EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Dokument ze zasedání
A7-0374/2013 14. 11. 2013
ZPRÁVA o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany (2013/2093(INI)) Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Zpravodaj: Cornelis de Jong
RR\1009886CS.doc
CS
PE516.620v04-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU.......................................................... 3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ............................................................................................ 11 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI........................... 16 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU .................................................. 21
PE516.620v04-00
CS
2/21
RR\1009886CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany (2013/2093(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. ledna 2013 nazvané „O stanovení evropského akčního plánu pro obchod“ (COM(2013)0036), – s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 31. ledna 2013 o „nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží“ (COM(2013)0037), – s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. července 2010 nazvanou „Dohled nad obchodním a distribučním trhem – Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodu a distribučnímu trhu do roku 2020“ (COM(2010)0355), – s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu1, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2012 nazvané „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“ (COM(2012)0225), – s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky2, – s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise z května 2012 nazvaný „Hodnotící zpráva v oblasti spotřebitelské politiky ukazuje, kde jsou v Evropě nejlepší podmínky pro spotřebitele: sledování integrace jednotného obchodního trhu a spotřebitelských podmínek v členských státech“ (SEC(2012)0165), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. listopadu 2012 nazvané „Ochrana podniků před klamavými marketingovými praktikami a zajištění účinného prosazování práva: Revize směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě“ (COM(2012)0702), – s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o zavádějících reklamních praktikách3, – s ohledem na činnost Fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce a odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky, – s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 4. července 2013 nazvaný „Konzultace se sociálními partnery podle článku 154 SFEU o posílení spolupráce v EU v oblasti prevence a odvrácení od nehlášené práce“ (C(2013)4145), 1
Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 9. Přijaté texty, P7_TA(2013)0239. 3 Přijaté texty, P7_TA(2013)0436. 2
RR\1009886CS.doc
3/21
PE516.620v04-00
CS
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (COM(2009)0591), – s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě1, – s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii2, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 nazvané „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942), – s ohledem na svá usnesení ze dne 11. prosince 20123 a 4. července 20134 o dotvoření jednotného digitálního trhu, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2013 ke sdělení Komise o „stanovení evropského akčního plánu pro obchod“5, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013 k zelené knize Komise o „nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží“6, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů7, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy8 a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům9, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě10, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích11,
1
Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 22. Přijaté texty, P6_TA(2008)0054. 3 Přijaté texty, P7_TA(2012)0468. 4 Přijaté texty, P7_TA(2013)0327. 5 http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.26063. 6 http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.26065. 7 Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64. 8 Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. 9 Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. 10 Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. 11 Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1. 2
PE516.620v04-00
CS
4/21
RR\1009886CS.doc
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu1, – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0374/2013), A. vzhledem k tomu, že význam obchodního trhu lze jen stěží přecenit, neboť představuje 11 % HDP EU a zajišťuje více než 15 % všech pracovních míst v Evropě, a to pro kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, a vzhledem k tomu, že přispívá k sociální struktuře společnosti; B. vzhledem k tomu, že je nutné plně uznat důležitost odvětví maloobchodu coby hnací síly růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a inovací i z hlediska upevnění evropského jednotného trhu; C. vzhledem k tomu, že obchody jsou ve společnosti, jež se v rostoucí míře vyznačuje virtuálními kontakty po internetu, stále místem, kde se lidé setkávají, přičemž zejména hlavní třídy a městská centra, stejně jako prodej přímo od výrobce, mohou být prostředím pro výměnu zkušeností a ohniskem místní identity, hrdosti místního společenství i společného dědictví a společných hodnot; vzhledem k tomu, že elektronický obchod a kamenné obchody se však vzájemně nevylučují, nýbrž doplňují; D. vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize si od obchodu, a především pak menších nezávislých obchodů, vybírá vysokou daň; E. vzhledem k tomu, že stále dochází k nekalým obchodním praktikám, jež mají negativní dopad na celý dodavatelský řetězec, včetně zemědělců a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že tyto praktiky mají negativní dopad i na zájmy spotřebitelů a na růst a vytváření pracovních míst; 1. vítá, že Komise stanovila evropský akční plán pro obchod; 2. konstatuje, že akční plán se měl více zaměřit na dopad současné hospodářské krize na maloobchod, a zejména pak na malé nezávislé obchody; 3. vítá záměr Komise vytvořit stálou pracovní skupinu pro konkurenceschopnost maloobchodu, zdůrazňuje však význam vyváženého zastoupení, mj. velkých i drobných obchodníků, dodavatelů, družstev a spotřebitelských, ekologických i sociálních zájmových skupin; vyzývá Komisi, aby k maloobchodu zaujala celostní přístup, vyvarovala se zdvojování a zvyšování byrokratické zátěže a aby zajistila provázanost a úzkou koordinaci s jinými existujícími fóry, jako je každoroční kulatý stůl o maloobchodním trhu; 4. vítá, že Komise zřizuje expertní skupinu na vysoké úrovni pro inovace v odvětví maloobchodu, a vyzývá Komisi, aby doporučení, která tato skupina vydá, urychleně 1
Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.
RR\1009886CS.doc
5/21
PE516.620v04-00
CS
vyhodnotila s cílem dále podporovat podnikání, motivovat k inovacím a vytvářet pracovní místa a růst v Evropě; 5. podporuje kulatý stůl o maloobchodním trhu, který pořádá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako institucionální fórum, jehož cílem je zachovat významné místo odvětví maloobchodu v politickém programu EU, vyhodnocovat pokrok dosažený při naplňování příslušných aspektů akčního plánu pro maloobchod, podávat zprávy o činnosti stálé skupiny pro konkurenceschopnost maloobchodu a poskytovat aktuální informace o pokroku dosaženém v rámci dalších existujících platforem a mechanismů pro neformální dialog; žádá stálou skupinu pro konkurenceschopnost maloobchodu, aby při přípravě každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu úzce spolupracovala s Parlamentem; 6. naléhavě vyzývá členské státy, aby v kontextu úsporných politik, které podrývají důvěru spotřebitelů a mají přímý negativní dopad na zájmy maloobchodního odvětví, nepřijímaly opatření, jako je například zvyšování DPH, reklasifikace výrobků a sazeb pro jednotlivé výrobky nebo zvyšování poplatků účtovaných obchodům; opakovaně zdůrazňuje, že je důležité zlepšit přístup k finančním prostředkům, zejména pro malé a střední podniky v oblasti maloobchodu a velkoobchodu; vítá v této souvislosti akční plán Komise na rok 2011 a její nedávné legislativní návrhy zaměřené na zachování úvěrových toků směrem k malým a středním podnikům a na zlepšení jejich přístupu ke kapitálovým trhům; 7. zdůrazňuje, že členské státy musejí ustoupit od diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové zákony, které mají vliv pouze na určitá odvětví nebo obchodní modely a narušují hospodářskou soutěž; 8. vyslovuje politování nad tím, že některé členské státy znevýhodňují zahraniční podniky tím, že vytvářejí nové překážky, které jim ztěžují usadit se v daném členském státě, což je jednoznačně v rozporu se zásadami vnitřního trhu; 9. vyzývá Komisi a členské státy, aby oblasti maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu, a aby odstranily regulační, správní a praktické překážky, které ztěžují zakládání nových podniků, brání rozvoji a kontinuitě a obchodníkům neumožňují, aby plně využívali výhod vnitřního trhu; domnívá se, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být založeny na průkazných faktech a zároveň přihlížet k potřebám daného odvětví a měly by být založeny zejména na posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky; 10. žádá členské státy, aby důsledně a jednotně provedly právní předpisy týkající se vnitřního trhu ve vlastních právních řádech a aby pravidla a právní předpisy v této oblasti uplatňovaly beze zbytku a správně; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registrace, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i obchodníků, především malých a středních podniků, a tím připravují evropské občany o plné výhody jednotného trhu; v zájmu lepší správy vyzývá Komisi také k tomu, aby vůči členským státům, které nepoužívají právní předpisy týkající se vnitřního trhu řádným způsobem, uplatňovala politiku nulové tolerance a aby tak popřípadě činila i prostřednictvím řízení pro neplnění povinností a jejich uspíšením na základě zrychleného postupu; PE516.620v04-00
CS
6/21
RR\1009886CS.doc
11. žádá, aby byl rozšířen srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu o uplatňování směrnice o službách; 12. vybízí podnikatelské svazy a sdružení spotřebitelů, aby zúčastněným subjektům poskytovaly více informací, lepší odbornou přípravu a právní poradenství ohledně jejich práv a nástrojů, které mají k dispozici k řešení problémů, například sítě SOLVIT, a aby podporovaly vzájemnou výměnu osvědčených postupů; 13. vítá záměr Komise vytvořit nástroje, které by spotřebitelům usnadnily přístup k transparentním, dobře srozumitelným, srovnatelným a spolehlivým informacím o cenách, kvalitě zboží a služeb a jejich udržitelnosti; vybízí Komisi, aby vytvořila snadno dostupnou databázi, jež by obsahovala veškeré unijní i vnitrostátní požadavky na označování; současně varuje před násobením počtu označení a požadavků na označování a vyzývá k jejich zjednodušení, mimo jiné sloučením nejrůznějších aspektů udržitelnosti do jednoho označení, odstraněním rozdílů ve vnitrostátních označovacích povinnostech a případně vytvořením společných standardů / kritérií na úrovni EU; 14. žádá Komisi, aby se při sledování realizace akčního plánu věnovala zejména opatřením zaměřeným na podporu nezávislých obchodníků; vybízí místní a regionální orgány, aby prosazovaly opatření zaměřená na usnadnění rovného přístupu a vytvoření rovných podmínek pro nezávislé obchodníky při plném respektování volné a spravedlivé hospodářské soutěže, jako jsou: podpora zásady „adoptujte obchod“, kdy větší obchodníci působí jako „rádci“ pro menší obchody ve stejné lokalitě, zejména v případě nováčků na trhu; podpora skupin nezávislých obchodníků, včetně družstev, jež využívají výhod vzájemné pomoci a určitých úspor z rozsahu a současně si zachovávají úplnou nezávislost; dodržování práva místních a regionálních orgánů podporovat prostředí příznivé pro malé nezávislé obchody, které se obvykle nacházejí v centrech měst, tím, že se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru sníží sazby za energii – i pro noční osvětlené poutače – a nájemné, zavedou se v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek na vnitřním trhu nižší sazby místních poplatků pro malé podniky a nezávislé obchodníky a podpoří se spolupráce různých obchodů v dané oblasti; 15. připomíná, že zatímco některým spotřebitelům může koncentrace obchodů mimo centra měst vyhovovat, může mít také negativní dopad na životní prostředí a pro jiné spotřebitele, především pro starší osoby, osoby se sníženou pohyblivostí nebo ty, kdo nevlastní automobil, může být problematická; vyzývá proto místní a regionální orgány, aby v této oblasti přijaly vyvážený přístup, i s přihlédnutím k tomu, že zejména s ohledem na hospodářskou krizi již bylo v mnoha regionech dosaženo bodu nasycení; zdůrazňuje, že stavební investoři budující obchodní centra by měli převzít svůj díl odpovědnosti a i nadále podporovat udržitelnost, nabídnout spotřebitelům skutečnou možnost volby a podporovat přístup malých obchodů na trh; podotýká, že nájem v nákupních střediscích mimo centrum měst může být pro malé nezávislé obchody vysoký, a zdůrazňuje, že je nutné těmto malým obchodům zajistit rovné podmínky, například tím, že tam, kde tomu tak ještě není, by se nájem zakládal na procentu z obratu; 16. uznává kompetenci místních orgánů, pokud jde o územní plánování; zdůrazňuje však, že územní plánování by nemělo sloužit jako záminka k obcházení práva na svobodu RR\1009886CS.doc
7/21
PE516.620v04-00
CS
usazování; v této souvislosti poukazuje na důležitost řádného prosazování směrnice o službách; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící volnému pohybu a otevřely svůj trh s cílem podnítit konkurenceschopnost a podpořit různorodost obchodů, jež má zásadní význam pro zachování přitažlivosti nákupních zón, zejména pak v městských centrech; 17. zdůrazňuje významnou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru pro zajištění čistých, bezpečných a dostupných nákupních oblastí v městských centrech, neboť mohou mimo jiné odstranit negativní dopady prázdných budov v nákupních oblastech například tím, že je nabídnou k dispozici začínajícím podnikům, jimž v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek stanoví nižší nájemné, než je běžné; 18. konstatuje, že rychlý rozvoj elektronického obchodu má výrazný přínos pro spotřebitele a podniky v podobě inovací, nových příležitostí na trhu a růstu, širšího výběru, větší konkurence a nižších cen; podotýká však, že se obchody potýkají s novými problémy, což dále zvyšuje význam obchodních strategií, jež využívají celou škálu prodejních kanálů; vzhledem k sociální a kulturní úloze maloobchodu vybízí obchodníky, aby co nejlépe využili zcela nové technologie a pro své internetové zákazníky vytvořili nové obchodní modely a aby současně obohatili nakupování v kamenných obchodech mimo jiné tím, že zlepší úroveň předprodejních a poprodejních služeb; 19. vítá záměr Komise podporovat elektronický obchod; vyjadřuje však politování nad tím, že nebyl stanoven cíl zpřístupnit internetové služby a zboží spotřebitelům ze všech členských států; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která by obchodníkům zabránila v rámci jejich postupů využívaných při elektronickém obchodování v přijímání diskriminačních politik, čímž by se zajistilo, aby měli všichni evropští občané neomezený přístup k přeshraničnímu internetovému obchodu; 20. zdůrazňuje, že elektronický obchod je důležitý k tomu, aby spotřebitelům zajistil možnost volby a přístup ke zboží a službám, zejména ve vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že je třeba přijmout přiměřené kroky k tomu, aby bylo možné rozvinout jeho plný potenciál, včetně zlepšení přístupu k internetu v nejvzdálenějších oblastech EU; podporuje opatření pro zvýšení důvěry, zjednodušení přeshraniční registrace domén, zlepšení bezpečnosti plateb on-line a doručovacích služeb, usnadnění přeshraničního vymáhání dluhů a další zvyšování informovanosti spotřebitelů o jejich právech, zejména pokud jde o možnosti odstoupení od smlouvy a podávání žalob, požadovaná ve sdělení Komise o elektronickém obchodu ze dne 11. ledna 2012; 21. připomíná, že je důležité odstranit překážky (mj. jazykové a administrativní překážky spojené s nedostatkem informací), které omezují podnikatelský potenciál přeshraničního internetového obchodu a podrývají důvěru spotřebitelů v jednotný trh; 22. vítá návrh Komise týkající se vícestranných mezibankovních poplatků a zdůrazňuje, že je důležité odstranit pravidla karetních systémů, jež posilují účinky poškozující hospodářskou soutěž v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy, které již transparentní, konkurenceschopné a inovativní platební systémy používají, a aby je využívala jako osvědčené postupy v rámci dalšího rozvoje levnějšího a spravedlivějšího trhu plateb v Evropě; PE516.620v04-00
CS
8/21
RR\1009886CS.doc
23. zdůrazňuje odpovědnost maloobchodního sektoru, pokud jde o udržitelnost; vítá skutečnost, že maloobchodníci a dodavatelé stojí v čele tzv. „zelené odpovědnosti“, zejména v souvislosti s odpadem, spotřebou energie, dopravou a omezováním emisí CO2; domnívá se, že je v této oblasti nutné vyvinout další úsilí; 24. vítá zejména dobrovolné iniciativy a závazky obchodníků a dodavatelů, pokud jde o omezení plýtvání potravinami; 25. zdůrazňuje, že je důležité zachovat prodej ve stáncích a na trzích, což je odvětví tvořené zejména tisíci rodinných mikropodniků, které je navíc charakteristickým rysem evropského hospodářství; 26. poukazuje na to, že maloobchodníci nabízejí různorodé a moderní způsoby nákupu a prodeje zboží a služeb, které přispívají k širším možnostem volby pro spotřebitele a pružným pracovním příležitostem, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané; 27. vyzývá k větší podpoře a povzbuzování malých a středních podniků a družstev, zejména těch, které jsou inovativní a přispívají k sociálně tržnímu hospodářství, které se zaměřují na nové potřeby trhu a jsou zapojeny do činností, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou sociálně odpovědné, s cílem zvýšit konkurenceschopnost maloobchodního odvětví EU, snížit ceny účtované spotřebitelům, zvýšit kvalitu služeb a vytvářet nové pracovní příležitosti; 28. připomíná význam řádného uplatňování stávajících sociálních a pracovněprávních předpisů; vyzývá k rovnému zacházení s obchodními subjekty na vnitřním trhu s cílem bojovat proti nehlášené práci a daňovým a sociálním podvodům; 29. vítá používání franšízy jako obchodního modelu, jenž podporuje nové podniky a vlastnictví malých podniků; konstatuje nicméně, že v některých případech existují nerovné smluvní podmínky, a vyzývá k uzavírání transparentních a spravedlivých smluv; upozorňuje Komisi a členské státy zejména na problémy, s nimiž se potýkají nabyvatelé franšízy, kteří mají zájem prodat svůj podnik nebo změnit obchodní model a současně nadále působit v daném odvětví; žádá Komisi, aby přezkoumala zákaz mechanismů stanovování pevných cen ve franšízových systémech a dopady dlouhodobě platných doložek o hospodářské soutěži, možnosti nákupu a zákazu mnohonásobného franšízingu, a aby v této souvislosti znovu zvážila výjimku z pravidel hospodářské soutěže, jíž v současnosti využívají smluvní strany, jejichž podíl na trhu je menší než 30 %; 30. je znepokojen rychlým rozvojem vlastních značek; zdůrazňuje, že prodej výrobků pod vlastní značkou by měl být vybudován tak, aby spotřebitelům nabízel lepší možnosti výběru, zejména pokud jde o transparentnost, kvalitu informací a rozmanitost, a malým a středním podnikům poskytoval jasné příležitosti k inovacím a expanzi; 31. podporuje činnost Fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce a odborné platformy pro smluvní praktiky mezi podniky; domnívá se, že Parlament by měl urychleně vyřešit nevyřešené otázky týkající se jeho zapojení do činnosti tohoto fóra; zdůrazňuje, že k nekalým obchodním praktikám dochází i v dodavatelském řetězci v oblasti nepotravinového zboží; žádá v této souvislosti Komisi a podnikatelské svazy, aby vedly konstruktivní dialog napříč odvětvími v rámci RR\1009886CS.doc
9/21
PE516.620v04-00
CS
existujících fór, včetně každoročního kulatého stolu o maloobchodním trhu a připravované pracovní skupiny Komise pro konkurenceschopnost maloobchodu; 32. vítá zásady osvědčené praxe i seznam příkladů nekalých praktik a poctivého jednání ve vertikálních obchodních vztazích v potravinovém dodavatelském řetězci, jakož i rámec pro uplatňování a prosazování těchto zásad; vítá, že obchodní sdružení uznávají, že je třeba tyto zásady prosazovat, a zdůrazňuje, že má-li být mechanismus vymáhání skutečně účinný, je velmi důležité, aby byl respektován všemi zúčastněnými subjekty v potravinovém dodavatelském řetězci a aby se do něj zapojily všechny strany, včetně organizací zemědělců a zpracovatelského odvětví i odvětví velkoobchodní distribuce; vyzývá Komisi, aby do jednoho roku od vstupu této dobrovolné iniciativy v platnost, přezkoumala její praktický vliv, včetně prosazování zásad osvědčené praxe; 33. konstatuje, že otázky týkající se vertikálních obchodních vztahů vyvstávají rovněž v souvislosti s dohodami o selektivní a výhradní distribuci značkového zboží v maloobchodním prodeji; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zabezpečily práva obchodníků a majitelů obchodů s menší vyjednávací silou; 34. domnívá se, že pro slabší účastníky trhu, zejména pro zemědělce a další dodavatele, je často velmi obtížné podávat stížnosti na nekalé obchodní praktiky, a zdůrazňuje v této souvislosti důležitou úlohu sdružení podniků, jež by měla mít možnost podávat stížnosti jejich jménem; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda je zapotřebí veřejný ochránce práv nebo rozhodce a zda by bylo jejich zavedení schůdné, a aby zároveň posoudila, zda by měl takový úřad mít v případě, že obdrží podložené informace o nekalých obchodních praktikách, pravomoc přijímat opatření z úřední moci; 35. vyzývá Komisi, aby malým dodavatelům zajistila právo vytvářet uskupení producentů bez postihu ze strany vnitrostátní orgánů pro hospodářskou soutěž, které význam těchto uskupení posoudily výhradně na základě vnitrostátní produkce; 36. vyzývá Komisi, aby prosazovala stávající právní předpisy v oblasti územního omezení dodávek, jež dodavatelé uplatňují vůči svým odběratelům; 37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
PE516.620v04-00
CS
10/21
RR\1009886CS.doc
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Význam maloobchodu pro společnost Maloobchod má zásadní hospodářský význam a představuje 11 % HDP EU a 15 % pracovních míst v EU. V rámci EU se na toto odvětví jakožto na jeden z hlavních pilířů jednotného trhu klade značný důraz. Případné úspory z rozsahu v rámci dobře fungujícího vnitřního trhu mohou být pro větší obchodníky zajímavé. Je proto politováníhodné, že se mnoho obchodníků, kteří mají zájem působit v několika nebo ve všech členských státech, potýká se zbytečnými překážkami, např. s rozdílnými požadavky na balení a označování nebo rozdílnými správními postupy. Další příležitosti může obchodníkům nabídnout jednotný digitální trh, ačkoli spotřebitelé v současnosti stále ve velké míře upřednostňují dodavatele se sídlem v jejich zemi, a to i pro nákupy po internetu. Je to zřejmě způsobeno tím, že spotřebitelé zkrátka nemají o obchodnících v jiných členských státech povědomí a nejsou si jisti, jaká mají práva. Společenská hodnota tohoto odvětví je stejně důležitá jako jeho hodnota hospodářská. Především v souvislosti s rostoucím významem internetu v každodenním životě a elektronizací naší společnosti obecně ve skutečném životě velmi rychle ubývá příležitostí ke společenským kontaktům. Lidé tráví čím dál více času u počítačů, tabletů nebo s mobilními telefony a existuje riziko, že se naše společnost stává více a více virtuální. Ke vzájemné komunikaci mezi lidmi ve skutečném životě dochází stále v kamenných obchodech. Je důležité, aby zůstaly pokud možno zakotveny v širším společenském prostředí, jež nabízí další služby, jako knihovny či kulturní a veřejná zařízení. Spousta lidí si stěžuje, že nákupní střediska jsou stále méně přitažlivá, neboť ve všech jsou tytéž obchody, které jsou součástí celostátních nebo mezinárodních řetězců. Postupně to může vést k nechuti spotřebitelů do těchto středisek vůbec chodit, zejména tehdy, mohou-li si tytéž výrobky snadno zakoupit po internetu. Aby byla střediska přitažlivá, je třeba nejen neustále přehodnocovat a zlepšovat samotné nakupování, ale také podporovat různorodost obchodů. Mohou k tomu přispět nezávislí obchodníci, neboť nezávislé obchody mohou u spotřebitelů vyvolat zájem. Nákupní střediska s rozmanitou nabídkou obchodů zohledňující místní lokalitu mohou podnítit společenský život a dokonce i místní identitu, kterou mnoho lidí stále častěji hledá, a to i navzdory, nebo snad právě kvůli globalizaci. Maloobchod v současné hospodářské krizi Důvěra spotřebitelů je v mnoha členských státech téměř nulová. Občané odkládají nákupy nebo se v podstatné míře rozhodují podle nízkých cen. Některé členské státy zvýšily sazby DPH, a pro spotřebitele je tak ještě složitější nakupovat a pro obchodníky obstát. Celková situace maloobchodu v EU vyvolává obavy, i když existují i výjimky. Podle posledních údajů úřadu Eurostat došlo v květnu 2013 oproti dubnu 2013 k nepatrnému zlepšení.1 Ve srovnání s týmž měsícem předchozího roku je však obchod v eurozóně stále na nízké úrovni. Nepotravinové zboží bylo zasaženo více než potraviny a zvláště ohroženi 1
Tisková zpráva Eurostatu č. 104/2013, Euroindicators.
RR\1009886CS.doc
11/21
PE516.620v04-00
CS
jsou nezávislí obchodníci. Akční plán pro obchod, který Komise předložila, se nezabývá přímo důsledky krize a úsporných opatření zaváděných členskými státy na maloobchod. Proto se nezabývá ani takovými otázkami, jako je přístup malých podniků k financování, zamezení úpadku, ani stále naléhavější problematikou prázdných obchodů v nákupních oblastech. Pokud jde o přístup k financování, Parlament přijal několik samostatných zpráv, což je jediným důvodem, proč se zpravodaj této otázce ve své zprávě nevěnuje. Lepší přístup k financování má však zcela zásadní význam, a to zejména pro malé a střední podniky. Vzhledem k tomu, že úpadek postihuje především nezávislé obchodníky a jejich podíl na trhu rychle klesá, musíme věnovat zvláštní pozornost jejich potřebám. Nechceme-li, aby si naše města byla, pokud jde o obchod, podobná jako vejce vejci, musí nyní Komise a členské státy jednat. Velké obchody mohou menším pomáhat, neboť je i v jejich zájmu, aby v jejich okolí byly obchody rozmanité, protože to přitahuje více zákazníků. Jistý velký obchodník uvedl, že by byl ochoten zavést zásadu „adoptujte obchod“. V rámci tohoto programu by malé podniky měly možnost vést konzultace například ohledně správních nebo finančních otázek, aniž by ztratily svou nezávislost. Obchody mohou spolupracovat tak, že budou zakládat místní sdružení, aby se rozvoj nákupních oblastí stal jejich společným podnikem, a to v úzké součinnosti s místními orgány. Nájemné a sazby u energií by mohly být v zájmu revitalizace některých nákupních oblastí sníženy a místní orgány by mohly místní poplatky odstupňovat, a snížit tak náklady obchodů v příslušných oblastech. Komise správně upozorňuje, že územní politika nesmí být diskriminační z důvodů hospodářské povahy. Na kterémkoli místě, kde mají místní orgány zájem podporovat hlavní třídy v městských centrech, však mohou vznikat oblasti postižené jednotvárností. Určité typy obchodů mají zřejmou tendenci usazovat se na hlavních třídách. Místní orgány by v takovém případě měly mít možnost stanovit zvláštní pravidla, jež zaručí různorodost obchodů, která má zásadní význam pro zachování přitažlivosti nákupní oblasti. Elektronický obchod může být pro obchodníky jedinečnou příležitostí, avšak pro obchody, které tento jev jednoduše ignorují, se může stát i hrozbou. Spousta obchodníků si stěžuje na to, že si zákazníci nechávají v kamenných obchodech poradit ohledně některého výrobku a pak si jej koupí po internetu v jiném, levnějším obchodě. Někteří dokonce prohlašují, že by měli vybírat vstupné. Není to samozřejmě reálné a jen by to urychlilo úpadek dotyčných obchodů, ale jasně to poukazuje na to, jak jsou tito obchodníci zoufalí. Obchodníci musí elektronický obchod přijmout jako životní realitu. Je proto vhodné, aby celá řada obchodů zavedla prodejní metody, jež by využívaly celou škálu různých prodejních kanálů, a to jak kanálů elektronických, tak i tradičních. Služby jsou jednou z hlavních komparativních výhod kamenných obchodů. V případě elektroniky je pro zákazníky často důležité nechat si dobře poradit. Internet vůči zákazníkům není vždy vstřícný. Není jisté, kterým webovým stránkám lze důvěřovat. Vhodným postupem by bylo propojit internetový obchod s kamennými obchody, aby si tak zákazník mohl po internetu nechat v nejbližší pobočce poradit od skutečných prodejců. Další formou podpory kamenných obchodů je zajistit, aby si z nich zákazník odnesl „zážitek“. Je nezbytné poskytnout mu něco navíc. Knihkupectví mohou pozvat spisovatele k autorskému čtení, prodejny hudebnin mohou pořádat představení s živou hudbou, obchody s oblečením módní přehlídky atd. Zásadní PE516.620v04-00
CS
12/21
RR\1009886CS.doc
význam pro to, aby kamenné obchody obstály, mají služby a podpora zážitků. Smlouvy o franšízingu jsou čím dál přísnější. Je politováníhodné, že Komise ve svém sdělení neuvedla v souvislosti s tímto vývojem žádná doporučení, přestože v důsledku něj dochází k podkopání celé koncepce franšízingu, který v důsledku tohoto vývoje ztrácí na přitažlivosti, ačkoli by mohl pomoci omezit dopady hospodářské krize. Udržitelnost Vzhledem k omezenému rozsahu této zprávy nebylo možné podrobně prozkoumat úlohu obchodu v sociální politice a politice v oblasti životního prostředí. Avšak pokud jde o problematiku udržitelnosti, představuje obchod kapitál. Obchody mohou mít vliv na to, jaké druhy výrobků spotřebitelé nakupují, a podpořit tak spravedlivý obchod. Mohou prosazovat obaly šetrné k životnímu prostředí, což může pomoci snížit objem odpadu. Rovněž mohou mít vliv na návyky spotřebitelů týkající se spotřeby potravin: nákup pouze potřebného množství a prevence plýtvání potravinami, častější nákup biopotravin atd. Totéž platí i pro sociální politiku. K porušování právních předpisů v sociální oblasti a oblasti přistěhovalectví bohužel dochází i v maloobchodě. Rovněž jsou do zaměstnání obvykle přijímáni mladí lidé za nízké platy, a jakmile získají zkušenosti a větší plat, nahradí je zase mladí lidé. Do zaměstnanců je důležité investovat zejména tehdy, jsou-li pro další fungování obchodů významnější služby a „zážitky“. Obchod je skvělým odvětvím, které může mladým lidem nabídnout příležitost k získání zkušeností, aby však poskytoval správnou kvalitu, měl by se zakládat na pracovnících, kteří již zkušenosti mají. Prosazování pracovněprávních předpisů by mělo být prioritou členských států. V této souvislosti je třeba podporovat úzkou spolupráci maloobchodu a donucovacích orgánů, aby se okamžitě a účinně řešily jakékoli případy porušování předpisů. Nekalé obchodní praktiky Zemědělci a drobní výrobci mají často pocit, že neexistuje žádná smluvní svoboda, neboť své výrobky mohou prodávat pouze omezenému počtu supermarketů. Situace je však ve skutečnosti složitější. Ne všichni výrobci jsou malé společnosti. Je například nechvalně známo, že produkci cukru ovládá omezený počet společností, jejichž pozice je tak silná, že ji lze v některých členských státech považovat téměř za monopolní. Supermarkety navíc často nejednají přímo s výrobci, ale s distributory, jimiž mohou být velké nadnárodní společnosti. Jejich ziskové rozpětí je často mnohem větší než marže supermarketů. Až budeme zvažovat další kroky, nesmíme zapomínat na složitou situaci v potravinovém řetězci. Řada supermarketů chápe zelenou knihu jako první krok k přijetí právních předpisů EU v této oblasti. Může být sice užitečné vyjasnit některé koncepce v evropských právních předpisech nebo pokynech, jako například „ekonomickou závislost“, zpravodaj však není přesvědčen o účinnosti čistě legislativního přístupu. Pro menší výrobce bude často obtížné účastnit se řádných soudních sporů vedených proti supermarketům (či distributorům). Příliš často se obávají odvetných opatření. Mohou sice odhalit některé nekalé obchodní praktiky, ovšem za cenu ztráty obchodního vztahu s dotyčným supermarketem nebo distributorem. Zpravodaj proto zvolil opatrný přístup. Může být sice užitečné usilovat na úrovni EU o dosažení dohody o zákazu ztrátového prodeje v odvětví potravinářství, obecně je však RR\1009886CS.doc
13/21
PE516.620v04-00
CS
nejlepší nespoléhat se příliš na legislativní řešení. Proto je třeba uvítat dobrovolné iniciativy, které v některých členských státech již existují a v současnosti jsou Fórem na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce připravovány i na úrovni EU. Mohou být základem pro společné přijetí odpovědnosti. Někteří výrobci si však stěžují, že nebude-li právo řádně vymáháno, tyto dobrovolné iniciativy situaci nezmění. Abychom tento tlak udrželi, je důležité vytvořit úřad nezávislého ochránce veřejných práv nebo rozhodce, jež by mohly přijímat rozhodnutí z úřední moci. Supermarkety se staví proti mechanismům pro podávání anonymních stížností. Tvrdí, že nejsou schopny se vůči takovým stížnostem náležitě bránit a mohou se stát obětí pomluvy. V zájmu nalezení řešení, jež by respektovalo zájmy výrobců i supermarketů, upřednostňuje zpravodaj systém, který by sdružením podniků umožnil upozornit veřejného ochránce práv nebo rozhodce na některé praktiky, aniž by porušila důvěrnost svých zdrojů informací. Společně s možností veřejného ochránce práv nebo orgánu rozhodování přijímat rozhodnutí z úřední moci může být tato varianta spravedlivým řešením. Zpravodaj je sice pro dobrovolný mechanismus, ten může být však účinný pouze tehdy, zapojí-li se do něj všechny dotyčné strany. K takové iniciativě se musí přihlásit jak supermarkety, tak i výrobci a obchodníci. V současnosti tak výrobci ještě neučinili. Pokud jde o obchodníky, není jisté, kolik jich takový krok podnikne. Přihlásí-li se však k této iniciativě ve značné míře pouze supermarkety, nebude fungovat. Zadruhé, dobrovolná iniciativa nepředpokládá, že bude vytvořen úřad nezávislého ochránce práv nebo rozhodce. Spoléhá se naopak na řídicí skupinu složenou ze zástupců každé zájmové skupiny. Zpravodaj tento přístup neodmítá, klade si však otázku, zda bude v praxi stejně proveditelný jako varianta předpokládající činnost nezávislého veřejného ochránce práv nebo rozhodce. A na závěr, dobrovolná iniciativa se v plné míře spoléhá na veřejné poukazování a zostuzování, jakož i na poukazování a získávání proslulosti. Nepředpokládají se žádné jiné sankce. A právě chybějící sankce odrazují výrobce od účasti v této iniciativě. Má-li být tedy tato iniciativa úspěšná, je na čase zvážit, zda stanovit další sankce, např. pokuty a náhradu za škody v případě, že budou porušeny zásady osvědčené praxe. Dopady z právního hlediska Své stanovisko k této věci sdělily zpravodaji tyto organizace: Albert Heijn Carrefour Copa-Cogeca Detailhandel NL EDEKA ESBA Eurocommerce Eurocoop Sdružení evropských knihkupců ERRT IKEA Jumbo Svensk Handel Tesco Tradecraft Vakcentrum NL UGAL
PE516.620v04-00
CS
14/21
RR\1009886CS.doc
RR\1009886CS.doc
15/21
PE516.620v04-00
CS
17. 10. 2013 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k evropskému akčnímu plánu pro obchod ku prospěchu všech aktérů (2013/2093(INI)) Navrhovatel: David Casa
NÁVRHY Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy: 1. bere na vědomí význam odvětví maloobchodu, které představuje takřka 15 % všech kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních míst v EU, a především jeho význam pro mladé lidi; oceňuje přístup Komise, který vychází z přesvědčení, že podpora mobility by mohla přispět k růstu odvětví, avšak zdůrazňuje, že přesouvání pracovních míst do zahraničí nelze považovat za východisko z krize; konstatuje rovněž, že je v tomto odvětví činných 29 % všech podniků v EU, mezi nimiž mají velmi vysoký podíl MSP; domnívá se proto, že tradiční řemesla v posledních letech utrpěla a že pro posílení a podporu tvorby kvalitních pracovních míst v tomto odvětví je zapotřebí opatření praktičtější povahy; 2. poukazuje na skuteènost, že maloobchodníci nabízejí rùznorodé a moderní zpùsoby nákupu a prodeje zboží a služeb, které pøispívají k možnosti volby pro spotøebitele a pružným pracovním pøíležitostem, zejména pro mladé lidi a dlouhodobì nezamìstnané; 3. zdùrazòuje, že je zapotøebí jednotný a soudržný plán èinností, jenž bude úèinným zpùsobem koordinovat rùzné oblasti politik, má-li se v souladu s cíli strategie Evropa 2020 stejnou mìrou zvýšit výkonnost maloobchodního odvìtví v oblasti hospodáøské, sociální a životního prostøedí a pøitom zamìøit pozornost na zachování a vytváøení kvalitních a udržitelných pracovních míst; 4. domnívá se, že v dùsledku hospodáøské recese došlo k výraznému úbytku pracovních pøíležitostí v odvìtví, a to i u velkých maloobchodníkù, což vedlo více než kdy døíve k nucenému krácení pracovní doby zamìstnancù; všímá si skuteènosti, že nìkteré nadnárodní podniky využily krize jako záminky ke snížení poètu zamìstnancù, zvýšení PE516.620v04-00
CS
16/21
RR\1009886CS.doc
pracovní zátìže, k využití systémù mzdových dotací a ke zkrácení pracovní doby, aèkoliv si zachovaly kladné hodnoty ziskovosti; 5. zdùrazòuje, že je dùležité zabývat se nesouladem mezi nabídkou dovedností pracovní síly a požadavky maloobchodního odvìtví se zvláštním dùrazem na státy s vysokou mírou nezamìstnanosti mládeže a dùkladnì pøi tom zvážit zlepšení pracovních podmínek, a upøednostnit tak vytváøení pracovních míst zejména pro mladé lidi, dlouhodobì nezamìstnané, starší pracovníky a osoby se zdravotním postižením a rovnìž uvážit nutnost èasto aktualizovat dovednosti s cílem umožnit zamìstnancùm pøijmout nové úkoly, vyplývající z inovací a zároveò lépe reagovat na potøeby pracovního trhu, jakož jim i umožnit vykonávat tradièní øemesla vyznaèující se nedostatkem odborníkù; rovnìž zdùrazòuje, že zamìstnavatelé by mìli mít proaktivní pøístup pøi pravidelné pøípravì zamìstnancù na zmìny a inovace v jejich odvìtví; 6. má-li být boj proti problému, který pøedstavuje nesoulad mezi dovednostmi a požadavky maloobchodního odvìtví, úèinný, je nutné stanovit jednoznaèné požadavky tohoto odvìtví, pokud jde o kvalitu a kvantitu, a zapojit aktivnì všechny zúèastnìné strany, vèetnì sociálních partnerù a podnikatelského odvìtví; 7. domnívá se, že mzdy v maloobchodì jsou obecnì nižší než prùmìrné mzdy v jiných odvìtvích a že tato skuteènost zpùsobuje nedostatek kvalifikovaných sil, nebo nízké mzdy odrazují pracovníky s vysokou kvalifikací od setrvání v odvìtví a zpùsobují, že je považováno za odvìtví, v nìmž nelze budovat kariéru; doporuèuje proto èlenským státùm a podnikùm, aby pøijaly mzdové sazby pro toto odvìtví, které zamìstnancùm zajistí dùstojné životní podmínky, což by vždy mìlo pøípadnì probíhat po dohodì se sociálními partnery; 8. vyjadøuje politování nad skuteèností, že odvìtví zamìstnává velký podíl mladých zamìstnancù, což je spojeno se znaènou fluktuací, pøièemž obecnou tendencí je pøijímat mladé lidi s nízkými náklady a na pružné pracovní smlouvy a následnì je nahradit, jakmile dosáhnou o nìco vyššího vìku, a rovnìž nahrazovat zamìstnance, kteøí mají trvalejší smlouvy spojené s vyššími náklady; vyzývá èlenské státy, aby pøijaly plány obsahující pobídky ke vzdìlávání a k rekvalifikaci starších pracovníkù; domnívá se, že je naléhavì nutné podpoøit toto odvìtví, aby bylo zajištìno vytvoøení dlouhodobých a dùstojných pracovních míst; 9. zdùrazòuje potøebu vìtšího využívání stávajících a plánovaných nástrojù na úrovni EU na podporu strukturovaných partnerství mezi poskytovateli dovedností a podniky, vèetnì aliancí pro dovednosti v rámci odvìtví a v rámci programu Erasmus pro všechny a iniciativy Evropská záruka pro mladé lidi; vybízí k vytváøení partnerství mezi školami a podniky, napø. systémù duální odborné pøípravy pro uènì podporovaných Evropskou aliancí pro uèòovskou pøípravu; 10. domnívá se, že toto odvětví se vyznačuje značnou flexibilitou, přičemž jsou využíváni pracovníci se smlouvami na dobu určitou a dočasní agenturní pracovníci; domnívá se rovněž, že v tomto odvětví je tendence vyžadovat od pracovníků práci během svátků a v neděli a rovněž práci v nočních a ve večerních hodinách, což by mohlo mít negativní dopad na zdraví pracovníků a rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem; poukazuje na význam podporování zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým RR\1009886CS.doc
17/21
PE516.620v04-00
CS
životem, a proto vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své politiky související s prácí během svátků a v neděli v maloobchodním odvětví, aby byla podpořena zdravá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem pro pracovníky, aniž by to mělo nepříznivý vliv na MSP v tomto odvětví; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zvážili přijetí politiky, které by práci v neděli pojímaly vždy jako dobrovolnou, přiměřeně placenou, vyváženou náhradním volnem, přičemž výjimky musí být dostatečně odůvodněné; 11. vyzývá sociální partnery, aby jako vzor použili řadu dohod uzavřených v jednotlivých společnostech, jež podporují systém, kdy zaměstnanci sami spravují své pracovní rozvrhy a mohou si týden dopředu naplánovat přesčas či dodatečné pracovní hodiny místo toho, aby byli s krátkým časovým předstihem vyzýváni k odvedení takové práce, a z osobních důvodů si mohou zvolit práci v jiné prodejně než v prodejně, kde běžně pracují; 12. vyzývá k vyšší podpoře a povzbuzování inovativních MSP a družstev, zejména inovativních MSP a těch, které přispívají k sociálnímu hospodářství, které se zaměřují na nové potřeby trhu a jsou zapojeny do činností, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou sociálně odpovědné, s cílem zvýšit konkurenceschopnost maloobchodního odvětví EU, snížit ceny účtované spotřebitelům, zvýšit kvalitu služeb a vytvářet nové pracovní příležitosti; 13. bere na vìdomí nové tendence, které zvyšují úèinnost poskytování služeb v oblasti maloobchodu, a vybízí k podpoøe tohoto vývoje, a to i v rámci jednotného digitálního trhu, zejména jeho pøeshranièního rozvoje; vyzývá k další podpoøe menších maloobchodních prodejcù, jelikož jsou obecnì ménì schopni držet krok s mìnícími se technologiemi; 14. poukazuje na skutečnost, že velcí maloobchodníci získali na úkor malých podniků a mikropodniků většinu výhod, a to díky své schopnosti využívat úspory z rozsahu, zvyšovat produktivitu a nabízet nižší ceny; poznamenává, že tato skutečnost vzbuzuje znepokojení, pokud jde o sociální a místní soudržnost, neboť z center měst, menších sídel a venkovských oblastí mizí malé obchody, které jsou nahrazovány nákupními středisky mimo města, v důsledku čehož mají zejména starší a postižené osoby problémy se zajišťováním základních životních potřeb; poznamenává, že tato situace vedla ke zrušení mnoha pracovních míst v drobných maloobchodech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly finanční prostředky a pobídky na podporu malých a středních podniků v tomto odvětví a aby přijaly přísné právní předpisy upravující otvírací dobu s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž; 15. konstatuje, že významný problém v odvìtví maloobchodu pøedstavuje nehlášená práce, která s sebou nese vysoká sociální rizika a nízký pøíjem pracovníkù, již nemají nárok na zdravotní pojištìní a sociální dávky, má negativní dopad na hospodáøství èlenských státù a finanèní životaschopnost evropského sociální modelu a narušuje financování a poskytování sociální sociálních dávek a veøejných služeb; se znepokojením poznamenává, že úøady práce v øadì èlenských státù se potýkají s nedostatkem zamìstnancù; vyzývá k øádnému provedení stávajících sociálnìprávních a pracovnìprávních pøedpisù a pøípadnì k uskuteèòování èetnìjších inspekcí práce; vítá iniciativu Komise zapojit se do dialogu se zúèastnìnými stranami v odvìtví maloobchodu, bojovat proti nehlášené práci v rámci Evropské platformy, posoudit dopad neformální PE516.620v04-00
CS
18/21
RR\1009886CS.doc
ekonomiky na pracovní podmínky a urèit pøístup EU, jak proti ní bojovat; domnívá se, že by bylo žádoucí, aby organizace zamìstnavatelù vylouèily zamìstnavatele, kteøí využívají nehlášené zamìstnance; 16. vítá skutečnost, že Komise ve svém sdělení vyzývá k zajištění bezpečnosti při práci prostřednictvím rozvoje inteligentních skladů, které sníží riziko nehody vyplývající z přemísťování těžkých nákladů v jednom z nejnebezpečnějších odvětví, zejména v souvislosti se stresem při práci a poruchami pohybového ústrojí v důsledku vadného držení těla; v souvislosti s posledním z uvedených aspektů vyzývá Komisi, aby zareagovala tím způsobem, že se znovu začne zabývat návrhem směrnice, který byl před časem odložen; 17. ačkoliv považuje franšízu za užitečný nástroj pro dosažení růstu v odvětví a vytváření pracovních míst, vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých případech se podnikové smlouvy platné ve společnosti poskytující franšízu nevztahují na zaměstnance společnosti nabývající franšízu; 18. domnívá se, že sociální dialog v maloobchodním odvìtví dosahuje uspokojivé úrovnì, a vítá proto rozhodnutí Komise zøídit stálou Pracovní skupinu pro konkurenceschopnost obchodu, jejímiž èleny budou èlenské státy a zúèastnìné strany; 19. vyjadřuje politování nad tím, že ve sdělení Komise chybí jakýkoli odkaz na fenomény sociálního dumpingu, které v odvětví existují a vedou některé nadnárodní společnosti k tomu, že investují v zemích, které brání výkonu svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání; 20. domnívá se, že právní předpisy pro maloobchodní trh by měly být důsledněji založeny na průkazných faktech, zejména pokud jde o nutnost adekvátního posouzení a pochopení dopadu právních předpisů na malé podniky; 21. vyzývá k tomu, aby byla pøijata opatøení na úrovni EU i jednotlivých státù k odstranìní zbyteèných regulativních omezení a administrativních pøekážek, jež mohou omezovat rùst, inovace a vytváøení pracovních míst v tìchto odvìtvích; 22. zdùrazòuje, že 8,7 % evropského obyvatelstva nemìlo v roce 2010 pøístup k potravinám v pøimìøeném množství a v pøimìøené kvalitì; zdùrazòuje, jak dùležitá je politika EU na podporu dostupnosti maloobchodních prodejen potravin pøedevším ve znevýhodnìných oblastech, jež zajišují kvalitní potraviny za pøijatelnou cenu, a rovnìž politika na podporu dùstojných pracovních podmínek; 23. zdùrazòuje význam, který mají drobní a støední maloobchodníci pro oživení, rùznorodost a živost center mìst a vesnic, pro zajištìní prodejních míst, jež jsou v dosahu napø. starších osob, a pro zamìstnanost ve venkovských oblastech.
RR\1009886CS.doc
19/21
PE516.620v04-00
CS
VÝSLEDEK KONEÈNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU Datum přijetí
17.10.2013
Výsledek konečného hlasování
+: –: 0:
Členové přítomní při konečném hlasování
Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Phil Bennion, Vilija Blinkevičiūt÷, Philippe Boulland, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Emer Costello, Frédéric Daerden, Richard Falbr, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Patrick Le Hyaric, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Csaba İry, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Nicole Sinclaire, Jutta Steinruck, Andrea Zanoni, Inês Cristina Zuber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování
Georges Bach, Sergio Gutiérrez Prieto, Anthea McIntyre, Csaba Sógor, Tatjana Ždanoka
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování
Eric Andrieu, Pilar Ayuso, Eduard-Raul Hellvig, Roberta Metsola
PE516.620v04-00
CS
34 2 0
20/21
RR\1009886CS.doc
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU Datum přijetí
5.11.2013
Výsledek konečného hlasování
+: –: 0:
Členové přítomní při konečném hlasování
Preslav Borissov, Jorgo Chatzimarkakis, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Thomas Händel, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Phil Prendergast, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Emilie Turunen, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování
Raffaele Baldassarre, Regina Bastos, Jürgen Creutzmann, María Irigoyen Pérez, Constance Le Grip, Emma McClarkin, Claudio Morganti, Kerstin Westphal
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování
Roberta Angelilli, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, MarieThérèse Sanchez-Schmid
RR\1009886CS.doc
24 0 11
21/21
PE516.620v04-00
CS
