2034(INI))

P6_TA-PROV(2006)0388 Hospodářské a obchodní vztahy EU s Indií Usnesení Evropského parlamentu o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií (2006/2034(INI)) Evropský parlament, -

s ohledem na společný akční plán strategického partnerství Indie–EU ze dne 7. září 2005 a zejména část o rozvoji obchodu a investic,

-

s ohledem na závěry 9. zasedání kulatého stolu Indie–EU v Hajdarábádu ve dnech 18.–20. září 2005,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou1,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU–Indie: strategické partnerství2,

-

s ohledem na své stanovisko ze dne 1. prosince 2005 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví3,

-

s ohledem na rozhodnutí WTO o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) a veřejném zdraví přijaté dne 29. listopadu 2005,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie4,

-

s ohledem na dohodu mezi Indií a USA z roku 2004 nazvanou „Další krok ke strategickému partnerství“ a dohodu o civilním využití jaderné energie sjednanou během státní návštěvy prezidenta George W. Bushe v Indii dne 2. března 2006,

-

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dauhá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu5,

-

s ohledem na energetický summit EU–Indie, který se uskutečnil dne 6. dubna 2006 v Novém Dillí,

-

s ohledem na návštěvu Delegace Evropského parlamentu pro vztahy se zeměmi jižní Asie a Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) v dubnu 2006 v Novém Dillí a Pandžábu,

1

Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2005)0381. Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2005)0364. Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2005)0454. Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2006)0056. Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2006)0123.

2 3 4 5

A6-0256/2006 - Zpravodaj: Sajjad Karim

13/09/2006/ 1

-

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0256/2006),

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie představují největší demokracie světa a jejich ústavní oddanost pluralitnímu systému a právnímu státu podporuje pevnost obchodních a hospodářských vztahů, při poskytnutí právní jistoty investicím a přispění k regionální a globální stabilitě;

B.

vzhledem k tomu, že společný akční plán obsahuje celou řadu činností, jež mají být provedeny v rámci spolupráce a dialogu o obchodní a hospodářské politice, ale vzhledem k tomu, že nestanovuje priority a lhůty;

C.

vzhledem k tomu, že EU je pro Indii největším zdrojem přímých zahraničních investic, jejichž hodnota v roce 2004 dosáhla 1 100 milionů EUR, a vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice Indie do EU se zvýšily ze 140 milionů EUR v roce 2002 na 600 milionů EUR v roce 2003;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy EU se podílejí 22,4 % na indickém vývozu a 20,8 % na indickém dovozu, a vzhledem k tomu, že vzájemný obchod EU a Indie vzrostl v letech 1980 až 2004 ze 4 400 milionů EUR na 33 200 milionů EUR a o 16,9 % v letech 2003 až 2004;

E.

vzhledem k tomu, že mezi EU a Indií existuje velká nevyváženost v souvisejících úrovních obchodu; vzhledem k tomu, že podíl EU na obchodu Indie představuje 21 %, ale podíl Indie na obchodu EU není ani 1 %; vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Indie, ale Indie je až na 10. místě srovnatelného seznamu EU;

F.

vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí rostlo hospodářství Indie v průměru o 6 % ročně a vzhledem k tomu, že v příštím desetiletí by mohlo nadále růst o 7–8 %;

G.

vzhledem k tomu, že neefektivní finanční sektor je pro Indii překážkou udržení 8% míry hospodářského růstu;

H.

vzhledem k tomu, že v důsledku své rozlohy, počtu obyvatel a dynamického hospodářského růstu v posledních dvou desetiletích je Indie vyvíjející se regionální velmocí a jednou ze světových jaderných mocností, jež může ovlivnit chod celosvětového hospodářství a bezpečnosti, což propůjčuje Indii větší odpovědnost na mnohostranných fórech, jako jsou Organizace spojených národů, Světová obchodní organizace (WTO) nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a v rámci regionálních organizací v Asii, zejména SAARC a ASEAN;

I.

vzhledem k tomu, že indický rozmach přináší pozitivní možnosti, ale také vyvolává oprávněné obavy o některá odvětví průmyslu EU, což zesiluje požadavek na politické řízení a spolupráci při hospodářském a obchodním řízení jejího vývozu na úrovni EU;

J.

vzhledem k tomu, že pokud se udrží současná 2% míra růstu populace, v roce 2025 bude mít Indie 1,4 mld obyvatel a dožene Čínu jako zemi s nejvyšším počtem obyvatel na světě;

2\ 13/09/2006

Zpravodaj: Sajjad Karim - A6-0256/2006

K.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bude mít průměrný Západoevropan 45 let, zatímco průměrnému Indovi bude pouze 29; vzhledem k tomu, že v důsledku současných demografických trendů má potenciální růst EU do roku 2020 klesat; vzhledem k tomu, že klíčovou komparativní výhodou Indie je naopak velké množství mladých, školených, anglicky mluvících, levných pracovníků;

L.

vzhledem k tomu, že úspěšný výsledek rozvojové agendy z Dauhá (DDA) má zásadní význam jak pro EU, tak pro Indii, a vzhledem k tomu, že taková dohoda nevylučuje bilaterální dohody WTO+;

M.

vzhledem k tomu, že Indie je jedním z nejaktivnějších uživatelů antidumpingového nástroje, jako iniciátor i jako „obviněná strana“ takového řízení, se 412 zahájenými šetřeními v posledním desetiletí, následována USA s 358 a EU s 318;

N.

vzhledem k tomu, že Indie vytvořila systém zeměpisných označení teprve nedávno, ale již bylo zaregistrováno 27 indických zeměpisných označení a více než 40 žádostí čeká na vyřízení;

O.

vzhledem k tomu, že prosazení závazků vyplývajících z ochrany práv duševního vlastnictví v rámci WTO je důležité jak pro EU, tak pro Indii;

P.

vzhledem k tomu, že indickou diasporu tvoří přes 20 milionů osob, z nichž přibližně 3 miliony žijí v EU a jejich převody do Indie představují v průměru 6 mld USD ročně;

Q.

vzhledem k tomu, že napětí mezi Indií a Pákistánem, nyní vyzbrojenými jadernými zbraněmi, které trvá od roku 1947 a dovedlo svět na pokraj jaderné války, odrazuje investice a závazky směřující do obou zemí;

R.

vzhledem k tomu, že od roku 2000 vzrostla celosvětová poptávka po ropě o sedm milionů barelů denně, z čehož jeden milion barelů připadá na Indii, jejíž míra spotřeby ropy se rychle zvyšuje; vzhledem k tomu, že Indie je na čtvrtém místě na světě ve výrobě etanolu s roční produkcí 462 milionů galonů; vzhledem k tomu, že 70 % energie spotřebované v Indii je dováženo, vzhledem k tomu, že pokračování jejího hospodářského růstu bude záviset na zajištění nových zdrojů dodávek energie a vzhledem k tomu, že rostoucí celosvětová poptávka po ropě je potenciálním zdrojem hospodářské nestability a strategického a politického napětí;

S.

vzhledem k tomu, že Indie bude první zemí v jižní Asii, která si vybuduje strategické ropné rezervy;

T.

vzhledem k tomu, že 390 milionů Indů žije z méně než 1 USD denně, a vzhledem k tomu, že indický růst má nerovnoměrné dopady na jednotlivé části společnosti, protože se týká pouze nepatrné části obyvatelstva;

U.

vzhledem k tomu, že HDP Gudžarátu, indického nejrychleji rostoucího státu, se v období let 1993 až 2003 zdvojnásobil a produkt na hlavu vzrostl o 73 %; vzhledem k tomu, že naopak v Biháru, indickém nejchudším státě, vzrostl produkt na hlavu za stejné období pouze o 22 %;


13/09/2006/ 3

V.

vzhledem k tomu, že iniciativa zaručující zaměstnanost na venkově známá pod názvem Rural Employment Guarantee Scheme, která byla zahájena dne 2. února 2006 v okresu Anantapur (Ándhrapradéš), zabezpečí 100 dnů práce ročně, za minimální mzdu, na veřejných projektech pro jednoho člena rodiny s nízkým příjmem; a vzhledem k tomu, že tento program představuje nejambicióznější návrh řešení venkovské chudoby v Indii;

W.

vzhledem k tomu, že Indie nejvíce těží ze Všeobecného systému preferencí (GSP) a její vývozy s nulovou nebo se sníženou sazbou cla, oprávněné k přednostnímu přístupu na trh EU, dosáhly v roce 2005 hodnoty 7,7 mld EUR; vzhledem k tomu, že to znamená, že téměř polovina indického vývozu do EU, odhadovaného na něco přes 17 mld EUR, měla prospěch z GSP; vzhledem k tomu, že cla na indické oblečení byla v průměru snížena z 12 % na 9,5 %;

X.

vzhledem k tomu, že největší zisky ze zrušení kvót na textil a oděvy od 1. ledna 2005 měly Čína a Indie, protože jejich vývozy vzrostly v minulém roce o 42 % a 18 %, v tomto pořadí; vzhledem k tomu, že naopak většina zbývajících dodavatelů z rozvojových zemí neuspěla, ačkoli opětovné zavedení kvót na čínský vývoz ze strany EU v polovině roku 2005 mělo pozitivní dopad na jejich vývozy ve druhé polovině roku;

Y.

vzhledem k tomu, že Indie patří mezi země s nejvyšším výskytem dětské práce na světě;

Z.

vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN z roku 2006 o globální epidemii AIDS, je v Indii nakaženo virem HIV nebo nemocí AIDS 5,7 milionu osob; vzhledem k tomu, že podle současných odhadů je v Indii nakaženo méně než 1 % dospělé populace, ale vzhledem k tomu, že Indie stále předčí Jižní Afriku v počtu osob nakažených HIV/AIDS, což zdůrazňuje dopad, jež má tato nemoc na jihoasijský subkontinent; vzhledem k tomu, že státy s vysokým výskytem těchto nemocí jsou živé ekonomiky, které přitahují migrující pracovní sílu a nákladní dopravu a oboje představuje roznašeče infekce;

AA. vzhledem k tomu, že přibližně 80 % geografického území Indie postihují cyklony, záplavy, sesuvy půdy, sucho, zemětřesení i lokální rizika a vzhledem k tomu, že spojení špatných sociálně-ekonomických podmínek a katastrof vytváří začarovaný kruh chudoby a zranitelnosti; AB. vzhledem k tomu, že výskyt malárie a cholery dosud vyvolává v Indii vážné znepokojení a musí být kvůli tomu přijaty zvláštní politiky, AC. vzhledem k tomu, že pokračující diskriminace vyskytující se v kastovním systému znamená, že Indie stále nevyužívá možnosti a schopnosti svého obyvatelstva v nejvyšší možné míře; Obchod 1.

vítá závazek Indie i EU vést DDA k úspěšnému a ambicióznímu výsledku; vyzývá v tomto směru Indii, aby využila svého postavení vedoucí země sdružení G20 a dosáhla do konce roku 2006 vyvážené a pro rozvoj příznivé dohody mezi rozvinutými zeměmi, rozvíjejícími se zeměmi a rozvojovými zeměmi; konstatuje, že jednání o DDA nejsou slučitelná s dvoustrannými jednáními WTO+; konstatuje, že výsledek uzavřeného kola jednání z Dauhá sníží hodnotu systémů, jako je např. GSP, pro rozvojové země jako Indie, a to dalším omezením preferenčního rozpětí, které využívají nyní; vyzývá EU, aby

4\ 13/09/2006


nabídla Indii uzavření dohody o volném obchodu podle obdobné dohody s Chile, která umožňuje bezcelní vstup vývozů obou stran na recipročním základě, a vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro obchod, aby v tomto směru prozkoumala možnosti obou stran; 2.

konstatuje, že ačkoli jsou vztahy mezi Indií a Spojenými státy na nebývale dobré úrovni, vezme-li se v úvahu civilní jaderná dohoda podepsaná před více než rokem, současná bezvýchodná situace ohledně DDA ochladila vztahy mezi těmito dvěma zeměmi a obchodní vztahy se pomalu zhoršují, přičemž Indie obviňuje Spojené státy z toho, že odmítají snížit zemědělské dotace, dokud rozvojové země neotevřou své trhy s nezemědělskými produkty (NAMA), a Spojené státy hrozí zrušením výhod plynoucích z třicet let starého GSP, který umožňoval bezcelní přístup k některým indickým produktům; zdůrazňuje skutečnost, že kladný výsledek DDA potřebuje plnou podporu EU i Indie; naléhá na Indii a G20, aby si uvědomily, že nabídka EU pro oblast zemědělství musí být následována odpovídající nabídkou ze strany Spojených států a přiměřenou nabídkou ze strany G20 pro oblast přístupu na trh s nezemědělskými výrobky (NAMA) a pro oblast služeb;

3.

vítá práci skupiny na vysoké úrovni pro obchod na zlepšování spolupráce a postupné provádění akčního plánu, což přispělo ke vzrůstající účasti Indie ve velkých a společných mezinárodních projektech jako např. v programech ITER a GALILEO; konstatuje však, že ačkoli společný akční plán předpokládá trvalý dialog v mnoha oblastech, nenaznačuje žádné priority a lhůty; vyzývá obě strany, aby prokázaly politickou vůli nezbytnou ke konsolidaci svých vztahů pro skutečné strategické partnerství;

4.

je znepokojen, že přes povzbudivé statistické údaje zůstává několik oblastí, v nichž je obchodní potenciál obou ekonomik nevyužit; vyzývá skupiny na vysoké úrovni pro obchod, aby se zabývaly problematikou obchodu a investic jako součástí širokého, všezahrnujícího politického dialogu, a aby posoudily možnosti spolupráce v oblastech, jako jsou např. migrace, vzdělání a kulturní výměna;

5.

konstatuje, že indická vysoká dovozní cla a – navzdory nedávnému značnému pokroku – necelní překážky představují pro odvětví evropského průmyslu skutečný problém; je přesvědčen, že zastávání takové ochranářské politiky po ekonomické liberalizaci způsobuje narušení trhu a manipulace; je znepokojen tím, že jednání WTO o clech nevedla k žádnému zlepšení (nedošlo k žádnému vázání cel nebo k závazku ohledně maximální výše “závazných” sazeb, které byly rovněž vysoké) a že následné snahy Komise o zahájení dvoustranného dialogu s Indií o konkrétním narušení nevedly zatím k úspěchu; konstatuje, že omezení obchodních překážek může postupně zlepšit obchodní podmínky s cílem podpořit růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj; vyzývá Indii, aby více vázala svá dovozní cla na sazby používané v rámci DDA a dále usilovala o odstranění části stávajících necelních překážek; vybízí skupinu na vysoké úrovni pro obchod, aby působila na odstranění cel mezi stranami v podstatě z celého obchodu prostřednictvím dvoustranné dohody o volném obchodu, což by pro stávající a potenciální vývozce poskytlo příležitosti k rozvoji jejich podnikání a diverzifikaci jejich vývozní základny;

6.

vyzývá EU, aby podpořila potenciál Indie pro mezinárodní obchod a také snahy o přilákání přímých zahraničních investic, a to zejména prostřednictvím posílení pomoci zaměřené na obchod, která bude řešit problematickou situaci s infrastrukturou a administrativou;


13/09/2006/ 5

7.

domnívá se, že pravidla hospodářské soutěže a jejich účinné uplatňování jsou nepostradatelná pro dosažení všech výhod liberalizace a související regulační reformy a že přispívají k hospodářskému rozvoji a dobré správě věcí veřejných; domnívá se také, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže přitahuje zahraniční investory vytvářením transparentního a nediskriminačního právního rámce pro hospodářské subjekty; konstatuje, že pokud jde o ustanovení týkající se hospodářské soutěže v dohodách o volném obchodě, které uzavřela EU v posledním desetiletí, neexistuje žádný model “přístupu, který by vyhovoval všem”, protože obsah ustanovení o hospodářské soutěži se různí v závislosti na existenci a stupni vývoje pravidel hospodářské soutěže a vymáhacích institucí v partnerské zemi; vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro obchod, aby v případě ustanovení o hospodářské soutěži v jakékoli dvoustranné obchodní dohodě mezi EU a Indií vzala v úvahu úroveň cílů, jež mají být dosaženy;

8.

konstatuje, že v oblasti antidumpingu vede Indie jednání jako aktér i jako postižená strana; vítá dobré pracovní vztahy mezi EU a Indií v této oblasti a vyzývá obě strany, aby spolupracovaly na nápravě zneužívání nástrojů antidumpingu a na skoncování s dumpingem;

9.

konstatuje, že EU a Indie považují ochranu zeměpisných označení za užitečný nástroj pro výrobce, spotřebitele a vlády; konstatuje však, že v Indii není tento nástroj příliš známý; vyzývá indickou vládu, aby propagovala systém zeměpisných označení a podporovala žádosti o potenciální zeměpisná označení; konstatuje, že podle TRIPS mohou členové WTO volně uplatnit své zákony a poskytnout rozsáhlejší ochranu, než požaduje dohoda sama; domnívá se, že dvoustranné řešení by mohlo nabídnout ochranu zeměpisných označení v EU a Indii nad rámec dohody TRIPS, což by poskytlo užitečný doplňkový nástroj pro společné vícestranné úsilí;

10.

konstatuje, že rostoucí význam duševního vlastnictví v Indii je zřejmý ze zvyšujícího se počtu podání k indickým orgánům pro ochranu duševního vlastnictví a konstatuje, že indický průmysl se dokázal vyrovnat s globálními výzvami a považuje vývoj vycházející z výzkumu za nedílnou součást obchodní strategie; bere na vědomí nedávné indické reformy týkající se režimu práv duševního vlastnictví, včetně (novely) indického patentového zákona z roku 2005; konstatuje, že rovněž bylo vynaloženo úsilí na zjednodušení a racionalizaci procedurálních aspektů, aby se systém stal uživatelsky příjemnějším; konstatuje rovněž, že podle nových legislativních iniciativ se Indie také pustila do velkých plánů modernizace všech orgánů pro ochranu duševního vlastnictví a zavázala se poskytnout značné částky na vytvoření infrastruktury a modernizaci; vyzývá Indii, aby zajistila, že uplatňování tohoto režimu je v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti přijatou v Riu de Janeiru a se stávajícími závazky podle WTO;

11.

konstatuje, že EU v posledních 10 letech také přijala obsáhlý systém ochrany duševního vlastnictví tím, že sladila většinu systémů na ochranu duševního vlastnictví v členských státech a přijala v rámci EU práva duševního vlastnictví Společenství; domnívá se, že díky zásadě nejvyšších výhod a zásadě domácího zacházení přináší tyto právní předpisy prospěch jak vlastníkům práv z nečlenských zemí EU, tak i vlastníkům práv duševního vlastnictví z EU; považuje vymáhání za nedílnou součást ochrany duševního vlastnictví a vybízí EU a Indii, aby se dohodly na společných zásadách ohledně opatření pro vymáhání, která by měla být účinná, přiměřená a odstrašující a neměla by vytvářet překážky legitimnímu obchodu;

6\ 13/09/2006


12.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že na celém světě je víc než každá třetí kopie počítačového softwaru získaná nezákonně, pirátství nadále ohrožuje budoucnost inovace softwaru, což má pro Indii i EU za následek ztrátu pracovních míst a daňových příjmů; konstatuje, že pomocí vládní politiky omezování páchání softwarového pirátství a kampaní na zvyšování informovanosti Indie zaznamenala v roce 2005 výrazný pokles pirátství o 2 %; uznává však, že je ještě třeba hodně vykonat v oblasti kontroly indických společností, které získávají používáním pirátského softwaru a hardwaru ve výrobě a zpracování výrobků nespravedlivou konkurenční převahu; vyzývá vlády indických států a federální vládu k dalšímu snižování míry pirátství; konstatuje, že zatímco se v současné době úsilí EU a USA soustřeďuje na boj s pirátstvím hlavně v Číně a Rusku, zbytek Asie bude následovat; domnívá se, že v zájmu Indie je, aby v tomto úsilí konstruktivně spolupracovala s EU vzhledem ke studii dopadu z roku 2005 vypracované společností IDC, která odhaduje, že bude-li Indie do roku 2009 schopna snížit stávající míru pirátství ze současných 72 % na 64 %, vytvoří 115 000 nových pracovních míst v oblasti informačních technologií a přinese dalších 5 900 milionů USD do svého hospodářství a zvýší příjmy z daní o 86 milionů USD;

13.

uznává význam farmaceutického průmyslu pro indické hospodářství a společnost a vyzývá indické orgány, aby zajistily, že při využívání lidí a živých zvířat na vědecké pokusy budou uplatňovány mezinárodní normy a že počet těchto pokusů bude minimalizován a budou nalezeny alternativní možnosti;

14.

vyzývá EU a Indii, aby v rámci DDA iniciovaly hledání rychlého a trvalého řešení problematiky TRIPS a veřejného zdraví s cílem usnadnit přístup k základním lékům; vítá kroky podniknuté indickou vládou ohledně předpisů týkajících se duševního vlastnictví léků; vybízí indickou vládu, aby prováděla právní předpisy rychleji, zejména pokud jde o vývozy generických léků;

15.

konstatuje, že tradiční znalosti jsou stejnou měrou stále více uznávány za hodnotu v rozvinutých i rozvojových zemích, přičemž až 80 % světové populace, včetně 441 etnických komunit v Indii, závisí na výrobcích a službách odvozených z inovací tradičních znalostí a postupů, aby uspokojily své každodenní potřeby v oblasti stravování a zdraví; bere na vědomí složité právní, politické a sociální vazby mezi právy duševního vlastnictví a zachováním biologické rozmanitosti a genetických zdrojů; vyzývá EU a Indii ke spolupráci na nalezení rozumného řešení při slaďování TRIPS s cíly Úmluvy o biologické rozmanitosti přijaté v Riu de Janeiru;

16.

vítá kroky Indie směrem k reformě jejího finančního sektoru vzhledem k značně liberalizovaným úrokovým sazbám, snižování bankami požadované míry veřejného dluhu a uvolnění povinností bank poskytovat úvěry do prioritních oblastí jako zemědělství a malé podnikání; domnívá se, že jak se Indie postupně více integruje do celosvětového finančního systému, roste nezbytnost reformy finančního sektoru; za důležité pro podporu růstu vkladů považuje zejména rozvoj úvěrové kultury a vstup soukromých a zahraničních subjektů, aby liberalizace finančního sektoru byla lépe přizpůsobena vnitřním i vnějším otřesům; domnívá se, že přenos technických a manažerských zkušeností by mohl hrát užitečnou roli v rozvíjení indických finančních trhů a vyzývá EU, aby v tomto směru nabídla pomoc;

17.

vítá plány Indie na zrušení kontroly rupie, odstraněním všech zbývajících kapitálových regulací částečně směnitelné rupie; domnívá se, že to odbourá důležitou překážku pro


13/09/2006/ 7

integraci Indie do světového hospodářství, umožní indickým fyzickým a právnickým osobám investovat svobodněji v zahraničí a velkým společnostem snazší a levnější přístup k zahraničnímu dluhu, který je v současné době omezen na 500 milionů USD p.a. na společnost; 18.

vyzývá Indii, aby přistoupila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, nepostradatelnému multilaterálnímu nástroji pro zachování a posílení mezinárodního míru, bezpečnosti a stability, a je znepokojen zvýšenou jadernou spoluprací jednak mezi USA a Indií a jednak mezi Francií a Indií vzhledem k nedostatečnému smluvnímu závazku Indie v oblasti jaderné bezpečnosti;

19.

bere na vědomí souhlas Indie s tím, že pokud chce uskutečnit své ambice, musí dostát své odpovědnosti v jižní a jihovýchodní Asii; vítá využití obchodu jako nástroje budování důvěry mezi Indií a Pákistánem, a zejména vítá význačnou dohodu ze dne 2. května 2006 s cílem znovuoživit obchod podél linie příměří mezi rozdělenými částmi Džammú a Kašmír zahájením kamionové přepravy spojující Šrínagar (Indie)–Muzaffarábád (Pákistán), jakož i druhého autobusového spojení přes Kašmír, spojujícího Poonch ve státě Džammú a Kašmír (Indie) s Rawalakot v Azad Džammú Kašmír (Pákistán); vítá slib předsedy vlády pana Singha ze dne 23. května 2006 o vytvoření prostředí volnějšího obchodu a volnějšího pohybu s „měkčími hranicemi“, aby se vytvořily podmínky pro řešení otázky Kašmíru; vyzývá Indii i Pákistán k dalšímu snížení administrativních překážek pro opatření budující důvěru spojenou s obchodem a EU k nabídnutí technické pomoci v tomto směru, bude-li požadována;

20.

konstatuje, že ASEAN má stále oproti Indii výhody díky vyšší produktivitě práce, kvalifikované pracovní síle a nízkým cenám pozemků; konstatuje také, že ASEAN má za cíl vytvořit společný trh do roku 2020, přestože někteří členové, včetně Singapuru, Malajsie a Thajska, usilují o přesun tohoto data již na rok 2015; je proto znepokojen, že regionální obchod v rámci SAARC je stále nevýrazný; domnívá se, že k jihoasijské dohodě o volném obchodě existuje příliš mnoho výjimek, než aby mohla být považována za standardní dohodu o volném obchodu; konstatuje, že ministři zemí ASEAN nedávno diskutovali o návrhu širší zóny obchodu s dalšími asijskými národy, včetně Indie, Číny, Japonska a Jižní Koreje; vyzývá SAARC k nepřetržitému zkoumání možností rozšíření obchodu a investic v regionu; domnívá se, že by EU ve svých vztazích s Indií měla přijmout všeobecný regionální přístup a vyzývá EU k ustavení expertní skupiny prognostiků podobné té, kterou ustavila pro ASEAN, aby přezkoumala budoucí možnosti vztahů EU–SAARC;

21.

konstatuje, že v srpnu 2006 se rada ministrů členských zemí SAARC jednomyslně shodla na tom, že obchodní spor mezi Indií a Pákistánem v rámci Jihoasijské zóny volného obchodu (SAFTA) posoudí ministři obchodu členských zemí SAARC před 14. schůzkou na vrcholné úrovni SAARC, která se bude konat v Indii ve dnech 3. až 4. dubna 2007; konstatuje také, že EU požádala o statut pozorovatele v rámci SAARC a že jej získala a bude se této schůzky účastnit; konstatuje, že argumentace, že obchod musí být spojen s pokrokem při řešení dlouhodobých sporů mezi Indií a Pákistánem, je důvodem opožděného vzniku SAFTA; vyzývá obě strany, aby pokračovaly v politickém dialogu současně s obchodním jednáním; konstatuje, že posouzením položek na pozitivním a negativním seznamu se v současné době zabývá Rada SAFTA; vyzývá EU, aby nabídla nezbytnou pomoc v zájmu usnadnění tohoto procesu a aby zajistila, že na 14. summitu SAARC bude dosaženo skutečného pokroku;

8\ 13/09/2006


22.

vybízí Indii, jako člena SAARC a BIMSTEC, aby využila svůj pozitivní vliv a napomohla demokratickým změnám a dodržování lidských práv v Barmě a aby pokračovala ve své podpoře mírovému procesu na Srí Lance a v pomoci zhruba 6 000 uprchlíkům, kteří přišli do Indie od dubna 2006; upozorňuje v tomto ohledu na doporučení zvláštního zpravodaje Spojených národů, Philipa Alstona, vyslat na Srí Lanku nezávislou mezinárodní misi dohlížející na lidská práva, která by veřejně podávala zprávy o porušování mezinárodního práva všemi stranami, a vyzývá EU a Indii, aby toto doporučení podpořily na odpovídajících mezinárodních fórech;

23.

konstatuje, že asijské země jako Indie a Čína jsou přes léta hospodářského růstu nadále málo zastoupeny a nespravedlivě opomíjeny ve vícestranných orgánech, včetně Mezinárodního měnového fondu; vyzývá EU a Indii ke spolupráci na nápravě takových nevyvážeností a zajištění toho, aby rozsah hlasovacích práv a vyšší funkce byly přidělovány podle příslušné váhy v mezinárodním hospodářském systému;

24.

vítá reformy indické vlády týkající se její strategie pro přímé zahraniční investice a pokrok učiněný investičním výborem; je znepokojen, že na místní úrovni stále čelí zahraniční investoři frustrující byrokracii a dalším necelním překážkám; naléhá na indické orgány, aby pokračovaly v boji proti byrokracii a korupci; vyzývá vlády indických států a obecní zastupitelstva ke zjednodušení a sjednocení řízení podávání a schvalování žádostí; a žádá o vynaložení úsilí pro zajištění větší právní transparentnosti;

25.

je znepokojen tím, že procesní systém schvalování zahraničních investic je velkou překážkou. Podle tohoto systému jsou žádosti, jež lze schválit automaticky, omezeny na minimum, zatímco největší část velkých žádostí je schvalována případ od případu; je znepokojen, že mnozí vyšší úředníci nadále diskriminují ve prospěch místních zájmů; konstatuje, že tento schvalovací a licenční proces je v některých regionech kritizován jako nespravedlivý a netransparentní, přičemž pravidla se mění tak zoufale často, že je těžké držet krok s rozmary systému; vyzývá vlády indických států a obecní zastupitelstva ke zjednodušení a sjednocení řízení podávání a schvalování žádostí;

26.

bere na vědomí velký podíl indické diaspory na indickém růstu; konstatuje však, že z diaspory přichází do Indie pouze 10 % přímých zahraničních investic; domnívá se, že pro dlouhodobý rozvoj jsou zapotřebí jak sociální úhrady, tak finanční platby; vyzývá Indii, aby pokračovala ve vypracovávání postupů pro získání přístupu ke zdrojům diaspory, s dvojím občanstvím jako hmatatelným příkladem;

Spolupráce EU-Indie 27.

vítá fakt, že EU a Indie se zavázaly posílit dialog a zapojení v roli strategického partnera, včetně oblasti lidských práv, v rámci šesté vrcholné schůzky Indie–EU konané 7. září 2005, jak je uvedeno ve společném akčním plánu, který zahrnuje také rozvojovou spolupráci, jež klade důraz na udržitelnost životního prostředí a sociální a hospodářskou soudržnost; žádá, aby se v rámci strategického partnerství rozvíjel nepřetržitý dialog v oblasti lidských práv; v tomto ohledu chválí nezávislou a usilovnou práci, kterou v této oblasti odvedl Indický výbor pro lidská práva;

28.

zdůrazňuje, že plnění rozvojových cílů tisíciletí a potírání chudoby by měly zůstat i nadále hlavním prvkem strategického partnerství EU–Indie; vítá skutečnost, že příští


13/09/2006/ 9

vrcholná schůzka EU–Indie, která se bude konat dne 13. října 2006, se bude zabývat otázkou rozvojových cílů tisíciletí, a naléhavě žádá přijetí konkrétních opatření, které zajistí, že menšiny, jako jsou Dalitové a Adivasiové, a další opomíjená společenství, kmeny a kasty budou schopny překonat propastné rozdíly, které existují mezi nimi a zbytkem populace s ohledem na plnění rozvojových cílů tisíciletí; 29.

vítá prosazování zdraví, vzdělávání, vodních zdrojů a životního prostředí v rozvojové spolupráci ES s Indií v období 2002–2006 i závazek společného akčního plánu prohloubit rozvojovou spolupráci v oblasti zdraví a vzdělávání s cílem posílit rozvojovou spolupráci a doplnit důležité indické programy v sociální oblasti včetně konkrétních akcí, které umožní účinným způsobem skoncovat s diskriminací znevýhodněných sociálních skupin, zejména žen; žádá také, aby se v rámci akčního plánu prosazovala opatření na podporou vzdělávání děvčat a zajistilo se tak plnění rozvojových cílů tisíciletí 2 a 3;

30.

vítá veřejné konzultace Komise s cílem provést rozsáhlé strategické zhodnocení obchodních a hospodářských vztahů EU s Čínou; domnívá se, že Indie klade před průmysl EU srovnatelnou, i když odlišnou výzvu; vyzývá Komisi, aby i ve vztahu k Indii postupovala obdobně a zajistila politické, hospodářské a obchodní řízení těchto vztahů na úrovni EU;

31.

domnívá se, že EU by měla věnovat zvláštní pozornost MSP v Indii a že MSP by mohly být posíleny prostřednictvím opatření, které podporují tržně zaměřené místní projekty navržené občany;

32.

zdůrazňuje, že v rámci rozvojové spolupráce by EU měla spolupracovat s Indií jako s nově vznikajícím mezinárodním poskytovatelem pomoci prostřednictvím výměny zkušeností a spolupráce na konkrétních projektech v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že získání zkušeností z Indie by mohlo přispět ke zlepšení účinnosti a výkonnosti rozvojové pomoci EU;

33.

konstatuje, že EU Indy znepokojuje a přeje si, aby ji lépe poznali a lépe jí porozuměli; vítá systém stipendií v rámci programu Erasmus Mundus dotovaný 33 miliony EUR se zvláštním důrazem kladeným na spolupráci ve vědě a technologii, kde by poučení z indického úspěchu mohlo zvednout výkon EU v pyramidě, jež je základem informační společnosti, totiž: vzdělání, výzkum a vývoj a inovace; vítá vytvoření programu Jean Monnet v rámci evropských studií na univerzitě v Dillí jako zásadní iniciativy k posílení vztahů mezi EU a Indií; domnívá se, že evropské instituce vyššího vzdělávání by měly opětovat tuto iniciativu a věnovat větší pozornost indickým studiím a účinně tyto kurzy nabízet na trhu; navrhuje, aby příslušné evropské instituce vyššího vzdělávání zvážily otevření výzkumných středisek v Indii, jako to nedávno učinila Harvard Business School v Bombaji; vyzývá delegaci Komise a velvyslanectví členských států, aby spolupracovaly s indickými orgány na podpoře náležitého postavení EU prosazováním výměn v oblasti vzdělávání, kultury a vědy a je toho názoru, že kulturní výměny mohou pomoci vytvářet širokou veřejnou podporu konstruktivní spolupráce a že odborné a podnikatelské výměny mohou být také prospěšné, jak pro mezikulturní porozumění, tak pro podporu obousměrného toku informací; vyzdvihuje úspěch programu vzdělávání řídících pracovníků „Executive Training Programme – People to People Exchange“ – který probíhá společně s Japonskem a Koreou a naléhá na Komisi, aby rozšířila program, s přiměřeným financováním, i na Indii;

10\ 13/09/2006 Zpravodaj: Sajjad Karim - A6-0256/2006

34.

konstatuje, že některá odvětví obchodu v EU mají znepokojivě malé povědomí o indickém trhu; vyzývá EU, aby se systematičtěji věnovala výše postaveným členům odvětví obchodu EU, zejména z MSP, aby dosáhla změny jejich pohledu na Indii zdůrazněním některých významných obchodních příležitostí, které v této zemi existují;

35.

doporučuje Komisi, aby prozkoumala nebo prohloubila konkrétní programy EU–Indie v oblastech jako je vyšší a odborné vzdělávání, programy podporující výměny studentů, učitelů a výzkumných pracovníků;

36.

uznává, že indický softwarový průmysl a průmysl služeb vzrostl v posledních pěti letech trojnásobně a nyní má cenu 20 mld EUR; konstatuje, že značná část tohoto růstu pochází od západních prodejců, kteří přemístili vývojovou práci do Indie; domnívá se, že EU může mít výhody z velkého pohybu vysoce kvalifikovaných a školených indických pracovníků; ale že by měla zabránit „odlivu mozků“ z rozvojových kapacit Indie; vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro obchod, aby prozkoumala možnost dohody o pohybu školených pracovníků podle „způsobu 4“ tak, aby indičtí odborníci z oblasti IT po ukončení studia mohli pracovat v EU a byli tak zdrojem kvalifikované pracovní síly, což by odůvodnilo investice EU do systémů vyššího vzdělání; konstatuje, že softwarové společnosti jsou magnetem pro přidružené společnosti a že průmysl služeb a požadavky na infrastrukturu, které je provázejí, mohou pozvednout regionální ekonomiky a poskytnout další pracovní příležitosti místním obyvatelům;

37.

konstatuje, že v letech 2003 až 2008 by mohlo být z EU přemístěno 200 000 pracovních míst, většinou do Indie; konstatuje také, že do roku 2010 vzroste poptávka Indie po jazykově vybavených odbornících na 160 000, přičemž pouze 40 000 Indů bude mít pro tato místa odpovídající kvalifikaci; domnívá se, že kromě 30 000 občanů EU, kteří již v Indii pracují, jsou tam nepochybné příležitosti pro kvalifikované Evropany, kteří jsou připraveni se přesídlit, a že by tento trend zajistil mezi EU a Indií spíše „výměnu mozků“ než „únik mozků“;

38.

doporučuje, aby členské státy a Komise zajistily náležitý rámec pro společnosti a univerzity k čerpání výhod z indického rychle rostoucího hospodářského rozvoje ve specifických oblastech, jako je software a filmový průmysl;

39.

konstatuje, že dopad indického růstu na celosvětovou poptávku po energii vyvolává obavy ohledně energetické bezpečnosti; konstatuje, že Indie trpí vážným nedostatkem energie a je příliš závislá na ropě a uhlí, což jsou v obou případech drahá a znečišťující fosilní paliva; konstatuje, že snahy Indie o zajištění dodávek plynu a rozvoj jaderné energetiky jsou dva konkrétní důsledky tohoto stavu; konstatuje, že i kdyby Indie vyvinula jadernou energetiku, tyto dodávky by nepokryly ani 5 % její elektrické energie a pouze 2 % jejích celkových energetických potřeb; domnívá se, že snahy o rozvoj jaderné energie by byly rovněž ústupkem od závazků G8 z Gleneagles zastavit klimatické změny a podporovat zachování energie; domnívá se, že pokud se nezvrátí proces znehodnocování životního prostředí, hrozí, že se stane hlavní překážkou budoucího indického hospodářského rozvoje;

40.

konstatuje, že Indie i EU mají dlouhou tradici podpory využívání obnovitelné energie, a je přesvědčen, že obnovitelná energie, např. sluneční, větrná a energie z biomasy, představuje reálné energetické možnosti, jež by spolu s velkými investicemi do energetické účinnosti mohly uspokojit dlouhodobé energetické potřeby; vítá snahy Indie


13/09/2006/ 11

v tomto směru, včetně vlastních venkovských zařízení na výrobu bioplynu a slunečních kolektorů (používaných k výrobě elektrické energie pro vesnické domy a dílny), a v poslední době její úspěch při budování čtvrtého největšího průmyslového odvětví větrných elektráren na světě; domnívá se, že vzhledem k negativnímu dopadu zvýšené poptávky po ropě na nejchudší země, jak ukázaly nedávné nepokoje po zvýšení cen ropy v Indonésii, Indie by měla nadále a více podporovat rozvoj regionální obnovitelné energie v Asii, jak to již dělá v Bhútánu; vítá vytvoření společného energetického fóra Indie–EU a vyzývá k další spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti a tržních reforem, obnovitelné energie a energetické účinnosti; domnívá se, že Indie a EU by měly nadále vymezovat globální energetickou strukturu pomocí rozvoje inovační, udržitelné energie, při dodržování směrných hodnot změny klimatu; 41.

konstatuje, že Indie je v rámci své geografické rozmanitosti zemí bohatou na ropu a plyn, ale že průzkum nalezišť vedený veřejným sektorem trpí dosud nedostatečnou podnikavostí; konstatuje však, že vstup evropských energetických společností tento stav již mění, např. britská společnost Cairn Energy oznámila v roce 2004 objevení několika nalezišť ropy v Rádžastánu (největší z nich podle odhadů obsahuje 500 milionů barelů těžitelných zásob); vyzývá Indii, aby podpořila důraznější hledání ropy a plynu poskytnutím významných pobídek k přilákání výkonných a odborně zkušených evropských těžebních společností;

42.

konstatuje, že náklady na zpracování bionafty v Indii jsou asi třetinové ve srovnání s Evropou a že Indie se nedávno rozhodla rozšířit své programy rafinace bionafty; konstatuje, že Indie rozšiřuje výrobu etanolu a vláda přijala několik druhů finančních pobídek, včetně snížení daně z obratu a snížených spotřebních daní na etanol a paliva smíchaná s etanolem; domnívá se, že nejedlá Jatropha (dávivec) představuje pro Indii schůdnou možnost biopaliva, protože může růst v polosuchých a suchých půdách a vyžaduje minimální investice, a vybízí ke spolupráci EU a Indie za tímto účelem; domnívá se, že kromě vytvoření přibližně 17 milionů nových pracovních míst a zajištění příjmů pro zbídačelé venkovské komunity pomohou takové programy snížit závislost Indie na zahraniční ropě, ale pouze v případě, že budou prováděny udržitelným způsobem;

Hospodářská a sociální situace Indie 43.

konstatuje, že mezinárodní obchod může být výkonným hnacím motorem hospodářského růstu a snižování chudoby, ale není všelékem, a doplňkem k reformám obchodu je rozvojová politiku; domnívá se, že k tomu, aby vyvedla lidi z chudoby a dále šplhala po žebříku hospodářského rozvoje, se Indie musí kriticky zaměřit na budování podnikatelského prostředí, které prohloubí integraci se světovou ekonomikou v rozšiřující se řadě zpracovatelských odvětví a služeb;

44.

vítá, že v posledním pětiletém plánu rozvoje společnosti Indie (2002-2007) je ve větší míře uznána důležitost vnějšího hospodářského prostředí obchodu a investic;

45.

konstatuje, že nerovnováha mezi jednotlivými indickými státy se zhoršila po přesunu výdajových pravomocí na státy s měnícími se standardy politického vedení a finančního řízení; domnívá se, že zmírnění chudoby závisí na přesměrování státních zdrojů do venkovských oblastí a do rozvoje infrastruktury, k podpoře šíření činností v odvětví zpracování a služeb; vyzývá Indii k zajištění soudržnosti a lepšímu řízení liberalizace


přijetím stabilních doplňujících hospodářských politik, včetně harmonizace daní, a soustředěním úsilí o budování kapacit na nejchudší státy, aby tyto státy mohly využít finanční prostředky efektivně; bere na vědomí dopady hospodářského růstu na rozvoj některých regionů v Indii; vyzývá Komisi, aby podpořila Indii při hledání poučení u států, které během indického růstu dosáhly prosperity a přijala nejlepší postupy pro zajištění toho, že důležité investice budou soustředěny do zaostalých regionů a málo zastoupených sociálních skupin; 46.

je znepokojen rostoucí propastí v příjmech mezi městem a venkovem v Indii; naléhá na indické orgány, aby vzaly na vědomí stagnaci zemědělství ve venkovských oblastech a vypracovaly programy ke zvýšení výkonu zemědělství v těchto oblastech, aby venkovská chudoba mohla být potírána lépe;

47.

konstatuje, že přes dramatický růst má indická infrastruktura stále částečně rysy rozvojové země, se špatnými dopravními sítěmi a pravidelnými výpadky elektrické energie; konstatuje, že Hry Britského společenství národů (Commonwealth Games) v roce 2010 jsou pro evropské společnosti příležitostí ucházet se o významné projekty v oblasti infrastruktury; vyzývá Indii a EU, aby prozkoumaly možnosti rozvoje infrastruktury spojené s obchodem prostřednictvím investic v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, které zajistí transparentnost, důvěryhodné regulační prostředí a stejné podmínky pro soukromé investory a vládu; vyzývá proto k využití půjček od EIB, jejíž mandát je v případě Asie a Latinské Ameriky soustředěn na produktivní investice; vyzývá Indii a EU, aby soustředily tyto investice na venkov, zajistily lepší dodávku vody a kanalizaci, zlepšily dopravní sítě, zejména silnic závislých na počasí, a zlepšily kvalitu výstupu z elektrické sítě;

Rozvoj a životní prostředí 48.

uznává důležitý pokrok, kterého dosáhla indická vláda v oblasti vymýcení chudoby, bere však na vědomí skutečnost, že i přes trvalý hospodářský růst přetrvávají obrovské rozdíly a přibližně 30 % obyvatel Indie žije pod hranicí chudoby; je zejména znepokojen situací diskriminovaných skupin společnosti, zejména žen, dětí a znevýhodněných osob, např. Dalitů a Adivasiů (původních kmenů a obyvatel); vyzývá Komisi a Radu, aby společně s indickou vládou zlepšily situaci těchto skupin a prozkoumaly, jak by v rámci budoucí spolupráce mohly přispět k zastavení diskriminace na základě pohlaví nebo příslušnosti ke společenské kastě;

49.

zdůrazňuje, že po sobě jdoucí indické vlády vynaložily značné úsilí na řešení problému kastové diskriminace, je však přesvědčen, že musí být učiněno mnohem více,

50.

naléhá na EU, aby prosazovala a uplatňovala opatření pro zajištění společenského a hospodářského rozvoje menšin, které byly z velké části vyčleněny z nové ekonomiky v Indii a které jsou diskriminovány v rozvojových programech a při odstraňování škod způsobených živelnými pohromami, mimo jiné prostřednictvím rovných příležitostí získávání pracovních možností v soukromých podnicích a u soukromých investorů z Evropy, podporou začlenění Dalitů do rozvojových programů a využitím ukazatelů pro měření míry začlenění Dalitů do nové ekonomiky;

51.

upozorňuje, že je důležité, aby indická vláda měla při svém rozvojovém procesu na paměti otázky sociální soudržnosti, životního prostředí a práv spotřebitelů;


13/09/2006/ 13

52.

vítá spolupráci EU a Indie v oblasti politiky životního prostředí a skutečnost, že politika ochrany životního prostředí je označena za jednu z oblastí spolupráce ve společném akčním plánu; konstatuje, že EU a Indie jako významní hráči na celosvětové scéně musí hrát ústřední roli v mezinárodním úsilí o lepší celosvětové řízení životního prostředí; vyzývá, aby hledisko životního prostředí bylo v rámci rozvojové hospodářské spolupráce nadále zdůrazňováno;

53.

zdůrazňuje, že stále intenzivnější ničení životního prostředí v Indii představuje rostoucí problém s nepředstavitelnými hospodářskými, sociálními a environmentálními důsledky, zejména pro velice početnou skupinu chudého indického obyvatelstva, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné prosazovat spolupráci EU s Indií právě v této oblasti;

54.

vítá závazek Indie plnit rozvojové cíle tisíciletí; konstatuje, že desátý pětiletý plán Indie načrtává cíle a úkoly rozvoje společnosti pro dalších pět až deset let, jež jsou většinou ambicióznější než rozvojové cíle tisíciletí, ale má obavy, že je Indie nebude schopna splnit do roku 2015 vzhledem k tomu, že Projekt tisíciletí OSN tvrdí, že je nepravděpodobné, aby Indie dosáhla alespoň 4 z 8 rozvojových cílů tisíciletí; domnívá se, že pomoc orientovaná na obchod by mohla pomoci Indii splnit tyto cíle ve stanovené lhůtě; vyzývá EU ke spolupráci s Indií na jejích prioritních programech zajištění všeobecného vzdělání a zdravotní péče na venkově a k podpoře politik, které usnadní začlenění mladých lidí do pracovního prostředí; je přesvědčen, že EU by mohla řešit obavy ohledně rovnosti šancí podporou obchodu s výrobky, které poskytují živobytí ženám, a usnadněním obchodu se službami v odvětvích, která zaměstnávají ženy;

55.

konstatuje, že propojení je jedním z rozvojových cílů tisíciletí OSN a generální tajemník OSN, Kofi Annan, vyzval k propojení každé vesnice rozvojového světa do roku 2015, aby se odstranily rozdíly z hlediska svobody, bohatství a moci; vítá iniciativy jako „Holein-the-Wall Internet Education Experiment“, v jehož rámci bylo umístěno více než 150 vysokorychlostních počítačů s klávesnicemi, myšmi a webovými kamerami v 50 lokalitách od chudinských čtvrtí Dillí do míst na indickém venkově, což umožní tisícům dříve negramotných chlapců a dívek naučit se nejenom dovednostem informačních technologií a některým součástem základního vzdělání, ale také pozvedne jejich aspirace; domnívá se, že takové projekty, i když nenabízejí uspokojivou náhradu za třídu s učitelem, by mohly zaplnit mezeru pro děti, které nemají v současné době možnost se vzdělávat tradičním způsobem; vyzývá Indii, aby se podělila o přínosy svého růstu v oblasti informačních technologií s 98 % svého obyvatelstva, jehož se tento růst zatím nedotkl, a zaměřila investice a pomoc do takovýchto projektů, při odhadovaném návratu ročních nákladů ve výši méně než 2 centy na dítě denně;

56.

konstatuje, že Indie byla jedním z hlavních příjemců GSP, s průměrným využitím ve výši 80 % v mnoha různých odvětvích, včetně živočišných produktů (88 %), drahokamů a klenotů (85 %), přepravních zařízení a běžných kovů (83 %); konstatuje, že 40 % indického vývozu oděvů v hodnotě něco přes 3 000 milionů EUR z celkového vývozu ve výši 4 800 milionů EUR a devět desetin indického vývozu obuvi v hodnotě 600 milionů EUR z celkového vývozu ve výši 675 milionů EUR, mělo prospěch z GSP; konstatuje, že země s vlastním tkalcovským průmyslem jako Indie, dokázaly mnohem více využít možnosti GSP než země jako Bangladéš, které využívají pro zpracování oděvů dovážené látky a které měly problémy s využíváním GSP kvůli pravidlům EU ohledně původu; vítá praxi přezkumu těchto systémů a pravidel ze strany EU a vyzývá ji k jejich zjednodušení


a racionalizaci; vítá návrh nahradit pravidla vázaná na konkrétní produkt jednoduchým všeobecným kritériem tak, aby oprávněné země mohly snadněji využívat tento systém; 57.

je znepokojen tím, že vzhledem k tomu, že 60 % zbývajících tygrů na světě žije v Indii, může plánované, ale zpožděné sčítání všech indických tygrů ukázat pokles počtu na kriticky nízkou úroveň 1 500 tygrů v zemi; bere na vědomí, že podle odhadů je hodnota nezákonného obchodu s divokými zvířaty na druhém místě po mezinárodním obchodu s nezákonnými drogami a že stupeň bezohledného využívání některých druhů a obchodování s nimi, jako např. s tygry, je tak vysoký, že jejich populace jsou vážně ztenčeny; požaduje zlepšit sledování dovozu vzorků divokých zvířat a výrobků z divokých zvířat tak, aby byla podpořena Úmluva o obchodu s ohroženými druhy (CITES), a zlepšit vymáhání s cílem zachránit ohrožené druhy před hrozbou vyhynutí; vyzývá EU, aby nabídla Indii spolupráci a technickou pomoc při zachovávání její biologické rozmanitosti a řešení nezákonného obchodu s divokými zvířaty; vyzývá, aby ochrana tygrů obecně, a zejména boj proti obchodu s tygřími kožešinami, kostrami a částmi těla, včetně celní spolupráce, byla zařazena na pořad jednání příští schůze fóra EU–Indie pro životní prostředí;

58.

konstatuje, že liberalizace obchodu nechala malé zemědělce v EU i v Indii napospas globální konkurenci stlačením cen, zatímco snížení státních dotací učinilo jejich hospodaření dražším; je znepokojen tím, že zemědělci v Indii se uchylují ke smluvnímu zemědělství na vývoz místo toho, aby zajišťovali domácí produkty, což vede k podvýživě v chudých venkovských oblastech; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v mnoha případech končí více než polovina indických zemědělských produktů v odpadu kvůli nedostatku chladicích a distribučních zařízení; konstatuje, že ačkoliv je odvětví zemědělství uzavřené pro zahraniční investory, existují pro společnosti z EU příležitosti v odvětvích souvisejících se zemědělstvím mimo rostlinnou výrobu, které jsou otevřeny pro zahraniční investice a mohly by vést k nápravě mnoha problémů se skladováním; vybízí Indii, aby směřovala finanční prostředky na infrastrukturu spojenou s obchodem do venkovských zemědělských oblastí, aby pomohla zemědělcům se přizpůsobit výzvám globalizace a prozkoumat možnosti partnerství v odvětví zpracování zemědělských produktů;

59.

naléhá na EU, aby na mezinárodních fórech prosazovala mezi zahraničními podniky rozvíjejícími aktivity v Indii větší podnikovou odpovědnost, a zároveň naléhá, aby bylo dosaženo dohody s indickou vládou o ustanovení účinného systému dohledu nad právy pracovníků v domácích a zahraničních společnostech se sídlem v Indii;

60.

žádá jednání mezi a EU a Indií zabývající se otázkou společenské a politické odpovědnosti zahraničních investorů; zdůrazňuje, že práva investorů musí jít ruku v ruce s povinnostmi a investoři by měli přinejmenším uplatňovat základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce (MOP);

61.

vítá závazek Indie předcházet dětské práci a podílet se na mezinárodním programu pro odstranění dětské práce a projektu INDUS, zaměřeném na návrat pracujících dětí zpátky do školy; je znepokojen vysokou mírou výskytu pracujících dětí v Indii; vyzývá Indii ke spolupráci s MOP a ratifikaci úmluvy č. 138 o minimálním věku pro vstup do zaměstnání a úmluvy č. 182 o nejhorších formách dětské práce; vyzývá Indii k přijetí opatření, která by účinně potírala všechny formy novodobého otroctví, dětské práce a vykořisťování práce žen, s cílem zajistit dodržování základních práv pracovníků a zamezit sociálnímu


13/09/2006/ 15

dumpingu; jakož i k přijetí zásady „slušné práce“ MOP; připomíná důležitost jednotlivých obchodních ujednání splňujících mezinárodní úmluvy o lidských právech a pracovních normách; 62.

domnívá se, že Indie by měla ratifikovat a realizovat zbývající úmluvy MOP co nejdříve, aby pomohla posílit dlouhodobý rozvoj a zlepšit kvalitu života nejchudších částí společnosti;

63.

zdůrazňuje, že EU by měla tlačit na indickou vládu, aby se s nejvyšší naléhavostí zabývala nucenou prací, která se v Indii týká milionů osob; vyzývá Indii, aby ratifikovala Úmluvu 98 o právu na organizování a kolektivní vyjednávání;

64.

vyzdvihuje důležitost toho, aby rozvíjející se obchodní vztahy mezi EU a Indií nebyly odděleny od reforem lidských práv v Indii;

65.

konstatuje, že současná administrativa Indie mnohem otevřeněji přiznává problémy způsobené HIV/AIDS; domnívá se, že šíření viru HIV a nemoci AIDS může narušit indický růst; konstatuje, že omezený přístup ke zdravotní péči a nízká úroveň informovanosti nesou odpovědnost za jejich rostoucí výskyt; vítá fakt, že Indie zvýšila finanční prostředky a počet programů na řešení problémů způsobených HIV/AIDS a vyzývá EU, aby pomohla Indii rozšířit programy pro vysoce rizikové jednotlivce a komunity; vítá proto práci Národní organizace pro kontrolu AIDS (NACO) v jejím úsilí o zvyšování informovanosti venkovského a městského obyvatelstva;

66.

domnívá se, že nedávné přírodní katastrofy, zejména tsunami v Indickém oceánu a zemětřesení v jižní Asii, ukázaly potřebu tvořivější a vynalézavější spolupráce mezi množstvím agentur a organizací poskytujících pomoc při katastrofách; konstatuje, že UNESCO se prostřednictvím své oceánografické komise aktivně zapojilo do budování varovného systému před tsunami v Indickém oceánu a že OSN koordinuje zavádění rámcového plánu akcí Hyogo, desetiletého plánu snižování rizika přírodních katastrof; vyzývá Indii, EU a její členské státy k podpoře těchto iniciativ tak, aby se pomocí předvídání četnosti a stupně závažnosti přírodních katastrof a součinnosti mezi úsilím humanitárních organizací a vládních záchranných agentur mohla zvýšit trvalá účinnost následné pomoci po katastrofě;

67.

vyzývá k tomu, aby se každoročně konala parlamentní schůzka na nejvyšší úrovni, a to buď souběžně s každoroční vrcholnou schůzkou EU–Indie nebo bezprostředně před ní, protože ta se obvykle koná bez oficiální účasti Evropského parlamentu; domnívá se, že takové vrcholné schůzky by umožnily vytvořit vazby mezi parlamentními orgány, zlepšit pochopení našich rozdílů a více sblížit demokratické systémy obou zemí;

68.

vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o pokroku v provádění společného akčního plánu mezi Evropskou unií a Indií; o o

69.

o

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Indické republiky.


2034(INI))

Recommend Documents