EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
2013/2065(INI) 17. 6. 2013
NÁVRH ZPRÁVY o ženách se zdravotním postižením (2013/2065(INI)) Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Zpravodajka: Angelika Werthmann
PR\940318CS.doc
CS
PE514.581v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................................3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ...........................................................................................9
PE514.581v01-00
CS
2/10
PR\940318CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o ženách se zdravotním postižením (2013/2065(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv Evropské unie, – s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UN CRPD) a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011, v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím1, – s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství2, – s ohledem na články 10, 19 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání3, – s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 20094, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636) a na dokumenty v přiloženém pracovním dokumentu Komise nazvaném „Úvodní plán provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 – seznam opatření 2010-2015“ (SEC(2010)1323 a SEC(2010)1324), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), – s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. prosince 2012 o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru předložený Komisí (COM(2012)0721), – s ohledem na doporučení Rady 98/376/ES ze dne 4. června 1998 o parkovací kartě pro
1
Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. 3 Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. 4 Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68. 2
PR\940318CS.doc
3/10
PE514.581v01-00
CS
osoby se zdravotním postižením1, – s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 nazvané „Podpora začlenění na trh práce – zotavení z krize a příprava na polisabonské období po roce 2010“, – s ohledem na návrh usnesení Rady ze dne 2. června 2010 o novém evropském rámci pro oblast zdravotního postižení (10173/10) a na usnesení Rady o situaci zdravotně postižených osob v Evropské unii (2008/C 75/01), – s ohledem na zprávu Komise o fungování a výsledcích nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (COM(2011)0166), – s ohledem na rozhodnutí Evropského soudního dvora (Věc C-13/05 týkající se směrnice 2000/78/ES – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Pojem „zdravotní postižení“)2, – s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakové řeči pro neslyšící osoby3, – s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 1989 o ženách a zdravotním postižení4, – s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 1992 o právech mentálně postižených osob5, – s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 1995 o právech zdravotně postižených osob6, – s ohledem na své usnesení ze dne 9. května 1996 o právech osob postižených autismem7, – s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 1996 o parkovací kartě pro zdravotně postižené osoby – právech osob se zdravotním postižením8, – s ohledem na své usnesení ze dne 11. dubna 1997 o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením9, – s ohledem na svoje usnesení ze dne 3. září 2003 ke sdělení Komise nazvanému „Na cestě k právně závaznému nástroji OSN na podporu a ochranu práv a důstojnosti zdravotně postižených osob“ (COM(2003)0016)10, – s ohledem na svoje usnesení ze dne 24. dubna 2009 o uzavření Úmluvy Organizace
1
Úř. věst. L 167, 12.6.1998, s. 25. Úř. věst. C 224, 16.9.2006, s. 9. 3 Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236. 4 Úř. věst. C 158, 26.6.1989, s. 383. 5 Úř. věst. C 284, 2.11.1992, s 49. 6 Úř. věst. C 17, 22.1.1996, s. 196. 7 Úř. věst. C 152, 27.5.1996, s. 87. 8 Úř. věst. C 20, 20.1.1997, s. 386. 9 Úř. věst. C 132, 28.4.1997, s. 313. 10 Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 231. 2
PE514.581v01-00
CS
4/10
PR\940318CS.doc
spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a jejího opčního protokolu1, – s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010– 20202, – s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU3, A. vzhledem k tomu, že 80 milionů osob se zdravotním postižením žijících v Evropské unii nutně potřebuje prostředí bez bariér a bez předsudků; B. vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet seniorů, což znamená, že dojde k proporčnímu nárůstu osob se zdravotním postižením; C. vzhledem k tomu, že jedna ze zakládajících zásad Evropské unie je plné začlenění všech jejích občanů, což znamená, že všem osobám se zdravotním postižením včetně žen musí být poskytnuty spravedlivé a rovné možnosti účasti na společenském a hospodářském životě společenství; D. vzhledem k tomu, že diskriminace může vést k sociální izolaci a separaci; E. vzhledem k tomu, že základem jakéhokoliv sdružení demokratických států je: zprostředkování účasti všech občanů, ať mužů nebo žen, v demokratických procesech (zejména volbách); vytvoření infrastruktury pro tuto účast, pokud neexistuje; a tím podpora začlenění žen se zdravotním postižením; F. vzhledem k tomu, že je třeba zajistit rovný přístup žen se zdravotním postižením ke kvalitním zdravotnickým službám prostřednictvím zlepšení odborné přípravy a celoživotního vzdělávání zdravotnického personálu s ohledem na zvláštní požadavky těchto žen; G. vzhledem k tomu, že přítomnost otázek partnerství, sexuality a mateřství z pohledu žen se zdravotním postižením ve veřejné sféře přispívá ke snahám bojovat s předsudky a mylnými informacemi; vzhledem k tomu, že této přítomnosti lze dosáhnout rozličnými způsoby, zejména využitím uměleckých a kulturních prostředků a médií; H. vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou obzvlášť zranitelné z hlediska sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že je třeba učinit zvláštní opatření pro boj s tímto neomluvitelným jevem; I. vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou vystaveny genderovým stereotypům, jimž je třeba zamezit; J. vzhledem k tomu, že je odpovědností orgánů veřejné moci poskytnout ženám se zdravotním postižením prostředí upravené takovým způsobem, aby mohly plně požívat svých práv, 1
Přijaté texty, P6_TA(2009)0334. Přijaté texty, P7_TA(2011)0453. 3 Přijaté texty, P7_TA(2011)0081. 2
PR\940318CS.doc
5/10
PE514.581v01-00
CS
vykonávat svoje povinnosti a rozhodovat se samostatně, stejně jako osoby, které nejsou postiženy; K. vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením mohou požívat stejných práv pouze v případě, že je nastolena rovnoprávnost mužů a žen a státní správa je ženám se zdravotním postižením dostupná stejně jako lidem bez postižení; L. vzhledem k tomu, že společenství lidí trpících jedním nebo více postiženími je velmi různorodé a je třeba k němu takto přistupovat; M. vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením musí mít plný přístup ke vzdělání a pracovním trhům, tak aby se mohly aktivně účastnit společenského a hospodářského života společenství v souladu se svými schopnostmi a nadáním, které je třeba podporovat, zejména v oblasti vzdělávání a pracovního trhu; N. vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením byly výrazně ohroženy chudobou již před krizí, a vzhledem k tomu, že jejich začlenění do společnosti a zejména na pracovní trh by mělo být prioritou veřejné politiky; 1. požaduje, aby byly stanoveny cíle pro začlenění všech občanů EU nezávisle na jakémkoliv tělesném postižení; 2. naléhavě vyzývá ty členské státy, které ještě neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol, aby tak učinily a tím umožnily její plné provádění; 3. připomíná, že začlenění a účast žen se zdravotním postižením jsou možné pouze v případě, že je jim umožněn pohyb ve společnosti bez bariér, a žádá vyvinutí snah v tomto směru; 4. trvá na tom, že podmínkou začlenění je narušení stereotypů pozitivními představami a kulturním vyjádřením, zejména zobrazením zdravotního postižení ve veřejné sféře, neboť přesně tato oblast je nedostatečně rozvinutá; 5. navrhuje, aby byla v oblasti bydlení přijata architektonická a jiná opatření s cílem urychlit pozitivní přesun od „designu pro zvláštní potřeby“ k „ucelenému a začleňujícímu designu pro všechny občany“; 6. poukazuje na to, že je rovněž třeba zajistit přístup k internetu (např. zlepšením čitelnosti všech veřejných internetových stránek pro osoby se zrakovým postižením), a vyjadřuje znepokojení nad tím, že zatím není zajištěn přístup všech občanů k veřejným orgánům; v souvislosti s tím vítá návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru předložený Komisí; 7. zdůrazňuje, že účast na demokratických procesech patří k základním a občanským právům žen se zdravotním postižením a musí jim být zprostředkována; vyzývá proto členské státy a všechny příslušné orgány veřejné moci, aby těmto ženám zajistily vhodně přizpůsobené prostředí;
PE514.581v01-00
CS
6/10
PR\940318CS.doc
8. domnívá se, že ženy se zdravotním postižením mají právo v co nejvyšší míře rozhodovat o svém vlastním životě, a podtrhuje skutečnost, že toto právo by rovněž mělo být prosazováno ve specializovaných institucích; zdůrazňuje, že osobní asistence může být prostředkem k soběstačnému žití, a proto by měla být podporována; 9. konstatuje, že v oblasti zdravotnictví existuje potřeba zvláštní odborné přípravy, která by se zaměřovala na duševní onemocnění a postižení; 10. podotýká, že různé fáze života ženy, např. těhotenství, s sebou nesou zvláštní výzvy, jimž je třeba čelit, a že ženy se zdravotním postižením by v této situaci měly mít možnost využívat stejných práv a příležitostí jako ženy bez postižení; 11. zdůrazňuje, že ženy se zdravotním postižením musí mít možnost stejně svobodného sexuálního života jako lidé bez postižení, a zastává názor, že ženy se zdravotním postižením musí mít možnost žít stejně jako ženy bez postižení a stejně jako ony si splnit přání mít děti; 12. považuje za zásadní, aby měly ženy se zdravotním postižením úplný přístup ke zdravotnické péči odpovídající jejich specifickým potřebám, včetně gynekologické péče, služeb plánování rodiny a přizpůsobené podpory během těhotenství; 13. poukazuje na důležitost vymýcení předsudků a usnadnění společenského přijetí; 14. vyzdvihuje nutnost chránit ženy se zdravotním postižením žijící v pečovatelských domech a psychiatrických léčebnách před sexuálním napadením a dalšími formami fyzického zneužívání a se znepokojením poukazuje na nedostatek údajů o tomto alarmujícím jevu; vyzývá proto členské státy k tomu, aby zjistily, jak rozšířený tento problém je, shromáždily příslušné údaje a přijaly vhodná opatření k jeho řešení; 15. v souvislosti s tím navrhuje zavedení soudních řízení uzpůsobených pro potřeby žen se zdravotním postižením, včetně poskytnutí pomoci od nevládních organizací; podtrhuje, že přístup žen se zdravotním postižením k obraně soudní cestou nesmí být nijak omezen; 16. zdůrazňuje, že jakýkoliv souhlas se sterilizací, jejž učiní žena se zdravotním postižením, musí být prozkoumán nezávislou třetí stranou, která má mít za úkol ověřit, zda bylo tohoto rozhodnutí dosaženo spravedlivě a – v případě nepřítomnosti závažného onemocnění – bez donucení; 17. vyzývá členské státy k tomu, aby ženám se zdravotním postižením usnadnily přístup ke vzdělání a k pracovnímu trhu, a poukazuje na to, že jejich specifický talent, úhel pohledu a zkušenost mohou výrazně obohatit pracovní prostředí; 18. podotýká, že ženy se zdravotním postižením by měly mít možnost využívat mobility v rámci EU; 19. naléhavě vyzývá členské státy k tomu, aby přijaly vhodná opatření s cílem ochránit ženy se zdravotním postižením před chudobou a aby zajistily, že tyto ženy budou mít přístup k sociálním a zdravotnickým službám;
PR\940318CS.doc
7/10
PE514.581v01-00
CS
20. žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily rozsáhlé kampaně, které zvýší povědomí o ženách se zdravotním postižením a více je zviditelní, a zdůrazňuje cennou roli, již v tomto ohledu hrají hromadné sdělovací prostředky a internet; 21. naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 v polovině jejího období a při vypracovávání s tím souvisejícího seznamu opatření na období 2015–2020 zaujala přístup, který bere větší ohled na rovnost mužů a žen; 22. vybízí členské státy k tomu, aby se zasazovaly o dobrovolné iniciativy podporující rozmanitost; 23. zdůrazňuje, že rozmanitost společnost obohacuje; 24. podotýká, že lidská důstojnost je nedotknutelná; 25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
PE514.581v01-00
CS
8/10
PR\940318CS.doc
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Ženy se zdravotním postižením nejsou pouze osoby, které nejsou schopny určitých činností – v první řadě se jedná o ženy, o lidské bytosti. Když o nich hovoříme, musíme si uvědomovat, že mluvíme o občankách, které nelze definovat prostřednictvím jejich postižení, a že ani ony samy si to nepřejí. Každý den se setkávají se stejnými výzvami a příležitostmi jako jiné ženy; jsou kamarádkami, dcerami, matkami, manželkami a zaměstnankyněmi. Tak jako každá jiná žena hrají v životě mnoho různých rolí. Mají talent na rozličné věci, kvalifikaci a schopnost obohatit naši společnost, která s větší rozmanitostí získává větší hloubku. Tento kladný přínos je třeba mít na paměti, je třeba ho oceňovat a podporovat a zajistit, aby byl životním plánům žen se zdravotním postižením dán stejný prostor jako plánům ostatních žen a aby měly ženy se zdravotním postižením stejnou příležitost je naplnit. Ženy se zdravotním postižením by měly mít stejně jako ostatní ženy zaručené právo na život charakterizovaný jejich osobními rozhodnutími a představami. Pro usnadnění výše zmíněného je třeba odstranit společenské bariéry a vytvořit kladné povědomí o rozmanitosti. Ženy se zdravotním postižením se mohou účastnit společenského života na osobní i obecné úrovni, čemuž napomáhají různá (doplňková) opatření: architekturní, obsahová a elektronická přístupnost, rovný přístup ke vzdělání a pracovnímu prostředí, nediskriminační postoj k ženské sexualitě a mateřství. V životě ženy jsou zvlášť důležité tyto změny a výzvy: dětství, dospívání, uvědomění si vlastní sexuality, mateřství, menopauza a stáří. V tomto kontextu by měla být věnována významná pozornost dětství a dospívání žen se zdravotním postižením, neboť v těchto obdobích je možné položit dobré základy mnoha pozitivních aspektů vývoje v dospělosti. Je třeba jednoznačně podporovat a usnadňovat společné vzdělávání, které omezuje společenské bariéry a zvyšuje sebevědomí těchto žen. Ve školách je nutné otevřít téma násilí a vyloučení v oblasti jazyka a médií, tak aby si děti a mladí dospělí osvojili spravedlivý jazyk založený na rovnosti osob. Je prokázáno, že u žen se zdravotním postižením existuje vyšší riziko toho, že budou vystaveny násilí, než u ostatních žen; toto riziko se výrazně zvyšuje v patriarchálně založených společnostech. Násilí má různé formy: vynucené sexuální akty a znásilnění, násilné umístění do pečovatelských zařízení, věznění, zasahování do soukromých sfér života, nucená sterilizace, nucené používání antikoncepce, nucený potrat (což je pouze několik příkladů). Obecně by přizvání nevládních organizací a lidí se zdravotním postižením k vytváření nových norem mělo být standardním postupem, neboť je to jediná možnost, jak jednat „s“ lidmi se zdravotním postižením, a ne „o“ nich. Začlenění do společnosti znamená schopnost v ní svobodně žít a přispívat jí; v oblastech občanských a lidských práv je naprosto nutné udržovat a zajišťovat minimální standardy. Proto je zásadní pracovat s jednoznačnou a nediskriminační definicí postižení – velmi doporučujeme použití definice obsažené v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Je třeba poznamenat, že ženy se zdravotním postižením definuje mnoho různých faktorů a postižení je pouze jedním z nich; je třeba k nim přistupovat jako k rovnoprávným a plnoprávným občankám a osobám. V oblastech kultury a médií dochází k pravému opaku, PR\940318CS.doc
9/10
PE514.581v01-00
CS
vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou zřídkakdy zobrazovány a že jejich častější zastoupení v těchto oblastech by pomohlo odstranit psychologické bariéry a omezení. Pojímání postižení jako nedostatku není přesné, ale vede k myšlení podporujícímu vyloučení, čemuž by se mělo zabraňovat. Rozmanitost je základem jakékoliv moderní společnosti; jsme schopni jí dosáhnout a měli bychom o to usilovat. V roce 2002 provozovalo výdělečnou činnost 38 % lidí se zdravotním postižením mezi 16 a 34 lety věku (mezi lidmi bez postižení to bylo 64 %), dnes, v roce 2013, pro ženy se zdravotním postižením stále neexistuje dostatek příležitostí k zapojení do pracovního procesu. Je zásadní, aby každá žena se zdravotním postižením, která je schopna pracovat, měla možnost realizovat svůj plán a získat nezávislost prostřednictvím vlastní kariéry. Vlivem několikanásobné překrývající se diskriminace jsou ženy se zdravotním postižením často ve výrazně horší situaci než ženy bez zdravotního postižení. Tento druh nerovného zacházení musí být vymýcen, zejména prostřednictvím kombinované diskuze o tématu diskriminace. Rozprava o ženách se zdravotním postižením by neměla a nemůže být vedena bez toho, že bychom vzali v potaz otázku rovnosti žen a mužů a jejího zohledňování. Propojením výše zmíněných oblastí se sníží účinek několikanásobné diskriminace a zvýší se povědomí o tomto problému. Obecně bychom se na odstranění stereotypů a předsudků měli zaměřit zejména s cílem porozumět tomu, že rozvoj kultury bohaté na rozdíly a rozmanitost přináší značné společenské výhody. Potřeby a požadavky lidí se zdravotním postižením je třeba řešit zvlášť v kontextu podpory rozvojovým zemím, jelikož v této oblasti často nejsou dodržována ani základní lidská práva. 80 % lidí se zdravotním postižením žije v rozvojových zemích, což znamená, že je třeba jednat. Ženy se zdravotním postižením v rozvojových zemích čelí specifickým překážkám, jež často vedou ke strukturálnímu násilí. Na problém strukturálního násilí je třeba se zaměřit odděleně – jedná se o oblast, ve které má politika Evropské unie významný vliv: na evropské úrovni právní praxe nastavování standardů je možné se strukturálním násilím na ženách bojovat prostřednictvím „měkkých nástrojů“, např. školení, iniciativ, jejichž cílem je zvýšit povědomí o daném problému, a informačních kampaní, které mohou na obecné úrovni zamezit šíření předsudků a zvýšit pochopení pro osobní příběhy žen se zdravotním postižením. Je naprosto nutné začít s okamžitým prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, tak aby se zajištění práv osob se zdravotním postižením stalo realitou. Závěrem je třeba podtrhnout práci nevládních organizací zabývajících se otázkou žen se zdravotním postižením a jejich důležitost pro stát a občanskou společnost. Čelíme výzvě spočívající v aktivním začlenění žen se zdravotním postižením do společnosti a v usnadnění jejich zapojení za rovných podmínek. 15 % evropské populace tvoří lidé se zdravotním postižením; každý čtvrtý Evropan má člena rodiny se zdravotním postižením. Tyto údaje ukazují důležitost splnění našich vlastních vysokých očekávání a vytvoření prostředí, jež je stejně přátelské vůči všem občanům Evropské unie bez rozdílu.
PE514.581v01-00
CS
10/10
PR\940318CS.doc
