Evropský parlament 2014-2019
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
2016/2096(INI) 8.9.2016
NÁVRH ZPRÁVY o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (2016/2096(INI)) Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Zpravodajka: Beatriz Becerra Basterrechea
PR\1102770CS.docx
CS
PE587.677v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................................3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ...........................................................................................8
PE587.677v01-00
CS
2/2
PR\1102770CS.docx
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (2016/2096(INI)) Evropský parlament, –
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 19 a 168 této smlouvy,
–
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 21, 23 a 35,
–
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES,
–
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (směrnice o klinických hodnoceních),
–
s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
–
s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
–
s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0000/2016),
A.
vzhledem k tomu, že právo na zdraví je základním lidským právem;
B.
vzhledem k tomu, že zdravotní aspekty týkající se pohlaví a genderu vedou k tomu, že ženy jsou během svého života vystaveny mnohým specifickým zdravotním rizikům;
C.
vzhledem k tomu, že zohledňování ženské rozmanitosti a její začleňování do politik v oblasti zdravotnictví zaměřených na ženy by posílilo jejich účinnost;
D.
vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost je považována za podstatného ukazatele výkonnosti systému zdravotní péče;
E.
vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k sexuálním a reprodukčním právům, včetně nedostatečného přístupu k bezpečnému a zákonnému přerušení těhotenství, ohrožuje život a zdraví žen a dívek, zvyšuje mateřskou mortalitu a morbiditu a vede k odpírání péče nezbytné k záchraně života a ke zvýšení počtu nelegálních potratů;
F.
vzhledem k tomu, že omezení a rozpočtové škrty, které provedly vnitrostátní vlády v oblasti veřejného zdraví, ztížily přístup také ke službám zdravotní péče;
G.
vzhledem k tomu, že migrantky mohou navíc čelit specifickým problémům týkajícím se reprodukčního zdraví, jako jsou komplikace s těhotenstvím a porodem, stejně jako
PR\1102770CS.docx
3/3
PE587.677v01-00
CS
nebezpečí vystavení (sexuálnímu) násilí a zneužití; H.
vzhledem k tomu, že ženy trpí určitými druhy rakoviny, jako je např. rakovina prsu, dělohy a děložního čípku, které převažují či se vyskytují pouze u nich;
I.
vzhledem k tomu, že pouze deset členských států EU si stanovilo jako velice potřebný cíl plošné vyšetřování 100 % ženské populace z hlediska rakoviny prsu, a vzhledem k tomu, že pouhých osm zemí má takový cíl, pokud jde o plošné vyšetřování rakoviny děložního čípku;
J.
vzhledem k tomu, že onemocnění, jako je osteoporóza, potíže pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému, jako je Alzheimerova nemoc anebo demence, jsou spojené s hormonálními změnami, které ženy zažívají v období menopauzy nebo dříve z důvodů hormonální léčby; vzhledem k tomu, že ačkoliv je známo, že tato onemocnění postihují častěji ženy než muže, výzkum genderového rozměru na toto téma je zatím nedostačující;
K.
vzhledem k tomu, že endometrióza je nevyléčitelné onemocnění postihující jednu z deseti žen a dívek (tzn. přibližně 180 milionů žen na celém světě a 15 milionů žen v EU); vzhledem k tomu, že toto onemocnění vede často k neplodnosti a běžně způsobuje velkou bolest, a žena tak není schopna prožívat pracovní, soukromý a společenský život ve všech jeho aspektech;
L.
vzhledem k tomu, že psychické zdravotní problémy, které nejsou totéž co psychické poruchy, se liší v závislosti na pohlaví: ženy trpí ve větší míře depresemi a úzkostmi (tzv. internalizující poruchy), zatímco muži jsou častěji závislí na návykových látkách a trpí antisociální poruchou osobnosti (tzv. externalizující poruchy);
M.
vzhledem k tomu, že kvůli různým faktorům, které se týkají převážně odlišných genderových rolí a genderových rozdílů, je deprese přibližně dvakrát častější u žen než u mužů;
N.
vzhledem k tomu, že dlouhodobé fyzické a psychické účinky, které mají poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, na zdraví jsou dobře zdokumentovány a dobře zdokumentován je i genderový rozměr jejich příčin;
O.
vzhledem k tomu, že násilí na ženách, jehož se dopouštějí muži, a jeho dopady na zdraví žen vytváří základní překážku na cestě k dosažení genderové rovnosti a k tomu, aby ženy naplno požívaly lidských práv;
P.
vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které jsou podrobeny mrzačení ženských pohlavních orgánů, jsou vystaveny krátkodobým a dlouhodobým vlivům na fyzické, dušení, sexuální a reprodukční zdraví;
Q.
vzhledem k tomu, že ženy bývaly z různých důvodů již tradičně vyloučeny z toxikologického nebo biomedicínského výzkumu, a vzhledem k tomu, že značné rozdíly v zastoupení mužů a žen ve výzkumu omezují naše znalosti, pokud jde o rozdíly mezi zdravím mužů a žen; vzhledem k tomu, že v důsledku toho biomedicínský výzkum představoval především mužskou perspektivu a ženy přirovnával k mužům (až na některé konkrétní specializace);
PE587.677v01-00
CS
4/4
PR\1102770CS.docx
R.
vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) nevyvinula specifické strategie pro uplatňování pokynů pro studium a vyhodnocování genderových rozdílů v rámci klinických hodnocení léčivých přípravků i přesto, že uznala, že „některé z faktorů ovlivňující účinek léků u populace mohou být důležité, zváží-li se možné rozdíly mezi muži a ženami“ a že „genderově specifické vlivy mohou také mít významný dopad na účinky léků“1.
1.
vyzývá Komisi a členské státy, aby: a)
zvážily specifické zdravotní potřeby žen a zajistily začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech aspektů politik v oblasti zdraví, programů a výzkumu, od jejich vývoje a návrhu až po hodnocení dopadů a sestavování rozpočtu;
b)
uznaly, že všechny formy násilí páchaného muži na ženách představují pro veřejné zdraví problém;
c)
podporovaly občanskou společnost a ženské organizace, které podporují práva žen, včetně zdraví žen a jejich práv sexuálních a reprodukčních, a napomáhaly zajistit, aby ženy měly v otázkách evropských a vnitrostátních zdravotních politik svůj hlas;
d)
podpořily programy, které řeší specifické potřeby žen v souvislosti s nemocemi, jako je osteoporóza, potíže pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému, např. Alzheimerovy nemoci a demence, včetně těch, které informují ženy o preventivních metodách a nabízejí odborná školení lékařského personálu;
e)
navýšily finanční prostředky na podporu výzkumu příčin a možné léčby endometriózy a rovněž aby vypracovaly návrh pokynů pro klinickou léčbu a zřízení referenčních center; podporovaly informační a osvětové kampaně o endometrióze a zajistily finanční prostředky na odborná školení specializovaných zdravotnických pracovníků a na výzkumné iniciativy;
f)
pravidelně sbíraly roztříděné údaje, zejména o výskytu depresí, a aby tato data byla rozdělena alespoň podle pohlaví, věkových skupin a socioekonomického postavení;
2.
doporučuje, aby zdravotní péče o těhotné ženy začala co nejdříve v prvním trimestru těhotenství s cílem umožnit identifikování zvláštních podmínek, které mohou vyžadovat dohled, rozpoznat sociální problémy, se kterými mohou ženy potřebovat pomoci prostřednictvím sociálních služeb nebo služeb v oblasti duševního zdraví, a informovat ženy o problémech souvisejících s těhotenstvím;
3.
domnívá se, že sexuální a reprodukční práva zahrnují všeobecný otevřený přístup k zákonnému a bezpečnému přerušení těhotenství, ke spolehlivé, bezpečné a dostupné antikoncepci a k sexuální výchově a informacím o sexuálním a reprodukčním zdraví a že dále zahrnují svobodnou volbu a souhlas; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva, přiměřené informace zohledňující rovnost žen a mužů a spolehlivou, bezpečnou a dostupnou antikoncepci, a aby zajistily přístup k zákonnému a bezpečnému přerušení těhotenství v rámci Evropské unie i mimo
1
EMEA/CHMP/3916/2005 - ICH http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/Scientific_guideline/2010/01/WC500059887.pdf
PR\1102770CS.docx
5/5
PE587.677v01-00
CS
ni; 4.
považuje za politováníhodné, že sexuální a reprodukční práva jsou v několika členských zemí EU značně omezena anebo podléhají určitým podmínkám;
5.
je toho názoru, že narůstající počet zdravotnických pracovníků, kteří odmítají v členských státech provádět přerušení těhotenství, představuje další hrozbu pro zdraví a práva žen;
6.
vyzývá členské státy, aby zamezily, zakázaly a soudně stíhaly nucené sterilizace žen – fenomén, který má dopad konkrétně na romské ženy a ženy se zdravotním postižením;
7.
zdůrazňuje skutečnost, že kontrolní vyšetření jsou považována za jedno z nejefektivnějších opatření při prevenci rakoviny;
8.
vyzývá zdravotnické orgány členských států, aby uznaly endometriózu jako onemocnění, které způsobuje neschopnost, což by umožnilo ženám postiženým touto chorobou, aby byly ošetřeny zdarma, dokonce i v případě nákladných léčeb anebo chirurgického zákroku, a umožnilo by jim to odejít z práce na speciální nemocenskou dovolenou v nejtěžších obdobích, aby se zabránilo stigmatizaci na pracovišti;
9.
vyzývá členské státy, aby zajistily neomezený přístup k vysoce kvalitní péči pro všechny migrantky bez ohledu na jejich právní postavení, a aby z dlouhodobého hlediska náležitě připravily své vnitrostátní systémy zdravotní péče;
10.
vyzývá členské státy, aby chránily žadatelky o azyl, které jsou zadrženy a nahlásí zneužívání, a zdůrazňuje, že těmto ženám musí být bezprostředně poskytnuta ochrana, podpora a poradenství;
11.
je zklamán tím, že ve všech členských státech jsou roční rozpočty na programy určené na předcházení násilí mužů vůči ženám daleko menší než skutečné náklady spojené s takovým násilím, ať už jde o náklady ekonomického či sociálního charakteru nebo o morální cenu;
12.
vyzývá členské státy, aby zamezily, zakázaly a soudně stíhaly mrzačení ženských pohlavních orgánů a zajistily obětem takového mrzačení odborné zdravotnické služby;
13.
vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit všem ženám, bez ohledu na jejich právní postavení, postižení, sexuální orientaci, rasu či etnický původ, věk či náboženství, přístup ke zdravotnickým službám, včetně azylových domů pro ženy;
14.
domnívá se, že nedostatek srovnatelných, úplných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů roztříděných podle pohlaví představuje zdroj diskriminace, pokud jde o zdraví žen; vyzývá proto orgány EU a členské státy, aby na unijní i vnitrostátní úrovni podporovaly a zavedly povinné shromažďování údajů tříděných podle pohlaví;
15.
podporuje genderově specifický přístup k poruchám příjmu potravy a k potřebě zohlednit jej v rámci diskusí o zdraví a při poskytování informací široké veřejnosti;
16.
zdůrazňuje skutečnost, že klinická hodnocení farmaceutických přípravků prováděná jak
PE587.677v01-00
CS
6/6
PR\1102770CS.docx
na mužích, tak na ženách jsou nezbytná, měla by být inkluzivní a nediskriminační a měla by být prováděna pod podmínkou zachování rovnosti, začleňování všech stran a zabránění marginalizaci; doporučuje, aby klinická hodnocení zohlednila také zvláštní skupiny zranitelných osob, jako jsou pediatričtí a geriatričtí pacienti, a národnostní menšiny; je toho názoru, že shromažďování údajů tříděných podle pohlaví by mělo probíhat po komercializaci produktů s cílem zaznamenat různé vedlejší účinky; 17.
domnívá se, že účast žen v reprodukčním věku na klinických hodnoceních je eticky a společensky významné, pokud existuje odpovídající ochrana před riziky pro nenarozené děti;
18.
požaduje, aby štítky na farmaceutických produktech obsahovaly jasnou informaci o tom, zda hodnocení na ženách proběhla či nikoliv a zda se vedlejší účinky pro muže a ženy mohou lišit;
19.
žádá Komisi, aby podporovala projekty na unijní úrovni zaměřené na to, jak se zachází se ženami při klinickém výzkumu; takových projektů by se měly účastnit zástupci zdravotnických orgánů na všech úrovních a farmaceutického průmyslu;
20.
nalézavě žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby navrhla samostatné pokyny pro ženy jako speciální složku obyvatelstva zapojené do klinických hodnocení;
21.
žádá členské státy, aby při uplatňování nařízení (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků zajistily, že se na klinických hodnoceních budou rovným dílem podílet muži a ženy, a zároveň věnovaly zvláštní pozornost transparentnosti, pokud jde o genderové složení účastníků, a aby při posuzování řádného provádění tohoto nařízení dohlížely zejména na úroveň zastoupení žen a mužů;
22.
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi.
PR\1102770CS.docx
7/7
PE587.677v01-00
CS
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Zdraví se netýká jen lidského těla. Podle Světové zdravotnické organizace je to „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouhá absence nemoci či potíží.“1Pohlaví jak z pohledu biologického, tak z pohledu společenského má vliv na všechny aspekty zdraví a má odlišné dopady na zdraví žen a mužů, na jejich přístup ke zdraví a ke zdravotní péči žen a mužů.2 Nerovný přístup žen a mužů ke zdrojům má spolu s dalšími sociálními faktory za následek nerovná zdravotní rizika a odlišný přístup k informacím o zdraví, ke zdravotní péči a službám. Kvůli biologickým odlišnostem mají ženy také specifické zdravotní potřeby, a to především v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví. Vědci dokázali, že biologické rozdíly mezi muži a ženami se neomezují jen na reprodukční orgány. Například nejčastější příčinou úmrtí žen je onemocnění srdce. Příznaky a symptomy infarktu myokardu se u žen a u mužů liší, přičemž ženy mají vyšší pravděpodobnost úmrtí do jednoho roku od prodělání infarktu. Teprve nedávný výzkum srdečních onemocnění a symptomů u žen ukázal, že ženy trpí kardiovaskulárními srdečními chorobami mnohem častěji než muži3, tato onemocnění se však objevují v pozdějším věku a projevují se jinými symptomy než u mužů a měla by být léčena jinými léky. Přesto se ale v praxi i ve výzkumu stále nedaří dostatečně zohledňovat odlišnosti mezi muži a ženami v oblasti zdraví, onemocnění a léčby. Ačkoli ženy tvoří více než polovinu populace EU, nejsou v biomedicínském výzkumu dostatečně zastoupeny. Podle současného výzkumu existují rozdíly mezi muži a ženami ve zdravotním stavu, chování, které ho ovlivňuje, a v přístupu ke zdraví a léčbě. Političtí činitelé a lékařský výzkum musí zkoumat a studovat příčiny těchto rozdílů a nabídnout účinná řešení. Biomedicínský výzkum například stále vychází z předpokladu, že ženy a muži jsou si fyziologicky podobní ve všech ohledech s výjimkou rozmnožovací soustavy, a ignoruje jiné biologické a sociální rozdíly mezi muži a ženami, které mají na zdraví podstatný vliv. Jedním z příkladů je bolest – ženy trpí bolestí častěji, bolest je intenzivnější a léky proti bolesti jsou u žen méně účinné než u mužů. Často se u žen používají preventivní a léčebné postupy, které byly testovány pouze na mužích a mohou tak mít malé nebo i opačné účinky. Zpráva by zmínila konkrétní případ endometriózy jako příklad diskriminace žen v rámci výzkumu a při léčbě nemocí. V oblasti duševního zdraví je podle WHO celoživotní míra výskytu jakýchkoli psychických poruch vyšší, než se předpokládalo, stále se zvyšuje a týká se téměř poloviny populace. Ačkoli se celková míra výskytu psychických poruch u mužů a u žen téměř neliší, existují 1
Preambule ústavy WHO. „Nerovné, nespravedlivé, neefektivní a neúčinné genderové jednání ve zdravotnictví: proč existuje a jak ho můžeme změnit“, závěrečná zpráva pro Komisi pro sociální determinanty zdraví WHO, září 2007. 3 Tradičně považované za onemocnění typické pro muže; kardiovaskulární onemocnění je zabijákem číslo jedna u žen na celém světě. Je také hlavní příčinou vážného onemocnění a zdravotního postižení, které je nákladné pro systémy zdravotní péče a ničí kvalitu života žen. V EU je kardiovaskulární onemocnění stále nejčastější příčinou úmrtí žen, a to ve všech 27 evropských zemích. Až během posledních desetiletí se zvýšilo povědomí o tom, že kardiovaskulární onemocnění postihuje ženy jinak než muže, což ženy zároveň upozorňuje na jejich nebezpečí. Úmrtí z důvodu kardiovaskulárního onemocnění činí v EU u žen 43 % a u můžu 36 % . Viz http://eurohealth.ie/wp-content/uploads/2013/02/Women-and-CVDfin.pdf 2
PE587.677v01-00
CS
8/8
PR\1102770CS.docx
mezi pohlavími podstatné rozdíly v jejich průběhu. Pohlaví předurčuje schopnost mužů a žen ovlivnit socioekonomické determinanty ovlivňující jejich duševní zdraví a život, jejich společenské postavení, status a zacházení ve společnosti i jejich náchylnost a působení konkrétních rizikových faktorů v oblasti duševního zdraví. Rozdíly mezi ženami a muži se projevují především v míře výskytu běžných duševních poruch, např. deprese nebo úzkosti. Veřejná politika ve zdravotnictví občas teoreticky přiznává, že pohlaví má v průběhu celého života podstatný vliv na zdraví1. Přesto zdravotní potřeby žen nejsou plně a důsledně integrovány do zdravotní politiky v EU ani v jednotlivých členských státech. Nedůsledným a nejednotným přístupem k právům žen a genderovým otázkám ve zdravotnictví se musíme neprodleně zabývat, abychom docílili vysoké úrovně ochrany zdraví všech občanů, jak zaručují Smlouvy o EU2. V zájmu zajištění účinnosti musí všechny aspekty zdravotnických politik, které teď v praxi do velké míry ignorují rozdíly mezi muži a ženami, k ženám přistupovat se zvláštním ohledem a plně využívat postupů vedoucích k zohledňování rozdílů mezii muži a ženami. Zdravotní politika EU: nedostatečné zohledňování rovnosti žen a mužů Zakládající smlouvy vyžadují, aby EU v rámci všech oblastí své politiky zajišťovala ochranu lidského zdraví a aby s jednotlivými členskými státy EU spolupracovala na ochraně veřejného zdraví, prevenci nemocí a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Evropa 2020 si klade za cíl změnit EU v inteligentní, udržitelné a inkluzivní hospodářství, které bude podporovat růst pro všechny, přičemž jedním z předpokladů tohoto cíle je dobré zdraví obyvatelstva. Politika EU v oblasti zdraví, která je realizována na základě strategie pro oblast zdravotnictví, se zaměřuje na prevenci, stejný přístup k dobrému zdravotnímu stavu a kvalitní zdravotní péči pro všechny (bez ohledu na příjmy, pohlaví, etnický původ atd.), řešení vážných zdravotních rizik, která se týkají více než jednoho státu EU, na udržení dobrého zdravotního stavu lidí i ve stáří a na podporu dynamických systémů zdravotní péče a nových technologií. Rada podpořila univerzálnost, přístup ke kvalitní zdravotní péči, rovnost a solidaritu jako společné hodnoty a zásady, na nichž jsou založeny systémy zdravotnictví v členských státech EU3. Koncept univerzálnosti vyžaduje, aby nikomu nebyl znemožněn přístup ke zdravotní péči. Solidarita odkazuje na finanční strukturování národních systémů zdravotní péče, které mají zajistit univerzální přístup. Rovností se myslí rovný přístup podle potřeby, bez ohledu na etnickou příslušnost, pohlaví, věk, společenské postavení nebo možnost zaplatit. Listina základních práv EU také zaručuje, že každý má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Tyto principy doplňuje i všeobecná povinnost posilovat rovnost mužů a žen, která je zakotvena v evropské smlouvě a která se vztahuje na práci všech evropských i 1
Rada Evropské unie, závěry Rady o zdraví žen, 2005; závěry Rady o zdraví a migraci v EU, 2007; závěry Rady týkající se začlenění Romů, 2008; usnesení Rady o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí, 2008. 2 Článek 168 SFEU. 3 Závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (2006): http://eurlex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52006XG0622%2801%29
PR\1102770CS.docx
9/9
PE587.677v01-00
CS
vnitrostátních činitelů s rozhodovací pravomocí v oblasti zdravotnictví. Systémy zdravotní péče by měly usilovat o snižování nerovností týkajících se zdraví, které jsou mimo jiné předurčeny pohlavím. Proto je jak právní, tak společenskou povinností příslušných politických činitelů na evropské i vnitrostátní úrovni, aby zkušenosti a potřeby žen plně integrovaly do veřejné politiky v oblasti zdravotní péče. Současná situace je bohužel jiná. Primární odpovědnost v oblasti politiky týkající se zdravotní péče v EU mají členské státy. V kompetenci EU je nicméně propagace zdraví a prevence nemocí a EU by se měla zapojit do koordinace a poskytování podpory členským státům, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Ženskému zdraví se na úrovni EU věnovala pozornost v souvislosti se sociálními a ekonomickými determinanty zdraví a s jednotlivými věkovými skupinami. EU teoreticky uznává, že pohlaví – spolu s věkem, vzděláním, ekonomickým a osobním stavem – je významným faktorem ovlivňujícím zdraví a zdravotní péči. Generální ředitelství Evropské komise pro veřejné zdraví zveřejnilo několik zpráv, které obsahovaly informace o zdraví žen a jejich přístupu ke zdravotní péči. V praxi na tyto dokumenty ale nenavazovaly konkrétní politické kroky ani programy, které by se zabývaly zdravotními potřebami žen, a evropská politika v oblasti veřejného zdraví zůstává z větší části k otázkám rovnosti žen a mužů slepá. Přestože stávající Smlouva o EU obsahuje povinnost začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech aktivit EU (tzv. gender mainstreaming), politické dokumenty Evropské komise to reflektují jen zřídka a její opatření a programy ještě méně. Především není otázkám rovnosti žen a mužů a potřebám žen ve zdravotnickém výzkumu sponzorovaném EU věnována dostatečná pozornost ani jim nejsou věnovány nedostatečné zdroje. .
PE587.677v01-00
CS
10/10
PR\1102770CS.docx
