Sjednávání smluv z pohledu ZVTS po novele č. 50/2016 Sb.
Mgr. Andrea Pokorná Oddělení kontroly tržní síly Seminář k ZVTS, 12.5.2016 - doplněná prezentace
Obsah prezentace:
Povinnosti odběratele s VTS Písemná forma smluv Typy smluv Povinné náležitosti smlouvy Přechodné období Porušení povinností odběratele s VTS
Povinnosti odběratele s VTS • § 3a zákona: písemná forma smluv povinné náležitosti smluv • § 4 zákona:
• zdržet se zneužívajících praktik
Písemná forma smluv I obligatorně stanovená zákonem:
1. • ‒ ‒
písemnost zachycení obsahu právního jednání: papírová forma elektronická forma – např. e-mail
2. ‒ ‒
podpis jednajícího vlastnoruční podpis (papírová forma) zaručený elektronický podpis (elektronická forma) funkce podpisu: konečnost a vážnost vůle, určení jednající osoby, záruka autentičnosti
Písemná forma smluv II Co musí být písemně sjednáno? • návrhy smluv, smlouvy, změny smluv - pouze pro futuro, jsou-li v souladu s § 4 zákona Co musí být obsahem písemné smlouvy?
• podstatné a specifické náležitosti smlouvy - § 3a písm. a) až e) zákona Jak musí být náležitosti písemně sjednány?
• požadavek určitosti - objektivní kategorie, nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co bylo sjednáno
Písemná forma smluv III Kdy je platně uzavřena smlouva v písemné formě?
Smlouva je platně uzavřena v písemné formě, pokud smluvní strana učiní: • písemný návrh obsahující všechny podstatné a specifické náležitosti povinné pro konkrétní typ smlouvy (nabídka) • a druhá smluvní strana učiní písemnou akceptaci této nabídky. Je-li návrh či akceptace učiněna e-mailem, je nezbytné připojit zaručený elektronický podpis e-mailu, případně vlastního dokumentu, je-li zaslán v příloze e-mailu.
Písemná forma smluv IV Kdy není platně uzavřena smlouva v písemné formě?
• Příklady: ‒ není učiněn písemný návrh smlouvy, v případě elektronické formy není připojen zaručený elektronický podpis, nepostačuje např. zaslání naskenovaného dokumentu v příloze e-mailu (viz funkce podpisu) ‒ písemný návrh smlouvy neobsahuje podstatné a specifické náležitosti smlouvy pro konkrétní typ smlouvy
‒ není učiněna písemná akceptace smlouvy před dodáním potravin, nepostačuje např. dodací list podepsaný po dodání potravin
Typy smluv I rámcové smlouvy:
• v předmětu smlouvy není vymezeno konkrétní zboží nebo služba • smluvní podmínky sjednané pro případ, že budou na jejím základě v budoucnu uzavřeny kupní smlouvy na konkrétní zboží nebo služby (realizační smlouvy), nebude-li sjednáno jinak • při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se stávají smluvní podmínky sjednané v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy, není-li sjednáno jinak
Typy smluv II rámcová smlouva: • není kupní smlouvou, na jejímž základě vzniká povinnost dodat zboží a zaplatit kupní cenu • kupní smlouva vzniká až na základě jednotlivých realizačních smluv realizační smlouvy: • jsou uzavírané na základě rámcových smluv ‒ objednávka je návrhem smlouvy, k uzavření smlouvy dojde její písemnou akceptací
samostatné smlouvy: • veškerý obsah právního jednání je sjednán v jedné smlouvě
Náležitosti smluv I náležitosti smluv - § 3a písm. a) až e) zákona:
• musí být sjednány tak, aby splňovaly požadavek určitosti právního jednání některé náležitosti nelze sjednat v rámcových smlouvách, neboť ‒ musí být vázané na určitý konkrétní předmět smlouvy ‒ a lze je sjednat jen v samostatných individuálních smlouvách ‒ např. slevy z kupní ceny dle písm. a) nebo náležitosti týkající se služeb dle písm. c)
Náležitosti smluv II • v rámcových smlouvách lze sjednat náležitosti: ‒ např. způsob úhrady kupní ceny, splatnost kupní ceny potravin dle písm. a) zákona, způsob určení doby pro dodávku potravin nebo množství za stanovené období dle písm. b) zákona
Náležitosti smluv III • v realizačních smlouvách týkajících se dodávky potravin je povinnou náležitostí: ‒ konkrétní předmět kupní smlouvy – specifikace potraviny ‒ cena předmětu kupní smlouvy
‒ množství jednotlivé dodávky potravin ‒ doba dodání potravin (není-li sjednáno v rámcové smlouvě) ‒ ostatní náležitosti dle § 3a nesjednané v rámcové či jiné smlouvě
Přechodné období povinnost uvést smlouvy vzniklé před dnem účinnosti novely, tj. před 6. březnem 2016 do souladu s § 3a zákona nejpozději do 6. června 2016 pro nově sjednávané smlouvy platí § 3a zákona již od účinnosti novely, tj. od 6. března 2016 přechodné období neplatí pro povinnost zdržet se zneužívajících praktik ve smyslu § 4 zákona, který je účinný od 6. března 2016
Porušení povinností odběratele s VTS nesjedná-li odběratel povinnou náležitost smlouvy nebo nesjedná smlouvu písemně správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona sjednání určitých ustanovení smlouvy může představovat zneužití významné tržní síly správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona
Limit peněžních plnění podle § 3a písm. a) po novele č. 50/2016 Sb.
Mgr. Andrea Pokorná, Ing. Blanka Hanslianová, Ph.D. Oddělení kontroly tržní síly Seminář k ZVTS, 12.5.2016 - rozšíření prezentace
Náležitost smlouvy – 3% limit peněžních plnění v §3a písm. a) Co stanoví § 3a písm. a) v části týkající se limitu peněžních plnění? • povinnou náležitost smlouvy mezi odběratelem a dodavatelem Jaká povinnost z toho vyplývá pro smluvní strany? • povinnost uzavřít smlouvu, jejíž náležitostí je stanovení maximální částky peněžních plnění dodavatele, a to ve formě: ‒ určení konkrétní výše této částky nebo ‒ procentním vyjádřením této částky z ročních tržeb dodavatele za dodávky potravin odběrateli v daném roce
Náležitost smlouvy – 3% limit peněžních plnění v §3a písm. a) Co jsou peněžní plnění ve smyslu zákona? • veškeré závazky dodavatele, jejichž obsahem je povinnost dodavatele zaplatit odběrateli peněžní plnění, za které je poskytováno konkrétní plnění odběratele, nespadající do kategorie slev z kupní ceny potravin, tj. platby za služby poskytnuté dodavateli ze strany odběratele, který od něho nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo za jiná plnění v souvislosti s nákupem potravin
Náležitost smlouvy – 3% limit peněžních plnění v §3a písm. a) Co nejsou peněžní plnění ve smyslu zákona?
• akční slevy z kupní ceny potravin, za které je poskytováno konkrétní plnění odběratele • množstevní slevy (musí být navázány na obratový cíl, mít objektivní ekonomické opodstatnění a nezneužívající charakter) • cenová ujednání o snížení základní kupní ceny potravin, která byla dohodnuta v celoročně platných cenových podmínkách • zakázaná peněžní plnění či slevy – např. zalistovací poplatky, slevy bez protiplnění
Náležitost smlouvy – 3% limit peněžních plnění v §3a písm. a) Pro jaké období bude stanoven limit peněžních plnění? • pro rok, ve kterém budou peněžní plnění placena Z čeho bude počítán maximální limit peněžních plnění? • z ročních tržeb dodavatele za dodávky potravin odběrateli v daném roce ‒ tržby dosažené v minulém účetním období dodavatele za prodej potravin odběrateli jsou vodítkem pro limit peněžních plnění dodavatele v roce, v němž budou placena ‒ pokud dodavatel s odběratelem v minulém účetním období neobchodoval nebo je důvodný předpoklad změny v rozsahu obchodování, pak je limit stanoven z kvalifikovaného odhadu tržeb za prodej potravin odběrateli v roce, pro něž se limit stanoví
Náležitost smlouvy – 3% limit peněžních plnění v §3a písm. a) Jaký bude postup Úřadu v případě sjednání částky za peněžní plnění přesahující maximální zákonný limit? • jedná se o správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona Jaký bude postup Úřadu v případě překročení sjednaného maximálního limitu peněžních plnění? • zda se jedná o správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4 zákona, bude záviset na posouzení konkrétních právních a skutkových okolností případu
