci věc byla svěřena (výdejní doklad). U věcí převyšujících cenu 50 000Kč lze pouze na dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí – zaměstnavatel ji musí s pracovníkem písemně uzavřít. Dohoda je pouze individuální a věc je v držení pouze toho konkrétního zaměstnance, který dohodu podepsal (pracovník nemůže ručit za věc, kterou např. používá celá směna, v takovém případě může od dohody odstoupit). Náhrada škody za ztrátu je pak v plné výši! Pozor – toto platí pouze při ztrátě dané věci, v případě poškození nastupuje klasická odpovědnosti za škodu s limitem 4,5 násobku průměrného výdělku.

3) Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Týká se většiny prací, kde zaměstnanec disponuje penězi zaměstnavatele, práce prodavače, pokladní, v restauraci apod. -

-

první podmínkou je písemná dohoda o odpovědnosti za schodek dohoda může být individuální nebo společná zaměstnanec musí mít možnost disponovat sám osobně s danou hodnotou, která je předmětem dohody pokud vznikne schodek (např. manko v pokladně) zaměstnavatel nemusí prokazovat zavinění zaměstnance a ten musí uhradit celou částku (není zde limit 4,5 násobku jeho průměrné mzdy) při společné odpovědnosti za schodek se určí poměr náhrady jednotlivých zaměstnanců podle jejich výše výdělku. Vedoucí a zástupce vedoucího zaplatí vyšší podíl na náhradě škody (jejich výdělek se započítává v dvojnásobné výši).

24

7.3.2 Srážky ze mzdy, pokuty, konkurenční doložka Obecně je možné říci, že zaměstnavatel je oprávněn (a dokonce povinen) ze mzdy srážet pouze daň z příjmu a zdravotní a sociální pojištění, popř. exekuci, pokud byla soudně nařízena. Další srážky s pracovníkem musí dohodnout (písemně) – typicky alimenty, vyživovací povinnost, náhrada škody. Není možné žádné složení depozitu, z kterého si zaměstnavatel něco vezme, pokud usoudí, že zaměstnanec způsobil škodu nebo z jiného důvodu. Pokud zaměstnavatel provede ze mzdy zaměstnance nějaké srážky bez dohody (kromě daně a pojistného) může dostat sankci za 2 mil. Kč. V žádném případě není možné, aby zaměstnanec až při převzetí výplaty zjistil, že mu byla stržena nějaká částka a až následně mu bylo řečeno, za co to bylo. POZOR: Protizákonné to je, pokud je skutečně stržena pevná částka mzdy, nikoli nenárokové složky jako osobní ohodnocení a různé příplatky.

Pokuty jsou v zákoníku práce zakázány s jedinou výjimkou, tou je konkurenční doložka.

Konkurenční doložka se sjednává v pracovní nebo samostatné smlouvě a obsahuje závazek obou stran, zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnanec se zavazuje, že nebude po skončení svého pracovního poměru po nějakou dobu (max. 1 rok) vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nikde jinde. Zaměstnavatel se zavazuje, že mu toto omezení bude finančně kompenzovat – bude mu po tu dobu platit min. 50% jeho předchozího měsíčního výdělku. Když zaměstnanec tento závazek v uvedené době poruší, zaměstnavatel je oprávněný mu dát pokutu. Konkurenční doložka má opodstatnění u vyšších pracovních pozic (kde může dojít ke zneužití obchodních kontaktů na zákazníky, citlivých finančních údajů firmy apod.) Nemá žádný smysl u běžných pozic (prodavač, číšník v restauraci, obsluha v kavárně). Pokud chce zaměstnanec v průběhu zaměstnání začít pracovat u dalšího zaměstnavatele, který má stejný předmět obchodní činnosti, musí mít k tomu podle zákona písemný souhlas svého prvního zaměstnavatele (jinak souhlas nejen nepotřebuje, ale nemusí o svém dalším zaměstnání prvního zaměstnavatele ani informovat.) Někdy je přímo v pracovní smlouvě uvedeno ujednání, že stejný druh práce jinde vykonávat nebude. To však není konkurenční doložka.

7.3.3 Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může byt skončen (rozvázán) jen: 1. dohodou, 2. výpovědí, 3. okamžitým zrušením,

4. zrušením ve zkušební době, 5. uplynutím sjednané doby u pracovní smlouvy na dobu určitou

25

Pracovní poměr cizince může také skončit:   

dnem, kterým má skončit jeho pobyt na území České republiky podle rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta dnem vyhoštění z území ČR

1) Dohoda Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na skončení (rozvázání) pracovního poměru k určitému dni. Dohodu o skončení pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. Zaměstnanec může požadovat, aby v dohodě byly uvedeny důvody skončení pracovního poměru (když je v dohodě písemně uveden organizační důvod, je nárok na odstupné). Zaměstnanec musí dostat originál dohody o skončení pracovního poměru. 

Pozor! Písemný doklad o skončení pracovního poměru je potřeba při přihlášení na Úřadu práce



Pracovní poměr končí dnem uvedeným v dohodě.

2) Výpověď Výpověď může dát zaměstnavatel i zaměstnanec, musí byt dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z určitých důvodů: 

organizační důvody (změny):



zaměstnavatel nebo jeho část se ruší



zaměstnavatel nebo jeho část se stěhuje



zaměstnanec se stane nadbytečným



v souvislosti se změnou zdravotního stavu zaměstnance: jestliže nesmí podle posudku závodního lékaře dál dělat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo podle lékařského posudku ztratil schopnost vykonávat dál dosavadní práci



zaměstnanec neplní požadavky zaměstnavatele pro výkon dané práce, zaměstnavatel musí v tomto případě zaměstnance písemně upozornit a dát mu přiměřený čas k nápravě



zaměstnanec opakovaně porušuje pracovní kázeň méně závažným způsobem (např. pozdní příchody) nebo zvlášť hrubým způsobem poruší povinnost dodržovat léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti (např. není v místě pobytu)

26

Pokud byla dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je nejméně 2 měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. I když skutečné důvody skončení pracovního poměru jsou organizační, může zaměstnavatel: 

nabídnout k podpisu dohodu o skončení pracovního poměru (pak je třeba zvážit, zda je dohoda pro zaměstnance výhodná či nikoliv)



chtít dat výpověď z jiných důvodů, například z důvodu porušení pracovních povinností (aby nemusel platit odstupné)

Pozor! Zaměstnavatel nemůže dát výpověď v některých situacích, např. když je zaměstnanec na nemocenské, v době těhotenství, během mateřské dovolené (s výjimkou organizačních změn). Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé strany. Písemně musí být odvolání výpovědi i souhlas s ním.

3) Okamžité zrušení pracovního poměru Okamžitě zrušit pracovní poměr může zaměstnanec i zaměstnavatel a to vždy písemně. Musí být přesně určen důvod. Zaměstnavatel může pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, když zaměstnanec: 

byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců



zvlášť hrubě porušil svoje pracovní povinnosti

Zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou ženou, ženou na mateřské dovolené nebo pracovníkem na rodičovské dovolené. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen tehdy, jestliže: 

zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. (Splatnost je do konce měsíce následujícího po odpracovaném měsíci.)



podle posudku závodního lékaře nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho nepřeřadí do 15 dnů na jinou vhodnou práci

V těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. minimálně 2 měsíce)

27

4) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnanec i zaměstnavatel může dát návrh na skončení ve zkušební době i bez uvedení důvodu (nutné písemně). Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v době pracovní neschopnosti. Pozor: Důvody ukončení pracovního poměru mají vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr bez vážného důvodu výpovědí nebo dohodou se zaměstnavatelem (a nebudou v ní uvedeny důvody ukončení ze strany zaměstnavatele) náleží nižší podpora v nezaměstnanosti (45% průměrného měsíčního výdělku). V případě výpovědi pro porušení pracovní kázně nenáleží podpora v nezaměstnanosti žádná.

7.3.4 Odstupné Odstupné zaměstnanci náleží, pokud: 

dostal výpověď (nebo skončil pracovní poměr dohodu) z organizačních důvodů. (Musí být v dohodě uvedeno)

Odstupné náleží ve výši nejméně: 

jednoho průměrného měsíčního platu, pokud u zaměstnavatele pracoval maximálně jeden rok



dvou průměrných měsíčních platů, pokud u zaměstnavatele pracoval 1 – 2 roky



tří průměrných měsíčních platů, pokud u zaměstnavatele pracoval více než 2 roky

Odstupné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Pozor! Pokud má zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti, úřad práce ji začne vyplácet až po uplynutí doby, za kterou náleží odstupné.

7.3.5 Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru Zaměstnavatel musí vydat: 

originál dohody o skončení pracovního poměru nebo výpovědi



potvrzení o zaměstnání (dříve zápočtový list)



evidenční list důchodového pojištění

28

Potvrzení o zaměstnání je zapotřebí při nástupu do nového zaměstnání nebo při registraci na Úřadu práce. Tento dokument musí obsahovat zejména: údaje o tom, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, o době trvání, druhu vykonávaných prací, o dosažené kvalifikaci, o odpracované době, informace o srážkách, o tom, zda ke skončení došlo z důvodu hrubého porušení pracovních povinností atp. Evidenční list důchodového pojištění je potřeba při nástupu do nového zaměstnání. Je zde uvedena doba trvání zaměstnání v roce, doba účasti na nemocenském nebo jen důchodovém pojištění a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnavatel musí dát tento list po skončení pracovního poměru do 8 dnů.

Cvičení Cíl cvičení: - Zapamatovat si probranou teorii a ověřit správné porozumění výkladu - Aktivace účastníků - Umožnit diskutovat o příkladech z vlastní pracovní kariéry, zodpovědět účastníkům případné dotazy a nejasnosti Druhy aktivit - Interaktivní vedení výkladu (využívat znalostí, které účastníci už mají – např. u způsobů skončení pracovního poměru) - Ukázka reálných dokumentů – zejm. v případě dohod o hmotné odpovědnosti apod. - Diskuse – sdílení vlastních zkušeností účastníků - Příklady z praxe ilustrující danou problematiku – kazuistika s následnou diskusí - Vyplnění ankety s otázkami na probraná témata (v rámci tématu skončení pracovního poměru)

Příklady cvičení: CVIČENÍ 1 Lektor promítne naskenované dokumenty (připraví si na základě reálné kazuistiky) s přehnanou hmotnou odpovědností (vyčíslením sazeb za pracovní oděvy a pracovní pomůcky), s dohodou o náhradě škody neodpovídající zákoníku práce, s povinnými poplatky za ubytovnu a kvalifikační dohodou, kde je zpoplatněné zaškolení na pozici. Následuje diskuse – zda to připadá účastníkům adekvátní, a zda by podepsali takovou hmotnou odpovědnost? Postupuje v tomto případě zaměstnavatel legálně? Po diskusi lektor shrne, v čem postupuje zaměstnavatel protizákonně – zejm. kvalifikační dohoda a dohoda o náhradě škody – v dané podobě protiprávní, ale i přehnaná odpovědnost za svěřené věci, které v některých případech nemohou mít cenu, kterou zaměstnavatel uvádí.

29

CVIČENÍ 2 Lektor představí kazuistiku: Mladá dívka, občanka Bulharska, přijela na základě náboru firmy v Bulharsku, přislíbeno 17 000Kč a cena ubytovny 3 000Kč. Realita v ČR pak ale jiná - byla najata agenturou, vyslána do firmy na balení zboží ve skladu u Prahy, mzda písemně nesjednána, pracovní smlouvu dostala. Pracovní doba 10,5 h denně, při sebemenším neuposlechnutí jí bylo vyhrožováno pokutami, tzn. sražením základní mzdy. Vyplaceno jí bylo za 2, 5 měsíce cca 2500 Kč, vše ostatní pohltily pokuty dle vysvětlení vedení firmy. Firma po dočasné pracovní neschopnosti iniciovala dohodu o skončení pracovního poměru, nic pak už nezaplatila, výstupní dokumenty nevydala. Následuje práce ve skupinkách nebo společně se zadáním: kde všude v tomto případě porušil zaměstnavatel zákoník práce? Na závěr proběhne společné vyhodnocení, lektor shrne v bodech, v čem jednal zaměstnavatel protiprávně a pohovoří o možnostech, jak se v takovém případě lze jako zaměstnavatel bránit.

CVIČENÍ 3 Lektor rozdá anketu (viz příloha č. 2) s testovými otázkami ohledně způsobů skončení pracovního poměru. Účastníci vyplní, není to „na známky“ jde o to, aby se sami zamysleli, zda si to z výkladu zapamatovali. Vyhodnocení správných odpovědí pak proběhne společně.

DISKUSE (příklad tématu) Co se nejčastěji porušuje u náhrady škody, pokuty udělené zaměstnancům Lektor průběžné doplňuje o zkušenosti z praxe CIC, např.: 

Neadekvátní hmotná odpovědnost za svěřené předměty



Zaměstnavatel tvrdí, že zaměstnanec způsobil škodu, ale neprojedná s ním výši škody ani způsob její náhrady, rovnou mu začne srážet část mzdy



Nesmyslná konkurenční doložka (např. na práci v kavárně jako obsluha) bez náhrady mzdy

30

8

PŘÍPRAVA NA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ I.


Základní orientace na trhu práce, správně sestavený životopis a vhodně formulovaný motivační dopis jsou zásadní předpoklady pro získání pracovního místa nejen u naší cílové skupiny, ale všeobecně. Pokud žadatel o práci nezaujme svým životopisem a motivačním dopisem, nemá možnost se už dále představit.



U cizinců podoba CV a motivačního dopisu hraje pro postup ve výběrovém řízení ještě významnější roli vzhledem k všeobecné nedůvěře zaměstnavatelů a jejich neochotě zaměstnávat cizince.



Cizinci žijící v ČR zde většinou nemají vybudovanou síť osobních kontaktů, která by jim pomohla získat práci neformální cestou. Pokud nechtějí využít služeb zprostředkovatelů a různých pochybných agentur, kteří se je snaží využít pro svůj vlastní zisk, obvykle musí hledat pracovní nabídky ve veřejně dostupných zdrojích (internet, tisk).

8.2 Cíle jobklubu    

Účastník bude vědět, jaké zdroje může při hledání práce využít – kde hledat pracovní nabídky, jak se orientovat na trhu práce Účastník bude umět správně sestavit svůj strukturovaný životopis, bude vědět, které informace jsou v CV zásadní, co naopak do CV nepatří Účastník se naučí sestavit průvodní (motivační) dopis, který se posílá s životopisem při žádosti o práci. Účastník se obeznámí s rolí agentur práce při zprostředkování zaměstnání, dozví se, jak může sám agentury práce využít, jak poznat seriózní agenturu od rizikové, jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem přímo u zaměstnavatele a prací prostřednictvím agentury (vysílání k zaměstnavateli)

8.3 Teoretické informace k tématu 8.3.1 Průměrná mzda a nezaměstnanost v ČR      

Průměrná hrubá mzda 25 000 Kč 80% zaměstnanců mzdu mezi 9 986 Kč a 40 301 Kč Minimální hrubá mzda 9 200 Kč/měsíc (40 hod/týdně), 55 Kč/hod Nezaměstnanost březen 2015 - 7,2% Uchazečů o zaměstnání březen 2015 - 525 315 lidí Počet uchazečů na jedno volné místo je 7!

31

8.3.2 Orientace na trhu práce

Kde hledat?     

Internet Tisk Media Známí Reference

Orientace v nabídkách práce   

Názvy pozic Plat Požadavky

Volná pracovní místa – na co si dát pozor        

Požadavky žádné či příliš nízké vzhledem k pozici Příliš lákavé nabídky Výplata častěji než jednou za měsíc Neuveden kontakt na zaměstnavatele Náplň práce není uvedena Inzerát se v nabídkách stále opakuje Náplň práce neodpovídá názvu pozice Požadován „vstupní/registrační…“ poplatek

32

8.3.3 Sestavení CV Při psaní životopisu platí základní pravidlo – uveďte vše, co je nutné, ale celkově by toho nemělo být příliš. Písmo: Arial, Times New Roman, velikost: 11, 12       



Životopis je vaše vizitka, pokud nebude dobrý, nebudete mít již možnost se lépe představit. Myslete při psaní na to, komu životopis píšete a co ho asi zaujme. Má být jednoduchý, přehledný, ale musí zároveň obsahovat všechny důležité informace. Uvádějte aktuální kontakty (telefon, email, adresa atd.), musíte na nich být k zastižení. Životopis musíte průběžně aktualizovat, zejména před každým novým odesláním. Ideální rozsah životopisu je 1, maximálně 2 stránky. Vzdělání a pracovní zkušenosti by měly na sebe navazovat tak, aby bylo patrné, co jste dělal/a po celý život až doposud. Případné mezery vysvětlit či být připraven, že na ně budu dotazován při pohovoru. Je velmi důležité, aby v CV nebyly žádné pravopisné chyby

Struktura CV 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Osobní a kontaktní údaje Fotografie Vzdělání Pracovní zkušenosti Kurzy, školení, certifikáty PC a jiné dovednosti Zájmy

1. Osobní a kontaktní údaje Nezapomeňte uvést: jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mailový kontakt. Jméno a příjmení - (uveďte také titul, pokud nějaký máte) Adresa - název ulice s číslem popisným, PSČ město/vesnice Tel. kontakt - uveďte telefonní kontakt, na kterém budete k zastižení i během dne E-mailová adresa - uvádějte email, který pravidelně kontrolujete. Adresa emailu by měla znít formálně, nemělo by se jednat o email jiné osoby (např. manželky, syna). Založení emailové schránky je jednoduché a zdarma. Emailové adresy typu: květinka@ nebo kočička@ nepůsobí profesionálně, proto si raději pro účely hledání zaměstnání vytvořte nový emailový účet ve formátu [email protected].

33

Datum narození – neuvést datum narození z obavy z odmítnutí kvůli věku je možné, zaměstnavatel se však váš věk dříve nebo později dozví Do úvodu/osobních údajů můžete uvést i jiné nepovinné údaje (např. rodinný stav, počet dětí, zdravotní stav). Jako cizinec můžete uvést např. také údaje o své státní příslušnosti, občanství, o typu a délce pobytu v ČR. Pokud nepotřebujete vzhledem ke svému typu pobytu vyřídit pracovní povolení, určitě tuto informaci uvádějte. Jedná se o vaši velkou výhodu!

2. Fotografie Do životopisu můžete vložit svou fotografii. Měla by být aktuální, formální, ve formátu podobném tomu pasovému. Ideální je seriózní úsměv. Celkově by vaše fotografie měla vyvolávat sympatie. Pokud nemáte vhodnou fotografii, raději ji nevkládejte.

3. Vzdělání Stručně shrňte vaše dosavadní vzdělání, popř. uveďte nejvyšší dosažený titul. Pořadí: datum (od kdy do kdy), název školy, obor, specializace, stát (město). Školy uspořádejte od nejaktuálnější po nejstarší, základní školu úplně vynechejte (když se nejedná o nejvyšší dosažené vzdělání). Pokud jste vzdělání absolvovali mimo Českou republiku, pro některé pozice je důležité mít toto vzdělání nostrifikované a toto uvést i do CV. Například:

1983 – 1989 Oděský institut inženýrů námořní dopravy, Oděsa (Ukrajina) Obor: Ekonomika a organizace vodní dopravy Dosažený titul. Ing. Nostrifikováno v ČR (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 5. 6. 2006)

4. Pracovní zkušenosti Zaměstnání uspořádejte od nejaktuálnějšího po nejstarší. Uvádět: datum (od kdy do kdy), název firmy, stát (město), název pozice, rozpis pracovní činnosti. Názvy pracovních pozic mohou v různých společnostech znamenat různou náplň práce - jiné úkoly, povinnosti, atd..), proto vždy uvádějte stručný popis pracovní náplně.

34

5. Kurzy a certifikáty Uveďte absolvované kurzy a školení relevantní k pozici, o kterou se ucházíte. Pište jen dokončené kurzy, které můžete doložit dokladem o absolvování. Může se jednat například o jazykové kurzy, kurzy práce na PC, účetní kurzy, nejrůznější osvědčení a jiné rekvalifikační kurzy. Například:

7-8/ 2014

Centrum pro integraci cizinců o.p.s., Praha Kurz gramatiky českého jazyka, rozsah 24 hodin

6. Jazykové znalosti Uvádí se název jazyka i dosažená úroveň, případně rozdíl mezi písemným a mluveným projevem. Ke konkrétnímu jazyku je vždy dobře používat jednoduché pojmy: začátečník/středně pokročilý/pokročilý, kterým odpovídá mezinárodní klasifikace od A0 do C2. Dále se rovněž používá označení komunikativní znalost či aktivní a pasivní znalost, to znamená, zda je vaše znalost jazyka pouze teoretická, nebo dokážete jazyk aktivně používat. Úroveň jazykových znalostí

A0 Absolutní začátečník

A1 začátečník

A2 Mírně pokročilý

B1 Středně pokročilý

B2 Více pokročilý

C1 Plynulá znalost

C2 Rodilý mluvčí

6. PC a jiné dovednosti Uvádějte všechny důležité znalosti, dovednosti, které jsme doteď nezmínili. Všeobecně rozlišujeme tzv. měkké a tvrdé dovednosti (soft/hard skills). Měkké dovednosti (soft skills) jsou kompetence v oblasti chování (např. organizační dovednosti). Protipól měkkých dovedností tvoří tzv. tvrdé dovednosti (hard skills), které mají vždy konkrétní předmět (např. znalost účetnického programu Money). Není dobré, když se míchají měkké dovednosti s tvrdými dovednostmi

7. Zájmy Vaše zájmy a volnočasové aktivity hovoří o vašich preferencích, proto se nebojte je uvést. Například: Rodina, cestování, četba knih, sledování dobrodružných filmů, dobrovolnická činnost, sportovní aktivity, komunikace v cizích jazycích, asijská kuchyně.

35

8.3.4 Motivační dopis Cílem motivačního dopisu je, aby si zaměstnavatel (personalista) přečetl váš životopis a pozval vás na pohovor. Motivačním dopisem se tedy zejména snažíte zaujmout a vyzvednout své profesní, ale i osobnostní kvality. Motivační dopis je běžnou součástí žádosti uchazeče o zaměstnání a posílá se spolu s životopisem. Motivační dopis se obvykle vkládá do těla emailu, zatímco životopis se přikládá v příloze. Tipy pro napsání motivačního dopisu:   

Popište svoji motivaci – racionální důvody, proč se o dané místo ucházíte: "Chtěl bych u vás pracovat, protože…." Buďte struční! Doporučený obsah motivačního dopisu jsou max. 3 odstavce, u méně kvalifikovaných pozic stačí např. i jeden odstavec. Před tím, než začnete psát, si odpovězte na následující tři otázky: Proč právě já? (co jim mohu nabídnout) Proč právě na tuto pozici? (reagujete na požadavky v inzerátu) Proč právě do této firmy/organizace? (předpokládá se, že si o firmě něco zjistíte)

Příklad motivačního dopisu: Vážená paní XY/ Vážený pane XY, dovolte mi, abych se tímto ucházela o pracovní místo XXXXXXX. Jsem vyučená v oboru/vystudovala jsem XXXXXXXXXX a mou velkou motivací je XXXXXXXXXXXXXXXX. V současné době žiji v Praze XX let, hovořím dobře česky, a k výkonu zaměstnání nepotřebuji pracovní povolení. Podrobnější informace o mých předpokladech naleznete v přiloženém životopise. V případě Vašeho zájmu jsem Vám k dispozici. Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem …

36

Shrnutí: Informace, které v motivačním dopise být musí

Informace, které do motivačního dopisu nepatří

O jakou pozici se ucházíte

Detailní opisování životopisu

Důvody vašeho zájmu

Své finanční požadavky

Vaše hlavní předpoklady k výkonu práce

To, že práci potřebujete Váš zájem o místo, protože potřebujete peníze, nebo jste v sociálně tíživé situaci Důvod, že vás jinde nechtějí přijmout Svá zdravotní omezení Familiární a podlézavé formulace

8.3.5 Agentury práce, personální agentury     

Musí mít povolení ke zprostředkování zaměstnání: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace/ Za služby se neplatí! - Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada. Agentury práce musí mít pojištění proti úpadku Agentury práce nesmí zaměstnávat cizince, kteří potřebují pracovní povolení Agentury práce můžou zaměstnávat OZP – od ledna 2015

Cvičení Cíl cvičení:  Zapamatovat si probranou teorii a ověřit správné porozumění výkladu  Aktivace účastníků  Umožnit diskutovat o vlastních zkušenostech z dříve absolvovaných výběrových řízení, probrat důvody neúspěchu

37

Druhy aktivit:  Cvičení ilustrující teoretické informace na názorných příkladech  Diskuse – sdílení vlastních zkušeností účastníků z výběrových řízení  Cvičení formou krátkých testů s otázkami na probraná témata (přiřazování správných odpovědí apod.) + společné zhodnocení  Ukázky správně a špatně sestaveného motivačního dopisu  Samostatná práce účastníků se zadáním, zformulovat vlastní průvodní dopis na konkrétně zadanou pracovní pozici

Příklady cvičení CVIČENÍ 1 Lektor zadá účastníkům vybrat, která fotografie je a není vhodná do CV (fotografie viz příloha č. 3), účastníkům je promítne v rámci prezentace. Následuje společné zhodnocení: Do CV není vhodné používat fotografie celé postavy, z dovolené, s jinými lidmi, se slunečnými brýlemi, při hře

CVIČENÍ 2 Lektor zadá účastníkům, aby v rámci samostatné práce: a) Rozdělili níže uvedené výroky na hard a soft skills a našli jeden výrok, který je tam navíc.      

PC: MS Office – Word, Excel, Internet dobré komunikační schopnosti a empatie kreativita, spolehlivost, zodpovědnost, spolupráce v týmu ochota cestovat a učit se novým věcem řidičský průkaz skupiny B jsem nekuřák a abstinent

b) Určili, který z níže uvedených zájmů není vhodné uvádět do CV      

zpěv zbraně auta cestování vaření filmy

38

c) Vybrali správné tvrzení               

CV má mít max. 2 strany/CV má více jak 2 strany fotka z dovolené je ok / fotka celé postavy je ok / fotka pasového formátu je ok Typ písma: Arial, Times New Roman CV ve více barvách je ok velikost písma 11-12/ velikost písma 8-9/ velikost písma14-16 CV má být bez gramatických chyb formát: doc, PDF / formát: txt, JPG CV zasílat s motivačním dopisem/ CV zasílat bez motivačního dopisu uspořádaní od nejnovějšího po nejstarší / obrácená chronologie (od nejstarší po nejnovější) vlastní struktura CV email: kočič[email protected] / email: [email protected] předloha CV stáhnutá z internetu časté změny ve velkosti písma, barvy zkratky v CV (mimo IT) CV bez kontaktních údajů

Následně se společně projdou správná řešení.

39

9

PŘÍPRAVA NA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ II.

9.1 Zdůvodnění výběru tématu  



Pracovní pohovor je v procesu hledání práce nejdůležitější fází, kdy se rozhoduje o konečném přijetí či nepřijetí kandidáta na pracovní pozici Cizinci jsou obvykle znevýhodněni při pracovním pohovoru svým jazykovým handicapem, pohovor vedou pro ně v cizím jazyce, což způsobuje vyšší míru stresu. O to lépe by měli být na pohovor připraveni předem, nemohou spoléhat na improvizaci na místě. U pracovního pohovoru hraje roli i neverbální stránka sebeprezentace kandidáta, v jiném kulturním kontextu mohou být považovány za normu jiné neverbální signály, které zde mohou být interpretovány odlišně a negativně (např. jako nedostatek zdvořilosti apod.) Je proto vhodné, aby se cizinci obeznámili předem s tím, co je v Česku v rámci formálního kontaktu obecně akceptováno.

9.2 Cíle jobklubu    

Účastník bude vědět, jak vystupovat u pracovního pohovoru a jak se na konkrétní pohovor může připravit předem doma Nacvičí se vlastní sebeprezentaci, bude vědět, jak se na pohovor vhodně obléci, jak se dobře představit, ujasní si, co o sobě zaměstnavateli chce říci a co ne Bude vědět, jaké otázky se při pohovoru často objevují, jak na ně reagovat, které otázky by zaměstnavatel klást neměl Účastník se dále dozví, jaké informace se má sám snažit o pracovní pozici od zaměstnavatele zjistit

9.3 Teoretické informace k tématu 9.3.1 Pracovní pohovor

Už samotné pozvání k pohovoru je velkým úspěchem! Pracovní pohovor je v procesu hledání práce nejdůležitější fází, kdy se rozhoduje o vašem konečném přijetí či nepřijetí na pracovní pozici. Během pohovoru se nejspíš setkáte s vaším případným šéfem a kolegy, či personalisty. Tito lidé budou rozhodovat o tom, zda rozšíříte jejich pracovní tým. Samotný pracovní pohovor obvykle netrvá déle než jednu hodinu, zpravidla bývá kratší. Na specializované pracovní pozice bývá pracovní pohovor rozdělen na více kol a používají se různé další metody – psychologické testy, modelové situace, vedení pohovoru v cizím jazyce, praktické zkoušky, atd. Tím nejdůležitějším při pracovním pohovoru je výsledný dojem, který na vaše zaměstnavatele uděláte. Tento dojem nemusí nutně souviset s vaším vzděláním a pracovními zkušenostmi, které

40

obsahuje vaše CV. Naopak podle personalistů o vás může rozhodnout už prvních pár minut pohovoru. S tím souvisí, zda přijdete na domluvenou schůzku včas, zda jste oblečeni dle očekávání zaměstnavatele, jak jste příjemní při představování, zda vzbuzujete dojem, který se shoduje s představou potenciálního zaměstnavatele a kolegů -zkrátka zda jste sympatičtí.

K čemu slouží pracovní (přijímací) pohovor, jaký je jeho smysl 

Pracovní pohovor je první osobní setkání potencionálního zaměstnance se zaměstnavatelem.

Cíle pracovního pohovoru: 1. ověření motivace člověka – proč právě k nám, proč právě vy, proč právě tuto práci, co od práce očekáváte 2. vyvrácení pochybností – vysvětlení nejasností v CV: co jste dělal tam, když v CV píšete; proč jste: pracoval v tomto zaměstnání tak krátce, pracoval na této pozici… 3. lidské sladění – zjištění osobnostních předpokladů, sympatií, otázky: jak byste se zachoval v určité situaci…, co byste o sobě řekl, jaký jste člověk, sdělte nám vaše silné stránky, slabiny

Smyslem pracovního pohovoru je se dohodnout - když už je člověk na pohovor pozván, zaměstnavatel si myslí, že by práci mohl vykonávat

9.3.2 Příprava na pracovní pohovor Příprava: - vzhled, oblečení, osobní kultura - příprava otázek - zjistit si informace o zaměstnavateli

1. vzhled, oblečení, osobní kultura Vzhled, oblečení: důležitý je první dojem – nejprve si lidé všímají oblečení, je to důležité, oblečení je často rozhodující: má být decentní, střízlivé, solidní, ne krátké sukně, ne džíny, vhodné doplňky, čisté boty. Podle toho, na jakou pozici se hlásím, se také oblékám – přiměřenost. Hygiena: je základem! Vlasy: upravené, muži sestřihnuté, oholeni Líčení: nenápadné Vůně: deodorant, lehký parfém Pozor na žvýkačku – odložit včas! MOBIL- zvonění! 

41

2. příprava otázek a) připravit se na to, jaké otázky mohu od zaměstnavatele dostat Promyslet si na co se mě mohou zeptat, mít připraveny důkazy – příklady ze života (praxe), proč jsem tím správným kandidátem na pozici Příklady otázek: proč chci danou práci vykonávat, jaké mám zkušenosti s danou prací, není pro mě obtížné dojíždět za prací, jak si představuji svojí pracovní náplň, vyhovuje mi nabízený pracovní úvazek, jakou si představuji mzdu. Vždy umět zodpovědět otázku: proč danou práci chci dělat a mít připraven důkaz, že práci zvládnu!

b) připravit si otázky pro zaměstnavatele Příklady otázek: kde bude mé pracoviště (pokud není zřejmé), jak velký je pracovní kolektiv, konkrétní pracovní náplň, časové rozvržení, důležité (zásadní) informace, které nebyly v průběhu pracovního pohovoru zodpovězeny Dotaz na výši mzdy – v případě, že o mzdě zaměstnavatel neposkytl informaci, otevírat jen tehdy, když otevře zaměstnavatel. Pozor na citlivé otázky: výše mzdy, benefity, stravenky, počet dnů dovolené, proplácení přesčasů.

3. zjistit si informace o zaměstnavateli Maximum informací, získání informací o zaměstnavateli např. z webových stránek Příklady informací o zaměstnavateli, které jsou důležité: velikost, organizační struktura, historie, aktuální projekty, počet zaměstnanců, forma právní subjektivity (a.s., o.p.s., s.r.o.), informace o pozici na kterou se hlásím, atd.

9.3.3 Struktura pracovního pohovoru

1. Představení: podání ruky, oční kontakt, úsměv. 2. Start: tvrdá, volná otázka od zaměstnavatele, jakékoliv téma zvolené zaměstnavatelem, snaha o získání prvního dojmu. Příklady tvrdých otázek: Proč se hlásíte na tuto pracovní pozici? Proč chcete pracovat u naší společnosti? 3. Vyvracení pochybností: zaměstnavateli je něco z CV nejasné, zjišťuje motivaci pracovníka.

42

Příklady otázek: Vy píšete ve svém CV, motivačním dopise, že jste pracoval na pozici vedoucího oddělení, jakou měla vaše práce náplň? Jak jste zvládal vedení kolektivu? Bavila vás práce s lidmi?

4. Zjišťování osobního nastavení pracovníka – zda se bude hodit do kolektivu, jestli zvládne danou pozici, zda je komunikativní, Příklady otázek: Jaký jste? Jak byste se charakterizoval? Komunikujete rád s lidmi?

5. Předávání konkrétnějších informací – např. o náplni práce, až přechod k informacím o mzdě. Příklady otázek: Jaká je Vaše představa o mzdě?

Zásady realizace pohovoru: 



Celým pracovním pohovorem se prolíná ARGUMENTACE – otázky, odpovědi, vyvracení, potvrzování, domlouvání…. Základem je DŮKAZ: umět doložit proč zrovna já jsem dobrý kandidát: důkaz ze života, z praxe. Všechny informace musí být PRAVDIVÉ.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

přicházíme včas zdravíme všechny kolemjdoucí na chodbách – nikdy nevíme, koho vlastně potkáváme než vstoupíme do místnosti, zkontrolujeme se v zrcadle – zapnuté knoflíčky, účes, čistota vhodně se posadíme na místo, které nám pro pohovor bylo určeno pozorně nasloucháme pohovor vede personalista/určený pracovník, ne Vy neskáčeme do řeči, k dotazům budeme vyzváni vystupujte sebevědomě nikoliv namyšleně můžete si dělat poznámky pohovor vždy ukončuje personalista/určený pracovník při ukončení si vždy domluvte další postup



Cvičení Cíl cvičení:  Vyzkoušet si pracovní pohovor v praxi, účastníci si tak lépe uvědomí, co je pro ně při pohovoru obtížné a na tom pak dále mohou pracovat

43

Druhy aktivit:  Nácviky pracovního pohovoru formou hraní rolí  Nácviky telefonního kontaktu se zaměstnavatelem  Zpětná vazba skupiny – co se kandidátovi při pohovoru podařilo, co nikoli  Možnost využít ukázková videa – promítnout účastníkům, pak společně probrat  Diskuse – sdílení vlastních zkušeností účastníků z pracovních pohovorů

Příklady cvičení CVIČENÍ 1 Tréninkový pracovní pohovor Všichni nebo alespoň většina účastníků si vyzkouší cvičný pracovní pohovor. Lektor je v roli zaměstnavatele, klade otázky obvyklé při pohovoru, účastník se musí představit a dále reagovat na pokládané otázky, jako by byl skutečně u pohovoru. Ostatní účastníci jsou v roli pozorovatelů, dělají si poznámky, co udělal dle jejich názoru kandidát dobře a co se mu naopak nepodařilo. Po každém nácviku následuje zpětná vazba ostatních účastníků i lektora.

CVIČENÍ 2 Telefonní kontakt/pohovor se zaměstnavatelem Modelové situace – zadání viz příloha č. 7

44

10 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI I. 10.1 Zdůvodnění výběru tématu 

Jazyková bariéra a nedostatky v komunikaci jsou jedním z klíčových faktorů, který naší cílové skupině komplikuje pracovní uplatnění. Neverbální stránka projevu kandidáta hraje významnou roli pro úspěch při výběrovém řízení.



10.2 Cíle jobklubu  

Účastník se dozví, jak vědomě využívat neverbální signály v komunikaci ve svůj prospěch Účastník si zlepší schopnost efektivně komunikovat při pracovním pohovoru, eventuálně v zaměstnání, naučí se technice aktivního naslouchání Účastník si bude vědom výhod a nevýhod různých způsobů komunikace, bude vědět, nač si dát pozor. Účastník si nacvičí krátkou prezentaci sebe sama v různých společenských kontextech

 

10.3 Teoretické informace k tématu 10.3.1 Komunikace verbální a neverbální, vědomá a nevědomá 

Verbálně něco říkám, a nějak působím i neverbálně. Vědomě něco říkám, nevědomě je na mě něco znát.

45

Zdroj obrázku: Plamínek Jiří - Komunikace a prezentace 2012, s. 39

46

Kladení otázek   

Příčiny otázek různé Množství a povaha otázek Otevřené X uzavřené otázky

Specifika emailové a telefonní komunikace 

Nevidíme se, ale „vidím“ jiné signály - Email: úprava, gramatika, stylistika… - Telefon: více vynikne hlas, volba slov….



Email - Chybí okamžitá zpětná vazba - Snadno uchovatelné, doložitelné

Doporučení:  Vyšší pravděpodobnost nedorozumění – mít to na paměti  Pozor na vtipy a ironii

Komplimenty Chválím já:  Oční kontakt  Upřímnost  Přesná, nekomplikovaná formulace  Nespojuji s pokáráním  Nepodlézám, pochvala je adekvátní  Nemanipuluji  Počítáme s rozpaky chválené osoby  Bezprostředně po činu, který chválíme  Hodnotíme čin ne osobu Přijímám kompliment  Úsměv  Oční kontakt  Nepřerušuji druhého  Poděkuji  Dám najevo své sebevědomí  Řeknu, že si komplimentu vážím  Vychutnám si ho 

47

10.3.2 Časté nedostatky v komunikaci versus efektivní návyky v komunikaci Sebekriticky si zhodnoťte, co i vy sami děláte někdy nebo často v komunikaci z níže uvedeného

Nedostatky: 

Vynášení soudů – nedělat unáhlené soudy Např. Podřízený se spletl, něco zapomněl objednat. Šéf: „Jsi absolutně neschopný.“ Což jednak není pravda, jednak nepomáhá efektivně řešit danou situaci. Lepší místo soudu hledat řešení, jak chybu napravit.



Naléhání a napravování Př. s kolegou v práci se neshodnu v názoru: „Jak si můžeš něco takového myslet!“ lepší nahradit: „Já si to nemyslím. Mám na věc jiný názor.“ Naléhání vede druhou stranu do kouta, vyvolává obrannou reakci.



Předsudky Časté v komunikaci, cizinci často dobře znají. Předsudky vychází z toho, že si udělám nějaký předčasný závěr o člověku, situaci a předpokládám, že takový skutečně je nebo že taková je realita. I cizinci žijící v ČR mají často předsudky např. vůči jiným cizincům, kteří zde žijí.



Lhostejnost Často dáváme najevo velmi jasně pomocí různých neverbálních signálů – pozor na to. Pozor na projevy lhostejnosti u pracovního pohovoru!



Manipulativní techniky Někdo mě zaskočí, rozhodí, rozčílí. Jak reagovat: zkusit nikoli emocionálně, ale pojmenovat situaci, např. teď mě to zaskočilo, promiňte, potřebuji si vzít trochu času a promyslet si to, co po mě chcete apod.



Opatrně pracovat s emocemi – platí pro všechny výše uvedené komunikační nedostatky

Efektivní návyky v komunikaci 

To, co říkám, je v souladu s tím, co cítím Př. V práci „Můžeš to předělat?“ „Ano, ale trochu mě teď zaskočilo, že to po mě chceš“…

48



Opravdovost – neříkám to, co si nemyslím, že je pravda, tj. co je přímo lež. Skoro vždy se dá použít takové tvrzení, které je alespoň částečně pravda.



Porozumění – empatie, naslouchání druhému Zkusit se vcítit, proč se mnou ten člověk jedná tak, jak jedná, zkusit nahlédnout věc z jeho strany.



Respektuji názory druhého I když mám sám na danou věc názor odlišný.



Nadhled Nekazit si vztah s druhým, kolegou apod. kvůli nějaké dílčí věci, např. právě odlišnému názoru na nějakou jednotlivost.



Nestrannost - objektivita Př. konflikt mezi dvěma pracovníky, z nichž jeden je můj přítel, druhý nikoli.

Aktivní naslouchání Jak dávám druhému najevo, že ho poslouchám:   

 

oční kontakt přikyvování doplňující otázky

poznámky celková řeč těla

! Je užitečné zjistit si kulturní rozdíly! Např. někde je přímý pohled do očí považován za neslušnost, zvláště mezi mužem a ženou. U nás ale odvracení pohledu je interpretováno jinak (nezájem, nevěnuje pozornost sdělení, přezíravost apod.) 

Slyším, co druhý říká, nikoli to, co chci slyšet



Dávám najevo, že poslouchám – viz body výše



Soustředím se a mohu lépe pochopit – neudělám si hned po prvních větách závěr, vyslechnu si sdělení až do konce a až do konce mu věnuji pozornost, často se ukáže, že problém je jinde, než jsme si na začátku mysleli.

10.3.3 Sebeprezentace Doporučení – zejména na pracovní pohovory, ale může se hodit i jinde:    

Připravte si svou sebeprezentaci v bodech. Zkuste o sobě 5 minut mluvit před zrcadlem. Dejte si pozor na to, jaké informace o sobě chcete sdělit (záleží hodně na situaci). Zkuste odhadnout, co chce ten druhý slyšet.

49

Verbální projev  Věty, slova, hlásky….  Často opakovaná slova  Slabá slova Nejčastější slabá slova s doporučením, jak je nahradit: To nezvládnu… - Bude to těžké, věřím, že to zvládneme / že to půjde. Muselo by se… - Doporučuji… Vhodné by bylo udělat… Bude... Jestli máte zájem… - Doporučuji… Navrhuji… Pokusím se... - Vyřeším… Zavolám… Zkontaktuji… Rád/a bych jednou... - Budu... Problém, potíže… - Výzva Musíte…. - Je opravdu důležité udělat … Měl/a jsem štěstí... - Pracuji dobře... Musíte/Nesmíte (přikazování)... - Bude vhodné… Nejsem v tom dobrá/ý... - Dělám pokroky… Ještě tuto oblast studuji…Každý den získávám nové vědomosti a zlepšuji se… (http://chcizmenu.blogspot.cz/2013/02/sebeprezentace-5-tipu-jak-nato.html) Neverbální komunikace  Mimika, gesta, oční kontakt….  První dojem  Osobní zóna  Hlas  Forma projevu  Vzhled Komentář k obrázku: intimní zóna – jen partner, děti. Osobní zóna – blízcí přátelé, širší rodina. Společenská zóna – formálnější vztahy

Zdroj obrázku: http://www.atraktivni-prace.cz/pozor-na-intimni-zony/

50

Cvičení Cíl cvičení:  Vyzkoušet si různé komunikační situace v praxi, naučit se správně reagovat  Uvědomit si význam prvního dojmu – jak působím na ostatní  Nacvičit si vlastní sebeprezentaci Druhy aktivit:  Hraní rolí – různě zaměřené komunikační situace  Samostatná práce dle zadání – sebereflexe, co mi vadí při komunikací, které komunikační nedostatky sám u sebe identifikuji  Diskuse – sdílení vlastních zkušeností účastníků z komunikace v českém prostředí

Příklady cvičení: CVIČENÍ 1 - První dojem Lektor zadá účastníkům, aby si vybrali někoho z přítomných spoluúčastníků semináře – musí to být někdo, koho neznají a dnes ho vidí prvně. Na papír napíšou svůj první dojem, který v nich daná osoba vyvolala - sympatie, nesympatie, co si o něm myslí. Můžete to být pozitivní i negativní, lektor upozorní, že se nic nebude muset číst nahlas. Cvičení je třeba zadat na samém začátku semináře, na konci si pak účastníci papír znovu přečtou a srovnají si, zda jejich první dojem byl nebo nebyl v souladu s tím, jak daného člověka vnímají na konci kurzu, poté, co ho trochu poznali.

CVIČENÍ 2 - úvod k tématu časté nedostatky v komunikaci Diskuse na téma: co vám vadí na druhých lidech při komunikaci. Možno konkrétněji - komunikace Čechů s cizinci:   

co je vám často nepříjemné (obvykle je to: že mluví Češi na cizince příliš rychle, že se chovají povýšeně, jemnější nebo ostřejší projevy xenofobie v komunikaci apod.) jaké to ve vás vyvolává za emoce jak reagujete navenek (vyvolá to vztek, reaguji hádkou, vyvolá to pocit ponížení, reaguji lítostivě nebo hněvivě) – co řeknete

Po popsání těch situaci – jak lze reagovat jinak (někdy raději odejít, či si vyžádat jiného pracovníka, pokud to situace umožňuje) jindy reagovat jinak verbálně - jaké použít věty: „Potřebuji, abyste mi to řekl jinak“ a „Nemusíte křičet, stačí, když budete mluvit pomaleji“ Do toho, že jste cizinci, se pletou EMOCE (viz komunikační buňka). Pomáhá říci jasně, co potřebuji.

51

CVIČENÍ 3 - Představit se v různých situacích Lektor rozdělí následující situace účastníkům: 1) Jak se představím na pracovním pohovoru, když mě personalista vyzve, abych o sobě něco řekl. 2) Jak se představím kolegovi v kuchyňce na pracovišti, kde jsem nový a náhodou jsme se potkali při vaření kávy. 3) Jak se představíte zákazníkovi, který přišel do vaší firmy. 4) Jak se představíte, když přijdete do jiné firmy např. s nějakou nabídkou apod. 5) Jak se představíte kolegům na poradě po nástupu do nového zaměstnání.

Účastníci si připraví kraťoučké vystoupení, pak následuje zpětná vazba od ostatních účastníků i lektora, zhodnocení, pochvala. Častý nedostatek – nevím, jak rozumně svou sebeprezentaci ukončit nebo zbytečně zlehčuji své zkušenosti/dovednosti – pracovní pohovor.

52

11 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI II. 11.1 Zdůvodnění výběru tématu   

Neschopnost efektivně řešit konfliktní situace dle naší zkušenosti často způsobí ztrátu již získaného pracovního místa (např. propuštění ve zkušební době apod.) Osvojení si asertivních technik komunikace a schopnost vyrovnat se s manipulativním jednáním v zaměstnání pomáhá naší cílové skupině nenechat se (tolik) zneužívat. Umět správně pracovat s kritikou umožňuje osobní i profesní růst nejen cílové skupině cizinců, u cizinců nicméně jakákoli kritika často může vyvolat silnější emoce a „neadekvátní“ reakci vzhledem k tomu, že může nasedat na negativní zkušenosti, které zde čeští občané nezažívají – předsudky a různé projevy xenofobie. O to je pro ně důležitější naučit se s kritikou a svou reakcí na ni zacházet vědomě.

11.2 Cíle jobklubu   

Účastník si osvojí techniky asertivní komunikace a vyzkouší si některé komunikační situace, kde tyto techniky může využít. Účastník dokáže rozpoznat manipulativní jednání, dozví se, jak v takovém případě reagovat. Sebereflexe účastníků nad tématem, jak se umí vyrovnat s kritikou, rozšíření vnitřního „arzenálu“ reakcí v případě, že je někdo kritizuje.

11.3 Teoretické informace k tématu Témata: asertivita, manipulace, konflikt, práce s kritikou Úvod teorie – co je asertivita, příklady asertivní komunikace.

11.3.1 Asertivita = zdravé sebe prosazení     

Schopnost prosazovat vlastní názor, stanoviska, zájmy Schopnost rozpoznat a zastavit manipulativní chování Pomáhá nám zvýšit sebejistotu, zlepšit dorozumívání, usnadnit řešení konfliktů. Hledání střední cesty mezi pasivitou a agresivitou. Nesnažte se nad druhými vítězit, ale učte se s nimi vyjít!

Mám právo:  Sám posuzovat své chování city a být za ně zodpovědný  Nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující mé chování  Změnit názor  Dělat chyby a být za ně zodpovědný

53

    

Říct „Já nevím“ Být nezávislý na dobré vůli ostatních Dělat nelogická rozhodnutí Říct: „Je mi to jedno“ Říct: „Nerozumím“

Asertivní techniky 

Rozbitá gramofonová deska Stojím si na svém stanovisku, opakuji požadavek, zůstávám přitom v klidu (např. při konfliktu v obchodě: „Zavolejte mi svou vedoucí“)



Otevřené dveře Nejdu do konfliktu, uznám, že druhá strana má pravdu, ale zároveň trvám na tom, že budu jednat tak, podle svého. (např. situace matka – dcera, matka vyčítá, že dcera chodí pozdě z práce: „Dneska jsi přišla tak pozdě z práce, pokud to tahle budeš dělat dál, tak si zničíš zdraví“…. „Ano přišla jsem pozdě, máš pravdu, ale bohužel i příští večery v tomhle týdnu budu chodit dost pozdě“…)



Sebeotevření, volné informace Reaguji vyjádřením vlastních prožitků, myšlenek, pocitů spojených s přijatými volnými informacemi. Technika sebeotevření umožňuje klidně vyjádřit i takové věci, které dříve vytvářely pocity nevědomosti, úzkosti či viny. Poskytování volných informací o sobě může vyvolat u partnera potřebu poskytovat informace o jeho osobě, což může celkově usnadnit komunikaci.



Negativní dotazování Technika je založena na aktivním vyžadování dalších informací, zejména negativních. Lze využít např. po pracovním pohovoru - možnost zeptat se proč jsem neuspěl. Nebo časté využití v obchodě/podnikání: „Proč jsme nedostali tu zakázku“ aj. Podá nám o situaci zpětnou vazbu, která nám pomůže pro příště. Jinak vyjádřeno: akceptuji vaše negativní rozhodnutí, ale zajímá mě jeho důvod.



Přijatelný kompromis Znamená najít přijatelné řešení pro obě strany. V zájmu dohody každá strana ustoupí, alespoň částečně, ze svých požadavků. Asertivita v tomto případě představuje schopnost kompromis nabídnout a zároveň ho přijmout. Technika se využívá v situacích, kdy nastane bezvýchodná situace.

54



Negativní aserce Odvedení pozornosti v rozhovoru jinam, pryč od předmětu konfliktu.



Selektivní ignorování V tom, co druhý člověk říká, si vyberu to, na to chci reagovat. Ignoruji to, co komunikaci brzdí, co není hlavní smysl. Technika selektivního ignorování se používá především v situaci, kdy protějšek úmyslně nabourává naši koncepci, a to jen z toho důvodu, že se chce zviditelnit, a tak ze zásady zaujímá odmítavý postoj, aniž by se zamyslel nad důsledky.

Asertivita je návod, jak nesklouznout přímo do hádky/agresivity, jak si udržet kontrolu nad sebou i danou situací.

11.3.2 Manipulace = skrytý pokus o řízení druhých lidí s cílem sebeprosazení, získání komfortu na úkor druhých

Agresivní x pasivní Agresivní manipulaci většinou poznáme snadno – často se s ní setkáváme např. u různých prodejců (mobilní telefony, pojištění, nádobí), kteří jsou přímo školeni na používání manipulativních technik vůči zákazníkům. Pasivní manipulace je často mnohem méně zřejmá, vědomě či nevědomě ji používáme jistě občas i my sami. Příklady komunikačních obratů: „To po vás asi nemůžu chtít, abyste mi pomohl zpracovat tu zprávu pro vedoucího, že?“ (hra na poníženého, druhá strana často raději vyhoví) Nebo: „Nevím, jestli vás o tuto věc mohu požádat.“

Jak se bránit manipulaci? Asertivní odmítání. Pokud vím, že požadavek splnit nechci, opakovat „ne“ klidně, bez emocí. „Nechci tě zranit, ale dnes opravdu nemám čas“; „Velice ráda bych vyhověla Vašemu požadavku, ale dnes tu prostě nemohu zůstat déle a zpracovat tento report“ apod.

Shrnutí: 

Požadavek neoprávněný x oprávněný (třeba rozlišit)



„NECHCI“ - klidně, pevně, sebejistě, bez ironie, agrese, úzkosti, obav, strachu! - i my musíme respektovat právo druhých na odmítnutí

55

11.3.3 Kritika 

Oprávněná x neoprávněná x zlostná

Oprávněná kritika Např. v práci mě nadřízený kritizuje za pozdní příchody. Jak reagovat: vyjádřit lítost, své pocity („mrzí mě to“, „stydím se“ apod.) a empatii („chápu, jaké to způsobilo komplikace, na vašem místě bych byl také naštvaný“) a navrhnout řešení („zůstanu tu dnes déle“, „tu práci dodělám o víkendu“ apod.) Příliš často se místo uvedeného zasekneme na vysvětlování, které nic moc neřeší. („Přišla jsem pozdě, protože mi ujel autobus, předtím mi utekla kočka, pak jsem zjistila, že jsem zapomněla klíče, tak jsem se musela vracet“ atd. atd.)

Přiznání nekompetence      

Nikdo nejsme dokonalí „Máš pravdu, zkazil jsem to…“ „Mohu se snažit udělat to jinak…“ „Je to moje chyba, příště to zkusím udělat jinak.“ „Je to tak jak říkáš.“ ……

Neoprávněná kritika Vytýkaná věc není naše chyba. Např. nadřízený v práci mě kritizuje, že není hotový nějaký úkol, který měla ale ve skutečnosti udělat kolegyně. Jak reagovat: vyjádření nesouhlasu – slušně („nemohu souhlasit“, „já mám na tuto věc jiný názor“ apod.) vyjádření pocitů/postojů („cítím se teď velmi nepříjemně,“ „mrzí mě, že si myslíte, že za to můžu já“), informovat o problému, vysvětlit neoprávněnost („ten úkol měla udělat kolegyně“), navrhnout řešení (za půl hodiny mám čas a mohu ten úkol místo kolegyně udělat).

Zlostná kritika Je jedno, zda je oprávněná nebo neoprávněná. Konstruktivní řešení obvykle nevyplyne, dokud bude jedna nebo obě strany v zajetí emocí. Jak reagovat: „Vidím, že jste teď rozčilený, nechci se bavit tímto tónem“ „Myslím, že tato debata nikam nevede“ apod. Neodmítám danou osobu, ale její zlobu. Nepřejít do urážek.

56

Shrnutí – doporučení k tématu kritika:   

Reagujte na to, co druhý říká, ne na to, co by tím mohl myslet, sledovat!!! Snažte se ovládnout své emoce, nemusíte reagovat hned. Zamyslete se nad kritikou.

11.3.4 Konflikty Jak řešit?     

Zamyslet se, co k tomu druhého vede Hledat kompromis Řešit problém, nezatahovat osobní útoky Dbát na vyjadřování – slova nejdou vzít zpátky Zdůrazňovat společné zájmy, dávat najevo, že se chci dobrat společného řešení („Já se s tebou chci domluvit, mým cílem je najít společné řešení, nechci se hádat apod.“)

Co nedělat?     

Nehrajme si na něco, co nejsme Nezlehčujme Nepřehlížejme Nezvyšujme hlas Nesnažit se zahnat druhého do kouta

Cvičení Cíl cvičení:  Aplikovat komunikační techniky představené v rámci teoretické části  Vyzkoušet si různé způsoby komunikace v konfliktní situaci  Rozvoj jazykových dovedností  Práce s kritikou – sebereflexe účastníků  Rozpoznat manipulativní jednání, naučit se na něj reagovat Druhy aktivit  Hraní rolí – různě zaměřené komunikační situace  Samostatná práce dle zadání – sebereflexe  Diskuse – sdílení zkušeností účastníků z komunikace v českém prostředí

57

Příklady cvičení CVIČENÍ 1 Lektor zadá účastníkům sehrát ve dvojicích komunikační situace na téma asertivita  

Každý účastník se pokusí vymyslet jednu konfliktní situaci, s kterou se reálně setkal, ideálně z pracovního prostředí, ale možné i odjinud – z domova, obchodu, jednání s úředníkem. Pak si každá dvojice vybere jedno téma (nemusí být přímo to, které sami vymysleli) a sehraje scénku. Ostatní účastníci zapisují postřehy, co se povedlo, co nepovedlo, kde komunikace už přerostla v konflikt/hádku.

Cíl – jak reagovat jinak, aby nevznikla hádka, jaké použít komunikační obraty, jak aplikovat v praxi probrané asertivní techniky

Při nedostatku invence účastníků může lektor navrhnout např. tyto situace: 1) Zaměstnavatel přichází za zaměstnancem s informací, že předběžně přislíbenou dovolenou v délce dva týdny si zaměstnanec nebude moci ve zvoleném termínu vybrat a že maximálně může v práci chybět jeden týden. Zaměstnanec má pro dovolenou zajištěný program a ubytování, takže se jí nechce vzdát. 2) Zaměstnavatel oznamuje uchazeči o zaměstnání po pracovním pohovoru negativní výsledek výběrového řízení – že se rozhodl ho nepřijmout. 3) Zaměstnanec pracuje jako masér v hotelu, při převzetí výplatní pásky zjišťuje, že mu bylo proplaceno o čtvrtinu méně hodin, než byl reálně strávený čas v práci. Přichází za svým nadřízeným, ten vysvětluje, že mu neproplatili čas, který trávil přípravou mezi masážemi – tyto hodiny mu odečetli z pracovní doby, protože přímo nevykonával práci. Zaměstnanec se snaží domoci svého práva mít proplacenou celou pracovní dobu, zároveň nechce teď dávat výpověď.

CVIČENÍ 2 Komunikační situace na téma manipulace Zadání: Každý účastník se pokusí vymyslet jednu situaci, kdy se ho někdo snažil manipulovat nebo kdy byl svědkem manipulace, následně ve dvojících přehrají. Ostatní účastníci opět zapisují postřehy, co se povedlo, co nepovedlo. Cíl: nácvik vhodných komunikačních obratů v češtině.

58

Lektor může navrhnout navíc tyto situace:

1) Paní uspěla při pracovním pohovoru pro práci ve fast food restauraci. Dostala informaci, že bude mít plat 65Kč./hodina. První den v práci jí nadřízený sděluje, že z těch 65Kč se jí bude ale strhávat 20Kč za pracovní oděvy a jejich praní. Nová zaměstnankyně nechce na tuto věc přistoupit, ví, že je to v rozporu se zákoníkem práce a že navíc by pak brala méně než minimální mzdu. Zaměstnavatel se jí snaží přesvědčit o tom, že to tam tak mají i všichni ostatní, takže je to přece v pořádku.

2) Zaměstnavatel přichází půl hodiny před koncem pracovní doby za zaměstnankyní s tím, že potřebuje zpracovat statistiku, je zřejmé že daný úkol bude trvat min. hodinu a půl, a že zaměstnankyně to stihne jen, pokud zůstane v práci přesčas. To se jí nehodí, protože musí vyzvedávat dítě ze školky. Zaměstnavatel trvá na tom, že daný úkol je velmi důležitý a že statistiku bezpodmínečně potřebuje ještě dnes.

59

12 Motivace a pracovní nabídky 12.1 Zdůvodnění výběru tématu  

Schopnost orientovat se v pracovních nabídkách a pracovat s nimi je základní nástroj, jak získat nové zaměstnání. Opakovaně se nám v rámci přímé práce s uchazeči o zaměstnání potvrdilo, že míra motivace je klíčový faktor, který určuje, zda daná osoba nakonec práci mít bude či nikoliv.

12.2 Cíle jobklubu   

Ujasnit si a posílit motivaci pro hledání práce Prohloubit představu o fungování trhu práce Posílit schopnost vybrat vhodnou pracovní nabídku a vyhnout se rizikovým

12.3 Teoretické informace k tématu 1) Uchazeč o zaměstnání a trh práce Uchazeč na trhu práce nabízí své:  Vzdělání – znalosti  Pracovní zkušenosti  Osobnostní charakteristiky (někdy také tzv. soft skills – měkké dovednosti)

Nabídka pracovních míst na trhu práce je ovlivněna několika faktory:  Fází ekonomického cyklu (expanze X recese) – nabídka pracovních míst X nezaměstnanost  Lokalitou/regionem, kde uchazeč práci hledá (Praha X severní Čechy)  Poptávkou po konkrétní kvalifikaci (např. IT, finance, obchod – velmi žádané)  Obdobím v roce (doba svátků a dovolených, sezónní práce, turistická sezóna)

2) Motivace a její význam při hledání práce Definice: Je soubor vnějších nebo vnitřních faktorů, které vedou člověka k akci, k dosažení určitého cíle – uspokojování potřeb.  

Vnitřní zdroje motivace – potřeby Vnější zdroje motivace – odměna nebo trest

60

Struktura potřeb podle A. Maslowa (Příloha č. 5): 1) potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje) 2) potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) 3) potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) 4) potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) 5) fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování)

Teorie: (Hypotéza) Aby mohly být naplněny vyšší potřeby, musí být saturovány potřeby nižší, které se považují za významnější.

3) Způsoby hledání práce (opakování z kurzu výběrového řízení) 

Internet – servery s pracovními nabídkami, ale i přímo stránky firem! Nejpohodlnější způsob a nejoblíbenější.



Osobní kontakty – známí, přátelé (nejistější způsob, kterým se obsadí většina volných pracovních nabídek na trhu práce)



Tisk a inzerce – dnes již marginální, přesto je to další způsob jak zvýšit své šance



Přímým kontaktem – v sídle firmy, na pobočce, v místě svého bydliště (vhodné především tam, kde lze předpokládat, že se nabídka na internetu neobjeví – restaurace, kavárny, obchody, ale i hotely. Je to způsob jak si vytvářet síť osobních kontaktů, získat přehled o situaci v daném oboru a projevit silnou motivace před zaměstnavatelem.)



Personální a pracovní agentury – vhodné především pro nízkokvalifikované, ale i pro uchazeče s vysokou kvalifikací. Každá agentura se zaměřuje na určitý výsek uchazečů o zaměstnání.



Úřad práce – ÚP často začne nabízet pracovní nabídky až dlouhodobě nezaměstnaným a to i z toho důvodu, aby otestoval motivaci uchazeče, případně jej vyřadil z evidence.

Doporučení:  Kombinovat způsoby a místa, kde vyhledávám pracovní nabídky, neuvíznout jen na internetu – je to prevence jak neztratit motivaci, nevyhořet při hledání práce a tím zvýšit své šance.

61

4)



Počítat s tím, že tento proces může trvat nejen několik týdnů, ale i měsíců.



Oslovené nabídky práce si evidovat v jednoduché tabulce – neztratit přehled! V opačném případě hrozí, že se před zaměstnavatelem ztrapním a zbytečně si ztížím situaci, když mě například kontaktuje telefonicky.

Rizikové pracovní nabídky 

Podezřele lákavé pracovní nabídky (minimální požadavky na uchazeče, vysoké mzdy)



Žádný důvěryhodný kontakt na zaměstnavatele, firma nelze dohledat na internetu, není kontakt na konkrétní osobu



Inzerát se v nabídkách stále opakuje a zůstává měsíce



Náplň práce neodpovídá názvu pozice



Výplata častěji než jedenkrát měsíčně, pokud nejde o brigádu/práci přes agenturu



Práce vyžaduje vstupní poplatek – práce doma (velmi lákavé pro matky na rodičovské dovolené)

Například:     

práce z domova – registrační poplatek finanční poradce, konzultant, klientský poradce bankovní poradce, pojišťovací agent ale i realitní makléř a obchodní zástupce prodej po telefonu

Například. Firma Fox - http://www.prace-nadoma.cz/ Více najdete na: http://podvodnefirmy.cz/

Cvičení Cíl cvičení:  Sebereflexe účastníků – jak moc jsem ve skutečnosti motivován pracovat? Jaké mám slabé a silné stránky?  Naučit účastníky poznat rizikové pracovní nabídky  Účastníci si ujasní, jakou práci vlastně hledají – jak by vypadala jejich ideální pracovní nabídka + srovnání ideálů s realitou (dle zpětné vazby lektora – personalisty)

62

Druhy aktivit  Registrace na jobklub už spojena s prvním úkolem – účastníci si rozmyslí a napíší lektorovi profesní obor, či pracovní pozici, kde se chtějí pracovně uplatnit. Ten jim na základě toho vyhledá aktuální příklad vhodné pracovní nabídky (nutné pro cvičení 3.)  Interaktivní práce se skupinou v teoretické části např. grafické znázornění uchazeče a trhu práce – nalézání průniků  Samostatná práce (např. hledání vlastních silných a slabých stránek) s následnou skupinovou reflexí a zpětnou vazbu  Názorné příklady z praxe – lektor vyhledá předem rizikové pracovní nabídky (reálné inzeráty), rozdá na ukázku účastníkům  Test – vyplnění testových otázek zjišťujících míru motivace

Příklady cvičení CVIČENÍ 1 – Představení a měření motivace k pracovnímu uplatnění Lektor připraví a nakopíruje účastníkům předem šablonu s erbem pro silné stránky a „teploměrem“ k měření motivace. (příloha č. 4) Rozdá tyto materiály a zadá pak účastníkům samostatnou práci:  

Do hlavičky listu vyplnit křestní jméno a obor/profesi/pracovní pozici, o kterou má uchazeč zájem Čtyři silné stránky: Do každého kvartálu v erbu napsat to, co je pro pracovní uplatnění předností uchazeče -

„Co by se o mně zaměstnavatel měl dozvědět?“ (Nápověda: vzdělání X pracovní zkušenosti X soft skills)

Dvě slabé stránky (z druhé strany listu) -

„Na jaká nepříjemná témata musím být připraven a umět s nimi pracovat, aby mi u pracovního pohovoru neškodila?“ „Co by se o mně naopak zaměstnavatel dozvědět neměl?“ „Co mi komplikuje během hledání práce situaci?“

Měření motivace – teploměr: - Jaká je aktuální motivace k hledání práce a pracovnímu uplatnění od 0 – 100%? - Z jakých důvodů není motivace ještě nižší (u účastníků s nízkou motivací)? - Z jakých důvodů není motivace ještě vyšší (u účastníků s vysokou motivací)?

Následuje společné zhodnocení ve skupině, každý účastník představí, co napsal (své silné stránky, slabé nemusí zveřejňovat), lektor a ostatní účastníci poskytnou zpětnou vazbu. Společná diskuse nad tématem motivace.

63

CVIČENÍ 2 - „K čemu je lidem práce? Proč chci do práce?“ Lektor zadá účastníkům, aby si (cca během 5 min.) rozmysleli a napsali důvody, které je k uvedeným otázkám napadají (K čemu je lidem práce? A proč chci do práce?) Následuje diskuse ve skupině, lektor píše jednotlivé důvody na flipchart.

CVIČENÍ 3 - Ideální a reálné pracovní nabídky Lektor předem připraví (a nakopíruje pro účastníky) šablonu struktury pracovní nabídky (název pozice, náplň práce, požadavky zaměstnavatele, podmínky pro zaměstnance) Zadá účastníkům následující úkol: -

vytvořte pracovní nabídku, která by odpovídala tomu, co chcete dělat, včetně mzdy snažte se být reální vyměňte si je ve dvojicích a porovnejte podle reálných inzerátů, které vyhledal specialista na trh práce.

Následují vzájemné zpětné vazby účastníků i lektora.

CVIČENÍ 4 - Test motivace (Příloha č. 5) Lektor rozdá účastníkům test, zadání: -

Čím více souhlasíte s uvedeným výrokem, tím vyšší číslo zakroužkujte Výsledné odpovědi se nebudou zveřejňovat či porovnávat, vyhodnocovat – záleží na vnitřní upřímnost každého!

Na závěr lektor vysvětlí, že nejde o dosažený počet bodů (nevypovídá o míře motivace), ale o to, aby si účastníci upřímně odpověděli na dané otázky a přitom se nad sebou zamysleli způsobem, jakým to obvykle nedělají.

64

13 Jobklub zaměřený dle konkrétní profese: Úspěšná účetní Tento jobklub je koncipován trochu jinak, než ostatní semináře. Pracovníci pozvou někoho z úspěšných bývalých klientů – uchazečů o zaměstnání, kteří našli práci v oboru, kam se profiluje hodně klientů pracovního poradenství/účastníků jobklubů. Dle zkušenosti z praxe CIC je to např. účetnictví, které je velmi populární – v pracovní uplatnění jako účetní doufají jak cizinci s předchozími zkušenostmi a vzděláním v tomto oboru, tak i mnozí jiní, kteří se chtějí do tohoto oboru rekvalifikovat a zkušenost doposud nemají žádnou. Může jít ale i o jiné profese, např. skladník, administrativní pracovník apod. Na jobklub pracovníci pozvou zejména ty klienty, kteří hledají práci ve stejné profesi. Variantou (kterou je nicméně obtížnější zajistit) je najít vstřícného zaměstnavatele, který působí v uvedeném profesním oboru – např. provozuje účetní firmu, a pozvat jako hosta zaměstnavatele.




Cizinci v ČR často nemají reálnou představu o možnostech uplatnění v oboru, který si zvolili nebo v kterém pracovali v zemi původu. Potřebují si ujasnit, jaké předpoklady musí splňovat (znalosti, dovednosti), aby měli šanci v dané profesi najít pracovní místo. Zkušenosti někoho, kdo byl kdysi ve stejné situaci a již úspěšně celým procesem prošel, jsou pro ně nesmírně cenné. Osobní příklad/příběh je mnohem více motivující než pouhé předání informací např. personalistou.

13.2 Cíle jobklubu 

Porozumět více do detailu, co zvolená profese obnáší – kvalifikační požadavky (např. jaké vzdělávání – kurzy jsou zapotřebí, jaká úroveň češtiny, popř. jaké jsou šance bez předchozí praxe v daném oboru apod.)



Zvýšení motivace pro hledání práce („Když to dokázal on/ona, mohu to dokázat i já.“)



Ujasnit si, jakými způsoby v daném oboru nejefektivněji práci hledat, zda jsou větší šance jako OSVČ nebo zaměstnanec aj.

13.3 Teoretické informace k tématu Teoretické informace k dané profesi, včetně vyhledání vhodných vzdělávacích kurzů pro tuto oblast a vzorových nabídek práce vyhledá předem lektor jobklubu (který by v tomto případě měl mít dobrou znalost aktuální situace na trhu práce, zejména ve zvoleném oboru). V rámci první části je představí účastníkům. Druhá část jobklubu je věnována diskusi účastníků s pozvaným hostem.

65

Níže uvádíme přípravu lektora na jobklub – vzor, přičemž je zřejmé, že přípravu je třeba zpracovat celou od začátku pro každou jinou profesi a v případě účetnictví v rámci přípravy minimálně aktualizovat informace o poskytovatelích kurzů v oboru a vyhledat aktuální pracovní nabídky. Pracovní nabídky zastarávají velice rychle, ty, které vyhledával specialista na trh práce pro jobklub v červenci 2015 v kapitole ponecháváme čistě z ilustračních důvodů.

Definice účetnictví: Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách.

Pozice v účetnictví: Účetní, fin. účetní, fakturantka, hl. účetní, fin. asistentka, asistentka fin. oddělení, mzdová účetní, APAccounts Payable, Accountant, Payroll administrator, samostatná účetní…

Náplň práce/ co dělá účetní? -

účtování faktur došlých (tuzemských a zahraničních - režijních i materiálových účtování a vystavování faktur vydaných účtování bankovních výpisů příprava a zadávání bankovních příkazů v internetovém bankovnictví zpracování cestovních příkazů - tuzemských i zahraničních účtování závěrkových operací příprava podkladů pro závěrky a audit

Požadavky na pozici účetní: SŠ/VŠ fin. směru Praxe! Znalost PC – Excel, Word České úč. standardy Cizí jazyk (angličtina, němčina)! ŘP.sk B Znalost IFRS, US GAAP Účetní software: VAIRO, Pohoda, SAP, Money, Helios Green/Orange, Navision

66

Přehled poskytovatelů kurzů pro obor účetnictví - rekvalifikace: Centrum služeb podnikání Kurzy Sprint RM vzdělávání MK servis MAVO Institut certifikace účetních Daně a účetnictví: e-kurz

http://www.sluzbyapodnikani.cz/ http://www.kurzysprint.cz/kurzy-a-skoleni/ http://www.rmvzdelavani.cz/ http://www.ucetnikurzy.cz/ http://www.mavo.eu/MAVO/ http://www.icu-praha.cz/certifikace/ http://www.e-kurz-ucetnictvi.cz/

Firmy – účetní, auditorské: Auditorské firmy: SP Audit http://www.spaudit.cz/ Murmanská 1475/4, Praha, Vršovice AVK http://www.avk.cz/ Na dědinách 869/8, Praha, Michle KPMG http://www.kpmg.com/cz/cs/Stranky/default.aspx Pobřežní 648/1a, Praha, Karlín AUDITOR http://auditor.eu/cr-en/ Haštalská 1072/6, Praha 1 PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o. http://www.pwc.com/cz Hvězdova 1734/2 Praha, Nusle

Mzdové účetnictví: ADP http://www.adp.com/ Rohanské nábřeží 670/17, Praha, Karlín SLUTO http://www.vedeni-ucetnictvi.cz/ Týnská 1053/21 Praha 1 VGD http://cz.vgd.eu/ Bělehradská 18 Praha 4 PROXY http://www.proxy.cz/ Plzeňská 3217/16, Praha 5

Vedení účetnictví a daňové evidence: GENEVA CONSULTING FINANCE http://www.gcf.cz/ Sokolovská 131/86, Praha, Karlín KLETAX http://www.kletax.cz/ Na Harfě 935/5c, Praha, Vysočany SPOROS Consulting http://www.sporos.cz/ Kloboukova 1231/75, Praha, Chodov AC Profin http://www.acprofin.cz/ Vinohradská 3216/165, Praha, Strašnice TPA Horwath TAX http://www.tpa-horwath.cz/cs Antala Staška 2027/79, Praha, Krč BAKER TILLY http://www.bakertilly.cz/ Hybernská 1271/32, Praha, Nové Město REMMER http://www.remmer.cz/ Křižíkova 159/56, Praha, Karlín DAUPP http://www.daupp.cz/ Sokolovská 128/82, Praha, Karlín CONFIDOS http://www.confidos.cz/ Na Valentince 647/13, Praha, Smíchov Accounting EXPERT http://www.accountingexpert.cz/ Vinohradská 2279/164, Praha, Vinohrady Grund Consulting http://ucetnictvigc.cz/ Domanovická 2344, Praha, Újezd nad Lesy

Seznam účetních firem: http://www.ucetnikavarna.cz/adresar/firmy/subject_type-13-ucetni-firmy/ http://klikni.idnes.cz/Finance-a-ekonomika/Financni-instituce/Ucetni-firmy/indexPHA.htm

67

Platové podmínky v oblasti účetnictví: Juniorské pozice: 0-2 roky praxe v oboru 15 000 -18 000 Kč Seniorské pozice: 3-5 let praxe – 20 -25 000 Kč

Cvičení V rámci tohoto jobklubu se nepočítá se zařazením cvičení jako takových, cca polovinu jobklubu má tvořit praktická část, která je věnována diskusi účastníků s pozvaným hostem. Účastníci jsou před jobklubem seznámeni s tím, jak bude seminář probíhat a jsou vyzvání k tomu, aby si své dotazy připravili předem.

Cílem je, aby:  se účastníci o zvoleném oboru dozvěděli co nejvíce informací z praxe  se jim pak snáze hledalo v daném oboru pracovní uplatnění  věděli, jaké vzdělávání musí ještě absolvovat  odcházeli s jasnou představou o tom, jaké další kroky mají podniknout. Praktická část začne představením hosta, který účastníkům vyloží svou vlastní zkušenost (jak se na hledání práce sám připravoval, jak se mu podařilo práci získat a udržet, nač si dát pozor apod.). Na jobklub s sebou přinese svůj strukturovaný životopis a pro inspiraci jej účastníkům nechá kolovat. Následují dotazy účastníků, lektor moderuje diskusi, hlídá, aby měli všichni prostor se vyjádřit, ptát se, sdělit své vlastní zkušeností. Varianta jobklubu s pozváním zaměstnavatele má obdobný průběh, zaměstnavatel sdělí, co po svých zaměstnancích požaduje, které dovednosti jsou pro něj klíčové, jak probíhá u něj výběrové řízení apod.

68

Závěr Cílem tohoto metodického manuálu je přinést informace a postupy k vedení skupinových setkání pro cizince, kteří aktuálně řeší své pracovní uplatnění v České republice. Manuál k jobklubům vznikl v rámci projektu UPGRADE – zvyš svůj potenciál, který během prvních deseti měsíců roku 2015 nabízel migrantům usazeným v Praze komplexní podporu k úspěšnému vstupu na trh práce. V nabídce projekt byla vedle individuálního pracovního poradenství, přímé podpory v kurzech češtiny, rekvalifikací, PC kurzů i série devíti pilotních jobklubů. Do nich se zapojilo s různou frekvencí 36 osob z celkového počtu 51 účastníků a účastnic projektu. Metodika odráží informace, cíle, postupy a obecný kontext zmíněných skupinových setkání. Ačkoliv jsou jobkluby zaměřené na migranty, mělo by být možné se touto metodikou inspirovat i pro další cílové skupiny směrem k posílení jejich šancí na trhu práce. Z účastí a individuálních hodnocení jednotlivých jobklubů vyšlo v průběhu projektu najevo, že nejoblíbenější byly semináře zaměřené na základní informace z oblasti pracovního práva, velký zájem byl také o profesně zaměřený jobklub pro účetní a také o nácvik pracovních pohovorů. Kromě konkrétních informací a dovedností klienti oceňovali i rozměr sociální. Setkávání ve skupině je velmi důležité jak pro dlouhodobě nezaměstnané, tak pro migranty, jejichž integrace v nové zemi je v počáteční fázi a chybí jim pravidelné společenské kontakty, pevnější vazby a jistota. Úspěch jobklubů silně závisí na identifikaci potřeb jednotlivých zájemců, vždy je velmi žádoucí přizpůsobit téma aktuálnímu složení skupiny. Klíčový je především výběr samotných aktivit, do kterých se klienti zapojují přímo v interakci s druhými. Právě během nich mají totiž možnost rozproudit potenciál skupinové dynamiky a zažít si sami sebe jinak, lépe, aktivně. Posilování sebevědomí je další obecně žádanou hodnotou těch, kteří při cestě za svým osobním úspěchem hledají podporu na jobklubech. Ačkoliv tato metodika není svým rozsahem stručná, není ani vyčerpávajícím materiálem monopolem toho, jak se mají jobkluby pro cizince vést a co má být jejich součástí. Je nabídkou inspirace, odrazovým můstkem pro další práci na cílech uvedených v úvodu. V Centru pro integraci cizinců svou funkci plní v rozbíhající se službě Perspektiva - sociální rehabilitace pro migranty, v níž se stávají jobkluby pevnou součástí skupinových aktivit pro klienty.

69

PŘÍLOHA č. 1 – Anketa spokojenosti Anonymní anketa - hodnocení spojenosti Jobklub – Pracovní právo – 30. 10. 2015

1) Jaká je vaše celková spokojenost s dnešním jobklubem?

1

–

2

–

3

–

4

Proč?

2) Co pro vás bylo dnes nejužitečnější / nejzajímavější?

Proč?

3) Co pro vás bylo dnes zbytečné/nudné?

Proč?

4) Jaké téma/co by se mělo probrat během příštího jobklubu?

5) Přijdete na příští jobklub, když budete mít čas?

ANO / NE

70

–

5

PŘÍLOHA č. 2 - Anketa skončení pracovního poměru Pracovní poměr může skončit:

a) Výpovědí

ano

ne

b) Výpovědí dohodou

ano

ne

c) Okamžitou výpovědí

ano

ne

d) Dohodou

ano

ne

e) Smrtí zaměstnance

ano

ne

f) Smrtí zaměstnavatele

ano

ne

g) Zánikem zaměstnavatele

ano

ne

h)

Jinak: jak …………………………………………………..

71

PŘÍLOHA č. 3 – Fotografie do CV

72

PŘÍLOHA č. 4 – Erb a teploměr motivace Představení:

1) Křestní jméno: 2) Název profese, oboru, ve kterém se chcete uplatnit: 3) Váš erb -

Vaše max. 4 silné stránky k pracovnímu uplatnění

-

2 slabé stránky vedle erbu (nebudeme zveřejňovat)

4) Teploměr – vaše míra motivace pro hledání práce na škále 0 – 100%

73

PŘÍLOHA č. 5 – Pyramida potřeb Schéma - Maslowova pyramida potřeb

Teze: Níže položené potřeby (fyziologické, biologické) jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vyšších potřeb (estetické, seberealizace). (Toto však nemusí platit vždy stejně a pro každého – je to jen teorie!)

74

PŘÍLOHA č. 6 – Test motivace Test zaměřený na motivaci - čím více s výrokem souhlasíte, tím vyšší číslo zakroužkujte. Nechci být druhý, když mohu vyhrát. 1 2

3

4

V novém prostředí mi trvá nějaký čas, než se zorientuji. 1

2

3

4

Už se nemohu dočkat, až budu mít novou práci. 1

2

3

4

Obtíže v životě mě vždy donutily k velikým výkonům. 1

2

3

4

3

4

3

4

Co se mnou bude za deset let, neřeším. 1

2

Jsem rád zodpovědný sám za sebe. 1

2

V oblasti práce a zaměstnání přesně vím, čeho chci dosáhnout. 1

2

3

4

Když vyhledám zajímavý inzerát práce, okamžitě na něj reaguji. 1

2

3

4

Pokud mohu, raději si užívám nebo odpočívám, než abych opět pracoval/a. 1

2

3

4

Vzdělávat se během večerů nebo o víkendech považuji za ztrátu volného času. 1

2

3

4

Vím přesně, co potřebuji, abych měl práci, po které toužím. 1

2

3

4

Mám značné obavy, když mám před sebou nový úkol. 1

2

3

4

75

Čím náročnější úkol, tím lépe. 1

2

3

4

Bez své manželky/manžela, bych v životě nic nedokázal/a. 1

2

3

4

Mé životní směřování určují jiní, nebo okolnosti, které nemohu ovlivnit. 1

2

3

4

3

4

3

4

Nestává se mi, že bych neměl cíl. 1

2

Ve svém oboru chci být nejlepší. 1

2

Když se něco nového naučím, mám dobrý pocit. 1

2

3

4

Když se někde mohu zeptat na práci, ihned toho využiji. 1

2

3

4

Ve vyšším věku už se člověk nemá šanci nic nového naučit. 1

2

3

4

Být doma s dětmi je důležitější než mít práci. 1

2

3

4

Kdybych nepotřeboval/a peníze, nic mě do práce nedostane. 1

2

3

4

Radši bych podnikal/a, než byl/a zaměstnaný/á. 1

2

3

4

Bývám často nemocný/á, ale lidé kolem si o mě myslí, že jsem líný/á.

1

2

3

4

Vím přesně, jak má vypadat profesní životopis a co má být v motivačním dopise pro zaměstnavatele. 1

2

3

4

76

PŘÍLOHA č. 7 – Modelové situace Modelové situace při telefonické hovoru/pohovoru se zaměstnavatelem

1. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Telefonický „předpohovor“, tzv. prescreening A) Zaměstnavatel Vaším úkolem je zavolat kandidátovi a zeptat se ho na pár podrobností na pozici „Účetní junior“ Příklady otázek: 1) S jakým účetním programem se Vám pracovalo nejlépe? 2) Jak jste na tom s angličtinou – můžeme nyní zkusit mluvit chvíli anglicky? Poděkujte a na závěr kandidátovi sdělte, že ho budete informovat o dalším postupu v příštím týdnu.

2. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Telefonický „předpohovor“, tzv. prescreening B) Kandidát Odpověděl/ a jste na inzerát a nyní se Vám ozývají z firmy, aby se Vás zeptali na pár podrobností. Pokuste se na otázky odpovědět co nejlépe a zareagovat v angličtině

3. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Firma volá kandidátovi A) Zaměstnavatel Vymyslete si: 1) 2) 3) 4)

Název společnosti Pozici Výši mzdy Typ úvazku (plný, poloviční apod.)

Zavolejte kandidátovi, představte se a pozvěte na pohovor. Příklad: Dobrý den, jmenuji se XY, jsem zástupcem firmy XY a chtěl/a bych Vás pozvat na pohovor.

4. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Firma volá kandidátovi B) Kandidát Ozve se Vám zástupce firmy. Vaším úkolem je zjistit, o jakou jde práci, jaká by byla nástupní mzda a typ smlouvy.

77

Příklady otázek: 1) Jaká bude moje pozice a náplň mojí práce? 2) Jaká je nástupní mzda? 3) Jedná se o práci na plný úvazek?

5. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Telefonické pozvání na pohovor A) Zaměstnavatel Voláte kandidátovi a zvete ho na pohovor. Připravte si název firmy (restaurace) a adresu a popis, jak se k Vám kandidát může dostat.(nejbližší zastávka MHD) Zeptejte se: 1) Mohl byste shrnout Vaše dosavadní pracovní zkušenosti? 2) Mohl byste přijít do sídla naší společnosti např. v úterý v 9:00?

6. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Telefonické pozvání na pohovor B) Kandidát Ozvou se Vám z firmy, do které jste předtím zasílal/a svůj životopis. Ptají se na pár upřesňujících dotazů a chtějí Vás pozvat na osobní pohovor do společnosti. Úkolem zjistit: 1) Název firmy 2) Adresa firmy a spojení (MHD) 3) V kolik hodin

7. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Kandidát volá do firmy A) Zaměstnavatel Volá Vám kandidát – chce se informovat ohledně výběrového řízení. Kandidátovi vysvětlíte, že jste upřednostnili jiného uchazeče. Zdůvodníte, proč jste si ho nevybrali. Příklady odpovědí: 1) Dali jsme přednost jinému kandidátovi, protože měl rozsáhlou praxi v oboru a specifické znalosti. 2) Kandidát, kterého jsme upřednostnili, měl lepší jazykovou vybavenost a mluvil plynně anglicky.

78

8. Modelová situace při telefonickém pohovoru – Kandidát volá do firmy B) Kandidát Voláte sami do společnosti, u které jste byli na pohovoru. Slíbili, že Vás kontaktují do týdne s výsledkem, ale nestalo se tomu tak. Vaším úkolem je do firmy zavolat a informovat se o výsledku výběrového řízení a získat zpětnou vazbu. Příklad: 1) Mohl/a bych se zeptat, jak jsem dopadla u výběrového řízení na pozici XY? 2) Mohl/a byste mi prosím říci zpětnou vazbu, abych věděl/a, na čem mám zapracovat?

79

37007

Recommend Documents