2014 Sbor:

sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH

01/2014

Novoroční heslo sboru pro rok 2014 Sbor: Iz 55,6

Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. Kvasín: Žalm 33,22

Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!

Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší! Narozeniny v lednu a únoru oslaví Miláček Daniel Marková Zlata Krejčíková Ludmila Kampová Daniela Nováková Štěpánka Kalvachová Dagmar P. Lukáš Vladimír Čermáková Evženie Flekačová Anna Hekalová Jarmila Čapek Daniel Novák Petr

20 50 65 45 40 60 70 45 70 70 35

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách! Ž 128,1

NOVOROČNÍ MODLITBA

Můj Bože, Děkuji Ti za všechno, co jsi pro mne vykonal. Ty sám nejlépe vidíš mé neklidné srdce, plné obav z toho, co mne čeká v novém roce. Pomoz mi, abych dovedl vložit i své příští dny do Tvých rukou a nalézt tak pokoj a bezpečí pro svou duši. neznámý autor

2

let let let let let let let let let let let

ÚVODNÍK

Bůh prostřednictvím proroka Izaiáše láskyplně a se vším pochopením zve k občerstvení: „Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! (Iz 55:1)“ Během přechodu rumunského pohoří Paring jsme se dostali prvého dne na hřebeny. Lesy zmizely a před námi se otevřely oblé travnaté, do široka otevřené a liduprázdné kopce. Vzpomínám si, jak jsme poprvé stáli nad vyvěrajícím potůčkem s otevřenou „petkou“. Pít potřebujeme. Je však ta voda pitná? Zastrašeni všemožnými zkazkami o břichabolích, bezesných nocích v křečích a kdejakých parazitech jsme se nechtěli napít. Znáte to. Co kdyby? Nakonec to rozsekla jedna z dívčin. „Já to zkusím. A kdyby něco, vy mne dolů dostanete, ne?“ Nabrala vodu a pila. „Je skvělá,“ nabrala po druhé a znovu se zhluboka napila. Do nového roku jsme dostali prostý Boží vzkaz: „Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. (Iz 55:6)“ Hospodin nás zve, abychom se občerstvili. Abychom se znovu mohli radovat z jeho štědré požehnání dávající milosti. Milí přátelé, Boží pozvání má jedno ale „dokud je čas“. Nemyslí se zde na dobu vyměřenou 365 dny. Nemyslí se zde na dobu vyměřenou druhým příchodem Krista. Izaiáš mluví o době vyměřené naším srdcem dokud jsem Bohu stále nablízku. Pojď a pij, dokud máš ještě alespoň trochu sil a odvahy stát v Boží přítomnosti. Pojď a pij, dokud tě nemoc zvaná hřích nezničí a ty se budeš nenávratně topit v pokrytectví a strachu. Pojď a pij, dokud tvé srdce není zlomené natolik, že leží zkamenělé u tvých nohou. Pojď a pij, dokud jsi se jen zatoulal ve vidině snadného života. Pojď a pij, i když jsi ztracený(-á), neboť Bůh tě hledá a chce ti žehnat…

Martin Tabačan

3

Hesla na r.2014 STARŠOVSTVO Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek. Izajáš 35:10 STŘEDNÍ BESÍDKA Když můj duch ve mně umdlévá, ty znáš moji stezku. Žalm 142:4 VELKÁ BESÍDKA Budu tě vyznávat mezi národy, tvé jméno písní oslavím. Řím 15,9 AWANA To vás zkouší Hospodin, váš Bůh, aby poznal, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší. Deuteronium 13:4 DOROST Já jsem Hospodin, já tě uzdravuji. Exodus 15, 26 EVERGREENI Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. Přísloví 1:7 ALFA O Hospodinu mluv s chloubou, moje duše, ať to slyší pokorní a radují se. Žalm 34:3 ELIM Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím. Izajáš 65: 18 HUDEBNÍ SKUPINKA J. ČERMÁKA V soužení jsem volal Hospodina, Hospodin mi odpověděl, daroval mi volnost. Žalm 118:5 HUDEBNÍ SKUPINKA P. KALVACHA Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. Přísloví 27, 19.

4

Zprávy ze staršovstva 1. KAZATELNA V POHYBU Odchod Samuela Jindry z činné služby přirozeně zvýšil potřebu bratří laiků sloužících výkladem Božího slova. Rozhodli jsme se oslovit další bratry, kteří rozpoznávají Boží volání do této služby a jsou ochotní sloužit výkladem Božího slova. Rádi bychom tímto krokem rozšířili počet kázajících. Zároveň jsme oslovili bratry kazatele z okolních sborů, kteří jsou ochotní přijet a sloužit výkladem Božího slova. V lednu zavítal do Archy br. kazatel Vladimír Horský z Havlíčkova Brodu. Dále se můžeme těšit na seniora Martina Legáta z Hradce Králové a bratry Jana Drahokoupila, Daniela Fajfra, Pavla Světlíka a Pavla Černého. 2. FINANČNÍ PRIORITY ROKU 2014 Do roku 2013 jsme vstupovali s dluhem za stavbu Archy ve výši cca 1.850.000 Kč. Díky všem obětavým dárcům jsme splatili z vlastních zdrojů cca 350.000 Kč. Na základě rozhodnutí listopadové mimořádné Konference CB nám Rada z restitučních peněz „odmazala“ cca 500.000 Kč. Díky tomu jsme vstoupili do letošního roku s dluhem „pouhých“ 999.999 Kč. Nyní činí zadluženost Archy v přepočtu na člena 106 Kč/týden. Staršovstvo vnímá jako prvořadé splatit náš dluh. Rádi bychom vstupovali do roku 2015 bez dluhů. Počítáme s tím, že v únoru odešleme z „restitučních peněz“. Splátku ve výši 500.000 Kč. V prosinci bychom rádi odeslali zbývajících 499.999 Kč. Rád bych tím povzbudil každého z nás, abychom každý osobně přijali závazek na 50 Kč týdně, které dáme navíc k darům, které poskytujeme na provoz Archy. Uvědomuji si, že pro někoho je to kapka v moři a pro někoho živobytí, proto v tom mějme svobodu. 3. SOCIÁLNÍ FOND Staršovstvo přichází s podnětem na vytvoření tzv. „sociálního fondu“. Fond bude určen cíleně pro naléhavé sociální potřeby lidí (tj. vytrhnutí trnu z paty) patřící do rodiny Archy. Není to náhrada sociálních dávek státu. Plánuje se z něj poskytovat půjčky a ve výjimečných případech i dary. Rádi bychom, aby byl spravován pověřeným„sociálním výborem“. Jedná se především o nabídnutou ruku, proto není jen o finanční pomoci (dání peněz a dělej si co chceš), ale také vedení, jak hospodařit s penězi . To podmiňuje oboustrannou otevřenost (např. nechat nahlédnout do osobního hospodaření). O vytvoření a spuštění sociálního fondu budeme diskutovat a hlasovat na výročním členském shromáždění, které bude 9. března 2014. 4. V ÚNORU NA FILIPÍNY! Víte, co jsou to „Čokoládové hory“? Anebo k čemu slouží tzv. „Nehemiášovy domy“? Anebo víte, co se skrývá pod pojmem „Pinatubo“? Na všechny tyto otázky a mnohé další získáte odpovědi poslední neděli v únoru (23. února), kdy bude v Arše od 16:00 přednáška bratra Františka Krampoty (ředitel ACETu a člen Sboru CB v Chrudimi) s názvem „Filipíny – země 7.107 ostrovů“. František zachytil ve fotografiích situaci Filipín těsně před řáděním tajfunu Haiyan. Martin Tabačan 5

Ohlednutí za vánočním časem 2013 ADVENTNÍ KAVÁRNA Druhý pátek adventní roku 2013 se v kavárně CB konala "Adventní kavárna". Již několikátý rok se s Jirkou snažíme adventní kavárně dát nějakou jednotematickou náplň. Již jsme měli ticho, chléb ... Letošní téma bylo o radosti. Protože očekávání na Krista není jen vážná věc, jako je usebrání, ztišení, sebezpytování, půst, ale naopak radostná událost. Kolik slov a pocitů souvisí s radostí - úsměv, štěstí, štěstíčko, spokojenost, blaženost, smích, humor, legrace, legrácka, sranda, psina ... I PF 2014, náš dárek pro všechny účastníky toho večera, bylo ve formě štěstíčka z pouti - jako připomínka dětské radosti, dětského očekávání něčeho vzrušujícího, velkého, tajemného .... Co přemýšlení nám dalo prokousat se tím vším. Jak přípravy osobně prožívala s. Hana? Protože není radost jako radost. A my jsme chtěli ten adventní večer především předstoupit před Pána v tiché, hluboké radosti z Boží přítomnosti. Když jsme s Jirkou hledali téma letošní adventní kavárny a dohodli jsme se na radosti, tak jsem si říkala, že to je pěkné téma. Najednou jsem začala přemýšlet o tom, jaká je vlastně radost různá, jaké má formy. Slabší forma radosti že je spokojenost, silná forma radosti je extáze - třeba když hokejovému fanouškovi vyhraje jeho klub zápas. Já bych určitě prožívala extázi, kdybych vyhrála těch 420 mil. Kč, co je vyhráli manželé z Vysočiny. Nejdřív jsem myslela na CB, hned jsem si počítala desátky, že bychom krásně splatili dluhy. Pak je trvalejší a silnější forma radosti je pocit štěstí. Štěstí můžeme prožívat jako vnější nebo jako vnitřní pocit. Štěstí může přicházet jako vnější příznivá událost - narození děťátka, dítě udělalo státnice, maturitu, nebo prožijete něco velkého nebo jako blaženost vnitřní prožitek štěstí., ta tichá hluboká radost z Boží blízkosti. Malý příklad k rozdílu radosti a štěstí: moje maminka měla vždy ve špajzu nachystané kakaové sušenky pro našeho dvou až tříletého Vojtu v polici tak, aby na ně dostal. Když jsme k ní přijeli na návštěvu, nechala špajzku otevřenou. Vojtík se tam vplížil-vbatolil, byl tam zcela potichu, ale když vylezl, měl pusinku celou čokoládově zapatlanou. Děti u nás doma neměly moc sladkého, ale přistoupili jsme na babiččinu hru a nikdo jsme nic neříkal. Na Vojtíkovi bylo vidět, jakou prožívá vnější radost, že se mohl nacpat těch dobrých sušenek. A na mamince jsem viděla, jakou prožívá vnitřní tichou radost nebo tady se už dá říci štěstí. Příprava na takový večer mi trvá dlouho. A protože na adventních kavárnách vždycky čtu já, tak jsem si napůjčila a přečetla spoustu humorných knih - od Wericha, Nepila, Fulghuma, Zelňačku od Falleta, Saturnina od Jirotky, Povídky od Grosmana. Pak takové filosofičtější jako Kniha štěstí od Martina, O naději od Marie Svatošové, Čirá radost od Antonia de Mello. A dokonce jsem si koupila od Jara Křivohlavého. A když jsem si to všechno načetla, tak jsem z toho byla jelen a vůbec jsem nevěděla, jak to skloubit. Protože jsem si najednou uvědomovala, jak různý humor (ne radost) může být. Vyjmenuji např.: křečovitý, nejapný, zlomyslný, laskavý, něžný, vlídný, dobromyslný, krutý, suchý, hořký, kousavý, lechtivý, šibeniční, kanadský, prostě humor hraje všemi 6

barvami, tedy je humor černý i bílý. A já jsem vám chtěla číst ukázky z jednotlivých humorů a srand. Fakt jsem nevěděla jak do toho. Ale nakonec jsem si uvědomila, že připravujeme program na adventní kavárnu, která by vás měla připravit, vtáhnout do adventního času a ne, abyste se tu řehtali na plné pecky. Protože advent je spojen s očekáváním, odříkáním, ztišením a tichem. A tak průběh dnešní kavárny bude úplně jiný, než jsem si představovala na počátku mých příprav. Ale přeci jen jsem si pro vás neodpustila takovou tu člověčí radost. Asi většina z vás zná, co je to štěstíčko z pouti. Prodávalo se v malých obálkách a bylo za korunu. My jako děti jsme to milovaly. Do dneška si pamatuji ten vzrušující pocit z toho, co si mám vybrat. A tak jsme vám to štěstíčko z pouti připravili jako připomínku dětské radosti. Tak vybírejte a vybírejte s tím pocitem dětského očekávání a dětské radosti. pro SL Hana Černíková

VÁNOČNÍ SLAVNOST DĚTÍ 2013 Uplynul téměř měsíc od toho, kdy se konala v Arše vánoční slavnost, a co jste mohli vidět děti hrát příběhy, které nás všechny mohly inspirovat a oslovit. Nevím, zda si ještě pamatujete na příběhy, které děti hrály a také na jejich myšlenku. Pokud ano, tak to těší nejen děti a účinkující, ale především ty, kdo se na přípravě celého vystoupení podíleli. První schůzku, kterou jsme svolali a na kterou byli pozváni všichni vedoucí Awany, všech oddělení besídek a dorostu, se konala 6. listopadu 2013. Termín nebyl příliš brzký, ale naděje, že letos to nebude záležitost jen Awany, ale i všech oddělení besídek a dorostu, nás povzbuzovala v tom, že bychom to mohli zvládnout. Když se nás sešlo z celkem pozvaných dvaceti pěti vedoucích jen šest, tak na mě padla úzkost. Neměli jsme žádný nápad a navíc ani dostatek lidí. Co dělat? Připravujte každý rok program, když téma je stále stejné! – „Oslava narození Pána Ježíše.“ První, co mě napadlo byla myšlenka: „Nebudeme nic dělat!“ Chvála Bohu, že ostatní vedoucí nebyli tak skeptičtí a jejich nadšení (i když nebyl žádný nápad), mě nastartovalo k tomu, abychom se pustili do překonání překážky. Na konci schůzky jsme si dali za úkol, že se podíváme na internet a zeptáme se v jiných sborech a začneme shánět inspiraci a náměty. Při společných 7

modlitbách, se kterými jsme končili naši první schůzku, jsem vyslovila větu: „Pane je to o Tobě a ne o nás, je to oslava Tvého narození a proto věříme, že to budeš Ty, kdo dá inspiraci.“ Další schůzka nebyla o nic více početnější, ale zato velmi tvořivá. Již se rozdělily určité úkoly a společně jsme vybrali jeden z několika námětů, které se podařilo získat z jiných sborů. Mě však držela myšlenka toho, že Pán sám bude jednat. Proto jsme výběr programu nechali otevřený a domluvili se, že pokud mi Pán nedá inspiraci do čtvrtka, kdy máme klub, tak začneme děti připravovat podle původně stanoveného programu. Čas už kvapil a nemohli jsme dlouho čekat. Modlila jsem se a cítila, že Pán má něco připravené. Ve středu večer však žádný námět nepřicházel. Pomalu jsem to začala vzdávat. I kdyby nápad ještě přišel, tak už není možné zvládnout, abych do 16. hod.než budu muset odcházet na klub, jsem měla program napsaný a rozdělený do jednotlivých rolí. Ve čtvrtek ráno jsem nemusela odcházet do ordinace a měla den volna. Přesto jsem vstávala v 5,30 hod. a jak to běžně děláme, tak jsme se spolu s mojí dcerou Janou modlily. O vánoční slavnosti nepadlo v modlitbě ani slovo. Avšak co se stalo - nestihla jsem ještě svléknout pyžamo a už přicházely myšlenky. Sedla jsem ke stolu a rychle je zapisovala, abych na nic nezapomněla. Ani nevím jak, ale během chvíle byla na světě kostra programu. Pak už přicházely jednotlivé verše, které dávaly té kostře ucelený obrázek. Byla jsem z toho šokována, jak to šlo samo a hlavně rychle. A v 16 hodin jsem vypínala počítač a nesla na klub připravenou vánoční slavnost a dokonce jsem měla rozdělené role a ty přiřazeny jednotlivým dětem. Nad tím, aby mi to vyšlo tak, aby se každé dítě mohlo zapojit, jsem vůbec přemýšlet nestihla. Ale Bůh ano. On myslí na vše a je dokonalý. Jen z naší strany to vyžaduje trpělivost a odvahu mu důvěřovat. pro SL napsala Dagmar Kalenská

8

SILVESTR 2013 V ARŠE Byla jsem požádána, abych za mládež zhodnotila, jak proběhl Silvestr, který jsme tento rok měli „pod palcem“. Jelikož to byla mládežnická premiéra, nikdo z nás vedoucích a ani mládežníků vlastně pořádně nevěděl, do čeho jsme se to namočili. Naše vánoční prázdniny se nesly ve znaku příprav na tuto událost. Celý večer jsme si rozdělili na tři části – bohoslužba, zábavný program pro sbor a zábavný program pro mládež. Z pohledu člověka, který se podílel na přípravě zábavného programu pro sbor, můžu říct, že bez nervů se to neobešlo. Největší a nejtěžší otázkou bylo, jak zabavíme tak široké spektrum lidí. Když jsme konečně s Medvědem a ostatními vedoucími na něco přišli, objevila se moje matička a celé nám to rozložila větou: „Hm, to vám neprojde. Musíte nás (střední generaci) zabavit a pobavit způsobem, kdy budeme moct sedět na židli, nic nedělat a jen se koukat.“ To byla podpásovka. Výsledku našeho snažení jste byli svědci, takže je na každém z vás, aby si zhodnotil, jak jsme se tohoto nelehkého úkolu zhostili. Poprosila jsem zároveň pár mládežníků, kteří se podíleli na přípravách, aby Silvestr okomentovali: „Nikdy jsem nepatřil mezi lidi, kteří by si Silvestra moc užívali. Pro mě to je den jako každý jiný. Přesto letos, jako i minulý rok, na něm bylo cosi zvláštního. Je na každém, jak svůj čas investuje. Často se vyplácí investovat do něčeho, v čem si nejste jistí a o čem si myslíte, že vás nenadchne. V tom se totiž často mýlíme. A tak jsem vděčný, že jsem mohl absolvovat celý Silvestrovský program v Arše. Uvědomil jsem si, že i přes všechny nezdary a pády v minulém roce a vůbec v celém životě, mohu a mám být za co vděčný. Proč o tom píšu takhle? Program je úžasná věc, sami se zamyslíte, kde se zrovna nachází váš vztah s Bohem a pokud jste Boha ještě nepoznali, máte možnost poznat sami sebe a pak i něco víc. Často bolí, když člověk přemýšlí nad tím, co bylo. Na druhou stranu je úžasné, že skrze program vám Bůh říká, že i tak vás miluje, že vás nenechá a že stejně budete dělat chyby dál. S pokojem v srdci, ujištěním a uklidněním můžete pak vstupovat do dalších dnů. Věřím tomu, že Bůh nenabízí jen zamyšlení a tichost, jako největší kreativitu nabízí všem i radost, úsměv a zábavu. A jsem vděčný, že právě mládež mohla být tím, kdo mohl bavit. Jsem vděčný za naše přátele v Arše, kteří i s vyhlídkou nejistoty, jak následující program dopadne, šli a neváhali se podívat na to, co jim mládež připravila. Já se velmi pobavil, byl to příjemný a netradiční čas, kdy na stolech nechybělo občerstvení a na pódiu se odehrávaly scénky. Je skvělé mít místo, kde se můžete zastavit, přemýšlet, ale také se bavit a potěšit své srdce. Je skvělé, že na tomto místě se na programu nepodílí pouze ti „starší“, ale i ti „mladší““. (Lukáš Mihál) „Silvestr, spoustu oslav a rok od roku větší rámus. Právě toho dne jsme byli v Arše při shromáždění doslova ukrytí před okolním světem. Naše loď nám poskytla úkryt a stala se tak přístavem všech, kteří připluli i jako jednoroční hosté z veliké dálky svých pohodlných pohovek a gaučů.

9

Když skončilo kázání, přišel na řadu zábavný program naší mládeže - byla jím příležitost strávit ještě nějaký čas spolu, povídat si a občas se zasmát na účet několika mládežníků na pódiu. Kromě toho na zájemce čekalo několik společenských her v připravené kavárně, a tak si snad každý našel něco lákavého. Jako mládež jsme samozřejmě neodolali probdít půlnoční hodinu, takže jsme zbývající čas strávili různými hrami. Chvíli před půlnocí nastal shon a rychle jsme se doslova cpali do aut. Nakonec jsme se urovnali a doufali, že jsme na nikoho nezapomněli. Vyrazili jsme na Kuňku si vychutnat ten výhled na ohňostroje všech, kdo se též rozhodli Nový Rok náležitě přivítat. Ti z vás, kdo si říkají, že s naší mládeží to nemohlo být tak jednoduché, mají pravdu. Inu cestou nahoru jsme přidávali do kroku, ale ani tak se nám nepodařilo půlnoc stihnout. Zkrátka jsme si jako mládež udělali vlastní půlnoc a tak jsme Silvestra oslavili po svém.“ (Vojtěch Kukla) „Na začátku zábavného programu došlo k menší přestavbě sálu z důvodu pohodlí. Poté, mládežníci zahráli scénku Katovna o Bibli, ve které jsem účinkoval. Dalšími úspěchy byla i inteligenční hra a další scénka, tentokrát rozhovor o klipu Já na tom dělám. Vše bylo zakončeno již pouze mládežnickým výletem na ohňostroj sledovaný z Kunětické Hory a přespáním v Arše.“ (Jakub Šíp) pro SL připravila Petra Jindrová a kol.

Bona Nota KDE JE NADĚJE DOMOVEM … ANEB VÁNOCE PROŽITÉ S VĚZNI Ticho, které by se chvílemi dalo krájet. Napětí napjaté k prasknutí. Zvýšená ostraha bezpečnostní stráže. Hlídka na strážní věži. Kamerový systém v neustálé pohotovosti. Psovod. Patnáct lidí rozdělených do malých skupinek. Hlasy bot, rachot klíčů, cvakání zámků, pípání rentgenových skenerů, kontroly, opakovaná prokázání totožnosti. Každý dostává legitimaci s identifikačním číslem a po projití několikerými zamřížovanými dveřmi vchází na úzký chodník. Koberec tu rozprostírá vzorně udržovaná parková úprava, klid rozhostí pohled na barokní sakrální stavbu. Valdštejnův rukopis - jeho styl, duch, sláva i přání posledního spočinutí. Kostel sv. Josefa se však pro tuto chvíli jejich cílem míjí. Azyl nacházejí ve společenské místnosti coby šatně, odkud se za nepřetržitě střežené bezpečnosti přesouvají do prostor konání svého koncertu. ... Jsme uvítáni bílou barvou. Jako sníh tiše dopadající na krajinu vnese do bušících srdcí klid, zjemní rozechvění, oslní čistotou. Bílý umělecky propracovaný, štukovaný strop i průčelí zobrazující rozprostřený královský baldachýn nad vztyčeným dřevěným křížem zastaví kroky v pohybu i mysli. Kolik síly a lásky si člověk připomene dík kousku dřeva s omítkou! Kombinace černé a bílé v čele místnosti se vráží do čela vlastního. Aktivuje drama vlastních životů, v nichž každý hrajeme na šachovnici s černými a bílými figurkami. Někdy kráčíme po bílé kamínkové, jindy spadneme do bláta. Nikdo není 10

neomylný, nikdo dokonalý. Bílá není čistě bílá a černá nikdy úplně černá. Tady bílá vizuálně převažuje. Objímá. Tiší. Utěšuje. Především však výjev připomíná Syna Boha, který se snížil a stal člověkem. Který zemřel, ale zvítězil. Jako král. Pomyslně hřejivý bílý hermelínový plášť s královskou korunkou nad křížem zobrazující naději, je každému, kdo vstoupí, příležitostí vděku, bezmezné důvěry a následování. Snad nikde jinde není výzdoba vnitřních sakrálních prostor tak sugestivně výmluvná, jako právě zde, kde naděje je domovem. Takto zastaveni silnými emocemi a plni očekávání se ocitáme v kapli valdické věznice. Po zkoušce odcházíme zpět do šaten a na místo jsou v tichosti přivedeni vybraní posluchači. Teprve poté smíme vstoupit my. Vcházíme mezi dva bloky nízkých lavic do posledního místa zaplněných. Muži všedých stejnokrojích, mladí, velmi mladí, i pánové v letech, pozorně sledují dění. Chvíle soustředění, letmá vzájemná výměna pohledů. Ostych, oťukávání. Muzikanti (taktéž ve stejnokrojích, ale zdobných, barokních) rozehrávají první skladbu. Poté dirigent orchestru, Ing. Daniel Chráska, se s přítomnými pozdraví a v úvodní části vypráví příběh o svých předcích, z politických důvodů vězněných. O tom, jak jeden z nich ve vězení navázal trvalé celoživotní přátelství s jiným odsouzeným, které přesáhlo generace a řízením Boží vůle dva pravnuky (hocha a dívku) oněch kdysi vězněných dědů dnes spojuje láska k hudbě i láska lidská. Obě postavy v orchestru představí. Svou důvěrou odzbrojí počáteční rozpaky, prolamuje hranice, bezprostřední spontánností a vyzařující srdečností okamžitě získává očividné sympatie. Excelentní režií mimořádného programu, do něhož mezi barokní skladby vážné hudby jsou zakomponovány vánoční koledy, zapojuje posluchače do aktivní účasti. Padají pomyslné mříže, mizí sociální či osobní zábrany. Hudba bez rozdílu spojuje a sbližuje. K bílému nebi nad hlavami se nese společný zpěv oslavující narození malého Ježíška účinkujícími, odsouzenými i dozorci. Jako koráb na širém moři se společně plavíme k jednomu cíli. Ti, kteří zbloudili, s těmi, kteří jim chtějí pomoci. Nikdy není pozdě pomocnou ruku podat a nikdy není pozdě projevit vůli se napravit. Při svém krátkém vstupu s textem Jana Ámose Komenského mluvím snad i pomaleji, než jindy. Snímám pohledy, čtu z očí. Očí spolupracujících, sledujících text, vnímavě reagujících. Vyprávím vánoční příběh ve verších staré písně a v jejich očích jejich vánoční příběh hledám. Potkávám oči neutrální, veselé, ale i bolestné, vidím oči pokorné. Které z nich zabily? Které opakovaně? Které z nich znásilnily? Nikdo se nenarodil jako člověk zlý. Jakpak je přivítal pozemský svět? Byli chtění a žádaní? Či kdo jim později položil na koleje výhybku? Měl je někdo rád? Všechno zlo pramení z nedostatku lásky. Někde se stala chyba a dnes žijí jinde, jinak. Jsou tedy jiní. Horší? Horší než my? My, kteří způsobujeme duševní trápení svým blízkým v rodinách či na pracovištích, vyvíjíme na druhé psychické tlaky, vystavujeme je zbytečnému stresu, ... my přeci také hřešíme. Jinak, postupně, pomalu, před Boží tváří však bez rozdílu. I pokud se sebevíce snažím žít dle Ježíšovy nauky a toužím být s ním jednou v ráji, uvědomuji si, že za oponou každého z pohledů očí se mohou skrývat oči Dismovy a že tedy i on může tvořit jednou mé společenství v blažené věčnosti? On, onen kající lotr na kříži, ukřižovaný s Ježíšem na Golgotě, kterému Ježíš slibuje "ještě dnes budeš v ráji" (L23,39-43) může být jednou mým společníkem. Ano, i my, kteří nežijeme za mřížemi, bychom měli být na takové setkání připraveni -již dnes....

11

Členové komorního smyčcového orchestru Bona Nota nadělují své hudební vánoční dárečky, balené do přátelské atmosféry převázané radostí, štědře. Krom vánočních melodií a písní hrají i skladby významných autorů hudby barokní - půvabný Polský koncert německého hudebního skladatele, varhaníka, jednoho z nejlepších hudebníků své doby a nejhranějších skladatelů minulosti, Georga Philippa Telemanna, uvádějí rytmické a výrazně melodické dílo italského skladatele a houslisty GiusseppeTorelliho, a prezentují i svěží zpěvný rukopis Vivaldiho. Prostřednictvím P. Pavla Jandejska, vězeňského kaplana, okrskového vikáře a zároveň houslisty orchestru, a díky vstřícnosti ředitelství valdické věznice mohou tak účinkující vězněným zpříjemnit vánoční čas, který zde plyne jinak. Obohacení, které rozdávají, se jim vrací v dojemném děkování a potlesku ve stoje. Odcházíme po přímce nataženého koberce oboustranně semknutým špalírem zjihlých pohledů z kaple ven. Odjíždíme geometricky přesnou linií dvoukilometrovým špalírem rostoucích lip s průhledem vstříc horizontu s vrchem Velišem - kdysi bezpečným útočištěm v případě nebezpečí, s Valdštejnem plánovaným františkánským konventem útočištěm duchovním. Putujeme časem špalírem geometricky neuchopitelných životních cest, kdy darovaným okamžikem svého života jsme snad mohli pomoci vyrovnat stezku k věčnosti. ... Dana Rejmanová 3. ledna 2014

12

ČTETE ? „Vy čtete?“, zeptal se kdysi Miroslav Horníček v jedné slavné předscéně z Osvobozeného divadla Jana Wericha. „Já čtu.“ „I knihy?“ „I knihy. Hřbety. Tam hned máte od koho to je a co to je.“ Zeptám se podobně, čtete? A čtete i knihy? Obávám se, že dnes se často nečtou ani ty hřbety knih. Místo nich se čtou nadpisy internetových článků… Od dětství jsem velký čtenář. Bylo pro mě určité dobrodružství procházet se v městské knihovně mezi regály knih. Když jsem byl mladým, začínajícím a dychtivým křesťanem, doslova jsem hltal nejrůznější křesťanskou literaturu. Nebylo jí tehdy sice mnoho, ale stačila k tomu, abych měl stále nějaké čtivo před sebou. Jsem rád, že tento zvyk mi zůstal dodnes, i když mnohdy na písmenka moc nevidím a přiznávám, že mně to hodně rozčiluje. Proč píšu o čtení knih? Chci povzbudit všechny, ale především začínající křesťany všech generací, aby kromě „povinné“ Bible vyhledávali dobrou duchovní literaturu. Je dobré a potřebné si tímto způsobem rozšiřovat své vlastní myšlenkové hranice, překročit hranice svého sboru, své denominace atd. Já jsem vždy měl a stále mám mnoho otázek, neobjasněných nejasností a hledání, na které jsem ve svém okolí, ve svém sboru nebo sám při čtení Bible nenacházel uspokojující odpovědi. Co například? Tak třeba otázky kolem druhého příchodu Pána Ježíše – kdy a jak Ježíš znovu přijde, co je to a jak proběhne vytržení církve a vůbec celá eschatologie. Nebo - Duch svatý, plnost Ducha v životě jednotlivce a církve, ovoce a dary Ducha, jejich vzájemná souvislost a rozdílnost, historické souvislosti během dějin církve, jak toto vše vnímala reformace a naši probuzenečtí předkové, různá historická i nedávná duchovní probuzení…. Skutky svatých apoštolů jako odrazový můstek k dějinám církve a dějiny křesťanství vůbec. Kázání Pána Ježíše na hoře, jeho obrovská duchovní hloubka a hlavně dopad do křesťanské praxe, jak se zde promítá Ježíšův vztah k Zákonu. Zvláště mně přitahovaly nejrůznější výklady jednotlivých biblických knih, starozákonních i novozákonních (žel, tento druh literatury téměř vymizel z nabídky dnešních nakladatelství). A samozřejmě misie a evangelizace, je misie věcí jednotlivce nebo celého společenství, strategie apoštola Pavla a prvních misionářů, Jednota bratrská a její vliv na misijním poli po celém světě, jak misii dělají jinde a s jakými výsledky, odkaz velkých misionářů a evangelistů a vůbec - jak na to? Katolický, protestantský, letniční a další pohledy na nejrůznější otázky. Atd., atd. Občas jsem se dostával do vnitřních problémů a napětí, měl jsem zamotanou hlavu. Jak to, například, že dva nebo tři mnou milovaní autoři (např. John Stott a Derek Prince) dospívají na základě shodných biblických pasáží k rozdílným řešením? Ale i tady jsem se něčemu naučil: ani velikáni nemají vždy patent na pravdu a mohou se mýlit (vzpomeňme jen například na postoj Martina Luthera k Židům, který je dnes pro nás nepřijatelný a nepochopitelný). Věřím, že jsem se tak postupně během let mnohému učil a naučil, v mnohém získával rozhled a nadhled. Občas jsem musel své původní postoje a názory korigovat, měnit, doplnit o nově získanou informaci a zkušenost. Fascinuje mě, když se křesťané prostě o něco snaží ve svém životě, když nejsou pasivními konzumenty. Přátelé, nespokojte se se hřbety knih a už vůbec ne s internetovými nadpisy! Výše položené otázky vůbec nemusí být otázkami vašimi, položte si tedy své vlastní. Dnešní nabídka křesťanských nakladatelství bezpochyby pokryje každou oblast vašeho zájmu. 13

Není asi náhoda, že první církevní teolog a největší z misionářů, apoštol Pavel, byl vysoce vzdělaný muž. Nemůže sice každý studovat u Gamaliele, ale každý může s trochou námahy začít studovat něco jako soukromou vyšší odbornou školu křesťanskou. Třeba o věřících v Beroji se vědělo, že zkoumají, „jak se ty věci mají“ (Sk 17,11). Jak jsme na tom my, věřící v Pardubicích? Hodně čtenářských zážitků do roku 2014 přeje Martin Hambálek

Úzkou cestou – John R.W.Stott (Citace úryvků z úvodu J. Stotta, str. 13-16, vybral Martin Hambálek) Kázání na hoře je nejznámější partií Ježíšova učení, ale patrně nejméně pochopenou a určitě nejméně dodržovanou. Je jakýmsi manifestem, protože je vyjádřením Ježíšových požadavků vůči učedníkům, jací mají být a co činit. Ve svém kázání mluví Ježíš i k nám, k současné generaci křesťanů (psáno 1978), a ukazuje, jak má vypadat křesťanský způsob života. …. Jestliže současní mladí lidé hledají správné věci (smysl života, pokoj, lásku, realitu), hledají je na nesprávných místech. Prvé místo, kam by se měli obracet, je právě to, kterému se obyčejně vyhýbají, totiž církev. Je to proto, že v církvích nevidí zpravidla křesťanský způsob života, ale přizpůsobování se (konformismus). Ne novou společnost, která by ztělesňovala jejich ideály, ale jiný model staré společnosti, které se oni zřekli, ne život, ale smrt. Pohotově by potvrdili to, co Ježíš řekl církvi prvého století: „Máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý“ (Zj 3,1). …. Základní téma celé Bible od začátku do konce je: Boží historický cíl je povolat si svůj lid. Tento lid je svatým lidem, odděleným od světa, lidem, který náleží Bohu a poslouchá ho. Cílem tohoto povolání je být „svatým“ a „odlišeným“ v každém pohledu a chování. …. Kázání na hoře musíme vidět v této souvislosti. Zobrazuje pokání (metanoia, úplná změna mysli) a spravedlnost, která náleží ke království (Božímu). To jest, popisuje, jak vypadá lidský život a lidská společnost, když se podrobí milostivé Boží vládě. …. V kázání na hoře nenajdete oddíl, kde by kontrast mezi křesťanskými a nekřesťanskými měřítky nebyl vyjádřen. Je to zdůrazněné a sjednocující téma tohoto kázání. Vše ostatní je pouze obměnou tohoto tématu. (vydala Rada CB v Ústředním církevním nakladatelství, 1982, k dispozici ve sborové knihovně) Martin Hambálek

14

Akce v únoru a březnu 3.2. 3.2. 9.2. 14. - 15. 2. 17.2. 21.2. 23.2. 23.2.

16:00 18:00 9:30 9:00 18:00 9:30 16:00

termín do kalendáře: 9.3. 13:30

S B Í R K Y

1.12.2013 8.12.2013 15.12.2013 22.12.2013 29.12.2013

Seniorklub Pracovní sejití starších sboru Bohoslužba, Večeře Páně, neděle ETS + sbírka Univerzitní křesťanské hnutí - konference v Arše Modlitební sejití starších sboru Schůze Elim Bohoslužba, kázání Martin Legát Filipíny - přednáška F.Krampoty

Výroční členské shromáždění

5 476 Kč 3 073 Kč 3 867 Kč 3 221 Kč 2 661 Kč

15

5.1.2014 12.1.2014 19.1.2014 26.1.2014

3 182 Kč 3 632 Kč 3 751 Kč 2 827 Kč

40 dní s Biblí I v letošním roce zveme všechny členy a přátele Církve bratrské k rozhodnutí osobního čtení Bible a k modlitbám, což v minulosti patřilo k automatickým základům naší zbožnosti. Opakovaně zaznamenáváme, že někteří naši členové přicházejí ke kontaktu s Písmem pouze v rámci nedělního shromáždění. Postrádají základní biblické znalosti, natož aby na nich mohli stavět, nebo se podle nich ve svém životě zásadně orientovat. Zveme tímto jednotlivce, rodiny, skupinky, mládeže i celé sbory, aby se připojili ke čtvrtému ročníku akce s názvem 40 dní s Biblí, která bude zahájena ve středu 12. března 2014 a potrvá celých 40 dní až do velikonoční neděle. Budeme velmi rádi, pokud se i Vy připojíte svým rozhodnutím čtení vybraných částí Písma. Podrobnosti, rozpis čtení (nově doplněn o slovíčka pro děti) včetně dalších materiálů a plakátu na sborovou nástěnku naleznete již nyní na webových stránkách http://www.cb.cz/akce ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY RADY PRAVÉ SVĚTLO JIŽ SVÍTÍ Je před námi postní doba a s ní přichází již tradičně 40 dní s Biblí. Tentokrát budeme pročítat Janovo evangelium, které není pouhým popisem Kristova života; je mocným svědectvím o Božím vtělení a přesvědčivou obhajobou toho, že Ježíš byl a je Boží Syn, poslaný z nebe do světa jako jediný zdroj věčného života. Jak známo, apoštol Jan ve svém úvodu nepovažoval za nutné popsat Kristovo narození, tak jak to udělali Matouš a Lukáš. Přesto ono světlo, které zazářilo nad betlémskými pláněmi, prosvěcuje celé evangelium. Ježíš je světlo světa, které osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět, aby bylo zřejmé, že všichni jsou obrazem Božím a mohou se přijetím Krista stát členy Boží rodiny. Několik janovských příběhů, s kterými se budeme setkávat, a které jsou zpracované jako podklady ke kázáním nebo jako úvody k rozhovorům nad Biblí, či jako slovíčko pro děti, to prakticky dokreslují. Inspirací nám mohou být též některé starozákonní pasáže vyprávějící o lidech, jejichž příběhy ovlivňovaly dějiny, a po mnoha staletích mají co říci dnes i nám. Dramatické životní cesty Josefa, Daniele a Ester ukazují, že Bůh si používá i nepříjemné těžkosti a problémy lidí jemu oddaných, aby měnil svět. Svět každého z nás je jiný. Prostředí rodin, zaměstnání, přátel, církve, naše zápasy a vlastní zkušenosti s Boží láskou nás formují zcela nenapodobitelným způsobem, a proto i naše poslání ve světě je nezastupitelné. Přál bych si, aby naše srdce a mysl nově osvítilo Kristovo evangelium, a přitom abychom zůstali oběma nohama na zemi. Jen tak můžeme s Kristem vstupovat do skutečného světa, a přinášet lidem světlo skrze živou víru a naději, které nikdy nezhasíná, i když všechna naše světélka časem pohasnou. Daniel Fajfr předseda Rady Církve bratrské

16

ELIM - ARCHA O OCHRANĚ (ZÁCHRANĚ ?) ELIMU (autor se omlouvá za délku článku, ale konec je nadějný – vydržte) Ze své aktivní pracovní činnosti v předdůchodovém věku mám bohaté zkušenosti s naší vyhlášenou administrativou. To bylo kanceláří a úředníků, které jsem musel navštívit, telefonátů a dopisů, které jsem musel vyřídit, nežli se podařilo získat nějaké stanovisko, rozhodnutí, nebo povolení. A většinou to bylo ne jedno, ale několikeré navštívení stejné kanceláře a stejného úředníka, stejné vysvětlování důvodů proč na to tak spěchám, stejné prosby a případně pochvaly a děkování, nežli se dosáhlo kýženého výsledku. Opravdu tuto práci může dělat jen trpělivý a nekonfliktní člověk a já jím asi opravdu budu, když jsem to vydržel dělat skoro 20 let. Jsem rád, že jsem z tohoto kolotoče už vystoupil a pozoruji toto dění už jen skrz vyprávění jiných, nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků v zajímavých kauzách. Ale přece jen jsem se do této problematiky musel ve druhé polovině minulého roku vrátit a to v souvislosti s blížící se platností nového Občanského zákoníku (NOZ) a jeho dopadem na naše občanské sdružení (o.s.) Elim. Začal jsem zákoník studovat, zvláště pasáže o spolcích a právnických osobách, navštívil jsem seminář, mluvili jsme o tom na setkání pracovníků všech Elimů, takže jsem nabyl dojmu, že jsem na příchod NOZ připraven a nic mne nepřekvapí. Zvláště, když jsme celkem bez problémů a v krátké době po odeslání stanov a žádosti získali od Ministerstva vnitra (MV) registraci nového o.s.Elim Pardubice. Na vysvětlenou: doposud jsme byli organizační jednotkou(OJ) Elimu Písek o.s., sice se samostatnou právní subjektivitou, ale hlavní Radu Elimu jsme měli v Písku a vypadalo to tak, že podle NOZ bude toto fungování hlavního sdružení a jeho OJ daleko složitější. Proto jsme se rozhodli se souhlasem píseckých pro osamostatnění a to se nám k 8.11.2013 podařilo, takže jsme teď Elim Pardubice, o.s., křesťanská společnost pro diakonii. Původní o.s. ukončilo činnost, ale tím vznikl problém, že nám zaniklo i živnostenské oprávnění na provozování kavárny a knihkupectví. To se muselo řešit hned, a proto první pracovní den nového roku vyrážím vyzbrojen vědomostmi, zkušenostmi a patřičnými doklady na Živnostenský úřad (ŽU), požádat o nový živnostenský list (ŽL) pro naše o.s. Ale ouha, nastal problém. Úřednice v kanceláři č. P si prohlédla naše stanovy a nabyla dojmu, který u ní časem přešel v přesvědčení, že nám tam chybí jedna věta, bez které nám ŽL nemůže vydat. Marné byly moje argumenty, že jsme to tam ani v minulých stanovách neměli a že nám tyto stanovy schválilo MV – nic platné, ŽL nebude. Hned jsem pochopil, že jestli má pravdu, bude to velký problém, protože změnu stanov nám už nemůže odsouhlasit MV, které s novým rokem předává problematiku o.s. na krajské soudy a mají na tento převod kompetencí půl roku času. Takže těžko nám teď někdo bude ochoten měnit stanovy o.s. Zklamaně jsem opustil ŽÚ a přemýšlel o dalších možnostech a krocích. Svěřil jsem tento problém také několika přátelům a hned mně bylo veseleji. Jedna reakce byla, že úřednice se mýlí a porušuje vlastně ústavu, když nám brání v něčem, na co máme právo a druhý nápad zněl: vždyť tam máme známou paní XY, která s námi byla jednou na sborové dovolené. Přiznám se k tomu, že za své „úřednické praxe“ jsem se nikdy nemodlil za to (alespoň si to nepamatuji), aby to mé jednání na úřadech dopadlo tak, abych to razítko a 17

podpis nebo vyjádření rychle získal. Nepokládal jsem ty problémy za tak životně důležité, abych s nějakým razítkem obtěžoval Pána Boha. Tentokrát jsem se modlil, protože jsem cítil, že ty naše lidské snahy a cesty, které jsme hledali mohou být na naše úřady krátké. Znovu kráčím na ŽÚ a mám plán: vyhledám paní XY a ta nám jistě pomůže, kdyby to nevyšlo zkusím jinou kancelář a třetí možnost - znovu kancelář č.P, kde sedí paní NE (nepřítel Elimu) s argumenty o našich právech a o ústavě, ale této možnosti se pokusím všemožně vyhnout. Na ŽÚ zjišťuji, že paní XY pracuje na jiném úseku a ŽL nevydává. První alternativa tedy nevychází. Beru si čekací lístek s číslem 107 a napjatě čekám, které číslo kanceláře se u mého čísla objeví. Sláva, je to kancelář č.3 – snad to bude lepší. Vstupuji, přednášim svoji žádost, předkládám doklady a napjatě čekám, jaká bude reakce mladé úřednice. Koukla do počítače, prohlédla naše doklady a pravila: „Není problém, jdeme na to. Jaké živnosti chcete zapsat?“ Šok, jaký jsem na úřadě snad nezažil. Já se třásl o jednu živnost a ve výsledku jich máme pět a ještě k tomu jmenovaného zodpovědného pracovníka pro kavárnu z našich řad. A v tu chvíli jsem také pochopil, proč jsme si pro Elim vylosovali na letošní rok veš z Izaiáše 65,18: Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím (učiním). Uplynul sotva týden z nového roku a už jsme byli svědky toho, jak Bůh plní své sliby. Učme se prosit Pána i za zdar těch věcí, o kterých si myslíme, že je zvládneme hravě sami. A jásejme nejen nad tím, co pro nás náš Otec učinil, ale i nad tím, co má pro nás připraveno. Poznámka závěrem: tam, kde dnes stojí pardubický Živnostenský úřad, místo mnou popisovaného příběhu, tak toto místo bylo předmětem modliteb bratří a sester naší pardubické stanice (patřili jsme pod litomyšlský sbor) zhruba před čtyřiceti pěti lety. Tehdy při hledání vhodného místa pro stavbu nové vlastní modlitebny, nám bylo úřady přislíbena právě volná parcela na rohu Gorkého a Češkovy ulice. V archivu sboru jsou plány na stavbu této modlitebny, k jejíž realizaci už ale vzhledem k měnícím se poměrům po roce 1969 nedošlo. Především ale Boží plán nás vedl nejprve do Pernštýnské 16 a později do Archy. Ale onen roh ulic Gorkého a Češkovy vstoupil do historie našeho sboru a nyní i Elimu A JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO O ELIMU. Dne 13.12. loňského roku se konalo dvojnásobné členské shromáždění našeho Elimu. Nejprve proběhlo shromáždění dnes již bývalé organizační jednotky Elimu o.s., které ukončilo k 31.12. její činnost (podrobněji výše). A hned následovalo ustavující členské shromáždění o.s. Elim Pardubice, křesťanská společnost pro diakonii, které zvolilo do čela sdružení staronový výbor. Pro pořádek – členy jsou Eva Brzáková, Eva Widenská a Vladimír Lukáš (předseda výboru). Změnilo se také číslo našeho účtu, takže nyní platí 3368788389/ 0800. Kdyby na účet přišla jakákoliv částka od dalších dárců (kromě pravidelných sponzorů), budeme za ni vděční, protože peněz není nikdy dost, ale vím, že toto říká každý. Tak jako jsem napsal, že nás Pán Bůh podržel při jednání s úřady, tak musím také napsat, že nás drží i po finanční stránce díky našim obětavým a pravidelným sponzorům. Díky Bohu za ně. A poslední věc. Máme v názvu výraz diakonie, t.zn. pomoc druhým, a proto se chceme soustředit na tuto službu hlavně pro členy našeho sboru. K tomu zveme do našeho kolektivu další spolupracovníky, které, doufám, neodradí ani dvousetkorunový členský příspěvek na podporu práce Elimu. Těšíme se na vás! V.Lukáš 18

Služby CB Kázání v mp3 a textové podobě Nahrávky biblických hodin v mp3

……………………………….

www.cb.cz/pardubice

……….………………………

kancelář Archy

Knihovna

Irena Hambálková Eva Heinová Dagmar Kalvachová D. Martin Hambálek Dagmar Kalenská Josef Chmel Milan Stránský Marek Kalvach Petr Kalvach Jiří Čermák Marie Kampová Daniel Chráska

(půjčování knih vždy po shromáždění)

Prodej knih a hudby, Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Chválící skupinka Kancelář sboru, pokladník Varhanní doprovod

tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel.

466 415 226 777 505 987 737 342 615 466 415 226 606 723 207 777 849 212 728 242 111 736 466 891 777 043 356 731 686 693 731 143 403 602 412 877 (změna!)

NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy: Číslo účtu: 43-8813570277/0100 Konst. Symbol: 558 Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.

ELIM

P a r d u b i c e o. s.

křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky: Revizor hospodaření:

Vladimír Lukáš – předseda Eva Widenská Eva Brzáková Jaroslav Žítek

Struktura činnosti. Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Volejbalový kroužek - vedoucí Michal Widenský Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800 (změna!)

19

Pravidelná setkání NEDĚLE

Modlitební chvíle Bohoslužba Bohoslužba

09:00 hod. Archa,kavárna 09:30 hod. Archa, velký sál 09:15 hod. Kvasín

ÚTERÝ

Kurz Alfa

18:00 hod

STŘEDA

Modlitby za sbor Studium Bible

17:15 hod. 18:15 hod.

Archa, klubovna Archa, malý sál

ČTVRTEK

Klub maminek Awana klub Studium Bible

09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod.

Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny

PÁTEK

Dorost

16:30 hod.

Archa, klubovna

SOBOTA

Mládež

18:00 hod.

Archa, malý sál

NEDĚLE

Evergreeni

18:00 hod.

Archa, malý sál

Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby. dary, desátky 68........ splátky dluhů ARCHY 78........ úhrada akce mládeže 33........ úhrada tábora AWANA 11........ úhrada sborové dovolené 77........ kurz Alfa 44........ zahraniční misie 55........ úhrada Awana klubu 66........ účelové dary pro křesťanskou MŠ 88........ účelové dary pro křesťanskou školu 99........ zálohy Centrální telefonní síť 22........ Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.

Církev bratrská- Archa Pardubice Lonkova 512 530 09 Pardubice [email protected] www.cb.cz/pardubice

Kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301 [email protected]

Starší sboru Pardubice Dušan Beníšek tel. 603 399 349 [email protected] Radomír Kalenský tel. 606 788 791 [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. tel. 736 658 176 [email protected]

Petr Kotas tel. 602 309 227 [email protected] Daniel Pirkl tel. 777 876 926 [email protected] Jakub Řehák tel.775 322 268 [email protected]

Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu.

Kvasín

Martin Tabačan [email protected] Samuel Jindra [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]

Zdeněk Šenkýř tel. 469 666 966 [email protected]

Uzávěrka příštího čísla březen 2014. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.

20