2016 ETAPA NÁVRH PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ ( 50) DATUM POŘIZOVATEL. Městský úřad Nýřany

ÚZEMNÍ PLÁN MYSLINKA ETAPA POŘIZOVATEL

NÁVRH PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ (§ 50) Městský úřad Nýřany

OBJEDNATEL

Obec Myslinka

ZHOTOVITEL

ŽALUDA, projektová kancelář Ing. Eduard Žaluda, Mgr. Miroslav Vrtiška, Ing. arch Alena Švandelíková, Ing. arch Luboš Križan, Mgr. Vít Holub, Petr Schejbal

AUTORSKÝ KOLEKTIV

TEXTOVÁ ČÁST

DATUM

V/2016

PARE

PO ŘIZ O V AT E L

Městský úřad Nýřany Odbor územního plánování Americká 39 301 00 Plzeň – Jižní Předměstí

OBJEDNATEL

Obec Myslinka Myslinka 6 330 23 Nýřany

PROJEKTANT

Ing. Eduard Žaluda (č. autorizace: 4077)

ZHOTOVITEL

ŽALUDA, projektová kancelář Železná, 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Na Březince 1515/22, 150 00 Praha 5 tel.: 737 149 299 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Mgr. Miroslav Vrtiška Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Luboš Križan Mgr. Vít Holub Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ

květen 2016

Územní plán Myslinka – textová část

návrh pro společné jednání (§ 50)

ÚZEMNÍ PLÁN MYSLINKA - NÁVRH 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

(1)

Zastavěné území je územním plánem vymezeno k datu 30. 4. 2016. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace.

1.1

Vymezení řešeného území

(2)

Řešeným územím je správní území obce Myslinka, tvořené jedním katastrálním územím Myslinka. Obec se nachází v Plzeňském kraji, v okresu Plzeň-sever a spadá pod správu ORP Nýřany.

2

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

2.1

Koncepce rozvoje území obce

(3)

Prioritami koncepce rozvoje území obce jsou: a b c d e f g h i j

v zastavitelných plochách respektovat charakteristické uspořádání zástavby v území; integrovat vzájemně se nerušící funkce; podporovat přiměřený rozvoj trvalého bydlení; podporovat rozvoj základní občanské vybavenosti v obci; podporovat malé a střední podnikání; podporovat průmyslovou výrobu; doplnit a kvalitativně rozvíjet stávající složky veřejné infrastruktury; udržet trend populačního růstu; posilovat vazby obce na centra s vyšší občanskou vybaveností; chránit a respektovat lesozemědělský charakter krajiny a posilovat její ekologicko-stabilizační, rekreační a estetickou funkci; k podporovat alternativní způsoby hospodaření na zemědělské půdě.

2.2

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

2.2.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní (4)

Územním plánem je stanovena ochrana následujících hodnot: a území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR; b památky místního významu, které nejsou registrované v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR - původní historické stavby a jejich doplňující soubory zemědělských a průmyslových staveb (původní hospodářské usedlosti); c urbanistický charakter sídla návesního typu s okolní pravidelnou kompaktní zástavbou lokalizovaného na původních historických komunikacích; d krajina s prvky antropogenní činnosti a významná krajinná zeleň.

(5)

Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: a b c d

respektovat urbanistickou strukturu a charakter obce; respektovat historicky vytvořené vazby v sídle, v krajině a mezi sídlem a krajinou; respektovat kompoziční vztahy panoramatu obce; chránit veřejná prostranství před zastavěním.

2.2.2 Přírodní hodnoty a zdroje (6)

Územním plánem je stanovena ochrana následujících hodnot: a skladebné části ÚSES (včetně ploch významné zeleně plících funkci interakčních prvků); b významné plochy zeleně mimo zastavěná území (liniové porosty, solitérní stromy ve volné krajině); c plochy v nezastavěném území, vymezené ÚP Myslinka jako plochy přírodní (NP), plochy lesní (NL) a plochy smíšené nezastavěného území (NSzp, NSzpv); d významné krajinné prvky (ze zákona); e vodní toky a plochy – ekostabilizační a vodohospodářské plochy.

Ž A L U D A , projektová kancelář

3


(7)


Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: a realizovat opatření zvyšující funkčnost a vzájemnou propojenost skladebných částí ÚSES; b chránit interakční prvky významné zeleně a podporovat jejich zakládání (liniové výsadby, izolační zeleň, skupinové porosty, solitérní stromy); c bránit upadání kulturní krajiny v důsledku nedostatku zásahů; d umožnit realizaci hydroretenčních, ekologicko-stabilizačních a protierozních opatření; e umožnit realizaci protipovodňových a revitalizačních opatření; f usilovat o delimitaci zemědělských kultur.

2.2.3 Hodnoty civilizační a technické (8)

Územním plánem je stanovena ochrana následujících civilizačních a technických hodnot: a b c d

(9)

systémy technické a dopravní infrastruktury včetně cestní sítě ve volné krajině; stabilizované plochy výroby s potenciálem dalšího rozvoje, resp. obnovy ekonomických aktivit; plochy veřejných prostranství s významem míst kulturního a společenského dění v obci; vodohospodářské stavby a opatření v krajině.

Při rozhodování o změnách je žádoucí: a soustředit rozvoj přednostně v dosahu provozovaných systémů veřejné infrastruktury; b usilovat o obnovu zaniklé cestní sítě v krajině. c umožnit intenzifikaci využití ve stabilizovaných plochách výroby s podmínkou prokázání vzájemné slučitelnosti s ostatními funkcemi v urbanizovaném okolí.

3

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

3.1

Urbanistická koncepce, koncepce uspořádání sídelní struktury

(10)

Prioritami urbanistické koncepce jsou:

ZASTAVITELNÝCH

PLOCH,

a b c d e f

zachovat stávající charakter a strukturu zástavby a respektovat kompoziční vztahy; zachovat fyzickou prostupnost urbanizovaného území; podporovat polyfunkční využívání území (integrace vzájemně se nerušících funkcí); podporovat komplexní rozvoj veřejné infrastruktury; upřednostnit mírnou intenzifikaci zastavěného území před expanzí do volné krajiny; dbát na to, aby bylo při umísťování staveb zajištěno hospodárné využití zastavěného území a zastavitelných ploch; g nevytvářet nová sídla a izolované urbanizované plochy v krajině. (11)

Územní plán vymezuje v urbanizovaném území následující plochy s rozdílným způsobem využití: (BI) (OV) (OS) (PV) (SV) (DS) (TI) (VL)

bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské občanské vybavení - veřejná infrastruktura občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení veřejná prostranství smíšené obytné - venkovské dopravní infrastruktura - silniční technická infrastruktura - inženýrské sítě výroba a skladování - lehký průmysl

3.2

Vymezení zastavitelných ploch

(12)

Územní plán vymezuje následující zastavitelné plochy:

ozn. Z1 Z2 Z3

plocha s rozdílným způsobem využití občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI) bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI)


podmínky pro rozhodování

rozloha (ha)

-

1,57

-

0,29

- zpracování územní studie US1

0,93

4


ozn. Z4 Z5


plocha s rozdílným způsobem využití občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI)

Z6

výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

Z7


Z8


Z9


Z10



rozloha (ha)


0,85


7,35

- zpracování územní studie US3 - pro plochu je stanoveno pořadí změn v území (1. etapa) - zpracování územní studie US3 - pro plochu je stanoveno pořadí změn v území (1. etapa) - zpracování územní studie US4 - pro plochu je stanoveno pořadí změn v území (2. etapa) - zpracování územní studie US5 - pro plochu je stanoveno pořadí změn v území (3. etapa) - zpracování územní studie US5 - pro plochu je stanoveno pořadí změn v území (3. etapa)

3.3

Vymezení ploch přestavby

(13)

Územní plán nevymezuje následující plochu přestavby:

ozn. P1

plocha s rozdílným způsobem využití bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI)

1,84

5,96

10,72

7,66

5,74


rozloha (ha)

-

0,61

3.4

Vymezení systému sídelní zeleně

(14)

Územní plán nevymezuje specifickou plochu zeleně s rozdílným způsobem využití.

(15)

Systém sídelní zelně je tvořen: a zelení veřejně přístupnou – zahrnutou do ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména do ploch veřejných prostranství (PV) a občanského vybavení (OV, OS) b zelení soukromou ve formě zahrad a sadů – zahrnutou do ploch smíšených obytných (SV) a do ploch bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI); c zelení v plochách výroby (VL); d zelení v plochách dopravní infrastruktury (DS).

(16)

Koncepce systému sídelní zeleně stanovuje následující zásady: a na plochách zeleně umisťovat pouze stavby a zařízení slučitelné s účelem ploch veřejné zeleně, zejména stavby a zařízení technické infrastruktury; b plochy zeleně budou vymezovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v zastavitelných plochách pro bydlení a v podobě zeleně veřejně přístupné jako nedílné součásti veřejných prostranství.

4

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ

4.1

Občanské vybavení

(17)

Koncepce veřejné infrastruktury v oblasti občanského vybavení vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje zásady pro její využívání:

(18)

Občanské vybavení - veřejná infrastruktura (OV) a chránit plochy občanského vybavení (OV) ve struktuře obce a podporovat jejich rozvoj; b využívat plochy občanského vybavení (OV) zejména pro veřejné účely, případné komerční využívání těchto ploch musí být v souladu s veřejným zájmem; c podporovat v plochách (OV) rozvoj infrastruktury pro rekreaci a cestovní ruch;


5



d podporovat realizaci staveb a zařízení občanského vybavení (OV) i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž jsou umožněny. (19)

Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) a umísťovat stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu (OS) přednostně v návaznosti na ostatní veřejnou infrastrukturu; b podporovat v plochách (OS) rozvoj infrastruktury pro rekreaci a cestovní ruch.

(20)

Obecné podmínky stanovené v rámci koncepce občanského vybavení: a plochy občanského vybavení mohou být v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím součástí dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných (SV) a ploch bydlení (BI).

4.2

Veřejná prostranství

(21)

Veřejná prostranství (PV) a na veřejných prostranstvích umožnit realizaci staveb a zařízení slučitelných s účelem veřejných prostranství, zejména staveb a zařízení zvyšujících jejich využitelnost a staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury; b zpřístupnit veřejná prostranství obecnému užívání bez ohledu na jejich vlastnictví; c v zastavitelných plochách vymezovat odpovídající rozsah veřejných prostranství; d chránit veřejná prostranství před zastavěním, umožnit realizaci staveb slučitelných s jejich účelem; e vymezovat v rámci územních studií v zastavitelných plochách odpovídající rozsah veřejných prostranství.

4.3

Dopravní infrastruktura

4.3.1 Doprava silniční (22)

Dopravní infrastruktura - silniční (DS) a b c d e f

(23)

respektovat stabilizovaný silniční systém včetně ochranných pásem; umožnit kvalitativní rozvoj silničního systému; územně chránit koridor územní rezervy R1 pro obchvat obce – silnice II/180; respektovat vedení stávajících (a umožnit realizaci nových) cyklotras a pěších turistických tras; v zastavitelných plochách v rámci navazujících řízení prověřit potřebu vymezení parkovacích a odstavných ploch a případně vybudovat místní komunikace napojené na stávající silniční systém; v zastavitelných plochách řešit koncepci dopravní infrastruktury s ohledem na strukturu navazující zástavby.

Územní plán vymezuje následující koridor územní rezervy pro dopravní infrastrukturu - silniční: a koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice II/180 (obchvat obce).

Pozn.: Koridor územní rezervy je vymezen v grafické části ÚP Myslinka (Hlavní výkres).

(24)

Provádění změn v koridoru nesmí znemožnit, ztížit nebo ekonomicky znevýhodnit budoucí umístění stavby (včetně staveb souvisejících), pro kterou je koridor vymezen.

4.3.2 Doprava v klidu a v rámci ploch občanského vybavení (OV, OS) vymezovat odpovídající parkovací kapacity; b prověřit v zastavitelných plochách v rámci navazujících řízení potřebu vymezení parkovacích a odstavných ploch; c parkování a odstavování vozidel v plochách bydlení (BI) a v plochách smíšených obytných (SV) řešit přednostně na vlastních pozemcích. 4.3.3 Komunikace pro pěší, cyklistická doprava, turistické koridory (25)

Doprava cyklistická a pěší a respektovat vedení stávajících turistických tras; b územně chránit koridor pro zajištění prostupnosti území KPU1; c umožnit vedení nových cyklistických a turistických tras po silnicích, místních a účelových komunikacích;


6



d umožnit realizaci chodníků v plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách dopravní infrastruktury (DS) a veřejných prostranství (PV); e podporovat obnovu cestní sítě v krajině; f udržet, případně zvyšovat fyzickou prostupnost území. (26)

Územní plán vymezuje následující koridor pro zajištění prostupnosti území:

ozn.

popis

KPU1

koridor pro zajištění prostupnosti území (vazba sídlo – krajina)

podmínky využití koridoru - zajistit fyzickou prostupnost území - v koridoru nerealizovat žádné stavby a zařízení mimo stavby související s jeho provozem - umožnit realizaci cyklistických a turistických stezek - umožnit vybavení doplňkovým a souvisejícím zázemím (odpočívadlo, informační tabule, lavička, apod.) - koordinovat vedení koridoru s dopravním systémem - umožnit existenci stávajících staveb a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury

Pozn.: Koridor je vymezen v grafické části ÚP Myslinka (Hlavní výkres).

(27)

Provádění změn v koridoru nesmí znemožnit, ztížit nebo ekonomicky znevýhodnit využití, pro které je koridor vymezen.

4.4

Technická infrastruktura

4.4.1 Koncepce zásobování vodou a zachovat stávající způsob zásobování pitnou vodou; b umožnit rozvoj vodovodu v zastavěném území a zastavitelných plochách; c nové vodovodní řady umísťovat přednostně v plochách veřejných prostranství a v plochách dopravní infrastruktury; d u objektů mimo dosah vodovodní sítě řešit zásobování pitnou vodou individuálním způsobem; e zajistit v maximální míře zokruhování vodovodních řadů; f nouzové zásobování pitnou vodou zajistit dovozem cisternami z Nýřan; zásobování doplnit balenou vodou; g nouzové zásobování užitkovou vodou zajistit odběrem z domovních studní a z potoka Myslinka; h posoudit v koncových úsecích vodovodní sítě nebo u specifických požadavků na potřebu požární vody situaci individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (požární nádrž apod.). 4.4.2 Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod a b c d

zachovat stávající způsob odvádění a čištění odpadních vod; umožnit rozvoj kanalizace v zastavěném území a zastavitelných plochách; zkapacitnit stávající ČOV Myslinka; nové kanalizační řady přednostně umisťovat v plochách veřejných prostranství a dopravní infrastruktury; e u objektů mimo dosah kanalizační sítě řešit likvidaci odpadních vod individuálním způsobem; f likvidaci srážkových vod řešit přednostně přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním); g dbát na to, aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území vlivem výstavby. 4.4.3 Koncepce zásobování elektrickou energií a zachovat stávající způsob zásobování elektrickou energií; b zajistit požadovaný výkon pro distribuci ze stávajících trafostanic, které se dle potřeby přezbrojí většími transformátory; c v případě deficitu umožnit výstavbu nových trafostanic s primární přípojkou; d připojovat novou zástavbu kabelovým sekundárním vedením a dle možností a požadavků kabelizovat stávající nadzemní rozvodnou síť v zastavěném území. 4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace a zachovat stávající koncepci.


7



4.4.5 Koncepce zásobování teplem a plynem a umožnit rozvoj plynovodu v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestavby; b plynovodní řady umisťovat přednostně v rámci ploch veřejných prostranství a dopravní infrastruktury; c upřednostnit u objektů v dosahu plynovodní sítě napojení na stávající, resp. nově vybudované (prodloužené) plynovodní řady; d podporovat u objektů mimo dosah plynovodní sítě využívání obnovitelných zdrojů energie. 4.4.6 Koncepce nakládání s odpady a zachovat stávající koncepci; b umožnit umístění zařízení pro nakládání s odpady v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území.

5

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ

5.1

Koncepce uspořádání krajiny

(28)

Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu stanovuje následující priority: a chránit volnou krajinu před zastavěním; b chránit údolní nivy vodních toků včetně podmáčených luk, jakožto významné ekostabilizační prvky, před vysoušením a zastavěním; c chránit přírodní plochy v území a další ekologicky stabilnější fragmenty krajiny (skladebné část ÚSES); d umožnit realizaci protipovodňových opatření a opatření zvyšujících retenční schopnost krajiny; e zachovat a kultivovat převažující lesozemědělský charakter řešeného území; f zachovat a postupně zvyšovat fyzickou a biologickou prostupnost krajiny (koridor pro zajištění prostupnosti území KPU1); g podporovat polyfunkční využívání krajiny a agroenvironmentálně orientované zemědělství; h podporovat obnovu charakteristické struktury krajiny (členění zemědělských ploch, zakládání prvků krajinné zeleně, obnova mimosídelních cest); i na méně kvalitních zemědělských půdách umožňovat přechod na extenzivní formy hospodaření.

(29)

Nezastavěné území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole 6 textové části ÚP: -

(30)

Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy lesní (NL) Plochy přírodní (NP) Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv)

Zásady pro rozhodování v krajině: a zachovat, případně zlepšovat odtokové poměry v území; b bránit postupující sukcesi; c obnovit a udržet vizuální prostupnost krajiny.

(31)

V krajině budou uplatňovány další obecné zásady: a ochrana a obnova tradice solitérních stromů v krajině jako orientačních bodů, zviditelnění hranic pozemků, výsadba k objektům apod. s využitím druhově původních dřevin, ochrana stávajících solitérních dřevin v krajině; b doplnění mimolesní zeleně liniovou zelení podél polních cest a vodotečí či remízů (interakční prvky), ozelenění druhově původními dřevinami; c revitalizace vodních toků a údolních niv; d podpora delimitace zemědělských kultur.


8


(32)


Územním plánem je umožněno umisťovat v nezastavěném území stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu za předpokladu, že: a nebude ohroženo ani omezeno hlavní a přípustné využití příslušné plochy s rozdílným způsobem využití a výše uvedené stavby, zařízení a jiná opatření nebudou vyloučeny; b nedojde k poškození předmětů ochrany přírody a krajiny; c bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastavěném území nebo zastavitelných plochách; d bude prokázána jejich provozní a funkční vazba na přilehlé pozemky; e bude zachována fyzická prostupnost území; f nebude umožněno trvalé bydlení.

5.2

Územní systém ekologické stability

(33)

Územní plán vymezuje a upřesňuje následující prvky územního systému ekologické stability (ÚSES): a lokální biocentra i LBC1 b lokální biokoridory i LBK1 ii LBK2 iii LBK3 iv LBK4

(34)

Územní plán stanovuje v plochách biocenter a biokoridorů následující zásady: a b c d

upřednostnit přirozenou obnovu porostů, podporovat původní druhy na úkor invazních; podporovat břehové výsadby podél vodních toků a mimosídelních cest; zakládat na orné půdě travnaté pásy a doplňovat výsadbou druhově původních dřevin; podporovat přirozený vodní režim a vznik revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně apod.); e podporovat selektivní management obhospodařování; f umožnit realizaci opatření zvyšujících retenční schopnost území; g zvyšovat migrační prostupnost; h respektovat druhově původní skladbu dřevin v plochách břehových porostů; i neumisťovat stavby a zařízení v plochách biocenter a biokoridorů mimo staveb a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury a staveb a opatření protipovodňové ochrany; j neredukovat plochy trvalých travních porostů, zachovat extenzivní způsob hospodaření.

5.3

Prostupnost krajiny

(35)

Územní plán stanovuje obecné zásady pro zajištění prostupnosti krajiny: a realizovat při rozsáhlejší zástavbě konkrétní opatření za účelem zvyšování fyzické prostupnosti krajiny (zejm. cesty, pěšiny, stezky, mosty, lávky apod.); b zajistit biologickou prostupnost krajiny, zejména ochranou a péčí o prvky ÚSES; c odstraňovat u vodních toků překážky bránící migraci vodních živočichů; d podporovat obnovu mimosídelních komunikací, jejich význam a funkce (zejm. dopravní, rekreační, estetickou, ochrannou, protierozní apod.) promítnout do vlastního technického řešení; e zachovat při oplocování pozemků vizuální prostupnost.

5.4

Protierozní a revitalizační opatření v krajině

(36)

Realizace protierozních a revitalizačních opatření v krajině je umožněna v rámci hlavního, přípustného, podmíněně přípustného využití konkrétních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv).

5.5

Ochrana před povodněmi

(37)

Realizace protipovodňových a ochranných vodohospodářských opatření je územním plánem umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv).


9


(38)


V plochách ohrožených povodněmi budou dodržovány následující zásady: a b c d

chránit plochy přirozených rozlivů vodních toků; prokázat v rámci navazujících řízení, že nebudou zhoršeny odtokové poměry; uplatňovat při hospodaření na zemědělské půdě postupy zvyšující retenční schopnost krajiny; podporovat opatření realizovaná za účelem zpomalení povrchového odtoku a zadržení vody v krajině; e podporovat revitalizační, ochranná a stabilizační opatření na vodních tocích. (39)

Za účelem zadržení vody v krajině budou uplatňovány následující zásady: a účelné změny rostlinného pokryvu; b tvorba protierozních a vegetačních pásů; c delimitace zemědělských kultur.

5.6

Rekreace a cestovní ruch

(40)

Za účelem rozvoje rekreace a cestovního ruchu budou uplatňovány následující zásady: a posilovat význam obce v oblasti individuálních a skupinových forem rekreace; b v nezastavěném území umožnit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření zvyšujících využitelnost území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. cyklostezky, informační centra apod.); c podporovat rozvoj infrastruktury pro rekreaci a cestovní ruch; d podporovat alternativní formy rekreace a cestovního ruchu (agroturistika, hippoturistika apod.); e podporovat malé a střední podnikání ve vazbě na služby cestovního ruchu; f rozvíjet celoroční, zejm. mimosezónní sportovně-rekreační aktivity; g spolupracovat s okolními obcemi za účelem optimálního využití rekreačního potenciálu širšího okolí.

6

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNEK PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)

(41)

Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Pozn.: pojmy „hlavní využití“, „přípustné využití“, „podmíněně přípustné využití“, „nepřípustné využití“ jsou definovány v Příloze č. 1: VYMEZENÍ POJMŮ, která je součástí textové části ÚP Myslinka.

(42)

Bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI) hlavní využit: a bydlení a přímo související stavby přípustné využití: b c d e

rekreace veřejná prostranství zeleň, zejména veřejná, soukromá, izolační dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: f

občanské vybavení za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nenaruší pohodu bydlení g výroba a služby (charakteru drobná a řemeslná výroba, výrobní a nevýrobní služby), za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nenaruší pohodu bydlení


10



h stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: i

jiné využití, než které je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné

podmínky prostorového uspořádání: j výška zástavby: max. 10 m 2 k výměra stavebního pozemku: 700–3 000 m l intenzita využití stavebních pozemků: max. 30 % (43)

Občanské vybavení - veřejná infrastruktura (OV) hlavní využití: a občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury přípustné využití: b c d e

zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství komunikace pro pěší a cyklisty související dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: f

občanské vybavení, které není součástí veřejné infrastruktury za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití g stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: h jiné využití, než které je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné podmínky prostorového uspořádání: i j (44)

výška zástavby: max. 15 m intenzita využití stavebního pozemku: max. 80 %

Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) hlavní využití: a občanské vybavení sloužící sportu a tělovýchově přípustné využití: b c d e

zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství dopravní a technická infrastruktura komunikace pro pěší a cyklisty

podmíněně přípustné využití: f stavby pro bydlení za podmínky, že se jedná o bydlení majitelů a správců či služební byty g ostatní občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití h rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití i stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: j


podmínky prostorového uspořádání: k výška zástavby: max. 15 m l intenzita využití stavebního pozemku: max. 60 %


11


(45)


Veřejná prostranství (PV) hlavní využití: a veřejná prostranství přípustné využití: b c d e f

zeleň dopravní a technická infrastruktura vodní plochy a toky komunikace pro pěší a cyklisty občanské vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, zvyšující využitelnost těchto ploch pro obyvatele, zejména informační zařízení, občerstvení s venkovním posezením, dětská hřiště, veřejná WC, vodní prvky, doprovodný mobiliář, stavby pro církevní účely apod.

podmíněně přípustné využití: g parkoviště za podmínky, že nebude narušeno či omezeno hlavní využití nepřípustné využití: i


podmínky prostorového uspořádání: h měřítko eventuálních staveb přizpůsobit prostoru, do něhož jsou vsazovány (46)

Smíšené obytné - venkovské (SV) hlavní využití: a polyfunkční využití zahrnující s hospodářským zázemím

zejména

bydlení

v rodinných

domech

venkovského

typu

přípustné využití: b c d e f

rekreace občanské vybavení zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační veřejná prostranství související dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: g bytové domy za podmínky, že se jedná o stávající stavby h výroba a skladování za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nenaruší pohodu bydlení i rostlinná a živočišná zemědělská výroba a provozně související stavby a zařízení za podmínky, že svým provozováním a technologickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nenaruší pohodu bydlení j stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: l


podmínky prostorového uspořádání: m výška zástavby: max. 10 m n výměra stavebního pozemku: 700–3 000 m2 o intenzita využití stavebních pozemků: max. 30 % (47)

Dopravní infrastruktura - silniční (DS) hlavní využití: a

plochy a koridory silniční dopravy a stavby a zařízení dopravního vybavení

přípustné využití: b c d e

chodníky komunikace pro pěší a cyklisty zeleň, zejména ochranná a izolační veřejná prostranství


12


f g


technická infrastruktura protihluková opatření

podmíněně přípustné využití: h

občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití

nepřípustné využití: j (48)

stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním, přípustným nebo podmíněně přípustným využitím

Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) hlavní využití: a

plochy, areály, objekty a zařízení technické infrastruktury

přípustné využití: b c d e

veřejná prostranství komunikace pro pěší a cyklisty zeleň, zejména ochranná a izolační související dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití:

f g h

stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb stavby pro bydlení za podmínky, že se jedná o bydlení majitelů a správců, či služební byty výšková zařízení technické infrastruktury za podmínky, že bude vyloučen negativní vliv na krajinný ráz území

nepřípustné využití: k jiné využití, než které je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné (49)

Výroba a skladování - lehký průmysl (VL) hlavní využití: m průmyslová výroba a skladování bez negativního vlivu na okolí (přesahujícího hranice výrobního nebo skladového areálu) přípustné využití: n o p q

dopravní a technická infrastruktura zeleň, zejména zeleň ochranná a izolační veřejná prostranství komunikace pro pěší a cyklisty

podmíněně přípustné využití: r

občanské vybavení, za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití s stavby pro bydlení za podmínky, že se jedná o bydlení majitelů a správců, či služební byty t stavby a zařízení pro stravování a přechodné ubytování za podmínky, že se jedná o stavby a zařízení přímo související s provozem areálu u stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb v zařízení pro nakládání s odpady za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí (přesahující hranice areálu) nepřípustné využití: w jiné využití, než které je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné podmínky prostorového uspořádání: x výška zástavby: max. 15 m (nevztahuje se na technologická zařízení staveb vertikálního charakteru) y intenzita využití stavebního pozemku: max. 80 %


13


(50)


Plochy vodní a vodohospodářské (W) hlavní využití: a

vodní plochy a toky a další plochy s převažujícím vodohospodářským charakterem


vodní díla dle zvláštních předpisů stavby související s využitím vodního toku nebo vodní plochy k vodárenským účelům, které nejsou vodními díly dle zvláštních právních předpisů břehové porosty, litorální pásma související dopravní a technická infrastruktura, zejména mosty, lávky, přístupové komunikace apod. skladebné části ÚSES

podmíněně přípustné využití: g h i

stavby a zařízení pro chov ryb za podmínky, že nebude narušen vodní režim v území revitalizace vodních toků a ploch za podmínky, že nebude narušen vodní režim v území technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu za podmínky, že se bude jednat o infrastrukturu pro rekreaci a cestovní ruch, nedojde k poškození předmětů ochrany přírody a krajiny a za podmínky, že negativním způsobem neovlivní vodohospodářské a ekologické funkce vodních ploch

nepřípustné využití:

j (51)

stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním, přípustným nebo podmíněně přípustným využitím

Plochy lesní (NL) hlavní využití: a

pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)

přípustné využití: b c d e f g

vodní plochy a toky skladebné části ÚSES lesní školky, arboreta plochy trvalých travních porostů, orné půdy a mimolesní zeleně komunikace pro pěší a cyklisty související dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: h

stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství a lesnictví (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastavěném území nebo zastavitelných plochách - nevyvolají potřebu napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - bude prokázána provozní a funkční vazba na přilehlé lesní nebo zemědělské pozemky - bude zachována zejména fyzická prostupnost území i stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - budou sloužit bezprostředně pro vodohospodářské účely - bude prokazatelně vyloučeno zhoršení odtokových poměrů a snížení retenční schopnosti území j stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. protipovodňová ochrana území k stavby, zařízení a jiná opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra za podmínek, že - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastaveném území nebo zastavitelných plochách - bude prokazatelně vyloučen negativní vliv na vodohospodářské a ekologické funkce vodních ploch l terénní úpravy za podmínky, že jejich realizací budou prokazatelně zlepšeny odtokové poměry a zvýšena retenční schopnost území m oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území po stávajících cestách


14



nepřípustné využití: n (52)


Plochy přírodní (NP) hlavní využití: a

ochrana přírody a krajiny


pozemky PUPFL, pozemky ZPF komunikace pro pěší a cyklisty po vyznačených cestách zeleň vodní plochy a toky veřejná dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: g

stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínky, že bude prokázána nemožnost jejich trasování mimo plochy přírodní (NP) h stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství a lesnictví (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastavěném území nebo zastavitelných plochách - nevyvolají potřebu napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - bude prokázána provozní a funkční vazba na přilehlé lesní nebo zemědělské pozemky - bude zachována zejména fyzická prostupnost území i stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - budou sloužit bezprostředně pro vodohospodářské účely - bude prokazatelně vyloučeno zhoršení odtokových poměrů a snížení retenční schopnosti území j stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. protipovodňová ochrana území za podmínky, že nedojde k ohrožení či poškození předmětů ochrany přírody a krajiny k stavby, zařízení a jiná opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra a rozhledny za podmínky, že nedojde k ohrožení či poškození předmětu ochrany přírody a krajiny l terénní úpravy za podmínky, že jejich realizací budou prokazatelně zlepšeny odtokové poměry a zvýšena retenční schopnost území m oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území po stávajících cestách nepřípustné využití: o (53)


Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) hlavní využití: a

není stanoveno

přípustné využití: b c d e f g h

pozemky ZPF pozemky PUPFL skladebné části ÚSES komunikace pro pěší a cyklisty vodní plochy a toky protierozní, revitalizační, protipovodňová a ochranná vodohospodářská opatření zeleň, zejména ochranná, izolační a zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, zejména zeleň liniová, skupinová a solitérní


15



podmíněně přípustné využití: i

stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství a lesnictví (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastavěném území nebo zastavitelných plochách - nevyvolají potřebu napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - bude prokázána provozní a funkční vazba na přilehlé lesní nebo zemědělské pozemky - bude zachována zejména fyzická prostupnost území j stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - budou sloužit bezprostředně pro vodohospodářské účely - bude prokazatelně vyloučeno zhoršení odtokových poměrů a snížení retenční schopnosti území k stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. protipovodňová ochrana území l stavby, zařízení a jiná opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra za podmínky, že bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastaveném území nebo zastavitelných plochách m terénní úpravy za podmínky, že jejich realizací budou prokazatelně zlepšeny odtokové poměry a zvýšena retenční schopnost území n oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území po stávajících cestách nepřípustné využití: o (54)


Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv) hlavní využití: a

není stanoveno

přípustné využití: b c d e f g h

i j

stavby, zařízení a opatření protipovodňové ochrany území a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků pozemky ZPF pozemky PUPFL skladebné části ÚSES komunikace pro pěší a cyklisty vodní plochy a toky zeleň, zejména ochranná, izolační a zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, zejména zeleň liniová, skupinová a solitérní drenážní a vsakovací systémy, ochranné nádrže revitalizace vodních toků – rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry, prahy, stupně, přehrážky, průtočné a neprůtočné tůně, mokřady apod.

podmíněně přípustné využití: k

stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství a lesnictví (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastavěném území nebo zastavitelných plochách - nevyvolají potřebu napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - bude prokázána provozní a funkční vazba na přilehlé lesní nebo zemědělské pozemky - bude zachována zejména fyzická prostupnost území l stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) za podmínek, že: - budou sloužit bezprostředně pro vodohospodářské účely - bude prokazatelně vyloučeno zhoršení odtokových poměrů a snížení retenční schopnosti území m stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. protipovodňová ochrana území


16


n

o


stavby, zařízení a jiná opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (§ 18 odst. 5 stavebního zákona), např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra za podmínky, že - bude prokázána nemožnost jejich umístění v zastaveném území nebo zastavitelných plochách - bude prokazatelně vyloučen negativní vliv na vodohospodářské a ekologické funkce vodních toků terénní úpravy za podmínky, že jejich realizací budou prokazatelně zlepšeny odtokové poměry a zvýšena retenční schopnost území

nepřípustné využití: p


(55)

Další zásady a podmínky pro rozhodování v území jsou uvedeny v předchozích kapitolách 2, 3, 4 a 5.

7

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

(56)

Územním plánem jsou vymezeny následující veřejně prospěšná opatření (VPO), pro která lze práva k pozemkům vyvlastnit. Veřejně prospěšná opatření (VPO): ozn. VU1 KPU1

popis lokální prvky ÚSES koridor pro zajištění prostupnosti území

8

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA

(57)

Územním plánem nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

9

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

(58)

Územním plánem je vymezen následující koridor územní rezervy: ozn.

budoucí funkční využití (plocha s rozdílným způsobem využití)

podmínky pro prověření možného budoucího využití

R1

dopravní infrastruktura - silniční (DS)

- zpracovat územní studii USR1

(59)

Při rozhodování o změnách v území vymezených územních rezerv nelze umožnit stavby (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a krajinné úpravy (zejména výstavby vodních ploch, zalesnění), jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo znemožnila případné budoucí využití ploch.

(60)

Pro využití koridoru územní rezervy je v případě splnění podmínek pro prověření možného budoucího využití nezbytné pořídit změnu územního plánu.

(61)

Územní plán stanovuje pro prověření možného budoucího využití koridoru územní rezervy R1 podmínku zpracování územní studie USR1.


17



10

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

(62)

Územním plánem jsou vymezeny následující plochy, ve kterých je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie:

ozn.

dotčené zastavitelné plochy

US1

Z3 (BI), Z4 (OS)

US2

Z5 (BI)

US3

Z6 (VL), Z7 (VL)

US4

Z8 (VL)

US5

Z9 (VL), Z10 (VL)

(63)

podmínky pro pořízení územní studie

z

- prověřit architektonické a urbanistické vztahy navrhovaných objektů v kontextu k okolní zástavbě a volné krajině - respektovat podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dle kapitoly „6“ textové části ÚP Myslinka - vymezit plochy veřejných prostranství a plochy veřejně přístupné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - navrhnout připojení na technickou a dopravní infrastrukturu - zajistit prostupnost území pro chodce a cyklisty, nevytvářet slepé ulice - prověřit odtokové poměry v území a navrhnout optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou - prověřit fyzickou, biologickou a vizuální prostupnost území - zohlednit odtokové poměry v území a navrhnout optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou - zohlednit koridor prostupnosti území KPU1 a věcné řešení územní studie koordinovat s jeho trasováním - prověřit architektonické a urbanistické působení staveb ve vztahu k okolní zástavbě a okolní volné krajině, zohlednit stávající výrobní objekty a areály v řešeném území - navrhnout rozmístění parcel, orientační umístění objektů a jejich dopravní obsluhu ve vztahu k efektivnímu využití celé plochy - navrhnout obnovu a revitalizaci vodní plochy a jejího okolí s cílem stabilizovat přírodní prostředí a umožnit její rekreační využití (pro US4) - prověřit a vymezit dostatečné kapacitní systémy technické a dopravní infrastruktury - zohlednit odtokové poměry v území a navrhnout optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou - zajistit prostupnost území pro chodce a cyklisty - nezhoršovat prostupnost území, prověřit možnost bariérového efektu - zohlednit koridor prostupnosti území KPU1 a věcné řešení územní studie koordinovat s jeho trasováním

lhůta (v měs.)

72

72

72

72

72

Lhůta se stanovuje na 6 let od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává. Stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění povinností stanovených stavebním zákonem – schválení a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.


18



11

STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

(64)

Územním plánem Myslinka je stanoveno pořadí změn v území pro tyto plochy: a b c

(65)

Pozn.:

E1 (1. etapa) – plochy Z6 (VL), Z7 (VL) E2 (2. etapa) – plochy Z8 (VL) E3 (3. etapa) – plochy Z9 (VL), Z10 (VL)

Realizace staveb a zařízení v dotčených plochách s výjimkou staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury je v rámci etapy E1 bez omezení. Realizace staveb a zařízení v dotčených plochách s výjimkou staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury v etapě E2 je umožněna až po zastavění, resp. vydání územních rozhodnutí pro 70 % z celkového rozsahu ploch zahrnutých v etapě E1. Realizace staveb a zařízení v dotčených plochách s výjimkou staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury v etapě E3 je umožněna až po zastavění, resp. vydání územních rozhodnutí pro 70 % z celkového rozsahu ploch zahrnutých v etapě E2. Plochy, ve kterých je stanoveno pořadí změn v území, jsou zobrazeny v grafické části ÚP Myslinka ve výkrese č. 1 Výkres základního členění území.

12

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

(66)

Územním plánem nejsou kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona stanovena.

13

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI

(67)

Územní plán má 9 listů (17 číslovaných stran) + 2 titulní listy.

(68)

Grafická část územního plánu obsahuje 3 výkresy: 1. 2. 3.

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací


měřítko 1 : 5 000 měřítko 1 : 5 000 měřítko 1 : 5 000

19

Odůvodnění územního plánu Myslinka – textová část


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MYSLINKA - NÁVRH 14

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 500/2004 Sb.“) Zpracovává pořizovatel.

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

15

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů se zkratkou (dále jen „Vyhláška č. 500/2006 Sb.“), příloha č. 7, část II., odst. 1a) Zpracovává projektant.

Z hlediska širších vztahů je v územním plánu řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

15.1 Základní údaje o obci Myslinka řešené území – obec (NUTS 5) okres (NUTS 4) kraj (NUTS 3) katastrální území (kód k. ú.) části obce (kód č. o.) základní sídelní jednotky (kód ZSJ) počet obyvatel (dle ČSÚ, k 1. 1. 2015) rozloha řešeného území (dle ČSÚ, 1. 1. 2015) obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem

Obec Myslinka (CZ0325 566543) Plzeň-sever (CZ0325) Plzeňský (CZ032) Myslinka (671991) Myslinka (071994) Myslinka (071994) 193 369,9 ha Nýřany Město Touškov

15.2 Postavení obce v systému osídlení Obec Myslinka se nachází v centrální části Plzeňského kraje, v zázemí krajského města. Z hlediska hierarchie sídelní struktury je obec elementárním prvkem, ve většině oblastí závislým na vyšších centrech. Nejbližšími spádovými centry jsou Nýřany (5 km) a Město Touškov (5 km). Okresní a zároveň krajské město Plzeň se nachází 14 km východně od obce. Determinujícím prvkem obce je její výborná dopravní dostupnost daná polohou na přivaděči (silnice II/180) k dálnici D5, jež je jednou ze zásadních dopravních komunikací celostátního významu. Silnice II/180 zprostředkovává spojení s blízkými spádovými centry – Nýřany (5 km jižně) a Město Touškov (5 km severně). Vazby obce na okolí jsou orientovány především na centra s vyšší občanskou vybaveností (školy, zdravotnická zařízení, obchody apod.) a pracovními příležitostmi. Obec Myslinka sousedí celkem se čtyřmi různými obcemi. Přehled sousedních obcí a katastrálních území, spolu s jejich administrativním zařazením a lokalizací, znázorňuje níže uvedená tabulka. katastrální území Nýřany Doubrava u Plzně Bdeněves Kozolupy u Plzně Tlučná

obec

ORP

kraj

Nýřany

Plzeňský

Nýřany Bdeněves Kozolupy Tlučná

hranice jižní západní severní východní jihovýchodní

Územní plán Myslinka obecně respektuje vydanou platnou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových


20



a funkčních vazeb, a to zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability (dále také jen „ÚSES“). Následující tabulka ilustruje za pomoci silničních vzdáleností a přibližných časů dosažitelnost vybraných center osídlení, čímž je Myslinka zasazena do kontextu širšího sídelního systému. město

Nýřany

Plzeň

Tachov

vzdálenost (km) čas (min)

5 8

14 24

50 42

Karlovy Vary 74 90

Praha 105 101

Norimberk (Německo 184 140

15.3 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Silniční doprava Z dopravního hlediska má pro obec zásadní význam silnice II/180, která prochází obcí v severojižním směru. Silnice je součástí širšího (aglomeračního) okruhu Plzně. Ve svém západním úseku plní pro širší oblast především funkci přivaděče k dálnici D5, současně zajišťuje spojení obce v ose Město Touškov – Nýřany a dopravní vazby na sousední obce (Bdeněves, Kozolupy, Tlučná). Z hlediska širších dopravních vazeb má zcela zásadní význam dálnice D5. Ta zajišťuje rychlé spojení s hlavním městem republiky Prahou. Na své trase Praha – Plzeň – Rozvadov – Německo spojuje hlavní město se západní částí Česka a republiku s Německem. Z pohledu širších dopravních vazeb má pro řešené území význam také silnice I/20, procházející severozápadně od řešeného území. Tato komunikace spojuje krajská města Plzeň a Karlovy Vary a je součástí transevropského dopravního koridoru E49. Železniční doprava Obcí neprochází žádná železniční trať. Severně od řešeného území je vedena hlavní trať celostátního i mezinárodního významu č. 170, spojující západní Čechy s Prahou, která je zároveň významnou spojnicí Česka a Západní Evropy (součást III. železničního koridoru). Nejbližší zastávkou na této trati je pro řešené území železniční stanice Kozolupy, nacházející se 4 km severně od Myslinky v sousední obci Kozolupy. ŠIRŠÍ VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásobování vodou, kanalizace Obec má vybudovaný systém zásobování pitnou vodou. Vodovod v obci je napojen na nadmístní síť – je zásobován z vodojemu Nýřany-Pankrác a je součástí skupinového vodovodu Plzeň – Nýřany – Zbůch. V obci je provozována dešťová kanalizace a oddílná kanalizace s vyústěním na ČOV v severní části řešeného území. Nadmístní systém kanalizace v území není provozován. Zásobování elektrickou energií Obec je zásobována elektrickou energií ze systému nadzemního vedení VN 22 kV, kmenovou linkou vyvedenou z transformovny TR 110/22 kV Nová Hospoda napájené linkami V 1201, V 1202 z TR 400/110 kV Chrást. Zásobování teplem a plynem Obec Myslinka je plynofikována. Řešené území je zásobováno plynem z VTL plynovodu DN 350 Kozolupy – Nýřany, procházejícího obcí v severojižním směru. Severně od zastavěného území je vybudována regulační stanice VTL/STL, na kterou navazuje STL plynovodní síť rozvádějící plyn po obci. Telekomunikace a radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 37 Plzeň. Trasy telefonní sítě v obci jsou kabelizovány. Nadřazená telefonní ústředna se nachází v Plzni, místní v Městě Touškov. Provozovatelem telefonní sítě je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Území obce je velmi dobře pokryto signály mobilních operátorů. Nakládání s odpady V obci probíhá běžný svoz komunálního a tříděného odpadu, nejsou zde provozovány nadmístní systémy nakládání s odpady. Odstraňování odpadů zajišťuje obec prostřednictvím firmy Ekosepar Nýřany.


21



15.4 Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy Ve správním území obce Myslinka se nevyskytují přírodní prvky nadmístního významu. Do severní části administrativního území obce okrajově zasahuje ochranné pásmo neregionálního biokoridoru K50, které je územním plánem respektováno. Na styku s jižní hranicí obce prochází správním územím sousedního města Nýřany regionální biokoridor RK2016. Vazby územního systému ekologické stability (dále také jen „ÚSES“) lokální úrovně, který je v řešeném území zastoupen soustavou lokálních biokoridorů a biocenter, jsou koordinovány s vydanou územně plánovací dokumentací sousedních dotčených obcí (Kozolupy, Tlučná, Bdeněves, Nýřany).

15.5 Účast ve sdružení obcí Obec Myslinka je členem následujícího sdružení obcí: Mikroregion Touškovsko – sdružení, jehož cílem je kooperace členů tohoto dobrovolného svazku obcí. Členy jsou Město Touškov, Kozolupy, Vochov, Bdeněves, Újezd nade Mží a Myslinka (od 1. 1. 2014). Územní plán Myslinka je zpracováván v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů výše uvedeného sdružení obcí.

16

SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 183/2006 Sb.“), § 53, odst. 4 a) Zpracovává projektant.

16.1 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje Územní plán Myslinka je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 (dále také jen „PÚR ČR“), schválené vládou ČR dne 15. 4. 2015 usnesením č. 276. Územní plán Myslinka respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Pro správní území obce Myslinka vyplynula ze schváleného zadání nutnost zohlednění zejména následujících bodů republikových priorit: (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ÚP Myslinka vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované historicky vytvořené struktury obce. Stávající struktura osídlení je respektována a dále rozvíjena. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, provozované systémy technické a dopravní infrastruktury a s ohledem na specifický krajinný ráz. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území.


22


(15)


Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Rozvojové plochy jsou lokalizovány výhradně v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací propojuje rozvojové plochy se stávající zástavbou a plochami veřejných prostranství. Územní plán dále vytváří podmínky pro rozvoj občanské vybavenosti, která v obci absentuje, čímž rovněž přispívá snížení míry sociální segregace.

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostnit komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární v urbanizovaném území je funkce obytná. Tyto plochy jsou v územním plánu reprezentovány plochami s rozdílným způsobem využití plochami bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI). Vymezením ploch občanského vybavení a veřejných prostranství jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a kvalitativní rozvoj.

(19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením stabilizovaných ploch v zastavěném území včetně podmínek pro jejich využití je stanovena jednoznačná priorita intenzifikace jeho využití. Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazbě na stávající zástavbu. Jejich umístění vychází z limitů využití a dalších determinujících prvků, které lze v řešeném území identifikovat. Předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů jsou vytvořeny vymezením zastavitelné plochy, zasahující do plochy opuštěného areálu v jihozápadní části sídla, který je součástí vymezeného zastavěného území. Řešení územního plán jednoznačně podporuje hospodárné využití zastavěného území. Územní plán v řešeném území nezakládá nová sídla v krajině, čímž chrání nezastavěné území.

(20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních oblastí a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou urbanistickou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny v návaznosti na stabilizované plochy mimo zvláště chráněná území. Rozvojovým záměrem, který může narušit charakter krajiny, je možný budoucí rozsah průmyslové zóny, který umožňují zastavitelné ploch pro průmyslovou výrobu, vymezené v platné ÚPD obce (ÚPO Myslinka, 2001). ÚP Myslinka na hrozbu nekoordinovaného rozvoje průmyslové zóny reaguje stanovením pořadí změn v území (etapizace), čímž akcentuje nutnost souvislého a postupného rozvoje a zamezuje nahodilé nesourodé zástavbě. Územní plán na základě zpracovaných podkladů a terénního průzkumu vymezuje a upřesňuje místní územní systém ekologické stability, který není v kolizi se záměry znemožňujícími jeho funkčnost.


23



V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované plochy přírodní, lesní a smíšené. (20a)

Vytvářet uzemní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán na základě zpracovaných podkladů a terénního průzkumu vymezuje a upřesňuje místní územní systém ekologické stability, tedy systém ekologicky stabilnějších lokalit propojených soustavou biokoridorů, zajišťujících migrační prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy. Prostupnost území pro člověka je územním plánem podpořena vymezením koridoru pro zajištění prostupnosti krajiny (KPK1), který propojuje sídlo a volnou krajinu, čímž zamezuje nežádoucímu uzavření sídla (např. průmyslovou zónou) a znemožnění přístupu jeho uživatelů do volné krajiny.

(24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

(24a)

Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Obec Myslinka leží na přivaděči k dálnici D5 (silnice II/180), který prochází řešeným územím v severojižním směru. Poloha obce je jedním z jejích základních rozvojových faktorů. Komunikace však také způsobuje značné zatížení zastavěného území silničním provozem. Územní plán v oblasti silniční dopravy respektuje požadavek nadřazené ÚPD (ZÚR Plzeňského kraje) na vymezení koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/180 – obchvat obce, přičemž jej vymezuje a zpřesňuje. Případné využití koridoru pro realizaci obchvatu obce by odlehčilo dopravní provoz v sídle, čímž by byla podpořena ochrana lidského zdraví a zároveň by se zvýšila bezpečnost a plynulost dopravy v řešeném území. Rozvojové plochy pro obytnou zástavbu nejsou vymezovány v přímém kontaktu s plochami pro rozvoj průmyslové zóny, čímž je podpořena snaha o minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení.

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. V řešeném území není stanoveno záplavové území. Plochy v okolí hlavního toku řešeného území – potok Myslinka – jsou vymezeny funkcí ploch s rozdílným způsobem využití plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv), v rámci kterých je dle podmínek využití (kap. 6 textové části ÚP Myslinka) umožněno realizovat stavby a zařízení protipovodňové ochrany. Protipovodňová a ochranná protierozní opatření, směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat také v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území, zejména v rámci ploch NSzp, NL a NP.

(30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnosti. Obec Myslinka má vybudovány základní systémy technické infrastruktury. V obci je vybudován vodovodní rozvod a kanalizace napojená na ČOV Myslinka. Obec je zásobena zemním plynem STL rozvodem a elektrickou energií z nadzemních, resp. podzemních kabelových rozvodů. Kvalita technické


24



infrastruktury je dobrá a splňuje tak požadavky na zabezpečení vysoké kvality života obyvatel obce. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury. (31)

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V rámci jednoznačně formulovaných podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v urbanizovaném území je umožněna výroba energie z obnovitelných zdroj jako podmíněně přípustné využití.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území je zahrnuto v rozvojové oblasti OB5 (Rozvojová oblast Plzeň), vymezenou PÚR ČR. Vymezení: Území obcí z ORP Nýřany (bez obcí v severozápadní části), Plzeň, Přeštice (jen obce v severní a střední části), Rokycany (jen obce v západní části), Stod (bez obcí v jihozápadní a severozápadní části), Kralovice (jen obce v jižní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Plzně. Jedná se o silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam; rozvoj podporuje poloha na dálnici D5 a na III. tranzitním železničním koridoru. ÚP Myslinka zohledňuje polohu obce v rozvojové oblasti OB5 Rozvojová oblast Plzeň ve stanovené rozvojové koncepci. Návrh územního plánu se soustřeďuje na vymezení dostatečné nabídky obytných ploch a zkvalitnění veřejné infrastruktury. V územním plánu jsou dále vymezeny rozsáhlé plochy pro rozvoj výroby a skladování (VL). Upřesnění úkolů pro územní plánování, které vyplývají pro řešené území z polohy v rozvojové oblasti OB5, je stanoveno v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Jejich soulad s řešením ÚP Myslinka je uveden v nadcházející podkapitole (Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem).

16.2 Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Krajský úřad Plzeňského kraje pořizuje v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění, Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje vydalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 834/08 ze dne 2. 9. 2008, aktualizace ZÚR PK proběhla v roce 2014. Územní plán Myslinka respektuje požadavky vyplývající pro řešené území ze Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje po vydání aktualizace č. 1 (dále jen ZÚR PK). (citace ze ZÚR PK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) 2.

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VČETNĚ ZOHLEDNĚNÍ PRIORIT STANOVENÝCH V PÚR ČR

Krajské priority územního plánování, definované v ZÚR PK, jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti obce. Koncepce rozvoje řešeného území se dotýkají tyto požadavky (citace ze ZÚR PK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území). 2.2.

Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji 2.2.1. -

Prostorové uspořádání – rozvoj sídelní struktury

vytvářet územně plánovací předpoklady pro stabilizaci osídlení především posílením nabídky ploch pro podnikání v rozvojových oblastech, posilovat polycentrickou sídelní strukturu Plzeňského kraje podporou rozvoje sídel v rozvojových oblastech a osách a podporou center venkovského osídlení. Současný stav polycentrického osídlení kraje by měl být dále rozvíjen, v rozvojových osách rozvoj koncentrovat do vymezených rozvojových


25


-

-


území, za základ sídelní struktury a sídelní centra považovat sídla pověřených obcí doplněná o další centra venkovského osídlení, k rozvoji jednotlivých obcí přistupovat diferencovaně s ohledem na místní podmínky a preferované funkce území k vymezování nových rozvojových ploch na pozemcích, které jsou součástí ZPF, přistupovat až po využití vnitřních rezerv sídel, areálů “brownfields” a intenzifikací stávajících podnikatelských areálů racionální využitím území minimalizovat negativní dopady hospodářského vývoje, zejména na životní prostředí, při územně plánovací činnosti a při realizaci záměrů ZÚR vycházet ze závěrů stanoviska k posouzení vlivů koncepce ZÚR na životní prostředí při urbanistickém rozvoji a intenzifikaci využití zastavěného území minimalizovat fragmentaci krajiny a vytvořit podmínky ke zvyšování biodiverzity krajiny Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v obci. Vymezením zastavitelných ploch pro rozvoj průmyslové zóny (plochy výroba a skladování – lehký průmysl) vytváří ÚP předpoklady pro stabilizaci osídlení, jejich rozsah však se záměrem ochrany nezastavěného území oproti předchozí ÚPD obce redukuje. Pozici obce v rozvojové ose zohledňuje ÚP dále také vymezením rozvojových ploch pro bydlení a občanskou vybavenost, přičemž dbá na hospodárné využití zastavěného území, když do ploch zastavitelných zahrnuje rovněž nevyužívaný areál v jihozápadní části sídla (součást vymezeného zastavěného území – brownfields). Územní plán se zároveň vymezením nezastavěných a nezastavitelných snaží o minimalizaci fragmentace krajiny, a v koordinaci s nástroji krajinného plánování vytváří podmínky ke zvyšování její biodiverzity.

2.2.2. -

Rozvoj dopravní infrastruktury

pro zlepšení dopravní dostupnosti a ochranu životního prostředí dále zpřesňovat vymezené koridory pro zkapacitnění silničních komunikací, preferovat přestavbu nevyhovujících úseků zejména v průtazích sídel, odstranění kolizních míst a bodových závad a pro modernizaci a přestavbu železničních tratí (…) Územní plán vymezuje koridor územní rezervy dopravní infrastruktury - silniční (DS) pro realizaci přeložky silnice II/180, která je v současnosti průtahem sídla Myslinka a plní funkci přivaděče na dálnici D5. Zpřesňuje tím koridor obchvatu Myslinky vymezený ZÚR Plzeňského kraje, který odstraňuje kolizní místa a bodové závady na průtahu obcí.

2.2.4. -

Ochrana krajinných hodnot

k ochraně volné krajiny je nutné podporovat intenzifikaci využití zastavěných a zastavitelných ploch v územích je třeba chránit základní krajinné matrice, přirozené osy a dominanty krajiny krajinné dominanty, veduty a ohraničující horizonty je třeba chránit před změnami, které by mohly jejich působení v krajině poškodit (…) Územní plán upřednostňuje intenzifikaci zastavěného území naplňováním vnitřních nevyužitých rezerv. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány v návaznosti na zastavěné území tak, že doplňují založené urbanistické struktury sídla. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány ve volné krajině, čímž je v koordinaci s dalšími nástroji krajinného plánování zajištěna její ochrana. Pro realizaci staveb jsou v jednotlivých plochách různého funkčního využití nastaveny regulativy tak, aby nedošlo k narušení či poškození základní krajinné matrice, přirozených os a krajinných dominant, vedut a ohraničujících horizontů jednotlivých supervizuálních celků.

2.2.5. -

-

Protipovodňová ochrana

při protipovodňové ochraně v územním plánování vycházet z rozdělení území na: 1. území, kde je hlavním úkolem lokální ochrana sídel a zastavěného území, především ochrannými hrázemi a opatřeními, která zlepšují odtokové poměry 2. území s předpoklady pro opatření, která zlepšují odtokové poměry, a to pro vymezení vhodných území k řízenému rozlivu povodní, případně k řízené inundaci 3. území s předpoklady pro umístění suchých nádrží nebo vodních nádrží a pro zvyšování retenční schopnosti území 4. území, kde je nezbytné zvyšování retenčních schopností území k tomu v území využít:  opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny


26





vytvoření podmínek pro využití územních rezerv, především zastavěných ploch s nevhodným či žádným funkčním využitím v územních plánech vymezovat plochy a územní rezervy pro postupné vymístění nevhodné zástavby ze záplavových území a vytvořit tak podmínky pro bezkolizní převedení povodňových vln

-

Opatření na ochranu před povodněmi je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv). S ohledem na požadavek zlepšování retenčních vlastností krajiny, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. 2.2.5. -

Vymezování rozvojových ploch

Dále plochy výroby, skladování, obchodu a služeb vymezovat zejména:  do obcí v rozvojové oblasti OB5 a v rozvojových oblastech nemístního významu Zastavitelné plochy pro bydlení přednostně vymezovat:  v obcích, které jsou součástí rozvojových oblastí a os, v lokalitách s možností připojení na kapacitní vodní zdroje a kanalizaci

-

Územní plán zohledňuje pozici obce v rozvojové oblasti OB5 ve stanovené rozvojové koncepci. Vymezením značných rozvojových ploch pro výrobu a skladování - lehký průmysl (VL) a pro bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) podporuje další rozvoj obce, přičemž také dbá na kompenzování nedostatečné občanské vybavenosti, když vymezuje zastavitelné plochy pro občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Veškeré zastavitelné plochy, vymezené ÚP Myslinka, jsou lokalizovány v přímé návaznosti na zastavěné území, v dosahu provozovaných a plánovaných systémů technické a dopravní infrastruktury. Lokalizace zastavitelných ploch pro bydlení umožňuje jejich bezproblémové napojení na provozované systémy zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. 2.2.7. -

Limity využití území Při rozhodování o změnách ve využití území a jeho rozvoji je nutné vycházet z limitů využití území, tedy respektovat omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území.

Územní plán respektuje limity využití území, omezení vyplývající z právních předpisů nebo stanovená na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území v maximálním rozsahu. V případě střetu navrženého řešení s takto definovaným omezením jsou územním plánem stanoveny podmínky zajišťující bezkolizní koexistenci záměrů. Jedná se zejména o zastavitelné plochy zasažené pásmem 50 m od hranice PUPFL, dále zastavitelné plochy dotčené ochranným pásmem elektrorozvodů, plynovodu apod. 3.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS, VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ

3.1.

Rozvojové oblasti vymezené v politice územního rozvoje

Řešené území leží v rozvojové oblasti OB5 Rozvojová oblast Plzeň, vymezené PÚR ČR a zpřesněné ZÚR PK. 3.1.1. -

OB5 Rozvojová oblast Plzeň

Vymezení bylo provedeno v hranicích obcí: Bdeněves, Čerminy, Česká Bříza, Čižice, Dobřany, Dolany (V ORP Nýřany), Druztová, Dýšina, Ejpovice, Horní Bříza, Chlumčany, Chotěšov, Chotíkov, Chrást, Chváleníce, Kozolupy, Kyšice, Ledce, Letkov, Lhůta, Líně, Losiná, Město Touškov, Mokrouše, Myslinka, Nevřeň, Nezbavětice, Nezvěstice, Nová Ves (v ORP Stod), Nýřany, Plzeň, Příšov, Starý Plzenec, Stod, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tlučná, Třemošná, Úherce, Útušice, Vejprnice, Vochov, Vstiš, Zbůh, Zruč-Senec. 3.1.1.1. -

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území

V rozvojové oblasti podporovat zejména rozvoj obslužné funkce (využívající kvalifikovanou pracovní sílu).


27


-


Vytvářet podmínky pro rozvoj denní rekreace obyvatel Plzně a okolí. Vytvářet podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury. Komplexně vnímat specifické postavení města Plzně na území kraje, jeho rozvoj zaměřit zejména na posílení soudržnosti obyvatel území a obecné zlepšení podmínek životního a obytného prostředí a dopravy.

3.1.1.2. -

Úkoly pro územní plánování obcí

V územních plánech vymezit dostatek zastavitelných ploch pro rozvoj bytové výstavby a obslužných funkcí. Usměrňovat suburbanizační tendence rozvoje obcí, zejména s ohledem na infrastrukturní předpoklady území, soudržnost obyvatel území (nevytvářet funkčně a sociálně oddělená satelitní sídla obcí). Minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména rozvojových zón nadmístního významu).

-

-

Územní plán zohledňuje pozici obce v rozvojové oblasti OB5 ve stanovené rozvojové koncepci. Vymezením rozvojových ploch pro rozvoj průmyslové zóny – výroba a skladování - lehký průmysl (VL) – a pro bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI) podporuje další rozvoj obce, přičemž dbá také na kompenzování nedostatečné občanské vybavenosti, když vymezuje zastavitelné plochy pro občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Při výpočtu potřeby zastavitelných ploch pro bydlení bylo postavení obce v rozvojové oblasti identifikováno jako jeden ze základních faktorů. Lokalizací rozvojových ploch v přímé návaznosti na zastavěné území a zamezením vzniku nových sídel v krajině územní plán dbá na ochranu volné krajiny. O minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí se územní plán snaží také zmenšením rozsahu rozvojových ploch průmyslové zóny, vyplývajícím z ÚPO Myslinka (2001). 4.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Území obce Myslinka není součástí specifické oblasti vymezené PÚR ČR nebo ZÚR PK. 5.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV

5.2

Plochy a koridory dopravy nadmístního významu

Řešeného území se týká požadavek na vymezení územní rezervy pro realizaci obchvatu obce. 5.2.3. -

Krajská silniční síť – silnice II. a III. třídy

V územních plánech zpřesnit a vymezit koridory:  II/180 - Starý Plzenec – Štěnovice – Dobřany – Nýřany – Město Touškov – Třemošná – Chrást – Dýšina – St. Pzenec  Myslinka, obchvat – územní rezerva Územní plán vymezuje a zpřesňuje koridor územní rezervy dopravní infrastruktury - silniční pro realizaci východního obchvatu Myslinky. Realizace této přeložky silnice II/180 by umožnila odstranění kolizních míst a bodových závad na průtahu obcí, zmírnila dopravní zatížení sídla a zvýšila kvalitu bydlení.

5.5

Územní systém ekologické stability 5.5.3. -

Úkoly pro územní plánování obcí

V územních plánech je nutné zpřesnit území vymezených částí regionálního a nadregionálního ÚSES. Řešení územních plánů musí vytvářet podmínky pro spojitost a funkčnost ÚSES a jeho návaznost na sousedící území. Na skladebné části ÚSES vyšších úrovní navazuje ÚSES lokální úrovně pro jednotlivé obce a města. Do řešeného území nezasahují skladebné části územního systému ekologické stability nadregionálního ani regionálního významu, okrajově do něj zasahuje pouze ochranné pásmo nadregionálního


28



biokoridoru K50, které je územním plánem respektováno. V území se vyskytují prvky ÚSES lokální úrovně, které jsou vymezeny a zpřesněny dle relevantních podkladů (Generel, 2015) a terénního průzkumu zpracovatele. ÚP koordinuje vedení jednotlivých skladebných částí ÚSES s vydanou územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným způsobem využití. Plochy biokoridorů jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Systém skladebných částí ÚSES (regionálního i lokálního charakteru) je doplněn sítí ploch významné zeleně plnící funkci interakčních prvků. Územním plánem jsou pro skladebné části ÚSES stanoveny obecné zásady uvedené v textové části Územního plánu Myslinka. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou vymezeny v souladu s platnými právními předpisy a metodikou pro vymezování ÚSES. V grafické části Územního plánu Myslinka byl rozsah skladebných částí zpřesněn dle místních podmínek na hranice parcel dle katastru nemovitostí. V řešeném území nedochází k překryvu skladebných částí ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci prvků ÚSES. 6.

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

6.1.

Ochrana přírody

Do územních plánů je nutné zapracovat vyhlášená ZCHÚ včetně jejich zonace a ochranných pásem, včetně návrhů na rozšíření stávajících ZCHÚ a návrhů na nová ZCHÚ. Stejně tak je nutno do územních plánů zapracovat území soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Maloplošná zvláště chráněná území a území evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 je nutno hájit před negativními zásahy do jejich území a minimalizovat zásahy do jejich ochranných pásem. U velkoplošných zvláště chráněných území je nezbytné dosáhnout souladu mezi potřebami hospodářského využití, rozvoje osídlení, rozvoje turistiky a cestovního ruchu a potřebami ochrany přírody. V územních plánech je nutné zpřesnit vymezení skladebních částí regionálního a nadregionálního ÚSES. V územních plánech vytvářet podmínky pro spojitost a funkčnost ÚSES a jeho návaznost na sousedící území. Na skladebné části ÚSES vyšších úrovní navazuje ÚSES lokální úrovně na jednotlivé obce a města. V rámci správního území obce Myslinka jsou s ohledem na citaci ZÚR PK vymezeny pouze obecně chráněná území – významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy apod.). V řešeném území se nacházejí pouze lokální prvky ÚSES a dále do jeho severní části zasahuje ochranné pásmo neregionálního biokoridoru. Územní plán respektuje přírodní specifika jednotlivých skladebných částí ÚSES a zásady ochrany přírody a krajiny stanovené pro významné krajinné prvky. V rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území, ploch přírodních, lesních, vodních a vodohospodářských jsou územním plánem stanoveny podmínky ochrany přírodě blízkých ekotypů a dalších lokalit zvláště chráněných druhů. 6.2.

Ochrana krajiny

V územních plánech je nutné zabezpečit ochranu krajinných typů, jejichž typové charakteristiky jsou součástí ochrany krajinného rázu. Cílové charakteristiky v běžných typech krajin nejsou územně diferencovány a jejich ochrana je součástí obecných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Při vymezování zastavitelných ploch upřednostňovat volné plochy v zastavěném území, brownfields a plochy s III. a IV. třídou ochrany ZPF. Zastavitelné plochy zásadně nejsou vymezovány ve volné krajině, čímž je v koordinaci s dalšími nástroji krajinného plánování zajištěna její ochrana. Pro realizaci staveb jsou v jednotlivých plochách různého funkčního využití nastaveny regulativy tak, aby byly chráněny cílové charakteristiky krajiny a aby nedošlo k narušení či poškození krajinného rázu. Územní plán upřednostňuje rozvoj sídla primárně intenzifikací zastavěného území naplňováním vnitřních rezerv a dále konverzemi a přestavbami ploch brownfields, popř. nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Zastavitelné plochy jsou vymezovány předně mimo pozemky s bonitou půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy na zemědělských pozemcích s bonitou půdy II. třídy ochrany pouze ve výjimečných případech (část zastavitelných ploch pro rozvoj průmyslové zóny vymezená dle platné ÚPD obce). Většina zastavitelných ploch je lokalizována na pozemcích s bonitou půdy III., IV. a V. třídy ochrany ZPF.


29


6.3.


Ochrana památek

V územních plánech je nutné respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, ochranná pásma památek a území s archeologickými nálezy). Dále je nutno respektovat zásady ochrany urbanistických hodnot území, prostorové uspořádání krajiny a sídel, chránit historický půdorys sídel, v návaznosti na hodnotné soubory staveb respektovat charakter zástavby. Ochrana historicky a architektonicky cenných objektů je územním plánem zajištěna zejména stanovením podmínek plošného a prostorového využití (výškové regulace apod.). Územní plán respektuje území s archeologickými nálezy, kterým je dotčeno historické jádro obce. Grafické znázorněn památkových limitů a hodnot je obsahem grafické části Odůvodnění ÚP Myslinka (Koordinační výkres). 6.4.

Ochrana nerostného bohatství

Plochami pro těžbu nerostných surovin nemístního významu jsou všechna zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů. Jedná se o: 

  

využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou, nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím, nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území, využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušeného obvodního báňského úřadu, nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů.

Všechna zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů, v daném případě ložiska výhradní a ložiska nevyhrazeného nerostu, včetně schválených, registrovaných a evidovaných prognózních zdrojů vyhrazených a nevyhrazených nerostů, jsou závazná pro územní plány obcí jako přírodní hodnoty území a jako limity využití území. Preferovat těžbu výhradních ložisek a významných nevýhradních ložisek v plochách s vyřešenými nebo řešitelnými střety zájmů a to v souladu s reálnou potřebou investičních záměrů ve vazbě na objem vytěžitelných zásob, jakostně kvalitativní parametry suroviny a dopravní dostupnost a to v souladu s průběžně Aktualizovanou surovinovou politikou Plzeňského kraje. V rámci správního území obce Myslinka jsou s ohledem na citaci ZÚR PK vymezeny následující plochy pro těžbu nerostných surovin: chráněné ložiskové území (Myslinka 24730000), ložisko a prognózní zdroj – výhradní plocha (3247300), ložisko a prognózní zdroj – prognózní zdroj vyhrazených nerostů plošný (Myslinka-Nýřany 94111200), poddolované území plošné – Nýřany-Tlučn (741). Územní plán výše zmíněné lokality nerostného bohatství respektuje jejich vymezením jako limitů využití území. Grafické znázornění jejich lokalizace a rozsahu je obsahem grafické části Odůvodnění ÚP Myslinka (Koordinační výkres). 7.

STANOVENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

Cílové charakteristiky krajiny: jednotlivé složky krajiny jsou samostatně stanoveny a chráněny příslušnými složkovými zákony, stejně jako cílové charakteristiky kulturně historické. Mimo tuto ochranu zůstávají komplexní hodnoty krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině, tedy tak, jak jsou vnímány populací. Tyto hodnoty jsou u nás chráněny jako krajinný ráz. Cílové krajinné charakteristiky Plzeňského kraje jsou jednak charakteristiky krajinných typů, jednak individuální charakteristiky v nadhledech pohledově propojených (supervizuálních) krajinných prostorů – krajinných oblastí. Ochrana cílových charakteristik krajin Plzeňska se opírá o zásady diferencované územní péče o krajinu:  



(…) v územích krajinných vedut a dominant je cílem jejich ochrany uchování dochovaných, případně dotvoření narušených siluet a struktur pohledově exponovaných svahů, odvíjejících se od tradičních způsobů využívání v územích jednotlivých ohraničených krajinných oblastí je cílem uchování dochovaných, případně dotvoření narušených siluet


30



Na území kraje je vymezeno 38 prostorově oddělených rázovitých oblastí krajiny. Jejich charakter vytváří především způsob a výraznost jejich vlastního krajinného ohraničení. Druhá skupina klíčových charakteristik je tvořena zvláštnostmi uvnitř celků (singularitami). Těmi jsou nejvýznamnější krajinné singularity – krajinné veduty (tvořené čelními svahy) a krajinné póly (tvořené více či méně izolovanými, ale relativně výrazně převýšenými kopci). V Plzeňském kraji je takových singularit 169. Územním plánem je respektována diferenciace území na jednotlivé supervizuální prostory. Správní území obce Myslinka spadá dle ZÚR PK do rázovité oblasti krajiny ozn. 1 – Plzeňská oblast. Zároveň do řešeného území okrajově (jihozápad) zasahuje území krajinných vedut a dominant. Ochrana cílových charakteristik je v územním plánu zajištěna stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch lesních, přírodních a smíšených nezastavěného území). Podmínkami je regulována například výška zástavby, intenzita využití stavebních pozemků, min. výměra pro vymezování stavebních pozemků apod. V řešeném území nejsou navrženy nové záměry, které by mohly mít negativní vliv na cílové krajinné charakteristiky v širším i místním měřítku, popř. které by mohly narušit či poškodit základní krajinné matrice, přirozené osy a krajinné dominanty, veduty a ohraničující horizonty supervizuálních celků. 8.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

ZÚR PK nevymezují v řešeném území žádné VPS, VPO ani území asanace. 9.

STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY

ZÚR PK nevymezují v řešeném území žádné VPS, VPO ani území asanace. 9.4.

Ochrana a využití přírody a krajiny

V územních plánech zpřesnit vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES a vymezit skladebné části lokálního ÚSES. Zabezpečit územní podmínky pro přiměřenou ochranu a dotváření krajiny a její rázovitosti na místní úrovni. Respektovat a rozpracovat návrhy na tvorbu a ochranu krajiny regionálního významu. Navrhovat vhodná opatření pro snížení erozní ohroženosti zemědělské půdy. Minimalizovat zábory zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Územní plán zpřesňuje skladebné prvky ÚSES lokální úrovně v souladu s nadřazenou dokumentací a dalšími podklady zpracovanými dle metodiky ÚSES (Generel lokálního ÚSES pro řešené území). Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným způsobem využití. Územní plán stanovuje takové podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ve volné krajině (hlavní využití, přípustné využití, podmíněně přípustné využití a nepřípustné využití), které vedou k její ochraně a zabraňují nežádoucím zásahům ohrožujícím její rázovitost. Územní plán stanovuje obecné zásady vedoucí ke snížení erozní ohroženosti zemědělské půdy. V rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití konkrétních ploch s rozdílným způsobem využití je umožněna realizace protierozních a revitalizačních opatření v krajině. Většina zastavitelných ploch je lokalizována na pozemcích s bonitou půdy III., IV. a V. třídy ochrany ZPF. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy na zemědělských pozemcích s bonitou půdy I. třídy ochrany, na pozemcích II. třídy ochrany pouze ve výjimečných případech (část ploch pro rozvoj průmyslové zóny). Většina zastavitelných ploch je lokalizována na pozemcích s bonitou půdy III., IV. a V. třídy ochrany ZPF. 9.5.

Protipovodňová ochrana

V územních plánech je třeba při koncipování povodňových opatření respektovat širší vazby protipovodňových plánů celých povodí. Protipovodňová ochrana musí být v první řadě zaměřena na retenci vody v krajině, tedy na způsoby hospodaření a od nich se odvíjejí krajinné struktury.


31



Územní plány musí především:     

minimalizovat nebo zcela vyloučit novou výstavbu v inundačních územích vodních toků a v záplavových územích, především v aktivních zónách vymezit rezervní plochy pro vymístění zástavby z inundačních území vodních toků a ze záplavových území, především z jeho aktivních zón zajistit, aby výstavbou komunikací nevznikaly v území bariéry zhoršující odtok vody z území návrhem lokálního územního systému ekologické stability přispět ke zvýšení retenčních schopností území obcí respektovat schválené Plány oblastí povodí včetně souvisejících nařízení

V územních plánech musí být zapracovány plochy územních rezerv pro LAPV a zpřesněna území řízené inundace. V řešeném území není vymezeno záplavové území. Realizace protipovodňových a ochranných vodohospodářských opatření v krajině je v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití konkrétních ploch s rozdílným způsobem využití (zejména NSzp, NSzpv). 9.6.

Ochrana horninového bohatství

V územních plánech je nutné respektovat plochy s předpokládanými a zjištěnými ložisky nerostů (výhradní ložiska, ložiska nevyhrazeného nerostu a prognózní zdroje nerostných surovin) jako přírodní hodnoty území a jako limity využití území. Územní plán respektuje veškeré plochy s předpokládanými a zjištěnými ložisky nerostů, které se v řešeném území vyskytují a identifikuje je jako přírodní hodnoty a limity využití území. Grafické znázornění ložisek nerostů v řešeném území je obsahem grafické části Odůvodnění ÚP Myslinka (Koordinační výkres). 9.7.

Zájmy památkové péče

V navazující územně plánovací dokumentaci obcí při zpřesňování ploch a koridorů nadmístního významu a při vymezování dalších ploch určených k zastavění umisťovat tyto plochy a koridory s maximální snahou o vyloučení, popřípadě omezení, kolize s předměty památkové ochrany a jejich prostředí. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy či koridory, které by vedly ke kolizi s předměty památkové ochrany a jejich prostředí. Naopak jsou stanoveny zásady vedoucí k ochraně urbanistických, architektonických či kulturních hodnot. Z kapitol 10., 11., 12. a 13. ZÚR PK nevyplývá pro ÚP Myslinka žádný požadavek. Územní plán Myslinka respektuje limity vyplývající pro řešené území ze ZÚR PK, jedná se zejména o: -

17

ÚSES o OP nadregionálního biokoridoru K50 Nerostné suroviny o Chráněné ložiskové území Myslinka o Ložiska a prognózní zdroje – výhradní plocha o Ložiska a prognózní zdroje – schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů (plocha) o Poddolované území – plocha

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 c) Zpracovává projektant.

Územní plán Myslinka nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje.


32


18


VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 b) Zpracovává projektant.

Soulad s cíli a úkoly územního plánování tak, jak je stanovují § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pro ÚP Myslinka vyplývají zejména následující cíle a úkoly územního plánování.

18.1 Soulad s cíli územního plánování (1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území bezvýhradným členěním území obce na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání a vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch. Těmito kroky je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území. V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Myslinka navržen rozvoj, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury. Vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro posilování environmentálního pilíře. Ekonomický rozvoj je umožněn zejména ve stávající průmyslové zóně a rozsáhlé zastavitelné ploše pro její rozvoj, která byla vymezena již dosavadní ÚPD obce (plochy VL). Sociální soudržnost je podpořena dotvářením urbanistické struktury sídla, posilováním historicky vzniklého sídelního centra a vytvořením předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života v obci.

(2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. V rámci zpracování Návrhu ÚP Myslinka bylo důkladně prověřeno stávající využití řešeného území a jeho prostorové uspořádání a vyhodnoceno dosavadní naplňování rozvojových předpokladů stanovených v ÚPO Myslinka, vyhodnocena byla rovněž potřeba vymezení zastavitelných ploch jako základní východisko pro stanovení plošného rozvoje zástavby obce v rámci ÚP Myslinka. Tato vyhodnocení jsou uvedeny v kapitole 22 (Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch). Územní plán dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů) na úseku územního plánování, která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného ÚP, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na ÚP. Obecně prospěšného souladu širokého spektra zájmů na rozvoji území dojde koordinací stanovisek dotčených orgánů s námitkami a připomínkami zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů a následnou závěrečnou dohodou všech účastníků procesu pořizování územního plánu (projektanta, pořizovatele, samosprávy, dotčených orgánů, veřejnosti, atd.).

(3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Požadavek se týká účasti orgánů územního plánování v procesu pořízení Územního plánu Myslinka. Vyhodnocení souladu bude doplněno na základě projednání Návrhu ÚP Myslinka v kapitole 20 (Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů).


33


(4)


Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných požadavků. Urbanistické a architektonické dědictví na území města je chráněno v rámci stanovení požadavků na ochranu kulturních hodnot. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch a ploch v přímém kontaktu s městem, a vytvořeny jsou podmínky pro ochranu krajiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí Odůvodnění ÚP v kapitole 22 (Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch).

(5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. V rámci koncepce uspořádání krajiny člení územní plán nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní a přírodní a stanovuje podmínky pro jejich využití. V řešeném území obce Myslinka byly prověřeny požadavky na ochranu přírodních a krajinných hodnot, vyhodnocen charakter území a potenciály rozvoje a využívání nezastavěného území pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou v plochách nezastavěného území umožněny, podmíněně umožněny nebo zcela vyloučeny stavby, zařízení a jiná opatření dle uvedeného odstavce, v zájmu ochrany nezastavěného území před neuváženými a neodůvodněnými stavebními zásahy.

(6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití zahrnujících nezastavitelné pozemky jsou v územním plánu formulovány s ohledem na možnost umístit na nich technickou a dopravní infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

18.2 Soulad s úkoly územního plánování (1)

Úkolem územního plánování je zejména:

a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, V rámci přípravných prací na územním plánu byly podrobně analyzovány veškeré dostupné podklady a informace o území. Zásadním podkladem (zdrojem) pro zjištění a posouzení stavu území byly územně analytické podklady ORP Nýřany (aktualizace z roku 2014), zahrnující podrobně a kvalifikovaně zpracovaný rozbor udržitelného rozvoje území. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území byly identifikovány a potvrzeny na základě vlastního průzkumu projektanta, konzultací s představiteli obce a studiem relevantních podkladů.


34


b)


stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Koncepce rozvoje území obce včetně urbanistické koncepce reagují na výstupy rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci ÚAP a jsou stanoveny s ohledem na další identifikované hodnoty území, zejména s ohledem na stabilizovanou urbanistickou strukturu sídla, typologii krajiny, přírodní podmínky apod.

c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Rozsah změn v území je v územním plánu minimalizován. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s cílem posílit vyváženost složek udržitelného rozvoje a s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, polohu a význam obce v rámci sídelní struktury a její strategické cíle. Veřejný zájem na jejich provedení, přínosy, problémy a rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a její hospodárné využívání byly při jejich vymezování zohledněny.

d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Územní plán určuje požadavky na využívání a prostorové uspořádání území v mezích stavebního zákona. V rámci podmínek prostorového uspořádání jsou stanoveny základní požadavky na výškovou hladinu, intenzitu a strukturu zástavby zohledňující aktuální trendy v oblasti architektury a urbanismu a současný urbanistický vzhled sídla. V některých rozvojových plochách ukládá územní plán prověření změn jejich využití územní studií (US). Zpracování územní studie je stanoveno jako podmínka pro rozhodování o změnách v území. Zadání US zohledňují potřebu podrobného prostorového uspořádání území, prověření urbanistického a architektonického působení ploch a uspořádání veřejné infrastruktury.

e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Pro vybrané zastavitelné plochy je v ÚP stanovena podmínka zpracování územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Pro nově realizovanou zástavbu jsou územním plánem stanoveny obecné podmínky pro zachování charakteru celkové urbanistické struktury, zejména požadavky na prostorové uspořádání území se stanovením podmínek pro novou výstavbu.

f)

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), S ohledem na účelné využití zastavitelných ploch a ochranu nezastavěného území je u zastavitelných ploch pro rozvoj průmyslové zóny, které mají značný rozsah, stanoveno pořadí změn v území (etapizace). Toto pořadí se řídí podmínkami stanovenými územním plánem za účelem koncepčního rozvoje lokality.

g)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat přírodě blízká opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Jedná se zejména o opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru.

h)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou územním plánem vytvořeny zejména v rámci koncepce rozvoje území obce. Flexibilita využití území je v maximální míře zajištěna v rámci intenzivně urbanizovaného území s ohledem na zajištění dostatečné kvality bydlení v obci. Kromě toho jsou vytvořeny podmínky pro posílení ekonomické základny obce vymezením rozvojových ploch pro výrobní aktivity ve vazbě stávající průmyslový areál.


35


i)


stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání v zastavěném území a zastavitelných plochách je deklarována jednoznačná podpora obnovy a rozvoje sídelní struktury a kvalitního bydlení.

j)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, ÚP respektuje tento úkol především formulací urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na bezprostřední návaznost zastavitelných ploch na zastavěné území, infrastrukturní kostru obce a komunikační systém. Cílem řešení je omezení finanční, časové a realizační náročností, čímž bude minimalizována zátěž na veřejné rozpočty zajišťující v převážné míře investice do infrastruktury.

k)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Požadavky civilní ochrany jsou územním plánem zohledněny. Konkrétní informace k civilní ochraně ve vztahu k řešení ÚP Myslinka jsou uvedeny v kapitole 21.10 (Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky).

l)

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, Územním plánem nejsou konkrétní asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy určeny. V zastavěném území jsou zejména v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití jednotlivých ploch umožněny nekolidující změny způsobu využívání.

m)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umisťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. ÚP respektuje podmínky pro ochranu území, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.

n)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Plochy pro využívání přírodních zdrojů ve smyslu nerostných surovin nejsou územním plánem vymezeny, na základě § 18 odst. 5 stavebního zákona je těžba nerostů v řešeném území zcela vyloučena. Regulovaný rozsah využívání ostatních přírodních zdrojů (půdy, vody, energií, atd.) je územním plánem umožněn v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití.

o)

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče, Na zpracování územního plánu se podílel kolektiv odborníků různých odvětví. Při zpracování ÚP byly uplatněny poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín. Současně byly přiměřeně aplikovány metodické podklady zpracované na úrovni zainteresovaných resortů a výsledky a závěry analytické činnosti. Územní plán Myslinka byl zpracován na podkladě metodických doporučení, odborných publikací v oblasti urbanismu a územního plánování, a také se zohledněním dosavadní judikatury v oblasti územního plánování.

19

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

STAVEBNÍHO

ZÁKONA

A

JEHO

Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 c) Zpracovává projektant v rozsahu jím navrhovaných částí. Územní plán Myslinka je zpracována pořízen v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon č. 183/2006 Sb.“ nebo „stavební zákon“), a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“) a 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“):


36



-

obsahová struktura textové části ÚP Myslinka je v souladu s §§ 43–55 zákona č. 183/2006 Sb. a přílohou č. 7, část I. vyhlášky č. 500/2006 Sb.;

-

grafická část ÚP Myslinka je zpracována v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 3 a 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a v souladu s § 13 a § 14 vyhlášky č. 500/2006 Sb.;

-

ÚP Myslinka je pořizován v souladu s §§ 44–46 zákona č. 183/2006 Sb.;

-

dle § 53 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. je v textové části odůvodnění ÚP Myslinka vyhodnocen soulad:

-

-

o

s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

o

s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot a požadavky na ochranu nezastavěného území,

o

s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

o

s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů;

dle § 53 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. je součástí ÚP Myslinka: o

výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4 (§ 53 zákona č. 183/2006 Sb.),

o

zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,

o

stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,

o

sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,

o

komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,

o

vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch;

dle přílohy č. 7, část II. vyhlášky č. 500/2006 Sb. je součástí ÚP Myslinka: o

vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území,

o

vyhodnocení splnění požadavků zadání,

o

výčet záležitostí nemístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43, odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení,

o

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

Soulad Územního plánu Myslinka s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů lze mimo jiné dokladovat také na vlastní dokumentaci a průběhu jejího pořizování.

20

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 d) Zpracovává projektant (soulad se zvláštními právními předpisy) společně s pořizovatelem.

20.1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů je provedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly „23“ textové části Odůvodnění ÚP Myslinka.

20.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednávání.


37


21


VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 b) Zpracovává projektant.

Územní plán Myslinka je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem územního plánu – MěÚ Nýřany. Zadání ÚP Myslinka bylo schváleno dne 30. 6. 2015 zastupitelstvem obce Myslinka usnesením 6/II ze dne 10. 7. 2015. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly v ÚP Myslinka respektovány následujícím způsobem: 1. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury 1.1 Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje Územní plán řeší požadavky vyplývající z PÚR ČR. Řešené území je zahrnuto v rozvojové oblasti OB5 Rozvojová oblast Plzeň, vymezené PÚR ČR. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Plzně. Územní plán zohledňuje polohu obce v rozvojové oblasti ve stanovené rozvojové koncepci. Při stanovování potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a ostatních zastavitelných ploch byla poloha obce v rozvojové oblasti jedním z určujících faktorů, ovlivňující rozsah rozvojových lokalit. Územní plán zohlednil polohu obce v rozvojové oblasti rovněž při vymezování ploch pro rozvoj průmyslové zóny, přičemž po dialogu s určeným zastupitelem ponechal rozsah rozvojových ploch, stanovený stávajícím ÚPO, pro plochy rozvíjející průmyslovou zónu byla ÚP Myslinka stanovena podmínka etapizace. Obec není součástí rozvojových os ani specifických oblastí vymezených PÚR ČR. Pro řešené území z PÚR ČR dále vyplývá respektování republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Podrobné vyhodnocení souladu územního plánu s těmito prioritami je uvedeno v kapitole 16 odůvodnění územního plánu (16.1 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje). 1.2 Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Územní plán řeší požadavky vyplývající ze ZÚR PK. Obec je součástí rozvojové oblasti OB5 Plzeň – viz bod 1.1 výše. Dále se řešeného území týká požadavek na zpřesnění a vymezení koridoru územní rezervy pro obchvat obce (přeložka silnice II/180. ÚP tento požadavek naplňuje vymezením koridoru územní rezervy R1, který je vymezen v rozsahu umožňujícím napojení na stávající dopravní komunikační síť a s přihlédnutím k nutnosti realizovat související opatření (doprovodná a izolační zeleň apod.). Řešené území je poměrně bohaté na lokality ochrany nerostných surovin. Tyto jsou územním plánem respektovány jako limity využití území a v jejich rozsahu nejsou navrhovány kolizní záměry. Pro řešené území ze ZÚR PK dále vyplývá respektování priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a naplňování úkolů pro územní plánování stanovených pro dílčí body, týkající se řešeného území. Body ZÚR PK, týkající se řešeného území, jsou ÚP Myslinka respektovány. Podrobné vyhodnocení souladu ÚP Myslinka s prioritami územního plánování a s úkoly, týkajícími se řešeného území, je součástí kapitoly 16 odůvodnění územního plánu (16.2 Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem). 1.3 Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a z doplňujících průzkumů a rozborů Požadavky, vyplývající pro ÚP Myslinka z ÚAP ORP Nýřany, jsou promítnuty do celkové koncepce rozvoje území obce i do dílčích koncepcí v oblastech dopravní a technické infrastruktury, uspořádání krajiny a ochrany a rozvoje hodnot území. Při vymezování zastavitelných ploch byly územním plánem respektovány a zohledněny hodnoty a limity využití území, vyplývající z územně analytických podkladů. Problémy, vyplývající z ÚAP, resp. z RURÚ, jsou územním plánem Myslinka řešeny. Pro obchvat obce (přeložku silnice II/180) byl vymezen koridor územní rezervy R1. Vyváženost rozvojových ploch pro bydlení, výrobu a občanskou vybavenost je územním plánem Myslinka zajištěna v několika rovinách – plochy pro bydlení jsou vymezeny dle analýzy, zohledňující stávající demografický vývoj, polohu obce v rozvojové oblasti republikového významu a predikci budoucího populačního vývoje. Absenci občanského vybavení v obci ÚP Myslinka kompenzuje vymezením zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS).


38



Během zpracování návrhu ÚP Myslinka byl prezentován pracovní návrh řešení, snižující kapacity zastavitelných ploch pro rozvoj průmyslové zóny. Z dialogu s určeným zastupitelem však vyplynul požadavek na zachování rozsahu, stanoveném stávajícím ÚPO Myslinka. ÚP Myslinka tento požadavek respektuje, přičemž ve snaze zajištění rovnovážného a koordinovaného rozvoje průmyslové zóny stanovuje podmínku etapizace (stanovení pořadí změn v území), tak aby došlo k postupnému rozvoji ve vazbě na již vybudovanou infrastrukturu, který bude zajišťovat hospodárné využití území. Snahou územního plánu je zejména zamezení nahodilého rozvoje zástavby v plochách pro rozvoj průmyslové zóny. 1.4 Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce Územní plán Myslinka prověřil koncepci rozvoje území obce stanovenou platným ÚPO Myslinka a svým řešením na ni navázal. Správní území obce je bezvýhradně členěno na plochy s rozdílným způsobem využitím, pro něž jsou jednoznačně definovány hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. V plochách, v nichž je to účelné, jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání (výška zástavby, intenzita využití stavebního pozemku), pro zajištění regulace v rozvojových plochách. Územní plán plně v souladu se stavebním zákonem vymezuje zastavěné území obce, přičemž rovněž vyhodnocuje jeho účelné využití a současně potřebu vymezení nových zastavitelných ploch. Koncepce rozvoje území obce je stanovena ve snaze o zachování současného charakteru území, vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj území, když dbá o rozvoj ploch občanského vybavení, bydlení (podpora sociálního pilíře), výroby a skladování (podpora ekonomického pilíře) a jednoznačně stanovuje koncepci rozvoje krajiny, ve které chrání přírodně hodnotné lokality – ÚSES, VKP ze zákona apod. – a dbá o zajištění prostupnosti území (podpora environmentálního pilíře). Řešení ÚP Myslinky je koordinováno s vydanou plantou územně plánovací dokumentací sousedních obcí. 1.4.1 Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce je formulována s cílem koordinovat všechny složky v území. Struktura ploch a podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou navrženy s ohledem na vyhlášku č. 501/2006 Sb. Územní rozvoj je soustředěn do míst s vazbou na urbanizované plochy a veřejnou vybavenost. Ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla a samoty. Územní plán člení řešené území bezvýhradně na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití – hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné. Jednotlivá využití jsou stanovena v kapitole 6 textové části ÚP Myslinka. Pro plochy, u nichž je to účelné, byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Územní plán Myslinka vymezuje v souladu s § 58 stavebního zákona zastavěné území obce. Ve stanovené urbanistické koncepci navazuje na historický vývoj sídla a koncepci stanovenou v platné ÚPD obce. ÚP Myslinka vymezuje zastavitelné plochy pro umožnění rezidenčního rozvoje – plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) a dále plochy pro rozvoj výroby a skladování - lehkého průmyslu (VL) a občanské vybavenosti - tělovýchovných a sportovních zařízení (OS). Rozvojové plochy, vymezené územním plánem, jsou bezvýhradně lokalizovány v přímé návaznosti na zastavěné území a infrastrukturní a komunikační síť obce. Rozsah vymezených zastavitelných ploch vychází z podrobné analýzy demografického vývoje obce, aktuálních požadavků, predikce budoucího vývoje a s ohledem na limity využití území. 1.4.2 Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce veřejné infrastruktury ÚP Myslinka navazuje na platnou ÚPD a vychází mimo jiné ze zpracovaných podkladů (PRVK Plzeňského kraje a další celokrajné oborové podklady, ÚAP ORP Nýřany). ÚP Myslinka počítá se zachováním stávajícího způsobu odvádění a čištění odpadních vod, zásobování elektrickou energií, vodou, plynem a nakládání s odpady. Územním plánem je umožněn kvalitativní rozvoj a modernizace těchto systémů technické infrastruktury. V oblasti telekomunikace a radiokomunikace nejsou navrhovány žádné změny. Komunikační síť dopravní infrastruktury v obci je územním plánem stabilizována, zohledněny jsou veškerá ochranná pásma, zasahující do řešeného území. ÚP Myslinka umožňuje kvalitativní úpravy dopravních cest v řešeném území, zejména pro zajištění vyšší bezpečnosti silničního provozu a zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí. V této souvislosti územní plán v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezuje a zpřesňuje koridor územní rezervy pro silniční obchvat obce (přeložka silnice II/180). Stávající veřejná prostranství jsou respektována a chráněna před zastavěním, přičemž je dále navržen rozvoj systému veřejných prostranství. Rozvoj komunikací pro pěší a cyklisty je


39



územním plánem umožněn téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Pro zajištění prostupnosti území a zamezení uzavření sídla vymezuje územní plán koridor KPU1. ÚP Myslinka počítá s napojením zastavitelných ploch na provozované sítě dopravní a technické infrastruktury. Územní plán vymezuje specifické plochy občanské vybavenosti. Funkcí občanské vybavení - veřejná infrastruktura (OV) je vymezen obecní úřad a přilehlé pozemky. Pro rozvoj občanské vybavenosti jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití občanské vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení (OS), jejichž využitím by měla být kompenzována absence sportovního zázemí v obci. Rozvoj občanského vybavení je umožněn v rámci přípustného nebo podmíněně přípustného využití také dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejm. v plochách smíšených obytných - venkovských). Koncepce jednotlivých složek veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura) včetně jejich odůvodnění jsou řešeny v příslušných oddílech kapitoly 23 (Komplexní zdůvodnění přijatého řešení) textové části Odůvodnění ÚP Myslinka. 1.4.3 Koncepce uspořádání krajiny Krajina řešeného území je v územním plánu považována za stabilizovanou. Realizace opatření vedoucích k obnově krajinné zeleně a ke zvyšování zejména ekologické stability a retenčních schopností krajiny je umožněna ve stanovených podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití zohledňují rovněž možnost umísťování staveb, zařízení a jiných opatření podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. Stávající lesní porosty v území jsou ÚP jednoznačně chráněny, jejich rozsah není záměry ÚP dotčen. Územní plán vymezil a zpřesnil skladebné části ÚSES v měřítku ÚP, přičemž vycházel z nadřazených územně plánovacích dokumentací, stávající ÚPD obce, územních plánů sousedních obcí a podkladů a metodik pro vymezování ÚSES. Skladebné části ÚSES byly územním plánem vymezeny rovněž jako veřejně prospěšná opatření za účelem usnadnění jejich realizace a zdůraznění významu. Vedení prvků ÚSES přesahujících hranice řešeného území je koordinováno s vydanou ÚPD sousedních dotčených obcí. V případě lokálního biokoridoru LBK1 je třeba při změně ÚPD sousedního města Nýřany koordinovat jeho vedení na území sousedního katastrálního území Doubrava u Plzně. Návrh územního plánu nevymezuje nové zastavitelné plochy ve volné krajině. Respektovány jsou jednotlivé krajinné složky, které jsou vymezeny jako plochy s rozdílným způsobem využití. V rámci vymezených ploch v nezastavěném území je umožněno realizovat revitalizační a ekostabilizační opatření. Územní plán klade důraz na prostupnost krajiny, když podporuje obnovu zaniklých mimosídelních cest. Vymezené zastavitelné plochy jsou lokalizovány výhradně mimo území nejvyšší třídy ochrany ZPF (I.), čímž územní plán chrání kvalitní zemědělskou půdu a minimalizuje její zábor. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je obsahem přílohy č. 3 ÚP. Zastavitelné plochy pro obytnou zástavbu byly vymezeny v dostatečné vzdálenosti od průmyslové zóny ve snaze zamezení negativních dopadů výroby na kvalitu bydlení. Územní plán dbá na zachování prostupnosti krajiny vymezením koridoru pro zajištění prostupnosti území KPU1. Snahou je zamezení uzavření sídla a zajištění vazby sídlo – krajina, zpřístupnění volné krajiny jejím uživatelům a případné propojení řešeného území se sousedními katastry. 1.4.4 Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní obrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Územním plánem jsou respektovány veškeré urbanistické a kulturní, přírodní a krajinné a technické a civilizační hodnoty v řešeném území. ÚP Myslinka stanovuje konkrétní podmínky pro jejich ochranu. Územní plán respektuje hodnotné objekty a lokality v obci. V řešeném území se nenacházejí objekty a plochy určené k obraně státu, ani sem nezasahují jejich ochranná pásma. ÚP Myslinka respektuje podmínky ochrany zdraví a zájmy civilní a požární ochrany. Ve své koncepci územní plán zohledňuje chráněné ložiskové území, ložiska nerostných surovin, poddolované území a důlní dílo. ÚP svými záměry tyto lokality nenarušuje. Konkrétní přehled objektů a forma jejich ochrany jsou uvedeny v příslušných oddílech kapitoly 23.9 (Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot) textové části Odůvodnění ÚP Myslinka.


40



Lokalizace uvedených lokalit je zakreslena v grafické části Odůvodnění ÚP Myslinka ve výkrese č. 1 (Koordinační výkres). 2. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Územní plán v souladu s nadřazenou ÚPD vymezuje koridor územní rezervy R1 pro silniční obchvat obce (přeložka silnice II/180). Budoucí funkční využití (plocha s rozdílným způsobem využití) koridoru je v souladu se záměrem stanoveno jako dopravní infrastruktura - silniční (DS). Zastavěné území obce je v současnosti poměrně silně zatíženo tranzitním provozem z průtahu silnice II/180 obcí. Význam komunikace je umocněn skutečností, že plní funkci přivaděče na dálnici D5 a je součástí vnějšího aglomeračního okruhu Plzně. Tyto skutečnosti předurčují vysokou intenzitu dopravy, kterou je třeba v řešeném území řešit. Prověření možného budoucího využití koridoru územní rezervy R1 je podmíněno zpracování územní studie USR1, jež by měla řešit detailní podobu obchvatu a související opatření (doprovodná a izolační zeleň apod.) 3. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Územní plán Myslinka vymezuje veřejně prospěšná opatření. Jako VPO jsou vymezeny skladebné části ÚSES a dále koridor pro zajištění prostupnosti území KPÚ1. Grafické znázornění vymezených VPO zobrazuje výkres č. 3 ÚP Myslinka (Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). 4. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci 4.1 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Ze zadání ÚP Myslinka nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním regulačního plánu. Územní plán Myslinka tyto plochy a koridory nevymezuje. 4.2 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Územní plán Myslinka prověřil potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Územní plán stanovuje pro určené plochy a koridor podmínky zpracování územních studií US1, US2, US3, US4, US5 a USR1. Stanovení podmínky zpracování územní studie vyplývá zejména z rozsahu rozvojových ploch, nutnosti detailnějšího řešení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, potřeby stanovení prostorového uspořádání a vymezení odpovídajícího rozsahu veřejných prostranství apod. Podmínky pro pořízení územních studií jsou obsahem textové části ÚP Myslinka (kapitola 10). Grafické znázornění lokalit, ve kterých je rozhodování o změnách podmíněno zpracováním územní studie je obsahem výkresu č. 1 ÚP Myslinka (Výkres základního členění území). 4.3 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Územní plán prověřil potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohod o parcelacích. Územní plán Myslinka tyto plochy a koridory nevymezuje. 5. Požadavek na zpracování variant řešení Ze Zadání ÚP Myslinka nevyplynul požadavek na zpracování variant návrhu ÚP. 6. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. Územní plán je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Požadavky na uspořádání dokumentace a počty vyhotovení jsou respektovány. Obsahové náležitosti textových části územního plánu a odůvodnění byly upraveny dle aktuálních požadavků stavebního zákona a prováděcích předpisů.


41



6. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. Ze stanoviska Krajského úřadu Plzeňského kraje k návrhu zadání ÚP Myslinka vyplynulo, že orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle ust. § 10i odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nepožaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP Myslinka na životní prostředí. Vyhodnocení nebylo zpracováno.

22

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 f) Zpracovává projektant.

S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 30. 4. 2016 podle § 58 Zákona č. 183/2006 Sb. a ve vazbě na zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zastavěné území vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí.

22.1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení vymezených ve schválené ÚPD Myslinka Přehled zastavitelných ploch pro bydlení vymezených v platné ÚPD obce Myslinka (ÚPO Myslinka, 2001) je uveden níže v tabulce, spolu s vyhodnocením míry jejich využití a stanoveným způsobem využití v ÚP Myslinka. Označení lokalit zastavitelných ploch, vymezených platným ÚPO, vychází z dále uvedeného schématu. ozn. plochy

funkční využití plochy dle ÚPO Myslinka

% využití plochy

1

bytová výstavba - bydlení v rodinných domech

90

2

bytová výstavba - bydlení v rodinných domech

55

(viz výřez*)

3 4 5 6

bytová výstavba - bydlení v rodinných domech bytová výstavba - bydlení v rodinných domech bytová výstavba - bydlení v rodinných domech bytová výstavba - bydlení v rodinných domech


0 100 0 0

stanovený způsob využití v ÚP Myslinka část (90 %) – součást zastavěného území (BI) část (10 %) – převzata a vymezena jako součást zastavitelné plochy Z3 (BI) část (55 %) – součást zastavěného území (BI) část (45 %) – převzata a vymezena jako zastavitelná plocha Z2 (BI) plocha převzata a vymezena jako plocha přestavby P1 (BI) zahrnuto do zastavěného území (BI) plocha převzata a vymezena jako součást zastavitelné plochy Z5 (BI) plocha převzata a vymezena jako součást zastavitelné plochy Z5 (BI)

42



Obr.: Výřez z výkresu „Komplexní urbanistický návrh“ ÚPO Myslinka (2001) s označením zastavitelných lokalit pro bytovou výstavbu (bydlení v rodinných domech)

(Zdroj: ÚPO Myslinka, 2001)

Závěr Celkem bylo v platné ÚPD vymezeno cca 12 ha zastavitelných ploch pro bydlení (bytová výstavba – bydlení v rodinných domech). Z toho bylo doposud využito cca 4,5 ha, tedy necelých 40 %. Do nově vymezeného zastavěného území byly zařazeny rovněž plochy nezastavěné, které se však lze v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a s metodickým pokynem Vymezení zastavěného území (MMR 2007), do zastavěného území zařadit. Jedná se především o pozemky v intravilánu z r. 1966 a proluky. Pozemky v těchto plochách nebyly doposud zastavěny, nebyly využity a lze je proto označit jako vnitřní rezervy zastavěného území. Značnou část těchto ploch lze označit za zázemí již zastavěných pozemků (zahrady) či za proluky, jež budou v budoucnu pravděpodobně pro zástavbu využity. Nachází se mezi nimi však také lokalita nevyužívaného areálu s pozůstatky staré zástavby (brownfields) na jihozápadním okraji sídla.


43


22.2


Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení Rozsah vymezených zastavitelných ploch pro bydlení vychází zejména z následujících východisek: -

-

odborný odhad budoucího demografického vývoje; poloha a pozice v systému osídlení; o poloha v rozvojové oblasti OB5 Plzeň; o poloha na přivaděči k dálnici D5; o blízkost a dostupnost krajského města Plzně; potřeba vymezení zastavitelných ploch dle aktuálních požadavků; rozsáhlá průmyslová zóna.

Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: -

plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití; vhodné doplnění stávající zástavby, respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla; ochrana urbanistických a krajinných hodnot; respektování všech složek limitů v území; ochrana přírody a krajiny především s ohledem na skladebné části ÚSES; vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu.

Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2030: počet obyvatel v roce 2005 (k 1. 1. dle ČSÚ) počet obyvatel v roce 2010 (k 1. 1. dle ČSÚ) počet obyvatel v roce 2015 (k 1. 1. dle ČSÚ) průměrný roční přírůstek mezi lety 2005–2010 průměrný roční přírůstek mezi lety 2010–2015 průměrný roční přírůstek mezi lety 2005–2015

161 159 193 -0,4 6,8 3,2

Za předpokladu setrvání pozitivního demografického vývoje a s ohledem na současný trend návratu obyvatel do menších nestřediskových obcí se základní občanskou vybaveností, dobrou dopravní dostupností, umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center a vzhledem k přítomnosti průmyslové zóny, produkující pracovní příležitosti, územní plán očekává do roku 2030 demografický nárůst o cca 50 obyvatel. k roku 2030

Celkový přírůstek obyvatel Odhadovaný počet obyvatel celkem

50 243

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje 22 BJ požadavky vyplývající z nechtěného soužití 5 BJ požadavky vyplývající z polohy a pozice obce v systému osídlení 15 BJ

Celkem

42 BJ

S ohledem na charakter a strukturu zástavby a na limity využití území je počítáno s průměrnou potřebou 2 cca 2 000 m na 1 BJ (RD). Tyto průměrné hodnoty byly stanoveny odborným odhadem na základě předpokládaného způsobu využití jednotlivých zastavitelných ploch a s ohledem na charakter a strukturu zástavby, limity využití území a stanovené podmínky prostorového uspořádání. Uvedené hodnoty v sobě zahrnují rovněž potřebné výměry ploch pro zeleň a pro veškerou veřejnou infrastrukturu, zejména dopravní a technickou infrastrukturu a veřejné prostranství. Z tohoto důvodu hodnoty neodpovídají minimální výměře pro vymezování stavebních pozemků. Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

potřeba ploch pro bydlení v rodinných domech (42 × 2 000) rezerva 10 %

84 000 m 2 8 400 m

2

Potřeba ploch pro bydlení celkem

92 400 m

2

Zastavitelné plochy pro bydlení vyplývající z návrhu ÚP

91 956 m

2


44



Závěr: V obci je na základě stanovených východisek a populačního vývoje odhadnuta celková potřeba ploch pro 2 bydlení na cca 9,2 ha (včetně rezervy 10 %). Územní plán vymezuje celkem 9,2 m zastavitelných ploch pro bydlení. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá odhadnuté potřeba.

22.3 Vyhodnocení využití ostatních zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD Myslinka Přehled ostatních zastavitelných ploch – výrobních, sportovních – vymezených v platné ÚPD obce Myslinka (ÚPO Myslinka, 2001) je uveden níže v tabulce, spolu s vyhodnocením míry jejich využití a stanoveným způsobem využití v ÚP Myslinka. Označení lokalit zastavitelných ploch, vymezených platným ÚPO, vychází z dále uvedených výřezů z ÚPO. ozn. plochy

funkční využití plochy dle ÚPO Myslinka

% využití plochy

1

sportovní plochy

0

2

území průmyslové a komerční zóny – I. etapa

25

3

území průmyslové a komerční zóny – II. etapa

20

(viz výřez*)

stanovený způsob využití v ÚP Myslinka plocha převzata a vymezena jako součást zastavitelné plochy Z1 (OS) část (30 %) – součást zastavěného území (VL) část (30 %) – převzata a vymezena jako součást zastavitelných ploch Z6, Z7, Z9, Z10 (VL) část (30 %) – součást zastavěného území (VL) část (10 %) – převzata a vymezena jako součást zastavitelných ploch Z7, Z8 (VL)

Obr.: Výřez z výkresu „Komplexní urbanistický návrh“ ÚPO Myslinka (2001) s označením zastavitelných lokalit sportovních ploch a ploch pro rozvoj průmyslové zóny

(Zdroj: ÚPO Myslinka, 2001)


45



Závěr: Celkem bylo v platné ÚPD vymezeno cca 39 ha zastavitelných ploch pro průmyslovou zónu (území průmyslové a komerční zóny). Z toho bylo doposud využito cca 8 ha, tedy necelých 21 %. S ohledem na využití zastavitelných ploch v době platnosti ÚPO Myslinka a dále ve snaze o zajištění hospodárného a koncepčního rozvoje území, byla návrhem ÚP Myslinka navržena etapizace (stanovení pořadí změn v území) dalšího rozvoje průmyslové zóny. Zastavitelná plocha pro sportovní využití v severní části sídla byla návrhem ÚP Myslinka převzata s ohledem na potřebu rozvoje občanského vybavení v obci.

22.4 Vyhodnocení potřeby vymezení ostatních zastavitelných ploch Ostatní zastavitelné plochy (plochy občanského vybavení, plochy výroby) jsou v územním plánu vymezeny v rozsahu, který odpovídá stanovené koncepci rozvoje obce.

22.5 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro realizaci cca 35 rodinných domů, což v případě 50% realizace představuje bydlení pro cca 40 obyvatel. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v návrhovém období uspokojí poptávku. Dále územní plán vymezuje plochy pro rozvoj průmyslové zóny, v rozsahu dle platné ÚPD a současných požadavků obce. Odhad nabídky ploch pro bydlení vyplývající z návrhu ÚP Myslinka uvádí následující tabulka. Celková výměra zastavitelných 2 ploch (m ) pro bydlení (BI) 91 956

odhadovaný počet RD při 100% realizaci

odhadovaný počet RD při 50% realizaci

35

18

odhadované navýšení počtu obyvatel při 100% realizaci RD 77

odhadované navýšení počtu obyvatel při 50% realizaci RD 39

Zastavitelné plochy byly vymezeny v maximální návaznosti na stávající zastavěné území a v takové míře, aby nedocházelo ke kolizi s vlivy limitů (zejm. plošných), které do řešeného území zasahují. Odůvodnění zastavitelných ploch vymezených v ÚP Myslinka ozn.

plocha s rozdílným způsobem využití

Z1

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

Z2

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

Z3

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)


odůvodnění vymezení plochy limity využití Plocha pro rozvoj občanské vybavenosti (OS), částečně převzata ze stávající ÚPD. Plocha kompenzuje nedostatečnou občanskou vybavenost obce ve formě sportoviště. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území, v jeho severní části, kde dotváří kompaktní podobu sídla. Přístup zajištěn z místních komunikací. Návaznost na údolí potoka Myslinka – možnost rekreačního využití. Plocha je dobře napojitelná na stávající sítě technické infrastruktury bez zásadních nároků na veřejné výdaje. VTL plynovod včetně OP, STL plynovod včetně OP, OP 50 m od hranice PUPFL, kanalizační řad včetně OP, vodovodní řad včetně OP Zastavitelná plocha pro bydlení, převzata ze stávající ÚPD. Plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje zástavbu v severní části sídla. OP silnice II/180, OP VTL plynovodu Zastavitelná plocha pro bydlení, částečně převzata ze stávající ÚPD. Plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu ve východní části sídla a dotváří jeho kompaktní podobu.

rozloha (ha)

1,57

0,29

0,93

Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US1. STL plynovod včetně OP

46


ozn.


Z4

občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

Z5

Z6

Z7

Z8

Z9

bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI)


výroba a skladování lehký průmysl (VL)




odůvodnění vymezení plochy limity využití Plocha pro rozvoj občanské vybavenosti (OS). Plocha kompenzuje nedostatečnou občanskou vybavenost obce ve formě sportoviště. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Dotváří kompaktní podobu sídla.

rozloha (ha)

0,85

Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US1. STL plynovod včetně OP, území s archeologickými nálezy, kanalizační řad včetně OP, vodovodní řad včetně OP, nadzemní vedení vn včetně OP Zastavitelná plocha pro bydlení v jihozápadní části sídla, částečně převzata ze stávající ÚPD. Plocha je částečně vymezena v zastavěném území (brownfield) a částečně v přímé návaznosti. Plocha je vymezena ve vazbě stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje zástavbu v jihozápadní části sídla. Vymezením plochy částečně v zastavěném území ÚP Myslinka respektuje požadavek PÚR ČR a stavebního zákona na hospodárné využití zastavěného území. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US2. území s archeologickými nálezy, VTL plynovod včetně OP, OP 50 m od hranice PUPFL, OP silnice II/180, vodovodní řad včetně OP, OP trafostanice Plocha pro rozvoj průmyslové zóny, převzata ze stávající ÚPD. Využití plochy napomůže ekonomickému rozvoji obce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US3. Pro plochu je stanoveno pořadí změn v území – 1. etapa. Vodovodní řad včetně OP, kanalizační řad včetně OP, nadzemní vedení vn včetně OP Plocha pro rozvoj průmyslové zóny, převzata ze stávající ÚPD. Využití plochy napomůže ekonomickému rozvoji obce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu.

7,35

1,84

5,96

Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US3. Pro plochu je stanoveno pořadí změn v území – 1. etapa. Vodovodní řad včetně OP, kanalizační řad včetně OP Plocha pro rozvoj průmyslové zóny, převzata ze stávající ÚPD. Využití plochy napomůže ekonomickému rozvoji obce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US4. Pro plochu je stanoveno pořadí změn v území – 2. etapa. Nadzemní vedení vn včetně OP, OP 50 m od hranice PUPFL, OP silnice II/180, poddolované území Plocha pro rozvoj průmyslové zóny, převzata ze stávající ÚPD. Využití plochy napomůže ekonomickému rozvoji obce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na další zastavitelné plochy pro rozvoj průmyslové zóny. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US5.

10,72

7,66

Pro plochu je stanoveno pořadí změn v území – 3. etapa. OP 50 m od hranice PUPFL, nadzemní vedení vn včetně OP, kanalizační řad včetně OP


47


ozn.


Z10



odůvodnění vymezení plochy limity využití Plocha pro rozvoj průmyslové zóny, převzata ze stávající ÚPD. Využití plochy napomůže ekonomickému rozvoji obce. Plocha vymezena v návaznosti na další zastavitelné plochy pro rozvoj průmyslové zóny.

rozloha (ha)

5,74

Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie US5. Pro plochu je stanoveno pořadí změn v území – 3. etapa. OP 50 m od hranice PUPFL

Odůvodnění zastavitelných ploch vymezených v ÚP Myslinka ozn.


P1


23

odůvodnění vymezení plochy limity využití Zastavitelná plocha pro bydlení, převzata ze stávající ÚPD. Plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu v centrální části sídla. Vymezením plochy přestavby v zastavěném území ÚP Myslinka respektuje požadavek PÚR ČR a stavebního zákona na hospodárné využití zastavěného území. objekt památkového zájmu, STL plynovod včetně OP

rozloha (ha)

0,61

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 e) Zpracovává projektant.

23.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Myslinka o celkové rozloze 369,91 ha (dle ČSÚ k 1. 1. 2015). Obec tvoří jediné katastrální území Myslinka. Obec Myslinka se nachází v centrální části Plzeňského kraje. Dle administrativního členění leží v okresu Plzeň-sever a spadá pod správu obce s rozšířenou působností Nýřany. Geografickým určujícím prvkem je poloha v zázemí krajského města na přivaděči k páteřní dopravní komunikaci celostátního významu – dálnici D5.

23.2 Demografické předpoklady 23.2.1 Obyvatelstvo Níže uvedený graf s tabulkou znázorňuje vývoj počtu obyvatel a domů v obci Myslinka v období 1869 až 2011 na základě dat z pravidelného sčítání (dnes SLDB). Demografický vývoj obce lze rozdělit do tří období. Mezi lety 1869 až 1921 docházelo v obci k převážně stabilnímu populačnímu růstu. Obec se mezi těmito lety populačně zvětšila o téměř 20 %. Na konci období, v r. 1921, bylo dosaženo historického maxima počtu trvale žijících obyvatel v obci (248 obyv.). Následoval však prudký pokles, který byl zapříčiněn zejména II. světovou válkou. Do r. 1950 (během II. sv. války sčítání neprobíhalo) ztratila obec 40 % své populační velikosti z r. 1921. Poslední fází je nepravidelný populační vývoj, při kterém v období 1950–2011 počet trvale žijících obyvatel v obci nepravidelně rostl a opět klesal.


48



Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v obci Myslinka (v období 1869–2011) 250

50 45 40 35

210

30 190

25 20

170

počet domů

počet obyvatel

230

15 10

150

5 130

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

počet obyvatel 195

193

227

242

241

248

224

146

175

168

176

141

160

144

počet domů

23

26

29

31

31

38

37

36

36

38

44

40

43

23

0

Podrobný vývoj počtu obyvatel v obci v posledních 20-ti letech, tedy v období 1995–2015 (k 1. 1. daného roku dle ČSÚ), znázorňuje níže uvedený graf s tabulkou. Období je charakteristické převážně progresivním populačním vývojem, který je nejzřetelnější v posledních pěti letech. Trend růstu počtu trvale žijících obyvatel explicitně zaznamenává znázorněná spojnice trendu (přerušovaně). Nejvyšší populační velikost měla Myslinka v roce 2015, kdy zde bylo evidováno 193 trvale žijících obyvatel. Naopak nejméně obyvatel ve sledovaném období žilo v obci v roce 1994 (135). Průměrný roční přírůstek obyvatel v Myslince za období posledních dvaceti let činí 2,9 ob./rok. Graf: Vývoj počtu obyvatel v obci Myslinka v období 1995–2015

Celkový počet obyvatelstva významně ovlivňuje kromě přirozeného pohybu (narození, zemřelí) také pohyb mechanický, označovaný jako migrace (stěhování). Dále uvedený graf s tabulkou detailně ilustruje, jakou měrou se na demografickém vývoji obce podílí jednotlivé složky pohybu obyvatelstva. Patrná je dominance migrace obyvatel, která nejvíce sytí celkový přírůstek (nabývá hodnot -9 až +14). Migrační přírůstek výrazně převyšuje přírůstek přirozený a je hlavní příčinou populačního růstu obce v posledních letech. Mezi lety 2004 až 2014 nabyl dle údajů ČSÚ tento ukazatel záporných hodnot pouze 2×, přirozený přírůstek byl záporný rovněž 2×. Ukazatel přirozeného přírůstku má značně menší rozptyl (nabývá hodnot -1 až +4), je tedy vůči výkyvům odolnější než ukazatel stěhování obyvatelstva.


49



Graf: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatelstva v obci Myslinka v období 2004–2014 20 15

počet obyvatel

10 5 0 -5 -10 -15

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Migrační přírůstek

2

1

-9

-2

0

4

5

14

10

3

10

Přirozený přírůstek

0

-1

1

0

2

0

0

2

-1

4

0

Přírůstek celkový

2

0

-8

-2

2

4

5

16

9

7

10

Průměrný věk obyvatel v Myslince je poměrně nízký – činí 36,4 let (k 1. 1. 2015 dle ČSÚ) – ve srovnání s průměrem v celém okresu Plzen-sever (41,2), v Plzeňském kraji (42,1 let) i v celém Česku (41,7 let). Dle pohlaví v obci v současnosti mírně převažují muži (54 % dle dat ČSÚ k 1. 1. 2015). Obyvatelé v produktivním věku (15–64 let) tvoří 70 % populace obce. Detailní věkovou strukturu obyvatelstva obce znázorňuje níže uvedená tabulka (dle SLDB 2011), ze které je patrné, že nejvíce zastoupenou věkovou skupinou v Myslince jsou lidé ve věku 30–39 let, tvořící 23 % populace. Tab.: Věková struktura obyvatelstva obce Myslinka v r. 2011 0-14 28

15-19 8

věková skupina / počet obyvatel 30-39 40-49 50-59 60-64 33 13 22 7

20-29 15

65-69 5

70-79 8

80+ 3

Na základě dat ze SLDB 2001 a SLDB 2011 můžeme porovnat vyjížďku z obce do zaměstnání a škol (viz tab. níže) v daných letech Sčítání. Je patrné, že na začátku 21. století vyjíždělo z obce větší množství osob, a to zejména za prací. Tato změna, resp. úbytek vyjíždějících z obce za prací, je do jisté míry způsobena postupným naplňováním rozsáhlé průmyslové zóny v jižní části obce. Areál poskytuje pracovní místa nejen pro obyvatele obce, ale také širšího území. Celkově podíl vyjíždějících do zaměstnání v r. 2011 znamenal pouze 1/3 stavu z r. 2001. Zatímco v r. 2001 vyjíždělo nejvíce obyvatel za prací do jiných obcí v rámci okresu, v r. 2011 majoritní počet vyjíždějících směřoval do jiného okresu v rámci kraje. Do škol a za studiem vyjíždí prakticky 100 % dětí a mladistvých, vzhledem k tomu, že v obci nejsou žádná vzdělávací zařízení. Počet žáků vyjíždějících za studiem zůstává v jednotlivých letech Sčítání téměř totožný. V celkovém pohledu jsou hlavními směry vyjížďky krajské město Plzeň, sousední Nýřany, Město Touškov a sousední obec Kozolupy. Tab.: Vyjížďka obyvatel obce Myslinka do zaměstnání a do škol v letech 2001 a 2011 Sčítání v r.

vyjíždějící celkem

2001 2011

80 32


v rámci obce 4 1

vyjíždějící do zaměstnání do jiné do jiného obce okresu okresu kraje 35 26 7 13

vyjíždějící do škol do jiného kraje

v rámci obce

mimo obec

1 1

0 0

13 10

50



23.2.2 Odhad budoucího demografického vývoje Obec Myslinka se v současnosti vyznačuje nízkým počtem trvale žijících obyvatel, řídkým osídlením, nedostatečnou občanskou vybaveností a základní technickou infrastrukturou. Tato charakteristika podněcuje rostoucí vyjížďku z obce do dobře dostupných center s vyšší občanskou vybaveností a širší nabídkou pracovních příležitostí. Pozitivem obce je zejména výborné dopravní spojení dané polohou na přivaděči k dálnici D5 a dále přítomnost průmyslové zóny, produkující pracovní příležitosti a podněcující příchod investorů. V posledním desetiletí lze pozorovat trend pozitivního populačního vývoje a s tím spjatý pozvolný nárůst zájmu o bydlení v obci. Jedním z úkolů územního plánování je zohlednit demografický vývoj obce a podpořit populační stabilizaci, případně vytvořit podmínky pro populační růst (zejm. vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch pro bydlení). Při současném demografickém vývoji v Česku toho lze docílit především navýšením migračního přírůstku, tedy trvalým pozitivním saldem migrace, resp. stálým zvyšováním počtu přistěhovalých oproti vystěhovalým. Vytvořením podmínek pro kvalitativní rozvoj ve všech funkčních složkách obce lze podpořit další populační růst obce Myslinka v budoucích letech, a to nejen příchodem nových rezidentů, ale také snižováním počtu vystěhovalých obyvatel (např. nalezením správných motivací pro setrvání v obci). Níže uvedený graf ilustruje vývoj počtu obyvatel v období 2005–2015 (k 1. 1. Daného roku dle dat ČSÚ) a představuje predikci budoucího demografického vývoje obce až do roku 2030. Předpokládaný vývoj je stanoven odborným odhadem, založeným zejména na analýze historického vývoje, současných společenských trendech (suburbanizace apod.), rozvojových předpokladech obce, dostupnosti území apod. Graf: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v obci Myslinka do r. 2030 240

počet obyvatel

220 200 180 160 140

23.3 Bytový a domovní fond Dlouhodobý vývoj počtu domů v obci byl nastíněn v prvním grafu s tabulkou předchozí podkapitoly „Demografické předpoklady“. V průběhu sledovaného období 1869–2011 lze až na marginální výkyvy pozorovat kontinuální nárůst počtu domů, a to i přes velmi proměnlivý vývoj počtu obyvatel. Nejvíce domů bylo v obci v roce 1991 – 43, naopak nejméně při Sčítání na začátku sledovaného období (1869, 1880) – 23. Současný stav bytového a domovního fondu v obci ilustruje níže uvedená tabulka, využívající data ze SLDB 2011. V obci se nyní nachází 43 domů, z nichž 42 je rodinných, 86 % z celkového počtu domů je obydlených. Dle období výstavby je nejvíce staveb z období mezi lety 1920 – 1970.


51



Tab.: Domovní fond v obci Myslinka v r. 2011 Domovní fond domy úhrnem domy obydlené fyzická osoba z toho dle obec, stát vlastnictví spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 – 1970 z toho dle období 1971 – 1980 výstavby nebo rekonstrukce 1981 – 1990 domu 1991 – 2000 2001 – 2011

celkem 43 37 34 1 2 2 1 7 8 4 3

rodinné domy 42 36 34 0 2 2 12 7 8 4 3

bytové domy

0

ostatní budovy 1 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0

23.4 Hospodářská činnost Dle databáze ČSÚ bylo v roce 2014 (k 31. 12.) v Myslince registrováno celkem 57 podnikatelských subjektů. Z následující tabulky je dále patrné, že ze 72 % je tvoří živnostníci. Dle převažující činnosti je nejvíce zastoupeno odvětví stavebnictví, které tvoří 30 % z celku. Značně zastoupeným odvětvím je také průmysl, který tvoří 23 %. Tab.: Podnikatelské subjekty v obci Myslinka k 31. 12. 2014 hospodářská činnost

podle právní formy

podle převažující činnosti

zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl celkem stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti fyzické osoby (fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona) (fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona) právnické osoby (obchodní společnosti) počet podnikatelských subjektů celkem

počet subjektů 5 13 17 5 2 1 4 2 2 1 1 3 49 8 57

počet subjektů v % 8,77 22,81 29,82 8,77 3,51 1,75 7,02 3,51 3,51 1,75 1,75 5,26 85,96 (71,92) (14,04) 14,04 (8,77) 100

Míra registrované nezaměstnanosti v obci Myslinka je poměrně nízká, v roce 2011 činila 5,81 % (dle ČSÚ). Tato hodnota je nižší, než její průměr v SO ORP Nýřany (7,21 %), v Plzeňském kraji (7,01 %) i v celém Česku (8,62).

23.5 Koncepce rekreace a cestovního ruchu Obec Myslinka spadá dle České centrály cestovního ruchu CzechTourism do turistického regionu Plzeňsko a Český les, který je dále členěn do dvou oblastí. Myslinka se nachází v turistické oblasti č. 8 - Plzeňsko. Na území obce se nevyskytují významnější turistické cíle. Současná atraktivita obce z pohledu rekreace a cestovního ruchu je relativně nízká. Zvýšený potenciál lze identifikovat v širším území především v oblastech sezónní rekreace (v. n. Hracholusky), poznávací turistiky (zámky Úlice, Pňovany, Hracholusky, Újezd nade Mží, zříc. hradu Buben, a další). Sportovní létání a související aktivity nabízí Air Plzeň v areálu letiště Plešnice. Další turistické cíle jsou dostupné po blízké cyklotrase procházející údolím řeky Mže a značených turistických trasách. Důležitá je dobrá dopravní dostupnost obce, daná polohou na přivaděči k dálnici D5 (silnice II/180).


52



Řešeným územím prochází v severo-jižním směru značená modrá turistická trasa, spojující významné cíle v širším území (Plzeň-Nová Hospoda – Hracholusky). Východiska koncepce rekreace a cestovního ruchu -

krajinářsky a environmentálně hodnotná krajina; turistický potenciál širšího území; značená modrá turistická trasa; dostupnost a blízkost krajského města Plzně.

Odůvodnění koncepce rekreace a cestovního ruchu Předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu obce je efektivní využití turistického potenciálu území, které spočívá především v posílení významu obce v oblasti individuálních a skupinových forem rekreace a cestovního ruchu. Toho lze docílit optimálním využitím kvalitního přírodního prostředí a kulturně historického potenciálu území a širšího okolí ve spolupráci se sousedními obcemi a zvýšením nabídky služeb spojených s cestovním ruchem, které jsou jednou z podmínek zvyšování atraktivity obce pro turisty a rekreanty. Územní plán za účelem podpory cestovního ruchu umožňuje v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití realizovat stavby a opatření zvyšující atraktivitu obce pro turisty a rekreanty (zejména v rámci ploch smíšených obytných – venkovských). Podpora malého a středního podnikání ve vazbě na cestovní ruch je rovněž jedním z pilířů ekonomické soběstačnosti obce. Územní plán v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných, umožňuje prolínání funkcí (bydlení, rekreace, komerčních zařízení, drobné výroby a zemědělství), které se vzájemně ovlivňují. K rozvoji cestovního ruchu musí zároveň docházet takovým způsobem, který napomáhá celkovému rozvoji území, je šetrný k využívání přírodních a kulturních hodnot obce a vede k dlouhodobé prosperitě, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací.

23.6 Koncepce rozvoje území Východiska koncepce rozvoje území -

-

stabilizovaná historicky utvářená urbanistická struktura a prostorové uspořádání sídla geografická poloha obce o poloha na přivaděči k dálnici D5 (silnice II/180) o blízkost krajského města o dopravní dostupnost hlavního města poloha obce v rozvojové oblasti OB5 Rozvojová oblast Plzeň (PÚR ČR) existence základních sítí technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynofikace) atraktivní venkovské prostředí v blízkosti spádových center zásady a záměry vyplývající z členství obce v Mikroregionu Touškovsko

Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obce. Územní plán je navržen tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Odůvodnění stanovené koncepce rozvoje území Jedním z úkolů územního plánu je vytvoření předpokladů pro dosažení udržitelného rozvoje území, který je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel a pro zlepšování životního prostředí v území. ÚP Myslinka vymezenými zastavitelnými plochami respektuje původní urbanistickou strukturu a charakter krajiny a usiluje o posilování identity obce. Myslinka je příměstskou obcí s potenciálem rozvoje zejména ve vztahu k dostupnosti spádových center a k poloze v blízkosti republikového dopravního tahu. Východiskem pro rozvoj území obce je kromě dobré dopravní dostupnosti rovněž příznivé životní prostředí. Tato vytvářejí předpoklad pro budoucí poptávku po bydlení v obci. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení byl územním plánem vymezen na základě vyhodnocení využití zastavitelných ploch, vymezených předcházející ÚPD obce (ÚPO Myslinka), za současného zohlednění analýzy


53



dlouhodobého demografického vývoje obce, a s přihlédnutím k současným požadavkům, rozvojovým limitům, poloze obce v systému osídlení, koncepci dané ÚPO Myslinka (2001) apod. V rámci koncepce rozvoje vytváří ÚP podmínky pro posilování rezidenčního charakteru obce, a to zejména vymezením zastavěného území, ve kterém dominuje funkční využití ploch s rozdílným způsobem využití smíšených obytných - venkovských (SV). V rámci těchto ploch je umožněna integrace vzájemně se nerušících funkcí bydlení, lehké výroby, občanského vybavení, rekreace, individuálních ekonomických aktivit apod. V obci jsou dále značně zastoupeny plochy s převažujícím rezidenčním využitím. Tyto jsou v územním plánu reprezentovány plochami s rozdílným způsobem využití bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI). Snahou územního plánu je taktéž podpora malého a středního podnikání nezbytného pro ekonomickou soběstačnost obce. Územní plán umožňuje v plochách urbanizovaného území jejich polyfunkční využití zahrnující drobnou nerušící výrobu. Významným prvkem obce je její průmyslová zóna v jihovýchodní části, pro jejíž rozvoj byly stávající ÚPD (ÚPO Myslinka, 2001) vymezeny značné rozvojové plochy. Při zpracování ÚP Myslinka byl v souladu s požadavkem zadání ÚP Myslinka prověřen rozsah těchto ploch a byla doporučena jejich redukce, prezentovaná rovněž pracovním návrhem ÚP. Z konzultace s určeným zastupitelem však vyplynul požadavek obce na zachování rozsahu rozvojových ploch pro průmyslovou zónu. ÚP Myslinka stanovil pro tyto plochy podmínku etapizace za účelem zamezení nekoncepčního rozvoje zástavby v plochách pro rozvoj průmyslové zóny. V nezastavěném území obce jsou v největší míře zastoupeny plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, v nichž je primárním cílem podpora historicky vytvořeného lesozemědělského charakteru území a ochrana, popř. obnova ekologicky nejstabilnějších částí krajiny. V souvislosti se stabilizací volné krajiny vymezuje územní plán kromě zastavitelných ploch a ploch přestavby a plochy zeleně a mimo zastavěné území plochy změn v krajině. Rozvoj obce nelze koncipovat bez zohlednění jejích přírodních a krajinných hodnot. V tomto směru bude klíčové zajistit ochranu nezastavěného území a krajiny před nekoordinovaným rozvojem zástavby.

23.7 Urbanistická koncepce Vývoj osídlení a urbanistické struktury První historicky doložená zmínka o obci Myslinka se datuje k roku 1239. Počátky osídlení v řešeném území se však dle archeologických nálezů datují až do doby bronzové. Historicky původní urbanistickou strukturu obce tvořila radiálně uspořádaná struktura zástavby okolo centrální okrouhlé návsi. Níže uvedené obrázky znázorňují vývoj zástavby a urbanistické struktury od roku 1839 (Stabilní katastr) do současnosti. Vývoj je ovlivněn zejména demografickými změnami v obci. Ze snímků je zřejmé, že mezi lety 1839 a 1954 si urbanistická struktura obce a podoba zástavby udržela svou původní podobu. K výraznější zástavbě v těchto letech v obci nedošlo, a to i vlivem I. a II. světové války, které ovlivnily místní populační vývoj. Nejvýraznějším nově vytvořeným prvkem síla se stala průmyslová zóna v jeho jihovýchodní části (viz obr. dále). Níže uvedené obrázky znázorňují vývoj zástavby za posledních 15 let. Obr. Zákres obce Myslinka v mapě Stabilního katastru, Obr. Historický letecký snímek obce Myslinka, mapováno roku 1839 Snímkováno roku 1954

Zdroj: Archivní mapy, ČÚZK


Zdroj: Kontaminace, ČÚZK

54



Obr. Vývoj zástavby v obci Myslinka v období 2003–2015

Zdroj: mapy.cz Mezi lety 2003 a 2015 došlo k částečnému využití ploch pro průmyslovou zónu, které byly vymezeny platným ÚPO Myslinka (2001) v jihovýchodní části správního území obce. Současně došlo k rozvoji rezidenční zástavby v severovýchodní a severozápadní části sídla. Zastavěné území tvoří poměrně kompaktní celek. Prostor pro budoucí rozvoj sídla lze identifikovat zejména v jeho jihozápadní části, ve vazbě na stávající zástavbu, v lokalitě zaniklého hospodářského dvora. Východiska urbanistické koncepce -

stávající charakter, struktura a prostorové uspořádání zástavby intenzita využití zastavěného území (proluky jako rezervy v zastavěném území) existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost) koncepce stanovená platnou ÚPD potřeba vymezení zastavitelných ploch limity využití území přírodní podmínky – morfologie terénu


55



Odůvodnění stanovené urbanistické koncepce Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady obce Myslinka. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, architektonické, historické a kulturní hodnoty, limity využití území (přírodní, technické), geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce. Při vymezování zastavitelných ploch byly respektovány kompoziční vztahy v území a vytvořeny předpoklady pro zachování přírodních a architektonických dominant a fyzické prostupnosti území. Návrh zastavitelných ploch vychází zejména ze snahy zachovat v co největší míře stávající strukturu urbanizovaného území a novou zástavbou ji citlivě doplnit. Preferována je přestavba stávajících ploch v zastavěném území před zástavbou zasahující do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy byly situovány do míst, kde vhodně doplní stávající zástavbu, výhradně v přímé návaznosti na zastavěné území, a kde bude možné jejich bezproblémové napojení na dopravní infrastrukturu a stávající či plánované sítě technické infrastruktury. Cílem je vytvořit kompaktní urbanizované území a minimalizování nároků na veřejné rozpočty a zábor ZPF. Umístění zastavitelných ploch vychází z limitů využití území a dalších determinujících prvků, které jsou v řešeném území identifikovány. Vymezením zastavitelných ploch s převažující funkcí bydlení (BI) reaguje Územní plán Myslinka na dosavadní ÚPD, rozvíjí či koriguje stanovenou koncepci. Vymezením stabilizovaných ploch a stanovením podmínek jejich využití je definována jednoznačná priorita intenzifikace a funkční variability za účelem polyfunkčního užívání. Zejména pro plochy smíšené obytné - venkovské (SV) jsou stanoveny takové podmínky využití, které umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení a případně drobné nerušící výroby. Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. Za účelem rozvoje v oblasti cestovního ruchu a rekreace je v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití umožněno realizovat stavby a opatření zvyšující atraktivitu území pro turisty a rekreanty, zejména v rámci ploch občanského vybavení a ploch smíšených obytných - venkovských. Zastavitelné plochy jsou vymezovány s cílem minimálních nároků na veřejné rozpočty a zábor ZPF. Zastavitelné plochy nevyžadují zábor PUPFL. Územní plán zároveň navrhuje rozvoj průmyslové výroby vymezením zastavitelných ploch umožňujících rozšíření průmyslové zóny. ÚP Myslinka respektuje stávající strukturu veřejných prostranství, tvořenou především úseky místních a účelových komunikací, návesními prostory a dílčími plochami sídelní zeleně. V rámci koncepce technické infrastruktury vychází ÚP Myslinka ze zpracovaných podkladů, zejména z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje, na který navazuje. ÚP Myslinka tak ve své koncepci počítá se zachováním stávajícího způsobu odkanalizování a zásobování pitnou vodou, elektrickou energií, teplem a plynem.

23.8 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití 23.8.1 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití V souladu s platnými předpisy na úseku územního plánování jsou v rámci stanovené urbanistické koncepce územním plánem vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části ÚP Myslinka: PLOCHY BYDLENÍ – plochy, ve kterých je dominujícím využitím bydlení 


PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – zabezpečují zejména ochranu ploch občanského vybavení veřejného charakteru a umožňují zajištění potřeb v oblasti obchodu a služeb. V územním plánu jsou reprezentovány plochou: 



občanské vybavení - veřejná infrastruktura (OV) o plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti (veřejná správa, kultura, ochrana obyvatelstva, vzdělání a výchova, sport a tělovýchova, sociální služby, zdravotní služby apod.) občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) o plochy občanského vybavení sloužícího pro rekreaci a sportovní vyžití

Rozvoj občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména SV, BI) v souladu se stanovenými podmínkami jejich využití.


56



PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 

veřejná prostranství (PV)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – jsou vymezeny, pokud nelze jednoznačně určit převahu bydlení nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Bydlení je zde integrální součástí ostatních funkcí (rekreace, občanského vybavení, nerušící výroby apod.) 

smíšené obytné - venkovské (SV)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 

dopravní infrastruktura - silniční (DS)

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 

technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ 

výroba a skladování - lehký průmysl (VL)

Stanovené funkční využití jednotlivých ploch v zastavěném území vychází mj. (terénní průzkum zpracovatele – skutečný stav v území) také z analýzy způsobu využití jednotlivých objektů v obci dle katastru nemovitostí (viz obrázek dále). Z evidence ČÚZK je patrné, že v obci se vyskytuje několik rozdílných funkcí, přičemž snahou územního plánu je tyto funkce vzájemně nevylučovat a umožnit naopak polyfunkční využívání jednotlivých objektů. Obr.: Způsob využití území v obci Myslinka dle katastru nemovitostí (evidence ČÚZK)


57



Územní plán dále v souladu s právními předpisy člení nezastavěné území na níže uvedené plochy s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění vymezení těchto ploch je uvedeno v textové části Odůvodnění ÚP Myslinka. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ    

plochy smíšené nezastavěného území (NSzp, NSzpv) plochy vodní a vodohospodářské (W) plochy lesní (NL) plochy přírodní (NP)

23.8.2 Odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Územním plánem je pro výše uvedené plochy s rozdílným způsobem využití stanoveno hlavní, přípustné a nepřípustné využití, případně podmíněně přípustné využití. hlavní využití

je takové využití území, které v dané ploše s rozdílným způsobem využití umožňuje umisťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají.

přípustné využití

stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití. Jde zejména o činnosti, stavby a zařízení, doplňující hlavní využití, s ním související a slučitelné.

podmíněně přípustné využití

je takové využití, pro jehož přístupnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, činnosti a zařízení v území umístit. Při nesplnění těchto podmínek je umisťování činností, staveb a zařízení nepřípustné.

nepřípustné využití

jsou stavby, jejich změny, změny v užívání a využití území, které neodpovídají hlavnímu (pokud je stanoveno), přípustnému či podmíněně přípustnému využití území, stanoveném pro danou plochu s rozdílným způsobem využití a nelze je v dané ploše umisťovat a povolovat.

Podmínky prostorového uspořádání Z důvodu zachování hodnot území (přírodních kulturních, urbanistických, architektonických, civilizačních apod.), a z důvodů ochrany krajinného rázu, struktury a charakteru sídla jsou územním plánem stanoveny podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu: výška zástavby

je v územním plánu určena maximální výškou zástavby v metrech měřenou od nejnižšího místa soklu po hřeben střechy, výška je měřená od úrovně původního (rostlého) terénu. Stanovení maximální výškové hladiny zástavby vychází z převládající výškové hladiny stávající zástavby a z požadavku na její cílovou hodnotu. Výšková regulace zástavby je vymezena z důvodů ochrany krajinného rázu a panoramatu sídla v plochách s rozdílným způsobem využití, u nichž je to účelné.

intenzita využití staveb. pozemku

je vyjádřena v %. Představuje zastoupení zastavěných ploch všech nadzemních částí staveb a zařízení a všech zpevněných ploch v celkové výměře stavebního pozemku. Intenzita využití stavebních pozemků je územním plánem stanovena za účelem regulace míry využití území v plochách s rozdílným způsobem využití, u nichž je to účelné.

výměra stavebního pozemku

je v územním plánu stanovena v m za účelem regulace míry využití území. Je stanovena odborným odhadem vycházejícím z aktuálního stavu v urbanizovaném území u ploch s rozdílným způsobem využití, u nichž je to účelné.

2

Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití, včetně podmínek prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v textové části ÚP Myslinka.


58



23.9 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 23.9.1 Ochrana kulturních památek V řešeném území se nenacházejí objekty zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. V řešeném území se dále nacházejí objekty volně rozptýlené v krajině, které nepodléhají režimu památkové ochrany, jedná se však o objekty s historickou, uměleckou či obecně kulturní hodnotou. Tyto si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se zejména o boží muka, smírčí kříže, objekty lidové architektury apod. Navrhovaná koncepce respektuje a chrání také kulturní krajinu a její dochované části (historické cesty, stromořadí, průhledové osy apod.). 23.9.2 Archeologické lokality V řešeném území se dle Státního archeologického seznamu ČR nachází území s archeologickými nálezy, které charakterizuje následující tabulka. poř. č. SAS

název ÚAN

kategorie

katastr

11-44-19/9

Myslinka – jádro vsi

II

Myslinka

reg. správce NPÚ – ústř. pr., centrum

Řešené území je považováno za „území s více jak padesátiprocentní pravděpodobností výskytu archeologických nálezů“ (kategorie II), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Část území obce Myslinka, které není součástí lokality kategorie II, náleží do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale mohlo být osídleno či jinak využito člověkem a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souladu s příslušnými právními předpisy, především s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) a se zákonem č. 20/1987 Sb. (§ 22 odst. 2), o státní památkové péči, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území obce Myslinka bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Grafické vyznačení archeologické lokality v řešeném území je obsahem Koordinačního výkresu Odůvodnění ÚP Myslinka. 23.9.3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území). Územní plán respektuje níže uvedené přírodní hodnoty jejich vymezením jako limitů využití území. Plochy biocenter ÚSES jsou ÚP Myslinka vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Zbylá chráněná území jsou vymezena jako plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území nebo plochy vodní a vodohospodářské. Územní plán stanovuje v podrobnosti jemu odpovídající podmínky využití ploch zajišťující ochranu těchto chráněných území. Konkrétní podmínky ochrany stanovují zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny.


59



Významné krajinné prvky (VKP) V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny (VKP neregistrované). Jedná se o lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Odůvodnění návrhu ÚSES Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů. Jednotlivé prvky byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Pro vymezení skladebných částí ÚSES v řešeném území sloužily především následující podklady: -

Generel místního ÚSES – Kozolupy, Bdeněves, Vochov, Myslinka (Valtr 2015) ZÚR Plzeňského kraje (aktualizace 2014) ÚAP ORP Nýřany (aktualizace 2014) Terénní průzkum zpracovatele Územně plánovací dokumentace sousedních obcí

Z důvodu množství podkladů pro vymezení ÚSES došlo v ÚP Myslinka k vlastnímu označení skladebných částí ÚSES. Většina skladebných částí ÚSES má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk apod.). U skladebných částí ÚSES vymezených na ZPF je nezbytné koordinovat řešení s návrhem komplexních pozemkových úprav. Vazby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací sousedních obcí (Bdeněves, Kozolupy, Nýřany, Tlučná). Všechny skladebné části ÚSES jsou územním plánem respektovány a upřesněny na hranice parcel dle katastru nemovitostí. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství funkcí ostatních. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno také vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv), v rámci kterých je mimo jiných funkcí (zemědělská) podpořena i funkce ekostabilizační. Územní plán respektuje skladebné části ÚSES a vymezuje je v souladu s platnými právními předpisy, metodikou pro vymezování ÚSES a v souladu se ZÚR PK. V grafické části územního plánu je rozsah skladebných částí ÚSES zpřesněn dle místních podmínek v měřítku územního plánu. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP), pro které jsou v podrobnosti odpovídající územnímu plánu stanoveny podmínky využití zajišťující ochranu a obnovu ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci skladebných částí ÚSES. V textové části ÚP Myslinka jsou pro plochy biocenter a koridory biokoridorů stanoveny obecné zásady. Konkrétní podmínky ochrany ÚSES stanovují zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny.


60



Přehled skladebných částí ÚSES Na základě mapování krajiny a vytvoření kostry ekologické stability byly v řešeném území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu následující skladebné části ÚSES lokálního významu. Lokální biocentra označení / název LBC 1

charakteristika

návrh opatření

geobiocenologická kultura velikostní parametry typizace 3AB3 les, dobývací prostor 5,74 ha Biocentrum existující, funkční. Zalesněné plochy, bývalá těžba nerostných surovin. Antropicky podmíněné, kombinované lesní – křovinné – travinné biotopy: Populus tremula, Acer platanoides, Quercus robur, Prunus avium, Robinia Pseudocacia, Pyrus communis, Prunus mahaleb, Tanacetum vulgare, Urtica dioica. Ekologická stabilita 3. Ohrožení živelnými skládkami, nevhodné dosadby. 1.28 Plzeňský bioregion (-3MB rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 3. v.s.) Chránit a ponechat spontánnímu vývoji, případně asanovat invazní druhy a expanzivní taxony. Lokální biokoridory

označení / název LBK 1

charakteristika

návrh opatření označení / název LBK 2 charakteristika návrh opatření označení / název LBK 3 charakteristika návrh opatření označení / název LBK 4 charakteristika

návrh opatření

kultura

velikostní parametry (v řešeném území) délka: 2 200 m vodní tok, neplodná půda (zeleň) prům. šířka: 30 m Biokoridor lokálního významu vedený v řešeném území nivou potoka Myslinka. Protéká v severní části řešeného území v západo-východním směru. Údolí potoka souvisle zarostlé zelení (nálety, křoviny, trávy). Při západní hranici obce pokračuje v sousední obci Nýřany bývalou roklí po dobývací činnosti. V chybějících úsecích doplnit břehový porost. Tok neupravovat, neoplocovat, lokálně neznečišťovat. Vývoj směřovat k zajištění ekostabilizačních funkcí. Asanovat invazní druhy. Koordinovat vedení biokoridoru v rámci změny ÚPD sousedního města Nýřany. kultura

velikostní parametry délka: 850 m les prům. šířka: 40 m Biokoridor lokálního významu mezi biocentrem LBC1 a biokoridorem LBK1 Myslinka. Suchou migrační cestou vedený v rokli zarostlé zelení přiřazené do lesního porostu. Extenzivní údržba. Vhodným hospodařením uchovat druhovou pestrost přirozené vegetace. kultura

velikostní parametry (v řešeném území) délka: 330 m orná půda, les prům. šířka: 15 m Lokální biokoridor na orné půdě. Navazuje na systém ÚSES sousední obce Nýřany (k. ú. Doubrava u Plzně). Při obnově zavedení listnaté složky do porostů v trase biokoridoru. velikostní parametry (v řešeném území) délka: 950 m les prům. šířka: 20 m Biokoridor lokálního významu zasahující okrajově do řešeného území v jeho jihozápadní části. Navazuje na systém ÚSES sousedních obcí Nýřany (k. ú. Nýřany) a Tlučná. V řešeném území přiřazen do lesního porostu. Vymezení hranic biokoridoru na orné půdě v rámci pozemkových úprav. Zalesnění orné půdy s cílovou skladbou 70 % dub, 20 % buk, 10 % bříza, příměs borovice, modřín.


kultura

61



Doplňková opatření ÚSES (plochy významné zeleně) V řešeném území je systém ÚSES doplněn plochami významné zeleně. Těmi jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprostředkovávají na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k doplnění, nově navržené), zejména zalesnění v pruzích stromovým a keřovým patrem, obnova krajinných formací podél zachovalých lánů, doplnění a obnovení stromořadí podél cest, břehových porostů, ozelenění a udržování tůní a podpora skupin stromů ve volné krajině. Důležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou významné pro živočišnou faunu. Významné plochy zeleně jsou vymezeny jako součást ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv), lesních (NL) a ploch dopravních (DS). Jejich obnova a funkčnost souvisí především s realizací komplexních pozemkových úprav v území. 23.9.4 Ložiska nerostných surovin V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území respektovány následující jevy: Chráněné ložiskové území číslo CHLÚ (ID) 24730000

název Myslinka

surovina jíly, kaolín

organizace Česká geologická služba

Ve stanoveném chráněném ložiskovém území „Myslinka“ je nutné respektovat omezení všech činností, plynoucích z ustanovení § 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (stavební uzávěra – zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska lze jen, pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu). Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů – plocha číslo ložiska (ID)

název

číslo SurIS

organizace

IČ

surovina

nerost

způsob těžby dosud netěženo

9411200

MyslinkaNýřany

941120001 941120002

MŽP, Praha 10

00164801

jíly, kaolín

arkóza, jíl, pískovec

název

číslo SurIS

organizace

IČ

surovina

nerost

způsob těžby

Myslinka

324730001 324730002 324730003

Česká geologická služba

jíly, kaolín

arkóza, jíl, kaolinit, pískovec

dosud netěženo

Ložiska – výhradní plocha číslo ložiska (ID) 3247300

00025798

Ložiska nevyhrazených nerostů – plocha číslo ložiska (ID) 5268500 5268600

název

číslo SurIS

organizace

IČ

surovina

nerost

Myslinka 2 Myslinka 3

526850000 526860000

KÁMEN Zbraslav, a.s.

01820460 01820460

štěrkopísky

štěrkopísek

způsob těžby dosud netěženo

Poddolovaná území – plocha klíč

název

surovina

733

Kozolupy

741

Nýřany-Tlučná

Uhlí černé radioaktivní suroviny – uhlí černé

projev těžební činnosti -

rozsah poddolování systém

haldy, propadliny

systém

Důlní díla ID DD

název

surovina

14722

Barbora

Uhlí černé


č. poddolovaného území 741

druh díla

profil díla

jáma

obdélníkový

ukončení provozu před r. 1945

62



Územní plán respektuje evidované chráněné ložiskové území, ložiska nerostů, poddolované území a důlní dílo jejich vymezením jako limitů využití území. Zastavitelné plochy jsou územním plánem vymezeny mimo tato území. Konkrétní ochrany důlních děl a deponií stanovují zvláštní právní předpisy na úseku ochrany a využití nerostného bohatství.

23.10 Civilní obrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 23.10.1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Plzeňský kraj zpracován Havarijní plán Plzeňského kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelných pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Plzeňský kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Plzeňského kraje. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. V řešeném území není vymezeno území zvláštní povodně. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V obci se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, jejichž seznam je veden obcí s rozšířenou působností. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby příp. sklepní prostory základní školy a obecního úřadu. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Obyvatelé postižení mimořádnou událostí budou ubytováni v určených objektech na území obce Myslinka i mimo něj dle zpracovaného Havarijního plánu Plzeňského kraje. Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události a pro potřeby provedení evakuace obyvatel bude v evakuačním středisku zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Nýřany. Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství – např. náves. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektu obecního úřadu (Myslinka, č. p. 6). Přechodné ubytování lze zajistit dále v soukromých objektech na území obce i mimo něj. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Myslinka se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti bude pro jejich skladování a výdej využit objekt obecního úřadu (Myslinka, č. p. 6).


63



Vymezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vymezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno OÚ Myslinka. Územním plánem nejsou nové plochy tohoto charakteru navrhovány. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, případně likvidačních pracích budou podílet právnické osoby i fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s OÚ Myslinka. V řešeném území se nevyskytuje ani není navrhováno žádné zahraboviště. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje (PRVK PK). Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody cisternami z Nýřan (3 km). Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních studní a z potoka Myslinka. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. 23.10.2 Obrana státu V řešeném území se nenacházejí žádné vojenské inženýrské sítě. Z obecného hlediska budou respektovány parametry příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému. Územním plánem ani jeho důsledky nejsou dotčeny případné nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. 23.10.3 Požární ochrana V případě vzniku požáru nebo jiných živelných katastrof budou záchranné, likvidační a obnovovací práce vykonávány nejbližším stálým hasičským sborem sídlícím v Nýřanech. Jako zdroje požární vody v obci slouží především vodovod pro veřejnou potřebu a místní vodoteče (potok Myslinka). Pro uvažovanou výstavbu v rámci zastavitelných ploch bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804 a dle vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. 23.10.4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav pro snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002, o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (1 = nízká, 3 = střední, 4 = vysoká) a jednou přechodnou kategorií (2). Dle databáze České geologické služby se západní část správního území obce Myslinka nachází v oblasti s nízkým radonovým rizikem a jeho východní část v oblasti přechodné kategorie nízkého až středního rizika. Tato informace má pravděpodobnostní charakter. 23.10.5 Ochrana před povodněmi Do řešeného území nezasahuje žádné stanovené záplavové území. Protipovodňová opatření a opatření zvyšující retenční schopnost krajiny jsou územním plánem umožněny realizovat v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv).


64



23.11 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 23.11.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení jsou specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále také jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). V ÚP Myslinka představují občanské vybavení následující plochy s rozdílným způsobem využití: -

občanské vybavení - veřejná infrastruktura (OV) občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – návrh

Důvodem samostatného vymezení ploch občanského vybavení je nutnost usměrňovat jejich ochranu a rozvoj na území obce. Lokalizace, rozsah a význam staveb a zařízení občanského vybavení má významný vliv na kvalitu bydlení a dosažitelnost těchto služeb pro obyvatele. Z pohledu rekreace a cestovního ruchu je občanská vybavenost klíčová pro míru atraktivity území, návštěvnost území a délku pobytu návštěvníků. Rozvoj občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití – zejména v plochách smíšených obytných – venkovských (SV), v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. 23.11.2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. -

veřejná prostranství (PV)

V zastavitelných plochách smíšených obytných - venkovských (SV) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezit odpovídající plochy veřejných prostranství. Veřejná prostranství tvoří základní kostru sídel i volné krajiny. Intenzivní využívání veřejných prostranství je základním předpokladem kvalitního života v sídlech. Veřejná prostranství jsou odrazem kvality života v sídlech a jsou těžištěm veřejného života. Využívají je všichni lidé vyskytující se v daném území z nejrůznějších důvodů. Proto je nutné dbát na zvyšování kvality veřejných prostranství zejména pro pohyb chodců, rozvoj systému tak, aby zajišťoval a zlepšoval prostupnost území. Veřejná prostranství zahrnují veškeré stabilizované plochy veřejně přístupných prostranství s výraznou prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území sídla. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do těchto ploch také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a sociální funkci, stejně tak jako některé významné mimosídelní cesty zajišťující prostupnost území. 23.11.3 Dopravní infrastruktura Koncepce dopravní infrastruktury vychází zejména z následujících dokumentů a podkladů: 23.11.3.1

ZÚR Plzeňského kraje ÚAP SO ORP Nýřany Koncepce dopravy Plzeňského kraje Variantní řešení změn na vybrané silniční síti v Plzeňském kraji Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji platná legislativa stávající ÚPD obce (ÚPO Myslinka) Dopravní politika ČR 2014 - 2020 Širší vztahy

Obec Myslinka leží mimo páteřní dopravní tahy, přesto však ve velmi dobré dostupnosti dálnice D5. Tu předurčuje poloha obce na silnici II. třídy II/180, která plní funkci přivaděče na dálnici D5. Komunikace prochází správním územím obce v severojižním směru. Silnic je součástí širšího aglomeračního okruhu Plzně. Ve své trase zajišťuje spojení obce na ose Město Touškov – Nýřany. Dále zprostředkovává dopravní vazby se sousedními sídly (Bdeněves, Kozolupy, Tlučná). V širším pohledu má pro obec význam také silnice I. třídy I/20, která prochází 13 km severně od obce a spojuje krajská města Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice (viz tab. níže).


65



Tab.: Páteřní komunikace procházející širším územím součást evropské silnice E50 E49

ozn. komunikace D5 I/20

vzdálenost od Myslinky

trasa komunikace

celková délka komunikace

5 km 9,5 km

Praha – Plzeň – státní hranice Česko/Německo Karlovy Vary – Plzeň – Písek – České Budějovice

151 km 214 km

Z hlediska širších vazeb v oblasti železniční dopravy má pro obec význam 3. tranzitní železniční koridor (trať č. 170) Praha – Plzeň – Cheb – Schirnding. Nejbližším nástupním bodem na této trati je pro řešené území železniční zastávka Kozolupy (2,5 km severně). Jižně od řešeného území dále prochází v souběhu se silnicí II/203 železniční trať č. 180 Plzeň – Domažlice – Česká Kubice – Furth im Wald. Nejbližší stanice na této trati se nachází v Nýřanech (4 km jižně). 23.11.3.2

Silniční doprava

Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Silnice II. třídy Výhradním zprostředkovatelem silniční dopravy v řešeném území je silnice II/180 (viz tab. dále), která spolu s úseky silnic I/20 a I/26 vytváří tzv. plzeňský aglomerační okruh a zajišťuje tangenciální dopravní vztahy v okolí Plzně. V severozápadním úseku plní současně funkci přivaděče k dálnici D5. Na silnici II/180 v úseku mezi křižovatkou se silnicí II/203 a MÚK Nýřany dosahují intenzity dopravy přes 500 vozidel/24 hod. ozn. silnice

trasa silnice Příšov – Třemošná – Zruč-Senec – Chrást – I/26 – Starý Plzenec – Dobřany – Chotěšov – Nýřany – Myslinka – Město Touškov – Nová Hospoda

II/180

délka silnice (km) 79

Silnice je v územním plánu vymezena jako plocha dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále také jen ŘSD ČR) pravidelně jednou za pět let. Sčítání eviduje silniční provoz na všech dálnicích, silnicích I. a II. třídy a vybraných úsecích silnic III. třídy a místních komunikací. Řešeného území se týkají údaje za měřený úsek 3-1350 na silnici II/180. Intenzity dopravy v letech 2005 a 2010 jsou uvedeny v tabulce dále. Výhledové intenzity (2015, 2020, 2025, 2030) jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle ŘSD ČR. Tab.: Intenzita silniční dopravy na silnici II/180 v řešeném území Počet vozidel za 24 hodin Sčítací úsek

3-1350

Začátek úseku

× s 1848

Konec úseku

Rok

× s 605

2005 2010 2015 2020 2025 2030

TMV

ODV

JMV

844 567 724 757 776 796

1738 2127 2329 2485 2624 2729

11 17 17 17 17 17

Součet všech vozidel 2593 2711 3070 3259 3417 3542

Zkratky: TMV = těžká motorová vozidla, ODV = osobní a dodávková vozidla, JMV = jednostopá motorová vozidla

Význam komunikace předurčuje její vysoké dopravní zatížení, které by dle predikce v tabulce mělo v nadcházejícím období dále růst. Tato skutečnost zakládá problém zejména v souvislosti s průtahem sídla a s ním souvisejícím negativním ovlivněním zástavby. Územní plán na tuto situaci reaguje vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/180 – obchvat obce.


66



Místní a účelové komunikace Pro místní dopravu jsou využívány místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem a vycházejí z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství (PV), případně jsou zahrnuty v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Síť místních komunikací doplňují účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástavbu. Účelové komunikace jsou zpravidla součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití a nejsou samostatně funkčně vymezeny. Doprava v klidu Pro parkování a odstavování vozidel v obci slouží především soukromé pozemky, profily místních komunikací a veřejná parkoviště. Parkovací stání spíše soukromého charakteru jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování apod.). Plochy pro odstavování vozidel ve veřejném prostoru jsou převážně menší parkoviště s kapacitou cca 5 vozidel. Jedná se zejména o odstavné plochy u objektu občanské vybavenosti (obecní úřad). Kapacitnější parkovací plochy jsou součástí průmyslového areálu v jihovýchodní části obce. Garážová stání jsou reprezentována převážně objekty individuálních garáží na soukromých pozemcích. Plochy pro odstavování vozidel jsou zajišťovány na pozemcích se související zástavbou, doplňkově pro krátkodobé parkování a stání na dispozičně a architektonicky upravených plochách, veřejných prostranstvích, ve vybraných úsecích v přidružených pásech podél komunikací. U nových ploch pro bydlení budou veškeré nároky na parkování zajišťovány na pozemcích, které budou součástí staveb. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení a ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 73 6110. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále také jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu. Tab.: Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor a pro pozemní komunikace způsob využití území

denní doba

chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

6:00 – 22:00 22:00 – 6:00 6:00 – 22:00 22:00 – 6:00 6:00 – 22:00 22:00 – 6:00

1 45 35 50 40 50 40

korekce (dB) 2 3 50 55 40 45 50 55 40 45 55 60 45 50

4 65 55 65 55 70 60

Body limitních hladin hluku: 1. Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, z veřejné produkce hudby, pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejm. rozřaďování a sestava nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2. Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drah.


67



3. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde je hluk z dopravy na těchto komunikací převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4. Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 3. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk. Nebudou-li splněny limity hlukové zátěže podle § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v zastavitelných plochách v blízkosti silnic III. třídy, bude zřejmé, že překročení limitů hlukové zátěže pochází z provozu na těchto silnicích a stavebník bude následně povinen v rámci stavby provést taková opatření, která povedou k odstranění negativních vlivů z provozu po silnicích, učiní tak na vlastní náklady. Tato podmínka se vztahuje na všechny případné stavby na zastavitelných plochách, které by mohly být ohroženy hlukem ze silnice III. třídy, nikoli jen na ty, které se vyskytují v jejich ochranném pásmu. Podmínka provedení výše uvedených opatření na náklady stavebníka se vztahuje i na případy, kdy by výstavba na zastavitelných plochách způsobila ve spojení s dopravou na předmětných silnicích (např. odrazem) ohrožení nepříznivými účinky hluku v zastavěném území. Ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: 

15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

23.11.3.3

Obnova mimosídelních cest

Místní a účelové komunikace mimo zastavěné území (cesty v krajině) jsou vymezeny jako plochy veřejných prostranství (PV), případně jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejména NS, NL, NP). Integrovanou součástí cest jsou ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travních) pásů, mezí, průlehů, příkopů apod. Stabilizace a obnova struktury cest, obnova charakteristických krajinných prvků, zvýšení prostupnosti krajiny pro rekreační a sportovní účely je obecně umožněno v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (NS, NL, NP). Cestní síť v krajině se doporučuje zapojit do systému protipovodňových a protierozních opatření (obnova krytu, úprava odvodnění komunikace, výsadba liniové zeleně apod.). Územní plán řeší vazby mezi sídlem a krajinou, přičemž vymezuje koridor KPU1 pro zajištění prostupnosti území se záměrem zvýšení územní prostupnosti, případně obnovy a rozvoje cest spojujících sídlo se sousedními katastry. Z hlediska biologické prostupnosti mají význam skladebné části ÚSES, vodní toky, plochy zahrad a sadů, extenzivní formy trvalých travních porostů a ostatní plochy zeleně. 23.11.3.4

Hromadná přeprava osob

V řešeném území je hromadná přeprava osob zajišťována výhradně autobusovou dopravou. Na území Plzeňského kraje zajišťuje autobusovou dopravu integrovaný dopravní systém POVED (Plzeňský organizátor veřejné dopravy). Jeho úkolem je zajištění veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Autobusová doprava je v Myslince zajišťována následujícími linkami a dopravci: číslo linky 460090 460150

trasa Plzeň – Vochov – Kozolupy – Myslinka – Nýřany, Doubrava Nýřany – Myslinka – Kozolupy – Město Touškov – Čerminy – Plzeň – Chotíkov


provozovatel ČSAD autobusy Plzeň, a.s. ČSAD autobusy Plzeň, a.s.

68



Na území obce se nachází 1 autobusová zastávka (Myslinka). Docházkové vzdálenosti a počet a frekvence spojů jsou vyhovující. 23.11.3.5

Pěší, turistické a cyklistické trasy

Komunikace pro pěší Historicky vytvořená cestní síť a struktura zástavby umožňují využívat většinu místních a účelových komunikací pro pohyb pěších. V jižní části obce jsou podél silnice II/180 a v průmyslové zóně realizovány chodníky. V obci dále existuje několik samostatných pěších propojení. Realizace chodníků je obecně umožněna v rámci přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejm. PV a DS). Turistické a cyklistické trasy Obcí je v severojižním směru vedena značená pěší modrá turistická trasa. Ta spojuje významné cíle v širším území – Plzeň-Nová Hospoda a Hracholusky. V řešeném území se nenacházejí žádné značené cyklotrasy. Severně položenou sousední obcí Kozolupy prochází panevropská cyklotrasa č. 37 (Paris – Heidelberg – Nürnberg – Praha. Obnova a rozvoj tras jsou územním plánem umožněny ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. 23.11.3.6

Odůvodnění navrhovaných opatření

Trasování silnice a místních komunikací v řešeném území je stabilizováno. Územní plán vymezuje koridor územní rezervy (R1) s budoucím využitím dopravní infrastruktura silniční (DS) pro realizaci přeložky silnice II/180 – obchvatu obce. Záměr vyplývá z nadřazené ÚPD (ZÚR PK) a dalších podkladů (stávající ÚPD, územní studie Variantní řešení změn na vybrané silniční síti v Plzeňském kraji apod.). Cílem je zajistit odklon zejména tranzitní dopravy mimo obec, a to vzhledem k současné situaci, kdy veškeré dopravní objemy jsou vedeny průtahem obcí, v těsné blízkosti zástavby, která je tímto negativně ovlivněna. ÚP Myslinka dále řeší vazby mezi sídlem a volnou krajinou, přičemž v definovaných osách vymezuje koridor pro zajištění prostupnosti území KPU1. Cílem je zajištění pěší prostupnosti území, zamezení uzavření a izolace zastavěného území od volné krajiny, zvýšení turistického potenciálu a umožnění obnovy mimosídelních cest, příp. zajištění propojení se sousedními katastry a sídly. Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající komunikační skelet v území. Pro jednotlivé zastavitelné plochy budou zřízeny, případně prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém území. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlých zastavitelných ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektování. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí. Je též nutné respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Šířka veřejných prostranství, jejichž součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit na 6,5 m. 23.11.4 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury vychází zejména z následujících dokumentů a podkladů: -

ZÚR Plzeňského kraje ÚAP ORP Nýřany Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje (PRVK PK) Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje


69


23.11.4.1


Územní energetická koncepce Plzeňského kraje ÚPD obce (ÚPO Myslinka) Zásobování pitnou vodou

Stávající stav Obec Myslinka je zásobována pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je napojen na skupinový vodovod Plzeň – Nýřany – Zbůch. Vodovod je zásobován z vodojemu Nýřany-Pankrác o kapacitě 2l/s., odkud 3 je voda čerpána do vodojemu v jižní části správního území obce (při silnici II/180) o kapacitě 100 m . Vodovod byl budován rozpracován v roce 2004 firmou DECIMA se záměrem zasíťování ploch průmyslové zóny. V roce 2010 byla dobudována rozvodná síť po celé obci. V současné době jsou napojeni téměř všichni trvale žijící obyvatelé obce. Majitelem vodovodu je částečně Vodárenská a kanalizační a.s. a částečně obec Myslinka. Jeho provozovatelem je VODÁRNA PLZEŇ a.s. Bilance potřeby pro návrh Trend naznačený v PRVK PK (Bilanční údaje a investiční náklady) je korigován s ohledem na aktuální údaje dle ČSÚ, demografický vývoj a předpokládané kapacity zastavitelných ploch. Bilanční údaje jsou uvedeny v predikci k roku 2030 (oranžový sloupec). položka

ozn.

jednotka

počet všech zásobených obyvatel průměrná denní potřeba koeficient denní nerovnosti maximální denní potřeba specifická potřeba vody

Nz Qp kd Qd Qs,v

obyv. 3 m /d 3 m /d l/(os×d)

rok 2005 35 5,48 1,5 8,22 130

2010 135 16,44 1,5 24,66 130

2015 158 19,18 1,5 28,77 130

2030 243 31,59 1,5 47,39 130

Územní plán předpokládá v období do roku 2030: - počet obyvatel - průměrná denní potřeba pitné vody

243 3 31,59 m /den

Odůvodnění návrhu koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Stávající způsob zásobování pitnou vodou zůstane zachován. Zdroj vody i akumulace jsou vyhovující. Ve lhůtě aktualizace budou na vodovod dle potřeby napojovány nově navržené zastavitelné plochy prodloužením stávajících řadů. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití stanoveny podmínky pro realizaci staveb a sítí technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách je nutné řešit přednostně v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní a technické infrastruktury s ohledem na jejich údržbu a provoz. Vodovodní řady budou v maximální míře zokruhovány z důvodu spolehlivosti systému a kvalitativních hledisek. Stávající vodovodní řady včetně objektů na síti jsou součástí grafické části územního plánu. S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou Pitnou vodou – dovoz cisternami z Nýřan (3 km). Úžitkovou vodou – domovní studně, potok Myslinka. Zásobování požární vodou Veřejný vodovod v Myslince slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Pro zabezpečení požární vody je uvažováno rovněž s odběry vody z místních vodotečí (zejm. potok Myslinka) a vodních ploch. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů, u objektů mimo dosah vodovodní sítě nebo v případě atypických požadavků je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody jiným způsobem.


70



Zásobování požární vodou musí být řešené v souladu se zněním § 29 odst. 1. Písm k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a dále v souladu s požadavky ČSN 73 0873 – Zásobování požární vodou, popř. ČSN 75 2411 – Zdroje požární vody. Následující tabulka uvádí hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže (dle ČSN 73 0873). druh objektu a jeho mezní plocha požárního úseku S v m

2

Rodinné domy do zastavěné plochy S ≤ 200 a nevýrobní objekty (kromě skladů) do plochy S ≤ 120 Nevýrobní objekty o ploše 120 < S ≤ 1 000; Výrobní objekty a sklady do plochy S ≤ 500; Čerpací stanice kapalných a zkapalněných plynných pohonných hmot Nevýrobní objekty o ploše 1000 < S ≤ 2 000; Výrobní objekty a sklady o ploše 500 < S ≤ 1 500; Otevřená technologická zařízení do plochy S ≤ 1 500 Nevýrobní objekty o ploše S > 2 000; Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše S > 1 500 -2 Objekty s vysokým požárním zatížením (p > 120 kg×m ) a současně s plochou S > 2 500

potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

odběr Q l/s pro v=1,5 m/s

obsah nádrže 3 vm

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

2

Pozn.: plocha v m představuje plochu požárního úseku (vícepodlažní požární úseky – dána součtem ploch užitných podlaží)

Následující tabulka uvádí největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) od objektu / mezi objekty (dle ČSN 73 0873). druh objektu a jeho mezní plocha požárního 2 úseku S v m Rodinné domy do zastavěné plochy S ≤ 200 a nevýrobní objekty (kromě skladů) do plochy S ≤ 120 Nevýrobní objekty o ploše 120 < S ≤ 1 000; Výrobní objekty a sklady do plochy S ≤ 500; Čerpací stanice kapalných a zkapalněných plynných pohonných hmot Nevýrobní objekty o ploše 1000 < S ≤ 2 000; Výrobní objekty a sklady o ploše 500 < S ≤ 1 500; Otevřená technologická zařízení do plochy S ≤ 1 500 Nevýrobní objekty o ploše S > 2 000; Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše S > 1 500 Objekty s vysokým požárním zatížením (p > 120 -2 kg×m ) a současně s plochou S > 2 500

hydrant

výtokový stojan

plnící místo

vodní tok nebo nádrž

200 / 400

600 / 1 200

3 000 / 6 000

600

150 / 300

600 / 1 200

2 500 / 5 000

600

150 / 300

500 / 1 000

2 000 / 4 000

500

100 / 200

400 / 800

1 500 / 3 000

400

100 / 200

300 / 600

1 000 / 2 000

300

Pozn.: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze 2 přívodu včetně navazujících rozvodů. Plocha v m představuje plochu požárního úseku (vícepodlažní požární úseky – dána součtem ploch užitných podlaží).

Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožní jejich využití k protipožárním účelům. Navrhované vodovodní řady budou osazeny požárními hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC), která odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít rovněž místní vodoteče a další vodní plochy, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle výše uvedené tabulky v množství pro v = 1,5 m/s.


71



Komunikace pro příjezd a přístup požární techniky musí být řešeny v souladu s ustanovením ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, popřípadě ČSN 73 0804 – Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty. 23.11.4.2

Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod

Stávající stav V obci Myslinka je realizována oddílná kanalizace s vyústěním na ČOV Myslinka. Část kanalizace byla realizována v roce 2004 s cílem odkanalizování průmyslové zóny. Ve spolupráci s obcí byla v roce 2011 realizována další etapa výstavby, zahrnující kanalizační síť ve zbylé části sídla. V současné době je na kanalizaci napojena většina domácností. Centrální ČOV Myslinka se nachází na severním okraji obce u potoka Myslinka. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu (v současné době realizována pouze 1 linka). Pro separaci kalu je vybudována dosazovací nádrž s vertikálním průtokem. Odvodněný kal je aplikován na zemědělské pozemky. V obci se dále nachází dešťová kanalizace, která je zaústěna do potoka Myslinka. Tato kanalizace byla realizována v letech 1974–1975. V současné době slouží kanalizace výhradně k odvádění dešťových vod. Bilance potřeby pro návrh Trend naznačený v PRVK PK (Bilanční údaje a investiční náklady) je korigován s ohledem na aktuální údaje dle ČSÚ, demografický vývoj a předpokládané kapacity zastavitelných ploch. Bilanční údaje jsou uvedeny v predikci k roku 2030 (oranžový sloupec). položka

jednotka

odpadních vod BSK5 NL CHSK počet ekvivalentních obyvatel

m /d kg/d kg/d kg/d os.

3

rok 2005 18,61 4,72 4,32 8,65 78

2010 26,33 9,91 9,08 18,16 165

2015 27,04 10,14 9,29 18,59 168

2030 29,45 11,05 10,12 20,25 183

Odůvodnění návrhu koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Stávající způsob odvádění a čištění odpadních vod zůstane zachován. Navrženo je rozšíření ČOV Myslinka – resp. dostavba 2. linky – pro zajištění dostatečné kapacity, uspokojující navrhovaný rozvoj. Ve lhůtě aktualizace budou na kanalizaci dle potřeby napojovány nově navržené zastavitelné plochy prodloužením stávajících řadů. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití stanoveny podmínky pro realizaci staveb a sítí technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V zastavitelných plochách budou srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Kanalizační stoky včetně objektů na síti jsou součástí grafické části územního plánu. S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to:


72



a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě pořizovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: -

-

provádění zemních prací, staveb, umisťování konstrukcí nebo jiných podobných zařízení či provádění činností, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazování trvalých porostů, provádění skládek jakéhokoliv odpadu, provádění terénních úprav.

Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. 23.11.4.3

Zásobování elektrickou energií

Způsob napájení Provozovatel elektrické sítě: ČEZ Distribuce, a.s. Řešené území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV, kmenovou linkou vyvedenou z transformovny TR 110/22 kV Nová Hospoda, napájené linkami V1201, V1202 z TR 400/110 kV Chrást. Primární rozvod Z kmenové linky vn 22 kV jsou vrchní přípojkou připojeny DTS 22/0,4 kV. Odběratelské TS pro průmyslovou výstavbu jsou připojeny podzemními kabelovými přípojkami. Trafostanice vn/nn K transformaci vn/nn slouží celkem 5 trafostanic 22/0,4 kV, z nichž jsou 2 v majetku ČEZ Distribuce a 3 odběratelské (průmyslová zóna): ozn. TS TS1 - 0 TS2 - 1 TS3 - 2 TS4 - 3 TS5 - 5

typ stožárová věžová s venkovním přívodem kompaktní zděná, betonová kompaktní zděná, betonová vestavěná

DTS v majetku ČEZ Distribuce a.s. / DTZ cizí distribuční distribuční cizí cizí cizí

Vedení nízkého napětí Vedení NN na sekundární trafostanice je realizováno převážně kabelovými rozvody v zemi. Při napojování zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Bilance potřeby pro návrh Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu.


73



Navrhovaná zástavba 4

3 𝑅𝐷 (𝑒𝑙𝑒𝑘𝑡𝑟𝑖𝑐𝑘é 𝑣𝑦𝑡á𝑝ě𝑛í)

𝑃1 = 3 × (6 +

27 𝑅𝐷 (𝑜𝑠𝑡𝑎𝑡𝑛í 𝑣𝑦𝑡á𝑝ě𝑛í)

𝑃2 = 27 × (1,6 +

∑ 𝑅𝐷 (𝑛𝑎𝑣𝑟ℎ𝑜𝑣𝑎𝑛á 𝑧á𝑠𝑡𝑎𝑣𝑏𝑎) ∑ 𝑑𝑖𝑠𝑡𝑟𝑖𝑏𝑢𝑐𝑒 𝑣 𝑟𝑜𝑐𝑒 2030

𝑃3 = 𝑃1 + 𝑃2 = 10 + 34 = 𝟏𝟎𝟏 𝒌𝑾 𝑃4 = 𝑠𝑡á𝑣𝑎𝑗í𝑐í 𝑝ří𝑘𝑜𝑛 + 𝑃3 = 𝑠𝑡á𝑣𝑎𝑗í𝑐í 𝑝ří𝑘𝑜𝑛 + 101 𝑘𝑊

30,5

) = 25 𝑘𝑊 6,4 270,5

) = 76 𝑘𝑊

Průmyslové odběry: V případě vzniku individuálního průmyslového odběru bude situace řešena přezbrojením trafostanice nebo realizací nové trafostanice s primární přípojkou. Odůvodnění koncepce zásobování elektrickou energií Stávající systém zásobování elektrickou energií je vyhovující. V důsledku poklesu elektroenergetických potřeb způsobeného restrukturalizací průmyslu, zaváděním energeticky méně náročných technologií, snižování energetické náročnosti budov, apod. lze nároky pokrýt z rezerv v instalovaném výkonu. Současně nelze odpovědně predikovat možné nároky související např. s přílivem zahraničních investic a podporou určitého sektoru hospodářství. V takovém případě je nutné územním plánem nastavit podmínky umožňující pružnou reakci a umožnit výstavbu elektroenergetických zařízení podle aktuálních potřeb. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávající trafostanice, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí nn. Případné umístění nových trafostanic vn/nn bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení vn a nn. Realizace zařízení pro zásobení území elektrickou energií je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím. Územní plán předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 30 RD při 100% realizaci). Vzhledem k tomu, že obec je plynofikována a vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno zejména plynem či jinými zdroji energie (cca 90 %) a využití elektrické energie bude spíše doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně (k = 1,35 po období 15 let). Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se v případě nutnosti přezbrojí a osadí větším transformátorem. V případě vzniku většího odběru bude situace řešena realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Při napojení zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „energetický zákon“). Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 a po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV = 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV = 20 m od krajních vodičů. Trafostanice vn/nn do 35 kV stožárová = jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice vn/nn do 35 kV zděná = 20 m od obvodové zdi. Kabelová veden všech druhů (do 35 kV) = 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV = 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení).


74



Vrchní primární vedení do 400 kV = 25 m od krajních vodičů. Trafostanice vn/nn do 35 kV stožárová = jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice vn/nn do 35 kV zděná = 30 m od obvodové zdi. Kabelová veden všech druhů (do 35 kV) = 1 m na každou stranu od krajního kabelu. 23.11.4.4

Zásobování teplem a plynem

Obec Myslinka je plynofikována. Řešené území je zásobováno z VTL plynovodu DN 350 Kozolupy – Nýřany, procházejícího západně od sídla ve směru sever-jih. Severně od zastavěného území je vybudována regulační stanice VTL/STL. Na výstup RS navazuje STL plynovodní síť obce. Plynofikace obce probíhala od r. 1999, v roce 2001 již byly domácnosti v obci zásobovány plynem, který je využíván zejména k vytápění a ohřevu TUV. V současnosti obsluhují plynovodní řady celé území obce včetně průmyslové zóny. Odůvodnění koncepce zásobování teplem a plynem Návrh koncepce zásobování plynem Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dostatečná i pro potřeby rozvoje. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužení STL plynovodních řadů. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Návrh koncepce zásobování teplem V současné době je zemní plyn hlavní topné médium v rámci celé obce. Použití fosilních paliv a elektrické energie pro vytápění se doporučuje postupně omezit a plynule přejít na alternativní zdroje energie nebo na plynové vytápění. U lokalit nové zástavby je uvažováno s využíváním zemního plynu pro vytápění a ohřev TUV. Ochranná a bezpečnostní pásma Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem plynárenského zařízení se dle § 68 č. 458/2000 Sb., energetického zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu; b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu; c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení. Dle § 69 zákona č. 458/2000 Sb. jsou vymezeny bezpečnostní pásma podél VTL plynovodu, která jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu. Bezpečnostní pásma VTL plynovodu jsou stanovena v příloze zákona č. 458/2000 Sb. podle potrubí dimenze následovně:   

do DN 100 do DN 250 nad DN 250


15 m, 20 m, 40 m.

75


23.11.4.5


Telekomunikace a radiokomunikace

Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 37 Plzeň. Provozovatelem telefonní sítě je společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Trasy telefonní sítě v obci jsou kabelizovány. Nadřazená telefonní ústředna se nachází v Plzni, místní v Městě Touškov. Území je dobře pokryto signály mobilních operátorů. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení činí 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. V OP podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce; zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení.

23.11.4.6

Nakládání s odpady

Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje, který byl schválen zastupitelstvem Plzeňského kraje 21. 3. 2005. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o odpadech“), a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o ochraně ovzduší). Odstraňován odpadu zajišťuje v řešeném území obec prostřednictvím firmy Ekosepar Nýřany. V obci jsou instalovány sběrné nádoby pro komunální odpad. Kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo, papír) se nacházejí na veřejných prostranství (např. v prostoru za obecním úřadem). V současné době se v řešeném území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Všechny případné v budoucnu vzniklé černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami stanovenými zákonem o odpadech. Odůvodnění koncepce nakládání s odpady Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, ve lhůtě aktualizace se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. Lokální neregistrované skládky převážně interního odpadu je třeba odstranit – např. v brownfieldu po zemědělské výrobě v jihozápadní části sídla. Důležité je sledovat všechny producenty průmyslových odpadů a to, zda s nimi nakládají v souladu se zákonem o odpadech.

23.12 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází zejména z následujících dokumentů a podkladů: -

Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje ZÚR Plzeňského kraje ÚAP ORP Nýřany ÚPD obce (ÚPO Myslinka)

23.12.1 Východiska pro návrh řešení – výchozí stav 23.12.1.1

Přírodní Podmínky

Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Krajina v řešeném území má lesozemědělský charakter. Sídlo je bezprostředně obklopeno zemědělskými pozemky (zejména rostlinná výroba). Na zastavěné území obce navazují rozlehlé plochy orné půdy. Luční porosty se nacházejí zejména v nivách místních vodotečí (Myslinka) a lokálních údolnicích. Lesnatost území je průměrná, činí 33,5 % (průměr v ČR je 33,9 %). Nejrozsáhlejší lesní komplex se nachází v jihovýchodní části obce (místní název U Kozolupské cesty). Les je základem ekologické stability krajiny a lesní společenstva s dřevinnou skladbou tvoří klimaxové stádium vegetace. Ochrana životního prostředí se řídí především zákonem o ochraně přírody a krajiny,


76



zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „lesní zákon“). 23.12.1.2

Klimatické podmínky

Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno 1971) leží celé řešené území v mírně teplém regionu, v klimatické oblasti MT11. Tato oblast se vyznačuje poměrně dlouhým létem a ve srovnání s ostatními oblastmi mírně teplého regionu také nižší vlhkostí. Zima zde bývá krátká s poměrně nízkým počtem dnů se sněhovou pokrývkou. Detailní charakteristiku klimatické oblasti MT11 poskytuje dále uvedená tabulka. klimatická charakteristika počet letních dnů počet dnů s teplotou > 10 °C počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami ≥ 1 mm úhrn srážek ve vegetačním období úhrn srážek v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů 23.12.1.3

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 7-8 17-18 7-8 90-100 350-400 200-250 50-60 120-150 40-50

Geologické a geomorfologické podmínky

Geologicky spadá řešené území do Českého masivu, který byl vyzdvižen hercynským vrásněním v prvohorách. Z hlediska konkrétních hornin se v Myslince vyskytují převážně fluviální štěrkovité písky s polohami písčitých štěrků a jílů – zejm. v jižní části obce. V severnější části obce se vyskytují slepence, arkózy, šedé jílovce a místy také fluviální jíly, hlíny, písky a štěrky. Geomorfologické zařazení obce Myslinka znázorňuje následující tabulka (dle J. Demka a kol. – Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny). Ve většině dělení je řešené území jednotné, jeho východní a západní část se však téměř identicky liší z hlediska členění geomorfologických podcelků a okrsků. Většina řešeného území se nachází v nadmořské výšce 350 – 400 m n. m. členění systém subsystém provincie soustava (subprovincie) podsoustava (oblast) celek podcelek okrsek 23.12.1.4

část řešeného území východ

západ Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina Poberounská soustava Plzeňská pahorkatina Plaská pahorkatina Plzeňská kotlina Stříbrská pahorkatina Touškovská kotlina Svojšínská vrchovina

Hydrologické podmínky

Z hlediska hydrogeologické rajonizace se jihovýchodní část území nachází v sedimentech permokarbonu oblasti Plzeňská pánev (v základní vrstvě) a severozápadní část v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika oblasti Krystalinika v mezipovodí Mže pod Stříbrem (v základní vrstvě). Hydrologicky náleží řešené území do povodí I. řádu č. 1 – povodí řeky Labe – tedy do úmoří Severního moře. Konkrétně se jedná o povodí II. řádu řeky Vltavy, povodí III. řádu č. 10 řeky Berounky – dílčí povodí řeky Mže a povodí IV. řádu jednotlivých vodotečí – potok Myslinka (č. 1790), Vejprnický potoka (č. 1950). Vzorec pro jednotlivá povodí odvodňující řešené území je 1 - 01 - 01 - XXXX. Čísla (1, 01, 01) značí ve všech třech úrovních


77



Řeku Labe, „XXXX“ označuje konkrétní místní vodoteč. Detailní hydrologické zařazení řešeného území poskytuje níže uvedená tabulka. řád povodí

povodí toku

I. II. III. dílčí povodí

číslo hydrologického pořadí 1

Labe Vltava 1-10 Berounka Mže** 1-10-01 Myslinka (potok) 1-10-01-1790-0-00 IV. Vejprnický potok 1-10-01-1950-0-00 Pozn.: * na území Česka, ** Mže po soutok s Radbuzou

celková délka toku (km) 358,4* 430 430 106,5 7 21,6

celková plocha 2 povodí (km ) 49 933* 27 047,59* 8 819,1 1 828,6 13,04 77,92

Vodní toky 2

Vejprnický potok je pravostranným přítokem řeky Mže. Délka toku je 21,6 km, plocha povodí činí 77,9 km . Tok pramení jihozápadně od Heřmanovy Huti nedaleko Radějovic v nadmořské výšce cca 405 m. Teče převážně východním až severovýchodním směrem, protéká městem Nýřany a obcemi Tlučná a Vejprnice. Na svém dolním toku protéká Plzní, kde se vlévá zprava do řeky Mže na jejím 3. říčním kilometru v nadmořské výšce 305 m. 2

Myslinka je pravostranný přítok řeky Mže. Délka toku činí 7 km, plocha povodí činí 13 km . Tok pramení jihozápadně od obce Doubrava, západně od řešeného území v nadmořské výšce 449 m. Myslinka teče východním až severovýchodním směrem, protéká obcí Myslinka, dělí obce Kozolupy a Bdeněves, za kterými se na svém dolním toku vlévá zprava do řeky Mže na jejím 16. říčním kilometru v nadmořské výšce 347 m. Vodní plochy V řešeném území se nachází vodní plocha obecního významu (rybník v jižní části sídla pod průmyslovou zónou), která je ÚP Myslinka zařazena mezi plochy s rozdílným způsobem využití vodní a vodohospodářské (W). Vodní plochy a toky mohou být dále součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv). CHOPAV Do řešeného území nezasahuje chráněná oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). 23.12.1.5

Fytogeografie a fytocenologie

Dle regionálně fytogeografického členění spadá řešené území do oblasti Mezofytika, které tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Zahrnuje kopcovitý a podhorský, vrchovinný stupeň. Detailní fytogeografické začlenění řešeného území uvádí tabulka dále. Z geobotanického hlediska jsou v Myslince zastoupeny acidofilní doubravy. fytogeografická oblast fytogeografický okres fytogeografický obvod

Českomoravské Mezofytikum Plzeňská pahorkatina Mesophyticum Massivi bohemici

Dle lesnického členění leží řešené území v přírodní lesní oblasti PLO 6 – Západočeská pahorkatina. V obci je zastoupen lesní vegetační stupeň bukodubový (LVS 2). Náhradní pokryv tvoří jehličnaté a smíšené lesy, louky i intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda. 23.12.1.6

Biogeografické členění

Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do Hercynské subprovincie, do Plzeňské bioregionu. 1.28 Plzeňský bioregion: zabírá centrální sníženinu v centru západních Čech, tvořenou geomorfologickými celky Švihovskou vrchovinou a Planskou pahorkatinou. Kromě toho bioregion zabírá i jižní okraj Tepelské vrchoviny a Jesenické pahorkatiny. Území tvořeno pahorkatinou na převážně kyselých břidlicích a buližníky a na extrémně kyselých permských sedimentech. Tomu odpovídá velmi monotónní biota, ochuzená o většinu teplomilných i troficky náročných druhů. V bioregionu jsou zastoupeny 3. dubovo-bukový a 4. bukový vegetační stupeň, geobotanicky acidofilní a borové doubravy, ostrůvky dubohabřin, v kaňonech řek s reliktními bory a bikovými bučinami. Charakteristické jsou


78



přírodě blízké bory na permu a acidofilní vegetace buližníků. Netypické části jsou tvořeny přechodnými územími k okolním bioregionům. Převažují v nich acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Lesy jsou převážně kulturní bory, dominuje orná půda. V řešeném území je bioregion zastoupen biochorami: 3RU -3BL -3BE

Plošiny na kyselých štěrkopíscích 3. v.s. (jihovýchodní část území) Erodované plošiny na permu v suché oblasti 3. v.s. (severovýchodní část území) Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s. (západní část území)

23.12.1.7

Cílové charakteristiky krajiny

Cílové krajinné charakteristiky Plzeňského kraje jsou jednak charakteristiky krajinných typů, jednak individuální charakteristiky v nadhledech pohledově propojených (supervizuálních) krajinných prostorů – krajinných oblastí. Krajinné oblasti Vymezení krajinných oblastí (supervizuálních celků), velkoplošných a maloplodých chráněných krajinných oblastí vychází ze ZÚR Plzeňského kraje (aktualizace 2014). Dle ZÚR PK spadá krajina řešeného území do rázovité oblasti krajiny (supervizuální celek) 1 – Plzeňská oblast. Dle ZÚR Plzeňského kraje se v řešeném území nenachází žádné velkoplošné chráněné oblasti krajiny (krajiny hluboce zaříznutých údolí, krajiny zalesněných kup a kuželů, rybniční krajiny a horské typy krajin vnitřní Šumavy). Dle ZÚR Plzeňského kraje jihozápadní část území okrajově spadá do maloplošné chráněné oblasti krajiny typu krajinné dominanty a veduty. Cílem ochrany tohoto typu krajinné oblasti je uchování dochovaných, případně dotvoření narušených siluet a struktur pohledově exponovaných svahů, odvíjejících se od tradičních způsobů využívání. Územním plánem jsou v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití stanoveny základní podmínky ochrany krajinných oblastí (charakter a struktura zástavby, příp. výšková regulace zástavby, stanovení minimální výměry pro vymezování stavebních pozemků, stanovení intenzity využití stavebních pozemků). Krajinné typy Vymezení krajinných typů vychází z Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje (2014). Dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje je krajina řešeného území začleněna do následujících krajinných typů dle funkčního typu krajiny: katastrální území

funkčnost

Myslinka

trifunkční

označení LPT

krajinný typ charakteristika lesně polní s loukami

Úkoly pro územní plánování, plynoucí ze zařazení řešeného území dle cílových charakteristik krajiny, jsou podrobně vyhodnoceny v kapitole 16.2 (Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem) textové části Odůvodnění ÚP Myslinka. 23.12.2 Odůvodnění navrženého řešení 23.12.2.1

Odůvodnění návrhu koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině

Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího lesozemědělského a lesního typu, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Východiska koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází zejména z následujících východisek: -

účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití; charakter a uspořádání krajiny (geomorfologické uspořádání, terénní horizonty a dominanty); vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; ochrana přírodních a krajinných hodnot, zvyšování podílu ekologicky stabilních ploch, obnova mimoprodukčních funkcí v krajině;


79


-


vytvoření podmínek pro realizaci protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině; ochrana nezastavěného území – nezakládat nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině; způsob využívání krajiny; ekologická stabilita území.

Odůvodnění návrhu koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. ÚP Myslinka vymezuje jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území tak, aby bylo respektováno harmonické uspořádání krajiny. Stanovením podmínek využití těchto ploch vytváří ÚP podmínky pro ochranu přírodních hodnot, jejich obnovu a zároveň umožňuje hospodářské a rekreační využití krajiny. Za účelem ochrany a obnovy krajinného rázu jsou územním plánem stanoveny základní podmínky ochrany krajinného rázu, které jsou uvedeny v kapitole 6 textové části ÚP Myslinka. V souladu s platnými právními předpisy územní plán člení nezastavěné území na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské – vymezují se za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, jejich ochranu před škodlivými účinky a suchem a regulaci vodního režimu území. 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce je především ekologicko-stabilizační, ochranná a estetická. V rámci řešeného území se jedná části vodotečí, rybník a ostatní vodní plochy.

Plochy lesní – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Patří sem také pozemky staveb, které vyhovují § 18, odst. 5 stavebního zákona, např. pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 

Plochy lesní (NL) – les zaujímá téměř 34 % řešeného území. Rozlehlé souvislé lesní plochy se nachází zejména v jihovýchodní části území a západně od zastavěného území.

Plochy přírodní – samostatně se vymezují v nezastavěném území za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. 

Plochy přírodní (NP) – jako plochy přírodní jsou územním plánem vymezeny skladebné části ÚSES – biocentra lokální úrovně.

Plochy smíšené nezastavěného území – jsou vymezeny jako plochy, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití (funkčně nejednoznačné plochy). Vymezují se v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní, zemědělské a lesní. 

Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) – zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky na ochranu přírody a krajiny, funkce zemědělské prvovýroby a rovněž funkce mimoprodukční (půdoochranná, protierozní, vodoochranná, krajinotvorné). Plochy jsou vymezeny zejména na pozemcích zemědělského půdního fondu, při okrajových partiích lesních pozemků, přechodových plochách mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, na pozemcích staveb a jiných opatření pro zemědělství, pozemcích související dopravní a technické infrastruktury apod. V případě zastoupení dalších funkcí je přednostně respektována ochrana přírody a krajiny.



Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv) – zaujímají zejména koryto vodního toku Myslinka se souvisejícími pozemky a porosty. V této ploše je zastoupena především funkce přírodní a vodohospodářská, umožňuje však i funkční využití kulturně rekreační.

Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v kapitole 6 textové části ÚP Myslinka. 23.12.2.2

Prostupnost krajiny

Jedním z cílů územního plánu je zachovat prostupnost krajiny jak pro člověka, tak i pro volně žijící živočichy. Prostupnost krajiny zajišťuje migraci a vzájemnou komunikaci populací, přímé komunikační propojení sídel v krajině a je také nutná pro zajištění hospodárného využívání krajiny. Pro člověka je prostupnost krajiny


80



zajištěna zejména cestní sítí, přičemž snahou je obnovovat logická spojení nejdůležitějších bodů v krajině pěšími či cyklistickými cestami. Pro ostatní organismy je prostupnost zajištěna zejména územním systémem ekologické stability. Zajištění prostupnosti krajiny v plochách veřejných prostranství vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. Za účelem zvýšení prostupnosti krajiny vymezuje ÚP Myslinka koridor pro zajištění prostupnosti území KPU1, ve kterém jsou stanoveny takové podmínky využití, které zamezují uzavření a izolaci sídla a zároveň podporují propojení sídla a volné krajiny, respektive řešeného území s okolními katastry. 23.12.2.3

Protierozní a revitalizační opatření v krajině, ochrana před povodněmi

Revitalizaci vodních toků a ploch explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy smíšené nezastavěného území (NSzp, NSzpv), plochy přírodní (NP). Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (zakládání pásů zeleně, průlehů, mezí, remízů apod.). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protierozních a revitalizačních opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. 23.12.2.4

Územní systém ekologické stability

Odůvodnění návrhu ÚSES je uvedeno v kapitole 23, v podkapitole 23.9.3 (Ochrana přírody a krajiny).

23.13 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření Pro účely možnosti odejmutí nebo omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám jsou územním plánem vymezeny plochy a koridory pro umístění veřejně prospěšných opatření (VPO), pro která lze práva k pozemkům vyvlastnit. Odůvodnění vymezení VPO uvádí následující tabulka. ozn.

druh VPO

VU1

skladebná část ÚSES – lokální biocentra a biokoridory

KPU1

koridor pro zajištění prostupnosti území (vazba sídlo – krajina)

odůvodnění zařazení mezi VPO Skladebné části ÚSES byly jako VPO vymezeny za účelem realizace a ochrany skladebných částí ÚSES. Vytváření uceleného ÚSES je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Lokální ÚSES je vymezen na podkladě Generelu územního systému ekologické stability a doplněn dle aktuálního stavu krajiny a v souladu s aktuální metodikou vymezování ÚSES (Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Maděra, Zimová, 2005). VPO vymezeno za účelem zajištění prostupnosti území (zejména vazba sídlo – krajina) a pro ochranu před uzavřením sídla (průmyslovou zónou, zástavbou, příp. přeložkou silnice II/180).

23.14 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv V souladu s § 36 odst. 1 stavebního zákona se územní rezervou rozumí plocha nebo koridor se stanoveným využitím, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit. V územní rezervě jsou zakázány změny v území (§ 2 odst. 1 písm. a), které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Pro stanovené využití územní rezervy je nezbytné tuto územní rezervu převést změnou územního plánu na navrhovanou (zpravidla zastavitelnou) plochu. Toto ustanovení vyplývá z § 36 odst. 1 stavebního zákona a z Metodiky k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich (ÚÚR, MMR, Brno, prosinec 2011). Územní plán vymezuje koridor územní rezervy zejména z důvodu ochrany území před zásahy, které by podstatně ztížily prověřované budoucí využití plochy.


81


ozn.

R1


budoucí funkční využití (plocha s rozdílným způsobem využití)

důvody pro vymezení územní rezervy

dopravní infrastruktura – silniční (DS)

- vymezení v ZÚR PK a související požadavky - plocha územní rezervy je vymezena za účelem dlouhodobé ochrany ploch smíšených nezastavěného území zemědělských, přírodních (NSzp) pro případné výhledové využití koridoru pro výstavbu obchvatu obce – přeložky silnice II/180 - zatížení obytné zástavby v centru obce průtahem silnice II/180 s vysokou intenzitou dopravy (přivaděč na dálnici D5)

23.15 Odůvodnění vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie V souladu s § 43 odst. 2 stavebního zákona ÚP vymezuje plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, a to zejména z důvodů vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství a optimálního využití ploch ve vazbě na efektivní využívání veřejné infrastruktury a minimalizace nákladů města na zajištění souvisejících služeb. Dalším důvodem je pak detailní řešení, které ÚP v daném měřítku nemůže předurčit ani vymezit. V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní důvody pro stanovení podmínky zpracování jednotlivých územních studií: ozn.

dotčené zastavitelné plochy

US1

Z3 (BI), Z4 (OS)

US2

Z5 (BI)

US3

Z7 (VL)

US4

Z8 (VL)

US5

Z9 (VL), Z10 (VL)

důvody pro stanovení podmínky zpracování územní studie - nutnost koncepčního řešení rozvojového území složeného z různých ploch s rozdílným způsobem využití (občanské vybavení, bydlení) - zajištění adekvátního dopravního přístupu k pozemkům tak, aby bylo celé území efektivně využito a aby bylo zajištěno dopravní napojení pozemků na kapacitně vyhovující veřejně přístupné komunikace, a dále prověření návaznosti na stabilizovanou zástavbu a zejména zajištění vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - zajištění prostupnosti území podrobnějším vymezením veřejných prostranství - rozsah plochy - zajištění adekvátního dopravního přístupu k pozemkům tak, aby bylo celé území efektivně využito a aby bylo zajištěno dopravní napojení pozemků na kapacitně vyhovující veřejně přístupné komunikace, a dále prověření návaznosti na stabilizovanou zástavbu a zejména zajištění vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - zajištění prostupnosti území podrobnějším vymezením veřejných prostranství - rozsah plochy - zajištění adekvátního dopravního přístupu k pozemkům tak, aby bylo celé území efektivně využito a aby bylo zajištěno dopravní napojení pozemků na kapacitně vyhovující veřejně přístupné komunikace, a dále prověření návaznosti na stabilizovanou zástavbu - nutnost detailního řešení zajištění prostupnosti území

Lhůta pro pořízení územní studie je stanovena zejména s ohledem na povinnost pořizovatele vypracovat zprávu o uplatňování ÚP Myslinka v uplynulém období po 4 letech od vydání územního plánu dle § 55 odst. 1 stavebního zákona. V této zprávě lze vyhodnotit dosavadní zpracování územní studie a případně uvést v pokynech pro zpracování návrhu změny územního plánu na požadavek na prodloužení lhůt pro pořízení dosud nezpracované územní studie. Vzhledem k obvyklé časové náročnosti 2 roky na pořízení a vydání změny ÚP je lhůta stanovena tak, aby bylo možné na základě zprávy o uplatňování ÚP Myslinka zpracovat změnu územního plánu prodlužující lhůty pro zpracování územní studie, aniž by mezitím tato podmínka zanikla.


82



23.16 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv, ve kterých je podmínkou pro prověření možného budoucího využití zpracování územní studie Územní plán Myslinka stanovuje jako podmínku pro prověření možného budoucího využití koridoru územní rezervy R1 pro realizaci přeložky silnice II/180 (obchvat obce) zpracování územní studie USR1. Důvodem je zejména upřesnění vedení komunikace a její návaznosti na stávající dopravní systém v obci. Dále je třeba podrobněji řešit odclonění plánované komunikace od sousední zástavby apod.

23.17 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území (etapizace) Územní plán stanovuje pořadí změn v území (etapizaci) zejména z důvodu účelného postupu výstavby v území. ozn.

dotčené zast. plochy rozdílný způsob využití

E1

Z6, Z7 výroba a skladování - lehký průmysl (VL)

E2

Z8 výroba a skladování - lehký průmysl (VL)

E3

Z9, Z10 výroba a skladování - lehký průmysl (VL)

odůvodnění stanovení podmínky pořadí změn v území (etapizace) Důvodem stanovení etapizace pro uvedené plochy a jim příslušených podmínek je zejména ochrana území a území před nekoncepčním postupem rozvoje zástavby do volné krajiny. Podmínky stanovené etapizací zajišťují postupný stavební rozvoj předně ve vazbě na stávající urbanistické struktury a návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu.

Důvodem stanovení pořadí změn v území v dotčených plochách je velký rozsah celé lokality určené pro rozvoj průmyslové zóny. Etapizace je stanovena s ohledem na požadavky nadřazených dokumentací a podkladů, zejména priority (19) PÚR ČR „Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.“ Stanovené pořadí změn v území směřuje k přednostnímu naplnění nevyužitých ploch v zastavěném území, dále ploch v přímém dosahu existující veřejné infrastruktury a zajišťujících kompaktní dotváření sídla, a teprve naposled ploch výrazně plošně zasahujících směrem do volné krajiny. V případě snížení poptávky po průmyslových a výrobních aktivitách v obci nedojde k negativnímu jevu rozsáhlých rozestavěných výrobních a skladovacích objektů a nebude negativně narušen krajinný ráz území. Etapizace je nástrojem pro koordinaci rozvoje území a zajištění hospodárného využití ploch. Důvodem stanovení požadavku na 70 % naplnění ploch (zastavění nebo vydání správního rozhodnutí) je zajištění alespoň částečného využití ploch předchozích etap. Údaj 70 % je stanoven s ohledem na možné majetkoprávní komplikace nebo blokaci některých pozemků. S ohledem na rozsah stanovené etapizace není tato zpracována v samostatném výkrese, ale je zobrazena v grafické části ÚP Myslinka ve výkresech 1 (Výkres základního členění území) a 2 (Hlavní výkres).

24

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4, PÍSM. A) AŽ D) Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 a) Zpracovává pořizovatel.

Bude doplněno pořizovatelem.


83


25


ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 b) Zpracovává projektant.

Krajský úřad Plzeňského kraje jako příslušný orgán dle ust. §20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, vydal stanovisko č. j. ŽP/3695/15 ze dne 30. 1. 2015 podle ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona, dle kterého návrh územního plánu Myslinka není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Na základě výše uvedeného stanoviska nebylo s ohledem na § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu Myslinka na udržitelný rozvoj území.

26

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 c) Vkládá pořizovatel.


27

SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 c) Zpracovává pořizovatel.


28

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 7, část II, odst. 1 d) Zpracovává projektant s využitím metodických pomůcek MŽP a MMR.

28.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dále též jen „ZPF“) je zpracováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 28.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno plně v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení hranice zastavěného území vychází z evidence pozemků v katastru nemovitostí, z hranice intravilánu a z analýzy stavu území provedené k datu 30. 4. 2016. Hranice zastavěného území je zobrazena v grafické části ÚP Myslinka. 28.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond tvoří dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pozemky zemědělsky obhospodařované, tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady,


84



ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Zemědělský půdní fond je v katastru obce zastoupen na ploše 246,6 ha (cca 67 % rozlohy obce) a většinově je tvořen ornou půdou (z cca 80 %). Nezemědělská půda zastupuje v obci 33 % rozlohy, přičemž majoritně je tvořena lesní půdou (z cca 73 %). Podrobnou strukturu využití pozemků zobrazuje následující tabulka. Tab.: Druhy pozemků ve správním území obce Myslinka (k 31. 12. 2015, dle ČSÚ) druh pozemku orná půda zahrady trvalé travní porosty zemědělská půda lesní půda vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy nezemědělská půda výměra celkem

výměra (ha) 196,97 4,53 45,10 246,60 90,51 1,64 5,16 26,00 123,31 369,91

podíl z celkové výměry (%) 53,25 1,22 12,19 66,66 24,47 0,44 1,39 7,03 33,34 100

28.1.3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Z hlediska půdních poměrů je v celém řešeném území zastoupen půdní typ kambizem. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). Následující tabulka uvádí BPEJ, do kterých jsou zařazeny půdy v řešeném území. Kódy BPEJ na území obce 41100, 45800 41400, 41510, 41410 43311, 43304, 40840, 43311, 46401, 43304, 43001, 43311, 43301, 41512, 44702, 46401 42210, 43011, 43051, 44811, 43004, 42110, 43011, 43051, 43004, 43111, 44811 43151, 43014, 43949, 43014, 46811, 43014, 43929, 46811

třída ochrany I. II. III. IV. V.

28.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. ÚP Myslinka respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje obce je koordinována s ohledem na aktuální stav a požadavky zejm. v oblasti vymezování zastavitelných ploch. Rozsah zastavitelných ploch vychází z předpokládaného demografického vývoje. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území obce. Nejsou ponechávány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Zastavitelné plochy byly vymezeny ve vazbě na stávající komunikační systém, což vychází z předpokladu zajištění obsluhy území odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu je zpracováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 130/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je uvedeno v příloze č. 2 Odůvodnění územního plánu Myslinka. 28.1.5 Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani zahájeny.


85



28.1.6 Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Rozsah melioračních opatření je zobrazen v grafické části Odůvodnění ÚP Myslinka ve výkrese č. 3 (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu). 28.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření Územním plánem jsou vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory), které jsou v řešeném území zastoupeny prvky ÚSES lokálního charakteru. Jedná se především o lesní společenstva na lesních pozemcích a další prvky zeleně liniového charakteru. V rámci vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF nebyly vyhodnoceny plochy zahrnuté ve skladebných částech ÚSES, v souladu se Společným metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (MMR, MŽP, ÚÚR, srpen 2013). Zábor zemědělské půdy se předpokládá u minima skladebných částí ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávající částečně funkčních skladebných částí ÚSES. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je dále doplněn plochami významné zeleně plnícími funkci interakčních prvků (doplňkové opatření ÚSES), navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace těchto prvků spočívá převážně v obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél místních komunikací, polních cest a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Plochy významné zeleně jsou součástí zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp), ploch dopravních (DS) a veřejných prostranství (PV). Další opatření k zajištění ekologické stability a protierozní opatření je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zemědělských (NZ). V těchto plochách, které zahrnují převážnou část ZPF na území obce, jsou v rámci podmínek využití vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření (těmi mohou být např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu apod.). Tato opatření nebudou mít negativní vliv na stav ZPF v území a nepředstavují předpokládané zábory. 28.1.8 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny užívané (zvykové) cesty ve volné krajině. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv) je umožněna případná realizace nezbytných přístupových komunikací. Řešením ÚP není narušena celistvost stávajících zemědělských bloků, tedy ani účelové komunikace, nebo cesty užívané (zvykové) ve volné krajině nejsou řešením dotčeny. 28.1.9 Zemědělská prvovýroba Rozsáhlejší výrobní zemědělské areály se v řešeném území nenacházejí, plochy zemědělské výroby nejsou na území obce jednoznačně vymezeny. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je umožněna v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném (zejm. v rámci ploch smíšených obytných - venkovských) a nezastavěném území (zejm. v rámci ploch smíšených nezastavěného území zemědělských, přírodní).

28.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra do 50 ha) zpracovanými na období deseti let (decennium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených


86



k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř apod.). 28.2.1 Aktuální stav lesa Řešené území se vyznačuje poměrně nízkou lesnatostí. Lesy zaujímají 90,5 ha, tj. 25 % z celkové rozlohy obce (370 ha). Průměrná lesnatost v ČR činí cca 34 %. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nachází v jihovýchodní části území a dále západně od zastavěného území obce. 28.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění leží řešené území v přírodní lesní oblasti PLO 6 – Západočeská pahorkatina. Vegetační stupně vyjadřují sled změn druhového složení bioty v závislosti na změně klimatu s nadmořskou výškou a na expozici. Se zvyšující se nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty. Expoziční klima je dáno různou orientací svahů vůči světovým stranám, kdy jižně a severně exponované svahy dostávají rozdílné množství světla. Území Česka je rozděleno do celkem 8 vegetačních stupňů (dle prof. Zlatníka). V řešeném území je zastoupen následující vegetační stupeň: 2 – bukodubový: zaujímá lokality podmíněné průměrnou roční teplotou cca 8,5 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 440–600 mm a délkou vegetačního období cca 165 dní. Hlavní dřevinou je dub zimní, příměsí je buk lesní. Z dalších dřevin se významně uplatňuje habr, lípa srdčitá, javor mléč a jilm habrolistý. Na teplejších svazích se vyskytují javor babyka a jeřáb břek. Z jehličnatých stromů se vyskytuje ojediněle borovice lesní. 28.2.3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Všechny lesy v řešeném území spadají do kategorie lesů hospodářských (§ 9 lesního zákona). V těchto lesech se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce. 28.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ÚP Myslinka nevymezuje zastavitelné plochy, vyžadující zábor PUPFL. 28.2.5 Ochrana lesa Do části zastavěného území a do některých zastavitelných ploch zasahuje ochranné pásmo lesa (50 m od hranice lesa). Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 16 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).

29

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel.



87


30


VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel.



88


31


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEHO ODŮVODNĚNÍ

1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .......................................................................................................... 3 1.1 Vymezení řešeného území ........................................................................................................................ 3 2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ............................ 3 2.1 Koncepce rozvoje území obce ................................................................................................................... 3 2.2 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území .............................................................................................. 3 2.2.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní ................................................................................... 3 2.2.2 Přírodní hodnoty a zdroje ...................................................................................................................... 3 2.2.3 Hodnoty civilizační a technické .............................................................................................................. 4 3 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .................................................................................................................. 4 3.1 Urbanistická koncepce, koncepce uspořádání sídelní struktury ............................................................... 4 3.2 Vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................................. 4 3.3 Vymezení ploch přestavby ........................................................................................................................ 5 3.4 Vymezení systému sídelní zeleně.............................................................................................................. 5 4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ ............................. 5 4.1 Občanské vybavení ................................................................................................................................... 5 4.2 Veřejná prostranství.................................................................................................................................. 6 4.3 Dopravní infrastruktura ............................................................................................................................ 6 4.3.1 Doprava silniční ..................................................................................................................................... 6 4.3.2 Doprava v klidu ...................................................................................................................................... 6 4.3.3 Komunikace pro pěší, cyklistická doprava, turistické koridory .............................................................. 6 4.4 Technická infrastruktura ........................................................................................................................... 7 4.4.1 Koncepce zásobování vodou ................................................................................................................. 7 4.4.2 Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod ............................................................................ 7 4.4.3 Koncepce zásobování elektrickou energií .............................................................................................. 7 4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace ....................................................................................................... 7 4.4.5 Koncepce zásobování teplem a plynem ................................................................................................ 8 4.4.6 Koncepce nakládání s odpady ............................................................................................................... 8 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ .............................................................................................................................................. 8 5.1 Koncepce uspořádání krajiny .................................................................................................................... 8 5.2 Územní systém ekologické stability .......................................................................................................... 9 5.3 Prostupnost krajiny ................................................................................................................................... 9 5.4 Protierozní a revitalizační opatření v krajině ............................................................................................ 9 5.5 Ochrana před povodněmi ......................................................................................................................... 9 5.6 Rekreace a cestovní ruch ........................................................................................................................ 10 6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNEK PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ).......................................................................... 10 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............................................................................................. 17


89



8

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA ................................................................................................................... 17 9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ.......................................................................................... 17 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ....................................... 18 11 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................................... 19 12 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ....................... 19 13 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI .............................................. 19 14 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................... 20 15 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .................... 20 15.1 Základní údaje o obci Myslinka ............................................................................................................... 20 15.2 Postavení obce v systému osídlení.......................................................................................................... 20 15.3 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury .................................................................... 21 15.4 Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy .............................................................................................. 22 15.5 Účast ve sdružení obcí............................................................................................................................. 22 16 SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .............................................................................................................................. 22 16.1 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje ........................................................................... 22 16.2 Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ......................................... 25 17 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ......... 32 18 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 33 18.1 Soulad s cíli územního plánování ............................................................................................................ 33 18.2 Soulad s úkoly územního plánování ........................................................................................................ 34 19 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................................................................................ 36 20 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ............................................................................................................................................ 37 20.1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů ........................................................... 37 20.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu ......................................................................................................................................... 37 21 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ .................................................................................... 38 22 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ..................................................................................................................... 42 22.1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení vymezených ve schválené ÚPD Myslinka .......... 42 22.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení ......................................................... 44 22.3 Vyhodnocení využití ostatních zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD Myslinka ............. 45 22.4 Vyhodnocení potřeby vymezení ostatních zastavitelných ploch ............................................................ 46 22.5 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................... 46 23 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ .................................................................................... 48 23.1 Vymezení řešeného území ...................................................................................................................... 48 23.2 Demografické předpoklady ..................................................................................................................... 48 23.2.1 Obyvatelstvo ................................................................................................................................... 48 23.2.2 Odhad budoucího demografického vývoje ..................................................................................... 51 23.3 Bytový a domovní fond ........................................................................................................................... 51 23.4 Hospodářská činnost ............................................................................................................................... 52


90



23.5 Koncepce rekreace a cestovního ruchu .................................................................................................. 52 23.6 Koncepce rozvoje území ......................................................................................................................... 53 23.7 Urbanistická koncepce ............................................................................................................................ 54 23.8 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití .................................................................. 56 23.8.1 Odůvodnění ploch s rozdílným způsobem využití ........................................................................... 56 23.8.2 Odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití .............................................. 58 23.9 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot ...................................................................... 59 23.9.1 Ochrana kulturních památek ........................................................................................................... 59 23.9.2 Archeologické lokality ..................................................................................................................... 59 23.9.3 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................................ 59 23.9.4 Ložiska nerostných surovin ............................................................................................................. 62 23.10 Civilní obrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky .......................................... 63 23.10.1 Civilní ochrana ................................................................................................................................. 63 23.10.2 Obrana státu.................................................................................................................................... 64 23.10.3 Požární ochrana............................................................................................................................... 64 23.10.4 Radonový index geologického podloží ............................................................................................ 64 23.10.5 Ochrana před povodněmi ............................................................................................................... 64 23.11 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ........................................................................................ 65 23.11.1 Občanské vybavení .......................................................................................................................... 65 23.11.2 Veřejná prostranství ........................................................................................................................ 65 23.11.3 Dopravní infrastruktura ................................................................................................................... 65 23.11.3.1 Širší vztahy .............................................................................................................................. 65 23.11.3.2 Silniční doprava ...................................................................................................................... 66 23.11.3.3 Obnova mimosídelních cest .................................................................................................... 68 23.11.3.4 Hromadná přeprava osob ....................................................................................................... 68 23.11.3.5 Pěší, turistické a cyklistické trasy ............................................................................................ 69 23.11.3.6 Odůvodnění navrhovaných opatření ...................................................................................... 69 23.11.4 Technická infrastruktura ................................................................................................................. 69 23.11.4.1 Zásobování pitnou vodou ....................................................................................................... 70 23.11.4.2 Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod ............................................................. 72 23.11.4.3 Zásobování elektrickou energií ............................................................................................... 73 23.11.4.4 Zásobování teplem a plynem .................................................................................................. 75 23.11.4.5 Telekomunikace a radiokomunikace ...................................................................................... 76 23.11.4.6 Nakládání s odpady ................................................................................................................ 76 23.12 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny.............................................................................................. 76 23.12.1 Východiska pro návrh řešení – výchozí stav .................................................................................... 76 23.12.1.1 Přírodní Podmínky .................................................................................................................. 76 23.12.1.2 Klimatické podmínky............................................................................................................... 77 23.12.1.3 Geologické a geomorfologické podmínky ............................................................................... 77 23.12.1.4 Hydrologické podmínky .......................................................................................................... 77 23.12.1.5 Fytogeografie a fytocenologie ................................................................................................ 78 23.12.1.6 Biogeografické členění............................................................................................................ 78 23.12.1.7 Cílové charakteristiky krajiny .................................................................................................. 79 23.12.2 Odůvodnění navrženého řešení ...................................................................................................... 79 23.12.2.1 Odůvodnění návrhu koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině ................................... 79 23.12.2.2 Prostupnost krajiny ................................................................................................................. 80 23.12.2.3 Protierozní a revitalizační opatření v krajině, ochrana před povodněmi ................................ 81 23.12.2.4 Územní systém ekologické stability ........................................................................................ 81 23.13 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření ........................... 81 23.14 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv ...................................................................... 81 23.15 Odůvodnění vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie .......................................................................................................................................... 82


91



23.16

Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv, ve kterých je podmínkou pro prověření možného budoucího využití zpracování územní studie .......................................................................... 83 23.17 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území (etapizace) ....................................................................... 83 24 VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4, PÍSM. A) AŽ D) ............................ 83 25 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................................... 84 26 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA.................................... 84 27 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY .......................................................................................................................... 84 28 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ............................................................................ 84 28.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ................. 84 28.1.1 Hranice zastavěného území ............................................................................................................ 84 28.1.2 Struktura využití pozemků............................................................................................................... 84 28.1.3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky ........................................................................ 85 28.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ................................................ 85 28.1.5 Pozemkové úpravy .......................................................................................................................... 85 28.1.6 Investice do půdy ............................................................................................................................ 86 28.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření........................................................ 86 28.1.8 Zemědělské účelové komunikace.................................................................................................... 86 28.1.9 Zemědělská prvovýroba .................................................................................................................. 86 28.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................................................................................................ 86 28.2.1 Aktuální stav lesa ............................................................................................................................. 87 28.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) ................................................................ 87 28.2.3 Kategorie lesů .................................................................................................................................. 87 28.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ............................................................................... 87 28.2.5 Ochrana lesa .................................................................................................................................... 87 29 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ......................................................................... 87 30 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ............................................................................................................... 88 31 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEHO ODŮVODNĚNÍ ...................................................... 89 PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................. 93 PŘÍLOHA Č. 2: VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................................... 94 PŘÍLOHA Č. 3: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND........................................................................................................................................ 96

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU č. výkresu 1 2 3

název výkresu Koordinační výkres Výkres širších vztahů Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


měřítko 1 : 5 000 1 : 100 000 1 : 5 000

92



PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BJ BPEJ ČOV ČR ČSN ČSSR ČSÚ DN EO CHOPAV k. ú. KÚ LC LHO LHP LK LVS MěÚ nn OP PK PLO PRVK PUPFL PÚR ČR RD RS STL TO TR TS TTP ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPO ÚSES VKP vn VPO VPS VTL ZPF ZÚR PK

bytová jednotka bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Československá socialistická republika Český statistický úřad jmenovitá světlost ekvivalentní obyvatel chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území krajský úřad lokální biocentrum lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lokální biokoridor lesní vegetační stupeň městský úřad nízké napětí ochranné pásmo Plzeňský kraj přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje České republiky rodinný dům regulační stanice středotlaký (plynovod) telefonní obvod transformovna trafostanice trvalé travní porosty území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký plynovod zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje Plzeňského kraje


93



PŘÍLOHA Č. 2: VYMEZENÍ POJMŮ Areál – provozně propojený soubor pozemků, staveb a zařízení sloužící určitému využití. Jeho součástí mohou být také pozemky zeleně, provozních prostranství. Doplňkové funkce / využití – představují samostatně nezobrazitelné doplňkové využití ploch s rozdílným způsobem využití, nejsou v rozporu s charakterem ploch a lze je povolit ve výjimečných, odůvodněných případech pouze tehdy, nenaruší-li svým působením hlavní využití plochy a je s ním slučitelné. Drobná výroba – malosériová a řemeslná výroba malého rozsahu co do výměru pozemku, počtu zaměstnanců a objemu přepravy, která svým charakterem a kapacitou nemění charakter území, vyjádřený hlavním využitím, nemá negativní vliv na okolí a neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž území. Hlavní využití – takové využití území, které v dané ploše s rozdílným způsobem využití umožňuje umisťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají. Intenzita využití stavebních pozemků – je vyjádřena v %. Představuje % zastoupení zastavěných ploch všech nadzemních částí staveb a zařízení a všech zpevněných ploch v celkové výměře pozemku. Lehký průmysl – označuje výrobní činnosti, jejichž negativní vlivy nad přípustnou mez stanovenou platnými právními předpisy nepřekračují hranice areálu. Negativní účinky a vliv na okolí – představuje především z pohledu hygieny nepřijatelnou zátěž nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy, dopadající či působící na okolní funkce, stavby a zařízení zejména produkcí hluku, produkcí chemicky nebo biologicky závadných látek (plynných, kapalných a tuhých) bez zajištění jejich bezpečné a nezávadné likvidace, produkcí pachů a prachových částic, produkcí vibrací a jiných seismických vlivů, produkcí záření zdraví poškozující povahy. Nerušící výroba – výroba, která provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršuje pohodu bydlení v okolních stavbách negativními účinky nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy. Jedná se především o negativní účinky hlukové, negativní účinky zhoršující dopravní zátěž na komunikační síť a o účinky zhoršující kvalitu ovzduší a prostředí. Podmíněně přípustné využití – takové využití, pro jehož přípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, činnosti a zařízení v území umístit. Při nesplnění těchto podmínek je umisťování činností, staveb a zařízení nepřípustné. Pohoda bydlení – souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací apod.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi prachu, osluněním apod. Pro zabezpečení pohody bydlení se koumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Pojmy dopravy, které vymezují právní předpisy na úseku dopravy na pozemních komunikacích, dopravy drážní a dopravy vodní, jsou užívány shodně s pojmy vymezenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Pojmy památkové péče, které vymezují právní předpisy na úseku památkové péče, jsou užívány shodně s pojmy, vymezenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy ochrany veřejného zdraví, obrany státu, civilní ochrany a požární ochrany, které vymezují právní předpisy na těchto úsecích, jsou užívány shodně s pojmy, vymezenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Pojmy ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa a ochrany ložisek nerostných surovin, které vymezují právní předpisy na těchto úsecích, jsou užívány shodně s pojmy vymezenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy.


94



Pojmy územního plánování, stavebního řádu a pojmy související s využíváním území, které vymezují právní předpisy na těchto úsecích, jsou užívány shodně s pojmy vymezenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Přípustné využití – stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, kde je stanoveno. Jde zejména o činnosti, stavby a zařízení doplňující hlavní využití, s ním související a slučitelné. Sezónní – využití území či staveb po určitou část roku, zejména v letním a zimním období. Technická zařízení staveb – stavby a zařízení pro vytápění, vzduchotechnická zařízení, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, systémy pro přeměnu solární energie. Výška zástavby – je určena maximální výškou zástavby v metrech. Výška je měřena od nejnižšího místa soklu po hřeben střechy měřené od úrovně původního (rostlého) terénu.


95



PŘÍLOHA Č. 3: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND


96

LEGENDA

MYSLINKA

stav

rezervy

0

8 II/1

LBK 1 Z1 Z2

PUPFL

R1

LBK 2

P1

Myslinka

Z3

Z4 Z9

Z5

III. etapa

LBC 1

Z6

Z1

I. etapa

P1

Z10 III. etapa

plochy

plochy

rezervy

80

1 II/

Z7 I. etapa

Z8 II. etapa

LBK 3 stav

rezervy

KORIDORY

LBK 4

DATUM PROJEKTANT ZHOTOVITEL

PARE

V/2016 1: 5000

1

LEGENDA

MYSLINKA

hranice BPEJ

44811 IV.

46811 V.

PUPFL

99

99 46401 III.

99

44811 IV.

43311 III. 41410 II.

LBK 1 40840 III.

46811 V. 45800 I.

1

43014 V.

44811 IV. Z1 1 2 Z2

43949 V.

43004 IV. 99

43051 IV.

99

LBK 2

P1

3 99 43011 IV.

4

43311 III.

5

Z4

III. etapa

Z6

8

43051 IV.

43111 IV. 14

Z9

6

Z5

43014 V.

43151 V.

99

7

99

Myslinka

Z3

99

99

9

LBC 1

I. etapa

44702 III. Z10

99

III. etapa

15 43014 V.

41400 II. 10 43301 III.

99

46401 III.

Z7 I. etapa

11 16

46811 99 V.

43304 III. Z8 II. etapa

LBK 3

13

43011 IV.

41410 II.

99

12

43301 III.

43304 III.

41400 II.

43311 III.

LBK 4 41410 II. 41510 II. 41512 III.


PARE

V/2016 1: 5000

3

LEGENDA

Z1 P1 R1 KPU1 US1

USR1

USR1

Z1 Z2

R1 P1

Myslinka

Z3 US1

US2

Z4 Z9

Z5

III. etapa

Z6 I. etapa

US5 Z10 III. etapa

US3

Z7 I. etapa

Z8 II. etapa

US4


PARE

V/2016 1: 5000

1

LEGENDA

Z1 P1

plochy

plochy

rezervy

0

8 II/1

LBK 1 Z1 Z2

stav

R1

rezervy

KORIDORY KORIDORY

LBK 2

P1

Myslinka

Z3

Z4 Z9

Z5

III. etapa

LBC 1

Z6 I. etapa

Z10 III. etapa

80

1 II/

Z7 I. etapa

Z8 II. etapa

LBK 3

LBK 4


PARE

V/2016 1: 5000

2

LEGENDA

VU1 KPU1

VU1

VU1

Myslinka

VU1

VU1

VU1


PARE

V/2016 1: 5000

3

2016 ETAPA NÁVRH PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ ( 50) DATUM POŘIZOVATEL. Městský úřad Nýřany

Recommend Documents