23.11.PODEZØELÉ KAUZY VLÁDY ÈSSD vládní ÈSSD
Následující soubor citátù z médií pøedstavuje pøehled podezøelých kauz, které provázejí vládu ÈSSD. Pøesto¾e se nejedná o pøehled úplný, ukazují tyto desítky pøípadù mimo jiné, jak ÈSSD plní své sliby nekompromisního boje proti korupci a klientelismu". Potvrzují jen, ¾e socialisté ká¾ou vodu a pijí víno. Pøispívají k tomu sami nejen svým neprùhledným rozhodováním a chováním, ale zároveò i nebývalým byrokratickým roz¹íøením korupèního prostoru a neschopností tyto jevy úèinnì øe¹it a postihovat.
Unipetrol ®ádost o právní pomoc do Èeska ode¹leme. Urèitì budeme chtít vyslechnout nejdøíve pana Stanislava Grosse a Zdeòka Dole¾ela," øekl vèera MF DNES prokurátor z polského Krakova Jerzy Balicki, který se podílí na vy¹etøování spoleèné aféry dvou petrochemických podnikù - polského PKN Orlen a èeského Unipetrolu. Èeská vláda toti¾ loni na jaøe prodala Unipetrol polské státní spoleènosti PKN Orlen a v Polsku se letos rozebìhlo rozsáhlé vy¹etøování této transakce. Nové vedení polské firmy je toti¾ pøesvìdèeno, ¾e to byl pro Poláky nevýhodný obchod, který provázela korupce. Podle Balického existuje podezøení, ¾e se pøi privatizaci Unipetrolu rozdal úplatek ve vý¹i 42 milionù eur. (Jeden výslech skonèil, druhý ho èeká: Mladá fronta Dnes, 26. 10. 2005) Pìt na stole v èeských" Èeská policie je ve vy¹etøování kauzy Unipetrol pozadu. Zatím se soustøeïuje jen na to, zda si Zdenìk Dole¾el (pozn. bývalý øeditel kabinetu pøedsedy vlády S. Grosse a pozdìji J.Paroubka) øíkal o úplatek. Ten na skryté kameøe (lobbistovi Spyrovi) navrhoval, ¾e se sejdou u lesa a na stole bude pìt v èeských". Spyra pøed mìsícem do protokolu potvrdil, ¾e Dole¾el si o pìt milionù øíkal a ¾e to nebylo poprvé, proto¾e o stejnou èástku ho ¾ádal u¾ pøed rokem za to, ¾e zprostøedkuje schùzku mezi Grossem a Spyrovým ¹éfem", podnikatelem Tomá¹em Pitrem. S Dole¾elem Úøad vlády u¾ rozvázal pracovní pomìr. (Jeden výslech skonèil, druhý ho èeká: Mladá fronta Dnes, 26. 10. 2005) Útìk a smìnky Radovana Krejèíøe Státní zastupitelství znovu otevøe pøípad útìku Radovana Krejèíøe pøi èervnové domovní prohlídce vily v Èerno¹icích. Bude se toti¾ vy¹etøovat verze, kterou popsal v rozhovoru pro MF DNES Krejèíø. Ten tvrdí, ¾e policistùm neutekl, jak zní dosavadní úøední verze, ale ¾e ode¹el z domovní prohlídky po dohodì se státním zástupcem Jaroslavem Dolej¹ím. Hledali umì smìnky na 60 milionù korun, které jsem pùjèil prostøednictvím podnikatele Jakuba Koneèného v bøeznu 2002 ÈSSD. Jen¾e já smìnky nemìl u sebe ve vile, ale ve vedlej¹ím domì. Tak mì Dolej¹í pustil, abych pro nì do¹el," tvrdí Krejèíø. (Krejèíøùv útìk z vily se znovu pro¹etøí: Mladá fronta Dnes, 22. 10. 2005) Byt Stanislava Grosse Transparency International - Èeská republika (TIC) vyzývá premiéra Grosse, aby vìrohodnì vysvìtlil pùvod prostøedkù na koupi svého bytu. Pøípad nejasného pùvodu penìz na koupi bytu premiéra Grosse, který otevøela MF Dnes, zdaleka nezajímá pouze její redaktory. Premiér ani po nìkolika dnech není ochoten vnést do pøípadu svìtlo a svým postojem jen zavdává pøíèinu k dal¹ím spekulacím o pùvodu prostøedkù. TIC je pøesvìdèena, ¾e takový pøístup ohro¾uje dùvìryhodnost vlády, kterou premiér reprezentuje, a pøispívá ke vnímání vysoké míry korupce v na¹í zemi. Je proto ve veøejném zájmu, aby premiér co nejdøíve celou zále¾itost vìrohodnì vysvìtlil. (z tiskové zprávy Transparency International, 1. 2. 2005) Podnikání ©árky Grossové Mladá fronta Dnes upozornila na majetkové pomìry man¾elù Grossových. Nejprve ¹lo o byt na pra¾ském Barrandovì, na který si premiér vzal pùjèku, její¾ pùvod nebyl schopen transparentnì vysvìtlit. Poté vy¹lo najevo, ¾e ©árka Grossová se spojila se svou známou (pozn. trestnì stíhanou) Libu¹í Barkovou a zakoupily tøi domy na Proseku, kde chtìly vybudovat bytový komplex. Barková v¹ak kromì toho vlastní dùm v Nuslích, který pronajímá nevìstinci. V médiích se objevily spekulace, ¾e veøejný dùm také provozuje (pozn. ani financování tohoto projektu nebylo uspokojivì vysvìtleno). (Jak probíhala vládní krize: Lidové noviny, 1. 4. 2005) Tajný policejní tým Mlýn Stanislav Gross zalo¾il policejní jednotku Mlýn, osobnì ji øídil, a zøejmì tím poru¹il zákon o policii. Skupina fungovala a¾ do doby, ne¾ se Gross usadil v premiérském úøadì. Jeho hra se zpravodajskými týmy pøerostla do rozmìrù, které by byly v roce 1996 patrnì nepøedstavitelné. V souvislosti s Grossovým Mlýnem se objevila podezøení o sledování politikù. Gross je ov¹em vehementnì vyvrací. Jen tì¾ko ale mù¾e popøít informace o tom, ¾e zvlá¹tní tým vyu¾íval pro své potøeby. Nový ministr vnitra Franti¹ek Bublan toti¾ pøiznal, ¾e se o existenci jednotky dozvìdìl a¾ po jmenování ministrem: Tým Mlýn jsem zdìdil jako tým podøízený pøímo ministrovi. Toto rozhodnutí jsem zru¹il." (Soukromá policie velitele Grosse: Týden, 17. 1. 2005) Podezøelé zakázky na policejním prezidiu Podezøelé veøejné zakázky na policejním prezídiu pøimìly státního zástupce k novému obvinìní. Stíhaným je Vladimír http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 2 March, 2017, 16:52
Pavlík, úøedník, který roènì rozhodoval o obchodech za 50 miliónù korun. Kvùli hospodáøským machinacím musel prezident Jiøí Koláø odvolat klíèové spolupracovníky u¾ pøed ètyømi lety. Ti noví nyní èelí obdobným obvinìním. Celkové ¹kody zatím inspekce ministra vnitra vyèíslila na 20 miliónù, ¾alobce obvinil pìt Koláøových spolupracovníkù. (Na policejním prezídiu pøibylo dal¹í obvinìní: Hospodáøské noviny, 15. 10. 2003)
Mlátièka" Pavel Pøibyl Kdy¾ 4. srpna skládala vláda S. Grosse slib do rukou prezidenta, stal se novým vedoucím Úøadu vlády Pavel Pøibyl. Pøed listopadem 1989 byl velitelem roty u pohotovostního pluku, policejní jednotky, která brutálnì potlaèovala protire¾imní demonstrace. Proti pøedstavì, ¾e by takový èlovìk vystupoval jménem vlády, se vzedmula vlna odporu. Pøibyl se hájil tím, ¾e jen" plnil rozkazy. Pøibylovi zlomilo vaz zji¹tìní, ¾e jeho lidé v roce 1989 demonstranty nejen rozhánìli, nýbr¾ odpùrce také surovì mlátili. (Esenbák na úøadu vlády, Nedìlní svìt, 24. 12. 2004)
Lidový dùm Advokát Zdenìk Altner trvá na tom, aby soud obstavil Lidový dùm v pra¾ské Hybernské ulici, kde sídlí sociální demokracie. Obává se toti¾, ¾e strana brzy nebude mít peníze na to, aby uspokojila jeho více ne¾ pùlmiliardovou pohledávku. Peníze chce za to, ¾e pro ÈSSD pøed èasem Lidový dùm vysoudil. Altner øekl, ¾e ÈSSD ji¾ od roku 2000 vynalo¾ila na kampanì nem prostøedky. Jeho pohledávky vùèi sociálním demokratùm nyní øe¹í soudy. Tvrdí, ¾e ze smlouvy, kterou s ním podepsal v roce 1997 tehdej¹í pøedseda strany Milo¹ Zeman, vyplývala odmìna ve vý¹i 10 % ceny vysouzené nemovitosti. Cenu Lidového domu pøitom Altner odhaduje na 1,5 miliardy korun. Celkem po stranì nyní ¾ádá více ne¾ 591 milionù korun. (Altner trvá na obstavení Lidového domu: Rovnost, 18. 3. 2005) Støet zájmù ministra Zgarby Ministr zemìdìlství Petr Zgarba nevidí problém v tom, ¾e kupoval státní pùdu od Pozemkového fondu v dobì, kdy byl poslancem (pozn. od roku 2002), èlenem zemìdìlského výboru i poradcem ministra zemìdìlství, ani v tom, ¾e na pozemkovém fondu v Havlíèkovì Brodì pracuje jeho man¾elka. Kromì toho podnikal. NKÚ pøi své poslední kontrole na Pozemkovém fondu prokázal, ¾e v letech 1999 a¾ 2003 byl tento úøad podezøelý z korupce Jak jinak si napøíklad vysvìtlit, ¾e nìkteré pozemky prodával, pøesto¾e je pøedtím nenabídl restituentùm, nebo ¾e se ve veøejné soutì¾i pùda prodávala za smì¹nou cenu, navíc na splátky na nìkolik desetiletí. (Støetl se Zgarba se zákonem? Rovnost - Brnìnský deník, 3. 6. 2005) Spekulace s pozemky za ministra Zgarby Ministr zemìdìlství Petr Zgarba napomohl tomu, aby jeho známý, podnikatel v zemìdìlství Gabriel Veèeøa, získal za podivných okolností velmi výhodnì pozemky, a to pøedev¹ím v Praze-Uhøínìvsi. Pøesto¾e ministr vìdìl, ¾e èást pozemkù chce jedna z místních radnic pro stavbu bytù, neudìlal nic pro to, aby je radnice získala. ODS ho kvùli tomu vèera vyzvala k rezignaci. Nejvìt¹í èást pozemkù - kolem sta hektarù - pøipadla Veèeøovi, který je získal od Pozemkového fondu za 4 miliony korun. Jejich tr¾ní hodnota mù¾e pøitom pøesáhnout a¾ 1, 5 miliardy. (Ministr pomohl známému k pozemkùm: Mladá fronta Dnes, 2. 11. 2005) Platební agentura Platební agentura je nezbytná pro rozdìlování zemìdìlských dotací v zemích EU. Je¹tì v roce 2002 tehdej¹í ministr zemìdìlství Jan Fencl tvrdil, ¾e v jejích pøípravách je ÈR na ¹pici mezi kandidátskými zemìmi. Jeho nástupce Jaroslav Palas ov¹em pak ohlásil obrovské zpo¾dìní a kvùli èasové tísni nezvolil pro výbìr firmy v roce 2003 standardní výbìrové øízení. Nikdo neprokázal, ¾e èasová tíseò skuteènì nastala. Konkurenèní firmy tvrdily, ¾e by zakázku za pùl miliardy korun zvládly levnìji (pozn. podle Respektu byl Palas v podezøení z pøevzetí úplatku ve vý¹i 7 miliónù dolarù). (Zelené" tendry jsou neprùhledné a nebudí dùvìru: Hospodáøské noviny, 16. 6. 2005) Lesy ÈR V roce 2004 rozhodlo ministerstvo zemìdìlství, ¾e vypí¹e nové tendry pro v¹echny firmy, které dosud dlouhodobì provádìly pro státní podnik Lesy ÈR lesnické práce. V únoru 2005 vyhlásilo MZe první tendr na zhruba 12 % území. Lesy ÈR, øízené MZe, nepostupovaly podle zákona o veøejných zakázkách.V tendrech vítìzily i firmy, které nabízely výraznì dra¾¹í ceny prací, ne¾ ty, které prohrály. Podle asociace lesnických firem bylo výbìrové øízení neprùhledné. Exministr zemìdìlství Petr Zgarba pøipustil, ¾e byly nìkteré dobré nabídky vynechány, ale výsledky tendru nezpochybnil. (Zelené" tendry jsou neprùhledné a nebudí dùvìru: Hospodáøské noviny, 16. 6. 2005) Mlékárny Madeta V roce 2002 tehdej¹í ministr zemìdìlství Jan Fencl rozhodl o prodeji více ne¾ tøetiny akcií podniku zemìdìlcùm, dodavatelùm Madety. Jeho nástupce Jaroslav Palas rozhodnutí zru¹il a prodal v prosinci roku 2003 akcie majiteli firmy Interlacto, spøíznìnému s majitelem Madety. Zemìdìlci Palasùv krok napadli u soudu. Ani Fencl, ani Palas vùbec na prodej akcií veøejnou soutì¾ nevyhlásili. Palas se navíc sna¾il prodej akcií zcela utajit. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 2 March, 2017, 16:52
(Zelené" tendry jsou neprùhledné a nebudí dùvìru: Hospodáøské noviny, 16. 6. 2005) Skandál kolem soudce Jiøího Berky Policie podezøívá dva vysoce postavené státní úøedníky, ¾e se pokou¹eli maøit vy¹etøování krachu Union banky. Kriminalisté u¾ proto prohledali jinak zapovìzená místa: Úøad vlády a Národní bezpeènostní úøad. Podezøelými jsou toti¾ námìstek vicepremiéra Petra Mare¹e Franti¹ek Kozel a vedoucí kanceláøe ¹éfa NBÚ Vladimír ©i¹a. Policisté se vydali prohledat jejich kanceláøe v souvislosti s vy¹etøováním velkého skandálu kolem obvinìného ústeckého soudce Jiøího Berky. Ten zámìrnì nechával krachovat firmy vèetnì Union banky. (Policie prohledala Úøad vlády: Mladá fronta Dnes, 27. 4. 2004) Èerná kniha høíchù ÈSSD Podezøelé kauzy vlády ÈSSD
Diag Human Policie rozhodla, ¾e obviní bývalou ministryni zdravotnictví Marii Souèkovou. A to kvùli smlouvì, kterou bez výbìrového øízení uzavøela v kauze miliardového sporu státu s firmou Diag Human. Souèková je po exministru Petru Lachnitovi druhým vlivným sociálním demokratem, kterému za pùsobení ve vládní funkci hrozí vìzení. Marie Souèková má být obvinìna za to, ¾e uzavøela desetimiliónovou smlouvu s advokátem Zdeòkem Nováèkem. Souèková jej povìøila, aby ve sporu s firmou Diag hájil zájmy státu, ani¾ by vypsala konkurs. (Exministryni Souèkové hrozí vìzení: Hospodáøské noviny, 7. 1. 2005) Dálnice D47 Vláda Milo¹e Zemana v èervnu 2002 bez výbìrového øízení rozhodla, ¾e bude uzavøena smlouva pro výstavbu ostravské dálnice D47 s konsorciem Housing & Construction (H&C). Na podzim tého¾ roku smlouvu napadl ©imonovský a oznaèil ji za krajnì nevýhodnou pro stát. ©pidlova vláda smlouvu s H&C v bøeznu 2003 vypovìdìla (pozn. pokuta za vypovìzení smlouvy èiní 650 miliónù Kè). Policie pak provìøovala, zda nebyl pøi rozhodování Zemanovy vlády o pøidìlení zakázky konsorciu H&C spáchán trestný èin. Nakonec se rozhodla kauzu odlo¾it. (Výstavbu dálnice D47 zdr¾ují spory: Právo, 12. 11. 2004) Grippeny Polovinu stíhaèek JAS-39 Grippen, které v pondìlí pøelétly ze ©védska na èáslavskou základnu, odmítla èeská armáda pøevzít kvùli problémùm ve spojení a navigaci. Èesko si od ©védska na deset let pùjèuje ètrnáct grippenù za 20 miliard korun. Jeden z nejvìt¹ích kontraktù èeské armády byl od zaèátku kritizován (rozhodla o nìm ©pidlova vláda v roce 2004). Policie provìøovala i obvinìní z korupce, ale neprokázala ho. (Stíhaèky za miliardy mají vá¾né potí¾e: Mladá fronta Dnes, 21. 4. 2005)
Neprùhledné zakázky na ministerstvu obrany Americké vládì se nezamlouvá, ¾e èeská armáda nakupuje miliardovou vojenskou techniku, ani¾ by vyhlásila výbìrové øízení. Velvyslanectví USA v Praze u¾ kvùli tomu napsalo dopis Ministerstvu obrany. Armáda koncem roku rozhodla, ¾e si do své výzbroje poøídí dìlostøelecký radiolokátor Arthur za více ne¾ 1,5 miliardy korun a pøenosný raketový komplet RBS-70 za více ne¾ miliardu. Úøad ministra Karla Kühnla (US-DEU) pøitom oslovil v¾dy jednoho výrobce - ¹védské firmy Ericsson a Saab. (USA se nelíbí, jak armáda nakupuje zbranì: Hospodáøské noviny, 1. 2. 2005) Zpronevìra fondu z EU Bývalý námìstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman (pozn. za ministra Pavla Nìmce) a jeho poradce Radim ©paèek (pozn. døíve poslanec ODA) zùstanou spolu s dal¹ími tøemi lidmi ve vazbì. Jsou obvinìni, ¾e okradli EU o 229 miliónù korun. Jako organizovaná skupina jsou stíháni pro zvlá¹» záva¾né úmyslné trestné èiny podvodu a legalizace výnosu z trestné èinnosti. Hrozí jim za to od 5 do 12 let vìzení. Jednalo se o peníze, které zbyly z finanèních prostøedkù fondù Phare, které EU poskytla ÈR na konkrétní a úèelovì vázané projekty. Na bankovních kontech se doposud podaøilo zajistit 144 miliónù. (Zpronevìra fondu z EU: ve vazbì je pìt obvinìných Právo, 7. 11. 2005) Podezøelé smlouvy na ministerstvu pro místní rozvoj Na podzim 2002 tehdej¹í ministr pro místní rozvoj Pavel Nìmec (US - DEU) poru¹il tabu a objednal si na nìkteré podezøelé smlouvy, zakázky a platby z dob svých pøedchùdcù interní audit. Na základì prvních otøesných výsledkù nechal celou vìc pro¹etøit renomovanou zahranièní firmou Deloitte and Touche. Její pracovníci pøedlo¾ili auditorskou zprávu, která odhalila desítky pøedra¾ených staveb, nevýhodných smluv o pronájmu nemovitostí, které byly v prùmìru 15 30krát ni¾¹í, ne¾ je místnì obvyklé nájemné. Ministerstvo tehdy vedli sociální demokraté Jaromír Císaø a Petr Lachnit. (Ministr proti ministrovi, Reflex, 14. 10. 2004) Podvod na ministerstvu financí Policejní protikorupèní slu¾ba zaèala vèera vy¹etøovat rozsáhlý podvod na ministerstvu financí. Pátrá, kam pøed tøemi http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 2 March, 2017, 16:52
lety zmizelo 46 milionù korun. Byly to peníze vymo¾ené z Peru jako splátka dluhu. Peníze byly z úètu ministerstva financí ve spolupráci s nìkterými úøedníky pøevedeny na úèet soukromé firmy Anper, která je spøíznìná s bývalým námìstkem ministerstva Ladislavem Zelinkou. (Policie øe¹í podvod s penìzi státu: Mladá fronta Dnes,18. 6. 2005) Provìrky NBÚ Národní bezpeènostní úøad pøed èasem oznámil, ¾e dùkladnì pøezkoumá v¹echny bezpeènostní provìrky, které udìlal od svého vzniku a¾ do poloviny roku 2002. Stalo se to poté, co Radio¾urnál postupnì upozornil na víc ne¾ dvì desítky podivnì vypracovaných provìrek. Dnes se ale ukazuje, ¾e listopadové rozhodnutí øeditele NBÚ Jana Mare¹e bylo pouhým alibistickým gestem (pozn. zpochybnìn byl mj. zpùsob, jakým byly vydávány provìrky nejbli¾¹ím spolupracovníkùm premiéra Grosse. Bezpeènostní provìrky, které umo¾òují seznamovat se s pøísnì tajnými materiály, dostali lidé, kteøí podnikali s bývalými dùstojníky StB: vedoucí Úøadu vlády Pavel Pøibyl, bývalý námìstek ministra vnitra Petr Ibl nebo bývalý námìstek policejního prezidenta Václav Jakubík - v dobì, kdy NBÚ vedl Grossùv chránìnec" Tomá¹ Kadlec) (Pøezkoumání bezpeènostních provìrek: Radio¾urnál, 26. 1. 2005)
Èepro Stát se musel zaruèit za strategickou spoleènost Èepro, které hrozil finanèní kolaps. Èepru hrozí, ¾e bude muset zaplatit kvùli skandálu pøi prodejích pohonných látek 6 miliard korun soukromým firmám. To znervóznìlo banky, které se obávají o své peníze. Dva ze tøí hlavních financujících ústavù - ING a HSBS - ji¾ vypovìdìly Èepru úvìry v celkové hodnotì 2,5 miliardy korun. Státní Fond národního majetku proto vèera navrhl, ¾e poskytne Èepru, které ze sta procent ovládá, garanci na financování ve vý¹i 2,6 miliardy. Èepro zaji¹»uje pro stát skladování strategických zásob nafty a benzinu a vlastní i druhou nejvìt¹í sí» èerpacích stanic EuroOil (pozn. jde o pátou nejvìt¹í státem ovládanou firmu, v jejím èele pùsobil Grossùv èlovìk Tomá¹ Kadlec). (Stát musí ruèit za úvìry Èepru: Mladá fronta Dnes, 8. 12. 2004) IPB Pøekotná transakce (pozn. nucená správa na IPB v roce 2000) vedla k tomu, ¾e stát pasívnì pøevzal model navr¾ený ÈSOB. Praktickým výsledkem byly stoprocentní státní záruky za úvìry, které ÈSOB pøevzala. V dal¹ích letech to vedlo k tomu, ¾e ÈSOB je masovì odkládala do státní Konsolidaèní banky, co¾ jí stát dodnes proplácí. Parlamentní vy¹etøovací komise konstatovala: Transakèní dokumenty podepsané 19. èervna 2000 jsou jednostrannì výhodné pro ÈSOB na úkor státního rozpoètu." Jestli¾e IPB potøebovala v èervnu 2000 kapitálovou injekci ve vý¹i 20 a¾ 40 miliard, stála zatím akce nucená správa" kolem 150 a¾ 200 miliard korun, a to je¹tì nejsme u konce. (Pìt let od jedné nucené správy: Reflex, 16 6. 2005) Arbitrá¾ s CME V arbitrá¾i s firmou CME se Èeská republika dopustila nìkolika chyb. Ale na ¹kodì, kterou CME utrpìla v souvislosti s investicí do televize Nova prý vinu nemá. A rozhodnutí stockholmské arbitrá¾e, která Èeské republice naøídila zaplatit CME 10 miliard korun, tak bylo nespravedlivé. K tìmto závìrùm dospìla snìmovní vy¹etøovací komise, která zkoumala okolnosti prohrané arbitrá¾e od roku 2003. A dolní komora Parlamentu dnes její závìreènou zprávu schválila. (pozn. ze zprávy komise: Komise doporuèuje Ministerstvu financí ÈR, aby nechalo zpracovat nezávislý audit, který by zhodnotil okolnosti výbìru právního zástupce ÈR v tomto sporu a jeho postup pøi obhajování zájmù republiky. Pova¾uje za vhodné po¾ádat Nejvy¹¹í státní zastupitelství, aby se seznámilo se závìry Komise i s dùkazy, které byly pøed ní provedeny a posoudili, zda pøípadnì nelze na základì tìchto dokumentù odvodit odpovìdnost konkrétních osob.) (V arbitrá¾i s firmou CME se ÈR dopustila nìkolika chyb: Èeský rozhlas 6, 16. 2. 2005) Skandály Karla Srby " èervenec 2002: Karel Srba (pozn. bývalý tajemník Jana Kavana na ministerstvu zahranièí) byl zatèen a obvinìn z pøípravy nájemné vra¾dy novináøky. " srpen 2002: Policie pøi¹la s prvním obvinìním kvùli korupci v souvislosti s rekonstrukcí ambasád. Srba mìl brát úplatky za zprostøedkování zakázek pro ministerstvo. " èerven 2003: Èeskobudìjovický soud poslal Srbu na osm let do vìznice za pøípravu vra¾dy. " øíjen 2003: Vrchní soud v Praze definitivnì potvrdil bývalému úøedníkovi odsuzující verdikt. " únor 2004: Srba byl obvinìn za pro stát nevýhodný pronájem Èeského domu v Moskvì. " kvìten 2004: Policie Srbu zaèala stíhat za podvod spáchaný pøi rekonstrukci Konferenèního centra ©tiøín. (Srbova stíhání v datech: Lidové noviny, 26. 8. 2004) Internet do ¹kol Má to být alespoò malá náplast za to, ¾e stát pøed dvìma lety vinou ¹patnì uzavøených smluv tratil 884 milionù korun: ¹koly, které mají státní poèítaèe s internetem, získají od záøí výraznì rychlej¹í pøipojení. Vy¹etøování, které má odhalit, kdo za nepodaøenou státní zakázku mù¾e, pøitom trvá u¾ skoro rok a dosud nepadl jediný verdikt. Okruh podezøelých je toti¾ velmi ¹iroký. Figuruje v nìm bývalé vedení ministerstva i úøedníci, kteøí vytváøeli podklady pro smlouvy. Vìt¹inu kontraktù podepsal Eduard Zeman a Drahomír Franìk, kterého bývalý sociálnì demokratický ministr øízením projektu provìøil. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 2 March, 2017, 16:52
(Buzková chce sní¾it ztrátu z Internetu do ¹kol: Lidové noviny, 19. 5. 2004) Tunelování podniku Liberta Ta historie se zaèala psát u¾ pøed osmi lety, její aktuální stránky ale nejsou star¹í ne¾ nìkolik dní: vùbec první ministr polistopadové vlády pøed tøemi týdny nastoupil do vìzení, aby si odpykal trest za tunelování. Øeè je o bývalém sociálnìdemokratickém ministru financí Ivo Svobodovi a jeho nerozluèné poradkyni Barboøe Snopkové. I kdy¾ se sna¾ili nástup do vìzení v¹emo¾nì oddálit, oba si u¾ zaèali odpykávat pìtiletý trest za podvod a zvýhodòování vìøitele pøi krachu podniku Liberta. (Duo z Liberty: Z úøadu za møí¾e: Hospodáøské noviny, 17. 8. 2005) parat.webzdarma.cz - DISKUZNÍ FÓRUM
http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 2 March, 2017, 16:52
