2.7.4 VAZAâ B EMEN, SIGNALISTA

část 5, díl 2, kapitola 7.4, str. 1

ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANY

díl 2, součást podnikového řízení lidských zdrojů

5/2.7.4 VAZAâ B¤EMEN, SIGNALISTA

Charakteristika

Vazač břemene je pracovník odpovědný za uvázání a odvázání břemene a za použití vhodných příslušenství pro zdvihání v souladu s navrženým postupem manipulace v rámci systému bezpečné práce. Společně s jeřábníkem je odpovědný za přepravu břemen, pokud ji řídí. Signalista je zodpovědný za předávání dorozumívacích znamení mezi vazačem a jeřábníkem. Nové předpisy neznají tzv. „příležitostného vazače“ – obsluhovatele. Proto všichni, kteří mohou vázat břemena jsou vazači. Ne všichni však musí mít oprávnění k vázání břemen ve stejném rozsahu. Ti, kteří mohou vázat všechna břemena všemi druhy vázacích prostředků jsou vazači typu A. Ti, kteří mohou vázat pouze konkrétní břemena způsobem popsaným v technologickém postupu v rámci svých pracovních činností a pouze na svém pracovišti jsou vazači typu B (dříve obsluhovatelé).

Vazač typu A

– základní školení je časově delší, obdobně i opakované školení – vazač typu A je vyškolen a prakticky zaučen pro všechny způsoby vázání všemi druhy vázacích prostředků – v oprávnění k činnosti (vazačském průkazu), který je vystaven po úspěšném vykonání teoretických a praktických zkoušek jsou záznamy o základním a opakovaném školení, o lékařských prohlídkách – pokud je vazač seznámen s návody k bezpečné obsluze a zaučen k používání konkrétních příslušenství (prostředků pro zavěšení a uchopení břemen), musí být rovněž uvedeny v oprávnění vazače

Vazač typu B

– kratší časový rozsah základního a opakovaného školení – vazač typu B je vyškolen a prakticky zaučen v rozsahu konkrétních postupů zpracovaných v rámci Systému bezpečné práce pro dané pracoviště a konkrétní manipulace; při změně postupů vázání se musí provést nové doškolení a praktické zaučení – v oprávnění o způsobilosti vazače B musí být kromě obecných údajů, záznamů o základním a opakovaném školení uvedeny konkrétní postupy, pro které je vazač oprávněn; – vázání nesmí být hlavní pracovní náplní (např. při 8 hodinové pracovní době nesmí vázat déle jak 4 hodiny), vázání není však omezeno druhem nebo nosností jeřábu Bývá nepsaným pravidlem, že vazačský průkaz je neplatný, nezúčastní-li se vazač dvou po sobě jdoucích opakovaných školení (může být stanoveno v Systému bezpečné práce i jinak). Rozsah základního školení, praktického zácviku a četnost provádění opakovaného školení vazačů musí být stanoven v Systému bezpečné práce zaměstnavatele,u kterého vazač pracuje. Při práci musí mít vazač průkaz na pracovišti.

ãervenec 2008




Základní předpisy

– ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání Část 1 : Všeobecně (1999) (dále jen ČSN ISO 12480-1) části 5, 6, přílohy D a NA. – ČSN ISO 8792 Ocelová vázací lana. Bezpečnostní kritéria a postup kontroly při používání (dále jen ČSN ISO 8792) tabulka č.3.

Školní vzdělání, praxe

Vzdělání ani praxe nejsou stanoveny

Kvalifikace pro výkon profese vazač

Vazači musí být: a) kompetentní b) starší 18 let (mladší osoba může pracovat pouze pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku) c) zdravotně způsobilý s důrazem na zrak, sluch, reakce a pohyblivost d) fyzicky schopen manipulovat s příslušenstvím pro zdvihání e) schopen určit hmotnost a těžiště břemene, vzdálenost, výšku a průjezdnost f) v příslušném rozsahu zaškolen ve způsobech vázání g) schopen zvolit příslušenství pro zdvihání vhodné pro přepravované břemeno h) zaškolen ve znalosti dorozumívacích znamení a jejich používání i) schopen podávat přesné a zřetelné slovní pokyny v případě použití akustických zařízení (např. vysílačky) a musí být schopen je ovládat j) schopen zahájit a řídit bezpečné pohyby jeřábu a břemene k) musí mít příslušné oprávnění k vázání břemen (odst. 5.4.2, ČSN ISO 12480-1)

Kvalifikace pro výkon profese signalista

Signalista musí být: a) kompetentní b) starší 18 let c) zdravotně způsobilý s důrazem na zrak, sluch, reakce a pohyblivost d) schopen odhadnout vzdálenost, výšku a průjezdnost e) vyškolen ve znalosti dorozumívacích znamení a jejich používání f) schopen podávat přesné a zřetelné slovní pokyny v případě použití akustických zařízení (např. vysílačky) a musí být schopen je ovládat g) musí být schopen řídit bezpečné pohyby jeřábu a břemen h) musí mít příslušné oprávnění vykonávat práci signalisty (odst. 5.5.2, ČSN ISO 12480-1)

Základní názvosloví

Vyložení Je vzdálenost osy háku od středu otáčení jeřábu (někdy také od osy sklápění výložníku). Nosnost jeřábu Nosnost jeřábu je maximální hmotnost (váha) břemene, která smí být zavěšena na hák jeřábu. Nosnost jeřábu musí být vždy uvedena na tabuli nosnosti jeřábu. Vázací prostředky Slouží pro vázání břemen na hák jeřábů a dělí se na ocelová lana, řetězy, textilní lana, popruhy z chemických vláken. Pramen vázacího prostředku Jednoduchý vázací prostředek nebo část vícepramenného prostředku ukončený okem nebo závěsným háčkem. Nosnost vázacího prostředku Je největší dovolená hmotnost (váha) břemene, kterým smí být vázací prostředek při vázání zatížen. Každý vázací prostředek musí jeho výrobce označit nosností. Označení se provádí různými způsoby, které budou upřesněny v kapitolách jednotlivých druhů vázacích prostředků.

ãervenec 2008


část 5, díl 2, kapitola 7.4, str. 3 díl 2, součást podnikového řízení lidských zdrojů

Příslušenství pro zdvihání (prostředky pro zavěšení břemen) Používají se pro zavěšování břemen na háky jeřábu, případně na vázací prostředky. Příslušenství pro zdvihání (prostředky pro uchopení břemen) Používají se pro uchopení břemen při jejich přepravě na jeřábech Další podmínky Základní povinnosti vazače

Vazač je zodpovědný za zahájení pohybu jeřábu a břemene. Provádí-li vázání břemene více než jeden vazač, má tuto odpovědnost pouze jeden z nich v závislosti na jejich poloze vůči jeřábu. Nevidí-li jeřábník vazače, je nutno použít signalisty (viz níže). Rovněž je možno použít zařízení pro přenos akustických nebo vizuálních signálů (viz níže). Je-li nutné v průběhu provozu jeřábu přenést zodpovědnost za navádění jeřábu a břemene na jinou kompetentní osobu, je vazač povinen zřetelně signalizovat jeřábníkovi, že došlo k přenesení odpovědnosti a na koho. Jeřábník a nově určená osoba jsou povinni zřetelně signalizovat, že akceptují změnu odpovědnosti. (čl.5.4, ČSN ISO 12480-1)

Základní povinnosti signalisty

Signalista může provádět v případě potřeby pouze řízení pohybů jeřábu a břemene místo vazače s tím, že má v daném okamžiku odpovědnost za přepravu. (čl.5.5. ČSN ISO 12480-1)

Označení osob řídících pohyby jeřábu

Osoba řídící pohyby jeřábu (vazač nebo signalista) musí být pro jeřábníka snadno identifikovatelná, např. musí mít na sobě dobře viditelný pracovní oděv, musí být identifikovatelná rádiovými signály apod. (Při výběru dobře viditelného oděvu je nutno přihlédnout k pozadí, osvětlení a ostatním faktorům). (čl.6.2, ČSN ISO 12480-1)

Zásady používání komunikačního systému

Všeobecně Hlavní zásady – pro účely komunikace musí být použito jen omezeného počtu signálů – signály musí být zřetelné a odlišitelné, aby nedošlo k nedorozumění – signály dávané pomocí rukou je možno použít pouze v případech, kdy podmínky prostředí umožňují zřetelnou komunikaci mezi osobami a jeřábníkem – signály pomocí rukou musí být co nejpodobnější intuitivním pohybům – signály jednou rukou je možno dávat libovolnou rukou V případě akustických nebo vizuálních prostředků musí být použitá komunikační zařízení takového charakteru, aby si jeřábník okamžitě uvědomil případnou poruchu těchto zařízení a mohl včas zastavit pohyb jeřábu. (čl. 1, Příloha D, ČSN ISO 12480-1) Typické příklady a) ztráta obrazu na televizním monitoru znamená nutnost okamžitě zastavit všechny pohyby jeřábu b) vazač používající vysílačku musí nepřetržitě opakovat pokyn pro pohyb břemene, např. opakováním slov Spouštět – spouštět – spouštět ... a pokud jeřábník neuslyší tyto opakované pokyny vazače, je povinen okamžitě zastavit všechny pohyby jeřábu V případě, že jeřábník nerozumí signálu, nesmí zahájit žádný pohyb jeřábu. Jeřábník, vazač nebo signalista se musí před zahájením manipulací dohodnout na systému komunikace pro tento případ. (čl. 2, Příloha D, ČSN ISO 12480-1)

ãervenec 2008




Vázání, zavěšování a přeprava

Činnost vazače při vázání a přepravě břemen zahrnuje následující fáze: – příprava k vázání (zjištění nosnosti jeřábu, zhodnocení tvaru a hmotnosti břemene, výběr vázacího, prostředku a kontrola vázacího prostředku) – vázání břemene (volba způsobu vázání a vlastní vázání) – přeprava břemene (zvedání, vlastní přeprava řízení pohybu jeřábu, spouštění břemene) – ukládání břemene (uložení břemene a odvázání břemene)

Volba vázacího prostředku

Podle velikosti hmotnosti břemene, jeho tvaru a materiálu se zvolí vázací prostředek. Vázací prostředky dělíme podle konstrukce na jednopramenné, vícepramenné a nekonečné Při volbě vázacího prostředku je důležitý druh prostředku a především jeho nosnost. Vázat a zavěšovat lze jen břemena známé hmotnosti, nepřevyšující nosnost zdvihacího zařízení, s výjimkou zkušebních břemen. Není-li hmotnost břemene vyznačena nebo není-li známa, je nutno ji zjistit. (čl. 1.1, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Břemeno se nesmí uvazovat nebo zavěšovat v místech, kde by mohlo dojít k vysmeknutí nebo vzájemnému poškození vázacího nebo závěsného prostředku a břemene. Ostré hrany břemene musí být chráněny vhodným způsobem. (čl. 1.2, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Pohyblivé části břemen nebo volné části na břemeni se musí před přepravou řádně upevnit nebo odstranit (čl. 1.3, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Po uvázání nebo zavěšení břemene je nutno nejprve zvolna napnout vázací nebo závěsný prostředek, překontrolovat uvázání nebo závěs, zkontrolovat polohu těžiště vůči ose závěsu a teprve potom dát pokyn k jeho přepravě. (čl. 1.4, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vazač/signalista musí sledovat břemeno po celé jeho dráze a dbát aby nebylo přepravováno nad pracujícími nebo pojíždějícími dopravními prostředky, přičemž se nesmí sám zdržovat pod břemenem. Přecházející osoby musí včas upozornit na pohyb břemene. (čl. 1.5, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Při ukládání břemen nesmí být zdvihová lana příliš uvolněna. Břemeno je nutno uložit na podložku dostatečné pevnosti tak, aby se nemohlo sesmeknout, nebo převrátit, aby vázací prostředek nebyl poškozen a mohl být bez násilí sejmut. (čl. 1.6, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vazač musí udržovat svěřené vázací a zavěšovací prostředky v dobrém stavu a ukládat je pouze na vyhrazených místech. Musí břemena bezpečně uvázat nebo zavěsit, uložit je a odvázat, spolu s jeřábníkem musí zajistit bezpečnou přepravu břemene, pokud ji sám řídí. (čl. 1.7, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1)

Zakázané manipulace

Používat vadné nebo nevyhovující prostředky k vázání, zavěšení nebo uchopení. (čl. 2.1, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Přetěžovat prostředky k vázání nebo zavěšení. (čl. 2.2, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1)

ãervenec 2008



Vázat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá nebo přilnutá, pokud není možno zjistit sílu potřebnou k jejich uvolnění. Vázat břemena o hmotnosti převyšující nosnost zdvihacího zařízení, s výjimkou zkušebních břemen a případů schválených pověřenou osobou. (čl. 2.3, Příloha NA ČSN ISO 12480-1) Zavěšovat na hák nebo do sebe více vázacích nebo závěsných prostředků, než je k přepravě břemene zapotřebí, křížit je při vkládání do háku nebo je zavěšovat na jeho špičku. (čl. 2.4, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Zkracovat vázací a závěsné prostředky uzlením či zkrucováním nebo je jakýmkoliv způsobem upravovat. (čl. 2.5, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Upravovat jakýmkoliv způsobem hák nebo zavěšovat břemeno na dvojitý hák jednostranně. (čl. 2.6, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vázat břemeno pro šikmý tah, vláčet břemena a posunovat vozidla, pokud zdvihací zařízení není pro tyto účely konstruováno. Nesmí nastat nebezpečí poškození zdvihacího zařízení nebo ohrožení bezpečnosti. (čl. 2.7, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vázat břemena vázacími prostředky přes ostré hrany. (čl. 2.8, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vázat nebo zavěšovat dopravní bedny, rošty apod., které jsou navršeny materiálem nad okraj. (čl. 2.9, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Zavěšovat se nebo stavět se na břemeno nebo ho přidržovat rukou pro udržení jeho rovnováhy. (čl. 2.10, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Nechávat břemeno zavěšené v době, kdy je jeřáb mimo provoz a v pracovních přestávkách. Nelze-li z jakýchkoliv důvodů spustit břemeno, nesmí se vazač vzdálit a musí dbát, aby se nikdo pod břemenem nepohyboval ani nezdržoval. (čl. 2.11, Příloha NA,ČSN ISO 12480-1) Ukládat břemena na postranice dopravních prostředků nebo je o ně opírat. (čl. 2.12, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Ukládat břemena do dopravních cest. Podél železničních kolejí musí zůstat volný průchod podle zvláštních předpisů. (čl. 2.13, Příloha NA, ČSN ISO 12480-1) Vybavení vazače

Aby při vázání a přepravě břemen nebyla ohrožena bezpečnost vazače, musí být od zaměstnavatele vybaven příslušnými ochrannými prostředky a pomůckami. Vazač je naopak povinen tyto ochranné prostředky a pomůcky používat! Vazač musí mít následující osobní ochranné prostředky: – ochrannou přilbu – pracovní oděv – ochranné rukavice – pracovní obuv Konkrétní provedení těchto prostředků se volí podle charakteru pracoviště.

ãervenec 2008




Pro bezpečné vázání břemen vazač potřebuje následující pomůcky: – háček pro vytažení nebo prostrčení vazáku pod břemenem – dostatečně pevný a stabilní podkladový materiál – klíny pro stabilizaci rotačních břemen – informační tabulky nosnosti jednotlivých druhů vázacích prostředků Opakované školení

Není stanoveno. Obvykle se opakované školení provádí 1 x za rok (lhůty si musí stanovit zaměstnavatel v Systému bezpečné práce). Obnova platnosti oprávnění vazače (průkazu) je možná na základě nového lékařského vyšetření, školení a přezkoušení.

Doklady, dokumentace

Oprávnění k vázání břemen – Vazačský průkaz Záznam o zdravotní způsobilosti vazače (odst. 5.4.2, ČSN ISO 12480-1) Oprávnění k práci signalisty Záznam o zdravotní způsobilosti signalisty. (odst. 5.5.2, ČSN ISO 12480-1)

Zkoušky, prohlídky

Lékařské prohlídky vazačů a signalistů Termín: před nástupem Periodické : 1x za 3 roky (Směrnice MZd. č. 49/1967, ve znění p. p.)

Otázky pro sestavení testu pro vazače (speciální část)

Kdo odpovídá za provoz zdvihacích zařízení a) pověřená osoba (uživatel) b) revizní technik c) odborný technik (provozní technik) Vazač je odpovědný za a) provádění vazačských prací b) provádění odborné kontroly vázacích prostředků c) označení břemen jejich hmotností Vazač typu B má oprávnění a) v omezeném rozsahu pro konkrétní případy činností, vázací prostředky a konkrétní pracoviště b) pro všechny způsoby vázaní všemi druhy vázacích prostředků c) pro vázací prostředky z ocelových lan Vazačský průkaz je neplatný, pokud se vazač nezúčastní a) opakovaných školení v termínech a podle pravidel stanovených v Systému bezpečné práce b) přezkoušení znalostí c) základního školení Čím je stanoven rozsah základního a opakovaného školení a praktického zácviku vazačů a) v Systému bezpečné práce podniku, kde pracuješ b) rozhodnutím příslušného inspektorátu práce c) v normách Nosnost jeřábu s kočkou s hlavním a pomocným zdvihem je dána a) nosností hlavního zdvihu b) součtem nosností hlavního a pomocného zdvihu c) součtem nosnosti hlavního zdvihu a polovinou nosnosti pomocného zdvihu

ãervenec 2008



Při přepravě břemene musí vazač a) upozornit všechny osoby v blízkosti břemene na pohyb jeřábu b) zkontrolovat polohu těžiště c) ukládat břemena na pevné podložky Pro obracení břemen při přímém zavěšení musí a) být hák jeřábu i vázacího prostředku vybaven pojistkou b) mít jeřáb mikrozdvih. c) mít vazač min. praxi 3 roky Jaký pokyn dává vazač jeřábníkovi a) zvedání břemene nebo háku b) spouštění výložníku c) pojíždění celým jeřábem Je-li potřebné z provozních důvodů použít další znamení, která nejsou běžně používaná, musí se a) předem dohodnout mezi jeřábníkem a vazačem b) schválit vedoucím pracoviště c) provést školení vazačů daného pracoviště Dorozumívání pomocí praporku se používá a) pro zpřesnění a zvýraznění pohybů paže hlavně na větší vzdálenosti b) za snížené viditelnosti c) na pracovištích Českých drah Jakými ochrannými prostředky musí být především vybaven vazač a) přilbou, pracovním oděvem, rukavicemi a obuví b) nepromokavým pláštěm a pracovním oděvem c) vysílačkou, přilbou a pracovní obuví Vazač využívá při práci následující pomůcky a) háček pro manipulaci s vazákem, podkladový materiál, klíny, informační tabulky a pod. b) vysílačku, prstové rukavice a tabulku nosnosti c) pomocné-rezervní vazáky, třmeny a svěrky Vázací ocelová lana se především používají pro vázání břemen a) zaobleného tvaru nebo břemen přepravovaných ve svazcích b) s opracovaným a upraveným /např. nátěrem/ povrchem c) s vyšší povrchovou teplotou Které svorky jsou umístěny na ocelovém vazáku správně a) svorka 3 a 4 1 2 3 4 b) svorka 1 a 2 c) svorka 2 a 3 Ocelová vázací lana se mohou použít v prostředí, kde teplota nepřesahuje a) 100 °C b) 200 °C c) 300 °C Vázací řetězy jsou především vhodné pro vázání břemen a) v těžkých provozech a kde není možno z důvodu ostrých hran nebo teploty břemene použít ocelové lano b) povrchově upravených, natřených c) velkých hmotností ãervenec 2008




Jaká je nosnost tří a čtyřrpramenných vázacích řetězů při nesymetrickém zatížení a úhlu nejvíce zatíženého pramene do 45° a) 1,4x nosnost jednoho pramene b) 2,4x nosnost jednoho pramene c) 3x nosnost jednoho pramene Použití řetězu za vysokých a nízkých teplot má vliv na a) nosnost b) úhel rozevření c) způsob uvázání U vázacích řetězů jakostní třídy T(8) se při teplotě od 300° do 400° snižuje nosnost na a) 75% b) 40% c) 20% Může se zavěsit řetěz za článek na hák jeřábu a) ne b) ano c) za souhlasu výrobce Určete zakázaný způsob použití vázacího řetězu a) vázání žhavých břemen b) obtočení řetězu kolem háku c) vázání na smyčku Textilní vázací lana se dodávají v provedení a) jednopramenném, dvou nebo čtyřpramenném a nekonečném b) první a druhé jakosti c) standardní délky a dále délek na zakázku Použití textilního vazáku v jiném než normálním prostředí je dovoleno a) za souhlasu výrobce b) není c) ano Musí mít vazač rukavice při vázání břemen pomocí popruhů z chemických vláken a) nemusí b) musí c) musí pouze u popruhů velkých nosností Popruhy z chemických vláken se vyrábějí jako a) tkané a skládané b) šité a lepené c) spojované a nekonečné Rozevření koncového oka vázacího popruhu při zavěšení do háku nesmí být větší než a) 20° b) 30° c) 40°

ãervenec 2008




Neodnímatelné prostředky pro zavěšení a uchopení břemene se mohou zatížit až do hodnoty, která odpovídá a) nosnosti jeřábu b) nosnosti prostředku pro zavěšení a uchopení břemene c) hmotnosti břemene Jaký důležitý údaj kromě nosnosti nesmí chybět na odnímatelném prostředku a) vlastní hmotnost prostředku b) délka a šířka c) značka výrobce Je zakázáno a) zkracovat nebo upravovat vázací prostředky uzlením nebo zkrucováním b) nekonečným vázacím prostředkem vázat na smyčku c) podkládat ostré hrany dřevem Je zakázáno a) uvázat břemeno v šikmém tahu b) vázat břemeno, když jeřábník nevidí vazače c) vázat břemena za snížené viditelnosti Při vázání břemen je nebezpečné a) stát v místech, kde může být vazač ohrožen vázaným břemenem b) zatěžovat jeřáb na hranici jeho nosnosti c) vázat pomocí řetězů na dvojitý hák jeřábu Při vázání je zakázáno a) zavěšovat břemeno na dvojitý hák jeřábu jednostranně b) vázat ocelovou konstrukci pomocí popruhů z chemických vláken c) zavěšovat čtyřpramenný vazák na jednoduchý hák jeřábu Po skončení práce nesmí vazač a) nechat zavěšené břemeno na jeřábu b) se vzdálit bez oznámení jeřábníkovi c) opustit pracoviště bez nahlášení uživateli Poznámka: správná odpověď na otázky je ve všech případech uvedena pod písmenem a). Vázací prostředky z ocelových lan

VÁZACÍ PROSTŘEDKY Vázací ocelová lana jsou vhodná pro vázání břemen zaobleného tvaru nebo břemen přepravovaných ve svazcích. Vázací ocelová lana se dodávají v provedení jednopramenném, vícepramenném (mají dva a více pramenů) a nekonečném. Ukončení vázacího prostředku nebo jeho pramene (oko) je provedeno zapletením nebo nalisovanou objímkou z hliníkové slitiny. Min. počet svorek pro průměr lana je: do 18 mm – 3 svorky 20 – 25 mm – 4 svorky 28 – 35 mm – 5 svorek Třmen svorky musí být na volném konci lana.

ãervenec 2008




Označení ocelových lan

Každý vázací prostředek (kromě vazáků vytvořených pomocí lanových svorek) musí být výrobcem označen nosností. Označení vázacích lan se provádí: – na trvanlivé visačce nebo štítku připojeném k vazáku – na trvanlivé kovové objímce pevně připojené k vazáku – na hlavním (závěsném) oku

Hlavní zásady pro použití vázacích ocelových lan

Vázací lana nesmí být použitá pro vázaní břemen s ostrými hranami! Může dojít k poškození lana a ohrožení tebe i spolupracovníků! Při zavěšení ok vázacích prostředků bez očnic do čepů, třmenů, háků a pod. je nutné, aby tyto měly průměr „C“ rovný min. dvojnásobku průměru lana „d“ Ocelová vázací lana lze použít v prostředí, kde teplota nepřesahuje 100 °C. Použití specielních lan za vyšších teplot musí být potvrzeno výrobcem vázacích lan. Lana nesmí být vystavena působení korozivních kapalin, pevných látek nebo par. Při otáčení břemen, jejich převrácení nebo tažení se nemá používat vázání na smyčku, pokud není zabráněno poškození vazáku například podložením. Oka lanových vazáků mohou být zavěšována přímo do háků jeřábu jen tehdy, pokud úhel rozevření je menší než 200°.

Zásady kontroly technického stavu

Vazač musí provést před použitím vázacího prostředku jeho kontrolu. Při této kontrole se zaměří na: označení nosnosti lana, stav zápletu, objímek, ok nebo příslušenství, nadměrný počet prasklých drátů, přetržený nebo uvolněný pramen, nadměrné opotřebení nebo poškození korozí, zlom lana po zatížení přes ostrou hranu nebo po zatažené smyčce. Pokud zjistíš některá z uvedených poškození na vázacím prostředku, nesmíš jej použít k vázání břemen!

Ocelové vázací řetězy

Vázací řetězy se vyrábějí z článkových řetězů zkoušených normální jakosti 24, případně z vysokopevnostních řetězů jakostní třídy 4, 6 a 8, které jsou vyrobeny svařováním případně u jakostní třídy 8 i mechanickým spojením. Řetězy jsou vhodné pro vázání břemen v těžkých provozech a kde není možno z důvodu ostrých hran nebo vysoké teploty břemene použít ocelová lana. Vázací řetězy jsou dodávány v provedení jednopramenném, víceramenném a nekonečném. Ukončení jednotlivých pramenů je provedeno běžně okem nebo hákem. Pouze vázací řetězy mohou být vybaveny v jednotlivých pramenech zařízením pro zkracování délky pramene.

Označení vázacích řetězů

Označení provádí výrobce na kovovém štítku nebo visačce, která musí být trvalým způsobem připevněno k hlavnímu článku nebo k článku sousednímu. V praxi se lze setkát s několika druhy označení, podle materiálu řetězu. 1) Nejrozšířenější je zatím označení řetězů tuzemské produkce jakosti 24, kde musí být uvedena tyto údaje – základní nosnost (u víceramenných násobená počtem pramenů) – značka výrobce – evidenční číslo (vyznačí uživatel)

ãervenec 2008



2) Stále častěji se začíná používat vázacích řetězů vysokopevnostních jakostních tříd M(4) a T(8), vyráběných podle norem ČSN EN 818. Jejich značení je poněkud odlišné. Především tvar štítku odpovídá počtem stran jakostní třídě: čtverec – M(4), osmihran – T(8) Na štítku jsou uvedeny všechny důležité údaje pro vazače. Hlavní zásady použití vázacích řetězů

Je nezbytné se seznámit se způsobem vázání pomocí zkracovacího zařízení a se zásadami stanovení nosnosti při nesymetrickém zatížení. Údaje o nosnosti na štítku jsou stanoveny pro symetrické zatížení, to znamená, že prameny vazáku svírají stejné úhly ke svislici. Největší zatížení přenáší ten pramen, který je nejblíže k těžišti břemen, tzn. který má nejmenší úhel ke svislici! U vázacích řetězů existuje velké riziko stažení vazáku při vázání podvlečením vlivem malého tření mezi břemenem a řetězem. Proto je nutno využívat smyčky, smyčky s obtočením nebo obtočení řetězu kolem břemene. Použití řetězů za vysokých a nízkých teplot je omezeno sníženou nosností. Pro manipulace s břemeny v kyselinách nebo jejich parách lze použít pouze řetězy jakostní třídy M(4) s dodržením následujících zásad (pokud výrobce nestanoví jinak): nosnost vazáku musí být snížená na 50 %, vazák po použití je nutno důkladně umýt ve vodě a odbornou kontrolu je nutno provádět denně před použitím Řetězy nesmí být použity pro přepravu osob, roztavených kovů, žíravin a radioaktivních látek. Při použití řetězu pro vázání břemen s ostrými hranami nesmí dojít k ohybu článku. Tomu se musí zabránit podložením řetězu v místě přechodu přes ostrou hranu. Řetězy nesmí být zkracovány nebo spojovány šrouby nebo drátem Vázací řetěz nesmí být zavěšován do háku jeřábu za článek, ale pouze prostřednictvím závěsného oka! Řetězy nesmí být při vázání obtočeny kolem háků.

Zásady kontroly technického stavu vázacích řetězů

Při kontrole vazáku před zahájením práce se musí vazač zaměřit především na označení vazáku dovolenou nosností, zjevná poškození koncových vybavení (háků nebo závěsných ok), výrazné prodloužení nebo zúžení článků řetězu, nadměrná koroze, trhliny, vruby a výrazné opotřebení v místě dotyku článku Pokud se zjistí některé z uvedených poškození na vázacím prostředku, nesmí se použít k vázání břemen!

Textilní vázací lana

Textilní vázací lana se vyrábějí jako konopná, polypropylenová, polyesterová nebo polyamidová. Jsou lehká, nepoškozují povrch přepravovaných břemen. Snadno se udržují pomocí běžných pracích prostředků. Jsou dodávaná v provedení jednopramenném, se zapletenými oky na obou koncích bez očnic a s očnicemi; dvou nebo čtyřpramenném ukončené koncovkami a nekonečném.

ãervenec 2008




V praxi se lze setkat s textilním lanem v provedení s okem pouze na jedné straně. Takové textilní lano v provedení s jedním okem nesmíš použít k vázání břemen! Označení textilních lan

Každý vazák musí výrobce označit na trvanlivém štítku následujícími údaji – jednopramenný nebo nekonečný vazák: materiál, jmenovitá nosnost v kg, jmenovitý průměr, příp. délka, měsíc a rok výroby, označení výrobce a číslo normy – dvou a čtyřpramenný vazák: materiál, nosnost v kg (pro úhly sklonu ke svislici 0°,7° až 45° a 45° až 60°), počet nosných průřezů, jmenovitý průměr příp. délka, měsíc a rok výroby, označení výrobce a číslo normy.

Hlavní zásady používání textilních lan

Textilní lana nesmí být použita přes hrany o menším poloměru (r) než je průměr lana (d) bez náležitého podložení! Použití textilních vazáků v jiném než normálním prostředí musí být odsouhlaseno výrobcem! Stáčena lana se zaplétanými oky jsou náchylná na rozkrucování, proto nesmí být břemena zavěšená na jednom nosném průřezu! Lana z textilních vláken musí být skladována v suchých a zastíněných prostorách – přímé sluneční záření škodí! Nesmí být skladována v blízkosti topných těles. To vše ovlivňuje životnost lan!

Zásady kontroly technického stavu textilních lan

– zjevné mechanické poškození – u konopných lan poškození plísní nebo hnilobou Pokud se zjistí některé z uvedených poškození na vázacím prostředku, nesmí se lano použít k vázání břemen! Vazač se při kontrole vazáku před jeho použitím musí zaměřit především na označení nosnosti vazáku, prasklý nebo uvolněný pramen, zjevné poškození zápletu a poškození nebo deformace koncového vybavení.

Vázací popruhy z chemických vláken

Popruhy z chemických vláken jsou ploché vázací prostředky vyrobené z chemických vláken. Jsou velmi lehké, ohebné s výhodnými parametry nosnosti.

Označení vázacích popruhů

Výrobci musí provést čitelné a trvanlivé označení vázacích prostředků na všitém štítku, na kterém jsou mimo jiné následující údaje: jmenovitá nosnost popruhu v přímém tahu v kg, materiál popruhu, číslo normy, označení výrobce, ochranná známka, délka v metrech a třída kovových dílů (pokud jsou použity) (na líci štítku vázacího popruhu). Na rubu štítku se označuje nosnost pro jednotlivé způsoby použití s vyobrazením.

Hlavní zásady použití vázacích popruhů

– pro vázací popruhy se používají běžně základní způsoby vázání uvedené v obecné části (přímý závěs, podvlečení, smyčka), – pouze u tkaných popruhů s oky bez zesílení není dovoleno vázání na smyčku! – běžně lze vázací popruhy PES a PA používat za teplot -40° až 100 °C, popruhy PP za teplot – 40° až 80 °C, – pro použití popruhů při manipulace s chemikáliemi platí následující: polyamid – odolný proti zásadám, polyester- odolný proti středně silným kyselinám (ne zásadám), polypropylen – odolný jak proti kyselinám, tak i zásadám,

ãervenec 2008

Tyto popruhy jsou vhodné pro použití k vázání břemen s obrobeným povrchem. V současné době se používají stále častěji všude tam, kde se dříve používaly vazáky z ocelových lan. Výhodou těchto prostředků je to, že vazač při jejich použití nemusí mít ochranné rukavice. Navíc se snadno čistí a udržují pomocí běžných pracích prostředků.



– po použití popruhů v chemickém prostředí musí být ihned opláchnuty vodou! – manipulační prostředky s kovovými částmi tř. 8 se nesmí používat v kyselém prostředí! – popruhy lze sušit pouze nepřímým vytápěním, nikoliv na slunci nebo otevřeném ohni, – popruhy je nutno chránit před účinky otevřeného ohně nebo jiného zdroje vysoké teploty, stejně jako před účinky UV záření, – u břemen s ostrými hranami nebo s drsným povrchem musí být použity k vázání popruhy opatřené specielními návleky z odolných umělých hmot, nebo je nutno popruh v místě ostré hrany nebo drsného povrchu vhodným způsobem podložit, – koncová oka popruhů při zavěšení do háku nesmí být kratší než 3,5 násobek tloušťky háku a nesmí být rozevírána ve větším úhlu než 200. Švy a identifikační štítky nesmí ležet na háku nebo ve smyčce. Pro zvýšení bezpečnostní uvázáni pomocí smyčky se používá dvojité ovinutí. Oko ve smyčce se nesmí násilím utahovat, mělo by svírat přirozený úhel 120°. Při použití vícepramenných vázacích prostředků z textilních vláken jsou podmínky pro stanovení zatížení s ohledem na symetrické nebo nesymetrické rozložení závěsů stejné jak bylo v textu uvedeno výše, v části ocelové řetězy. Pokud se textilní prostředky nepoužívají, musí se skladovat v čistých, suchých, větraných prostorách, při normální teplotě, mimo dosah tepelných zdrojů, chemikálií, výparů, a chráněné před přímým sluncem a UV zářením. Konkrétní požadavky na bezpečné používání vázacích popruhů musí zpracovat a dodat jejich výrobce podle charakteru použitého materiálu. Z těchto návodů získá v rámci školení a praktického zácviku vazač následující konkrétní informace: – obecné podmínky provozu, – používání popruhů v chemickém prostředí, – použití za extremních teplot, – požadavky na vyřazení z provozu. – podmínky pro skladování, udržování a čištění. Zásady kontroly technického stavu

Při kontrole vázacích popruhů před jejich použitím se musí vazač zaměřit především na následující závady a porušení: popruh neoznačen nosností a poškozená závěsná oka, poškození švu, poškození teplem („seškvaření“), naříznutí popruhu nebo obalu a poškození nebo deformace kovových dílů Poškozené popruhy musí být opraveny vždy jen výrobcem nebo pověřeným servisem. Pokud výrobce nepředepíše v průvodní dokumentaci jinak, provádí se údržba vypráním v běžných pracích prostředcích.

Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen

Prostředky pro zavěšení nebo uchopení břemen (dále jen prostředky) se používají všude tam, kde nelze břemena technicky, hospodárně a nebo bezpečně uvázat pomocí vázacích prostředku. Jedná se především o břemena, která mají složitý tvar, jsou manipulována v nevhodném prostředí (vysoké teploty, vlivy chemikálii, záření a pod.), jsou v nevhodné konzistenci (sypké, kusové, tekuté), jsou přepravována v hromadné výrobě, mohou vazače ohrozit a jsou přepravována v bezvazačových provozech

ãervenec 2008




Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen mohou být odnímatelné – zavěšují se na hák jeřábu (magnet, drapák, kleště, pánev, traverza) nebo neodnímatelné – jsou trvalou součástí jeřábu (traverza, chapadla, kleště) Základní rozdíl mezi nimi je ten, že odnímatelný prostředek je součásti břemene, neodnímatelný je součásti jeřábu. Tato skutečnost ovlivňuje stanovení hmotnosti břemene. Neodnímatelné prostředky lze zatížit břemenem rovným nosnosti jeřábu! Podle způsobu ovládání se prostředky dělí na manuální – vazač provádí zavěšení nebo uchopení břemene a jeho odvěšení (S háky, C háky, svěrky, vahadla, traverzy, chapadla a pod.) a automatické – používané v bezvazačové dopravě (kleště s hydraulickým ovládáním, magnety, drapáky, manipulátory pro svazky tyčového materiálu a pod.) Prostředky musí být označeny několika předepsanými údaji, pro vazače jsou však důležité především následující: 1) odnímatelné prostředky – nosnost prostředku – vlastní hmotnost prostředku NOSNOST 5000 kg HMOTNOST 1000 kg 2) neodnímatelné prostředky – nosnost prostředku NOSNOST 5000 kg Pokud jsou prostředky opatřeny samostatnými háky, závěsnými oky, třmeny nebo jinými závěsnými elementy, musí být označená jednak celková nosnost prostředku, a také nosnost každého závěsného elementu samostatně. Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen jsou velmi rozmanité podle charakteru a tvaru břemene, podle jejich určení i použití. Nelze proto stanovit obecné požadavky pro jejich používání, provádění kontroly a údržby! Tyto požadavky a zásady pro použití musí stanovit výrobce prostředků v průvodní dokumentaci. Kvalifikace vazače je pouze oprávněním k vázání břemen pomocí vázacích prostředků a rozhodně neopravňuje automaticky k používání prostředků pro zavěšení a uchopení břemen! Vazač smí používat pouze ty prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, s jejichž návody pro bezpečné používání byl seznámen odborným pracovníkem, a které má uvedeny v oprávnění k vázání (vazačském průkazu). Jiné prostředky používat nesmí!

ãervenec 2008


část 5, díl 3, kapitola 2, str. 1 díl 3, poznatky inspekce práce

5/3.2 STAVEBNICTVÍ

Vzhledem k tomu, že se jedná o výsledky kontrol provedených v roce 2005, zde uvedené příklady vycházejí z předpisů tehdy platných. Zaměření a rozsah

Při předávání úkolu se vycházelo ze stále vysoké úrazovosti ve stavebnictví. Úkol byl podle střednědobého plánu dozorčí činnosti ve stavebnictví zaměřen v posledních třech letech na oblast, kde ve stavebnictví dochází k nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů. Závažná úrazovost při pracích ve výškách se dlouhodobě pohybuje kolem 43 % všech smrtelných a závažných úrazů, ke kterým při stavebních pracích dochází. Zaměstnanci inspektorátů práce provedly kontrolu u subjektů zabývajících se stavebně-montážními pracemi, především u společností s ručením omezeným, akciových společností a podnikajících fyzických osob, které reprezentují malé a střední firmy a které v rámci své činnosti provádějí práce ve výškách. Ve velmi omezeném počtu provedli kontrolu i u firem velkých. Pro sjednocení přístupu ke kontrole byly zpracovány kontrolní seznamy, podle kterých byla kontrola prováděna s ohledem na změnu právních předpisů, a to vydáním NV č. 362/2005 Sb., a změnou vyhlášky č. 324/1990 Sb. Výběr staveb a pracovišť vycházel jednak z přímých poznatků o stavbách a jejich zhotovitelích získaných v rámci přípravy na kontroly, jednak z informací poskytovaných kontrolovanými subjekty při zahajování kontrol. Kontrola dodržování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení se týkala: Povinností zaměstnavatele: – zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi (se zaměřením na práce ve výškách) dodavatelé vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a mají jasně určeny povinnosti a závazky týkající se zajištění bezpečnosti práce, – zda má zaměstnavatel vypracován technologický nebo pracovní postup z hlediska bezpečnosti práce pro příslušné práce ve výškách, – zda má zaměstnavatel provedeno školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a toto školení dokumentováno, – zda má zaměstnavatel vyhodnocena rizika, která se při jím vykonávané práci ve výškách vyskytují, na jejich základě poskytuje zaměstnancům OOPP, – zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě), – zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům, – zda jsou při práci na střeše zaměstnanci zajištění proti pádu z jejího volného okraje, propadnutí střešní krytinou a sklouznutí ze střechy, – nejsou-li zaměstnanci chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení, zaměstnanci jsou s jejich používáním seznámeni a OOPP jsou pravidelně kontrolovány.

ãervenec 2008

část 5, díl 3, kapitola 2, str. 2


díl 3, poznatky inspekce práce

Povinnosti zaměstnanců: – zda zaměstnanci dodržují stanovené pracovní postupy a používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky. Zjištěné skutečnosti

Provedenými prověrkami bylo zjištěno Povinnosti zaměstnavatele: V případě, že na staveništi pracuje více dodavatelů stavebních prací současně, musí se dodavatelé těchto prací navzájem informovat o rizicích, které svojí činností vytvářejí. U větších subjektů jsou zažité předávací protokoly o odevzdání staveniště, ale chybí písemné upozornění na vlastní rizika vyplývající z prováděných stavebních prací. Buď nedochází k žádné vzájemné informovanosti o rizicích, což je obvyklé v případě, když na stavbě pracuje velké množství podnikajících fyzických osob, nebo jsou naopak dodavateli předkládány rozsáhlé materiály, které nemají opodstatnění v reálných podmínkách na konkrétní stavbě. Velmi častou argumentací ze strany odpovědných pracovníků je, že řeší danou problematiku na stavbách ústní formou se všemi účastníky stavby, ale o těchto informacích není vedena dokumentace, tak jak požaduje zákoník práce. Při kontrolách technologických postupů pro práce ve výškách jsou dodavateli stavebních prací předkládány technologické postupy v obecném vyjádření bez ohledu na specifičnost každé stavby. Technologické postupy mají spíše charakter technické proveditelnosti a dodržení parametrů jakosti. Pokud jsou postupy pro příslušné práce ve výškách v rámci dodavatelské dokumentace zpracovány, neodpovídá tato dokumentace příslušným požadavkům § 4 vyhlášky č. 324/1990 Sb. Nedostatečnost této dokumentace spočívá zejména v tom, že pouze pasivně odkazuje na dodržování vyhlášky o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních prácích. Téměř 10 % dodavatelů stavebních prací nepředložilo při kontrolách technologický postup na prováděné práce. Nedostatky v zajišťování školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, se týkaly hlavně nekonkrétní osnovy školení, školení nebylo provedeno z předpisů pro konkrétní práce a pracoviště, osnova školení obsahovala neplatné předpisy. Školení byla většinou prováděna externími techniky BOZP, popř. školícími středisky. V případě zjištění závad bylo organizacím doporučeno upravení osnovy, doplnění o systém ověření znalostí, včetně vyhodnocení dokladovou formou na zápise o provedeném školení. K nedostatkům, které se vyskytovaly u jednotlivých subjektů, patřilo zejména: – obsah školení BOZP nezahrnuje doposud platné a zvláště nové bezpečnostní předpisy, v osnovách školení nejsou uváděny bezpečnostní a právní předpisy nutné pro výkon činnosti, – zaměstnanci nejsou při nástupu seznámeni s konkrétními předpisy k zajištění BP, – zaměstnanci nejsou opakovaně školeni pro práci ve výškách, – zaměstnanci, i když jsou vyškoleni, nemají ověřeny znalosti. Časté nedostatky se vyskytovaly při zajištění dostatečného a přiměřeného seznámení s riziky pro konkrétní činnost na stavbě. Zaměstnavatelé, kteří seznamují své zaměstnance s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a opatřeními na ochranu před jejich působením, plní tuto povinnost souběžně se školením o bezpečnostních předpisech, seznamování nebývá zaměřeno na rizika na konkrétních stavbách.

ãervenec 2008


část 6, díl 2, kapitola 3, str. 1 díl 2, výrobní a provozní budovy

6/2.3 VZOR OSNOVY ·KOLENÍ PRO ZAMùSTNANCE, KTE¤Í SE POHYBUJÍ VE V¯ROBNÍCH A PROVOZNÍCH BUDOVÁCH

Osnova vstupního školení

Základní rámec osnovy vstupního obecného školení pro zaměstnance (bez specifikace na konkrétní profesi nebo práci – pouze jako vzor)

Obecná část obsahu školení

Seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí zaměstnanec při své práci dodržovat. Seznámení se zaměřuje zejména na dále uvedená témata: • Seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik (seznámení se provádí na základě zpracovaného dokladu o vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních na ochranu před jejich působením v podniku – § 102 ZP) a § 7 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci) • Informace o tom, do jaké kategorie byla práce, kterou bude zaměstnanec konat, zařazena (§ 2 a 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli; § 37 až 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) • Informace o zařízení poskytujícím pracovnělékařskou péči (§ 103 odst. 1 písm. d) ZP) • Informace o druzích povinného očkování a lékařských preventivních prohlídek souvisejících s výkonem práce (§ 103 odst.1 písm. d) ZP) • Zásady bezpečného chování na pracovišti • Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP Listina základních práv a svobod – čl. 28, 29, 31 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 279 Právo na informace § 276 Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 38 odst. 1/b Dodržovat povinnosti vyplývající z pracovního poměru § 78 až 100 Pracovní doba a délka pracovní doby, rozvržení pracovní doby přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovost, pracovní doba a doba odpočinku) § 101 až 102 Předcházení ohrožení života a zdraví při práci § 103 Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání ãervenec 2008



díl 2, výrobní a provozní budovy

§ 106 § 108 § 237 až 247 § 237 § 238 § 239 až 241

Práva a povinnosti zaměstnance Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením Pracovní podmínky zaměstnankyň Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby § 242 Přestávky ke kojení § 243 až 264 Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců § 265–271 Odpovědnost zaměstnance za škodu § 266 Odpovědnost při odvracení škody § 267 Odpovědnost za škodu na odložených věcech § 275 Zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolání Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy §5 Zásady bezpečného chování (obecně platné) §6 Bezpečnostní značky, značení a signály §7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma §8 Zákaz výkonu některých prací § 9 až 11 Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost PP-265-20. 11. 1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci Zásady bezpečného chování zaměstnanců

Zásady bezpečného chování formuluje zaměstnavatel podle konkrétních podmínek na svých pracovištích. Dále uvedené příklady těchto zásad jsou pouze orientační. Zaměstnanci jsou povinni: 1. Nastupovat do zaměstnání odpočatí, duševně a tělesně připravení k plnění pracovních úkolů. 2. Počínat si při práci tak, aby neohrozili zdraví své ani svých spoluzaměstnanců. 3. Dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požadavky a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stanovené pracovní postupy. 4. Při práci vždy myslet na svou bezpečnost a nepřeceňovat vlastní schopnosti. 5. Neuvádět do chodu stroj nebo zařízení, pokud se nepřesvědčili, že tím neohrozí zdraví nebo život svůj či jiné osoby. 6. Zdržet se prací, pro něž nejsou poučeni ani vyškoleni, zejména prací, které vyžadují odbornou způsobilost (sváření, řízení manipulačního vozíku, obsluha zdvíhacích zařízení aj.). 7. Zdržet se obsluhy strojů nebo zařízení, pro něž nejsou zaškoleni ani zaučeni. 8. Účastnit se školení a výcviku pořádaného zaměstnavatelem za účelem rozšíření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, podrobovat se stanoveným lékařským prohlídkám. 9. Dodržovat pořádek na pracovištích a komunikacích v provozních a výrobních budovách i venkovních komunikacích v areálu zaměstnavatele. 10. Řídit se dopravními značkami a bezpečnostními tabulkami, které jsou v objektu zaměstnavatele umístěny, dbát varovných signálů a smluvených znamení.

ãervenec 2008



11. Každý úraz si dát řádně ošetřit a ihned (i při tzv. drobných poraněních) jej hlásit nejblíže nadřízenému. 12. Používat při práci ochranná zařízení a předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, chránit je před poškozením a pečovat o jejich drobnou údržbu. 13. Při zdravotních potížích, nevolnosti apod. ohlásit svůj stav nejblíže nadřízenému. 14. Oznámit ihned vedoucímu nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a podle svých možností a schopností se podílet na jejich odstraňování. 15. Podrobit se na výzvu oprávněného zaměstnance (pracovní řád) vyšetření za účelem zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zákazy

Zaměstnancům je zakázáno: 1. Vstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu, požívat alkohol na pracovištích zaměstnavatele a v průběhu pracovní doby také mimo areál zaměstnavatele. 2. Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni a kde nejsou seznámeni s riziky, která mohou ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. 3. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, kryty, značky. 4. Pracovat bez pověření se strojním, elektrickým nebo jakýmkoliv jiným zařízením, se 5. kterým nejsou obeznámeni a k jehož obsluze nemají příslušnou instruktáž. 6. Opravovat a čistit stroje, přístroje a jejich součásti, pokud jsou tyto v pohybu a pokud není spolehlivě zajištěno, že se nemohou samovolně rozběhnout. 7. Rozptylovat jakýmkoliv způsobem (zejména žertováním, škádlením apod.) pozornost zaměstnanců, především těch, kteří obsluhují strojní zařízení. Pozor na požáry – nekuřte a nemanipulujte s ohněm tam, kde je to výslovně zakázáno – hořlavé, snadno vznětlivé a zápalné látky ukládejte na určené místo, ne blízko zdroje ohně, v jejich blízkosti neškrtejte zápalkami či zapalovačem – dbejte, aby byl zajištěn volný přístup k hasicím přístrojům a k místům s hasicími prostředky – zajistěte, aby nouzové východy byly zcela průchodné – při vzniku požáru nepodléhejte panice, účinky požáru nikdy nepodceňujte naučte se správně ovládat hasicí přístroje, znejte jejich správné použití Organizace a zajištění první pomoci, spolupráce se zařízením pracovnělékařské péče • Obsahem těchto informací jsou zejména důležité údaje z traumatologického plánu (adresa a telefonní čísla pohotovostních a poruchových služeb, zaměstnanci vyškolení k poskytování předlékařské první pomoci, zaměstnanci pověření poskytováním technické pomoci; v případě smrtelného pracovního úrazu (nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci) nebo průmyslové havárie je nutné povolat vedoucí a další níže uvedené zaměstnance, prostory a prostředky pro poskytování první pomoci – místnosti pro první pomoc, umístění nástěnných lékárniček; dopravu raněných, není-li náhradní odvoz, kdo ho zajišťuje; svolání zajišťuje zaměstnanec odpovědný za odpolední nebo noční směnu nebo za směnu v den svátku. V době pracovního klidu zajišťují svolání zaměstnanci ostrahy

ãervenec 2008




Zdravotní rizika při ruční manipulaci s břemeny Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Zvláštní část obsahu školení Provozní a výrobní budovy

• Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 2 – požadavky na pracoviště a pracovní prostředípovinnosti zaměstnavatele; § 4 – požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení – povinnosti zaměstnavatele; § 5 – požadavky na organizaci práce a pracovní postupy – povinnosti zaměstnavatele) • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob (§ 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.)

Podlahy (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl., čl. 3.3)

Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný, upravený proti skluzu a nesmí mít nebezpečné prohlubně, otvory nebo nebezpečný sklon. Povrchy podlah musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat, čistit a udržovat a v prostorách s nebezpečím výbuchu musí být z nejiskřivého materiálu. Podlahy v mokrých provozech musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda. Požadavky na odolnost podlah proti kyselinám, louhům, agresivním plynům nebo výparům, tukům, olejům, roztokům solí apod. se stanovují v jednotlivých případech podle provozních podmínek, působících chemických látek, jejich koncentrace, množství a doby jejich působení. Vlastnosti podlah, jako je druh povrchu, klesání, stoupání apod., mají přímý vliv na bezpečné přenášení břemen při ruční manipulaci. Podle čl. 4.3.2 ČSN 26 9030 musí sklon užitných skladovacích ploch odpovídat použitému skladovacímu zařízení a použité skladové technologii; při stohování nesmí přesáhnout 0,9%. Poznámka: Pády zaměstnanců na rovině patří mezi nejčastější zdroje úrazů. K uklouznutí osoby dochází v případech, dojde-li ke znečistění podlah kapalinami, námrazou, mazadly, lešticími prostředky, popř. vyhlazením přirozeným opotřebováním, či nevhodností vlastního materiálu povrchu, při tlačení, tažení vozíků, posunování břemen, při pohybu osob nebo technologických činností. V prostorách určených ke zpracování poživatin a látek podléhajících hnilobným procesům nebo v prostorách s vývinem škodlivin s vlastnostmi jedů nebo jiných škodlivin významně poškozujících zdraví se dolní část stěn do výše nejméně 1,80 m opatřuje snadno omyvatelným a řádně vyspárovaným obkladem nebo nátěrem, u skladovacích prostor hladkou cementovou vodotěsnou omítkou. V provozech s nebezpečím růstu plísní musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu, popř. odsávání, stěny a stropy tepelně izolovány a opatřeny protiplísňovou úpravou. Povrch podlah nemá zvyšovat prašnost, provedení podlah musí co nejvíce omezovat usazování prachu. Hrany mezi stěnami a podlahou se hladce zaoblují, aby byly snadno čistitelné.

ãervenec 2008



šířce používaných dopravních prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce nejméně 1,1 m. Nelze-li bezpečný prostor pro pěší zajistit, musí být v době provozování dopravy v těchto místech chůze zakázána. (odst. 13) Při stanovení šířky hlavní dopravní cesty se přihlíží k čl. 3.4 ČSN 26 9010. Šířky komunikací pro dopravu břemen jsou uvedeny rovněž v ČSN 73 5105. Nejmenší světlá (podchodná) výška cest a uliček se odvodí od výšky vozidla včetně stojícího řidiče (i když je pro něj zřízeno sedadlo), popřípadě výšky břemena, musí však být nejméně 2400 mm. Je-li dopravované břemeno vyšší než stojící řidič, pak je pro stanovení světlé výšky nutno k výšce břemene připočítat ještě 300 mm (viz čl. 4.1 ČSN 26 9010 a ČSN 73 5105).) • Pod vystupujícími konstrukčními prvky nad komunikacemi, zejména pod zavěšeným vedením, kabelovými lávkami, svítidly apod., musí být ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí osoby, dodržena alespoň minimální podchodná výška 2,1 m od podlahy. (odst. 14) Lávky (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 3 a čl.5)

• Roštové lávky se zřizují jen tam, kde nedojde k ovlivnění pracovišť škodlivinami nebo prachem z jiných pracovišť. Pracoviště vybavená roštovými lávkami musí být zabezpečena proti vnikání škodlivin z jiných provozů. (čl. 3.3.3) • Komunikace provedené jako lávky musí mít šířku nejméně 0,5 m a musí mít po celé ploše pevnou, rovnou podlahu upravenou tak, aby jí nemohly propadávat předměty ohrožující bezpečnost osob, podél boků u podlahy musí být opatřeny ochranou lištou o výšce nejméně 0,1 m a musí být podél volného okraje vybaveny vhodnou ochrannou konstrukcí. Vhodnou konstrukcí se rozumí zábradlí nebo jiná rovnocenná konstrukce o dostatečné výšce a s výplní zabraňující propadnutí osob. (čl. 5.6) Šířky uliček pro občasný pohyb pracovníků: – Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen – šíře min. 600 mm (čl. 3.1.1. ČSN 26 9010). – Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen – šíře min. 750 mm (čl. 3.1.2. ČSN 269010). – Průchodová ulička jednosměrná, břemeno v jedné ruce po boku – šíře min. 850 mm (čl. 3.1.3. ČSN 26 9010). – Průchodová ulička jednosměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku šíře min. 1000 mm (čl. 3.1.4. ČSN 269010). – Průchodová ulička obousměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku šíře min. 1000 mm (čl. 3.1.5. ČSN 269010). – Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku šíře min. 1150 mm (čI. 3.1.6. ČSN 269010). Komunikace pro vozidla uvnitř výrobních závodů a budov: Šířka je dána ČSN 269010, výška ČSN 735105 a sklon ramp ČSN 736057, ČSN 736058

Zábradlí (vyhl. č. 137/1998 Sb. § 38; nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 3.3.5)

• Zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m. ãervenec 2008




Používání žebříků ve výrobních a provozních budovách nař. vlády č. 362/2005 Sb., příl., čl. III

• Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat. • Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. • Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15 kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak (např. nařízeni vlády č. 361/2007 Sb., vyhláška č. 288/2003 Sb.) • Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. • Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen. • Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m. • Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup. • U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat. • Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. • Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. • Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání. • Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku.

ãervenec 2008


část 6, díl 3, kapitola 1, str. 1 díl 3, manipulace s materiálem

6/3.1 CHARAKTERISTIKA NEBEZPEâÍ P¤I MANIPULACI S MATERIÁLEM Ruční manipulace

Při ruční manipulaci s břemeny musí být používány takové pracovní postupy, aby se předcházelo úrazům a poškození zdraví zaměstnanců, způsobeným zejména přiražením břemene, jeho vysmeknutím, zraněním o povrch břemene, uklouznutím, zakopnutím při manipulaci s břemenem, sesutím břemen způsobeným nedostatečným upevněním, naražením nebo pádem břemene při zdvihání, přenášení, spouštění nebo nárazem zaměstnance na dopravní prostředek a na uložené předměty. (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.5) Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.1)

Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny

Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkáni, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance. Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce mají být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením. Zaměstnanci mají být pokud možno před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístěni jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména – s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene, – s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách, – se stavy, které zvyšuji riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce. Mezi základní biomechanické požadavky pro efektivní a bezpečnou ruční manipulaci s materiálem patří správná poloha dolních končetin, správná poloha páteře (vzpřímená záda), poloha paží (co nejblíže těla), správné nahození břemene, poloha hlavy (viditelnost), využiti hmotnosti a hybnosti těla, pravidlo svislé roviny, pravidlo vodorovné roviny. Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními ãervenec 2008



díl 3, manipulace s materiálem

opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Riziko při ruční manipulaci s břemeny je ovlivňováno různými faktory, jako např. charakteristika břemene (hmotnost, tvar, umístění těžiště, skladnost, stabilita) požadovaná fyzická zátěž (nadměrná hmotnost, nevhodná pracovní poloha), charakteristika pracovního prostředí (velikost manipulačního prostoru, mikroklimatické podmínky), nevhodný režim práce a odpočinku aj. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. V limitech daných pro manipulaci s břemeny je zohledňována celá řada kritérií, zejména pohlaví, věk, zdravotní stav, úchopové možnosti, frekvenci manipulace a další, z nichž základní jsou kritéria výkonové kapacity člověka. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za směnu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za směnu. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny vyhláškou MZ č. 288/2003 Sb., přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Šířky cest a uliček

Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovolaným osobám. (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) Průchodové uličky slouží pro občasný pohyb pracovníků přenášejících břemena, nebo břemen (ČSN 26 9010 čl. 3.1). Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je 600 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.1). Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je 750 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.2).

ãervenec 2008

2.7.4 VAZAâ B EMEN, SIGNALISTA

Recommend Documents