EVROPSKÝ PARLAMENT 2004
2009
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
2008/2137(INI) 17. 9. 2008
NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Zpravodajka: Magda Kósáné Kovács
PR\740724CS.doc
CS
PE412.096v01-00
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................................3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ .........................................................................................10
PE412.096v01-00
CS
2/10
PR\740724CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na články 3, 6, 7, 29 a 149 Smlouvy o ES, které členským státům ukládají, aby všem občanům zajistily rovné příležitosti, – s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES, který Evropskému společenství umožňuje přijmout náležitá opatření k boji proti rasové nebo etnické diskriminaci, – s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii1, usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii2, usnesení ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu3 a ze dne 10. července 2008 o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu4, – s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ5, a směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání6, – s ohledem na sdělení Komise „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (KOM(2008)0412), – s ohledem na návrh směrnice Rady, který předložila Komise, o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426), – s ohledem na článek 4 Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách, – s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984, – s ohledem na akční plán OBSE pro zlepšení situace Romů a Sintů na území států OBSE (PC.DEC/566 2003), – s ohledem na výroční zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva za rok 2007 o rasismu a xenofobii v členských státech, – s ohledem na iniciativu „Desetiletí začleňování Romů“ a vytvoření fondu pro vzdělávání 1
Úř. věst. C 45, 23.2.2006, s. 17. Přijaté texty, T6-0244/2006. 3 Přijaté texty, T6-0035/2008. 4 Přijaté texty, T6-0361/2008. 5 Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. 6 Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. 2
PR\740724CS.doc
3/10
PE412.096v01-00
CS
Romů v roce 2005, – s ohledem na zprávu o situaci Romů v rozšířené Evropské unii, kterou Komise zveřejnila v roce 2004, – s ohledem na zprávu poradní skupiny odborníků na vysoké úrovni pro sociální integraci etnických menšin a jejich plné zapojení na trhu práce nazvanou „Etnické menšiny na trhu práce – naléhavá výzva k lepšímu sociálnímu začlenění“, kterou Komise zveřejnila v roce 2007, – s ohledem na zprávu pana Alvara Gila-Roblese, komisaře Rady Evropy pro lidská práva, o stavu lidských práv Romů, Sintů a kočovníků v Evropě, jež byla zveřejněna v roce 2006, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Integrace minorit“ (SOC/263), – s ohledem na článek 45 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0000/2008), A. vzhledem k tomu, že v návaznosti na rozšíření v letech 2004 a 2007 a při provádění lisabonské strategie je důležité plnit nové úkoly, a proto je vhodné, aby se Evropský parlament soustředil zejména na situaci v zemích východní a střední Evropy, B. vzhledem k tomu, že v těchto zemích se závratnou rychlostí zvyšují rozdíly v příjmech, které byly za socialismu více méně stejné; vzhledem k tomu, že se v nových členských státech zhroutil průmysl a jednotlivým regionům se snížily vyhlídky na hospodářský rozvoj, a proto byli zejména Romové1 vytlačeni – v důsledku dramatického zchudnutí – na okraj společnosti, C. vzhledem k tomu, že strategická politická kampaň na podporu rovných příležitostí pro Romy musí čelit velmi složité sociální hrozbě, protože tato největší etnická menšina v Evropě sdílí i znevýhodnění jiných skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že boj za rovné příležitosti je možný pouze s pomocí souhrnných cílů, koordinovaného souboru nástrojů provázaného s řadou odvětvových politik a s pomocí finanční podpory, D. vzhledem k tomu, že životní podmínky, zdravotní stav a úroveň vzdělání Romů určují jejich sociální situaci a postavení na trhu práce a slouží jako záminka k jejich trvalé 1
Protože není úkolem ani záměrem tohoto dokumentu odpovědět na otázku „kdo je Rom a proč“, používáme následující definici převzatou z dokumentu Evropské komise „Nástroje a politiky Společenství pro začlenění Romů“: „Pro účely tohoto dokumentu je užíván výraz „Rom“ – podobně jako v jiných dokumentech Evropské rady, Evropského parlamentu atd. – jako zastřešující termín zahrnující také jiné skupiny obyvatelstva s více či méně podobnými kulturními charakteristikami a historií neustálého vytlačování na okraj společnosti, jako jsou např. Sintové, kočovníci a Aškalové. Evropská komise si je vědoma neutuchající diskuse o používání výrazu Rom a nemá v úmyslu kulturně „asimilovat“ členy jiných skupin se samotnými Romy. Domnívá se však, že užívání výrazu „Rom“ jako zastřešujícího pojmu je praktické a oprávněné v kontextu politického dokumentu, který se zabývá zejména otázkami sociálního vyloučení a diskriminace, a nikoli zvláštní problematikou kulturní identity“.
PE412.096v01-00
CS
4/10
PR\740724CS.doc
nezaměstnanosti a rasismu; vzhledem k tomu, že tato situace brání ve zlepšení jejich životní úrovně, a tak i v uplatňování nejzákladnějších lidských práv, E. vzhledem k rostoucím regionálním rozdílům a sílící izolaci romských kolonií, přičemž některé z nich jsou obklopeny osadami s podobným osudem; vzhledem k tomu, že z této situace není úniku kvůli nedostatečným spojům veřejné dopravy, absenci orgánů a institucí veřejné správy, včetně vzdělávacích a zdravotních zařízení, a kvůli rušení podniků, takže mobilnější mladí lidé jsou nuceni k odchodu do jiných lokalit, což dále zhoršuje odliv lidských zdrojů z těchto regionů, F. vzhledem k tomu, že diskriminace, sílící segregace, chabá snaha o integraci a nedostatek motivace pramenící z beznadějné situace mohou na jedné straně posilovat předsudky vůči Romům, jež mohou přerůst až ve vážný konflikt, zatímco na druhé straně Romové mohou v reakci na daný stav přijmou dichotomii mezi romským a ostatním světem, takže toto rozlišení může získat trvalý ráz, nebudou-li přijata opatření podporující toleranci a jejich sociální integraci, G. vzhledem k tomu, že z mnoha důvodů není zvláštní zastoupení romských zájmů účinné, zatímco úspěch romských občanských sdružení při hájení romských zájmů závisí na politicích aktuálně vykonávajících svůj mandát a legitimita těchto zástupců je často zpochybňována, H. vzhledem k tomu, že podle četných velmi kvalitních dokumentů je zcela nezbytné ještě před skončením druhé fáze lisabonského procesu posoudit sociální situaci Romů a jejich vyhlídky na získávání zaměstnání a rozhodnout o následném postupu, I. vzhledem k tomu, že je bezesporu důležité zohlednit předchozí osvědčené postupy, protože jejich platnost je omezena na určité období či oblast a odkazy na ně mohou vzbudit iluzi, že je vše „v pořádku“, Romové na trhu práce: umožnit přístup nebo vyloučit? 1. domnívá se, že politiky orgánů EU a členských států usilující o zlepšení přístupu k zaměstnání musí vycházet ze skutečnosti, že hospodářská reforma ve východní a střední Evropě připravila o práci miliony lidí nebo je odsoudila k nečinnosti; 2. konstatuje, že sociokenomické znevýhodnění romských dětí v celém regionu prakticky znemožňuje jejich rozvoj v raném věku a získání kvalitního vzdělání; bere na vědomí, že toto znevýhodnění následně určuje jejich vyhlídky na trhu práce; 3. zdůrazňuje, že vzdělávací systémy jsou selektivní a že ačkoli členské státy vyčleňují značné finanční prostředky na překonání segregace, bezpočetné, zdánlivě potřebné systémy urychlují vytváření elit ze středních vrstev a umocňují nerovné příležitosti pro chudé, zejména Romy, kteří se tak ocitají na šikmé ploše, 4. zdůrazňuje, že i přes větší počet mladých Romů na středních a vysokých školách zůstává úroveň dosaženého vzdělání hluboko pod evropským průměrem; konstatuje, že z tohoto důvodu musí dotčené členské státy pro své hospodářství často najímat pracovní síly z třetích zemí, aby tak vyvážily nedostatek vlastních pracovníků; PR\740724CS.doc
5/10
PE412.096v01-00
CS
5. potvrzuje skutečnost, že romská komunita má mimořádný vliv na demografický vývoj v některých členských státech; konstatuje, že např. poměr romských dětí v populaci je vysoký, avšak jejich očekávaná délka života je v době narození o celých deset let kratší než u příslušníků většinových národností; 6. domnívá se, že Romové častěji trpí tzv. nemocemi chudých a že nezdravé prostředí, v němž žijí, špatná strava a obtížný přístup ke zdravotním službám snižují jejich šance na získání zaměstnání a poskytují záminku k odpírání určitých pracovních příležitostí; 7. zastává názor, že členské státy sice vynaložily značné prostředky Evropské unie i vlastní zdroje na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným při hledání práce, avšak jako obyčejně to vedlo pouze k potvrzení stávající situace; zdůrazňuje, že od rozšíření počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl a že jsou stále více vytlačováni na okraj společnosti; 8. souhlasí s názorem Komise, že největším problémem při opětovné integraci Romů na trhu práce je skutečnost, že dospělí Romové nejsou dostatečně zastoupeni mezi výdělečně činným obyvatelstvem a neúčastní se procesu celoživotního vzdělávání, avšak jejich podíl mezi dlouhodobě nezaměstnanými a zástupci neatraktivních profesí je nadměrný; 9. upozorňuje členské státy na skutečnost, že taková sociální dichotomie nutí mnohé romské uchazeče o zaměstnání k tomu, aby dali přednost černému trhu před zákonnou hospodářskou činností, a že je třeba na evropské úrovni usilovat o přesun činností z černého trhu do zákonné oblasti; 10. doporučuje, aby členské státy využily jako nástroj zvýhodněné půjčky a státní úrokové dotace a aby při plánování zemědělských podpor stanovily jako důležitý cíl umožnit romským komunitám dosáhnout takových podmínek, v nichž by se mohly uživit zemědělskou činností; 11. domnívá se, že je třeba zohlednit skutečnost, že podle pravidel, která se v současnosti vztahují na Evropský fond pro regionální rozvoj, nelze prostředky EU v praxi využít k odstranění romských osad, protože v případě členských států, které přistoupily po roce 2004, je minimální počet obyvatel osad potřebný k tomu, aby byly uznané způsobilými pro financování z rozpočtu na bydlení, stanoven tak, že právě lidem žijícím v nejhorších podmínkách, tj. nejmenších osadách, se nedostane pomoci; 12. domnívá se, že díky revizi pravidel upravujících strukturální fondy byl souhrnným programům poskytnut větší prostor, neboť umožňuje mezi fondy přesouvat více než 10 % prostředků; konstatuje však, že dotčené členské státy tuto možnost využívají jen okrajově; 13. je přesvědčen, že návrh souhrnné směrnice proti diskriminaci je vynikající příležitostí ke zhodnocení směrnice 2000/43/ES; domnívá se, že by Komise měla v duchu sociální agendy určit konkrétní cíle pro odstranění a zmírnění diskriminace Romů, jakož i jejich stigmatizace a kriminalizace romských komunit; 14. upozorňuje na význam mikrokreditů, které jsou z různých důvodů doporučeny v dokumentu Komise a ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru a které mohou – poskytnutím minimální částky – pomoci nejchudším obyvatelům postavit se na vlastní nohy, získat podnikatelské dovednosti a rozvinout svou tvořivost; PE412.096v01-00
CS
6/10
PR\740724CS.doc
15. podporuje návrh orgánů EU, že by v odvětví veřejných služeb měl pracovat větší počet romských spoluobčanů; zdůrazňuje však, že pro uskutečnění tohoto cíle je třeba, aby jednotlivé vlády vedly takové personální politiky, které mu budou nakloněny, a aby zajistily vstřícnější přijetí tohoto principu veřejností; 16. konstatuje, že nízká úroveň zaměstnanosti romských žen souvisí s tradičním modelem romské rodiny, úlohou rodiny a rozdělením povinností; domnívá se, že vzhledem k zvláštním tradicím v této oblasti nemusí rovnost pohlaví bezpodmínečně vést k plné zaměstnanosti romských žen, ale spíše ke svobodné volbě životního stylu; 17. domnívá se, že zaměstnanost romských žen by měla být usnadněna i pomocí systémů sociální podpory, které budou vycházet vstříc potřebám zaměstnaných žen; vyzývá členské státy, aby umožnily hlídání či výchovu dětí z velkých romských rodin, které ještě nedosáhly školního věku, v zařízeních péče o dítě i tehdy, jsou-li jejich matky v domácnosti a věnují se ostatním dětem; považuje za vhodné, aby byl tento čas využit v rámci programů pro trh práce k výuce, která je v dlouhodobém výhledu připraví na získání placeného zaměstnaní; 18. zdůrazňuje, že politika zaměřená přednostně na získávání přistěhovalců pro pracovní trh je příliš omezená; konstatuje, že největší rezervy pracovní síly lze vytvořit přijímáním starších a postižených osob, chudých lidí, nekvalifikovaných pracovníků a zejména Romů; 19. nesouhlasí s názorem, že podpory určené na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným při hledání práce (včetně mnoha Romů), ať jsou vyplácené zaměstnancům či zaměstnavatelům, odporují zásadě neutrality hospodářské soutěže, protože opětovné začlenění Romů je cílem sociální politiky, pro jehož plnění je nezbytné vytvořit dotovaná pracoviště, jak tomu je v případě postižených osob; Boj o přežití na okraji společnosti 20. konstatuje, že v porovnání s ostatními evropskými kulturami mají Romové silné rodinné tradice; bere na vědomí, že veřejný obraz romských rodin je charakterizován důrazem na tradiční role mužů a žen, velkým počtem dětí, vícegeneračními domácnostmi, snahou spřízněných osob bydlet blízko sebe a pěstováním četných společenských vztahů, a že je proto nezbytné, aby evropské a vnitrostátní programy pro romské rodiny využily výhod této přirozené podpůrné sítě; 21. zdůrazňuje, že romské ženy často předčasně ukončují školní docházku, a tak se nepřipravují pouze o vlastní příležitosti na trhu práce, ale i negativně ovlivňují zdravotní stav a školní docházku svých dětí; 22. domnívá se, že přenášení bídy a sociálního vyloučení lze účinně zabránit pouze v raném věku, že dítě pro svůj rozvoj potřebuje náležitě podnětné prostředí a že je nutné vytvořit institucionální rámec pro služby určené malým dětem, který bude přizpůsoben regionálním a osobním potřebám a zaručí rovný přístup ke kvalitním službám; konstatuje však, že Romové žijí ve znevýhodněných oblastech, kde služby pro malé děti buď neexistují, nebo sice existují, ale často nemají k dispozici dostatečnou infrastrukturu, a proto fungují neúčinně; vyzývá tudíž Komisi, aby ve všech zemích, které mají přístup PR\740724CS.doc
7/10
PE412.096v01-00
CS
k prostředkům Evropské unie (Phare, nástroj předvstupní pomoci (IPA), strukturální fondy), podpořila zvláště programy pro včasnou integraci romských dětí; 23. bere na vědomí, že romské děti jsou příliš často umísťovány do zvláštních škol a že velký počet těchto dětí je do nich posílán bez odůvodnění a mnohdy jen kvůli bídě nebo v důsledku diskriminace; zdůrazňuje, že docházka do zvláštní školy ztěžuje další studium a hledání práce a vede k větší nečinnosti, přitom však zvláštní školy zároveň zatěžují rozpočty; 24. podporuje názor Hospodářského a sociálního výboru, že v zájmu rozvoje malých dětí jsou zapotřebí ucelené formy pomoci určené celým rodinám, které se zaměří jak na potřeby rodiny, tak na praktickou individuální pomoc (jistý start); 25. souhlasí s názorem Hospodářského a sociálního výboru, že romská komunita má vzhledem ke svým demografickým rysům asymetrický přístup k sociálním příspěvkům; vzhledem k předsudkům, které v této souvislosti panují, zdůrazňuje, že sociální dávky mají vyvážit zátěž nebo nedostatek plynoucí z individuální životní situace, péče o dítě nebo jiných sociálně přínosných závazků; 26. podporuje názor Hospodářského a sociálního výboru, že má-li být podpořena účast na oficiálním trhu práce, měla by být osobám, které mění povolání, poskytnuta zvláštní podpora; zdůrazňuje, že nahlášená práce musí být přitažlivá pro zaměstnance i zaměstnavatele; 27. zdůrazňuje, že Romové jsou ve vysokém věku bezmocní v důsledku té části aktivního života, kterou prožili ve vyloučení, a že období, kdy vykonávali práci ve velmi mladém věku, období časté nezaměstnanosti, zaměstnávání bez náležité ochrany a období neohlášené a často fyzicky velmi těžké práce v rámci černé ekonomiky, která nejsou započtena do důchodu, jim znemožňují pobírat náležitou penzi a prožít stáří důstojným způsobem; Závěry 28. domnívá se, že zachování jazyka a kultury Romů, kteří jsou největší evropskou menšinou, je pro Evropu přínosné; nesouhlasí však s myšlenkou bezstátního „evropského národa“, protože členské státy by se takto zbavily zodpovědnosti za romské občany a zpochybnila by se možnost jejich integrace; 29. domnívá se, že Evropská unie je povinna lépe a úžeji koordinovat nástroje sociálního začleňování a že by tento proces měl pomoci při potírání chudoby, usnadnit přístup Romů k lepšímu, trvalému a kvalitnímu zaměstnání, připravit půdu pro zefektivnění systémů sociálního začleňování a sociální ochrany a být nástrojem k analýze politických zkušeností a vzájemného učení; 30. vyzývá Komisi, aby zhodnotila konkrétní dopady cílů a nástrojů všech svých odvětvových politik na Romy; žádá Komisi, aby vyzvala členské státy, aby se ve zprávách o integrovaných ukazatelích a otevřené metodě koordinace pro sociální začleňování soustředily na to, jak lze změnit situaci romské populace; vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila dosažené změny ve vzdělání, zaměstnání, sociální situaci, zdravotním stavu PE412.096v01-00
CS
8/10
PR\740724CS.doc
a úrovni bydlení; 31. vyzývá Komisi, aby navázala spolupráci s různými mezinárodními organizacemi, aby mohla na základě jejich souhrnných zpráv analyzovat romskou otázku, připravovat pracovní programy a důkladně popsat problémy Romů, a aby nejméně jednou za pět let vypracovala pro celou Evropu hodnotící zprávu; 32. zastává názor, že některé členské státy mohou účinně oslovit cílové skupiny, použijí-li definici „několikanásobného znevýhodnění“, protože takto definované skupiny zahrnou mnoho Romů; 33. domnívá se však, že by měly být vytvořeny právní předpoklady pro zahájení dobrovolného a anonymního shromažďování údajů a vytvoření databáze umožňující srovnávání, přičemž budou náležitě dodržována pravidla o ochraně údajů a lidských práv a používány výlučně metody, které respektují lidskou důstojnost; zastává názor, že by Komise měla přijmout kroky k provedení potřebných změn v právních předpisech; 34. domnívá se, že vytvoření této databáze není alternativním řešením k systému posuzování a hodnocení, ale předpokladem pro jeho vytvoření, a že tento systém může zhodnotit výměnu osvědčených postupů a využívání finančních zdrojů; v této souvislosti se domnívá, že potřebujeme takový systém ukazatelů, který bude rozšířen na všechny oblasti života a univerzálně použitelný a který oproti vstupním a výstupním ukazatelům různých programů bude využívat ukazatele pro sociální výsledky a dopady, včetně jako podmínky pro financování; doporučuje proto, aby Komise tento systém ukazatelů zavedla v rámcovém nařízení o strukturálních fondech; 35. doporučuje, aby Komise od všech rozvojových programů financovaných z prostředků EU požadovala soudržnější a jednotnější výsledky, kdy lze požadovat, aby tyto programy objasnily, jak hodlají zabránit sociálnímu vyloučení romské menšiny či je zvrátit; domnívá se, že by členské státy a subjekty EU měly kontrolovat veškeré činnosti financované ze strukturálních fondů a fondů sociální soudržnosti z hlediska vlivu daného programu na sociální začleňování romských spoluobčanů; 36. přeje si, aby tvůrci politik EU měli k dispozici „cílené“ programy zaměřené na vytvoření protiváhy ke znevýhodněním, kterým Romové čelí při vzdělávání a odborné přípravě; domnívá se, že zvažují-li členské státy financování projektů, které nesouvisejí s podporou rozvoje od raného věku a veřejným vzděláváním, měly by při rozdělování finančních prostředků EU a svých vlastních zdrojů posoudit, zda místní správní orgány, organizace atd., jež požádaly o podporu, splňují své povinnosti, pokud jde o odstranění segregace; 37. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost nejen občanským sdružením, ale i schopnosti Romů vytvářet vlastní organizace a podporovat integrační politiku, a aby rozvoj komunit podporovala především pomocí projektů, které zvýší účast Romů na rozhodovacím procesu a jejich zodpovědnost při společném příjímání rozhodnutí.
PR\740724CS.doc
9/10
PE412.096v01-00
CS
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Podmínky, v nichž žije největší evropská minorita, lze každopádně popsat jako srovnatelné s podmínkami v rozvojových zemích. Platí to nejen pro vzdělání, bydlení, zdravotní stav, zaměstnání a další ukazatele, ale i v tom smyslu, že bez okamžité, koncentrované a cílené pomoci z vnějšku nemá těchto 10–12 milionů lidí žádnou šanci uniknout bídě a sociálnímu vyloučení. Sociální znevýhodnění Romy postihuje v takové míře, že jim znemožňuje vytvořit základní podmínky pro důstojný život a odepírá jim rovné příležitosti. Již desetiletí Evropa nemůže, tak jako kdysi, pozorovat na svém vlastním území z bezpečné vzdálenosti tak obrovský počet lidí, kteří po generace velmi sociálně strádají, avšak zároveň představují značný hospodářský potenciál. Dalo by se čekat, že zažívá-li některá země jako celek vzestupný trend v hospodářském rozvoji, najde se příležitost k podstatné nápravě situace romských občanů. Tak rozvinuté hospodářství, jehož systémy automatického přerozdělování bohatství by poskytovaly skutečné příležitosti pro mobilitu mas žijících na nejnižším stupni společenského žebříčku, neexistovat nemůže. Naopak, tyto systémy ve skutečnosti často relativní chudobu zvyšují. Tato situace je zhoršena tím, že v jednotlivých zemích se stupeň integrace Romů a jejich hospodářská a sociální situace značně liší. Orgány ve své politice zaměřené na Romy pohlíží na jejich integraci jako na regionální záležitost nových členských států a kandidátských zemí. Nedávné události v určitých starých členských státech nám připomínají, že špatná situace Romů je celoevropským problémem. Odpovědnost neseme společně, a to zejména z toho důvodu, že se život Romů v nových členských státech a kandidátských zemích od jejich vstupu do EU či v období před přistoupením zásadně nezměnil. Proces jejich začleňování ustrnul nebo dokonce ani nezačal, a proto dochází k bezprecedentnímu romskému exodu do starých členských států. Romové představují v zemích, kam přicházejí při hledání nového domova, novou výzvu pro integrační politiku, neboť bez skutečné ochoty k jejich přijetí a strategie k jejich začlenění budou žít bezbranní na okraji společnosti stejně jako v zemích, odkud přišli. Stále otevřeněji vyjadřované extremistické názory dokazují, že se v celé Evropě šíři nenávist vůči Romům. Pokud k tomuto problému nebudeme více vnímaví a nebudeme se mu náležitě věnovat, může se snadno stát, že navzdory všemu úsilí Evropská unie nebude integrovat různé skupiny lidí tak, aby měly stejná práva, ale zachová stávající konflikty a nerovnosti. Bereme-li vážně jeden z nejdůležitějších záměrů zakladatelů Evropské unie, tedy že se má stát rovnocenným partnerem USA a Asie v oblasti hospodářské soutěže, je zřejmé, že národní vlády, ani samotná Evropská unie si nemohou dovolit nadále ignorovat obrovský potenciál pracovní síly, zejména vzhledem ke staleté zkušenosti se strategiemi přizpůsobování a přežití.
PE412.096v01-00
CS
10/10
PR\740724CS.doc
