BOHUŇOVNÍK Není nám jedno, co se u nás děje!
S finanční podporou OÚ vydává Kulturní výbor obce Bohuňov. 1/2015
ZDARMA
Obecní vodovod V posledních letech je prováděna výměna vodovodního potrubí. V roce 2012 tomu tak bylo v části obce, která je zásobena pitnou vodou ze zdroje „Jeřábek“. V roce 2013 bylo vyměněno potrubí od zdroje „Martinů kout“ až k prvnímu obydlí (čp. 20 – Koudelka Fr.) a část od pily na dolním konci obce. Práce pokračovaly v roce 2014, kdy bylo opraveno potrubí od čp.20 po čp.17 (Štěpánkovi) včetně protlaků pod silnicí v tomto úseku s obměnami vodovodního řadu na druhé straně silnice. V roce 2014 byly ještě uskutečněny výměny rozvodů za hasičárnou včetně vedení pod silnicí a dále mezi pilou a čp. 53 (Ondráčkovi). Uvedeným opravám vždy předcházela jednání s občany o záměru uskutečnit výměny hlavních rozvodů pitné vody v blízkosti jejich obydlí. Občané pak na své náklady, zpravidla souběžně s prováděnými pracemi na hlavním vodovodním řadu, uskutečnili obměnu svých vodovodních přípojek. Pro rok 2015 obecní zastupitelé připravují další etapy obměn vodovodního řadu. Konkrétně se jedná o úseky mezi čp.17 a křižovatkou, křižovatkou a kulturním domem a úsek od křižovatky po čp.11 (Švancarovi). I těmto opravám vodovodu budou předcházet schůzky s občany s cílem dosáhnout obměny nejen hlavního vedení, ale i vodovodních přípojek po vodoměr. Uvedené opravy mají příznivý dopad na množství pitné vody, která se ztrácí v netěsných rozvodech. Zatímco v roce 2011, kdy do obce ze zdroje pitné vody odteklo 6600 m3, v roce 2012 to bylo už 10200 m3 a odtok rostl. Po výměně cca 1100 m potrubí roce 2012 a cca 500 m potrubí v roce 2013 poklesl odtok z rezervátu na 9000 m3 v roce 2013 a na 5000 m3 v roce 2014. Přes již uskutečněné opravy se i nadále potýkáme s nutností oprav potrubí tam, kde výměna vodovodního řadu ještě neproběhla. Proto je prioritou zastupitelů přednostně financovat práce, které povedou k úplné obměně vodovodního řadu v celé obci. Ing. Milan Řihák
Oznámení Uzavírka Svojanov Svojan - Bohuňov - Letovice se připravuje na období mezi 1. 6. 2015 a 30. 10. 2015. Veřejná hromadná doprava bude uzavírkou projíždět.
Nežádoucí výskyt psích exkrementů – výzva pro nedisciplinované majitele psů Vážení občané, žádáme Vás, abyste uklízeli psí exkrementy z chodníků a ostatních veřejných ploch a zeleně. Současný stav, kdy na psí exkrementy narážíme téměř na každém kroku, kroku značně hyzdí vzhled naší obce, znepříjemňuje život ostatním spoluobčanům a navíc představuje významné riziko infekčního onemocnění mocnění především pro malé děti, které s nimi mohou přijít p do úzkého kontaktu. Nebuďme Nebuďme tedy sobečtí a plňme si alespoň své základní povinnosti, tak aby obec nemusela Vaše povinnosti řešit za Vás. Pokud by nedošlo ke zlepšení současného stavu, byli bychom nuceni nuceni přistoupit ke zvýšení poplatků za psa, které by sloužili k úhradě nákladů za úklid. Obecní zastupitelé
Bohuňovské varhany Něco málo z historie: Dochované starší díly nesou rysy řemesla Josefa Melzera z Kutné Hory, podobné píšťaly salicionálu měl i Jan Mudroch v Tišnově, jehož autorství však lze považovat za méně pravděpodobné. V každém případě varhany přijely vlakem do Březové nad Svitavou, což je rukopisně napsáno, v češtině, na dosti značně vybledlých železničních vinětách, které nemají žádný předtištěný formát. Dále jsou všechny původní dílce označeny monogramem J. M. Rovněž architektura varhanní skříně odpovídá době po vzniku republiky. Firma Josef Melzer navazovala na rodinnou tradici z poloviny 19. století a mezi její nejvýznamnější práci patří například dodnes hrající varhany katedrály sv. Víta v Praze. Melzerovské varhany vynikaly mezi ostatní konkurencí značně progresivním stylem řemesla, inspirovaným vývojem oboru v Americe, který byl ovšem někdy na úkor spolehlivosti i kvality materiálu. Na to navazovalo značné množství přestaveb jeho varhan v době první vlny stárnutí pneumatických útrob stroje. Toto se nevyhnulo v druhé polovině 70. let 20. století i varhanám v Bohuňově.
Přestavbu provedla dílna, která má přímou návaznost na firmu Josefa Melzera, Karel Zadák I. byl jejím montérem. V roce 1946 ale odešel do Veselky u Brna, kde je dílna aktivní dodnes. Před Vánoci roku 2014 byla navržena oprava varhan. Opravu provedli pan Bok a pan Chrastina. Na začátku ledna začali s rekonstrukcí. Předpokládalo se, že půjde o servisní zákrok na zánovních varhanách se zanedbanou údržbou. Po rozebrání varhan se zjistily větší škody po červotočích, kteří napadli píšťaly. Takže oproti původní nabídce byla oprava rozsáhlejší. Například píšťaly, které byly tak napadeny červotoči a nešly již opravit, se musely vyrobit nové a ty, které byly napadeny méně, se musely opravit a natřít přípravkem proti červotoči. Dále byl přesunut hrací stůl (na němž hraje pan varhaník Lébiš ), na původní místo doprostřed kůru. Navzdory složitější opravě nebyla cena zas tak vysoká. A to proto, že se našli ochotní farníci, kteří věnovali svůj volný čas a pomohli při rekonstrukci (rozebírání, čištění a zpětné montáži varhan). A díky nim varhanáři nemuseli ztrácet čas na úkony, které k opravám patří a lze je provést bez složité odborné přípravy. Varhany jsou již v provozu, ale ještě některé práce nejsou dokončeny. Ty se dokončí až bude tepleji a některé věci dozrají. A tímto bych chtěl poděkovat za celou farnost nejen varhanářům, kteří opravu provedli, ale také P. Michalovi, který opravu zařídil, Alžbětě Boucníkové za Vánoční koncerty, jejíchž výdělek byl dán na opravu našich varhan a všem ostatním, kteří se na opravě podíleli. František Plaček
Slovo starosty SDH Letos po valné hromadě sboru došlo ke změnám ve vedení sboru. Po dvaceti letech ukončil bratr Zdeněk Roun svou činnost ve funkci starosty SDH a ve funkci hospodáře bratr Jaroslav Jeřábek. Nově jsem byl zvolen já Stanislav Janků a na funkci hospodáře Andrea Štrofová. Chtěl bych touto cestou poděkovat oběma za dlouholetou poctivou práci, na kterou se budeme snažit navázat. Věřím, že se nám to společnými silami podaří. Rok nám nezačal vůbec šťastně, protože nás opustil bratr František Koudelka. S Františkem nám odešel především dobrý kamarád a člověk, který se nesmazatelně zapsal jako vedoucí družstva hasiček z Bohuňova. O jeho práci a významu svědčila účast hasičů ze širokého okolí na jeho pohřbu. Během jara jsme se sešli na několika brigádách. Po letech váhání jsme se, po dohodě s OÚ, rozhodli zbourat sušák na hadice. Byl sice jistou dominantou obce, avšak byl po dlouhá léta prakticky nevyužitý. Navíc jeho stav by už vyžadoval nezbytné opravy, proto jsme se domluvili na jeho zbourání. Dále jsme skáceli a uklidili stromy z obecního pozemku při cestě ke hřbitovu. Dřevo jsme odvezli na výletiště. Tam bude využito při našich akcích. Uspořádali jsme také sběr železného šrotu a vysloužilých domácích elektrospotřebičů. Všem vám, kteří jste do této akce přispěli, děkujeme.
Na konci dubna jsme pro naše občany a děti připravili tradiční pálení čarodějnic. Ženy připravily na vrchol hranice pěknou čarodějnici, která dokreslila význam této tradice. Při této příležitosti musím poznamenat, že nás mrzí nezájem většiny našich občanů o účast na této akci. Doufám a věřím, že příští rok se nás určitě sejde víc než letos. Týden nato jsme se sešli při tradičním kladení věnců na památku padlých v obou světových válkách. Na této akci byla zde v Bohuňově účast pěkná, až na uniformované hasiče, což je zrovna při této příležitosti škoda. Poté jsme se přemístili na Horní Poříčí, kde byla u kapličky sloužena mše za patrona hasičů svatého Floriána. Po mši následovala májová veselice na tamním výletišti. Pro občany, kteří měli zájem, jsme zajistili dopravu na Poříčí i zpět. Dále jsme už také natáhli plachtu na výletišti a uvedli areál do provozu. Připravujeme také opravu plotu ze směru od Poříčí. Tam už to bylo nezbytné, protože původní plot už se fakticky rozpadal. Připravujeme i další úpravy a opravy tohoto našeho společného areálu. Připomínám, že existuje možnost si areál pronajmout pro pořádání např. rodinné oslavy. Na závěr bych vás chtěl pozvat na oslavy 130. výročí založení SDH v Bohuňově. Tyto oslavy proběhnou v sobotu 27. června odpoledne na hřišti za obecním úřadem. Budete mít možnost vidět hasičskou techniku od nejmodernější až po historickou. Věřím, že se přijdete podívat v hojném počtu a nebudete litovat. Stanislav Janků
Třídíme odpad Staráme se o budoucnost Země, kterou máme jen jednu a s omezenými, konečnými zdroji materiálu a surovin. Tříděním šetříme materiál, suroviny, zdroje i energii. • 1 tuna vytříděného papíru zachrání 2 vzrostlé stromy, 50 % energie a 100 000 litrů vody, které by byly jinak třeba při výrobě papíru pouze ze dřeva. • Využitím materiálu z tříděných PET lahví šetříme ropu, která se nemusí těžit, dopravovat ani rafinovat, šetříme energie. To vše v sobě již materiál PET (polyethylentereftalátu ) má. Můžeme si tedy šetřit zdroje a energie tím, že využijeme materiál PET lahví, stačí je jen vytřídit a odložit na správné místo. • Při tavení skleněných střepů z tříděného skla se spotřebuje o 40 % méně energie než při výrobě skla z primárních materiálů. Energie ušetřená recyklací jedné skleněné lahve by mohla napájet počítač 25 minut, barevnou televizi 25 minut, pračku 10 minut. A jak třídit u nás v obci? PLASTY Na OÚ si můžete každé pondělí mezi 19:00-20:00 vyzvednout velké plastové pytle určené k třídění. Plné je potom můžete donést za obecní úřad, odkud jej po domluvě odváží Technické služby Letovice. Co do pytlů patří: PET láhve od nápojů – prosím, nezapomeňte je sešlápnout!, kelímky, sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyrén. Co naopak ne: novodurové trubky,PVC, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.). SKLO Skleněný odpad můžete vhazovat do kontejnerů umístěných vedle obchodu. Co do kontejnerů patří: láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy – tabulové sklo. Co sem nepatří: keramika, porcelán, zrcadla, drátěné sklo a autosklo.
BIOODPAD Podle nové vyhlášky (viz níže) mohou občané naší obce ukládat biologický odpad rostlinného původu na parcele č. 86/5 (cestou na Študlov vlevo) PAPÍR Sběr papíru pořádá Svaz žen Bohuňov jednou do roka. Již brzy by měl být k dispozici kontejner na sběrový papír, který zajišťuje svaz žen. Odevzdávat můžete neznečištěný sběrový papír – noviny, časopisy, letáky i karton. STARÉ OŠACENÍ Organizuje Svaz žen ve spolupráci s diakonií Broumov. Pravidelně na jaře a na podzim. ŽELEZNÝ ŠROT Sběr starého železa pořádá místní SDH. ELEKTORSPOTŘEBIČE Organizuje SDH Bohuňov. Další svoz elektroodpadu je domluven na 12. 6. 2015. ! O termínech sběru papíru, starého ošacení, železného šrotu a elektrospotřebičů budete informováni obvyklou cestou – letáčky, plakátky, rozhlas, internet.
PNEU Obec není povinna odebírat od občanů staré pneu. Využijte možnosti vrátit je při koupi nových. Prodejci mají povinnost je od vás odebrat. VELKOOBJEMOVÝ KONTEJNER bude přistaven v pátek 10. 7. 2015 u křížku. Odvezen bude v pondělí 13. 7. 2015. Bližší informace na vývěskách. Mgr. Alžběta Boucníková
Vyhláška Obecně závazná vyhláška obce Bohuňov č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Bohuňov
Zastupitelstvo obce Bohuňov se na svém zasedání dne 16. 2. 2015 usnesením č. 1 usneslo vydat na základě § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“): Čl. 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Bohuňov, včetně nakládání se stavebním odpadem1). Čl. 2 Třídění komunálního odpadu 1) Komunální odpad se třídí na složky: a) b) c) d) e) f) g) h)
biologické odpady rostlinného původu, papír, plasty včetně PET lahví, sklo, kovy, nebezpečné odpady, objemný odpad, směsný komunální odpad.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
1)
2) Směsným komunálním odpadem se rozumí zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) a g). Čl. 3 Shromažďování tříděného odpadu 1) Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob nebo odevzdáván ve vhodných obalech. 2) Místa a zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny na těchto stanovištích: a) u samoobsluhy - kontejnery na sklo, b) v garážích za obecním úřadem – plasty jsou odevzdávány v plastových obalech, papír je odevzdáván volně do papírových krabic nebo v papírových obalech, kovy jsou odevzdávány do označených sudů, c) na pozemkové parcele č. 86/5 v k.ú. Bohuňov nad Křetínkou – biologický odpadu rostlinného původu. 3) Do zvláštních sběrných nádob je zakázáno ukládat jiné složky komunálních odpadů, než pro které jsou určeny. Čl. 4 Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu2) je zajišťován minimálně dvakrát ročně jejich odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. Informace o sběru jsou zveřejňovány na úřední desce obecního úřadu a v místním rozhlase. Čl. 5 Sběr a svoz objemného odpadu 1) Objemný odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, matrace,…). 2) Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován dvakrát ročně jeho odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. Informace o sběru jsou zveřejňovány na úřední desce obecního úřadu, výlepových plochách a v místním rozhlase.
2)
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
Čl. 6 Shromažďování směsného komunálního odpadu 1) Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob. Pro účely této vyhlášky se sběrnými nádobami rozumějí: a) typizované sběrné nádoby - popelnice, určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b) odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. 2) Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem dalšího nakládání se směsným komunálním odpadem oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. Čl. 7 Nakládání se stavebním odpadem
1) Stavebním odpadem se rozumí stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. 2) Stavební odpad lze použít, předat či odstranit pouze zákonem stanoveným způsobem. 3) Pro odložení stavebního odpadu je možné objednat kontejner např. v Technických službách Letovice, který bude přistaven a odvezen za úplatu. Čl. 8 Závěrečná ustanovení Nabytím účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška obce Bohuňov č. 3/2007, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Bohuňov, ze dne 26. 3. 2007.
Ing. Jana Rounová, místostarosta
Ing. Milan Řihák, starosta
Z místní kroniky Stavby silnice Bohuňov - Hamry Rok 1926 str. 35 – 36 Když provedena regulace řeky Křetínky a stavba dvou mostů, přikročeno ke stavbě nové silnice 1 km dlouhé a sice z Bohuňova na hranice Čech do osady Hutí. Po stavbě této silnice volali již mnoho roků nejen lidé domácí, nýbrž i cizinci, poněvadž jízda po staré cestě byla zejména pro cyklisty, motorová vozidla a autobusy nevhodná a můžeme říci nebezpečná. I dobytek, který tudy musil tahati náklady mnoho zakoušel, zvláště v době dešťů podzimních a jarních, kdy kola vozů takřka celá bořila se do bláta. I většími náklady nebylo vůbec myslitelno tudy projeti a musilo se objížděti přes Vítějeves a Starý Svojanov, což pro každého jednotlivce znamenalo ztrátu času skoro 2 hodiny. Když vypracován byl projekt, za který obec zaplatila 2.000,-- Kč a podány offerty, přikročeno k jednání, v němž stavba této silnice zadána Čeňku Jelínkovi, staviteli v Olešnici na Moravě, který měl offert nejnižší a uvolil se postavit tuto silnici za obnos 86.000,-- Kč, mimo některých nadprací, které měla platit obec. K tomu obec zdarma propůjčila lomy a poskytla zdarma hlínu na navážku. Pracovalo se však jen asi 3 měsíce a když pan stavitel Jelínek viděl, že stavba této silnice za shora jmenovaný obnos postavena býti nemůže, nýbrž náklad na tuto stavbu bude mnohem vyšší, práci zastavil. Tak neslavně skončilo započetí stavby nové silnice, která nyní byla mnohem neschůdnější než stará cesta. K dokončení stavby toho roku nedošlo. Nedokončením byl hmotně nejvíce postižen mlynář František Řihák, neboť k jeho mlýnu nebylo možno přijet s jedné ani s druhé strany. Rok 1927 str. 38 ... Také se musíme vrátit k nedokončené silnici! Když tedy p. stavitel Jelínek nemínil za obnos 86.000,-- Kč stavbu silnice provést, usnesl se silniční výbor
v Kunštátě vystavěti silnici sám. Staviteli Jelínkovi bylo vyplaceno za všechny práce, které již byly vykonány a všechny další práce řídil již silniční výbor v Kunštátě za dozoru cestmistra Karla Paara a asistenta Františka Moráně; posledně jmenovaný sám stavbu silnice až do ukončení řídil. Silnice však zase nemohla býti dokončena, poněvadž již v listopadu přišly mrazy a sníh a práce musila býti zastavena. Rok 1928 str. 41 – 42 … Na jaře t. r. byla konečně dokončena nová silnice Bohuňov – Hutě a na silnici počíná volný přejezd. Frekvence všech různých vozidel je velmi živá, takže je teprve nyní viděli, že této silnice bylo nezbytně třeba. Po dokončení stavby nechal silniční výbor v Kunštátě část silnice vysázeti ovocnými stromy, takže po čase bude po obou stranách silnice pěkná alej. Jest si přáti, aby obec i zbývající část silnice vysázela ovocnými stromy. Kolaudace byla provedena 4. srpna 1928 a nová silnice jako okresní přidělena pod správu silničního výboru v Kunštátě. Náklad na stavbu silnice činil 159.077,23 Kč; z toho byl příspěvek státu 32.000,-- Kč; příspěvek země 4.000,--; příspěvek okresního silničního výboru v Kunštátě 39.500,-- Kč. V tomto nákladě je ovšem zahrnuta i stavba mostu, který stál 46.000,-- Kč. Mimo toho zaplatila obec již v r. 1924 za projekt 2.000,-- Kč, dala zdarma k užívání své lomy, zakoupila cement, cementové coury, upravila přejezdy a má ještě provést výkup pozemků od těch občanů, jejichž pozemky byly ke stavbě zabrány, takže můžeme říci, že celkový náklad stavby silnice a mostu vyžádá si obnos skoro 200.000,-- Kč. Největší zásluhu na postavení silnice a mostu má starosta obce Josef Raudenský, který stále jezdil vymáhat subvence státní a zemské, vymohl také vysoký příspěvek okresního silničního výboru v Kunštátě, neboť obci samé nebylo možno tak nákladnou stavbu provésti. převzato z kroniky obce Bohuňov včetně pravopisu – zpracovala Ing. Rounová Jana
Přijďte někdy do knihovny! Obecní knihovna funguje v Bohuňově od roku 2005. V současné době nabízí bezmála 1700 knižních titulů. Jedná se zejména o beletrii pro děti a dospělé, k dispozici je však i několik desítek knih naučné literatury. Knihovní fond je každý rok doplňován. Díky spolupráci s Městskou knihovnou ve Svitavách je do Bohuňova dvakrát ročně distribuováno několik desítek knih z jejího výměnného fondu. Čtenáři tak mají stále přístup k novým knihám. Městská knihovna ve Svitavách navíc v roce 2014 dokončila projekt digitalizace knihovny. Každá kniha dostala čárový kód, v knihovním fondu je možné vyhledávat na internetu. Obecní knihovna je otevřena obvykle dvakrát do měsíce. Přesný termín je zveřejněn na úřední desce OÚ, v prodejně potravin Jednota a na webových stránkách knihovny (www.knihovnabohunov.webk.cz). Kromě tradičních knihovnických služeb jsme na konci února vyzkoušeli novinku - čtení pro děti a jejich rodiče. Ti nejmenší si poslechli několik pohádek o písmenkách, starší děti a dospělí zase pohádku Tři veteráni z knihy Fimfárum od Jana Wericha. Kdo chtěl, mohl si při čtení zakousnout výbornou buchtu. Další čtení proběhlo 27. březena. Tentokrát se četlo z knihy Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky. Mgr. Stanislav Švejcar
Smírčí kříže na Svitavsku Stanislav Janků poskytl kopii článku z časopisu Vlastivědné listy Pardubického kraje. Pokud víte někdo něco více, než je v tomto článku, kontaktujte prosím přímo S. Janků nebo někoho z redakční rady. Děkujeme.
BOHUŇOV Poloha: Kříž stojí po levé straně silnice z Bohuňova do Vítějevsi ve svahu za silničním příkopem. Popis: Křížový kámen z pískovce s dvojitým reliéfem latinského kříže otočený na západ. Kámen je celkově ve špatném stavu, je výrazně zvětralý a jeho vrchní část je značně poškozena. Z levého horního rohu vede šikmo vpravo dolů výrazná prasklina vyspravená betonem. Celý kámen je porostlý množstvím mechu a lišejníků. Rozměry: výška 80 cm, rozpětí ramen 58 cm hloubka 16 cm. Historie: Starší německá ani česká literatura se o tomto křížovém kameni nezmiňuje, o jeho existenci se patrně nevědělo. Zmiňuje se o něm až Olšanec19 (MVL č.5) a je zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Kámen je opředen cyrilometodějskou tradicí, která ale vznikla až druhotně v 19. nebo na začátku 20. stol. Kámen je poměrně poškozený a jeho zvětralý povrch vypovídá o značném stáří. Nelze ho však přiřadit až do 9. stol. k Cyrilometodějské misii. Jiný původ ani žádná pověst nejsou ve spojitosti s kamenem známy, proto nejspíše i nadále zůstane jeho původ neznámý.
Velikonoční dílničky neděle 29. 3. 2015, kulturní dům v Bohuňově
Na Velikonoční dílničky se sešlo asi 30 lidí. S Jaroslavem Švejcarem, Stanislavem Janků a dětmi se pletly velikonoční pomlázky, s Alenou Kollmannovou děti i dospělí zdobili perníčky, s Veronikou Horáčkovou barvili vajíčka, kterými jsme potom nazdobili strom před místním obchodem a každý si mohl vyrobit i vlastní velikonoční věnec. Pan Švejcar nám věnoval velkou pomlázku, která byla před velikonocemi vystavena v obchodě, malou pomlázku jsme umístili do vývěsky na hasičárnu společně se dvěma perníčky, které nazdobila paní Alena Kollmannová. Všem děkujeme za příjemně strávené odpoledne. Mgr. Alžběta Boucníková
Jarní úklid obce Jarní úklid obce se letos zaměřil na potřeby většinové části obyvatelstva naší obce – tedy na čištění Martinova koutu, kde se nachází rezervát na pitnou vodu. Nesešlo se nás, pravda, mnoho, ale i tak jsme si mohli dovolit rozdělit se na dvě skupiny, kdy jedna jela do Martinova koutu a druhá skupina zůstala v obci a starala se o plení a úpravu záhonů u pomníku padlých, u hasičárny, obchodu a obecního úřadu. I v nevelkém počtu jsme toho zvládli mnoho, a to díky pomoci lidí, kteří šli sami od sebe plít záhony hned na jaře. Jsem velmi ráda, že v naší obci žijí lidé, kterým není jedno, jak se u nás žije, a nečekají, až budou vyzváni. Děkujeme! Myslím, že můžeme být rádi, že v dnešní uspěchané a neosobní době můžeme žít postaru, v „dědině“, kde si spoustu věcí uděláme sami, svépomocí. Nejen účastníkům jarního úklidu obce, ale i účastníkům hasičské brigády a těm, kteří se podíleli na dobrovolnických aktivitách v naší obci: velké díky! Mgr. Alžběta Boucníková
Jarní výšlap – aneb poznáváme krásy našeho okolí Jarní výšlap se tentokráte posunul až na 16. 5. 2015, aby se mohli zúčastnit i lidé, kteří preferují bujaré oslavy čarodějnic – tedy skoro všichni. (pozn. vloni byl výšlap 1.5.). Počítám-li správně, jednalo se už o 5 výšlap pořádaný Kulturním výborem v obci a tímto děkujeme jeho hlavnímu organizátorovi Stanislavu Janků za jeho přípravu. Sešli jsme se jako obvykle – v devět hodin u hasičárny. Dostali jsme tradiční dřevěné placky, které pan Janků připravoval s dětmi v řemeslném kroužku na ZŠ ve Vítějevsi. Nebudete
tomu věřit, ale letos se sešlo téměř padesát účastníků a dva pejsci. Škoda jen, že se nezúčastnilo více místních, jistě by ocenili krásy našeho okolí. I tak ale vnímám tuto vysokou účast pozitivně – můžeme ukázat i lidem z jiných obcí a měst, jak půvabná je u nás krajina. Průvodcovstvím byl tentokrát pověřen Petr Boucník st.
A tak jsme vyrazili – start byl trochu ostřejší – výstup na Študlov. Odměnou za fyzické úsilí nám bylo nejen lesní leknínové jezírko, ale zejména krásné výhledy do kraje. Lekníny ale ještě nekvetly, a tak se tam budeme muset vypravit každý po své ose znovu v létě. Teď už víme kudy. Také jsme na tomto místě absolvovali první vlastivědnou chvilku. Poslechli jsme si pověst o čertu, jež se snažil překazit příchod Cyrila a Metoděje. Od jezírka jsme šli dále polními a lesními cestami až nad Lazinov, kde nás čekalo již tradiční občerstvení v podobě párků a studených alkoholických i nealkoholických nápojů. Zde je na místě poděkovat organizátorce Andree Štrofové a pověřenému realizátorovi Milanovi Janků. Posilnili jsme se a přišla druhá vlastivědná část – tentokrát zajímavosti o stavbě přehrady na řece Křetínce, ke které jsme se již blížili.
Po polední zastávce tu byl opět náročný úsek – tentokrát kamenitá cesta směrem dolů k přehradě. Kdo ustál toto, pro něho už byla cesta zpět úplná pohoda.
Kolem přehrady jsme došli k řece Křetínce a proti jejímu proudu jsme se malebným údolím vydali směrem k Bohuňovu. Čekala nás ještě jedna zastávka u kapličky na Prostředním Poříčí a míjeli jsme i kapličku v polích před Horním Poříčím. Z Poříčí už to byla klidná cesta loukami až do našeho krásného Bohuňova. Závěr dne asi většina z nás strávila u hokeje a fandili jsme našim v těžkém souboji s Kanadou. Z toho tedy jasně plyne, že v 15:00 už jsme byli zpět doma a zbyl i nějaký čas na domácí práce a radosti všedních dní. Celková délka trasy byla 16 km. Byl to opět krásný zážitek a já bych chtěla poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Mgr. Alžběta Boucníková
Výstavba přehrady Křetínky Jak vzpomíná bývalý zaměstnanec Povodí Moravy Pavel Rotschein, o vybudování přehrady v této lokalitě se uvažovalo již na začátku dvacátého století. „Na přelomu devatenáctého a dvacátého století postihly Moravu velké povodně, takže se samozřejmě začalo přemýšlet, jak těmto pohromám zabránit. Jenže povodí Svitavy je specifické tím, že je to úzké údolí a prakticky v celé délce v souběhu s řekou vede železniční trať. Postavit přehradu přímo na řece Svitavě by znamenalo přeložit velmi nákladně železniční trať, což nebylo možné. Možností bylo postavit nádrž na přítoku a jedním z těch největších přítoků je právě řeka Křetínka. Proto už v roce 1911 byla nádrž poprvé vyprojektována,“ prozrazuje Rotschein a upřesňuje, že podle tohoto projektu měla mít nádrž na Křetínce celkový objem 5,8 milionů metrů krychlových. Kvůli nedostatku peněz a první světové válce ale ke stavbě nedošlo a na přetřes se přehrada dostala opět o osmnáct let později. Tehdy byla zpracována nová studie, která nádrž plánovala ve stejném profilu, avšak s objemem 9,2 milionů metrů krychlových. Ani tenkrát ale přehrada nedostala zelenou. Pomoc Svitavě Po druhé světové válce byla stavba nádrže na Křetínce zařazena do Státního vodohospodářského plánu, ale intenzivněji se o tomto díle začalo mluvit až v šedesátých letech. „V roce 1964 padlo po dlouholeté přípravě rozhodnutí o stavbě takzvaného druhého březovského vodovodu, který měl zajistit zásobování Brna pitnou vodou. Zdrojem pro vodovod byla prameniště v Březové-Brněnci a Muzlově. Jenže zvýšené odběry podzemní vody se projevily ochuzením průtoků ve Svitavě, která prostorem prameniště protéká. Aby se průtoky nalepšily, rozhodlo se, že se postaví nádrž na Křetínce,“ objasňuje Rotschein. Vlastní stavbě předcházela složitá schvalovací procedura
a projektová příprava. V roce 1970 projekt schválilo Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a o dva roky později bylo vydáno stavební povolení. Zrod přehrady započal v dubnu 1972 a hotovo bylo na konci roku 1976. Jak uvádí technická zpráva o nádrži vydaná v roce 1978, v průběhu výstavby byly potíže zejména s termíny. „Problémem bylo převedení dopravy z údolí na náhradní komunikaci, takže stavební práce na vodohospodářské části stavby probíhaly částečně za účasti veřejné dopravy přes staveniště.“ Zkušební napouštění začalo v červenci 1976. Až do prosince 1978 probíhal ověřovací provoz. V říjnu 1979 bylo vodní dílo uvedeno do trvalého provozu. Celkové náklady na stavbu byly více než sto dvacet sedm milionů korun. Údolí s loukami tak zaplavila voda. Jak popisuje publikace Přehrady Čech, Moravy a Slezska, přehrada je postavena jako zemní se středním jílovým těsněním. Hráz je vysoká dvacet osm a půl metru nade dnem údolí a sto dvacet šest metrů dlouhá. U pravého břehu hráze se nachází třicet jedna a půl metru vysoká odběrná věž, která je přístupná po ocelové lávce a jsou z ní ovládány odtoky z nádrže a odběry vody. Celkový objem nádrže je více než 11,6 milionů metrů krychlových vody a zatopená plocha dosahuje téměř sto jedenácti hektarů. V pořadí velikosti je letovická nádrž na Moravě na osmém místě. V roce 1995 byla na přehradě instalována malá vodní elektrárna. Jak vzpomíná Liduška Seidlová, která tehdy měla jako referent investiční výstavby tuto akci na starosti, elektrárna je umístěna ve stávající strojovně v podhrází spodních výpustí. „Umístili jsme zde tři turbíny. Dvě Francisovy s výkony 98 kW a 48 kW byly vyrobeny v ČKD Blansko a třetí je soustrojí s čerpadlem v turbínovém provozu o výkonu 65 kW,“ vyjmenovává důchodkyně, která na Povodí Moravy pracovala přes třicet let. Padlo 55 domů Kvůli přehradě přišly o svoje domy desítky lidí. Jak zaznamenala technická zpráva z roku 1978, bylo zbouráno na pětapadesát domů, a to v Lazinově a Dolním Poříčí, které patří ke Křetínu. Kronika Lazinova upřesňuje, že se zdemolovalo třicet dva domů i hasičská zbrojnice, Masákův mlýn či trafostanice. Řada domů zmizela rovněž v Dolním Poříčí. „Přesné číslo nevím, ale co jsem slyšel, tak část chalup byla zbourána, téměř by šlo říct, zbytečně,
protože podle původních plánů měla být oblast zátopy větší, než je skutečnost,“ zmiňuje kronikář Křetína Bořek Procházka. Dnes už si většina lidí z okolních vesnic nedokáže představit, že by přehrada na Křetínce nebyla. „Myslím, že přehrada našemu regionu určitě prospěla. Je krásně začleněna do přírody, lidé se sem chodí koupat či rybařit, bývají zde oblíbené závody dračích lodí. Zkrátka se domnívám, že by měl být každý rád, že zde přehradu máme,“ říká Vladimír Stejskal, starosta Letovic, na jejichž katastrálním území přehrada leží. Fakta o přehradě Začátek výstavby: duben 1972 Uvedení do trvalého provozu:říjen 1979 Přímý investor: Povodí Moravy- Brno Generální projektant:Hydroprojekt Praha, závod Brno Generální dodavatel stavební části: Ingstav n. p. Brno závod 4 Celkové náklady na stavbu: 127,263 milionu korun Objem nádrže: 11,643 milionu metrů krychlových Typ hráze: sypaná kamenohlinitá Výška hráze nade dnem: 28,5 metru Délka hráze v koruně: 126 metrů Průměrný dlouhodobý roční průtok: 0,644 metrů krychlových za sekundu Délka vzdutí nádrže: 4,7 kilometru Největší šířka přehrady: 397 metrů Největší hloubka: 27,3 metru Zatopená plocha: 110,9 hektaru Účel: kompenzační nalepšení průtoků ve Svitavě, trvalé zajištění minimálního průtoku, výroba elektrické energie, rekreace, sportovní rybářství, protipovodňová ochrana V Křetínce vyrostl největší pstruh v Česku Letovice - K více než stodesetihektarové přehradě se lidé nechodí jen rekreovat, ale sdružuje se kolem ní také několik spolků. Tím nejpočetnějším se zhruba šesti sty padesáti členy je letovická místní organizace Moravského rybářského svazu.
Jak prozrazuje předseda organizace Radek Zemánek, historie zdejšího rybářství sahá až do roku 1915, kdy byl založen spolek Duhák. „Vybudováním přehrady se náš revír ale samozřejmě podstatně zvětšil,“ říká rybář, který doplňuje, že v křetínské přehradě se prohánějí veškeré ryby běžné v mimopstruhových vodách. „Hned po napuštění ale byla Křetínka dva roky pstruhovou vodou. Dodnes tak držíme republikový rekord v pstruhu duhovém. Měřil tehdy přes osmdesát centimetrů a vážil přes sedm kilogramů,“ upozorňuje Zemánek. V roce 1979, kdy byla přehrada uvedena do trvalého provozu, byl založen Jachetní oddíl při TJ Sokol Letovice. Jachtingu a windsurfingu si užívá pětašedesát členů, a jak prozrazuje jeden z nich, Petr Hanáček, oddíl každoročně pořádá takzvanou Srandaregaru, což je závod plachetnic všech typů a WS plováků. Sportu kolem přehrady si do sytosti užívají i lidé sdružující se ve Fan-club BOP Křetínka. Podle předsedy sdružení Antonína Žilky bylo sdružení založeno v roce 2001, aby seskupilo partu lidí, která měla zájem ve svém volném čase organizovat různé aktivity podporující kulturu a sport. „Staráme se tedy o minigolfové hřiště u koupaliště. Pořádáme běžecké závody tím největším je Běh okolo přehrady Křetínky. Na jaře uklízíme břehy přehrady,“ vyjmenovává Žilka. Rok 2001 je rokem narození také pro Klub naturistů Křetínka. Jak naznačuje předseda klubu Miloš Dvořák, na začátku bylo potřeba dát dohromady peníze členů a spoustu jejich práce, aby se podařilo zakoupit a vybudovat pláž. „Naturismus totiž není jen opalování se u vody bez plavek, ale spíš uvolněná rodinná rekreace se spoustou zábavy. Proto se padesátka našich členů potkává na pravidelných tematických akcích, například Návrat vodníků na Moravu, Olympijské hry nebo Noc strašidel,“ uzavírá Dvořák. OČIMA PAMĚTNÍKŮ František Skalník, Lazinov, důchodce Když jsem si ve dvaašedesátém nebo třiašedesátém roce v Lazinově kupoval domek, říkal mi můj otec, ať to nedělám, že tam bude přehrada. Já byl mladý a nevěřil jsem mu. Za pár let se jeho slova potvrdila. Já jsem si ale polepšil. Za starý dům jsem dostal víc peněz, než jsem dal při koupi, takže jsem si pak
v Lazinově postavil lepší dům. Pro staré lidi, kteří museli opustit domy, ve kterých prožili celý život, to ale bylo velmi těžké a pak i brzo umírali. Jan Halata, Křetín, starosta obce Přistěhoval jsem se do Křetína v březnu 1976, tedy v době, kdy se přehrada začala napouštět. Chápu, že pro některé lidi, kteří se kvůli přehradě museli přestěhovat, to bylo těžké, ale myslím, že přehrada je pro tuto oblast Letovicka pozitivem a také pomohla k modernizaci a rozvoji Křetína. Dost lidí se z Dolního Poříčí přestěhovalo právě do Křetína.
Před výstavbou přehrady - Lazinov s říčkou Křetínkou. Foto: František Továrek
Miroslav Holas, Lazinov, místostarosta Když se v roce 1972 začala přehrada stavět, bylo mi devět let. Byl jsem tedy dítě, ale dodnes si pamatuji, jak se bouraly domky ve starém Lazinově a jak to bylo takové neutěšené a smutné. Dnes už je to jiné. Přehrada je pěkně posazená do krajiny. Už bych si bez ní život v Lazinově ani neuměl představit. Jiří Peterka, Vranová, první hrázný Na začátku sedmdesátých let jsem pracoval v ČKD Blansko a dostal jsem za úkol nakreslit potrubí pro přehradu Křetínku. Tehdy jsem si říkal, že takové povolání hrázného může být dost zajímavé, a že až se přehrada dostaví, zkusím se zeptat, jestli by mě tam nevzali. Nakonec jsem se k přehradě dostal
už dříve, myslím, že v roce 1973. Byla to zajímavá práce. Musel jsem dělat různé zkoušky a měření a hodně věcí se ještě dodělávalo. Vzpomínám si, že dost lidí překvapilo, jak se přehrada rychle naplnila. Staří pamětníci totiž říkali: „Z takové říčky to se nikdy nenapustí.“ Jenže pak přišla první velká voda a naráz během jednoho nebo dvou dnů voda stoupla až k Lazinovu. Lidé, kteří tam měli ještě nějaké věci, si to tak narychlo museli odstěhovat. Samozřejmě byl dán nějaký režim, jak se má přehrada napouštět, ale příroda si s tím do jisté míry udělala, co chtěla. Emanuel Ondráček, Brno, čestný občan Křetína, profesor Jsem rodák z Dolního Poříčí, a přestože jsem se po svatbě z této oblasti odstěhoval, měl jsem zde rodiče, takže jsem sem samozřejmě jezdil. Před výstavbou přehrady jsme pomáhali s manželkou likvidovat můj rodný dům v Poříčí, přestavovat dům pro rodiče ve Křetíně a také Krušinův mlýn v Poříčí, odkud pocházela manželka. Bylo to náročné období, ale zvládli jsme ho s vědomím potřeby modernizace života rodičů a sourozenců i s vědomím potřeby dostatku pitné vody pro Brno. Marie Prudilová, Křetín, důchodkyně Přistěhovala jsem se do Dolního Poříčí v jednašedesátém roce. Bydlela jsem v domku u manželových rodičů a jednoho dne jsme se dozvěděli, že se kvůli plánované přehradě musíme odstěhovat a domek bude zbourán. O přehradě se předtím mluvívalo dlouho. Pamatuji si, že zde bývaly záplavy. Když se zvedla řeka, plavaly na vodě kopky sena a jednou jsem viděla plavat i husu na vejcích. Když už tedy bylo jasné, že se přehrada začne stavět, museli jsme se narychlo přestěhovat do nového domku, který už jsme si ve Křetíně stavěli. Manželovi rodiče šli s námi. Starý dům v Dolním Poříčí jsme si bourali sami, abychom pak cihly použili na stavbu kůlny. Nejvíc mě tehdy mrzelo, že jsem se v Poříčí hodně nadělala na zahrádce, všechno jsem měla nasázené a pak jsem jednoho dne přišla z práce a buldozer zrovna naši zahrádku likvidoval. To mi v tu chvíli bylo až do pláče. Převzato z Blanenského deníku, 11. 4. 2012
Autor: Dagmar Kulaviaková
Ohlédnutí za kulturou v roce 2014 11. ledna se od 20:00 hodin uskutečnil v sále místního kulturního domu Country bál. Již tradičně zahrála skupina Kázeň Jevíčko. Součástí Country bálu byla bohatá tombola. Sál kulturního domu byl zcela zaplněn. 22. února se od 20:00 v kulturním domě konal tradiční Hasičský bál. K poslechu a k tanci hrála hudební skupina Pohoda z Boskovic. Součástí bálu byla bohatá tombola. Bál byl velmi slušně navštíven, ve srovnání s Country bálem však o něco méně. 14. března se již podruhé na sále kulturního domu uskutečnil Cestopisný pátek. Tentokrát o svých cestách na Srí Lance povídal místní občan Stanislav Janků. Akce se zúčastnilo téměř 50 lidí. Vyprávění bylo doplněno promítáním fotografií. 29. března se druhým rokem uskutečnil Jarní úklid obce. Ač účast nebyla tak velká jako u prvního ročníku, občané zvládli zamést náves od kostela po OÚ, vypleli záhony u obchodu, hasičárny a OÚ a poté poseděli na místním výletišti. 30. dubna proběhlo společné pálení čarodějnic. Hasiči připravili vatru, na kterou byla umístěna čarodějnice, jejíž tvorba byla součástí podvečerní zábavy nejen pro děti, ale i dospělé. 1. května připravil KVOB prvomájový výšlap na Veselku, která je od Bohuňova vzdálená cca 7 km a náleží (byť už jen formálně) k naší farnosti. Odtud se pokračovalo do Ústupu – prohlídka lamí farmy, v okolí proběhlo občerstvení formou přátelského posezení u ohně (opékání párků, pivo, limo, káva), dále se pokračovalo přes Horní Poříčí zpět. Výšlap naplánoval Stanislav Janků, délka trasy byla cca 18 km. Akce se zúčastnilo několik desítek občanů. 3. května uspořádal KVOB, SDH a OÚ Bohuňov lampionový průvod spojený s kladením věnců u pomníků občanů obce, kteří zahynuli v obou světových válkách, a u hrobu sovětského vojína, který se nešťastnou náhodou (údajně při čistění zbraně) na samém konci války v Bohuňově zastřelil. Po položení věnců
a zpěvu státní hymny (Alžběta Boucníková z Bohuňova) se průvod vydal ke kapličce v Horním Poříčí, kde místní farář, P. Zdeněk Veith, sloužil mši svatou za živé a zemřelé hasiče farnosti (svátek sv. Floriána) a za oběti světových válek. 5. července od 19:00 hodin pořádal ČSŽ na místním výletišti Letní posezení u makrel. Letos poprvé byli společně s ČSŽ spolupořadateli místní hasiči. K poslechu i k tanci hrála skupina Kázeň Jevíčko. Součástí večera bylo vystoupení taneční skupiny Never back down z Vítějevsi. I přes deštivé počasí byla účast občanů (nejen z Bohuňova) vysoká. Prodalo se celkem 188 makrel. 25. a 26. července pořádala Hospůdka u Vjaterů na místním výletišti druhý ročník Pivních slavností. Jejich součástí bylo v pátek 25. července vystoupení šermířů či břišní tanečnice. Sobota pak nabídla ukázku bojů z druhé světové války, večer byly slavnosti zakončeny diskotékou. 7. září – bohuňovská pouť. Do Bohuňova opět přijela řada atrakcí pro děti – houpačky, řetězový kolotoč, kolotoč pro nejmenší, labutě a draci, střelnice atd. Prakticky však chyběly stánky (vyjma stánkařů s cukrovinkami). 23. září uspořádali hasiči na místním výletišti Slavnosti burčáku. Akce byla určena především hasičům, jejich partnerům a sponzorům. Společně posedět a pobavit se při dobrém moku přišly asi čtyři desítky místních obyvatel. 28. září se mohli zájemci zúčastnit dalšího z výšlapů do okolí. Trasa vedla tentokrát z Bohuňova do Starého Svojanova, dále pak k poutnímu místu „Majdalenka“ (Hlásnice), kde bylo zajištěno občerstvení (tradiční opékání párků zajistili Andrea Štrofová a David Skála), následně se pokračovalo přes Trpín, Kněževes a místní část Kaviny zase zpět do Bohuňova. Délka trasy byla cca 20 km. Výšlapu se zúčastnilo asi čtyřicet občanů z Bohuňova i okolí. Průvodcem byl opět Stanislav Janků z Bohuňova. 28. října uspořádal P. Michal Polenda poutní výlet farností, které spravuje (Bohuňov, Křetín, Sulíkov), do Slavonic, z nichž do Bohuňova přišel. Výletu se zúčastnilo cca 90 věřících (dva autobusy), někteří i z naší obce. Farníci navštívili například vesnici Cizkrajov, kde si prohlédli faru, jež slouží jako ubytování pro děti a mládež, dále pak kostel sv. Petra a Pavla. Následovala vesnice Mutná. Z ní šli věřící asi kilometr pěšky k poutnímu kostelu Panny
Marie Bolestné, který je nazýván Montserrat. Poslední zastávkou byly Slavonice, kde P. Michal sloužil mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie. 22. listopadu se na výletišti v době od 16:00 do 18:00 hodin uskutečnila dílnička věnovaná výrobě adventních věnců. Dílnu vedly Iveta Štěpánová a Šárka Trubáková z květinářství Glorie v Letovicích. O adventní dílničku byl velký zájem, který převyšoval kapacitní možnosti místního výletiště. Bohužel sál kulturního domu nešlo využít, protože se zde konala další místní akce pořádaná Hospůdkou u Vjaterů - Zabíjačkové hody. 22. listopadu pořádala Hospůdka u Vjaterů Zabíjačkové hody. Vstupenky, které si bylo nutné předem rezervovat buď na internetu, nebo po telefonu, byly během několika dní pryč. Sál kulturního domu, kde hody proběhly, byl zcela zaplněn. 30. listopadu jsme podruhé v historii obce rozsvěceli vánoční strom. Akce, na které zahrála na zobcové flétny děvčata ze ZŠ Vítějeves, se zúčastnilo asi šedesát lidí, kteří si společně zazpívali vánoční koledy a připili vánočním punčem či medovinou. Strom věnovala rodina Štrofova. 6. prosince se v sále kulturního domu konala tradiční mikulášská besídka. Účast byla menší než v předchozích letech, a to zejména kvůli vysoké nemocnosti dětí. Pro děti byly připraveny balíčky s ovocem a cukrovinkami, po odchodu Mikuláše také rozmanité hry. 27. prosince se v kostele sv. Jiljí uskutečnil koncert Alžběty Boucníkové z Bohuňova. Na klavír doprovázel Zdeněk Kroutil z Drahanovic, vystoupily i Eliška a Simona Bublovi, které se učí zpěvu u Alžběty Boucníkové. Převážnou část koncertu tvořily koledy, a to jak tradiční, tak i méně známé (z různých regionů ČR). Vstupné bylo dobrovolné, výtěžek ve výši 7 842,- Kč bude věnován na opravu místních varhan. Přebráno z Kroniky obce, Mgr. Stanislav Švejcar
Hasičky Bohuňov Zdravíme všechny naše fanoušky! Loňský rok byl pro nás vcelku úspěšným. V okresní lize Svitavska se nám už potřetí v řadě a celkově poosmé podařilo zvítězit. Hned vítězstvím v prvním kole v Širokém Dole jsme se dostaly na průběžné první místo v celkovém hodnocení OLS a tuto pozici jsme i díky dalším třem vítězstvím pro všech 11 kol dokázaly udržet. Tím jsme si také zajistily účast na Superpoháru hejtmana Pardubického kraje pro vítěze všech kategorií jednotlivých okresních lig PK, tentokrát v Letohradě. I tam se nám poměrně dařilo. Vylepšily jsme si nejlepší čas za poslední čtyři sezóny na krásných 17:84 a po součtu časů i z druhého pokusu (21:49) jsme obsadily druhé místo za ženami z Letohradu – Orlice. Bára Svojanovská
Zleva nahoře: Jana Tomanová, Hana Slezáková, Pavlína Jedličková Zleva dole: Bára Svojanovská, Markéta Svojanovská, Kristýna Štěpánková, Kateřina Serafinová
V kategorii žen proběhlo v roce 2014 jedenáct závodů Okresní ligy Svitavska za účasti osmnácti družstev. Celkové výsledky soutěže: 1. místo - Bohuňov, 116 bodů 2. místo - Jevíčko, 107 bodů 3. místo - Desná A, 92 bodů V nadstavbové soutěži – Superpoháru hejtmana – obsadilo družstvo Bohuňova 2. místo.
Nejbližší akce 5. 6. 2015 Cestopisný pátek povídání o Nepálu spojené s dobročinnou sbírkou 12. 6. 2015 Druhý svoz elektroodpadu 27. 6. 2015 Oslavy 130. výročí založení SDH Bohuňov 4. 7. 2015 Tradiční posezení u makrel
Nové webové stránky Připravili jsme pro Vás nové webové stránky naší obce. Dostupné jsou na adrese www.obecbohunov.cz. Momentálně probíhá jejich výstavba, takže ještě nejsou zcela hotové. Díky tomu, že jsme zvolili variantu vytvořit si stránky svépomocí, ušetřili jsme obecnímu rozpočtu částku v řádech desetitisíců za jejich zpracování a měsíční provoz.
Bohuňovník, květen 2015 Vydává: Kulturní výbor obce Bohuňov 569 04, Bohuňov Autor obrázku na titulní straně: Jiří Mikla Zpracování a grafická úprava: Alžběta Boucníková Redakce: Alžběta Boucníková, Jana Rounová, Andrea Štrofová;
[email protected], www.obecbohunov.cz Vychází nákladem 100 výtisků, pro potřeby obce. Cena: Zdarma Děkujeme všem, kteří přispěli svými články a podklady pro tvorbu tohoto čísla.
