EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro kulturu a vzdělávání
2013/2129(INI) 26. 8. 2013
NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Marek Henryk Migalski
PR\944244CS.doc
CS
PE516.702v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................................3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ...........................................................................................7
PE516.702v01-00
CS
2/8
PR\944244CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, – s ohledem na rezoluci 260(III)A Valného shromáždění OSN ze dne 9. prosince 1948 o genocidě, – s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva1, – s ohledem na Pražskou deklaraci o svědomí Evropy a komunismu, která byla přijata dne 3. června 2008, – s ohledem na rezoluci 1481 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 26. ledna 2006 o nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, – s ohledem na doporučení Rec(2001)15 Výboru ministrů členským státům o výuce historie v Evropě XXI. století, – s ohledem na své prohlášení o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu, které bylo přijato dne 23. září 20082, – s ohledem na své usnesení o svědomí Evropy a totalitě, které bylo přijato dne 2. dubna 20093, – s ohledem na Varšavskou deklaraci, která byla přijata u příležitosti Dne památky obětí totalitních režimů dne 23. srpna 2011, – s ohledem na program Evropa pro občany na období 2014–2020, – s ohledem na prohlášení neformální skupiny poslanců EP Reconciliation of European Histories o „polských koncentračních táborech“ ze dne 10. května 2011, – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0000/2013), A. vzhledem k tomu, že evropská historie je neoddělitelně spjata s neštěstím a se zkušeností s totalitními režimy, jako je komunismus a národní socialismus, jakož i fašismus a další zločinné režimy, které způsobily smrt a nepředstavitelné utrpení milionů obyvatel Evropy; B. vzhledem k tomu, že Evropská unie byla vybudována v návaznosti na trauma způsobené 1
Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. Přijaté texty, P6_TA(2008)0439. 3 Přijaté texty, P6_TA(2009)0213. 2
PR\944244CS.doc
3/8
PE516.702v01-00
CS
dvěma velkými totalitními režimy – národním socialismem a komunismem, jejichž ideologie a forma byly sice odlišné, ale vyznačovaly se neslýchanou brutalitou a stály životy mnoha generací, a k jejichž vzájemnému porovnávání a rozlišování na lepší a horší není důvod; vzhledem k tomu, že jednotná Evropa je založena zároveň na židovskokřesťanské etice, řecké estetice a římském právu; C. vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích neznamenal konec druhé světové války plnou svobodu, že v letech po skončení války se Evropa rozdělila a že její střední a východní část nabyla plné svobody až po roce 1989, kdy se naskytla příležitost ke skutečné integraci celého kontinentu; D. vzhledem k tomu, že trauma z let 1939–1945 se nesmí opakovat a že paměť minulosti a její nezkreslená prezentace tak mají prvořadý význam; vzhledem k tomu, že přijímání historických lží nebo popírání problematických stránek evropské historie může být zdrojem xenofobie a nenávisti; vzhledem k tomu, že klasickým příkladem historické lži byla dlouholetá prezentace katyňského masakru jako německého zločinu; E. vzhledem ke klíčové úloze vzdělávání ve znalosti historie a v prosazování historické pravdy, a to zejména u mladé generace, která zná historii velmi často jen prostřednictvím elektronických médií; F. vzhledem k tomu, že kultura představuje univerzální a snadno dostupný prostředek paměti a historického obsahu, který ovlivňuje vědomí Evropanů a umožňuje pochopit temné stránky dějin; vzhledem k tomu, že historie je zároveň významným zdrojem inspirace pro umělce a tvůrce v oblasti kultury; G. vzhledem k tomu, že kultura, a zejména kinematografie a literatura, může svádět k využití za účelem propagandy vytvářející falešný obraz historie a předkládající nepravdivý výklad historických událostí; H. vzhledem k důležité úloze nevládních a dobrovolnických organizací v procesu dokumentování a odhalování pravdy o zločinech totalitních režimů; I. vzhledem k tomu, že předmětem prezentace a výuky historie by neměl být politický výklad, ale výsledky solidní výzkumné činnosti; vzhledem k tomu, že úplné otevření historických archivů umožní skutečný výzkum a ověření „historických lží“; J. vzhledem k tomu, že vytvoření platformy evropské paměti a svědomí představuje zásadní fázi směřující ke skutečnému usmíření evropských národů a že k tomu, aby tato platforma mohla plnit své poslání, je nezbytná finanční podpora tohoto projektu ze strany Unie; K. vzhledem k prvořadé úloze evropských programů a fondů věnovaných vzdělávání v oblasti historie, historickým kulturním projektům a výměně zkušeností mezi občany Evropy, například prostřednictvím financování historických studií a tvorby přeshraničních a nadnárodních vzdělávacích a kulturních programů; 1. rozhodně odsuzuje každý zločin proti lidskosti a totalitní režimy, které krvavě poznamenaly historii;
PE516.702v01-00
CS
4/8
PR\944244CS.doc
2. vzdává hold všem známým i neznámým hrdinům, kteří se díky své hluboké lidskosti a věrnosti hodnotám stavěli proti totalitním režimům a často tento svůj projev humanismu zaplatili vlastním životem; 3. uznává svrchované postavení a úlohu členských států při stanovování vlastních vzdělávacích programů; zároveň požaduje, aby se při vytváření uvedených programů vyvarovaly selektivní paměti, a odsuzuje zneužívání historie a její politický výklad; 4. uznává, že aspekt „dvojího metru“ při posuzování a kritice komunismu a národního socialismu je nepřijatelný; 5. konstatuje, že každý stát uplatňuje vlastní historickou politiku, která přispívá k vytváření pocitu národní identity, ale která může ve spojení s neznalostí a se selektivní pamětí vést někdy ke zfalšování historie, které je nebezpečné a pro oběti a jejich rodiny zraňující, jak je tomu například v případě, kdy se německý nacistický koncentrační tábor OsvětimBřezinka v okupovaném Polsku označuje výrazem „polský tábor smrti“; 6. je toho názoru, že historická pravda a paměť, jež se udržují mimo jiné pomocí vzdělávacích aktivit a kulturních událostí, přispějí ke skutečnému usmíření mezi národy a posílí věrohodnou evropskou integraci zakládající se na pravdě; 7. podporuje návrh platformy evropské paměti a svědomí s cílem vytvořit mezinárodní soudní orgán, který by byl pověřen řešením nejzávažnějších zločinů komunistických diktatur; 8. naléhavě žádá členské státy o pomoc ve prospěch ambiciózních výukových programů o historii, které nebudou skrývat její nejtemnější stránky; uznává plnou nezávislost členských států při tvorbě vlastních výukových programů; 9. poukazuje na to, že současná média mohou hrát prvořadou úlohu při prosazování historické pravdy, a to jak tím, že budou řádně líčit historické události, tak tím, že vyčlení dostatečné prostředky na výrobu historických programů a vzdělávacích programů zabývajících se historií; 10. zdůrazňuje význam finančních prostředků Unie pro podporu historické paměti; uvádí, že tyto zdroje by měly být používány na projekty související s výukou historie, její podporou, historickým výzkumem, archivací a digitalizací; 11. vyjadřuje politování nad plánovaným snížením finančních prostředků na program Evropa pro občany a vyzývá Evropskou komisi, aby zaručila financování vnitrostátních a nadnárodních vzdělávacích projektů zaměřených na temné stránky evropských dějin; 12. zdůrazňuje, že Evropská unie by měla podporovat spolupráci mezi institucemi a organizacemi, které se zabývají zachováním paměti a historie, a v této souvislosti požaduje, aby Evropská komise zaručila finanční podporu na odborný historický výzkum, který by byl základem budoucích vzdělávacích a kulturních projektů; požaduje úplné otevření historických archivů pro výzkumné pracovníky v oblasti historie; 13. podporuje občanské iniciativy a nevládní organizace, včetně organizací třetích zemí, které jsou aktivně zapojeny do výzkumu dějin národů a shromažďují dokumenty o zločinech PR\944244CS.doc
5/8
PE516.702v01-00
CS
spáchaných v obdobích totality, a podporuje též partnerství a nadnárodní sítě za účelem podpory vzájemných vztahů mezi občany Evropské unie; v této souvislosti podporuje spolupráci mezi členskými státy a státy, na něž se vztahuje evropská politika sousedství; 14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
PE516.702v01-00
CS
6/8
PR\944244CS.doc
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Historická paměť je základem identity Evropské unie a států, které ji tvoří. Historická pravda a usmíření mezi národy by mělo být pilířem mezinárodní a evropské spolupráce. Tragická historie Evropy, kterou tvoří mimo jiné války, totalitní režimy a konflikty mezi národy, svádí někdy k pokusům o přepisování historie, při kterých se nezohledňují nepohodlná fakta. Takové snahy přispívají ke špatnému vnímání vztahů mezi národy. Na druhou stranu byl však v Evropě vytvořen jedinečný projekt mírového partnerství a spolupráce. Naše nynější a budoucí vztahy by měly být oproštěny od lží a od selektivní paměti, pokud jde o nepříjemné události, k nimž došlo mezi členskými státy Unie, neboť mírová spolupráce je možná pouze tehdy, zakládá-li se na pravdě. Občanskou identitu lze vybudovat na základě historické pravdy oproštěné od překroucených faktů a partikulárních politických výkladů. Ke skutečnému usmíření mezi národy může dojít, pokud si bude každý vědom svých vlastních dějin i dějin sousedních a dalších zemí. Nezanedbatelnou úlohu v procesu usmíření hraje kultura a vzdělávání, které spolu s historií tvoří trojúhelník utvářející vědomí jednotlivých generací. Kulturní události a různé vzdělávací aktivity, zejména ty, které jsou financovány z evropských prostředků v rámci programu Evropa pro občany, přispívají k zjednodušení spolupráce v Evropě a k podpoře usmíření mezi evropskými národy. Historie je ohromným zdrojem inspirace pro kulturu a její tvůrce. Díky skutečným příběhům některých národů nebo jedinců, mnohdy zapomenutým, je možné předvést lidskou velikost, ale i podlost. Kulturní tvůrci nikdy neutíkali před nelehkými náměty a prostřednictvím svých děl mohli ovlivňovat vědomí občanů Evropy. V některých případech byla kultura použita k propagačním účelům, když zneužila historii a lživě prezentovala fakta v zájmu partikulárních politických cílů. Díky síle svého působení bude kultura vždy přitahovat osoby nebo organizace, které si chtějí přivlastnit historii a paměť, a využít je tak k vlastním cílům. Z toho vyplývá význam spolupráce mezi státy s cílem objasnit sporný výklad historie a otevřít veškeré archivy, což umožní hlubší ověření skutečností. Využívání prostředků Unie v rámci evropských fondů by umožnilo seznámit veřejnost s celou řadou událostí nebo osobností, jež by mohly sloužit jako příklad a inspirovat celé generace Evropanů. Divadlo, literatura a kinematografie umožňují ocenit významnou úlohu historické pravdy v inspiraci umělců, jejichž díla pomáhají Evropanům, navzdory svým problematickým námětům, chápat nelehké problémy, jimž jsme se až doposud vyhýbali. Díky zkoumání těchto otázek a přemýšlení o jejich historické úloze a důsledcích můžeme doufat, že lépe pochopíme historii a že z politické debaty odstraníme falešné výklady, čímž dojde k hlubšímu usmíření mezi národy, jehož základem bude historická pravda. Výuka historie je v procesu usmiřování mezi národy zásadní, aby došlo k pochopení současné Evropy. Členské státy mají svrchované postavení a úlohu, pokud jde o definování vlastních výukových programů. Evropské finanční prostředky, které mají k dispozici například v rámci programu Evropa pro občany, umožňují podporovat výukové programy na všech úrovních, od školní výuky až po iniciativy v rámci celoživotního učení. Ohromnou úlohu hrají v tomto procesu nevládní organizace a občanské iniciativy, a to zejména proto, že vyhledávají a shromažďují dokumenty týkající se zločinů spáchaných totalitními režimy a takto získaných znalostí využívají při realizaci vzdělávacích projektů. Evropská unie by měla tyto iniciativy podpořit a zaručit finanční nástroje tak, aby zajistila odborný historický výzkum a prezentaci PR\944244CS.doc
7/8
PE516.702v01-00
CS
jeho výsledků. Výsledky prací poslouží jako základ pro přeshraniční a nadnárodní programy v oblasti vzdělávání a kultury, a tím i pro společné vztahy, jejichž základem je pravda. Díky historické pravdě ve výuce je možné rovněž bránit vzestupu nacionalismu a xenofobie, neboť nic není v tomto ohledu nebezpečnější než nevysvětlené a překroucené stránky historie. V moderní výuce by mělo být standardem, aby Evropská komise a členské státy podporovaly ambiciózní projekty odpovídající historické, vědecky ověřené pravdě v oblasti výuky historie. Při podpoře však evropské instituce musí zohlednit nezávislost členských států při tvorbě vlastních výukových programů, což bylo ve zprávě dostatečně zdůrazněno. S ohledem na problémy spojené s legislativní zprávou k programu Evropa pro občany na období 2014–2020 představuje zpráva o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii vynikající příležitost, jak upozornit na aktivity související s historickou pamětí, které v současné době probíhají v rámci vzdělávání a kultury. Vytvoření platformy evropské paměti a svědomí svědčí o vůli evropských politiků pracovat ve prospěch zkoumání skutečné historie národů, které vytvářejí Evropskou unii. Představuje výchozí bod pro další akce, neboť jejím účelem je navrhovat konkrétní myšlenky v oblasti vzdělávání a kultury, především tak, aby vyvolávaly úvahy, diskusi a spolupráci, pokud jde o paměť minulosti, a mezinárodní školní projekty nebo nadnárodní kulturní projekty, například mezinárodní kinematografické nebo divadelní produkce. Nadnárodní spolupráce v oblasti historické pravdy by neměla probíhat jen uvnitř hranic Unie. Je nutné, aby Unie poskytovala podporu výzkumným a občanským iniciativám ze zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a ze sousedních zemí. Plná znalost historie národa – v případě zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a sousedních zemí, které jsou často svázány s obdobími totalitních diktatur a zločinů spáchaných těmito diktaturami – umožňuje vybudovat demokratický stát, jehož občané mají povědomí o své nelehké historii a o komplexních vztazích s ostatními zeměmi. Je možné a nezbytné posílit akce k prosazování historické pravdy a paměti a v rámci usmíření mezi národy, zejména tváří v tvář hospodářské krizi v Evropě, která podporuje vzestup dočasně dřímajících problémů nebo problémů, jež byly až doposud skryté. Akce v oblasti kultury a vzdělávání umožní konfrontaci s minulostí a poslouží k vybudování budoucnosti a k nastolení plné spolupráce mezi národy.
PE516.702v01-00
CS
8/8
PR\944244CS.doc
