2014 Zdarma

hornobenešovskÝ

zpravodaj

roþník XLII.

Informaþní mČsíþník mČsta

þ. 9-10/2014

www.hbenesov.cz

Zdarma

Ohlédnutí za slavnostmi mČsta Horní Benešov 2014 Oproti pĜedchozím létĤm jsme se s letošními prázdninami rozlouþili netradiþnČ, a to slavnostmi mČsta, které se uskuteþnily poslední srpnový víkend 29. – 30.8.2014. Aþkoliv tomu srpnové poþasí moc nenasvČdþovalo, nakonec se sluníþko ukázalo a my jsme si tak mohli užívat posledních teplých letních dnĤ. Slavnosti mČsta se v letošním roce opČt odehrávaly na fotbalovém hĜišti, kde probíhal celý hudební program a kde byly rozmístČny stánky s obþerstvením. Na parkovišti pĜed zimním stadionem byly zejména pro dČti pĜipraveny pouĢové atrakce a stánky se sladkostmi a drobnými dárky. Slavnosti byly zahájeny už v pátek, kdy se o zábavu postarala skupina „Maraton“ s hostující skupinou „Hobes“. V sobotu program odstartovafoto: MČsto Horní Benešov la dechová hudba „Krnovanka“, pak následovaly soutČže pro dČti, které se mohly dále zabavit na trampolínČ a skákacím hradu. Malí návštČvníci si navíc nechali ozdobit obliþej u p. Kamily Muþkové z Dolního Benešova, která na jejich tváĜe malovala nádherné obrázky. Na hĜišti tak pobíhaly rĤzné pohádkové postavy a zvíĜátka. Dalším hudeb- foto: Martin Hradeþný ním interpretem byla skupina „ýižina“ z nedalekého Lichnova. Zejména dČvþata se pak tČšila na mladého zpČváka „Voxela“, který velice ochotnČ pózoval pĜi focení s fanynkami. Mnoho z vás se pĜišlo podívat na legendární skupinu „Citron“, pĜi jejichž koncertu byla úþast opravdu velká. Hudební program slavností vyvrcholil vystoupením populární zpČvaþky „Anny K“. Celá akce byla zakonþena ohĖostrojem a rockotékou. Doufáme, že jste si program slavností všichni užili. -Michaela Mecová-

foto: MČsto Horní Benešov

Hornobenešovský zpravodaj str. 2

ýtyĜi roky utekly jako voda

V

ážený pane Blažku, konþí pomalu þtyĜleté volební období, ve kterém jste vykonával funkci starosty. V zastupitelstvu nejste žádným nováþkem. Pokud si dobĜe pamatuji, poprvé jste kandidoval v roce 2002 a dalo by se Ĝíci, že úspČšnČ. Ale nechme v tomto pĜípadČ historie vašich zaþátkĤ v komunální politice stranou a povČzte prosím þtenáĜĤm, co vše se dá zvládnout za þtyĜi roky ve funkci starosty. Do zastupitelstva mČsta jsem byl obþany zvolen v roce 2002 a v této funkci pĤsobím 12 let. Co se týká Vaši otázky. Poslední þtyĜi roky z mého pohledu utekly jako voda. JeštČ dnes mám v živé pamČti ustavující jednání zastupitelstva, kde jsem byl zvolen starostou našeho mČsta. PĜes tento krátký þas se nám podaĜilo zrealizovat a pĜipravit Ĝadu investiþních akcí. Z tČch nejvýznamnČjších bych chtČl pĜipomenout tyto: rekonstrukce budov 1. a 2. stupnČ základní školy, rekonstrukce budovy mateĜské školy, vybudování deseti bytových jednotek podporovaného bydlení, dále jsme vybudovali fotbalové kabiny a dČtské hĜištČ v parku na ulici Masarykova, provedli jsme zateplení objektu technických služeb a sportovní haly. Opravili jsme místní komunikaci v Luhách na malé stranČ, vybudovali novou komunikaci vþetnČ chodníku na ulici U Stadionu, dokonþili revitalizaci místního hĜbitova a autobusového nádraží. V letošním roce jsme obnovili mČstský rozhlas, provedli jsme zateplení objektu šaten zimního stadionu, vybudovali nové dČtské hĜištČ v areálu mateĜské školy. Provedli jsme hodnČ diskutovanou demolici objektu spoleþenského domu. Dále provádíme vnitĜní úpravy sportovní haly pro poĜádání kulturních a spoleþenských akcí a za ppodpory p y ministerstva ¿nancí pĜipravujeme lokalitu Šibeník pro výstavbu 23 rodinných domĤ. PĜed koncem volebního období jste se, dalo by se Ĝíct, neumČli názorovČ shodnou

s nČkterými zastupiteli. Tito zastupitelé jsou od této doby hodnČ aktivní a snaží se nacházet ve Vaší práci nedostatky. Jak se to dotýká Vaší práce, nevzalo Vám to chuĢ i nadále zvyšovat životní úroveĖ hornobenešovských obþanĤ? Zastupitelstvo mČsta je tvoĜeno 15 obþany, osobnostmi zastupujícími rĤzné strany, sdružení a názory. Bylo by tudíž naivní myslet si, že každé jednání probČhne hladce a bude jednohlasnČ ustanoveno. Ale i pĜes bouĜlivé debaty a názorové neshody jsme za podpory vČtšiny zastupitelĤ dokázali vytvoĜit a zrealizovat spoustu akcí, které zvýšily životní úroveĖ mČsta. Práce zastupitele není jednoduchá a každý svým rozhodnutím v podstatČ nese svou kĤži na trh. S tím také každý zastupitel vstupuje do této funkce a já bych chtČl na konci tohoto volebního období podČkovat všem za jejich spolupráci, podporu i nepodporu pĜi rozhodování, jelikož každý názor a zkušenost nás posouvají dále. PĜesto musím reagovat na názory a údaje, které uvedl pan Uvíra ve zpravodaji þ. 7-8/2014. V první ĜadČ musím konstatovat, že výroky pana Uvíry pĤsobí, jakoby byl odborníkem prakticky na všechno. Používá výrazy a údaje, které jednoznaþnČ poškozují vedení mČsta. Proti zpĤsobu jeho podání se ovšem velice tČžko brání. PĜesto se pokusím nČkteré jeho výroky uvést na pravou míru. Co se ukrývá pod pojmem špatné hospodaĜení mČsta? Již v první otázce jsem uvedl Ĝadu investiþních akcí, které mČsto dokázalo zrealizovat v letech 2010 -2014. Od roku 2010 se zvýšila hodnota majetku mČsta o 139 milionu korun. V rámci evropských a státních dotací jsem získali cca 47 milionu korun na rĤzné investiþní akce. Zadluženost mČsta k 30. 6. 2014 þiní 23 854 096,- Kþ v této þástce je ovšem stále nedoplacený závazek mČsta ve výši 5 959 360,- Kþ z roku 2004 poĜízený na doplacení vlastního podílu na akci kanalizace II. etapa. Stav ¿nanþních

prostĜedkĤ na úþtech mČsta k stejnému datumu bylo 12 105 696,- Kþ. Dále mČsto od roku 2010 do roku 2014 získalo zpČt do svého vlastnictví nemovitosti (bývalou budovu dČtského domova, bytový dĤm Opavská þ. p. 22, Riegerovou vilu) a ppozemky y od Státního ppozemkového úĜadu, ÚĜadu pro zastupování p státu ve vČcech majetkových, j ý , ěeditelství silnic a dálnic, LesĤ ýeské republiky a soukromých vlastníkĤ ve výši 5 440 000,Kþ. Oproti minulému volebnímu období zastupitelstvo mČsta schválilo v rozpoþtu navýšení výdajĤ na provoz Základní a MateĜské školy o 1 392 000,- Kþ a podporu zájmových organizací o 1 877 000,- Kþ. Dále se napĜíklad zvýšily výdaje na údržbu veĜejné zelenČ. Z tohoto snad vyplývá, že jsme investovali rozumnČ a výše úvČru je v pomČru k zvýšené hodnotČ majetku mČsta. SamozĜejmČ ne vše se nám podaĜilo zrealizovat a zĤstalo nČkolik rozpracovaných projektĤ, které doufám další zastupitelstvo mČsta dokonþí. Rád bych reagoval i na spekulace o poskytnutí nebo neposkytnutí prostĜedkĤ na vybudování nového tČlesa skládky. V našem mČstČ se šíĜí Ĝada fám, které bohužel podporují i nČkteĜí zastupitelé. Vedení mČsta má za cíl zajistit ¿nanþní prostĜedky na chod mČsta. Je potĜeba zdĤraznit, že velkým zdrojem pĜíjmĤ pro naše mČsto je zákonný odvod poplatkĤ za ukládání odpadu. V roce 2013 došlo k poklesu plánovaného pĜíjmu mČsta od

spoleþnosti Van Gansewinkel. Na základČ této skuteþnosti bylo vedení mČsta povČĜeno jednat se zástupci spoleþnosti, z jakého dĤvodu došlo k poklesu ukládání odpadu na skládce. V rámci jednání nám bylo sdČleno, že vedení spoleþnosti neuvolnilo ¿nanþní prostĜedky na vybudování nového tČlesa a snížením návozu dochází k pprodloužení životnosti skládky. Životnost skládky pĜi souþasném návozu skonþí ke konci roku 2015. O této skuteþnosti bylo informováno zastupitelstvo mČsta. Od tohoto okamžiku se vede jednání ohlednČ možné podpory mČsta na vybudování nového tČlesa. V této chvíli záleží na rozhodnutí každého zastupitele, zda se mČsto bude ¿nanþnČ podílet na vybudování nového tČlesa, a tím si zajistí pĜíjem na další období v rozmezí 7 -8 let, nebo bude þekat na rozhodnutí vedení spoleþnosti Van Gansewinkel s dalším fungováním skládky v Horním BenešovČ. Co se týká názoru pana Uvíry ohlednČ zadání a schválení víceprací na 2. etapu plyno¿kace, kde jasnČ hovoĜí o zpĤsobu "šetĜení zdrojĤ", mi pĜipadá jako velmi špatnČ zvolený zpĤsob obhajoby správného hospodaĜení bývalého vedení radnice a svČdþí o zkreslenosti jeho výrokĤ. ZávČrem mi dovolte, abych Vám, našim spoluobþanĤm podČkoval jménem svým i jménem celého zastupitelstva za podporu v minulém volebním období. - Rudolf Grygar -


REALITA A FÁMY O STAVU MċSTSKÉ POKLADNY Vážení obþané, þtyĜi roky funkþního období zastupitelstva se chýlí ke konci a je možné bilancovat jak jsme dokázali hospodaĜit se svČĜenými penČzi. Obecnou povinností zástupcĤ mČsta je starat se o spoleþné peníze a majetek „s péþí Ĝádného hospodáĜe.“ Blíží se volby a Ĝada zájemcĤ o post zastupitele zcela jistČ nebude pĜedávat objektivní informace o stavu veĜejných ¿nancí. Tak jako v posledním roce se budou snažit pĜekrucovat fakta a poskytovat nepĜesné informace. Abychom pĜedešli tČmto fámám a pomluvám, pĜipravili jsme následující þlánek, jehož cílem je informovat o skuteþném stavu a vývoji veĜejných ¿nancí v Horním BenešovČ za uplynulé þtyĜi roky. PĜehlednČ jsou zobrazeny základní ekonomické ukazatele a jejich vývoj. 1) Majetek mČsta Níže uvedený graf zobrazuje celkovou hodnotu mČstského majetku j od roku 2006 do roku 2014. Hodnota roku 2014 je uvedena k 30.6. Údaje jsou zobrazeny v milionech Kþ. Z grafu je patrné, že v letech 2006 až 2010 se majetek mČsta pohyboval na stabilní úrovni. Za 4 roky stoupla jeho hodnota ze 417 na 428 milionĤ. V letech 2010 až 2014 naopak došlo k výraznému rĤstu, a ze 428 milionĤ se zastupitelĤm podaĜilo dosáhnout zvýšení o 139 milionĤ Kþ. BČhem pouhých þtyĜ let se podaĜilo zvýšit hodnotu nemovitostí a ¿nanþních investic mČsta o celou jednu tĜetinu. K 30.6.2014 patĜí mČstu Horní Benešov majetek za zhruba 567 milionĤ Kþ. 2) Roþní objem investic Tento graf zobrazuje investice uskuteþnČné v celých ý ukonþených ý letech vždy y od 1.1. do 31.12. daného roku. ýástky jsou uvedeny v milionech Kþ. Z grafu je patrné, že v ukonþených letech 2006 až 2009 byl objem investic relativnČ malý, s vyjímkou roku 2009. Celkem bylo za uvedené období proinvestováno 57,3 milionĤ Kþ. V letech 2010 až 2013 objem investic výraznČ stoupnul a dosáhl celkové sumy 131,1 milionĤ Kþ. PĜedstavitelĤm mČsta se v letech 2010 až 2013 podaĜilo zorganizovat o témČĜ 74 milionĤ více investic do rozvoje Horního Benešova než pĜedstavitelĤm pracujícím na radnici v letech 2006 až 2009.

3) Stav penČz na bČžném úþtČ Níže uvedený graf znázorĖuje celkové množství penČz, kterými mČsto disponovalo na svém bČžném úþtČ v jednotlivých letech k 31.12. V roce 2014 je hodnota uvedena k ukonþenému pololetí, tedy 30.6. Z grafu je patrné, že v letech 2006 až 2014 se množ-


ství penČz na úþtu pohybovalo v rozmezí 10 až 27 milionĤ Kþ. V letech 2009 až 2014 se stav penČz na bČžném úþtČ pohyboval stabilnČ okolo 12 milionĤ Kþ a k 30.6.2014 bylo na úþtČ 12,1 milionĤ, což je bČžná suma, kterou mČsto na svém úþtČ dlouhodobČ drží. 4) Zadluženost mČsta - úvČry Níže uvedený graf znázorĖuje celkovou výši všech úvČrĤ mČsta k 31.12. jednotlivých let. Vyjímkou je rok 2014, kdy je uvedena hodnota za celé ukonþené pololetí, a to k 30.6.2014. Z výše uvedeného grafu je patrné, že v letech 2006 až 2011 docházelo k postupnému snižování úvČrĤ, pĜiþemž se jednalo hlavnČ o úvČr za kanalizaci, který mČsto splácí roþnČ þástkou cca 2 miliony Kþ. V letech 2012 a 2013 došlo k navýšení úvČrĤ až na úroveĖ 33 milionĤ. Protože þást úvČrĤ byla pĜijata pouze za úþelem pĜeklenutí doby, než mČstu pĜijdou dotace, tak již k 30.6.2014 se opČt celková výše úvČrĤ snížila na þástku 23,9 milionĤ Kþ. Vyhodnocení investic a zadluženosti Podíly mezi majetkem mČsta, stavem na bČžném úþtČ a celkovou zadlužeností znázorĖuje níže uvedená tabulka. Všechny þástky jsou uvedeny v milionech Kþ. Tabulka 1: vybrané ¿nanþní ukazatele hospodaĜení mČsta

Z výše uvedené tabulky vyplývá zásadní informace: Za poslední 4 roky mČsto zvýšilo hodnotu svého majetku o 139,2 milionu Kþ, avšak celková zadluženost mČsta za stejné období vzrostla pouze o 10,8 milionu Kþ. Dostupnost investiþních úvČrĤ a úrokové sazby Poslední 4 roky pĜinesly velké množství pĜíležitostí pomocí dotací investovat do rozvoje Horního Benešova. Vedení mČsta hledalo neustále cesty jak dotace zajistit a jak je u nás rozumnČ investovat. Velkou výhodou je fakt, že celková ekonomická situace státu umožĖuje získávat úvČry s velmi nízkou úrokovou sazbou. PĜíkladem výhodné investice mČsta je rekonstrukce komplexu p budov MateĜské školky, y, kde jjsme získali dotaci více než 80 %. Protože u tohoto typu yp investic trvá obvykle y až 6 mČsícĤ, než mČsto získá zpČt dotace za pro¿nancovanou akci, tak vedení mČsta vyjednalo s ýeskou spoĜitelnou poskytnutí pĜeklenovacího úvČru v objemu 6 milionĤ Kþ s vynikající úrokovou sazbou 0,85 %. Návrh pĜijetí pĜeklenovacího úvČru byl pĜedložen zastupitelĤm na konci roku 2013. Ze zcela nepochopitelných dĤvodĤ se ale 4 zastupitelé postavili kategoricky proti pĜijetí daného úvČru. Pan ing. JiĜí Uvíra dokonce Ĝekl, že brát si takový úvČr (splatnost 6 mČsícĤ, úroky 0,85 %) je zadlužování budoucích generací a že je kategoricky proti takovému pĜehnanému zadlužování mČsta. Další 3 zastupitelé, pan Bártek, pan Košut a pan Klech ho podpoĜili a hlasovali proti pĜijetí úvČru. VČtšina zastupitelĤ naštČstí dobĜe chápe, že šesti mČsíþní úvČr není žádné zadlužování budoucích generací a výsledkem celé akce je to, že do dnešního dne je celý pĜeklenovací úvČr splacen.My jsme jako mČsto obdrželi celou þástku dotací a na úrocích jsme za tuto pĤjþku zaplatili pouhých 16 tisíc Kþ. Obrázek o tom, jestli to byl dobĜe vyjednaný a vhodnČ použití úvČr si nyní mĤže každý udČlat sám… Rozdílné názory na zpĤsob hospodaĜení mČsta Vedoucí pĜedstavitelé mČsta se poslední þtyĜi roky vždy snažili postupovat s péþí Ĝádného hospodáĜe. Na jednotlivé investice se vypisovaly transparentní výbČrová Ĝízení a vše se provádČlo v souladu se zákonem. V žádném pĜípadČ se nehospodaĜilo zpĤsobem, který dokumentoval z doby svého pĤsobení na radnici spoleþnČ s Josefem Klechem bývalý radní JiĜí Uvíra. Pan Uvíra v posledním vydání Zpravodaje bez skrupulí popisuje tuto situaci: Firma se upsala mČstu vyfakturovat za 2. etapu plyno¿kace 8,9 milionu Kþ - pokraþování na stranČ þ. 5-


bez možností úþtovat vícepráce. Pan Uvíra ale hlasoval proto, aby ¿rmČ bylo vyplaceno 12,5 milionĤ Kþ. Ing. Josef Klech následnČ informoval, že ¿rmČ slíbil poslat více penČz než vysoutČžila, ale že „nám“ pomohou s realizací nČkolika investiþní akcí v hodnotČ cca 1 milionu korun bez náhrady… Škoda, že pan Uvíra už se neobtČžoval vysvČtlil, koho myslel tím „nám pomohou“ a taky je škoda, že se už neobtČžoval vysvČtlit, kam se podČl celý rozdíl 3,6 milionu Kþ, který podpoĜil ¿rmČ zaplatit oproti vysoutČžené þástce. Pro koho vlastnČ ¿rma realizovala ty Josefem Klechem dohodnuté investiþní akce bez náhrady??? Toto jsou velmi zvláštní praktiky a þekali bychom, že nČkteĜí aktivní obþané mČsta, kteĜí jindy využijí každou záminku k rozjetí své vlastní kampanČ budou okamžitČ reagovat a budou to chtít Ĝešit. SamozĜejmČ je ale ticho po pČšinČ a není tČžké pochopit proþ. PĜece nebudou lidé, kteĜí chtČjí hájit „Právo a poĜádek“ útoþit do svých vlastních Ĝad. Je evidentnČ lepší o podezĜelých praktikách JiĜího Uvíry a Josefa Klecha mlþet, protože jsou to kamarádi z vlastní kandidátky. DČlat si „poĜádek“ nejprve pĜed vlastním prahem se jim nehodí…

Co je nového ve spoleþnosti HOBES, spol. s r.o.

S

p poleþnost HOBES jje nejvČtší j výrobcem ý zadlabacích zámkĤ v ýeské republice. Jeho dalšími výrobními aktivitami je výroba dílĤ pro autoprĤmysl, strojírenská výroba z velkoformátového plechu, výroba ocelových zárubní a galvanické zinkování. V souþasné dobČ je nejvČtším zamČstnavatelem v mikroregionu Hornobenešovska s 204 zamČstnanci. Díky rozrĤstající se výrobČ, rozšiĜujeme naše skladovací prostory. Sklad zárubní a sklad hutního materiálu.

nohnČdé barvy. Spoleþnost HOBES, spol. s r. o. se zabývá výrobou a prodejem zárubní již druhým rokem, expanduje jak na þeský, tak i slovenský trh a jje tĜetím nejvČtším j výrobcem zárubní v ýeské republice. Sklad hutního materiálu

Sklad zárubní

18. 6. 2014 byla zkolaudována nová hala (o rozmČrech 20 m x 10 m), která slouží pro uskladnČní zárubní. ZárubnČ ve ¿rmČ Hobes, spol. s r. o. jsou skladovány ve dvou skladech, rozdČleny jsou podle jednotlivých typĤ a jejich rozmČrĤ: - Zazdívací - Ytongové - Sádrokartonové Dále vyrábíme zárubnČ protipožární, s tČsnČním a atypické yp zárubnČ až do rozmČrĤ 2500 mm x 2500 mm. Vše v souladu s ýSN 74 65 01. OpatĜeny jsou pĜepravním nátČrem þerve-

V souþasné dobČ se tČsnČ pĜed kolaudací nachází nová skladovací hala, která má sloužit k uskladnČní hutního materiálu, oceli ve svitcích, velkoformátových plechĤ a dalších nutných polotovarĤ pro výrobu zámkĤ, dílĤ pro automobilový prĤmysl, velkorozmČrových svaĜencĤ, rozvadČþových skĜíní a dalších drobných výrobkĤ. Hala je lehké konstrukce o vnČjších rozmČrech 40 x 21 m a skladovací ploše 837 m², bez strojního vybavení. Manipulace s materiálem je uvažována þtyĜcestným vozíkem, který, bude-li poĜízen, umožní lepší využití skladovací plochy a šetrnČjší manipulaci s materiálem. Stavbu haly si vyžádal intenzivní rozvoj aktivit spoleþnosti HOBES hlavnČ v oblasti svaĜování a práškového lakování, pro které je nutno uvolnit stávající skladovací plochy. text: KateĜina Monsportová, foto: HOBES

ZávČr Vážení obþané, výše uvedené informace jsme sepsali proto, abyste si mohli udČlat objektivní názor na to, jestli poslední þtyĜi roky zastupitelstvo umČlo hospodaĜit se svČĜenými penČzi dobĜe nebo ne. Až vám zase nČkdo bude vykládat, jak vedení mČsta zadlužuje budoucí generace a jak je naše mČsto pĜedlužené, projdČte si prosím v klidu výše uvedená þísla a zjistíte, že mČsto Horní Benešov se svým majetkem pĜes pĤl miliardy, stavem bČžného úþtu 12 milionĤ a proti nim stojícími úvČry ve výši 24 milionĤ Kþ patĜí mezi jedno z nejlépe j p hospodaĜících p mČst v celé ýeské republice. Leopold Benda ml. a Jaroslav Strmiska

Spoleþenská a sociální odpovČdnost ¿rmy HOBES, spol. s r.o. HOBES, spol s r.o. každoroþnČ organizuje setkání pro své bývalé zamČstnance, kteĜí z ¿rmy odešli do dĤchodu a projeví zájem o návštČvu a osobní prohlídku provozu k získání aktuálních informací. V letošním roce se akce uskuteþní ve stĜedu 1. Ĝíjna. Po exkurzi bude následovat setkání úþastníkĤ se zástupci vedení spoleþnosti pĜi spoleþném obČdČ a následné volné zábavČ doplnČné živou hudební produkcí a vystoupení žákĤ základní školy. Tato iniciativa je dĤkazem, že ¿rma nezapomíná na své bývalé zamČstnance a oceĖuje jejich podíl na prosperitČ ¿rmy. -Foto, text:Silvie Kurková-

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 ---------------------------------------------------------------- placená reklama ---------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------- placená reklama ----------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------- placená reklama ----------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------- placená reklama ----------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------- placená reklama ----------------------------------------------------------------


---------------------------------------------------------------- placená reklama ----------------------------------------------------------------

BENEKOV vytváĜí už 160 pracovních míst

F

irma BENEKOV v posledních letech prochází rychlým rozvojem, který má pozitivní dĤsledky na prosperitu celého mČsta. V souþasné dobČ probíhá investiþnČ nároþná modernizace budovy nástrojárny, kde po dokonþení stavebních prací vznikne moderní elektrodílna, nové kanceláĜské prostory a kvalitní montážní prostor, nezbytný pro další expanzi. Firma v souþasné dobČ využívá 100 % svých výrobních kapacit a nestaþí pokrývat všechny objednávky vlastními prostĜedky. Proto zadává kooperace další místní ¿rmČ - Hobesu a pronajala si výrobní prostory v LichnovČ. Ze spolupráce tČží i jiná hornobenešovská ¿rma, KVS, kde se provádí povrchová úprava komaxitem. Podle informací od obchodního Ĝeditele Leopolda Bendy ml. se prodej kotlĤ ¿rmy BENEKOV navýšil od roku 2011 o více než 200 %. Firma oþekává další rekordní rok ve své historii. Pozitivním efektem úspČchu je to, že v srpnu bylo v BENEKOVU zamČstnáno již 160 lidí. KromČ kmenových zamČstnancĤ jsou to i brigádníci, kteĜí mají možnost pĜes léto si pĜivydČlat a získat pracovní zkušenosti. PĜednost dává ¿rma dČtem svých zamČstnancĤ. Co je dĤvodem takového úspČchu nám popsal obchodní Ĝeditel ¿rmy: „Od roku 2010 jsme se hodnČ zamČĜili na odborné školení našich obchodních partnerĤ, zkvalitnili jsme technické zázemí a šli jsme svou vlastní obchodní cestou, kterou žádný jiný þeský výrobce doposud nezkusil. Vedle toho dlouhodobČ investujeme každoroþnČ milionové þástky do vývoje nových výrobkĤ, a to se nám postupnČ vrací zpČt." Firma BENEKOV jako první výrobce v EvropČ certi¿kovala kotel na uhlí do tzv. 4. tĜídy a dnes jako jediná þeská ¿rma nabízí nízkoemisní spalovací zdroje na uhlí od 50 do 100 kW. Nová Ĝada automatických kotlĤ na uhlí Premium, uvedená na trh v þervnu 2014, umožĖuje automatické þištČní výmČníku

a odpopelĖovaþe, což žádný jiný prodejce na þeském trhu nenabízí. BENEKOV získal za posledních 10 let oproti svým konkurentĤm zásadní technologický náskok a stal se ve svém tržním segmentu þeská jedniþka s tržním podílem okolo 40 %.“ Díky spolupráce s ¿rmou Siemens a Vysokou školou báĖskou v OstravČ jsou odborníci z Benekovu zváni na konference, kde pĜednáší ohlednČ úsporných systémĤ vytápČní budov, Ĝízení kotelen atd. V souþasné dobČ se hodnČ mluví o sankcích vĤþi Rusku a naopak. Zeptali jsme se, jestli sankce budou mít na ¿rmu negativní vliv. „SamozĜejmČ je to pro nás nepĜíjemná situace, protože nevíme kam až sankþní politika povede. V roce 2014 máme rekordní prodeje do Ruska, což považuji za takový malý zázrak, protože došlo k oslabení kurzu rublu a nejistá politická situace ĜadČ ¿rem zpĤsobila potíže. Pro nás se naopak Rusko stalo hlavním exportním teritoriem a urþitČ bychom o tento trh neradi pĜišli," dodal obchodní Ĝeditel. Další plány do budoucna popsal generální Ĝeditel, pan Benda starší: „V tomto roce jsme dokonþili 1. etapu rekonstrukce výrobního areálu a pĜipravujeme projektovou dokumentaci pro výstavbu vývojového stĜediska a nové výrobní haly. Jakmile dokonþíme modernizaci nástrojárny, budeme investovat do show-roomu a školícího stĜediska. Mám zájem vytvoĜit nové reprezentativní prostory. Jezdí k nám návštČvy z celého svČta a nyní se musíme zamČĜit kromČ zajištČní výroby i na zlepšení reprezentace ¿rmy." V souþasné dobČ probíhá jednání þeské vlády o zahájení šesti letého programu tzv. "kotlíkových ý dotací" v celé ýR. Pokud se tento program v roce 2015 rozjede, oþekávají v Benekovu nárĤst výroby oproti souþasnosti na minimálnČ dvojnásobek a takový objem prodejĤ by se mohl realizovat až do roku 2021. Leopold Benda ml. potvrdil: „Ministr Brabec

intenzivnČ o tomto programu jedná s evropskou komisí a odhaduji, že na 60 % se tento dotaþní titul skuteþnČ rozjede. Pokud tato situace nastane, budeme muset investovat do stavby nové vý-

DĤležité je, že se nám dobĜe daĜí prodávat kotle i v regionech, kde žádné dotace nejsou a zákazníci si dokáží spoþítat, že investice do nové kotelny se jim vyplatí. Navíc do roku 2022 musí 500 tisíc

ukázka plánovaného show-roomu, obr. 1 robní haly a nakoupit nové þeských domácností nahradit stroje. Již nyní jsme v rámci své staré zdroje vytápČní za programu OPPI podali žá- nové a to samo o sobČ vydost o dotaci na nové strojní tvoĜí dalších osm let velkou vybavení za 25 milionĤ Kþ, poptávku po moderních techabychom takový nápor na nologiích." výrobu byli schopni zvládnout. Pozitivním efektem pro Nezbývá než popĜát ¿rmČ mČsto by se stalo vytvoĜení BENEKOV, aby její rĤst poodhadem 70 až 100 dalších kraþoval co nejdéle, protože nových pracovních míst. Za- v okrese Bruntál je jen málo tím ale nic není jisté, záleži- ¿rem, které dokázaly v potost je v jednání a dokud ne- sledních letech vytváĜet tolik bude program a jeho pravidla nových pracovních míst. schváleny, musíme vyþkávat. - Rudolf Grygar -

ukázka plánovaného show-roomu,obr. 2


Vážení obþané Horního Benešova, mČl jjsem možnost si ppĜeþíst zpravodaj p j mČsta þ. 7-8/2014,, ve kterém jje uveĜejnČn j þlánek ing. g Uvíryy v nČmž k vám prop mlouvá. ýlánek jsem si peþlivČ pĜeþetl a jelikož jsem v nČm našel spoustu bodĤ, které zavdávají zbyteþným spekulacím, dovolil jsem si na nČj zareagovat tímto þlánkem. DČkuji a jsem s pozdravem -Petr Doležel, provozní manažerVážený pane Uvíro,

O

d samého poþátku sleduji dČní okolo spolu¿nancování výstavby dalšího tČlesa skládky Van Gansewinkel HBSS, s.r.o. mČstem Horní Benešov. Za tu dobu jsem si nemohl nevšimnout, že se zde nachází opozice, která bojuje proti ¿nanþní spoluúþasti mČsta na této výstavbČ. Toto všechno je podle mČ naprosto v poĜádku a jsem pĜesvČdþený, že i v tomto pĜípadČ platí, že bez toho, aniž by bylo oponentĤ, neposunuli bychom se nikdy vpĜed. Ovšem i zde ale platí, že pokud chci být kvalitním oponentem, musím dokázat nabídnout možná Ĝešení. Ty jsem ovšem z Vaší strany do souþasné doby neslyšel. Dovolte mi, abych Vám odpovČdČl na vaše dotazy, ze kterých je zĜejmé, že se v problematice zcela neorientujete. První otázku, otázku legálnosti celého postupu, bych ponechal radČji právním zástupcĤm obou zúþastnČných stran, protože jak je z výsledkĤ mnoha jednání patrné, tato problematika se dá uchopit rĤznČ. Navíc jste byl, jako zastupitel, seznámen s tím, že se na tuto „vratku“ dá pohlížet jako na investici do vlastního podnikání. A ono to tak svým zpĤsobem i je. Proto bych v tomto pĜípadČ nepsal o obejití, þi porušení zákona. Co se týþe spekulací, za kolik van Gansewinkel a.s. koupil skládku, tak k tomu mĤžu uvést pouze následující. Jisté je, že skládka byla zakoupena v roce 2008. Co se týþe þástky, za kterou tak bylo uþinČno, tuto zná pouze nejvyšší vedení vGw a pan Ing. Macek. Já ji neznám. V roce 2008, kdy probČhl tento kontrakt propukla také ¿nanþní krize. Jejím následkem došlo mimo jiné ke snížení cen za odstranČní odpadu. V tomto duchu se nese také celá otázka další investice do skládky a vedení v Holandsku se nás ptá – „Proþ bychom mČli investovat další prostĜedky do skládky? Je tato investice

v pĜijatelném þasovém období návratná?“. Proto mi vČĜte, že Ĝádné ¿nanþní analýzy se v této spoleþnosti dČlají. To, kolik bylo uloženo za 6 let a na jakou kapacitu je budováno další tČleso nemá smysl absolutnČ Ĝešit, když nevíte ani vy ani já z jaké þásti je odepsána pĤvodní investice. Tím se dostávám zpČt k otázce vedení v Holandsku, kterou jsem citoval výše. ý Bohužel tento ¿nanþní otĜes nezasáhl pouze ýeskou republiku, ale také i zbytek Evropy a proto platí to, co zmínil pan ZháĖal na jednání zastupitelstva. Pro Holandsko nejsme prvoĜadým trhem a proto je pro nČ souþasná výše investice do skládky nepĜijatelná. A vČĜte nebo ne, že oni tuto investici dokáží odepsat a majitelĤm zdĤvodnit. K tomu, zda se nČkdo snaží ¿nanþní prostĜedky „odklonit“ se nechci vyjadĜovat, protože nemám bujnou fantazii a netuším, kam míĜíte. K samotným mČstem ušetĜených 24 miliónech asi tolik. V souþasné dobČ je zbývající kapacita skládky cca 65 tis. tun. Tato kapacita pĜi dodržení stávajících návozĤ vystaþí do 31.12.2016. Na konci této doby již nezbude žádný prostor, protože þást této kapacity spotĜebují tzv. vnitĜní cesty v tČlese skládky, které nemĤžete zcela zaskládkovat. V tomto þasovém období dle souþasné legislativy mĤže mČsto poþítat s ¿nanþními prostĜedky ve výši cca 20 miliónĤ. Ve chvíli, kdy se skládka uzavĜe, již ji nelze znovu otevĜít. Tím pádem neuložíme ani tunu odpadu a skládková spoleþnost neodvedete žádný poplatek. Proto, aby se tak nestalo, musíte mít vytvoĜené další tČleso, do kterého mĤžete navážet. Tomu ovšem pĜedchází soubor rĤzných prací, které se musí vykonat a tyto trvají od 15 až pĜíkladnČ po 24 mČsícĤ. Tím chci Ĝíci, že jsme na hranČ, a možná i za ní, únosnosti. Vámi zmínČných 24 miliónĤ nemĤžete brát jako peníze,

které ušetĜíte. Musíte na nČ nahlížet jako na investice do budoucna – viz vysvČtlení Mgr. Zahnáše na jednání zastupitelstva. Je to þástka, za kterou se otevĜe další tČleso, které mČstu vydČlá další ¿nanþní prostĜedky. V tomto ppĜípadČ p cca 80 miliónĤ korun. Životnost stávajících tČles není nevyþerpatelná. Pokud se „kdysi“ mluvilo, že volná kapacita je na 60 let, bylo dobré dodat, kolik bude roþnČ na skládku odpadu ukládáno. Protože i my mĤžeme ukládat do souþasného tČlesa ještČ 40 let, ale pouze zlomek toho, co je ukládáno v souþasnosti. Je zĜejmé, že kapacita novČ vybudovaného tČlesa by

rou by bylo potĜeba postavit nČjaký deštník, aby se pĜípadnČ nevylila. Po rekultivaci se totiž tČleso „zabalí“ do neprodyšné fólie, þímž dochází de-facto k hermetickému uzavĜení a nehrozí ani vniknutí ani uniknutí látek z tČlesa. O obchvatu mČsta vím pouze tolik, že jej nČkteĜí zástupci mČsta ppožadovali pĜi p zvažování vybudování MBÚ ( mechanicko-biologická úprava odpadu ). Tento projekt ovšem padl a jedním z dĤvodĤ bylo právČ to, že se obČ strany nedokázaly dohodnout na podmínkách. Pokud nČjaká smlouva existuje, jste jistČ schopen ji pĜedložit. Nevím ovšem, že by souþasný ma-

byla na 7-8 let za souþasného množství ukládaných odpadĤ. Vaše otázka by ale nejspíš mČla smČĜovat mezi zastupitele, protože Vy musíte nastavit strategii, kam se mČsto bude ubírat a kde na to bude brát ¿nanþní prostĜedky. Pokud ovšem nové tČleso nebude postaveno vČzte, že tato otázka je na poĜadu dne již nyní. Na otázku, kdo se o ty „sajrajty“ bude starat vám chci sdČlit, že o uložený odpad se bude starat majitel skládky. Tuto þinnost musí dle platné legislativy provádČt 30 let a þerpá na to prostĜedky z rekultivaþní rezervy, která je tvoĜena v souladu s platnou legislativou. Co se týþe dna skládky, nejedná se o žádnou „vanu“ se špuntem, nad kte-

jitel pĜevzal takový závazek. Ke zbytku se již nebudu vyjadĜovat, protože mi to nepĜísluší a nemám k tomu dostateþné množství informací, ale dovolil bych si na Vás pane inženýre jednu otázku. Pokud jste kvalitní oponent a chcete jednání posunout dál, životní úroveĖ obþanĤ mČsta Horní Benešov udržet na stejné výši jako doposud jaké máte nachystané opatĜení a jakým zpĤsobem zajistíte výpadek pĜíjmu ze skládkování odpadu v pĜípadČ, že se skládka nerozšíĜí? DČkuji a jsem s pozdravem Petr Doležel Vedoucí skládky Van Gansewinkel HBSS, s.r.o.


DAREBÁK Slovo darebák má synonyma lump, niþema, gauner, lotr. Ve výkladových slovnících je jeho význam popisován napĜ.: Darebáci jsou mistĜi klamu. Disponují obrovským množstvím dovedností, které jim dovolují splnit rozlišnou škálu úkolĤ…….. Nebo: Darebáctví je jedno z nejstarších povolání. Temné spolky vždy vyžadovaly služby „jistého druhu“ a právČ darebáci je plní. Já darebákem nazývám toho, kdo porušuje pravidla slušného chování, a je schopen bez dĤkazĤ nČkoho pošpinit a lžemi chtít ovlivnit veĜejné mínČní. A pĜesnČ toho se dopustil ing. JiĜí Uvíra tím, že ve Zpravodaji þ. 7-8/2014 v þlánku podepsaném JiĜí Uvíra, váš zastupitel uvádí lži s cílem, poškodit vedení mČsta a lži, které se osobnČ dotýkají mé osoby. y Žádný argument v jeho þlánku není doložen žádným hmatatelným dĤkazem. Opírá se o pĜedstavy, že všichni porušují zákony a pracují pouze ve svĤj prospČch. Posuzuje to možná podle sebe. Nyní k vysvČtlení nČkterých zkreslených informací pana JiĜího Uvíry : 1. O problematice provozu skládky toho ví JiĜí Uvíra velmi málo a svými nekompetentními výroky uvádí obþany Horního Benešova v omyl. - Životnost skládky se dle výpoþtu kapacity pĜi zahájení provozu uvádČla 54 let. To je kapacita celého území, na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Ale staví se jednotlivá tČlesa (kazety) s kapacitou vždy na nČkolik let, která se po zaplnČní rekultivují. V souþasnosti se jedná o výstavbu tČlesa þ. 6 s kapacitou 325 tisíc tun, s životností 7 až 8 let. - PrĤsakové vody ze skládky (ty co do ní naprší) jsou odvádČny do bezodtokových jímek a následnČ zpČtnČ rozstĜikovány do skládky a pĜebytky odváženy na þistírny

odpadních vod do Opavy nebo Krnova. Nemohou tedy „pĜetéci“, nebo jinak kontaminovat podzemní a povrchové vody, jak straší JiĜí Uvíra. TČsnČní dna skládky je hlídáno senzorovým zabezpeþovacím systémem, který by únik vod zaznamenal. Skládky nejsou pouze díry v zemi, do kterých se sype odpad, ale stavby (zaĜízení) podléhající pĜísným pravidlĤm jak pĜi výstavbČ, tak pĜi provozu. - Nikdy jsem nebyl spolumajitelem skládky, ale ¿rmy, která skládku provozovala. RovnČž nikdy nebyla podepsána žádná smlouva mezi vlastníkem nebo provozovatelem skládky a mČstem o vybudování obchvatu. Oþekávám, že originál nebo kopii takové smlouvy pan Uvíra pĜi nejbližší pĜíležitosti pĜedloží. 2. ýísly o hospodaĜení mČsta vytrženými z kontextu chce úþelovČ ppoškodit souþasné vedení mČsta. ýísla se musí uvádČt v souvislosti s hodnotou majetku mČsta a dalšími podmínkami, jako jsou tĜeba dotaþní podmínky, úvČrové podmínky apod.. V pasáži, kde uvádí pĜíklad dobrého hospodaĜení na plyno¿kaci mČsta se tak zamotal, že pochybuji o reálnosti uvedeného postupu. Uvedenou informací udČlal tehdejšímu vedení mČsta medvČdí službu. V závČru svého þlánku se odborník na ekonomiku zmiĖuje o pĜedražených zakázkách. JistČ má pro svá tvrzení dĤkazy, která pĜedloží. PĜitom ví, že ve výbČrových Ĝízeních vítČzí uchazeþ s nejnižší cenovou nabídkou. Cílem celého þlánku je pošpinit starostu, místostarostu a další zastupitele, kteĜí mají jiné názory než skupina „moudrých“.

S novým školním rokem na nové zahradČ V letošním školním roce budou dČti MateĜské školy v Horním BenešovČ novČ využívat revitalizovanou zahradu nacházející se na parcele þ. 416, která bude sloužit k praktickým enviromentálnČ výchovnČ vzdČlávacím aktivitám a k realizaci akcí zamČĜených na ekologickou výchovu. Klasická zahrada, která pĜiléhala k mateĜské škole byla pĜemČnČna na zahradu v tzv. pĜírodním stylu. Skládá se z nČkolika tématicky þlenČných þástí: -

DOMORODÁ VESNICE s chýšemi, EKOLOGIE s popeláĜským vozem, kontejnery na tĜídČný odpad, HORNINY se štolou a dĤlním vozíkem, KRAJINA s hradištČm a vČží, skluzavkou, lezeckým lanem, lezeckou sítí, pĜírodním schodištČm a stezkou na hradištČ, LES s myslivnou y a složeným ý dĜívím,, MċSTEýKO s radnicí,, ppoštou a obchodem,, OVOCNÝ SAD s ovocnými stromy a pracovním stolem,, PěÍRODA s ptaþími budkami, krmítkem a broukovištČm, VODA s jezírkem, chýší na ostrovČ, mostem, rybáĜskou lodí se sítí,, ppláží a ppĜístavem,, ZAHRADNICTVÍ s domkem na náĜadí, záhony na zeleninu a kompostérem.

Na zahradČ se dále nachází altán, malé ohništČ s laviþkami, novČ vysazené ovocné a jehliþnaté stromy a keĜe. Transformace na zahradu v pĜírodním stylu pĜispČje k tomu, aby byly dČti vedeny ke kladnému vztahu k pĜírodČ a její ochranČ, a to pĜedevším díky výuce v netradiþních prostorách pĜírodní zahrady. Ke vzdČlávání pĜispČjí zejména tabule s kreslenými obrázky, které jsou umístČny u každého tématického celku zahrady. Herní prvky byly navrženy tak, aby podporovaly dČtskou fantazii. Použit byl zejména pĜírodní materiál, pĜedevším neopracované pĜírodní akátové dĜevo, které je typické svým zakrouceným tvarem. Stavební ppráce byly y y realizoványy v rámci pprojektu j „ „Regeneg race školní zahrady pĜi MŠ Horní Benešov“, který je spolu¿nancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvojj a Státním ffondem životního pprostĜedí v rámci Operaþního programu Životní prostĜedí. Výše celkových nákladĤ zmínČného projektu s registraþním þíslem 13151247 þiní 1 192 612,30 Kþ, pĜiþemž maximálnČ výše podpory je vyþíslena na 1 014 444,90 Kþ. Vlastní podíl ¿nancování mČsta je 178 167,40 Kþ. -Michaela Mecová-

VČĜím,, že s taktikou „„KDYŽ NEMģŽEŠ NċKOHO PěEVÝŠIT,, POKUS SE HO ALESPOĕ PONÍŽIT“ neuspČje u rozumných lidí v Horním BenešovČ. -Jaroslav Strmiska, místostarosta

Stavebniny Mikšík, Opavská 573 Po-Pá 7-16 Tel. 554 748 087, 606 705 124


Pisatel pĜi psaní svého þlánku asi nepochopil oþ tu jde ..... Úvodem chci jen dodat, že autor þlánku ve Zpravodaji mČsta þ. 7-8. 2014 str.1 (þlánek nemá název) pravdČpodobnČ neví o þem píše. Proþ si to myslím? No pokud by tak nebylo, nemohl by inteligentní þlovČk napsat p tolik ppodivností najednou j v jjednom þlánku. ýlánek sþítal dohromady jablka, hrušky a možná pozdní švestky. Výsledek toho byla nasbíraná dČravá nĤše polopravd za cenu nČkoho urazit. Budiž to mladému pisateli odpuštČno, jelikož má ještČ pĜed sebou dlouhou cestu poznání. NegativnČ ovlivnit obþany mohou jen demagogické výroky, liché vČty a také nepodložené úvahy. O co mi jde? Dotyþný pisatel ještČ ani jednou nepĜedložil, ba ani jednou jsem nemČl možnost si pĜeþíst, jeho názory stran ekologie nebo názor politický þi ekonomický. NeĜíkám, že si za to tČchto lidi nevážím, ale to neznamená, že musím sdílet jejich názor. Doba se zmČnila a mČní, žijeme ve svobodné zemi, kde byl potlaþen monopol pravdy jedné strany. Tvrzení ing. J. Uvíry o odklonČní penČz nČkam, kam by se to nČkomu hodilo anebo zveĜejnČní ,,pamČtí", jak to bylo pĜi výstavbČ 2. etapy plyno¿kace, pĜekrucování faktĤ ve svém vyznání (þlánku), mČ dČsí a obzvlášĢ, když jde o vzdČlaného obþana, který podle mého názoru nepochopil, oþ tu jde. Ovšem je také pravdou, že každý má právo na svĤj názor. -Rudolf Grygar-

Informace pro obþany – odbor životního prostĜedí pĜi MČÚ Horní Benešov: Co s vysloužilými spotĜebiþi ve mČstČ Horní Benešov????? ento þlánek je vČnovaný vysloužilým elektrospotĜebiþĤm z domácnosti, jako jsou praþky, myþky, ledniþky, sušiþky apod. a dalším drobným elektrospotĜebiþĤm napĜ. žehliþky, mixéry, šlehaþe, pracovní pĜístroje – vrtaþka apod., kterých máme doma nespoþet. Drtivá vČtšina dnes vyrobených elektrospotĜebiþĤ, které jsou nabízeny na trhu nejsou bohužel vyrobeny na jejich dlouhou životnost. Je to dáno tím, že výrobci chtČjí prodávat více a spotĜebitel chce nakoupit za co nejnižší cenu. Výrobci tento problém vyĜešili kompromisem: ušetĜit na materiálu a to tak, že namísto kovových souþástek napĜ. v praþce jsou použity souþástky plastové, které mají bohužel kratší životnost. Co teć s praþkou, kterou už nelze opravit anebo výše opravy je srovnatelná s koupí nové praþky?

T

NaštČstí je u nás spoustu spoleþností, které nabízí recyklaci vysloužilých elektrospotĜebiþĤ. Jednou z nich je spoleþnost ELEKTROWIN a.s., která bude s MČstem Horní Benešov spolupracovat pĜi zpČtném odbČru a zajišĢovat následnou recyklaci vysloužilých elektrospotĜebiþĤ. Ve mČstČ Horní Benešov má obþan možnost odložit vysloužilý elektrospotĜebiþ v rámci hromadných svozĤ, které probíhají dle schváleného harmonogramu svozu velkoobjemného odpadu nebo v dobČ mezi hromadnými svozy, pravidelnČ každé pondČlí od 13:00 – 16:00 hod. na ul. Sokolovské, v bývalém objektu sbČrných surovin nebo v areálu spoleþnosti Služby mČsta Horní Benešov, Masarykova 348, Horní Benešov. V jiné dny lze po pĜedchozí domluvČ s p. Hakenem, jed-

natelem spoleþnosti Služby mČsta Horní Benešov s.r.o., tel. þ.: 733 123 211. MČsto Horní Benešov do konce roku bude mít pro obþany k dispozici 4 kontejnery na drobné elektrospotĜebiþe, které budou rozmístČny po Horním BenešovČ. Staré elektro odevzdejte k recyklaci, je to zadarmo! Zdaleka ne všechno, co domácnosti už nepotĜebují, musí skonþit v popelnici a pak na skládce nebo ve spalovnČ. Stále vČtší dĤraz se dnes klade na maximální využití všech materiálĤ, které lze znovu použít. StruþnČ se tento pĜístup dá vyjádĜit heslem „nejlepší odpad je ten, který nevznikne“. Proto doma odpad tĜídíme. Je to sice o nČco pracnČjší, než všechno smetí vysypat na jednu hromadu, pĜijde nás to ale mnohem levnČji. Platíme totiž jen za likvidaci smČs-

ného komunálního odpadu. O obaly nebo tĜeba staré elektro se na konci životního cyklu postarají jejich výrobci. Vysloužilé elektrospotĜebiþe v souþasnosti celosvČtovČ tvoĜí asi pČt procent hmotnosti pevného domácího odpadu, tedy zhruba tolik jako plastové obaly. Množství elektroodpadu roste Všichni Evropané vyprodukují roþnČ na osm milionĤ tun elektroodpadu, jeho množství pĜitom rok od roku roste. Proto vznikl celý systém sbČru, evidence a dopravy starých spotĜebiþĤ ke zpracovatelĤm, který konþí recyklací a návratem drtivé vČtšiny použitých ý materiálĤ do výroby. ý y Výrobci a dovozci se v ýeské republice pĜiklonili k osvČdþenému modelu vytvoĜenému a provČĜenému nejprve ve skandinávských zemích. Založili takzvané kolektivní systémy, neziskové spoleþ-


nosti, které zajišĢují plnČní jejich zákonných povinností. Míst zpČtného odbČru stále pĜibývá Díky tomu máme všichni možnost zcela zdarma odevzdat jakýkoli vysloužilý elektrospotĜebiþ na nejbližším místČ zpČtného odbČru. Jen nejvČtší z þeských kolektivních systémĤ, ELEKTROWIN, jich za osm let své existence vytvoĜil na 12 000. Další stále pĜibývají. Jde o to, aby to nikdo nemČl se svou starou lednicí, praþkou nebo tĜeba elektrickou zahradní sekaþkou na nejbližší sbČrné místo pĜíliš daleko. Abychom mohli nabízené možnosti využít, musíme splnit vlastnČ jen jednu – zato dĤležitou – podmínku. Odevzdávaný spotĜebiþ nesmí být zbaven žádné dĤležité þásti. Pokud se totiž pustí do demontáže nČkdo jiný než odborník na zpracování disponující vysoce specializovanou technologií, dochází k úniku škodlivých látek, které mohou velmi vážnČ poškodit životní prostĜedí. Typickou ukázkou jsou freony ze starých lednic, které zvČtšují ozonovou díru. KvĤ-

li tomu se také taková lednice bez kompresoru bere jako odpad – a za jeho zpracování bychom už museli platit. Recyklace nahrazuje ubývající zdroje surovin Zásoby nerostných surovin na celém svČtČ neustále klesají. Dnes už navíc nejde jen o uhlí nebo železnou rudu. Moderní výrobky, pĜedevším elektronika, se napĜíklad neobejdou bez kovĤ vzácných zemin. Ty patĜí mezi vĤbec nejdražší materiály, které se využívají pĜi výrobČ spotĜebiþĤ. Jsou zhruba 200 krát dražší než zlato, jejich zdroje jsou pĜitom velmi omezené co do množství i lokalit výskytu. Jejich nalezištČ se z velké þásti soustĜećují j napĜíklad p v ýínČ. Ta ale – stejnČ jako další zemČ s prudce se rozvíjejícími ekonomikami – stále výraznČji omezuje export tČchto surovin. DĤvod je prostý – zaþala je využívat sama. Typickým pĜedstavitelem spotĜebiþĤ, jejichž výroba se bez tČchto vzácných kovĤ neobejde, jsou telefony. Mezi prvky, které z nich dČlají to, þím jsou - lehké pĜístroje s vČrným zobrazováním

a kvalitním zvukem - patĜí Yttrium, Lanthan, Cer, Praseodym, Neodym, Europium, Gadolinium, Terbium a Dysprosium. Urban mining þili mČstská tČžba Evropská unie klade stále vČtší dĤraz na dĤslednou recyklaci elektrospotĜebiþĤ po skonþení jejich životnosti. HovoĜí se o „urban mining“, tedy „mČstské tČžbČ“. NemĤžeme si zkrátka dovolit nechat všechny cenné a opakovanČ použitelné suroviny zahálet ve spotĜebiþích odstavených ve sklepech a garážích nebo vyvezených na skládky. Je tĜeba z nich tyto suroviny dostat zpČt a vrátit je do výroby. Moderní technologie, jimiž dnes disponují zpracovatelské ¿rmy, umožĖují efektivnČ separovat jednotlivé materiály, z nichž jsou elektrospotĜebiþe vyrobeny. Drtivou vČtšinu jich pak lze využít jako druhotné suroviny. Jde pĜedevším o kovy, v menší míĜe o plasty a další materiály. OpakovanČ je tak možné využít témČĜ 90 procent hmotnosti spotĜebiþĤ, které de¿nitivnČ dosloužily.

Typickým zástupcem domácích spotĜebiþĤ, které se ve velké míĜe vyskytují ve zpČtném odbČru, je tĜeba populární mikrovlnka. NejvČtší podíl materiálĤ používaných pĜi její výrobČ tvoĜí železo. Na celkové hmotnosti pĜístroje se železné komponenty podílejí témČĜ 57 %. VýznamnČjší podíl pak má ještČ sklo (16 %) a plasty (12 %). Recyklace není výdČleþný byznys Odborná recyklace navíc zaruþuje, že naše životní prostĜedí nezneþistí rĤzné škodliviny, které jsou ve spotĜebiþích obsaženy. MĤže jít napĜíklad o oleje a další maziva, nejtypiþtČjším pĜíkladem jsou patrnČ freony používané dĜíve v chladicích zaĜízeních. To vše má ale jeden háþek: zpracování, které zohledĖuje všechny tyto požadavky, není výdČleþnou þinností. Celý systém zpČtného odbČru a recyklace starých spotĜebiþĤ mĤže fungovat jedinČ díky ¿nancování zodpovČdnými výrobci, kteĜí se sdružili v kolektivních systémech, jako je ELEKTROWIN.

Hornobenešovský zpravodaj str.11

VODA

P

itná voda vždy byla a zvláštČ v budoucnu bude strategickou surovinou. Proto bylo vždy v minulosti (v letech 1998 – 2010) snahou vedení hornobenešovské radnice tuto životní potĜebu zabezpeþit i pro pĜíští generace obyvatel. To se projevovalo pĜedevším aktivním zastoupením pĜedstavitelĤ MČsta v pĜedsednictvu a.s. VaK Bruntál. Mandát MČsta byl o to silnČjší, že jsme 4. nejvČtším akcionáĜem spoleþnosti. MČsto Horní Benešov se tak podílelo na správČ a Ĝízení spoleþnosti a patĜilo vždy k aktivním þlenĤm. Z tohoto vyplývaly kromČ povinností i urþité výhody spoþívající pĜedevším v prĤbČžné informovanosti o þinnosti spoleþnosti a využití tohoto postavení k nové výstavbČ a rekonstrukci vodovodní sítČ ve mČstČ. Výsledkem pak bylo bezproblémové zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Stabilizace spoleþnosti VaK Bruntál nebyla po privatizaci bez problémĤ. NejvČtším nebezpeþím se ukázaly zájmové skupiny z Ĝad soukromých akcionáĜĤ, kteĜí chtČli ovládnout spoleþnost za úþelem jejího pronájmu nebo prodeje. Dalším nebezpeþím byli rĤzní spekulanti a obchodníci s vodou. Po dlouhých 15. letech se koneþnČ v závČru loĖského roku, po ukonþení vleklých soudních sporĤ, podaĜilo spoleþnost VaK stabilizovat a hlavní viníky dostat za mĜíže. Bohužel od roku 2010 byla þinnost spoleþnosti VaK již bez aktivní úþasti zástupcĤ Horního Benešova, aþkoliv majetek MČsta ve spoleþnosti dosahuje hodnoty mnoha milionĤ korun. Souþasní þelní pĜedstavitelé MČsta pĜitom byli v minulém volebním období (do roku 2010) þleny Rady mČsta, o þinnosti VaKu byli prĤbČžnČ informováni, a souhlasili s návrhy a opatĜeními, které zabezpeþovaly spoleþné zájmy MČsta i vo-

dárenské spoleþnosti. Stalo se dokonce, že zástupci mČsta se vĤbec nezúþastnili jednání valné hromady, kde akcionáĜi rozhodovali o dalším smČĜování spoleþnosti. Výsledkem nezájmu þi neschopnosti þelních pĜedstavitelĤ mČsta je fakt, že Horní Benešov dodnes nedokázal prosadit svého zástupce ani do pĜedstavenstva a ani do dozorþí rady spoleþnosti VaK. Pozdní snahy souþasného vedení MČsta o zastoupení vždy ztroskotaly na opoždČných reakcích, liknavosti a neprĤchodnosti nominované osoby. PĜístup vedení mČsta vedl k narušení spolupráce majoritních vlastníkĤ (27 obcí okresu Bruntál), a tím i oddálení vytýþeného cíle – vytvoĜit silný subjekt na výrobu a dodávku vody pro všechny obce a to za jednotnou a pĜijatelnou cenu. Dnes je již zbyteþné a malicherné vracet se k minulosti vodárenské spoleþnosti, ale naopak je tĜeba vynaložit

spoleþnČ všechny síly obcí smČĜující k tČmto cílĤm: 1. VytvoĜit závazná pravidla pro volbu nových orgánĤ spoleþnosti VaK (tzn. 5 þlenĤ pĜedstavenstva a 9 þlenĤ dozorþí rady) na Valné hromadČ v roce 2015 (klíþ dle poþtu obyvatel obcí) 2. Prosadit nominaci odpovČdného a fundovaného zástupce Horního Benešova do pĜedstavenstva spoleþnosti. 3. Zablokovat pĜípadnou snahu o prodej a pronájem majetku spoleþnosti ve stanovách, kde bude nutný minimální souhlas váhy 85% akcií (cca 10% mají drobní akcionáĜi). 4. Nadále prosazovat a udržovat jednotnou cenu vody pro všechny akcionáĜské obce, jejíž výše bude vždy pod celostátním prĤmČrem. V Horním BenešovČ dne 5. záĜí 2014 -Josef Klech-

ProtipovodĖová opatĜení mČsta Horní Benešov

K

oncem mČsíce srpna byl spuštČn provoz mČstského varovného a vyrozumívacího systému (mČstského rozhlasu), který je pĜedmČtem projektu „ProtipovodĖová opatĜení mČsta Horní Benešov“.

Cílem projektu je zajistit, aby byli všichni obþané vþas informováni o blížící se povodni a uþinili tak opatĜení odpovídající danému riziku a tím snížili následky povodní. Tento projekt se skládá ze dvou þástí, a to z instalace již zmiĖovaného varovného systému y vþetnČ hladinomČru na toku ýižina a z digitalizace povodĖového plánu mČsta. Pro ozvuþení mČsta bylo instalováno 68 bezdrátových hlásiþĤ se 184 reproduktory. V souþasné dobČ se pĜipravuje SmČrnice þ. 020/2014 pro užívání mČstského rozhlasu. Obþané se mohou obracet se svými podnČty týkající se kvality a hlasitosti vysílání

na p. Kalužovou na tel. 554 773 080, pĜípadnČ elektronickou poštou na adresu [email protected]. HladinomČr je umístČn na silniþním mostu u nemovitosti Luhy þ.p. 22. Tento mČrný bod bude poskytovat informace o aktuální situaci a prĤbČhu stavĤ hladin ve vodomČrné stanici (zmČny a trendy stavĤ hladin, pozice hladiny ve vztahu ke stupĖĤm povodĖové aktivity, pĜekroþení limitních hodnot). Informace z hladinomČru budou dostupné online všem obyvatelĤm.

Projekt je spolu¿nancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostĜedí v rámci Operaþního p prograp g mu Životní prostĜedí. Výše celkových nákladĤ zmínČ-

ného projektu s registraþním þíslem 12128291 þiní 2 527 209 Kþ, pĜiþemž maximální výše podpory je vyþíslena na 2 273 858,10 Kþ. Vlastní podíl ¿nancování mČsta je 253 350,90 Kþ.

Odkaz na získaná data bude dostupný prostĜednictvím digitálního povodĖového plánu mČsta, který bude dostupný na webových stránkách mČsta www.hbenesov.cz. VeĜejnost bude mít možnost sledovat hodnoty hladinomČru také na webových stránkách www.hladiny.cz.

-Michaela Mecová-


Oprava pomníku obČtem 1. svČtové války u Kostela sv. KateĜiny

Z

aþátkem letošního roku podalo MČsto Horní Benešov žádost o dotaci v rámci programu na zabezpeþení péþe o váleþné hroby, který vyhlašuje Ministerstvo obrany. PĜedmČtem této žádosti byla oprava pomníku obČtem 1. svČtové války v Horním BenešovČ, který se nachází v areálu kostela sv. KateĜiny na parcele þ. 322/3 v k.ú. Horní Benešov. Na základČ dostupných informací, které jsou uveĜejnČny na webových stránkách Ministerstva obrany, byl schválen návrh, který podala Mezirezortní koordinaþní komise na poskytnutí dotací na péþi o váleþné hroby v roce 2015. Dle tohoto návrhu, by mČlo MČsto Hor-

ní Benešov v pĜíštím roce obdržet dotaci ve výši max. 615 tis. Kþ, pĜiþemž vlastní podíl ¿nancování oprav byl vyþíslen na 163 tis. Kþ. Oprava pomníku bude spoþívat ve výmČnČ stĜešní krytiny a oplechování, pĜípadnČ ve výmČnČ dĜevČné konstrukce krovu (rozsah bude upĜesnČn po odstranČní krytiny dle aktuálního stavu). Tvar stĜechy bude pĜesnou replikou stávající konstrukce vþetnČ provedení krovu. Pomník bude oþištČn, bude opraveno a dosazeno zábradlí. Plastika chlapce s meþem bude restaurována a nápisy se jmény padlých vojákĤ budou obnoveny a pozlaceny. Plochy budou ošetĜeny ochranným nátČrem proti vandalismu.

V havarijním stavu je také pĜilehlé torzo kamenné ohradní zdi ze 17. století, jejíž souþástí jsou i kapliþky - zastavení kĜížové cesty. Na její opravu se budeme snažit

získat ¿nanþní prostĜedky z jiných dotaþních titulĤ, které jsou zamČĜeny na obnovu a zachování kulturních památek. - Michaela Mecová-

Informace pro obþany – odbor životního prostĜedí pĜi MČÚ Horní Benešov Nové kontejnery na tĜídČný odpad Na území Horního Benešova byly rozvezeny další nové kontejnery na tĜídČný odpad, celkem 13 ks (10 ks žlutých kontejnerĤ na plast a 3 kontejnery na papír), které má mČsto bezplatnČ zapĤjþené od spoleþnosti EKO-KOM a.s. Rádi bychom apelovali na obþany, aby nadále tĜídili a nedávali do kontejneru na sklo, plast þi papír jiné odpady. Tímto jednáním dochází ke znehodnocení obsahu kontejneru. j I nadále mohou obþané dávat pplasty y do žlutých ý py pytlĤ a nápojové p j kartony y do þervených ý py pytlĤ. Žádáme obþany, aby neumísĢovali volnČ odpady kolem kontejnerĤ (papíry, kartony, igelitové pytle apod.), je to neestetické a dochází vlivem vČtru k zneþištČní okolí. Stav p popelnic p na komunální odpad p Žádáme obþany, aby si zkontrolovali stav svých sbČrných nádob. Poškozená popelnice s prorezlým dnem þi bez dna, kde hrozí rozsypání obsahu popelnice, nebude vyvezena!!!!!!!!! DČkujeme za pochopení. VýmČna vodovodního Ĝadu na ul. Leskovská, Masarykova a P. Bezruþe v Horním BenešovČ Spoleþnost VLIVA Krnov s.r.o. bude provádČt v Horním BenešovČ výmČnu vodovodního Ĝadu vþetnČ vodovodních pĜípojek ve veĜejné þásti v termínu od 18.9.2014 do 30.10.2014 na ul. Leskovská (od domu þ.p. 313 ke kĜižovatce s ul. Masarykovou), ul. Masarykova (od kĜižovatky s ul. Leskovská ke kĜižovatce s ul. P. Bezruþe) a ul. P. Bezruþe (od kĜižovatky s ul. Masarykova k domu þ.p. 113). Provoz na výše uvedených místních komunikacích bude omezen þásteþnČ, bude zachován alespoĖ jeden jízdní pruh. VýmČna vodovodního Ĝadu nese sebou rĤzná úskalí, neoþekávané odstávky vody, proto žádáme obþany o pochopení a trpČlivost. V pĜípadČ dotazĤ þi neoþekávané odstávce vody se obracejte na pracovníka spoleþnosti VLIVA Krnov s.r.o, pana Rostislava Konviþku, tel.þ. 602 538 173 - Danuše Heinertová, referent OŽP-

Modernizace tĜídy pro výuku chemie a fyziky na Základní škole v Horním BenešovČ Koncem roku 2014 bude MČsto Horní Benešov realizovat projekt, jehož pĜedmČtem je vytvoĜení multimediální uþebny pro spoleþnou výuku fyziky a chemie, a to na základČ modernizace vybavení v uþebnČ stávající. Uþebna bude vybavena v duchu moderní doby, zakoupena bude napĜíklad interaktivní tabule, projektor, vizualizér, meteostanice, tablety a nové pomĤcky pro snadnČjší zpracování a prezentaci žákovských projektĤ. Projekt s názvem „Vybavení uþebny fyziky a chemie na Základní škole v Horním BenešovČ“, registraþní þíslo CZ.1.10/2.1.00/30.01667 je spolu¿nancován z ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007 - 2013 - Michaela Mecová-


Praxe oboru Multimediální a propagaþní tvorba

S

tejnČ, jako minulý rok, i letos þekala studenty maturitního oboru praxe v ppodobČ výtvarné ý tvorby. y Žáci tĜídy 1MT mČli na své první praxi za úkol vyzdobit prostory naší školy. Tak vznikly zajímavé malby na stČnách, charakterizující obor Multimediální a propagaþní tvorba a novČ otevĜený obor Interiérová tvorba a design. Dále byly ze zbylých obkladĤ vytvoĜeny dvČ mozaiky, jedna na chodbČ a druhá pĜed vchodem do školy. y Žáci druhého roþníku se snažili reprezentovat naši školu pĜi práci na výzdobČ prostor

Základní školy Horní Benešov (tímto dČkujeme vedení školyy za vstĜícnost a možnost realizovat praxi na ZŠ Horní Benešov). První dny praxe byli zaneprázdnČni tvorbou návrhu, které poté konzultovali s vedením základní školy. Po schválení návrhu se pustili do jeho realizace (výzdoba chodby na 1. stupni - veselý strom s písmeny a þíslicemi, výzdoba schodištČ - þasová osa dČjin našeho státu, výzdoba IKT uþebny - motiv vycházející z informaþních technologií, výzdoba šatny 9. roþníku - moderní motiv hudby a tance). Za naši prá-

ci jsme byli pochváleni a tČšíme se na další podobnou tvorbu!

autoĜi: Lenka Dobešová foto: Marek Jelínek

----------------------------------------------placená reklama-----------------------------------------

Pozvání na besedu „PĜedvádČcí prodejní akce“

V

ážení spoluobþané, pĜíjmnČte pozvání na besedu na téma „ PĜedvádČcí prodejní akce“, kdy ze strany podnikatelských subjektĤ jsou nabízeny (Vám) spotĜebitelĤm zdánlivČ výhodné nabídky na kulturní akce nebo zájezdy s prezentací a možnosti nákupu výrobkĤ, pĜiþemž v ĜadČ pĜípadĤ dochází k agresivním nebo klamavým obchodním praktikám.

ilustraþní foto Beseda jje ppĜipravena p ve spolupráci s ýeskou obchodní inspekcí. Neváhejte a pĜijćte si poslechnout poznatky z kontrolní þinnosti pĜedvádČcích akcí. Beseda se bude konat dne: 14.10.2014 v 9.00 hod v Informaþním centru a mČstské knihovnČ, Masarykova 32,793 12 Horní Benešov. -Anna Kocourková-


„Jak šmakuje Moravskoslezsko? ....toĢ název kulináĜské soutČže Moravskoslezského kraje, v nČmž se na stupni vítČzĤ umístila paní Dagmar Cileþková. TĜetí místo jji pĜinesl p rodinný ý recept p KRÁLÍK NA SMETANċ, který vaĜívala svým dČtem jejich maminka Jarmila Vaickornová. SoutČž bude završena vydáním þtvrtého dílu kuchaĜky, která bude sestavena z více jak stovky zaslaných soutČžních receptĤ. Gratulujeme! -Veronika Hudeþková-

Školní rok už zaþal

Ĝestože poþasí nebylo zas až tak úplnČ sluneþné, kapky deštČ vydržely schované a zahájení školního roku 2014/2015 v Horním BenešovČ mohlo probČhnout na školním travnatém hĜišti,, kde Ĝeditel školy y Mgr. ZdenČk Žanda, zástupkynČ Ĝeditele Mgr. Eva Krsková a starosta mČsta Michal Blažek slavnostnČ pĜivítali nejprve prvĖáþky a poté i ostatní žáky a uþitele zpČt do školních lavic po prázdninách.

P

PrvĖáþci opatĜeni barevnou šerpou se se svými rodiþi a paními uþitelkami odebrali do svých tĜíd, aby vČdČli, co je vlastnČ þeká. Všechny ostatní dČti se od tĜídních uþitelĤ dozvČdČly organizaþní pokyny a mohly jít domĤ pĜipravit se na následující den, který už budou trávit v lavicích stejnČ jako všechny ostatní všední dny. Až do dalších prázdnin….. Jana Semerová Foto: Eva Žandová ---------placená reklama---------


Spoleþenská rubrika Jubilanti záĜí 2014 Brada ýerný Girga Girgová Kamír Machová Matuštík PetĜík Plánka Zeman Budík Kartašová Lefká

OldĜich Bohumil Miroslav Anežka Petr Miroslava Jan Alois Leoš LudČk Miroslav Mária Ludmila

Ĝíjen 2014 ýerná ýubík DanČk Friedrich Hartmannová Hrozová KaĖková Kozlová KudČla Lúþan Maralíková Ondrusz Uvírová Grenarová Habarta Halásová Orlíková Rábová

ZdeĖka František Lubomír Josef Drahomíra Bohuslava JiĜina Marie Josef Juraj ZdeĖka Pavel Edita Božena Antonín Libuše Vladislava Libuše

Rozlouþili jsme se Pírková

Anežka

Rašo

Miroslav

Vzpomínáme

Kdo v srdci žije, neumírá… K Tvým narozeninám vše nejlepší chceme pĜát,co jen Ti život mĤže dát. AĢ zdraví a štČstí stále máš a plnými doušky si všeho krásného užíváš. Dne 29.10.2014 oslaví 80.narozeniny naše maminka a babiþka

Odešel, ale navždyy zĤstal v našich srdcích

Dne 13. 8. 2014 by oslavila své 90. narozeniny paní

Dne 29. srpna 2014 tomu bylo již 15 let, co nás navždy opustil pan Ladislav Hroza.

Jarmila Vaickornová

S láskou vzpomínají manželka, dcera a syn s rodinami

Dne 20. 7. 2014 tomu bylo již 7 let od doby, kdy nás navždy opustil pan Pavel Rýpar

Za tiché vzpomínky dČkuje rodina

paní Libuše Halásová K tomuto krásnému životnímu jubileu pĜeje hodnČ zdraví, pohody a spoustu dalších let v kruhu své rodiny dcera Lenka, zeĢ Ladislav, vnuk Lukáš, syn Pavel a sestra Laćka s rodinou.


St Ĝ e l e c k é p r á z d n i ny ak trošku jiné jsou letní prázdniny sportovních stĜelcĤ. Využívá se letního poþasí ke stĜelbČ malorážkových disciplín. PĜevážná vČtšina stĜelnic pro kulové zbranČ se nachází v rĤzných lomech a lesích. Takže v krásném pĜírodním prostĜedí. Na benešovské stĜelnici se soutČžilo ve tĜech disciplínách. SoutČž probíhala dva dny a zúþastnilo se 30 stĜelcĤ. V disciplínČ StPi3x20 zvítČzila Marcela Königová s nástĜelem 540 bodĤ. V disciplínČ LP60 nastĜílel Kryštof Krsek 507 bodĤ a zvítČzil, druhé místo obsadil Martin PĜibyla (492 bodĤ). V disciplínČ SP30+30 získal bronzovou medaili Kryštof Krsek s výkonem 504 bodĤ a Honza Blažek (459) skonþil na pátém místČ. Na stĜelnici v OpavČ v disciplínČ LP60 obsadil Kryštof Krsek druhé místo s nástĜelem 485 bodĤ a VojtČch Klech si domĤ pĜivezl bronzovou medaili. Obhájit loĖské prvenství se Marcele Königové nepodaĜilo a s výkonem 504 bodĤ skonþila na pátém mís-

tČ. Petr ýerný nastĜílel 507 bodĤ a obsadil nepopulární þtvrté místo. V polovinČ prázdnin se mladí stĜelci zúþastnili soustĜedČní v PĜerovČ, kde ke každodennímu vydatnému stĜeleckému tréninku stihli i koupání na pĜerovském koupališti, návštČvu vojenské stĜelnice v Drahanech, jízdu na koních a turnaj v badmintonu. Absolvovali jsme dvČ víkendové soutČže v Plzni, na kterých podal vynikající výkony Kryštof Krsek – VzPi40 – 370 bodĤ – 1. místo, SP30+30 – 546 bodĤ – 3. místo a LP60 – 505 bodĤ – 1. místo. Marcela Königová – VzPi40 – 372 bodĤ- 3. místo, SP30+30 – 566 bodĤ – 4. místo. Na stĜelnici v UniþovČ byla ukonþena šesti kolová soutČž Moravský pohár v disciplínČ LP60. Kryštof Krsek obsadil druhé místo, VojtČch Klech skonþil þtvrtý a Jan Jankejech si vystĜílel druhé poĜadí. V prĤbČhu záĜí a Ĝíjna probíhá nábor klukĤ a dČvþat do stĜeleckého klubu. -StĜelecký klub-

Enduro závod v OpaĜanech

„O pohár Lysé hory“

T

N

a druhý ý závod Mistovství ýeské republiky v Enduro Open do OpaĜan u Tábora jsme vyrazili jako tým: jezdec Jarda, navigátor Verþa a dva super mechanici Kája a Johanka. JeštČže jsme si s sebou do batĤžku pĜibalili pláštČnky, protože poþasí opČt nezklamalo. Po dvoudenních lijácích þekala Jardu 240 km dlouhá a velice nároþná traĢ. Na start se postavilo 170 jezdcĤ. Dojela jen polovina závodících. Jarda obhajoval j první p místo z ýeladné. To se mu také díky podpoĜe týmu povedlo. PĜivezli jsme si krásný pohár za první místeþko i z OpaĜan ;-)

-Opava, pĜedávání cen – 2. místo Kryštof, 3. místo VojtČch-

á se Ĝíci, že máme za sebou jjiž polovinu p závodní sezóny. V Mistrovství ýeské republiky v Enduro Open se uskuteþnily dva závody. „„O pohár p Lysé y hory“ y se tradiþnČ závodilo v ýeladné. Vše probČhlo pod záštitou Frýdlantských sportovních her. Konkurence je rok od roku vČtší. Do závodu se pĜihlásilo více než 200 jezdcĤ. NČkteĜí pĜijeli závodit i ze zahraniþí. Pro AMK Horní Benešov byl závod úspČšný. Jaroslav MaĖásek si v nČm pĜipsal 25 mistrovských bodĤ za první místo ve tĜídČ Pohár CAMS E1. -AMK-

D

PĜátelé muzea zvou zájemce o historii Horního Benešova k návštČvČ místního muzea. Ke zhlédnutí jsou nové exponáty – vykopávky z domu þíslo popisné 31, 32. NávštČva po domluvČ. Kontakt: 554749271, 775220687


HASIýKY SI VYBOJOVALY TěETÍ MÍSTO NA DOMÁCÍ PģDċ

N

a starém fotbalovém hĜišti v Horním BenešovČ se v sobotu 12.7.2014 konala soutČž v hasiþském sportu – ženy „O pohár starosty mČsta“. ZasoutČžit si pĜijela družstva žen z RýžovištČ, ý , Široké Nivy a z nedalekých Svobod. HeĜmanic, domácí hasiþky vytvoĜily dvČ družstva, Horní Benešov „A“ a Horní Benešov „B“. Po

nástupu, na poradČ velitelek družstev,, nabídl trenér hasiþek z Široké Nivy vyzkoušet si požární útoky s jejich strojem. Touto nabídkou jsme byly zaskoþeny, jelikož náš stroj má obsah 1200, a jejich stroj 1600. Byly obavy, protože tlak je o mnohem vČtší a voda jde rychleji. Souhlasila všechna družstva, tak my

taky. Domácí družstvo „ A“ obsadilo tĜetí místo, první místo a putovní pohár si odvezlo družstvo z RýžovištČ, druhé skonþilo družstvo ze Široké Nivy. y ýtvrté místo patĜilo Svobodným HeĜmanicím a páté místnímu družstvu „ B“. SoutČž se po domluvČ jela na jeden útok, protože od 13 hodin se konala další soutČž

v okrese Šumperk. Naše hasiþky se tČchto vzdálenČjších soutČží neúþastní, protože se slabším strojem není šance na umístČní. Jen pro informaci renovace stroje stojí pĜibližnČ 50 000 – 70 000 Kþ, a zakoupení nového sportovního stroje by vyšlo na 160 000 – 180 000 Kþ. -SDH Horní Benešov-

DEŠTIVÝ HASIýSKÝ KARNEVAL

P

o skonþení soutČže zaþaly y na sterém fotbalovém hĜišti hasiþkyy chystat každoroþní HASIýSKÝ KARNEVAL. Kolem pĤl druhé se zaþala obloha zatahovat a obavy z deštČ se naplnily. PĜesto to neodradilo nČkteré rodiþe s dČtmi a pĜišli se pobavit. Hasiþky vzaly karneval odpovČdnČ a všechny si pĜipravily krásné masky, ve kterých obsluhovaly a bavily dČti. Zásahová jednotka pĜedvedla zajímavou ukázku vyproštČní osoby z vraku, který poskytl pan Jaromír Láþík. Další vystoupení y p ppĜedvedly y bĜišní taneþnice ze Starých ý HeĜminov ppod vedením E. Bockové a M. Žitníkové. PodpoĜili p nás i místní motorkáĜi, pan B. Žitník a P. NČmeþek, kteĜí povozili malé i velké na svých miláþcích. Moc tČmto lidem dČkujeme za podporu a ochotu. Po doprovodném programu a nČkolika pĜeháĖkách byly vyhlášeny nejhezþí masky a probČhla pČvecká soutČž. O obþerstvení se hasiþky a jejich drahé poloviþky postaraly, vše se snČdlo a vypilo. Velké podČkování patĜí všem aktivním þlenĤm zásahové jednotky Horní Benešov, MČstu Horní Benešov za pomoc pĜi organizování akce, kynologickému klubu za zapĤjþení klubovny, všem sponzorĤm a lidem, kteĜí se nemalou mírou podíleli na této akci. - SDH Horní BenešovHornobenešovský zpravodaj – noviny MČsta Horní Benešov Ɣ Vydává Rada MČsta Horní Benešov, Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov Ɣ Redakþní rada: Šéfredaktor: Rudolf Grygar - (R.G.), RedaktoĜi: Miroslava ChmelaĜováƔ www. hbenesov.cz Ɣ E-mail: [email protected] Ɣ MK ýR E 16046 Ɣ Tisk: Tiskárna René Daubner – APRO, Ruská 10, 792 01 Bruntál Ɣ Redakce nemusí souhlasit se stanovisky uveĜejnČnými v pĜíspČvcích dopisovatelĤ. Vyšlo: 26. 9. 2014.

2014 Zdarma

Recommend Documents