Vydává
město Poběžovice
Zpravodaj pro občany Poběžovicka
jako bezplatný výtisk.
Ročník 2014 číslo 09/2014
září Vydáno dne 29.9.2014
Zamyšlení Volby do obecních zastupitelstev (komunální volby) se konají každé čtyři roky, což je doba, kdy ze zákona skončí zvoleným zastupitelům jejich mandát. Legislativní rámec voleb je dán zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Ten stanoví podmínky, za kterých musí volby probíhat, vymezuje právo volit a být volen, stanoví volební orgány a jejich povinnosti, náležitosti kandidátních listin a hlasovacích lístků, termíny pro registraci kandidujících subjektů, registrační místa a další podmínky, nutné k řádnému průběhu voleb. V Poběžovicích budou, jako obvykle dva volební okrsky. Volební okrskové komise budou sídlit v zasedací místnosti a v obřadní místnosti MěÚ Poběžovice, nám. Míru 47. Volit můžete přijít již v pátek 10.10. ve 14.00 hodin, kdy se poprvé otevřou volební místnosti. Tento den je možné volit až do 22.00 hodin. V sobotu 11.10.2014 pak se volební místnosti otevřou v 8.00 hodin a poslední možnost volit budou občané mít do 14.00 hodin, kdy budou volební místnosti uzavřené a započne sčítání odevzdaných hlasů. Voličem může být každý, kdo je v den voleb evidován k trvalému pobytu v obci, nejpozději druhý den voleb dosáhne 18 let, nemá omezenu svéprávnost k výkonu volebního práva a osobní svobodu a je občanem ČR (členského státu EU, požádal-li o zápis do dodatku stálého seznamu voličů). Před vlastní volbou musí volič prokázat svou totožnost a státní občanství potřebným dokladem (OP, cestovní pas). Každý volič musí hlasovat osobně, jakékoli zastoupení je nepřípustné. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky. Občané, kteří jsou imobilní mohou volit doma do přenosné volební urny, se kterou je navštíví členové okrskových
volebních komisí. Tuto bezplatnou službu je možné objednat ze závažných, především zdravotních důvodů, do 10.10.2014 (do zahájení voleb) v podatelně MěÚ Poběžovice, na telef. čísle 379 497 281 nebo e-mailem na adrese:
[email protected] Po obdržení úřední obálky, případně hlasovacího lístku, vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (za zástěnu). Pokud se volič neodebere do tohoto prostoru, nebude mu hlasování umožněno. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič může hlasovací lístek upravit jedním z uvedených způsobů: 1. Označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům této volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva obce, který má být v obci volen (v Poběžovicích se bude volit 15 zastupitelů). Pokud by byla označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas neplatný. 2. Označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno (15). Počet členů zastupitelstva, který má být v obci zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Pokud by bylo označeno tímto způsobem více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. 3. Kromě toho lze oba způsoby, popsané v předchozích bodech, kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva obce. Pokud má být
1. září 2014 zaplnily dosud prázdné prostory ZŠ Poběžovice opět usměvavé tváře dětí i všech pracovníků. Dvě třídy prvňáčků přivítali společně s panem ředitelem, Mgr. Vladimírem Foistem a se starostou města, Mgr. Hynkem Říhou žáci 9. ročníku. stránka 1
Vyučování zahájilo celkem 8 tříd na 1. stupni a 4 třídy na 2. stupni. Počet tříd zůstal ve srovnání s loňským školním rokem stejný, ale došlo ke spojení stávajících 2. tříd v jednu 3., neboť celkový počet žáků obou druhých tříd klesl na 27. Do lavic zasedlo 1. září celkem 237 žáků. Na 1.
voleno např. 15 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 15 kandidáty a kromě toho 5 kandidátů individuálně ze sloupců dalších volebních stran, je dáno označené volební straně 10 hlasů, a to pro kandidáty na prvních deseti místech. Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. Po úpravě vloží volič hlasovací lístek do úřední obálky. Pokud volič neoznačí na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta, hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, hlasovací lístek přetrhne nebo vloží do úřední obálky několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva, je jeho hlas neplatný. Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku hlasuje volič tak, že úřední obálku vloží před okrskovou volební komisí do volební schránky. Rozdělení působnosti volebních okrsků:
Volební okrsek č. 1 (bude sídlit v obřadní síni MěÚ Poběžovice) je určen pro voliče z ulic: Masarykova, Slovanská, Příkopy, Husova, Dolní, Horní, Krátká, Finská, Otovská, Zahradní, Žižkova, Pohraniční stráže, Spojenecké náměstí a částí Sedlec, Ohnišťovice, Zámělíč, Šitboř, Šibanov, Sezemín.
Volební okresek č. 2 (bude sídlit v zasedací místnosti MěÚ Poběžovice) je určen pro voliče z ulic: Augustinova, Drahotínská, Dobrohostova, Hostouňská, Nádražní, Květinová, Smetanova, Mariánská, Šandova, Mnichovská, Větrná, Vranovská, Budovatelů, náměstí Míru a ze Svatého Jiří. Volby do obecních zastupitelstev jsou nedůležitějším aktem, kterým mohou voliči spolurozhodovat o dalším směrování aktivit města na období čtyř let a proto by se jich měl zúčastnit každý, komu na Poběžovicích a jejich částech alespoň trochu záleží.
stupni jich bylo 144 a na druhém stupni celkem 93. Letos máme tedy na začátku školního roku o 11 žáků více, než tomu bylo ve školním roce 2013/14. Prvních tříd se ujaly p. uč. Dana Haasová a Vladimíra Kožiolová, na 1. stupni společně s nimi působí nadále dokončení na str. 7
Jednou z posledních současných zpráv o Poběžovicích je, že se zde zastavil pán v kaftanu, s širokým kloboukem a dlouhými pejzy, zkrátka žid (Žid). Žid s velký Ž by označoval národnost, ale židé jsou lidé, kteří vyznávají určité náboženství stejně jako křesťané či muslimové. Všichni ale věří v jediného Boha, i když ten má pro každého trochu jinou podobu. Ale o to teď nejde. Otázky znějí: co znamená tato návštěva pro město Poběžovice? A co dnešní poběžovičtí vlastně o zdejších židech vědí? Možná by bylo dobré položit si otázky v opačném pořadí. Téměř všichni vědí, kde se nachází židovský hřbitov. Mnozí z nich si možná připomenou, co je to synagoga a mikve. Někdo třeba ví i to, že „kaolinky“ založil rod Mandlerů, z nichž většina zahynula díky holocaustu. A co znamená současný zájem o zázračný pramen, který napájí utajenou židovskou lázeň pro Poběžovice? Tedy z hlediska ekonomiky. V podstatě to, co jim mohl v tomto ohledu přinést dnes už zapomenutý zájem patřičných institucí třeba o sochu Jana Nepomuckého a jejího tvůrce Jana Brokoffa či snaha zachránit pro Poběžovice hrad a zámek, byť i za cenu jisté velkorysosti a historického nadhledu. Tedy rozvoj toho, čemu se v moderní ekonomice říká turistický průmysl. Kdyby si poběžovičtí jen trochu vážili své historie a kdyby ji uměli zdejší podnikatelé a město vůbec alespoň trochu využít, určitě by nemuseli čekat, až se tu objeví záhadný, svým vzhledem upoutávající muž, který se půjde vykoupat kamsi do sklepa. Ostatně – stačí si přečíst jednu kapitolku v knížce Poběžovice 650 let. A když už jsme u té historie každé výročí lze šikovně (nejen kulturně) ale i ekonomicky využít. A když už o výročí nevědí sami místní podnikatelé, měly by jít v tom „na ruku“ hlavy města, které to (viz např. Kdyně či ale i Hora sv. Václava) aj. vedou v patrnosti. Na závěr si dovolím připomenout několik opomenutých poběžovických „čtyřek“ – tedy těch, která přesahují regionální význam. A začnu právě těmi židy: 6.2.1834 zemřel v Poběžovicích poslední krajský rabín Filip Kohner, který je pohřben na zdejším židovském hřbitově, kde byl také objeven jeden z nejstarších náhrobníků s rokem 1634. A teď ke křesťanům. Roku 1894 se narodil Richard Coudenhove-Kalergi, druhorozený syn Heinricha (jehož náhrobek chátrá na poběžovickém křesťanském hřbitově) a slavné Micuko muž, který jako
dokončení na str. 6
4 RM schvaluje navržená rozpočtová opatření č. 07/2014 v předloženém znění.
Výběr z usnesení 110. jednání RM Poběžovice, ze dne 25.8.2014
4 RM bere na vědomí dopis p. Jaroslava Královce, bytem Smetanova č.p. 309, Poběžovi-
Výběr z usnesení 111. jednání RM Poběžovice, ze dne 1.9.2014
4 4 4 4 4 4 4 4
ce, v němž požaduje provedení úprav kanalizace a ukládá starostovi předložit jej k projednání v ZM. RM schvaluje montáž elektronických poměrových rozdělovačů tepla typu QUNDIS Calorie 5 P3, v souladu s platnou legislativou, a ukládá správci městských bytových domů montáž v DPS, a bytových domech Krátká 146 a Vranovská 92, zajistit. RM bere na vědomí žádost JUDr. Josefa Lipenského o odkoupení pozemků p.č. 46, o výměře 303 m2 a pozemku p.č. 902/19 o výměře 46 m2, vše v k.ú. Poběžovice, a ukládá starostovi předložit žádost k projednání v ZM. RM souhlasí se změnou vytápění bytu v domě č.p. 210 na nám. Míru s tím, aby se oddělilo vytápění samotného bytu od ostatních prostor a ukládá správci bytového fondu města zajistit provedení prací v souladu s předloženou nabídkou. RM bere na vědomí navržené řešené zpřístupnění věže šitbořského kostela jako vyhlídkového místa, předložené p. Josefem Kociánem ml., a ukládá starostovi předložit návrh k projednání v ZM. RM bere na vědomí žádost o zřízení vodovodní přípojky k domu č.p. 120 na Spojeneckém náměstí v Poběžovicích, zaslanou pí. Boženou Kreslovou a ukládá starostovi projednat situaci s provozovatelem vodovodu, firmou CHVAK, a.s., Domažlice a navrhnout technické řešení. RM schvaluje Dohodu o spolupráci při nasazení a užívání systému prvků aktivního monitoringu v příhraničí Plzeňského kraje, uzavíranou s Krajským úřadem Plzeňského kraje a pověřuje starostu jejím podpisem. RM schvaluje Smlouvu o poskytnutí účelové dotace č. 13532014, na zajištění akceschopnosti a mzdových výdajů JSDHO Poběžovice, ve výši 30.000.-Kč a pověřuje starostu jejím podpisem. RM bere na vědomí podání žádosti o poskytnutí dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, z programu „Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol, zřizovaných územně samosprávnými celky.“
4 RM souhlasí s přípravou stavby vodovodního řadu od hotelu Hubertus do Husovy ulice,
Výběr z usnesení 112. jednání RM Poběžovice, ze dne 22.9.2014
4 4 4 4 4 4 4 4
schvaluje nabídku firmy CHVAK, a.s., Domažlice na pořízení projektové dokumentace za cenu 28.299.-Kč bez DPH a ukládá starostovi zaslat uvedené firmě objednávku na zhotovení projektové dokumentace pro územní řízení. RM schvaluje cenovou nabídku firmy Střechy ZAKO, Poběžovice na překrytí střechy části bytového domu č.p. 202 v Masarykově ulici, včetně výměny některých poškozených částí krovu a vzhledem k aktuálnímu zatékání do objektu ukládá správci bytového fondu zajistit urychlenou opravu střechy v režimu havárie. RM doporučuje ZM schválit koupi zděné garáže v zahradě ze městským úřadem a ukládá starostovi předložit koupi k projednání v ZM. RM nesouhlasí s pronájmem pozemků p.č. 701/2 v k.ú. Šitboř, o výměře 7369 m2 a pozemku p.č. 1543/5 v k.ú. Poběžovice, o výměře 1546 m2. RM bere na vědomí končící fixační dobu úrokové míry hypotéčního úvěru na rekonstrukci bytového domu č.p. 50 a písemnou výzvu, zaslanou dosavadnímu poskytovateli úvěru, ČS a.s., k podání nabídky nové výše úrokové míry s tím, že pokud nebude nabídka dostatečně lukrativní, osloví město k podání svých nabídek další bankovní domy. RM bere na vědomí závazné stanovisko MěÚ Domažlice, Odboru kanceláře starosty, úseku památkové péče, kterým se považují za přípustné práce na provedení opravy výklenkové kapličky v západní části ohrazení zámeckého areálu v Poběžovicích. RM bere na vědomí rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu městu Poběžovice, v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2014, ve výši 200.000.-Kč. Rada města souhlasí se stavbou lešení na městském pozemku p.č. 925 v k.ú. Poběžovice, za účelem opravy fasády domu č.p. 120 na Spojeneckém náměstí v době od 23.9.2014 do 15. 10.2014 s tím, že žadatel, pí. Božena Kreslová, zajistí označení překážky v souladu s platnými právními předpisy a ihned po odstranění lešení uvede pozemek do původního stavu. RM schvaluje cenovou nabídku firmy CHVAK a.s., Domažlice na pořízení projektové dokumentace k prodloužení kanalizačního řadu v Horní ulici, k domu pí. Marie Duffkové, č.p. 342, s cenou 31.500.-Kč bez DPH a pověřuje starostu zadáním jejího zhotovení.
Panorama událostí
Nový vlastník domu č.p. 14 na nám. Míru v Poběžovicích, kterým je paní Monika Vachtlová z Horní Kamenice, pokračuje v rekonstrukce uvedeného objektu a po zásadní úpravě interiéru, kde vzniklo několik bytů, se pustil do opravy fasády domu.
Pracovníci firmy Tegmento, s.r.o., Rokycany, prováděli opravu poslední části střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích.
Vlastníci bytů v bytovém domě č.p. 382 v ulici Budovatelů se pustili do zateplení svého objektu.
V pondělí 15. září se do Poběžovic sjeli židovští rabíni z celého světa, aby zde položili základní kámen k obnově jejich rituální lázně „mikve.“ Služby města vyčistily prostor a připravily plochu pro stan.
stránka 2
Je to tady opět a my se nestačíme divit, jak rychle ten čas letí… Nevíte o čem je řeč? No přece volby do zastupitelstev obcí. Čtyři roky opravdu utekly jako voda a my se 10. nebo 11. října sejdeme ve volebních místnostech, abychom z nabídky politických stran, hnutí, koalic nebo nezávislých kandidátů vybrali ty, kteří budou podle našeho názoru pro město nejprospěšnější. Tento čas těsně před volbami je vhodnou dobou pro ohlédnutí zpět, a připomenutí toho, co nám ty čtyři uplynulé roky přinesly. Když se na ustavujícím prvním zasedání Zastupitelstva města Poběžovice 25.11.2010 sešlo 15 nově zvolených zastupitelů, nikdo netušil, že hned čtyři z nich svůj čtyřletý mandát nedokončí. Nejprve v červnu 2011 nahradila zesnulého Ing. Zdeňka Fišera paní Marie Nechoďdomů, poté v březnu 2012 zanikl mandát Mgr. Vladimíru Foistovi, který se přestěhoval z Poběžovic do Dílů a nahradila jej paní Romana Adamcová. V červenci 2012 se svého mandátu vzdal pan Václav Jílek, kterého v zastupitelstvu nahradil JUDr. Josef Lipenský a nakonec po tragické smrti Mgr. Martina Rozhona v září 2013, zaujal jeho místo od března 2014 pan Jiří Timura. I přes poměrně dost změn však zastupitelstvo pracovalo spolehlivě, s účastí členů na zasedáních nebyly žádné problémy a ta se vždy nesla v dělném a jednotném duchu. Při rozhodování o zásadních otázkách, které měly významný dopad na hospodaření města, možnosti jeho dalšího rozvoje, či právní jistoty se zastupitelé téměř vždy shodli a postavili se za společné stanovisko. Jsem přesvědčen o tom, že za daných podmínek, především ekonomických, kdy se podniky, ale i obce v době dlouhodobé hospodářské recese doslova rvaly o každou korunu, město splácelo úvěry z předchozích investičních akcí a jeho hospodářská situace byla velmi napjatá, rozhodovali zastupitelé uvážlivě tak, aby město fungovalo, úvěry se splácely a ještě bylo možno realizovat nějakou tu investiční akci. Město kromě úvěrů, jejichž splácení však díky provedenému refinancování nebude tolik rozpočet zatěžovat, nemá v současnosti žádné další nesplacené závazky a na účtu zbývá dostatek volných finančních prostředků. Ty bude možné v příštím volebním období investovat do akcí, na které dosud město prostředky nemělo.
Ohlédneme-li se po činnosti zastupitelstva a rady města v průběhu uplynulého volebního období, vidíme jako červenou nit, vinoucí se od samého začátku až do roku 2012 největší investiční akci města, stavbu nové mateřské školy. Tato investice za téměř 60 mil. Kč, stála vedení města spoustu času a náročné práce, aby proběhlo vše v souladu s legislativou a podmínkami pro přidělení dotace z prostředků Evropské unie. Nakonec sice město nedostalo proplaceno cca 12 mil. Kč z přislíbené dotace, ale to je nyní v rukou právníků, kteří se budou snažit dokázat, že město ve svém jednání nepochybilo a nepůjde-li to jinak domáhat se zadržené částky i soudní cestou. V předchozích letech byla nádherně revitalizována část zámeckého parku a v tomto volebním období došlo k dokončení revitalizačních prací v jeho nejspodnější části, kde bylo vybudováno jezírko a po propojení procházkové cesty od Masarykovy k Nádražní ulici a osazení odpočinkových laviček bude veřejnosti k dispozici velký odpočinkový a relaxační areál. V průběhu roku 2011 byl od Komunálních služeb Plzeň převzat k provozování sběr-
stránka 3
ný dvůr, který byl později přestěhován ze středu města do objektu pronajatého od Českých drah, kde plní svoji funkci bez problémů dosud. Na
rovněž prodloužen vodovodní řad za zahradami domů ve Slovanské ulici, aby se na něj napojili vlastníci přilehlých nemovitostí, kteří dosud využívali vodu z neoficiálního vodního zdroje, který byl zároveň zrušen. Vodovodní řad byl rovněž prodloužen ve Smetanově ulici, k nemovitosti pí. Volfíkové a na Spojeneckém náměstí k nemovitosti p. Volného. V části Sedlec byla uložena do 60 cm potrubí cca 80 metrů dlouhá vodoteč, která podemílala přilehlé kamenné zídky a na jednom místě způsobila jejich sesuv. Tyto práce provedli, včetně vybudování sběrných šachet, konečného urovnání terénu a osetí travou pracovníci Služeb města Poběžovice. V Ohnišťovicích pracovníci Služeb města Poběžovice pracně vyčistili téměř 200 metrů dlouhou přístupovou cestu k místní kapličce, která byla zarostlá hustým, neprostupným křovím, aby mohla být tato drobná sakrální památka zrestaurována a zpřístupněna veřejnosti. Za finančního přispění Plzeňského kraje byla provedena generální rekonstrukce chodníků na náměstí Míru, které již delší dobu byly opravdovou ostudou středu města. Položením zámkové dlažby a nových obrubníků získalo náměstí úplně jiný vzhled. Vedení města zajistilo osazení nových herních prvků a rekonstrukci celé dopadové plochy v dětském hřišti v ulici Budovatelů. Demon-
mís tn ím hřbitově byly postav e n y dva boxy kolumbária, každý s 15 schránkami a byl připraven prostor rozptylové loučky. K opravě hřbitovní zdi však již bohužel nedošlo a bude to úkol pro nové zastupitelstvo. Na počátku roku 2012 bylo přistoupeno k odstranění budovy bývalého kláštera v Masarykově ulici (kasárna) a rovněž přilehlých přízemních objektů, které svým havarijním technickým stavem ohrožovaly provoz na přilehlé
komunikaci a chodníku. Na místě klášterní budovy bylo zřízeno jednoduché stání pro osobní automobily, parkující dosud nevhodně při kraji komunikace v Masarykově ulici, ostatní plocha byla zatravněna a je udržována Službami města Poběžovice. S využitím dotace z Místní akční skupiny Český les pořídilo město velkokapacitní stan s vybavením (lavice, stoly, pódium, osvětlení a vytápění). V souvislosti s komplexní pozemkovou úpravou se podařilo, za využití finančních prostředků státu, vybudovat novou příjezdovou cestu k židovskému hřbitovu. Byla provedena výměna nevyhovujících oken a balkonových dveří v bytovém domě č.p. 116 v ulici Pohraniční stráže za plastové a v této části města byl
tované herní prvky pak po jejich opravě nainstalovali pracovníci služeb města na návsi v Šitboři, doplnili novou skluzavkou a místní děti mají rovněž své „herní centrum.“ Pracovníci služeb města se podíleli na dokončovacích stavebních pracích při obnově kaple svatého Prokopa, ležící u cesty do Otova a na celkové úpravě přístupu a jejího okolí. Pro zkvalitnění práce Služeb města Poběžovice byl zakoupen malý traktor New Holland se sběrným a zdvihacím mulčovačem, takže s touto technikou nyní jeden člověk obsluhy poseká a naloží na valník trávu z rozlehlé travní plochy. To se pozitivně projevilo loni i le-
tos, neboť předchozí problémy se zajištěním včasného úklidu trávy z veřejných prostranství se neopakovaly. Po nekonečných jednáních s vlastníky některých pozemků byla nakonec majetkově vyřešena trasa plánovaného vodovodního přivaděče z vodního zdroje u Svaté Anny u H. Týna a propojení s poběžovickou vodárnou by mělo být realizováno v příštím roce tak, aby bylo možno napojit i některé části Poběžovic. Vedení města, v podstatě bez volných finančních zdrojů, dokázalo v průběhu končícího volebního období realizovat, s ohledem na dlou-
hodobě napjatou ekonomickou situaci města několik náročných akcí, které byly potřebné a které přispěly ke zlepšení životních podmínek občanů. I zvýšení finanční podpory sportu v Poběžovicích je důkazem snahy vedení města najít v maximálně úsporném rozpočtu částku, která umožní našim sportovcům trochu komfortněji provozovat svoji činnost a zajistit podmínky pro činnost svých mládežnických družstev. Nechci, aby tento článek vyzněl jako nesoudně zaujatý chvalozpěv na současné vedení města, to roz-
hodně ne. I mně totiž vadí, že na svoji rekonstrukci, či opravu už dlouho čeká mnoho místních komunikací, chodníků, veřejných prostranství, rozpadlá hřbitovní zeď, některé veřejné budovy a bytové domy, vadí mně chybějící vodovod na hřbitově, nepříliš kvalitní místo pro koupání a další a další věci, ale ty by měly přijít postupně na řadu nyní. Jsou totiž skončeny akce finančně mimořádně náročné, ale „neviditel-né“ (plynofikace a kanalizace), či ty viditelné (chodníky na náměstí Míru a mateřská škola) a tak je zde prostor pro postupnou
realizaci dalších, už viditelných akcí. Je dobře, že můžeme konstatovat výrazné zlepšení ekonomické situace města, což je důsledkem nejen dlouhodobého hospodárného využívání vlastních prostředků, změn v roz-počtovém určení daní, které je pro Poběžovice nyní výhodnější, ale v poslední řadě i dalších úsporných opatření (změna dodavatele elektřiny a plynu, refinancování zbývajících závazků z úvěrů), která přinesou městu předpokládanou roční úsporu přes milion korun. Chtěl bych tímto článkem po-
děkovat stávajícím zastupitelům za jejich práci (vykonávanou bez nároku na odměnu), která nebyla vždy snadná, jednalo-li se o některá zásadní rozhodnutí, mající vliv na další životaschopnost, či riziko neúměrného zadlužení města, ale vámi volení zástupci to vše zvládli a při dělné atmosféře jednotlivých zasedání si našli i chvilku na odlehčení vtipem, či humornou historkou pro zasmání. Dámy a pánové, zastupitelé, díky za vaši práci.
Za mého loňského pobytu v Mariánských Lázních byl jsem známými upozorněn na to, že židovští lázeňští hosté z Haliče, Slovenska a z Podkarpatské Rusi, již přijíždějí ke svému léčení do světových lázeňských míst na českém severozápadě, horlivě putují do jakéhos šumavského místa k tamnímu zázračnému pramenu. Bylo mi řečeno, že přitažlivost poutního toho místa stále vzrůstá a zejména na Židy z východních zemí jeví neobyčejnou přitažlivost. Tato zpráva byla pro mne novinkou, a ježto šlo o místo v naší Šumavě, počal jsem se o věc tuto intensivněji zajímati. Záhy podařilo se mi zvěděti, že jde o tichý Ronšperk v šumavském pohraničí, kolébku někdejšího mocného panského rodu českého, Dobrohostů z Ronšperka. Dále bylo se mnou sděleno, že již po delší dobu zajíždí tam v létě — hlavně ze západočeských světových lázeňských míst po železnici, autobusy, ano i po elegantních automobilech, velmi často, skorem prý denně, četní židovští poutníci, kteří touží při nejmenším alespoň shlédnout! tamní zázračný zdroj a po případě také zkusiti na sobě jeho divotvornou moc. Při bližším pátrání dostalo se mi následujících informací o této pro svoji zeměpisnou blízkost zejména nám Plzeňanům zajímavou věc: V Ronšperce stává stará synagoga, která byla v roce 1806 postavena na místě dřívější, daleko starší modlitebny židovské. Z této původní stavby, nalézá se tam obvyklá rituální ponořovací lázeň. Při nedávných opravných pracích byl v lázni té nalezen větší kámen, přibližně, podoby mlýnského žernova, na němž jest patrný starý hebrejský nápis, jehož text zní česky následovně: „V této ponořovací lázni koupal se R. Jizroel Baalšem 310krát ve dnech mrazu roku 1744 a potvrdil, že tento pramen přináší tomu, kdo byl do něho ponořen, všeobecnou pomoc, i také osobám neplodným. V roce 1814 byl dům pro tuto ponořovací lázeň vystavěn.“ Z tohoto nápisu dá se souditi, že v těchto místech stávala původně stará rituální modlitebna s tzv. posvátnou lázní, která má pro východní židovstvo zvláštní význam tím, že se právě v ní koupal proslulý R. Baal-Šem, osobnost v historii židovstva velmi význačná. Tento Baal-Šem byl totiž zakladatelem židovské sekty Chasídejců (hebrejsky: Chassidim), kterýmž názvem bylo označováno hnutí, jež v sobě soustřeďovalo veškeré židy, projevující zvláště okázalým způsobem svoji zákony předepisovanou zbožnost, aby hodně patrně se lišili od pohanství, křesťanství a vlažně projevované nábožnosti některých
souvěrců své doby. Z Chasideismu vyvinul se Eseismus a Farizeismus. V užším slova smyslu jsou Chasidejci tajným svazem zbožných a starověřících židů, vzniklým v době Seleukidů za tím účelem, aby šířil a pěstoval náboženského a národního ducha židovského v době těžkého pronásledování. Tak bylo připravováno pozdvižení Makkabejců proti syrskému útisku (1. Makk. 2, 42; 7, 13). V novější době zvali se Chasidejci (Chassidim) členové mystickokabbalistické sekty, zalo-
ním blouznilem, který žil zprvu jako učitel, pak jako pachtýř, pak zase jako kočí, až konečně oddal se úplné samotě a po celé noci putoval po lesích Haliče, Podolska a Bukoviny. Své učení projevoval jen zdrženlivě, pouze nejužšímu kruhu svých přátel. Vzdor tomu však rozšířilo se v nejširších vrstvách východního židovstva, žijícího často v bídných poměrech, jakož i u židů, již doznávali v jinověreckém svém okolí různých ústrků a pohrdání. S rabíny byl arci Baal-Šem po celý
žené R. Jizroelem Baal-Šemem (t. j. „Zázraky plodícím“), narozeným v roce 1695*) v Miedzihoři na Podolí, který vystupoval jako prorok a zázrakoplodný muž a byl záhy slaven jako světec. Přijal titul „Zaddik“ (Zbožný), prohlásil se za náměstka božího na zemi, takže jen ti, kdož byli s ním ve spojení, mohli doufati ve společenství s Bohem. Proto požadoval od svých věřících naprosté podrobení se jemu a jeho pravidlům, začež jim předepisoval (na rozdíl od dřívějších Kabbalistů) veselou mysl jako podmínku pro bohulibou životní správu. Učil je, aby se modlili v náladě veselé, požíváním alkoholických nápojů a tělesnými pohyby (jako skoky, tleskáním a j.) vyvolávané. Dále jim odporučoval časté umývání a zvláštní způsob odívání se. Výroky Zaddika, jehož zprostředkování mezi Bohem a lidmi muselo býti těmito poslednějšími vždy hojnými dary vykupováno, mají naprostou autoritu. Chasidejci byli rabíny vždy ostře pronásledováni a z náboženského společenství vylučováni. Byli také zváni: „Beštiané“ (zkrácenina „Bešt“ od jména Baal-Šem.) Při smrti tohoto v r. 1760 čítala sekta Chasidejců již 40.000 hlav a stále ještě vzrůstala, když Dob Beer (Beruš) z Miedzřiče dovedl ještě lépe než Baal-Sem působiti na nevědomý a pověrčivý lid. Chasidejci rozšířili se záhy po celém Polsku, Slovensku, Karpatské Rusi, jakož i po ostatních dunajských zemích. Baal-Šem byl náboženským přírod-
svůj život na štíru. Lidová fantasie vybíjí se ještě dnes v četných pohádkách, legendách, pověstech a nových výkladech Baalova učení a který stal se v novějších dějinách Židovstva jedním z největších zjevů bájetvorné mocnosti. Beštovi tři vnuci a sice: prve již zmíněný Beer z Miedzřiče, rabbi Mendel z Přemyšlu a rabbi Malč z Lazanče, rozdělili se o panství svého děda, následkem čehož se sekta Beštových Chasidejců rozpadla v celou řadu menších společenství, z nichž každé má svého Zaddika, jemuž jest zavázáno k naprostému poslušenství. Svými novotami, svým posmíváním se rabínskému učení, svými — ostatním židovstvem za kacířské prohlašovanými — spisy, svým egoismem a svojí význačnou lačností po penězích, překážela tato sekta velmi mnoho rozvoji židovstva ve východních zemích. Proto také talmudské autority, zejména rabbi Ellia z Vilna proti nim neobyčejně bojovně vystupovaly. Odvětvím Chasidejců jsou Karlinci, již mají své pojmenování od svého zakladatele Ahrona Karlina.**) Jak se dostal r. Baal-Šem do Čech až do našeho šumavského zákoutí, to musí k vysvětlení býti přenecháno historikům chasisdismu. Na ten čas o tom nemáme bližších zpráv. Od chvíle, kdy byl památný kámen v Ronšperku nalezen, zmocnilo se židů, chassidismu oddaných, velké rozechvění. Orthodoxní tisk Slovenska a Karpatské Rusi podává nadšené zprávy o významném tom
nálezu a židovský tisk pojednává o věci té příznivě i nepříznivě. Zejména Chasidejce, již dojíždí do západočeských lázní, rozčilila tato událost v znamenité míře, takže podnikali houfně výlety do Ronšperku, aby u zázračného pramene vykonali hlasitou svoji modlitbu a snad i ponořením se do něho mohli učiniti pokus o zahnání svých nemocí nebo neduhů. Někteří si dokonce odváželi zázračnou vodu z posvátného pramene v lahvích, nebo ji posílali příbuzným a známým, již sami nemohou dalekou cestu do Cech podniknouti. Zvláště pevnou víru v zázračný účinek Baal -Šemem za posvátný prohlášeného pramene projevují ženy, které ho neobyčejně hojně vyhledávají, jehož zázračné účinky na lidskou plodnost Baal-Šem slibuje. Tyto účinky prý se již dokonce v četných případech dostavily. Avšak nejen lidé profanní, nýbrž i rabínové a učenci písma všech hodností přijíždějí do šumavského městečka, kde také loni v létě meškal známý zázračný rabín Spiro z Mukačeva,o němž jsme před nedlouhým časem mnoho četli. Přijel, aby se sám přesvědčil o správnosti všech pověstí a údajů a celou věc na místě samém prozkoumal. V Haliči pak měla se loňského roku konati poradní schůze rabínů, která měla do záležitosti té zanésti konečné a rozhodující jasno, neboť rabínové jsou stejně opatrni, jako byla katolická církev v případě Konnersreuthském. Ať dopadl úsudek ten jakkoli, myslíme, že víra v zázračnost ronšperského posvátného pramenu nebude u všech Chasidejců vyhubena. Dopadlo-li však rozhodnutí rabínského shromáždění ve prospěch pramene toho, pak možno očekávati, že Ronšperk dožije se netušeného oživení proudy navštěvovatelů z řad východního židovstva. Bližších zpráv o oné poradní schůzi rabínů nebylo mi dosud možno zvěděti.
synagoga stála v dnešní Masarykově ulici
Vojtěch Kotlan
*) Některé prameny udávají mylně jako rok narození Baal-Šema rok 1740. **) Karlin = městečko blíže Pinska. Publikováno v roce 1928 v Listu pro vlastivědu západních Čech, Plzeňsko, ročník X. Jarosl. Schiebl. Poskytl p. Pavel Nosek, Mnichov.
Tak vypadá pramen mikve dnes.
stránka 4
Byla sobota, 20. září roku 2014 a mladí hasiči z Poběžovic a Hostouně společně vyrazili na podzimní výlet do Plzně. Tentokrát jsme si naplánovali návštěvu herního centra Lvíček, které se nachází v Černicích a poté hasičskou stanici HZS Plzeň - Slovany, kde jsme měli domluvenou exkurzi. Vstávali jsme již časně ráno, protože krátce po šesté hodině nám jela lokálka do Domažlic, kde jsme přestoupili na luxusní osobáček RegioShark do Plzně. České dráhy z nás musely být hodně překvapené, neboť nás jela pořádná tlupa, 27 dětí a 9 dospěláků. Připočíst musíme ještě nejmladší účastnici zájezdu, dvouměsíční Karolínku s kočárkem, pro kterou to byla první jízda vlakem. O zábavu bylo opravdu postaráno. Protože jsme se od společného stanování s hasiči z Hostouně neviděli, tak jsme hodně debatovali, hráli karty a někteří jen tak dospávali brzké vstávání. Do Plzně jsme přijeli po deváté hodině a po krátkém zorientování jsme nasedli na trolejbus číslo 13, který nás dovezl až k obchodnímu centru Olympia, kde se Lvíček nachází. Jen, co se otevřeli do Lvíčka dveře, tak se dětem rozzářily oči a na tváři vykouzlil široký úsměv. Tolik prolézaček, her, hopsaček, skluzavek a dalších různých atrakcí se jen tak pohromadě nevidí. Děti byly u vytržení a vedoucí byli rádi za chvilku klidu, kdy mohli probrat další plány do budoucna. Během dvou hodin, kdy ze sebe děti vydaly poslední zbytky energie, doplnily zásoby u společného oběda. Po krátkém odpočinku po obědě nás už tlačil čas a tak jsme se se Lvíčkem rozloučili společnou fotkou u
Skvělá zpráva přišla ze světového šampionátu veteránů v judu, který se letos konal ve španělském městě Malaga. Judistka Jaroslava Záhořová, která léta závodila a trénovala v Poběžovicích se na tomto světovém šampionátu umístila na krásném
2. místě!
Připojujeme se k četným gratulantům !
Podrobnější informace zveřejníme v dalším čísle Poběžovicka.
Plán svozu komunálního odpadu
Poběžovice
ŘÍJEN Středa 8.10., středa 22.10. LISTOPAD Středa 5.11., středa 19.11.
Ostatní obce ŘÍJEN Úterý 7.10., úterý 21.10. LISTOPAD Úterý 4.11., úterý 18.11. stránka 5
skákacího hradu. Netrvalo dlouho a už jsme si to hasili na trolejbus, který nás dovezl na Slovany. Čekal nás druhý velký bod dne, návštěva stanice HZS Plzeň – Slovany. Není však výletu, aby vše běželo podle plánu a tak jsme zjistili, že autobus číslo 51, který ke zbrojnici jezdí, právě před pěti minutami ujel a další pojede až za půl hodiny. No, jelikož nám počasí až do této chvíle přálo a najednou si rozmyslelo, že bude mrholit, tak jsme nechtěli moknout na jednom místě a dali jsme se na 2,5 km pochod ke zbrojnici. Děti šly statečně, jen pár jich usnulo v náručí a tak vedoucí splnili dopředu plán pro fyzickou přípravu v jednotce. Když jsme konečně došli k hasičské zbrojnici, už nás místní hasiči vítali otevřenou bránou. Osobně nás přišel uvítat velitel čety, který nás celou dobu naší exkurze provázel. Bylo na co
koukat, z techniky jsme viděli například prvovýjezdovou CAS 24 Scania, novou CAS 30 T815-7, CAS 15 MB Atego, kontejnerový automobil MB Actross, hasičský traktor, kontejner pro nouzové přežití, závalový kontejner a mnoho dalšího. Výklad byl velice poutavý, dozvěděli jsme se například jakou výstroj a výzbroj hasiči používají, jak tráví čas na stanici, pokud nejedou k zásahu, nebo co musí člověk splňovat, aby se mohl stát profesionálním hasičem. To ale nebylo všechno, děti se mohly sklouznout na opravdové hasičské tyči, prolézt si hasičská auta a nahlédnout do opravdové sanitky. Zjistili jsme se například i to, že na stanici slouží stálá záchranná služba, což zatím není moc časté na ostatních stanicích. Čas exkurze se naplnil a tak nám zbývala jen společná fotografie před krásnou Tatrou a po roz-
Toto číslo Poběžovicka je oproti obvyklému rozsahu dvojnásobné a to díky tomu, že se sešlo více příspěvků, než kdykoli jindy. Chci tímto poděkovat všem, ať už pravidelným nebo příležitostným přispěvatelům, kteří svými články a informacemi dělají tento zpravodaj zajímavým a bez kterých by nemohl pravidelně vycházet. Cením si spolupráce s každým z Vás! Před několika dny mi přinesl, k mé velké radosti, několik svých dřívějších prací, zaměřených na lokání historii, pan PhDr. Jan Vogeltanz. Tyto práce budou v Poběžovicku průběžně zveřejňovány. Je třeba si při jejich čtení uvědomit, že jsou již staršího data (některé více než dvě desítky let) a tak nemusí plně korespondovat se současným stavem technického rozvoje, našich poznatků apod. Rovněž rád zveřejňuji příspěvky pana Mgr. Jana Prokopa Holého z Hostouně, který se zabývá většinou historicky zajímavými a pro nás neznámými osobnostmi, spjatými s naším regionem. Tyto cenné informace nám mají stále co říci. Vážím si pravidelných příspěvků paní Mgr. Marie Špačkové, která se s čtenáři dělí o svoje bohaté znalosti lokální historie, či jejího manžela, pana RNDr. Karla Špačka, věnující se místní historii spojené s technickou, geologickou či chovatelskou tématikou. Zajímavé jsou i články ze současnosti, dodávané učitelkami a ostatními pracovnicemi základní, či ma-
teřské školy, MKIS, vedoucím mladých hasičů, či občas dalšími přispěvateli. Chtěl bych, aby naše Poběžovicko bylo pro všechny čtenáře co nejzajímavější, aby se v něm, mohli dočíst o tom, co je zajímá, ať už z dávné, či nedávné historie, z přítomnosti nebo nahlédnout do chystané budoucnosti. A k tomu potřebuji Vaši nejširší podporu a spolupráci. Očekávám, a jsem zatím ještě optimista, že pravidelní přispěvatelé ve svém úsilí vydrží i nadále, v lepším případě budou ještě plodnější, z některých občasných se stanou pravidelní a z těch, kteří se ještě neodhodlali poslat žádný příspěvek se stanou alespoň příležitostní přispěvatelé. Pokud někdo nevlastní nebo neovládá počítač, či psací stroj, je možné příspěvky psát i ručně, je samozřejmě možné text ke zveřejnění přijít nadiktovat přímo mně do diktafonu. Hlavu si nedělejte ani s případným pokulháváním v pravopisu. Já, při přepisu a redigování textů, dám vše do pořádku, aby podle mého názoru (také nejsem žádný neomylný češtinář) bylo vše v pořádku a případné chyby pak padají na mou hlavu. Příspěvky je možné doručit do MěÚ Poběžovice v písemné podobě nebo je zaslat emailem na adresu:
[email protected] Pokud by někdo z čtenářů vlastnil některé staré, či starší dokumenty (texty, kroniky, deníky, časopisy, brožury, fotografie, kresby apod.,
loučení s kolegy ze stanice jsme se odebrali na tramvaj č. 2, která nás dovezla přímo na hlavní nádraží. Nestihli jsme původně plánovaný odjezd ve tři hodiny, protože se exkurze na stanici protáhla, ale to vůbec nevadilo. Hodinku na nádraží jsme využili k odpočinku, různým hrám a občerstvení. Ani jsme se nenadáli a už jsme zase seděli ve vlaku zpět plní různých zážitků, které jsme ten den prožili. Snědli jsme poslední zbytky svačiny, dospali poslední spánkové deficity a to už jsme se ocitli na nádraží v Poběžovicích, kde jsme se rozloučili s hostouňskými hasiči a vyrazili k našim domovům. Jsme moc rádi, že jsme mohli opět uspořádat takovou společnou akci, protože spolupráce mezi našimi sbory na poli mladých hasičů nemá chybičku a děti si navzájem moc rozumějí. Již dávno jsme přišli na to, že společná výměna zkušeností a navazování nových kontaktů je k nezaplacení. Na závěr se sluší poděkovat a já musím poděkovat Hance Marešové, že nám pomohla všechny ty ratolesti uhlídat, rodičům za podporu a hlavně hostouňským hasičům za to, že s námi do toho jdou vždycky naplno a že si to dnes už bez další spolupráce nedokáži představit. Snad mohu prozradit, že pokud možnosti dovolí, tak nás ještě čeká do konce tohoto roku jeden společný menší výlet na HZS Domažlice, závody v Chodské Lhotě, okresní kolo hry Plamen a pak ještě jedna společná víkendová akcička, ale to už bych prozradil moc a děti by přišly o překvapení. Martin Kopecký SDH Poběžovice
nebo znal některé zajímavé informace, načerpané za svého života, či převyprávěné od „pamětníků,“ přijďte za mnou, abychom zhotovili kopii (neporušený originál si odnesete zpět), či zaznamenali Vaše vyprávění na diktafon. To bude následně přepsáno do textu a zveřejněno. Byl by to jistě bohatý zdroj zajímavých informací o historii regionu, který by pomohl obohatit povědomí čtenářů o životě našich předků. Nevím sice, kdy vyšel první zpravodaj Poběžovicko (nejstarší číslo, které mám je z listopadu 1982, ale mnoho mi jich samozřejmě chybí a pokud by někdo stará čísla vlastnil, prosím rovněž o jejich poskytnutí k vytvoření kopie), ale přeji si, aby vycházel co nejdéle (nic není věčné), aby svým pravidelným čtenářům přinášel co nejvíce zajímavých informací, aby byl díky mnoha přispěvatelům obsahově co nejpestřejší a Vámi co nejčtenější. Vojtěch Kotlan
Město Poběžovice nabízí k prodeji družstevní byt o velikosti cca 140 m2 v Šandově ulici. Podrobnosti sdělí Mgr. Hynek Říha, tel. 728 729 733.
Tříleté pracovní úsilí členů občanského sdružení DOBROHOSTPOBĚŽOVICE, zaměřené na obnovu kaple svatého Prokopa, vyvrcholilo v sobotu 27.9.2014 krátce po poledni. Úderem 13. hodiny byl totiž u silnice, za okružní křižovatkou ve směru na Otov, zahájen slavnostní akt spojený s otevřením obnovené kaple. Na šedesát přítomných občanů se přišlo podívat na dokončenou kapli, vyslechnout si několik slov o její historii, o průběhu její obnovy, poté slova poděkování a to vše bylo nakonec završeno slavnostním vysvěcením kaple.
V úvodní řeči přiblížil člen občanského sdružení DOBROHOSTPOBĚŽOVICE, RNDr. Karel Špaček prvotní impuls k zahájení prací, který přišel od dalších členů sdružení, Josefa Böhma a Jaroslava Paula. V té době byla z původní kaple pouze malá hromádka kamení, zarostlá několikaarovým, naprosto neprostupným křovím. Když v roce 2011 zahájili členové sdružení práce na obnově, museli pracovat několik dní pouze se sekyrami a pilami, aby odstranili husté křoví a obnažili nevýraznou hromádku kamenů – zbytků základů původní kaple. Poté se podařilo nejprve odkrýt zasypané a později obnovit kamenné základy stavby. Když však po dva roky nezískali členové občanského sdružení žádanou dotaci na dokončení stavby, vypadalo to s kaplí zle. Pak se ale do akce vložilo město Poběžovice, které pomohlo nejen finančně, ale především odbornými zednickými pracemi a hrubá stavba byla v červnu letošního roku dokončena. Když pak firma Střechy
ZAKO opatřila objekt kompletní střechou a další firmy či soukromníci se postarali o nezbytné dveře, mříž, dvojitý kříž apod., bylo možno kapli zkompletovat do finální podoby. Připomněl, že kaple pů-
Velmi vydařená byla nedělní akce (28.9.2014), pořádaná sdružením MTB-SILNÝ KAFE pro děti v zámeckém parku. Zde proběhly závody dětí od předškoláků až pro
vodně stála na křižovatce cest vedoucích z Poběžovic do Otova a ze Záměliče do Šitboře. Tyto cesty již neexistují a současná cesta do Otova, která byla vybudována v roce 1928, nekopíruje tu původní. Na závěr vyjádřil radost z toho, že se podařilo tříleté úsilí dotáhnout ke zdárnému konci a poděkoval všem, kteří se o to zasloužili. Jmenovitě vyzdvihl zednickou práci p. Jaroslava Bendy, pracovníka Služeb města Poběžovice, který jimi započatou práci zednicky dotvořil do dnešní podoby. Starosta města Poběžovice, Mgr. Hynek Říha ve svém vystoupení
přivítal pracovníky, kteří se na obnově kaple přímo podíleli i přítomné občany. Předestřel, že on není tím, kdo se o toto dílo až tolik zasloužil a zmínil pomoc města, která přišla v době, kdy se stavba díky nedostatku financí ocitla v „mrtvém bodě.“ Vyjádřil naději, že i noví zastupitelé budou pokračovat v podpoře aktivních občanů a sdružení, jakým je právě i DOBROHOST-POBĚŽOVICE. Za město Poběžovice veřejně poděkoval všem jeho členům i těm, kteří byli při realizaci stavby nápomocni, a vyjádřil přesvědčení, že členové sdružení budou ve svých aktivitách pokračovat. Poté rozdal jmenovitě připravené pamětní listy všem, kteří se nějakým způsobem na obnově kaple podíleli. Následovalo slavnostní přestřižení pásky, které provedli tři nejaktivnější členové sdružení spolu s p. Jaroslavem Bendou a starostou města a po něm se ujal slova a vlastního aktu vysvěcení kaple poběžovický farář p. Michael Jan Špán. Ten ve své řeči poděkoval za to, že je možné po létech zasvětit pánu Bohu kapli svatého Prokopa, pokorně poprosil Pána, aby požehnal vodu, kterou bude kaple pokropena a vyzval ke sjednocení ve víře a lásce. Po vlastním aktu vykropení kaple se slova ujal duchovní otec myšlenky obnovy kaple p. Josef Böhm a v krátkosti se zmínil o historii kaple. Slavnostní shromáždění bylo ukončeno přípitkem, kterého se zúčastnili všichni pozvaní hosté, i někteří přítomní občané. Vok
žáky 9. tříd základní školy a na 60 závodníků se svými doprovody si přišlo na své. Více informací zveřejníme v dalším čísle zpravodaje Poběžovicko.
Literární klub ke konci prázdnin odhaloval krásu knih, jak zajímavými příběhy, tak i překrásnými ilustracemi. Vybrali jsme si s dětmi knihy bajek. Nejprve jsme si vysvětlili pojem, známé bajky uvedly i děti: „Vrána a liška“, „Liška a čáp“ apod. Někteří odvážlivci si vyzkoušeli četbu s dějovým procítěním. Nakonec si děti uvědomily, co jim autor bajky chtěl říci a jaké poučení si vezmou. Nevynechali jsme ani historickou publikaci „Poběžovice 650 let 1359 – 2009“, kterou vydalo Občanské sdružení Dobrohost-Poběžovice v r. 2009. Vyhledávali jsme místa v Po-
běžovicích dle knihy a skutečnosti – tzv. práce s knihou v terénu. Učili jsme se číst z mapy a poznávat různé symboly v mapách. Vše nás inspirovalo k vytvoření své originální mapy. V rámci literárního klubu jsme zařadili i informativní seznámení s různými druhy písma: česká abeceda a pro srovnání odlišnost japonského písma - znaky. Obtížnost psaní japonských znaků si mohly děti vyzkoušet. Rovněž někteří věděli, že i ruský jazyk má jiné písmo – azbuku. A. Tauchmannová a M. Bedyová lektorky literárního klubu
Hlásíme se z poběžovické knihovny, ze světa příběhů, pohádek, čtení, zdivočelých písmenek i poťouchlých knižních skřítků a hlásíme se proto, že bychom Vám, pohádková babičko Haničko, rádi oficiálně poděkovali, že jste celé dva roky neúnavně chodila každé úterý a mnohdy i jiné dny za námi do knihovny a provázela nás na cestách v říši fantazie. Děkujeme, že jste sedávala v křesle s pohádkou a úsměvem, i když se někdy hlásily zdravotní neduhy nebo pokaždé nebylo člověku do smíchu. Vážíme si Vašich vyprávění (třeba to o setkání se spisovatelem Josefem Ladou máme moc rádi), nápaditých tvoření s námi a pro nás. Polštáře, které jste nám ušila jsou našimi věrnými přáteli při lenošení nad knihami, stejně tak jako Čítánek s Čítankou, které jste pro nás ušila spolu s babičkami a dědečky z plzeňského domu seniorů. Zkrátka – jste pořád naše :) a my se moc těšíme, až za námi do knihovny vyrazíte, i když už ne každé úterý. My totiž víme, že to bez práce, knížek, vyprávění (a taky bez nás) dlouho nevydržíte. Křeslo pro Vás máme vždy připravené! Vaši věrní Čítánkové :)
12. října 1859 se narodil Heinrich Johann Maria von CoudenhoveKalergi, poběžovický hrabě a majitel zdejšího panství? Byl velmi vzácnou osobností s velmi vyvinutým citem pro spravedlnost, netrpěl předsudky vůči lidem jiného náboženského vyznání a smýšlení, trval na vzdělání a každodenní píli svých dětí, lásce k vlasti a tradicím. Byl vzorem nejen pro ně, ale i pro svoji manželku Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi: „...Můj muž byl odjakživa opravdový rytíř, přítel slabých, a měl veliké vědění, zvláště znalosti Orientu a všech literatur, byl učencem a hovořil 18 jazyky a korespondoval s univerzitními profesory z celého světa. Můj muž byl akurátní ve všem, např. během své dlouholeté diplomatické služby v Japonsku a na jiných diplomatických postech posílal každoročně na svátek Všech svatých peníze své staré tetě, aby ozdobila věncem hrob jeho rodičů... I v soukromí na venkově, když jsme byli zcela sami bez hostů, každý večer po celý svůj život oblékal k dinneru vždy frak s bílou vázankou, jako kdyby šlo o největší slavnost s mnoha hosty...“ Takto na něj vzpomíná v publikaci Paměti hraběnky Micu CoudenhoveKalergi, kterou si můžete zakoupit v našem infocentru za 170 Kč. Druhé vydání pamětí finančně podpořilo Město Poběžovice a ve spolupráci s Nakladatelstvím Českého lesa byl vydán soubor vzpomínek ku příležitosti výročí 140. narození hraběnky Mitsuko Aoyama. (MKIS, Podsk)
Zamyšlení, dokončení ze str. 1
pokračovatel ideálů svého otce, se snažil zabránit nástupu fašismu a založil proto Panevropu. Jenže poběžovická opomenutá výročí jsou ještě starší. A patří do doby, kdy lze zdejší obyvatele či jejich většinu považovat za Čechy. 655 let uplynulo letos od první písemné zmínky o existenci vsi Poběžovic: jako první držitel této tehdy ještě vsi, je uváděn Zdeněk z Poběžovic – je zmiňován jako patron dnes už zaniklých kostelů v Šitboři, v Rokošíně a ve Vlatířově. A pak rok 1424. S tímto datem existuje latinsky psaná listina, kde potvrzuje císař Zikmund, že ze vsi Poběžovice se stává markt (ne market), tedy místo – městys, tržní ves. V roce 2004 tuto událost oslavili místní ochotníci krátkou hrou. Letos „neštěkl“ ani pes. Asi platí obvyklá fráze “nejsou lidi“. A ti, co by rádi byli, už nemají patřičné síly nebo je odradil nezájem druhé strany. Ale - abychom neviděli vše tak černě: Je tu svatý Prokop! I když pochází až ze Sázavy, snad konečně dokázal zapřáhnout čerta a vyorat tu správnou brázdu i na jedné z poběžovických křižovatek. A to hlavně díky dobrovolníkům z o.s. Dobrohost a TAKÉ I POBĚŽOVICKÝM podnikatelům a panu Cvachovcovi. Marie Špačková
SDH Poběžovice
si Vás dovoluje pozvat na:
Hasičské prasátko 2014. Kdy? 18. 10. 2014 od 14:00 h. Co bude? 4 Masíčko přímo z grilu 4 vytápěný stan 4 pivo 4 limo 4 reprodukovaná hudba. 4 pro fandy hasičů statická ukázka veškeré techniky a prohlídka hasičské zbrojnice.
stránka 6
V úterý 2. 9. 2014 jsme měli první schůzku kroužku mladých hasičů v novém školním roce. Jsou tomu již dva měsíce, co jsme se viděli naposled - na stanování, které proběhlo po předání vysvědčení na Perláku u Hostouně, společně s hostouňskými mladými hasiči. Jak probíhalo celé stanování, se od nás dozvíte v samostatném článku. Nyní začal již nový školní rok a s tím spojený začátek
celostátní hry Plamen a dalších aktivit. Na první schůzce jsme přivítali Davídka Ticháčka, který se zařadil ke svému bráškovi Lukášovi a začal chodit mezi "velké kluky a holky"! Z přípravky se k nám také přidal i Matěj Anderle, ten ale bojoval s kašlíkem v posteli, takže si první schůzku "odbyde" až za týden. Následně jsme si stanovili plán naší práce pro období do Vánoc. Letos bychom měli stihnout festival přípravek, který se koná v polovině září v Sušici, dále pak Branný závod jednotlivců v Chodské Lhotě, Závod požárnické všestrannosti, který je zařazen do celostátní hry Plamen (loni jsme se umístili v rámci okresního kola na pěkném 6. místě), výlet na Černé jezero, který se uskuteční na začátku října, sportovní hasičský den v Milavčích, no a v neposlední řadě tradiční pe-
čení cukroví a nocování ve zbrojnici. Tomáš Prajzent, který se zařadil mezi dorostence, pojede na každoroční školení vedoucích a pokusí se složit zkoušky na instruktora kolektivu mladých hasičů. Je šikovný, takže nepochybuji o tom, že to zvládne na plný počet bodů! Martin a Vlaďka Kopeckých si prodlouží svoji již získanou kvalifikaci vedoucího II. stupně. Závěrem našeho malého shrnutí nesmíme zapomenout na poděkování představitelům města Poběžovice, kteří na nás při tvoření rozpočtu každoročně myslí a díky těmto poskytnutým financím jsme například mohli letos pořídit nové pracovní stejnokroje pro mladé hasiče (už vás v nich zdraví z přiloženého obrázku), novou džberovou stříkačku, hadice pro disciplíny CTIF a další vybavení. Dále samo-
zřejmě děkujeme za podporu všem rodičům a hlavně kamarádům, členům jednotky SDH Poběžovice, kteří nám neustále vychází vstříc. Nakonec si dovolím podotknout, že mladých hasičů není nikdy dost a proto jestli se mezi námi pohybuje nějaký malý (mladý) fanda do hasičiny, je mu něco mezi 4-17 lety, ať bez ostychu přijde mezi nás, scházíme se každé úterý od 17:00 do 19:00 v malé klubovně hasičské zbrojnice. Čeká tě fajn kolektiv, kamarádi, kteří drží za každých okolností při sobě a spoustu dalšího zajímavého. No a nyní již musíme pilně pracovat, ať si udržíme nastavenou laťku a splníme si všechny cíle, které jsme si právě předsevzali. Mějte se fajn a děkujeme!
I v letošním roce se sešli modeláři z Poběžovic na louce za firmou HESTI. Podpořili nás také modeláři z model klubu Klenčí p. Č., Domažlic, Horšovského Týna, Bělé nad Radbuzou a Plzně. Fandové modelařiny mohli vidět modely divokých bugatek, kamionu SCANIA, letadla poháněna elektromotory i motory benzínovými, akrobaty 3D akrobacií, vrtulníky a jeden obří s motorem na benzínový pohon, který přivezl Tomáš Sadílek z Plzně. Josef Schröpfer připravil ukázku
vývoje leteckých motorů, padaly také padáčky, startovaly rakety. Bylo se na co dívat, jenom počasí by mohlo být lepší, protože celou akci přerušilo dešťovou přeháňkou asi na hodinu. Potom se však létalo dále až do podvečerních hodin. Touto cestou bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za bezproblémový průběh, též Milanu Bláhovi a technickým službám města Poběžovice za posekání louky, za vzorný úklid a vyčištění přístupové cesty. J. Jansa
O vaření na Chodsku se v minulých časech mohli dozvědět nejen čtenáři Domažlických novin, kdy byly v devadesátých létech inzerovány dvě kuchařské publikace, a to Malý chodský receptář H. Plzeňské a J. Palkovičové. Poté vydala dr. I. Kumperová malou knížku s názvem Chodská kuchařka. Po letech pak vyšla kniha třetí, opět se věnující regionální gastronomii, a to Chodská kuchařka, reprezentativně vydaná – s mnoha barevnými fotografiemi a s česko – německými recepty – Muzeem Chodska za redakce Mgr. J. Nejdla a nakladatelství Český les. A to ještě – přes velkou podrobnost – neobsahuje zdaleka recepty všechny. Ty se totiž v detailech měnily od vesnice k vesnici, ba od hospodyně k hospodyni, neboť u kuchařského umění je to vlastně typické, protože každá kuchařka měla často jako tajemství vlastní způsob přípravy chodských krmí. A tak byly koláče s jiným merhováním na dolním Chodsku a jiné v Postřekově, ano každá teta měla jiný vzor, předávaný z generace na generaci. Stejně tak jistě knedlíky od houskových po chlupaté a ty zase tu se strouhankou nebo s houskou a potom těch jídel z brambor, jako mundzeble a šterec, pískorky, šlejšky a rýpl a konečně toč, jedno z nejoblíbenějších jídel na Chodsku. Ale nejen na Chodsku. U sousedů v Horní Falci jej také znají jako „Dotsch.“ Možná, že je zase trochu jiný než „hu nás.“ Těžko dnes říci, kde vznikl, zda je stravou domácí nebo přijatou. Ale není znám pouze v Bavorsku, protože podle kronikářských zpráv z obce Mělnice na Hostouňsku se i zde dříve dělával jako „Dotsch.“ Jsou pak v kronice zmíněna i další jídla, dokumentující poměrnou jednoduchost tehdejší venkovské stravy. Byla sice pro slavnostnější příležitosti strava bohatší – například na svatbě pro snoubenecký pár „manželská omáčka“ – Ehenstandsbrühe – neboli sladkokyselá, symbolizující světla a stíny budoucího společného svazku. Také výslužka, jídlo „na rozloučenou“ – „Bschoidessen“ – s kusem telecího masa, vánočka, chleba a několik koláčů není nepodobné „vejslužce,“ svatební i pouťové – dodnes náležející k dobrým mravům v chodských vesnicích, patřily k záležitosti sváteční. Ale jinak převládala moučná
jídla. K snídani bývala polévka, snad česnečka, s nadrobeným chlebem, někdy s buchtami, v létě bývalo k svačině mléko nebo káva z melty s chlebem. Oběd potom byl různý, podle možností hospodyně. Někdy dělala omáčku, k tomu houskové nebo bramborové knedlíky a někdy „Dotsch,“ možná, že šlo o druh dalšího jídla na Chodsku oblíbeného – báče neboli bacánu. Omáčka bývala ze švestek – ta nejčastěji – ale i křenová, či opět u nás známá ze šťávy ze zelí. Maso ovšem bývalo jen v neděli. O dožínkách se pekly koláče a koblihy – ty samozřejmě i o masopustě. Hodně bylo konzumováno okurek a salátů. Neméně skromně se žilo i v pohraničním Grafenriedu (dnes zaniklá obec Lučina). Tamní kronika o místním životním stylu stran jídla sděluje, že k snídani byla bílá polévka s brambory, jinak v neděli bylo mléko. Zajímavá je poznámka o kávě, tedy oné pravé zrnkové, která byla do obce přivezena vojáky za napoleonských válek. Ti sice přinesly zrna, ale nevěděli co s nimi, proto je uvařili a vzniklou kaši chtěli jíst, nebyla ale poživatelná. Jinak byla káva tehdy oblíbena na zámku a na faře, kde ji farář Krammer píval denně (podle vyprávění bývalé hospodyně Johanny Kutschenreiter, zesnulé jako čtyřiadevadesátileté roku 1911). Učitel Forst tamtéž míval k snídani zapraženku (Einbraunsuppe). O svátcích pak bývalo na česko-bavorském pomezí k obědu předloženo následující: hovězí polévka s křenem, nakládané hovězí, také vepřové vařené v zelenině nebo podlévané a pečené na různé způsoby a podávané s knedlíkem, někdy s tzv. „červeným knedlíkem,“ svého druhu houskovým s přidáním škvarků a den předtím do sádla naloženým a druhý den vařeným ve vodě. Byl velmi tučný a skutečně červenohnědé barvy. K večeři pak byla krupičná kaše, též jahelná nebo rýžová, vařená na ploché pánvi s cukrem a rozinkami a někdy se zapékala. Na chléb se používala mouka ovesná, jinak se vařilo z ječné. Pšeničná nebyla takřka známa. Chlebové těsto se míchalo s vařeným bramborem. Denní bílá polévka byla rovněž z ovesné mouky. Dr. Jan Vegeltanz
Zahájení nového školního roku... p. uč. Hana Teplá, Marie Pittnerová, Iva Kortánová - Karasová, Alena Zítková, Petr Lehner a Romana Adamcová, jež se letos stali třídními učiteli. Na 2. stupni se tohoto postu ujali p. uč. Jana Vicianová, Božena Kreslová, Marie Kabůrková, Zdeněk Karas. Bez vedení třídy vyučuje na 1. stupni třetím rokem p. uč. Alena Štefanová, na 2. stupni p. uč. Zdeněk Nagy, Jitka Svobodová, Alena Solničková. Vedení školy zůstalo beze změny: ředitelem je Mgr. Vladimír Foist a jeho zástupkyní Mgr. Miroslava Šebestová. Rovněž školní družina začala pracovat ve dvou odděleních s vychovatelkami: Alenou Tauchmannovou a Michaelou Bedyovou. Do družiny se přihlásil vyšší počet dětí, než je její stanovená kapacita, tedy nad 60 žáků, proto byl zřízen při ŠD školní klub, kde se zájemců ujala asistentka Eliška Ferková. Pozice asistentů byly nově posíleny o Helenu Tankovou a Karla Váchala. V roli asistenta pedagoga již letos nepracují pedagogové Z. Karas a R. Adamcová. Novým školním psychologem se v letošním roce stala Mgr. Marcela Hašková, která pobývá na naší škole každé úterý. Dopoledne provádí odborné psychologické vystránka 7 šetření žáků a odpo-
dokončení ze str. 1
ledne nabízí konzultační hodiny rodičům. Provozní zaměstnanci ve složení: Leoš Planeta, školník a topič, Marie Pekárová, Jitka Bejčková, uklízečky, se po důkladném prázdninovém úklidu ujali 1. září své práce společně se školní jídelnou, kde jsou zaměstnány nadále Zdeňka Černá, vedoucí hospodářka, Radka Chlubnová, hlavní kuchařka, Agáta Jarinová, pomocná síla. Vnitřní prostory naší budovy se po několika letech doslova rozzářily, neboť se nám podařilo vymalovat nejen školní kuchyni a jídelnu, ale i veškeré chodby a dvě učebny, do nichž jsme byli schopni zafinancovat i nové lavice a židle. Kromě toho bylo ve všech patrech natřeno nově zábradlí, v šatnách lavičky, na chodbách instalována zcela nová expozice fotografií dokumentující reálný život našich žáků a pedagogů. Věříme, že společnými silami dosáhneme i uspokojivých výsledků ve výchově a vzdělání, kde je samozřejmě potřebná zejména úzká spolupráce s rodiči i se širokou veřejností. Dveře naší školy jsou po celý školní rok otevřeny pro každého z VÁS! Mgr. Miroslava Šebestová
Martin Kopecký, SDH Poběžovice
Hodně lidí a kamarádů se nás ptá, co jsme dělali o prázdninách. S úsměvem na rtech vždy odpovídám, že vůbec nic, jelikož měli mladí hasiči prázdninový klid. Není to tak ale úplně pravda, do prázdnin nám zasáhla jedna akce, o které jsme se ještě nezmínili. V pátek 30. 6. 2014 dostávaly naše děti ve škole vysvědčení a věděly, že již odpoledne toho dne pojedou na zaslouženou odměnu. Čekalo nás totiž pravidelné malé soustředění, které nazýváme stanování s mladými hasiči. Letošní, v pořadí již třetí ročník, byl ale přece jen o něco zajímavější. S vedoucími mladých hasičů v Hostouni jsme totiž navázali užší kontakt a stanování se proto zúčastnily i děti z SDH Hostouň. Děti s navázáním společných kontaktů neměly vůbec žádný problém a tak se celé stanování neslo ve velmi přátelském duchu. Co jsme vlastně na stanování prováděli? V pátek, po příjezdu jsme postavili stany a večer již patřil opékaným špekáčkům a písničkám u táboráku. V sobotu jsme pro mladé hasiče společně s vedoucími z Hostouně uspořádali závod požárnické všestrannosti, který proběhl na otevřeném prostranství pod táborem. Součástí byla střelba ze vzduchovky, zdravověda, topografie, uzlování a technické prostředky. Z výsledků bylo jasně patrné, že děti nejsou žádnými nováčky, umístění bylo velice těsné! Po obědě, o který se nám postaral Pepík Farkaš, jež uvařil výborný guláš, jsme si dali chviličku polední klid. Netrval ale dlouho, protože nás čekal odpolední turnaj ve střelbě ze vzduchovky! Turnaje se k našemu překvapení zúčastnily všechny děti a opět bylo na co koukat. Zdravá soupeřivost
se strhla i mezi vedoucími. Bohužel, když jsme začali z tohoto krásného dne sečítat výsledky, abychom mohli udělat závěrečné vyhodnocení a předání ocenění, strhl se déšť, který trval až do našeho nedělního odjezdu. Nám to ale nevadilo a předání diplomů, sladkostí a dalších výher proběhlo bez problémů a se vší důstojností. Večer se už nesl v duchu karetních, deskových a jiných her, vzájemné diskuse mezi účastníky a velice přátelské atmosféře. V neděli jsme za neustálého poprchávání sbalili stany, snědli jsme, co nám zbylo a pomalu se vydali naším Čavdárkem k domovům. Celé stanování se i přes drobné nedostatky, ze kterých se musíme poučit, vydařilo. Musím tímto smeknout před vedoucími mladých hasičů v Hostouni, kteří společně se svými manželkami, partnerkami a kamarádkami pomohli, v čem mohli a nikdy nic nebyl problém. Jelikož byla naše vedoucí Vlaďka ve velice požehnaném stavu, bylo fajn mít takové další parťáky, kteří vždy věděli, co je potřeba. Za nás ještě musím poděkovat Jardovi Kukačkovi, Oldovi Motyčkovi a Vláďovi Vladykovi za veškerou pomoc, Jirkovi „Cipajsovi“ Leškovi za půjčení celého Perláku a v neposlední řadě Pepovi Farkašovi za výborný guláš! Jsme rádi, že máme takové kamarády z SDH Hostouň, protože je vidět, že taková „družba“ přináší výsledky a má smysl. Příští rok bychom chtěli pobyt na Perláku ještě o jeden den prodloužit, tak nám držte palce, ať se dílo podaří! Martin Kopecký SDH Poběžovice
Není smrti, zůstává stále živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý.
(Fr. Halas)
Dne 26. května 2014 tomu bylo 41 let, kdy zemřel pan
Václav Prokop z Poběžovic.
Dne 24. září 2014 uplynulo první smutné výročí, kdy nás navždy opustila
paní
Růžena Frčková z Poběžovic.
Dne 26. září 2014 jsme vzpomněli 6 smutné výročí, kdy nás navždy opustila paní
Amálie Prokopová z Poběžovic.
Stále vzpomínají synové a dcera s rodinami.
Je smutno bez Tebe drahý tatínku žít. Nemá kdo poradit, potěšit. Díky za to, čím jsi pro nás v životě byl. Dny, měsíce a roky utíkají.
S láskou stále vzpomíná dcera s dětmi. Dne 28. září 2014 uplynul první smutný rok, kdy nás navždy opustil milovaný syn, bratr, vnuk, strýc, kamarád
Dne 21. září 2014 jsme vzpomněli 6. výročí od úmrtí
pana
Václava Kohouta z Mnichova.
Mgr.
Martin Rozhon MBA
Stále vzpomínají a nikdy nezapomenou manželka Jaroslava, dcery Jaroslava a Vendula s rodinami a sestra Maruš a bratr Jiří s rodinou.
Stále vzpomíná a nikdy nezapomene rodina.
POZVÁNKA
Svaz postižených civilizačními chorobami Poběžovice
pořádá tradiční dechovkové odpoledne ve středu 15.10.2014 od 14.00 hodin v sálu hotelu Hubertus v Poběžovicích. K tanci a poslechu zahrají Plzeňští heligonkáři. Vstupné 60.-Kč. Zveme širokou veřejnost.
4
Hledáte přivýdělek?
nabízíme pravidelný přivýdělek k důchodu nebo zaměstnání 4 týdenní provize 4 vedení vlastní agendy 4 flexibilní pracovní doba Více na tel. 775 110 017 nebo na www.smartpujcka.cz
4 4 4
Dne 12.9.2014 by se paní
Marie Čadová
Dne 16. září 2014 uplynulo již 8 let, kdy nás nezodpovědný řidič navždy připravil o naši nenahraditelnou
Janičku
Kotlanovou z Poběžovic.
z Poběžovic
! Půjčka 5 až 15 tis. !
bez náhledu do registru menší exekuce nevadí diskrétní vyřízení u Vás doma 4 příklad 10 tis/1300.-Kč měsíčně 4 doba splácení 1 rok Volejte na 775 110 017 nebo posílejte sms.
Dne 10.8.2014 by oslavila
dožila 90 let. Stále vzpomínají dcera Marie a syn Jiří s rodinou.
30. narozeniny. Poběžovice: Všem, kdo jí měli rádi říjen: 8.10., 22.10., za tichou vzpomínku listopad: 5.11., 19.11. děkují zarmoucení rodiče, Ostatní sestraobce: s rodinou, babička, říjen: 7.10.,příbuzní 21.10., nejbližší a kamarádi. listopad: 4.11., 18.11.
POBĚŽOVICKO
– vydává město Poběžovice, nám. Míru 47, tel. 379 497 281, fax 379 497 211, e-mail:
[email protected], web: http://www.pobezovice.cz * Redaktor: Vojtěch Kotlan * Vydavatel si vyhrazuje právo na jazykovou úpravu. Názory vydavatele se nemusí vždy shodovat s názory autorů jednotlivých příspěvků. * Tisk: Tiskárna MKS Domažlice – náklad 700 výtisků * ZDARMA * Uzávěrka pro příjem příspěvků do příštího čísla je 23.10.2014 * Reg. číslo: MK ČR E11530
stránka 8
