2014 Ráj včelařů v Ostravě Český med 2014 Slzavá Zahrada Čech

Včelařství Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV 

Ročník 67 (148)

11/2014

Ráj včelařů v Ostravě o XIX. konferenci zlepšovatelů a vynálezců

Český med 2014 Zlaté medaile za svůj produkt obdrželo 187 včelařů

Slzavá Zahrada Čech Včelařská účast v Litoměřicích

Příloha: Seznam oceněných medů řádková inzerce

Literatura českého humanizmu o včelách (47. část)

Nathanaél mezi tovaryši Ó moji milí tovaryši, líto mi, že od vás odloučen a ještě ku potupnějšímu místu tažen býti mám. Nathanaél Vodňanský z Uračova (3. července 1563 – 21. června 1621) měl podle svědectví J. A. Komenského pronést tato slova, když přicházel na místo popravy a míjel své známé a přátele pověšené na trámech trčících z oken staroměstské radnice. S noblesou patrně zemřel na místě, kde naopak nedůstojně ukončila pozemskou pouť část české stavovské elity; reprezentace země, která nedokázala včas a objektivně vyhodnotit rozložení evropských mocenských sil na počátku 17. století. Utrpěly tím nejvyšší šlechtické kruhy, degradace a perzekuce postihla měšťanstvo i další společenské stavy, utrpěla tradice českého křesťanství. Jako vážený měšťan Starého Města pražského Nathanaél zastupoval zájmy městského stavu již v období podpisu Rudolfova Majestátu (1609) a jako luterán logicky inklinoval ke stavovskému táboru, což se mu stalo osudným. Obklopen řadou přátel (ale podle svědectví dobových pramenů také řadou zarputilých nepřátel) o více než desetiletí později statečně vystoupal na staroměstské popraviště, na kterém se odehrávalo právě to lidské „divadlo“, o kterém kdysi tak intenzivně přemýšlel a které mělo na dlouhou dobu změnit postavení Čech v křesťanském univerzu. Theatrum mundi minoris Pohled renesančního člověka na okolní svět se oproti středověku výrazně změnil; totéž platí o lidské sebereflexi. Není se proto čemu divit, že ve výrazné části

literárních textů postrádáme včelařskou tematiku. Nebyly-li středověké texty orientovány výrazněji na živočišnou říši, objevovala se vybraná tematika alespoň v typických topoi, ustálených frázích, kde se v rozličných schematických obrazech alegoricky poukazovalo k dalším významovým plánům literárního díla. Humanistické tvorba na podobné postupy částečně rezignovala. Zvlášť překvapuje cestopisný žánr. Tak kupříkladu v pěkném středoevropském a italském cestopisu Fridricha z Donína, který byl vytvořen v podobné době jako Nathanaélovo Theatrum, nenajdeme ani jeden jediný včelařský motiv, přestože autor často zdůrazňoval úrodnost různých oblastí Evropy a opakovaně šablonovitě využíval rozličných atributů hojnosti. Převážně si však vystačil s atributy obilí, vína a ovoce. O medu a včelách ani zmínky! V Theatru však ojediněle med najdeme a včely také. Pochvala stavu manželského Dílo sice chválilo manželský stav, protože humanisté citlivě vnímali roli rodiny, ale aby bylo zřejmě vyhověno významovému zacílení textu, dočteme se v zápětí o tom, že se i jiní autoři shodují v mínění, že stav manželský medem rozmanitými a velmi lahodnými konfekty příliš hrubě jest oslazen. Manželství tedy mělo až v přemíře nabízet požitky hmotného a tělesného světa, často až hříšné. Patrně se jedná o výtku na adresu části populace, která preferovala právě tělesné požitky před duchovními, ale nejen to, dále byly zdůrazňovány

právě zápory manželského svazku, jeho nevýhody: Povážíme-li pak proti tomu opravdové všech obtížných a nesnesitelných břemen proti nadepsaným, které s sebou stav manželský přináší, sladkostem, nalezneme vpravdě mezi vonnou růží hojně bodláčí a v tomto libým a povlovným deštíčku náramně mnoho krupobití a škodlivých bouřek. Právě v první citaci jasně registrujeme obrazný topos vyjadřující pozitivitu života, který je zcela nepochybně ještě pozůstatkem uměleckých postupů středověku; s konkrétní podobou včelí reálie se ale setkáme až v kapitole věnované zemským živlům a božím úkazům. Součást božích znamení Řada pasáží Theatra vykazuje jakousi symbiózu literárních šablon reformního prostředí i vrcholné umělecké elity evropských humanistů bez rozdílu jejich náboženské orientace. Setkáme se proto s antickými obrazy, s odkazy na antickou tvorbu, s citacemi antických autorit, a to v kombinaci s aluzemi na biblická zjevení a víru v boží tresty avizované určitými přírodními úkazy. Humanističtí autoři se pak velmi často (na rozdíl od středověku) obraceli k antickým textům, aby na příkladech z dávné minulosti ilustrovali vážnost problému: Dále týž Plinius píše o jiné krajině na pomezí mouřenínské země ležící, z níž štírové, mravenci a jiní neobyčejní červíkové obyvatele vypudili a zahnali. Ano i mouchy národ megarenský (obyvatelé Korintské šíje) v zemi řecké z jejich vlastní patrie, jako i Ephezské vosy ven vyhnaly. Autor si postekne: Nejsou-liž tyto pokuty svědkové lidských bezbožností a nestatečností? Není-liž toto opravdová kázeň a škola, v níž by se člověk slušně cvičiti a samého sebe zdrávě znáti učil? Celá textová pasáž věnovaná přemnoženému výskytu hmyzu je pak korunována další antickou zmínkou, tentokrát patrně z 2. století př. Kr., kterou Nathanaél Vodňanský u Uračova nevynechal: Týmž způsobem připomíná i Anthenor, že velicí houfové včel a sršňův z jednoho města všecky z obyvatelův zahnali a nadělavše sobě ouluv, v domích jejich se rojili. Patrně rojový rok! Mgr. Jiří Novotný, (autor je vysokoškolským pedagogem) [email protected],

Aktuálně

n 2010 n 2011 n 2012 n 2013 n 2014 n 2015

Značení matek 

K výstavě a konferenci

Znač ení

matek

2014 Listopad, Foto: P. Černický

(zelená)

Z obsahu: O faktorech ohrožujících včelařství v Evropě

330

Společné prohlášení ministerské konference „Ochrana včel v Evropě“ 

331

Ráj včelařů v Ostravě

332

Jaké byly výsledky soutěže "Český med 2014"?

336

Bakterie Bacillus thuringiensis po 100 letech

337

Šíření moru včelího plodu je možné zastavit

340

Včelpo a jeho 35. výročí

341

Slzavá Zahrada Čech

346

Termoterapie Varroa destructor sluncem 352 From the content: GMO Once More

295

Reasons of Bulk Colony Collapses 

296

Varroosis in Late Summer and Autumn 2014

298

The Apicultural "Země živitelka" Exhibition 300 A New Communication Way of Plants 

304

How to Fight the Destructive Wax Moths  307 Alois Thuma, a Beekeeper from the Chrudim Region

310

A Genetically pure Carniolan Bee

312

Past and Present of the Apicultural Research in Moravia

314

Baking with Honey

316

V. Sciskala pżi pżedávání Pamětního listu J. Volejníkovi.

Vážení přátelé, můžeme bilancovat. Koncem září skončila XIX. konference vynálezců a zlepšovatelů v oboru včelařství, spojená s mezinárodní včelařskou výstavou. Tuto výstavu pravidelně, recipročně organizují náš ČSV a Slovenský zväz včelárov. Letos, účastníky přivítala Ostrava. I když byl tento ročník v pořadí devatenáctý, tak si vůbec nemyslím, že by nějak zevšedněl a za minulými zaostával. Dokonce si neskromně myslím, že se letos vypracoval na nejkomplexnější konferenci oboru včelařství a výstavu včelařských novinek na území ČR v posledních mnoha létech. Ono by se dalo říci, že už není co vymyslet, ale pokud jste byli v Ostravě a prošli se prostorami se včelařskými exponáty našich zlepšovatelů a vynálezců, tak jste se mohli přesvědčit o omylu, a ujistit se, že jsme ani u nás v tomto ohledu neustrnuli. Děkuji všem zúčastněným zlepšovatelům za nás, všechny včelaře. I když jim nemohu zaručit, že všechny zlepšováky okamžitě najdou uplatnění v praxi, určitě je na místě poděkování za nápady a realizaci myšlenky. Je dobře, že účastníci této akce, ať již vědečtí pracovníci či praktičtí včelaři, vyslyšeli hlasy z pléna a problémy nejenom popsali, ale také vyhledávali i řešení a předvedli jak mnohé vyřešit a zvládnout.

Děkuji tímto také organizátorům konference pod vedením předsedy Racionalizační komise při ČSV, Dr. Ing. Františka Kamlera. Dík patří i našemu partnerovi, kterým je SZV, reprezentovaný jeho předsedou, Ing. Ĺudovítem Gálem. Nemohu opomenout ani kolektiv našeho KKV ČSV Moravskoslezského kraje. Děkuji předsedům našich okresních organizací ČSV MSK, přátelům Aleně Vítkové, Čestmíru Gazdovi, Miroslavu Seget'ovi, Břetislavu Plškovi a Jaroslavu Kopečkovi za odvedené penzum práce a hlavně děkuji jejich lidem, našim členům ČSV, za jejich výkon v nelehké funkci pořadatelů, průvodců či poradců. Zájem o výstavu byl enormní a návštěvnost opravdu veliká. Oni to dělali pro zdar akce zdarma a hlavně dělali to rádi. Na závěr nechci vynechat ani kolektiv výstaviště Černá louka a manažerku výstavy Zuzanu Boháčovou, kteří nám vycházeli maximálně vstříc. Myslím si, že všichni, kteří na konferenci i na výstavu přijeli, nám dají za pravdu, že se jednalo o nevšední a bohatě navštívenou akci, která určitě posunula pohled na naše včelařství o kus dál. Václav Sciskala

Včelařství – odborný a spolkový měsíčník. Ročník 67 (148). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s. , se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39). Místo vydání: Praha. Odp. redaktor: Mgr. Antonín Karoch, tel. : 224 932 351, [email protected]. Inzerce, jubilea a úmrtí: PhDr. Václav Šimice, 224 934 478, [email protected]. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, [email protected]. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1, Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: [email protected]; [email protected]. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Jiří Sláma  (předseda), MVDr.  Martin Kamler, RNDr.  Pavel Krieg, CSc., Ing.  Zdeněk Kulhánek, Ing. Antonín Pavlíček, RNDr. Roman Slaboch, Ivan Zimmerman, RNDr.  Václav Švamberk, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6.

Tisk: MORAVIAPRESS a. s. , Břeclav, U Póny 3061, 690 02 Břeclav

MK ČR E 126/ISSN 0042-2924 listopad 2014 l 327

Aktuálně

Informace o moru včelího plodu Od začátku tohoto roku, tj. od 1. 1. 2014 do 31. 7. 2014, bylo vyhlášeno 228 ohnisek moru včelího plodu, přičemž nejhorší situace je ve Zlínském kraji. Relativně špatná situace je na Olomoucku, Pardubicku a Benešovsku. Oproti minulým rokům se nově objevilo ohnisko a bylo vyhlášeno ochranné pásmo v Ústeckém kraji. Pokud jde o délku trvání, pak pásma se vyhlašují na rok a ohniska se ukončují na základě platné

legislativy po splnění všech nařízených ochranných a zdolávacích opatření. Podobně jako v loňském roce platí, že při výskytu pod 15 % laboratorně i klinicky pozitivních včelstev ze stanoviště se likvidují jen pozitivní včelstva a nad 15 % se likvidují všechna včelstva, respektive celé stanoviště. V současné době rovněž probíhá úprava legislativy, týkající se vybraných nákaz včelstev. Spoustu dalších hodnotných informací

(počet ohnisek k zvolenému datu, opatření v ohniscích a ochranných pásmech, počty včelstev na stanovištích, počty utracených včelstev při částečné likvidaci apod.) lze získat z webové aplikace, kterou jsme pro tento účel vytvořili, a to na adrese: Mgr. Petr Pejchal, Tiskové oddělení, Státní veterinární správa

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/mor-vceliho-plodu/mapy-vyhlasenych-ohnisek-pasem.html

Už ho máme v Evropě

Národní referenční centrum pro včelařství při IZS Benátky (Výzkumný zooprofylaktický insitut Benátky) potvrdilo dne 11. září 2014 poprvé přítomnost exotického parazitického brouka lesknáčka úlového (Aethina tumida) v Evropské unii, přesněji ve městě Gioia Tauro

v části Sovereto, v italské v Kalábrii. Tento parazit je schopný způsobit značné škody sahající od spotřeby zásob pylu a medu až po zničení celého plodu. Leskáčka objevili dne 5. září 2014 zaměstnanci Zemědělské univerzity v Reggio Calabria, která již v měsíci březnu 2014 umístila takzvaná „návnadová jádra“ do úlů v blízkosti přístavu v Gioia Tauro, protože považovala tuto lokalitu za možnou cestu průniku. Po nálezu brouka pak byla jádra podrobena desinfekci kouřem a zmrazením. Vzhledem ke skutečnosti, že lesknáček úlový (Aethina tumida) je schopný uletět několik kilometrů a tím pádem i zamořit velmi rozlehlá území, jedná se o opravdovou hrozbu nejen pro italské včelaře. Vzhledem k této skutečnosti a po konzultaci s italským národním centrem pro včelařství, vyhlásili v této části Itálie za nezbytné a naléhavé nastavení následujících kontrolních a preventivních opatření: 1) Zjistit a zkontrolovat včelíny, které v průběhu letního období vykazovaly kočovnou činnost v regionu Reggio di Calabria. Zmíněné kontroly se musí zaměřit na včelíny s larválními stádii a s dospělci lesknáčka úlového (Aethina tumida). Prohlídka včelína musí

být uskutečněna tak, že se zvednou plástve hnízda, protože se musí brát v úvahu skutečnost, že tento brouk má tendenci se schovávat do nejtmavších částí včelínu. 2) V případě nálezu dospělců nebo larválních stádií, kteří by byly podezřelé na přítomnost lesknáčka úlového (Aethina tumida) je nutné zabavit med, plástve a jakýkoliv další materiál, který by mohl být příčinou kontaminace; 3) U včelínů z bodu 2) bude nutné zničit celý včelín a dále pak následně ošetřit okolní terén, který bude muset být zorán do hloubky alespoň 20 cm a následně ještě ošetřen protilarválními látkami (například permetrin v koncentraci 40 %) 4) Provedení těchto opatření musí být detailně nahlášeno patřičným státním orgánům. Red.

Včelaříte? Fotografujete? Vážení čtenáři! Máme tu pro vás výzvu. Pokud jste vášnivým včelařem a chvíle se svými včelami si pečlivě fotograficky dokumentujete, máte ve svém archivu zajímavé fotografie, o které byste se rádi podělili prostřednictvím našeho časopisu a webu, je tu ta správná chvíle. Pošlete vaše fotografie přes naši úschovnu a podílejte se tak na tvorbě časopisu ale i na fotografickém archivu ČSV. Vaše ZO ČSV

328 l Včelařství

již obdržely e-mail se základními informacemi a stručné shrnutí o odstavec níže. Velice nás zajímá váš pohled na včelaření a včelí svět, na to, jak provádíte jednotlivé úkony a jak trávíte svůj čas u včel. Každý měsíc můžete zaslat 12 kvalitních fotografií se stručným popisem, ve kterém uvedete měsíc, celé jméno, kontakt a případně číslo nebo název fotografie. Jestliže není

tematicky zařaditelná podle kalendářních měsíců, označte ji JINÉ. Např.: „LEDEN, Jan Novák, 5“, nebo „JINÉ, Jan Novák,(adresa+email), V zahradě“. Více informací naleznete na www.vcelarstvi.cz. Velice se těšíme na spolupráci. Ing. Nikola Grätzová, [email protected]

Kalendárium

L i sto pa d pokračujeme v léčení a umožníme včelstvům klidné zimování Pranostiky Když na Dušičky (2. 11.) jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. • Jaký den na  svatého Martina (11. 11.), taková též bude zima. • Jaký listopad, takový březen. • Počasí o svaté Alžbětě (17. 11.) předpovídá, jak bude v létě. • Jaké počasí na svatou Kateřinu (25. 11.), takové jest v příštím roce. • Poletují-li na  svatého Ondřeje (30. 11.) včely, bude neúrodný rok. Počasí a snůškové poměry Listopad je prvním měsícem včelařské zimy. Vyznačuje se krátícími se sychravými a mlhavými dny, vyskytují se první noční mrazy, přichází první sníh. Denní teploty klesají na 6 až 2°C a noční pod bod mrazu. Vegetace rostlin je úplně zastavená. Protože včelstvům začíná období zimního klidu, zabezpečíme, aby byla skutečně v klidu a jejich zimování nic nerušilo. Začíná období, kdy se budeme věnovat spíše všeobecným a hodnotícím úvahám, abychom byli na příští sezónu dobře připraveni. Koncem tohoto měsíce je možné provést poslední přeléčení včelstev pomocí aerosolu. Vývoj včelstev Do zimního chumáče se včelstvo začíná stahovat už při poklesu teploty pod 12°C. S dalším poklesem teploty se zimní chumáč stává těsnějším a jeho plocha, přes niž se pasivně vyzařuje teplo, se zmenšuje. Matka se nachází uprostřed zimujícího chumáče a včely ji pozorně zahřívají, aby nebyla podchlazená, protože je jediným základem budoucnosti včelstva. Tepelné ztráty jsou ovlivněny velikostí chumáče a tím i počtem zimujících včel. Pro úspěšné zimování je tedy prvořadou podmínkou velikost zimního chumáče s počtem min. 10000 včel u dvouprostorových úlů a nejméně 20000 včel u víceprostorových úlů a kvalitou dlouhověkých zimních včel, jejíž základ se začíná tvořit už od července. Nedostatek tepelných ochranných prostředků u včel nahrazuje plást. Podzimní generace včel si už tuto tepelnou izolaci připravuje v předstihu. Po vylíhnutí posledního plodu se včely shromažďují v okolí prázdných buněk. Při ochlazení si vlezou do těchto buněk a slouží jako kompaktní izolační vrstva vnějšího obalu zimujícího chumáče. Na tuto okolnost musí včelař pamatovat a včelstva nepřekrmovat. Přiměřeným je počítat s cca 1,5 kg zásob na plást při zimování v dvouprostorovém úle v plodišti. Ve víceprostorových nástavkových úlech lze v plástech v medníkovém prostoru počítat s cca 20 - 25 kg na úl. Pokud nedodržíme toto optimum a zásob podáme s ohledem na prostor k zimování více, včely nemají možnost při tvoření zimního chumáče zalézt do buněk a hned od začátku zimy zimují příliš chladně. Včely po období zimy mění polohu chumáče, pohybují se za zásobami.

Tento pohyb můžeme sledovat i ze spadu měli na podmetové podložce.

Včelařovy práce Chceme-li vědět, kolik zásob včelstvo při zimování spotřebovává, pak je nezastupitelným pomocníkem úlová váha. Na ní lze odvodit, zda včelstvo zimuje normálně nebo je v zimování něco nebo někdo ruší. Spotřeba zásob v tomto měsíci je malá a pohybuje se kolem 0,2 až 0,3 kg. Zvýšený úbytek zásob kolem 0,7 až 0,8 kg vždy ukazuje na to, že včelstvo nezimuje správně. Může jít o slabší včelstvo, které nahrazuje nedostatek tepla zvýšenou spotřebou zásob, popř. o včelstvo, jehož klidné zimování něco nebo někdo narušuje. Dostatečně zakrmená, silná a zdravá včelstva s kvalitními mladými matkami úspěšně přezimují v těžkých a dlouhých zimách. Připravíme včelnice na zimu (drobné opravy, odřezání větví, které by mohly v zimě bouchat do úlů, kontrola izolace střešních přístřešků). Do včelstev už zbytečně nezasahujeme, neotvíráme je a nevyrušujeme svou činností v blízkosti úlů, včelínů nebo kočovných vozů. Každé vyrušení působí na včely negativně, dochází k uvolňování chumáče a tím i úniku tepla. Tyto tepelné ztráty nahrazuje včelstvo zvýšenou spotřebou glycidových zásob, dochází k zvýšenému plnění výkalových váčků a riziku, že včely se při jeho přeplnění vykálí v úlu. Upravíme velikost letákového otvoru, která má být v souladu s velikostí úlu, hmotností včelstva a s jeho umístěním (větrná strana nebo jižní strana). Je třeba nechat minimálně 1 cm na jeden plodištní plást. Při zimování v mednících ponecháme raději leták otevřený více a upevníme před něj clony nebo síťky zamezující vniknutí ptactva nebo hlodavců do úlu. Bráníme tím kondenzaci vlhkosti v úlu, stejně jako ucpání letáku mrtvolkami včel, sněhem, ledem apod. S velikostí letákového otvoru úzce souvisí i vzdušné a tepelné podmínky. Přehnané uteplování včelstvu škodí, stejně jako nedostatečná tepelná izolace úlu. Ta však podstatně méně. Přehnaně uteplené včelstvo prakticky nepřestane plodovat, i když plodování bude omezené. Nabízí se otázka, co to včelstvu přinese? Stručně řečeno, jen problémy. A které? 1) Včelstvo v tomto období vychovává generaci včel, která není plnohodnotná a pro jeho jarní rozvoj není využitelná. 2) Dále spotřebovává ve zvýšené míře zásoby, a tím dochází k rychlejšímu naplňování výkalového váčku včely. 3) Včela udrží výkaly jen v objemu do cca 50% své hmotnosti. Nebude-li možné, aby se vyprázdnila při proletu, pak se vykálí v úlu a včelstvo postihne úplavice. 4) Dlouhověké včely, které mají být základem jarního rozvoje včelstva až do poloviny května, tak

nemají šanci svou úlohu splnit a hynou mnohem dříve. Výsledkem je zeslabení jarní síly včelstva. 5) Zůstanou-li i po podzimním přeléčení ve včelstvu nezlikvidovaní kleštíci Varroa destructor, pak buňky s plodem jsou pro jejich rozvoj vynikajícím startérem do dalšího období jejich života. Takže s uteplením to nepřehánět! Po ukončení podzimního ošetření včelstva musíme upravit podmínky pro přiměřenou cirkulaci vzduchu v úlu s odvodem přebytečné vlhkosti. Plesnivé stěny a plásty jsou zdrojem šíření nemocí, a to si jistě nepřejeme. Dokončíme třídění plástů a zpracování těch nepotřebných na vosk. Vyřezané a nezpracované voštiny můžeme poslat některému ze zpracovatelů s veterinárním atestem, zpět dostaneme mezistěny, které splňují zdravotní kvalitativní požadavky a nemusíme se obávat zavlečení některé z nemocí, zejména moru včelího plodu. Druhou možností je zpracování voštin ve vařáku doma a s voskem si zajet k výrobci vyměnit za mezistěny. Prohlubování znalostí o včelařství. V listopadu už je více času na studium odborné literatury. Vydatným zdrojem jsou i různé webové stránky, na nichž lze získat mnoho informací nejen v rámci naší republiky, ale doslova z celého světa. Pokud je včelař navíc dobře jazykově vybavený, pak má po celé zimní období k dispozici nepřebernou studnici zdrojů pro svůj odborný rozvoj. Vítaným zdrojem informací jsou i návštěvy včelařských výstav. Také výměna vzájemných poznatků a zkušeností v rámci mateřské ZO ČSV poskytne důležité podněty k našemu hodnocení uplynulého včelařského roku.

Zdravotní situace Opakování přeléčení proti varroáze: je nutné splnit povinnost a provést druhé přeléčení včelstev léčivem Varidol 125 mg/ml. Před vlastní fumigací očistěme podložky, aby spad z tohoto přeléčení nebyl zkreslený. Druhý den po fumigaci opět prohlédneme podložky a vyhodnotíme výsledky spadu. Dezinfekce zásobních plástů: pokud máme plásty uskladněné v chladném prostředí, pak už není třeba zásahů. V opačném případě pro jistotu zasíříme nebo použijeme páry kyseliny octové. Josef Hanuška, [email protected]

listopad 2014 l 329

Aktuálně

O faktorech ohrožujících včelařství v Evropě Ve slovinském Mariboru se dne 22. 8. 2014 uskutečnila ministerská konference zaměřená na téma zdravotního stavu včelstev, způsobu řešení úbytku včelstev nebo snůšky medu, zmenšování komunity včelařů a snižování efektu opylování. Kromě organizátora, ministra zemědělství Slovinska, Dejana Židana, se konference dále zúčastnili zástupci ministerstev zemědělství z Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Německa, Maďarska, Itálie, Malty a Moldavska. Českou stranu na konferenci reprezentovali náměstek ministra zemědělství, Ing. Martin Žižka, Ph.D. a doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D., místopředseda Českého svazu včelařů, jako odborný poradce.

opylování a sběr snůšky). Opět zdůraznil komplexnost rizikových faktorů na včelstvo a jejich vzájemné interakce. Na konkrétním případu neonikotinoidů ukázal, že se jedná o látky s nízkou akutní toxicitou na jednotlivé včely. Avšak oslabení včelstva se zapojením dalších rizikových faktorů (např. výživa včelstva, interakce s látkami používanými k léčbě varroázy) může být fatální. Druhý blok jednání zahájil prof. Dr. Tadej Malovrh (ředitel slovinského Národního veterinárního ústavu). Ve své přednášce představil strategii boje s varroázou ve Slovinsku, vyšetřování včelích produktů na přítomnost reziduí léčiv (především coumaphos a amitraz) a u medu obsah HMF. Poslední přednášku bloku přednesla Lidia Senic ze Slovinského svazu včelařů. Zmínila, že ve Slovinsku je přibližně 10 000 včelařů, přičemž cca 7 500 včelařů je organizováno. Slovinský svaz včelařů pořádá řadu propagačních akcí pro včelaře, ale i pro laickou veřejnost, s cílem propagace včelích produktů. Rozvíjejícím programem je apituristika s cílem budování naučných stezek a Evropská medová snídaně. Ročně vzrostla spotřeba medu na člověka z 0,9 na 1,5 kg. Propagace včelařství už přináší efekt. Ročně začíná včelařit 300 nových včelařů – začátečníků. Průměrný věk včelařů klesl z 65 na 59. Ročně je odchováno 12 800 včelích matek.

Uhynulé včelstvo

Během konference zazněly odborné přednášky, které shrnuly probíranou problematiku. Prof. Dr. Peter Neumann, který je prezidentem nadnárodního projektu COLOSS (COLony LOSSes), řešícího problematiku příčin úbytku včelstev, definoval rizikové faktory, které mohou způsobit úhyn, případně oslabení včelstev. Jedná se především o nedostatek snůšky (medná snůška, pylová snůška-zdroj bílkovin), ohrožení pesticidy a další stresové podmínky z prostředí. Zdůraznil nutnost genetické diverzity chovaných včelstev jako ochranu před nově se objevujícími nemocemi. Intervence do včelařství by se měly zaměřit na ochranu zdraví včelstev /účinná léčebná opatření/, podporu genetické diverzitu, chov místních (přizpůsobených) plemen včely medonosné, podporu včelařského výzkumu na národní a evropské úrovni a podporu vytváření vědeckých konsorcií (scientific networking). Ve druhé přednášce se Dr. Peter Kozmus a Dr. Janko Božič (zaměstnanci slovinského zemědělského výzkumného ústavu) věnovali problematice ochrany kraňské včely na území Slovinska. Na začátku zmínili výhody 330 l Včelařství

kraňského plemene, kterými jsou především mírnost včelstev, rychlý jarní rozvoj, dobrá využitelnost různých snůšek, rozvinuté čistící chování apod. Cílem představeného projektu je konzervace autochtonní populace kraňského plemene a její lokální diverzity a zachování dostatečné populace ve Slovinsku. Zmíněných cílů je možné dosáhnout za použití nastavení vhodného umělého selekčního tlaku, omezení přesunů včelstev, definováním a dodržováním akceptovatelného genetického toku. Z legislativního pohledu je potřeba zajistit ochranné zóny pro specifické ekotypy v rámci kraňského plemene, omezení kočování se včelstvy, nastavení podmínek správné chovatelské praxe a vypracování systému lokálních šlechtitelských stanic. V poslední přednášce prvního bloku představil prof. Dr. Karl Crailsheim z Univerzity v Grazu rizikové faktory působící na včelu v Evropě. Nejprve definoval včelstvo jako superorganismus. Na tomto modelu vysvětlil důležitost posuzování toxicity pesticidů nejen dle letálních dávek, ale i podle vlivu na celé včelstvo (např. oslabení včelstva a tím i jeho výkonnosti pro

Výstupem z konference je společně přijatá deklarace, kterou slovinský ministr zemědělství Dejan Židan předloží Radě ministrů EU jako prostředek ke zviditelnění otázky včelařství na evropské úrovni. Některé z bodů vlastní deklarace už u nás z větší části naplňujeme, a proto se ČR, spolu s ostatními státy, k této deklaraci připojila. Věříme, že přijatá deklarace pomůže zabránit škodám způsobeným postřiky, nově se objevujícími nemocemi, dovozem cizích plemen a dalšími rizikovými faktory na území jednotlivých států EU. Ing. Martin Žižka, Ph.D. vrchní ředitel sekce lesního hospodářství, pověřený výkonem funkce náměstka pro úsek lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. místopředseda, Český svaz včelařů, o. s.



Aktuálně

Společné prohlášení ministerské konference „Ochrana včel v Evropě“ Dne 22. srpna 2014 se v Mariboru na popud slovinského ministerstva zemědělství a životního prostředí sešli ministři zemědělství, aby hovořili o významu včel a včelařství, rizikových faktorech, které způsobují jejich úbytek, a o návrzích, jak je chránit. V oblastech s intenzivním zemědělstvím jsou včely ohrožené problémy v oblasti životního prostředí a dopady změny klimatu. Poklesem včelí populace je nejvíce ovlivněna produkce ovoce a osiva, neboť ta je na opylování včelami závislá. Existence včelstev výrazně klesá kvůli napadení varroázou a dalšími nepůvodními onemocněními. Přítomní zástupci Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Itálie, Malty, Moldavska a Slovinska dospěli v oblasti ochrany včel k následujícím závěrům: Poukazujeme na to, že včely a jejich činnost mají pozitivní vliv na celý ekosystém a na ochranu biodiverzity. Jejich nejdůležitější úlohou je opylení rostlin, které přispívají k efektivní zemědělské výrobě a která je klíčem k zajištění potravinové bezpečnosti.

1) O pakujeme, že včely jsou v Evropě ohroženým druhem, a že jejich existence se do značné míry odvíjí od lidské činnosti. Podotýkáme, že v současné době se cílená opatření uplatňují jen v omezené míře, jelikož v některých oblastech chybí znalosti a právní rámce. 2) Z důrazňujeme nutnost zaujmout společný přístup k zajištění řízené ochrany včel a potvrzujeme, že nanejvýš významná jsou zvláštní opatření zaměřená na odstranění hrozeb pro existenci včel v Evropě. 3) Vyzdvihujeme, že je důležité zajistit možnosti dalšího výzkumu, získat další závěry a začlenit je do politik hospodaření se včelami a rovněž lépe koordinovat různé výzkumné projekty s cílem dosažené výsledky Výzkum efektivněji využívat. a inovace v oblasti zemědělství jsou důležitou hybnou silou pro zlepšení konkurenceschop nosti včelařů. 4) Z důrazňujeme nutnost zachovat místní rozmanitost původních

populací včel, což s sebou nese odpovídající omezení a kontrolu genových toků. 5) B ereme na vědomí, že odvětví včelařství je do značné míry závislé na povětrnostních podmínkách. S politováním konstatujeme, že v případě přírodních katastrof mají včelaři nejčastěji potíže se získáním státní podpory, neboť ta není zakotvena v evropských právních předpisech. Včelaři by měli být odpovídajícím způsobem odškodněni na národní úrovni z vnitrostátních zdrojů, s přihlédnutím ke skutečnosti, že včely přispívají k opylování 80 % rostlin. 6) S  ohledem na skutečnost, že rozvoj včelstev je ohrožen používáním přípravků pro boj s onemocněními a škodci, kteří včelstva napadají, a s cílem zajistit zdraví a přežití včelí populace a odpovídající kvalitu včelích produktů, vyzývá k zavedení právního rámce, jímž se stanoví normy pro rezidua problematických

látek v podkladových plástech a v krmivu pro včely. 7) S potěšením očekáváme vynaložení dalšího úsilí o vzdělávání a školení včelařů a rovněž o zlepšování povědomí veřejnosti o významu včelařství a zachování včel, s důrazem na udržení čistého a zdravého životního prostředí a venkovských oblastí. 8) Většina návyků se utváří v dětství, a tudíž podtrhujeme, že zvláštní důraz by měl být kladen na propagaci, na vzdělávací činnost zaměřenou na mládež, jako jsou například "medové snídaně" nebo "včelí aplikace", a na další možné způsoby, jimiž lze mladé lidi oslovit. Přijato v Mariboru, dne 22. srpna 2014.

listopad 2014 l 331

Aktuálně

Ráj včelařů v Ostravě Ostravské Výstaviště Černá louka se nachází nedaleko centra města. V pětihektarovém areálu najdeme sedm objektů včetně výstavního a kongresového pavilonu. Tím je pavilon A, který nabízí komplex čtyř propojených hal a kongresového sálu. Koncem měsíce září doslova přetékal. Sešli se tu zahrádkáři, přátelé esoteriky, milovníci alternativní medicíny, ale především včelaři, kteří zabrali celé horní patro včetně kongresového sálu. Konala se tu totiž již XIX. konference zlepšovatelů a vynálezců spojená s mezinárodní včelařskou výstavou. Podle zdrojů z výstaviště například jen v sobotu navštívilo pavilon více než 8 tisíc návštěvníků. Na základě posledních ověřených údajů se jich na výstavy podívalo celkově 12 583. Počítejme, že minimálně polovina vystoupala o patro výše. Část z nich proto, aby nakoupila med a včelí produkty. Zbývající byli včelaři, kteří se sem sjeli doslova z celé republiky, aby si prohlédli nové trendy ve včelařství, okoukali zajímavé nápady, pobesedovali s kolegy a případně i cosi do profese z široké nabídky potřebných pomůcek doplnili. Vzhledem k faktu, že akci spolupořádal i Slovenský zväz včelárov, o návštěvníky ze Slovenska tu také nouze nebyla a do Polska je odtud jen skok.

Výstava především Přestože akce měla v názvu „konference“, to, kvůli čemu sem většina návštěvníků přijela už v pátek 26. září, byla ona avizovaná mezinárodní včelařská výstava. Jak by také ne. Vždyť opravdu bylo na co se koukat. Defilé nejrůznějších nabízených i vystavovaných úlů všech možných rámkových měr jen dokreslovalo všeobecně platný názor, že co Čech (Moravan, Slezan), to vlastní úl a vlastní rámek. Nad vystavenými

Přátelské posezení u slovenských včelařů 332 l Včelařství

medomety se jednomu snad dokonce sbíhaly sliny a v duchu se ptal, jak vysoká bude asi příští rok dotace na včelařská zařízení. Nechyběly dokonce ani nerezové odvíčkovací linky, vyhřívané odstředivky na vosk, varné kotle, apod. Samozřejmě se v plejádě vystavovaných předmětů našly i drobné zajímavosti v oblasti rozpěráků či dalších běžných včelařských pomůcek. Na stánku svazové firmy Včelpo jsem například našel kombinaci ometáku s nerezovou rozpěrkou. Samostatnou kapitolou byly pumpy na cukerný roztok, dávkovačky medu a dokonce i plničky speciálních a oblíbených plastových „sáčků“ na med. Je možné, že časem díky těmto zařízením částečně vymizí ze včelařské praxe obalové sklo. Velice zajímavé byly exponáty zlepšovatelů, kterým byla vyhrazena velká část expozice. Svoje výrobky tu prezentovali zlepšovatelé a vynálezci z České republiky i ze Slovenska. Jejich škála byla opravdu široká – od čerpacích souprav, unikátní varroalampy, přes plastová krmítka, parní tavidla vosku, sklápěcí zvedák, pojízdný zvedák, nová provedení dna úlů, unikátní úly ležany či pololežany, slovenské zařízení na jednoduchou manipulaci s nástavky a mnohé další. Dohromady jich bylo 26. Někde se jednalo dokonce o spolupráci. Například na vyvrtávačce

Stánek ČSV v Ostravě

rámků se stavitelnou roztečí spolupracovali Dr. Ing. František Kamler a Ing. Jan Jindra. Oceněných bylo v této soutěži pět. První cenu získal za své hladké válce k výrobě mezistěn Ing. J. Jindra, na druhém místě skončili Jan Říha z Pravčic s čerpací soupravou na krmení včelstev, o které jsme psali ve Včelařství 8/14. Další druhou cenu obdržel za box pro kočování, tedy kočovný včelín Miroslav Zelený z Nového Města n/M. Porota také udělila dvě třetí ceny. Jednu z nich Miroslavu Segeťovi z Fulneku za kotel na vyvařování starých souší s odstředivkou a Dr. Ing. Františku Kamlerovi z VÚVč Dol za soupravu na krmení včel roztokem. Mnohá technická řešení, ať už oceněná či nikoliv, mne zaujala, a proto jsem se rozhodl je blíže přiblížit v tomto článku. K dalším bych se chtěl v následujících číslech časopisu včelařství vrátit, protože si to podle mne zasluhují. Kromě zlepšováků tu v Ostravě byly vyhodnoceny i včelařské publikace a audiovizuální média.

Válce na mezistěny a lokomotiva „Mým soutěžním exponátem jsou válce na výrobu polotovarů pro výrobu válcovaných mezistěn,“ doplňuje vystavovatel Ing. Jan Jindra z Roudnice nad Labem. „Válcování mezistěn se totiž skládá ze tří etap. První je odlití polotovaru, který se odlévá do plechových vaniček. Výsledkem je deska, která je v různých místech různě tlustá. Nejde proto využít pro přímé válcování mezistěn, protože při protahování raznicemi se stáčí, vyražené buňky se deformují apod. Proto se používá tzv. kalibrace. Pomocí vystavených válců se z tohoto polotovaru udělá deska, která má všude stejnou tloušťku. Ta může být různá, ale pro moji technologii výroby mezistěn, která probíhá v dubnu a navíc venku, je vhodné, aby měla tloušťku maximálně



Aktuálně

J. Jindra, krom válců na mezistěny vystavoval i manipulační zařízení na úly. Foto J. Šturma

Š. Strýček objasňuje princip svých novátorských vík. Na fotografii jsou dobře vidět ona oka z odolného plastu, díky kterým vám víko neuletí

tři milimetry, protože gravírovací drážky nejsou schopné za studena tuto stěnu tzv. vytáhnout. Takže pouze ti, kteří vyrábějí větší množství mezistěn a jsou schopni válce temperovat, mohou vyrábět z polotovaru tlustšího jak 10 mm. Z desky, která má tloušťku např. 15 mm, musím vyrobit polotovar s průměrem 3 mm. K tomu právě slouží kalibrační válce. Jedná se o běžnou válcovací stolici, která v mém případě musí fungovat velice rychle, aby vosk nestihl vychladnout. Navíc není možné hned z 15 mm vyválcovat plotnu o tloušťce 3mm. To se musí postupně na několikrát a hlavně rychle. Svým exponátem jsem chtěl vyřešit způsob, jak rychle přestavět válce z jedné tloušťky na druhou. Na to existuje mnoho konstrukčních řešení, například dvěma šrouby po obou stranách, kterými spouštíte horní válec, dvěma klíny, různými ozubenými převody apod. Mne napadlo řešení, které se používá u válcování těsta, kdy je druhý válec umístěný na excentru, kdy válce můžeme snadno a rychle přitahovat či oddalovat. Je tu samozřejmě problém. Vzdálenost válcování je poměrně velká, že by mohlo dojít k vysunutí zubů z ozubených kol, které zajišťují protiběžný chod. Připomínám, že u mého lisu jde až o 15 mm, což je opravdu hodně. Proto jsem řešil problém, jak převést krouticí moment z jednoho hřídele na druhý. Opět na tento problém existuje hodně řešení. Přiznám se, že svoje řešení považuji za mojí tzv. konstrukční perlu letošního roku. Vymyslel jsem spojku, která spojuje hřídele mimo osu o 8 mm. Moje řešení přenáší plynule krouticí moment válce a je až trapně jednoduché. Použil jsem tzv. paralelní mechanismus, který mnozí ze starších ročníků znají ze starých parních lokomotiv. Tedy ono táhlo, které spojuje například tři hnací nápravy. V mém případě není táhlo dlouhé dva metry, ale jen již zmíněných 8 mm.“

Kotel s odstředivkou Pro mnoho včelařů je získávání vosku jednou z nejnepříjemnějších činností. Jak to dělat ve velkém v polních podmínkách se zamyslel Miroslav Segeťa z Fulneku, který vystavoval v Ostravě svůj dlouhý vyvařovací kotel spojený s elektrickou odstředivkou na vyvařování voští. „Tento kotel, který jsem již dříve vystavoval, jsem upravil tak, aby se jeho kapacita ještě zvýšila,“ vysvětluje autor zlepšováku. „Upravil jsem speciálně ohniště, obsah kotle jsem rozšířil ještě o zhruba 50 l. Nebylo to samoúčelné. Když do horké vody vkládáte souše, voda se samozřejmě ochladí. Rozšířením kotle vkládání souší neovlivní tolik teplotu. Čím větší množství vody, tím menší výkyvy. Z bezpečnostního hlediska jsem upravil boční stěny tak, aby když obsah kotle tzv. vzkypí, což se může stát, jsou kolem plné sváry a vosk se nemůže dostat do ohniště. Protože je kotel větší a delší, mohou ho obsluhovat dva lidé najednou. Stojí do kříže proti sobě. Jeden vyvařuje staré rámky a čistí je od zbytků košilek, vosku, propolisu apod., druhý nabírá sítkem hmotu, která plave na hladině, tedy na zbytky košilek a pylu, na který se nalepuje vosk, a dává ji do odstředivky u tohoto kotle. Tuto odstředivku také vyhřívá horká voda z topeniště. Takže jedním ohněm vyhříváme jak vodní lázeň, tak i odstředivku, která je dvouplášťová a má samostatný nalévací otvor. Upozorňuji, že obsluha musí hlídat v odstředivce hladinu vody. Vyvíjí si sama páru, která uniká otvory vně odstředivky. Takže odstřeďovaný vosk si udržuje vysokou teplotu a navíc se nelepí na stěny stroje. Plynule vytéká ven a my získáváme čistý koláč vosku. Díly odstředivky pocházejí ze sériové výroby Romo Fulnek. Přiznám se, že jsme původně postavili čtyři prototypy odstředivek. Bohužel žádná z nich nesplňovala účel.

Například ta, kterou jsme na rady odborníků vybavili motorem s 2800 otáčkami, odstřeďovala tak dokonale, že v koši nezůstalo vůbec nic. I ta největší špína proletěla otvory v síťce na vosk. Nyní má naše odstředivka 1400 otáček, které vyhovují účelu stroje. Tím, že je většina ze sériové výroby, i cena je příznivá. Dvouplášťový korpus z nerezové oceli a brzda je naší proveniencí a vyhovuje včelařské praxi.“ Miroslav Segeťa získal za svůj kotel s odstředivkou jednu ze dvou třetích cen.

M. Segeťa vysvětluje, jak pracovat s kotlem na voští. Foto J. Šturma listopad 2014 l 333

Aktuálně

Jedním z prvních přednášejících byl i Dr. M. Kamler z VÚVč Dol

J. Volejník (druhý zprava) převzal Pamětní listinu o den dříve. Krom českých funkcionářů mu popřál i předseda SZV, L. Gál 334 l Včelařství

Víka a déšť Štefan Strýček z Medlovic nedostal od komise nic. Jeho speciální úlová víka měl zatím ve stádiu prototypu a v současné době hledal vhodného výrobce vstřikovací formy. Prováděl tu současně jakýsi průzkum trhu. Proč se pustil zrovna do vývoje úlových vík, na to měl zajímavou odpověď. On sám obhospodařuje 35 včelstev. Na včelnici jich má 24. Dosud klasická víka zatěžoval cihlami a kameny, jak to mnozí z nás důvěrně znají. Při četných návštěvách včelstev zjistil, že je to praxe hodně pracná. „Takhle jsem za tři až pět vteřin v úlu,“ říká Š. Strýček a ukazuje praktické odnímání víka. „Na každém úlu mám vpředu a vzadu dva kolíky, do kterých zasunu tato ohebná, plastová očka a žádný vítr mi víko neodnese. Navíc plast daleko lépe odolává parám kyseliny mravenčí a nekoroduje jako klasický pozink. Na našem území naprší ročně 650 l vody na 1 m2. Na plochu víka to činí zhruba 150 l. Kolem víka mé konstrukce je žlábek, který vám svede vodu před úl. Nezatéká tak do úlu, voda nepoškozuje stěny ani nepůsobí druhotně hnilobu. Odvod vody před úl má svůj význam. Pokud bych odváděl vodu za úl, měl bych ji doslova pod nohama a pracoval v blátě. Víko má dlouhé stínítko, takže voda odtéká dál od česna a v parných dnech naopak česno stíní. Uvnitř plastového víka je pevná styrodurová 3 cm vysoká uteplivka a další 2 cm styrodurová uteplivka, kterou v případě nutnosti vyndávám. Víko má větrací otvory, a když do něj vložíte zasíťovaný rám, který kopíruje vnitřek víka, máte pomůcku pro těžbu propolisu. Já rám využívám i na léčení a kladu na něj formidolové desky, které tak nepřijdou do styku se včelami. Pamatuji i na to, že některé úly jsou užší. Abych víko dobře upevnil, má kromě plastových ok dvě pružiny, které natáhnu a uchytím na úlu, takže víko pevně dolehne i na užší úl, a nepohne se. V podstatě jsem připravil dva typy vík, a to podle délky rámků. Prakticky se hodí ke každému úlu, ať již k těm, které prodáváme v Česku, nebo i k těm slovenským. Další výhodou je transparentnost. Víme, jak se u nás začaly ztrácet úly i se včelami. Každé víko má svoje sériové číslo, číslo úlu, materiál, z kterého je úl vyrobený, jméno majitele a země původu. Pokud se objeví víko s označením CZ například v Polsku, víme, že je kradené a kdo byl jeho majitelem. Označení se provádí tepelnou ražbou, která se dá jen těžko odstranit. Mám ale samozřejmě problém. Aby se víka dala vyrábět ve velkém, potřebuji nechat zhotovit formy. A to je drahá záležitost. Zkouším oslovit velkovčelaře a zjistit, zda má tento výrobek šanci na velkovýrobu a rád bych využití vík mé konstrukce konzultoval se včelařskou veřejností na www.vceliraj.cz.“ Konference s bouřlivější tečkou XIX. konference zlepšovatelů a vynálezců začala v sobotu 27. září dopoledne. Zahájil jí místopředseda ČSV, Mgr. Václav Sciskala, který přivítal přednášející i posluchače. Poté se slova ujal předseda racionalizační komise Dr. Ing. Kamler.

V Ostravě celkem vystoupilo 13 přednášejících. Jejich témata zabrala poměrně široký úsek oboru včelařství. Nejvíce však diskutující v první polovině cyklu přednášek informovali posluchače o zdravotní situaci včelstev v České republice a na Slovensku, o velice palčivé otázce, a to vzniku nových ohnisek moru včelího plodu u nás, o možné léčbě varroázy a nosemózy, varroamonitoringu a o významu zoohygieny v chovu včel. S přednáškou na téma Hemolymfa včely medonosné ve vztahu k výživě a zdravotnímu stavu včelstev, vystoupila i pracovnice odborného oddělení Sekretariátu ČSV, Ing. Nikola Grätzová. Odpolední část přednášek nastala po vyhodnocení soutěže Český med 2014. Přednášky se tentokrát týkaly věcí příjemnějších, jako je například problematika chovu matek, zpracování včelařských produktů a apiterapie,o vlastnostech mateří kašičky, medicínské využití medu a dokonce i jak využít alternativních zdrojů energií ve včelařském provozu. Drobná kontroverze se ozvala v diskusi po přednášce F. Kamlera o problematice tekutých krmiv. Diskutující moc relevantních argumentů neuvedli a přednášejícího si spojili se zákazem propagace invertů a hydrolyzátů v časopise Včelařství. Rád bych doplnil, že rozhodnutí o zákazu reklamy jmenovaného tovaru bylo schváleno hlasováním RV ČSV, takže F. Kamler či jiná osoba na tomto rozhodnutí těžko může něco změnit. O uklidňující tečku se v závěru konference postaral Dr. Jan Krabec, který připomněl významné výročí narození J. A. Janiše, ve kterém mimo jiné vyvrátil oblíbenou pověst o působení tohoto mistra včelaře ve Slovinsku. Těším se, že podle příslibů autorů některé z přednášek postupně najdete i v našem časopisu.

Aktuálně

Nestorové českého včelařství. Spolu s J. Volejníkem je jim dohromady 508 let

Pamětní listy „pánům včelařům“ Pokud mohu hodnotit, nejdojemnější chvílí včelařských dnů v Ostravě bylo předávání Pamětních listů KKV ČSV Moravsko-slezkého kraje za životní přínos oboru včelařství zasloužilým včelařům, o kterých se člen PRV, Ing. Čestmír Gazda, oprávněně zmiňoval jako o králích českého včelařství. Vždyť jeden z oceněných, Josef Volejník z Přelouče ve svých 85 letech dosud sám ošetřuje 260 včelstev. Svůj list si vyzvedl z časových důvodů den před oficiálním předáváním ocenění. Dalšími oceněnými byli Václav Kuska z Hodslavic u Nového Jičína, Jaroslav Kopeček z Frýdku Místku, Albert Dušek z Opavy, Josef Klimeš z Ostravy a Eduard Plonka z Českého Těšína. Není bez zajímavosti, že všem oceněným je dohromady s J. Volejníkem úctyhodných 508 let. I my se za časopis Včelařství připojujeme ke gratulaci. Severomoravští včelaři při této příležitosti přichystali také několik vlastních soutěžních akci, jako například Soutěž o nejlepší med, Soutěž o nejlepší medovinu a Soutěž o nejlepší perník. Zkrátka v Ostravě bylo milo a vše se podle předpokladů snad až na počasí vydařilo. Antonín Karoch a Zdeněk Kulhánek

Box pro kočování od M. Zeleného z Nového Města n. M. listopad 2014 l 335

Aktuálně

Jaké byly výsledky soutěže "Český med 2014"?

Děkujeme všem včelařům, kteří poslali medy do letošní soutěže. Obdrželi jsme celkem 293 vzorků medů. Jak jsme avizovali při vyhlášení soutěže, ve snaze o co nejvyšší objektivitu komise letos hodnotila medy pomocí bodového systému.

Body jsme přidělovali za plnění těchto kritérií: a) fyzikálně chemické vlastnosti (25 bodů) b) povinné údaje na etiketě (25 bodů) c) správnost etikety včetně doplňujících údajů (0 až 20 bodů) d) senzorika (0 až 15 bodů) e) celkový estetický dojem (0 až 15 bodů) Maximální počet dosažitelných bodů byl 100. Součet bodů nutný k udělení zlaté medaile byl 92-100 bodů. Takového počtu bodů v tomto roce dosáhlo 187 medů. Při dosažení počtu 86-91 bodů byla medům udělena stříbrná medaile. Letos bylo stříbrnou medailí oceněno 31 medů.

Co snižovalo bodový součet u medů se stříbrnými medailemi? Fyzikálně chemické požadavky splňovaly všechny oceněné medy. Také povinné údaje byly až na jeden případ uvedeny správně. V jednom případě byla použita formulace data použitelnosti "spotřebujte do…." bez uvedení skladovacích podmínek. V případě označování medu je vhodnější označení data minimální trvanlivosti způsobem "Minimální trvanlivost do konce roku 20..". K této formulaci nemusíte uvádět podmínky skladování. U čtyř medů byla

Zlatý med Ivo Parduse

I tento mladý včelař za svůj med obdržel Zlatou medaili

na etiketě uvedena energetická hodnota bez výčtu živin. Nejvíce bodů snižoval celkový estetický dojem balení.

Jaké byly nejčastější nedostatky celkového vzhledu balení? - Graficky nesourodé etikety na víčku a na sklenici, včetně různých dolepek. - Rukou dopisované údaje nebo razítka s rozmazaným písmem. - Nevhodná velikost písma údajů na etiketě, jejich špatná čitelnost (barevné splývání písma s pozadím). - Povinné údaje nebyly v jednom zorném poli, ale například na dolepkách na víčku nebo vespod na sklenici, byly proto špatně dohledatelné. - Etikety na víčkách nebyly spojeny se sklenicí tak, aby nemohlo dojít k mýlce při záměně víček. - Špatně volená velikost etikety k velikosti nebo tvaru sklenice, etiketa nalepená přes výstupky na obvodu sklenice. Některé medy na medaile nedosáhly U 17 medů byl zjištěn nadlimitní obsah vody. V dalších případech ztratily medy body u více posuzovaných kritérií, takže nedosáhly na ocenění.

Zlatou medailí ohodnocený výrobek je pro každého producenta ctí 336 l Včelařství

Každoročně se opakují podobné chyby: - Chybějící povinné údaje (hmotnost, minimální trvanlivost, druh medu). - Chybná deklarace druhu medu. - Špatné vyjádření pro dobu trvanlivosti

Zlatý med ze včelí framy Duhový dvůr

(nepište např.: záruční doba, nejlépe upotřebit do..) - Uvádění výživových a zdravotních tvrzení (nelze psát: čistý, přírodní produkt, vhodný při rekonvalescenci, atd.). - Nedostatky, které neprospěly celkovému estetickému dojmu balení medů, jsme již zmínili. Součet vyjmenova ných chyb a nedostatků vedl ke snížení celkového počtu bodů pod hranici potřebnou pro udělení ocenění. Abychom nekončili jenom výčtem nedostatků, je třeba říci, že všechny medy splňovaly na jedničku senzorické vlastnosti. Byly bez nečistot, chuťově výborné. Zvláštní pochvalu mají pastové medy, které byly velmi jemné. Opět se našlo několik etiket, které díky zdařilému grafickému ztvárnění upoutaly pozornost všech členů poroty. To nás velmi těší, protože umět "pochválit" kvalitní potravinu kvalitním poutavým balením je správný předpoklad úspěšného prodeje a spokojeného zákazníka. Ing. Marcela Vořechovská, Ing. Dalibor Titěra Zkušební laboratoř VÚVč Dol



Co říká věda

Bakterie Bacillus thuringiensis po 100 letech Dříve než se staly předmětem diskuse otázky užitečnosti či škodlivosti geneticky modifikovaných organizmů (GMO), tak o této bakterii kromě badatelů v oboru málokdo věděl. Přesto se Bacillus thuringiensis vyskytuje běžně na celé planetě jako půdní bakterie. Objevil jí v napadených housenkách bource morušového japonský biolog Ishiwatari již v r.1901 a popsal jako Bacillus sotto. Stejnou bakterii izoloval z housenek zavíječe moučného německý badatel Berliner o 10 let později. Protože housenky pocházely ze mlýna v Durýnsku (německy Thüringen) dostala bakterie v roce 1915 konečné pojmenování Bacillus thuringiensis (dále jen B.t.). V té době pochopitelně nikdo netušil, jak zvláštní jsou vlastnosti této bakterie a jak budou využity při ochraně rostlin proti škůdcům. Podívejme se na její charakteristiku a možnosti aplikace (vyjma otázky GMO, kterým je věnována polemika i v našem časopise více než dostatečná). Zdrojem výjimečnosti B.t.bakterie jsou tzv. krystalové proteiny lokalizované ve sporách (klidové stádium), označované jako „cry“ nebo delta-endotoxiny, které mají silné insekticidní schopnosti. Důležité je, že jsou specifické, takže např. B.t. ssp.kurstaki je účinná na zavíječe voskového, malého a čmeláčího, neškodí včelám ani čmelákům. Podobně je B.t. ssp.israliensis selektivní proti komárům, B.t.ssp. tenebrionis proti broukům. Uvedené selektivní toxiny produkované sporami B.t. nejsou škodlivé pro jiné skupiny hmyzu, ani pro člověka. Princip působení spočívá (velmi zjednodušeně) v rozpuštění „cry“ bílkoviny ve středním střevě (žaludku) hmyzu následkem zásaditého prostředí. Housenky zavíječů, ale i značného množství jiného hmyzu produkují do žaludku enzymy štěpící bílkoviny, které jsou podobné trypsinu obratlovců a působí v zásaditém prostředí (v lidském žaludku je silně kyselé prostředí a proteolytický enzymem je zde pepsin). „Nastartované“ cry bílkoviny dokážou potom narušit stěnu trávicího traktu tak, že se jeho obsah vylije do tělní dutiny. Housenka poměrně brzy hyne a navíc dochází v jejím těle k rozmnožení bakterie. Bakterie B.t. byla zkoumána s možností využití jejích vlastností pro přípravu preparátů na ochranu rostlin formou klasického postřiku. Tak vznikly postupně komerční preparáty, a to již ve 30 letech minulého století. K využití proti zavíječům a obalečům byl na základě pozitivních testů v Evropě vyrobený jako první preparát Sporein (1938). Následovala řada dalších, jako Biobit, Dipel, (B.t.ssp. kurstaki) , v Československu pracovníci akademie věd připravili preparát Bathurin (čs.patent 1962), který se komerčně vyráběl pod názvem Bathurin 82 v JZD Slušovice. Ten jsme testovali na housenkách zavíječe voskového

v laboratorních podmínkách v roce 1990, avšak tehdy s negativním výsledkem. Ve světě se již řadu let prodává přípravek Certan, nebo také Certan B-401, dostupný nyní i na našem trhu pod názvem B-401. Je to koncentrovaný roztok bakterie B.t. ssp.aizawai. Byl u nás s úspěchem použitý proti zavíječi čmeláčímu (viz Včelařství 10/2014 str.307) . Pavel Krieg, VÚVč., stanice Přerov-Žeravice

Včelstvo, nebo osazenstvo oplodňáčku, kde včely neobsedají celý prostor, se může stát obětí zavíječe voskového, Galleria mellonella. (foto P. Krieg)

Napadení zavíječem čmeláčím Aphomia sociella není v rané fázi kromě pavučinek po obvodu čmeláčího hnízda pozorovatelné (foto P. Krieg)

Po zlikvidování hnízda vytváří housenky zavíječe čmeláčího na strůpku úlku pevné zámotky (foto Ing.E.Dušková, VÚRV,Genová banka Olomouc) listopad 2014 l 337

Co říká věda

Základy genetiky pro včelaře Část 14. – Vazba genů

Gen je základní jednotka genetické informace, podle níž se vytváří podoba a vlastnosti organismu. To jsme si již vysvětlili ve čtvrtém dílu našeho seriálu. Každý gen má na určitém chromozomu přesně stanovené místo a to označujeme jako genový lokus. Jednotlivé geny jsou na chromozomu umístěny lineárně, to znamená, že jsou poskládány za sebou. Jak víme ze třetího Mendelova zákona, dochází k volné kombinovatelnosti genů umístěných na různých nehomologních chromozomech a během meiózy se náhodně kombinují. Neplatí to však pro geny uložené na stejném chromozomu, mezi kterými existuje genová vazba. Takový to soubor genů můžeme označit jako genovou vazbovou skupinu. Potomkům se předávají společně jako jeden celek a nedochází tím k segregaci nebo kombinaci. Výjimku tvoří crossing - over, překřížení ramének homologních chromozomů při meióze, kdy dochází k výměně těchto ramének mezi oběma homologními chromozomy. Podle toho, jak jsou od sebe jednotlivé geny vazbové skupiny vzdáleny, rozeznáváme vazbu úplnou, neúplnou a volnou kombinovatelnost. Vzdálenosti genů a síle vazby odpovídá pravděpodobnost vzniku zlomu a následně crossing overu (čím je větší vzdálenost mezi geny, tím klesá síla vazby a roste šance vzniku crossing - overu). Úplná vazba genů – jednotlivé geny jsou velmi blízko a jsou mezi nimi silné vazby. Ke crossing - overu nedochází a vazbová skupina se tak chová jako jeden gen a je tak i předávána potomkům. Vzdálenost genů (tuto vzdálenost také nazýváme jako mapovou vzdálenost) udává tzv. Morganovo číslo a jednotkou je morgan (M) nebo ještě častěji centimorgan (cM). V případě úplné vazby genů je Morganovo číslo rovno nule. Neúplná vazba – geny jsou dále od sebe a s rostoucí vzdáleností klesá síla vazby. Mapová vzdálenost musí být větší než nula a menší než 50. Pro úplnost dodávám, že jeden centimorgan odpovídá pravděpodobnosti vzniku crossing - overu 1 %, pokud je tedy mapová vzdálenost 20 cM, je 20% šance vzniku crossing - overu. Volná kombinovatelnost nastává v případě, že je mapová vzdálenost 50 centimorgan a žádné vazby mezi geny se již nevyskytují. Počet genových vazbových skupin je vždy roven počtu páru homologních chromozomů, u samičího pohlaví včely medonosné je to tedy 16. Vzhledem k haploidní výbavě trubců se u nich nevyskytují homologní 338 l Včelařství

chromozomy, a proto nedochází ke crossing - overu a následné výměně genů mezi homologními chromozomy. Na jednom chromozomu mohou ležet recesivní nebo dominantní geny, případně jejich kombinace a podle toho se genová vazba dělí na: Cis vazba (coupling) – na jednom homologickém chromozomu leží pouze dominantní alely AB, na druhém chromozomu jen recesivní alely ab. Trans vazba (repulsion) – na jednom homologickém chromozomu leží dominantní i recesivní alely Ab, na druhém chromozomu alely aB. Morganovy zákony a Morganovo číslo Americký genetik Thomas Hunt Morgan (1866-1945) je považován za nejvýznam-

1926 sledoval T. H. Morgan při meióze chiasmata na homologických chromozomech a toto překřížení nazval crossing over. Navíc bylo na jeho počest pojmenováno již zmíněné Morganovo číslo, které udává mapovou vzdálenost genů a nepřímo i sílu vazby. Morganovo číslo (značíme jej písmenem p) ukazuje, kolik rekombinovaných jednotek obsahuje chromozom. Abychom porozuměli pojmu rekombinované jednotky, jedná se o nové kombinace genů, které vznikly díky crossing - overu (díky neúplné vazbě) u potomků. To znamená, že rodičovské organismy mají jednotky nerekombinované. Při stanovení Morganova čísla používáme zpětné křížení potomka (dvojnásobného heterozygota) AaBb s rodičem (dvojnásobným recesivním homozygotem) aabb.

Gamety potomka AaBb AB

Ab

aB

ab

ab

ab

ab

ab

Genotypy získané zpětným AaBb křížením

Aabb

aaBb

aabb

Četnosti

a2

a3

a4

Gamety rodiče aabb

a1

nějšího vědce své doby. Paradoxem je, že původně chtěl svými pokusy vyvrátit to, že geny leží na chromozomech. Jeho pokusy na octomilkách však ukázaly pravý opak a dokonce vedly k formulaci tzv. Morganových zákonů, které jsme si v podstatě vysvětlili v předchozích odstavcích. První Morganův zákon – geny jsou na chromozómech uspořádány lineárně za sebou. Druhý Morganův zákon – geny umístěné na jednom chromozómu spolu tvoří vazbovou skupinu a jejich počet je totožný s počtem párů homologních chromozomů daného organismu. Třetí Morganův zákon – díky crossing overu může mezi geny homologních chromozomů probíhat genová výměna. Síla vazby genů je nepřímo úměrná vzdálenosti genů Celoživotní práce T. H. Morgana byla v roce 1933 odměněna Nobelovou cenou a on se stal prvním člověkem, který dostal tuto cenu za oblast genetiky. V roce

Z tabulky vidíme, že hybrid AaBb může vytvořit čtyři typy gamet (pohlavních buněk) oproti recesivnímu homozygotovi, který vytváří pouze jeden typ gamet (pohlavních buněk). Jejich křížením vzniknou jedinci se stejným genotypem, jako mají jejich rodiče, ale také jedinci s odlišnými genotypy (mají rekombinované jednotky) Aabb a aaBb. Vzorce pro Morganovo číslo jsou potom: fáze cis

fáze trans

Pro připomenutí hodnota 0 morgan znamená, že u gamet je 0% šance vzniku rekombinantů, vazba genů je velmi silná a ke crossing - overu nedojde. Maximální možná hodnota 50 morgan naopak znamená, že je 50% šance vzniku rekombinantů, vazba mezi geny neexistuje, a proto se již jedná o volnou kombinovatelnost.

Batesonovo číslo Britský genetik William Bateson (18611926) byl další ze škály významných vědců. Poprvé použil v roce 1906 pojem genetika pro toto biologické odvětví a na jeho počest bylo pojmenováno tzv. Batesonovo číslo. To vypočítáme jako poměr rodičovských nerekombinovaných gamet ku gametám nerodičovským rekombinovaným. Batesonovo číslo značíme písmenem c a vypočítáme jej podle vzorců: fáze cis

fáze trans

Pokud je číslo rovno 1, jedná se o volnou kombinovatelnost alel, když ale dosáhne nekonečna, nebude k rekombinaci (crossing-overu) docházet. Protože má Batesonovo číslo takový rozsah, dáváme přednost číslu Morganovu. Obě čísla se využívají při sestavování tzv. chromozomových map ukazujících umístění a vzájemnou polohu jednotlivých genů na chromozomech. Význam vazby genů Genová vazba vloh umístěných na určitém chromozomu stojí za společnou dědičností znaků a vlastností, za kterými dané vlohy stojí. Velký význam má tato skutečnost u hospodářsky významných vlastností, které se takto mohou přenášet společně. U včely medonosné by samozřejmě

Co říká věda bylo ideální, kdyby byly společně ve vazbě geny podmiňující například mírnost, nerojivost, dobré sezení a čistící pud a tyto geny byly společně přenášeny na potomstvo. Zároveň však může úplná nebo silná vazba genů při šlechtění působit negativně, protože někdy znemožňuje vznik nových kombinací v potomstvu, které by pro nás byly výhodné. Může dojít i k mutaci a do vazbové skupiny je začleněn gen, který stojí za vznikem kladných, nebo dokonce výhodných znaků oproti jiným jedincům, což může být pozitivní zejména pro evoluční vývoj. Mgr. Marian Solčanský, Odborný přednášející oborů biologie včely medonosné a historie včelařství a středoškolský učitel gymnázia K. V. Raise Hlinsko. [email protected], vcelarstvi-solcansky.webnode.cz

listopad 2014 l 339

Aktuálně

Šíření moru včelího plodu je možné zastavit Články a odborná pojednání o moru včelího plodu, které se již delší dobu objevují nejen ve Včelařství, ale dnes již ve všech sdělovacích prostředcích, jsou opravdu velmi alarmující. Většina z nich konstatuje, že mor je velkou hrozbou nejen pro včelaře, ale zejména pro včely a tím i pro přírodu. Všichni se shodují na tom, že mor je nadmíru nebezpečná choroba a že by se s tím mělo urychleně něco udělat. Úly připravené k likvidaci (Foto E. Báchor)

Oheň je nejlepší dezinfekce (Foto E. Báchor)

Nejdiskutovanější je otázka likvidace ohnisek jeho výskytu, zejména to, jestli ohniska moru pálit celá, nebo jen jejich část. Přitom nám uniká fakt, že abychom mohli účinně proti moru zasáhnout, abychom mohli pálit, tak musíme vědět, kde ten mor skutečně máme. A to nejen ten, který je zřejmý již při pohledu na včelí plásty, ale zejména ten, který je ještě v latentní, tedy zatím skryté podobě. Jsem přesvědčen, že více - méně nahodilá, lokální likvidace jednotlivých ohnisek je dnes již jen mrháním času a prostředků. K likvidaci moru by se mělo přistupovat koordinovaně, a to současně / najednou/ na celém území státu. A jako v současnosti vždy a všude, i zde půjde o peníze. A to o hodně peněz, které bude nutno vynaložit, aby mor ustoupil. Úspěch se může dostavit jen tehdy, jestliže se podaří přesvědčit všechny zainteresované složky, zejména státní správu a kraje, ale také velko i malovčelaře o nutnosti vynaložit tyto prostředky právě na boj s morem. Další podmínkou úspěchu je dobře připravená, odsouhlasená a všemi přijatá a realizovaná metodika. Bezprostředně by měla následovat lokalizace ohnisek nákazy, tedy vyhledání všech ohnisek jeho výskytu. A teprve potom by se mělo přistoupit k realizaci všech, v metodice uvedených 340 l Včelařství

a schválených protimorových opatření. Sehnat potřebné prostředky a stejně tak i přesvědčit včelaře, že boj s morem je především jejich záležitostí, nebude jednoduché. Nebude se totiž jednat o žádnou levnou jednorázovou akci, ale dlouhodobou práci všech zainteresovaných složek. Jihomoravské zkušenosti Z toho, co jsem uvedl, by se mohlo zdát, že realizace tohoto úkolu je v našich podmínkách téměř neuskutečnitelná. Opak je však pravdou. O tom, že je možné s morem účinně bojovat, jsme se měli možnost v ne tak dávné době přesvědčit na jižní Moravě. Tam jsme se na Krajském koordinačním výboru Jihomoravského kraje rozhodli, již v letech 2008 až 2010 jednat. Přesvědčili jsme čelní představitele krajské samosprávy, zejména hejtmana a jeho náměstky a posléze i Radu kraje o tom, že jen zdravé včely skýtají záruku zachování opylovacího potenciálu pro naše zemědělce, zahrádkáře, a celou naši společnost, a že lepší a levnější variantou pálení včel a včelařského vybavení je mor vyhledávat a získat nad ním kontrolu. Na potlačení výskytu moru a s tím související opatření a na dotace na obnovu úlů a pomoc drobným a začínajícím včelařům a včelařským kroužkům, poskytl

Jihomoravský kraj v letech 2008 až 2009 více než 5 000 00,- korun. V dalších letech se soustředila pozornost především na monitoring moru zejména v ochranných pásmech jeho výskytu. Potřeba dotací, kterými náš kraj včelařům i nadále pomáhá, je již výrazně nižší. A pokud se podíváte na přehled o výskytu moru, tak jižní Morava je na tom se svým zamořením stále ještě víc než dobře. Jestliže to šlo zorganizovat na jižní Moravě, a to v době, kdy KKV byly ještě víceméně neuznávanou a na úrovni vedení svazu dokonce mnohdy i posmívanou institucí, proč by se to nemohlo podařit na celostátní úrovni. Svaz a stávající Krajské koordinační výbory mají dnes daleko lepší vyjednávající pozici, než jakou měly KKV před rokem 2010. Podobné zkušenosti a podobně úspěšnou spolupráci s krajskými orgány mají však včelaři i na některých jiných krajích. Boj s morem je náročný i organizačně. Navíc je nutno mít na paměti, že se zde budou točit značné finanční prostředky, takže i z hlediska kontroly to nebude žádná brnkačka. A protože nejsme svatí, mezi námi je dost lidí neinformovaných a nepoučitelných, a také dost lajdáků, neobejde se tato aktivita bez zavedení účinných kontrolních a sankčních opatření. Nedělejme si iluzi o tom, že se takováto akce dá zvládnout obratem ruky. Sehnat finanční prostředky z krajských pokladen či ze státní kasy, vypsat výběrová řízení na jejich alokaci, zajistit skupinu schopných organizátorů a tuto vybavit potřebnými pravomocemi, rozjet informační kampaň, ve které by se včelařům vysvětlilo, že tato akce může být úspěšná jen s jejich aktivní účastí, nebude nic jednoduchého. Je to patrně úkol pro další garnituru svazového vedení. Příprava na jeho realizaci by se však již neměla oddalovat. Ing. Antonín Pavlíček



Aktuálně

Včelpo a jeho 35. výročí Je to kraj básníků, podivuhodné přírody, vápencových útvarů a jeskyň, stinných zákoutí a lesů střední Moravy, opředený mnoha legendami, pověstmi, občas i událostmi. Zároveň je však jednou z nejčistších přírodních lokalit v dnešní industriálně zatížené krajině České republiky. Snad tomu napomohla vysoká koncentrace včelařů, že bylo v této oblasti s podporou Českého svazu včelařů na sklonku sedmdesátých let založené hospodářské zařízení, které se zabývalo především výrobou pomůcek pro včelaře.

A. Krupička u sterilizátoru

Sídlo firmy Včelpo s.r.o.

Včelpo Obora vzniklo jako svépomocné zařízení na podporu včelařů v roce 1979 jako hospodářské zařízení Českého svazu včelařů. V roce 1993 ho následně vedení svazu transformovalo na společnost s ručením omezeným. Jediným vlastníkem firmy Včelpo, s.r.o., je Český svaz včelařů. V současné době společnost slouží nejen včelařům v regionu, ale v celé ČR. Činnost tohoto podniku se od prvopočátku zaměřovala dvěma směry. Byly to širokospektrální služby pro včelařskou veřejnost a zároveň výkup a zpracování včelích produktů, tedy medu, propolisu, vosku, včelího pylu a mateří kašičky. Činnost firmy se zejména v posledních letech vyznačuje nejen klasickými a osvědčenými technologiemi v oblasti sterilizace a zpracování pravého včelího vosku, ale i nástupem moderních technologií. Mnoho namáhavé ruční práce bylo zmechanizováno díky kreativním nápadům zaměstnanců, které se tu postupně uváděly do praxe a dolaďovaly přímo v provozu.

ke zpracování na lisovacích strojích na konečný finální výrobek - mezistěny, bez kterých se většina včelařů neobejde. Velkým dílem se na rozvoji podniku podílel ing. Marek Škrla. Navázal ve své době kontakty s mnoha odborníky z oblasti organické i anorganické chemie. Díky ní i dalším kontaktům se jednostranná výroba na bázi vosku stala v té době jedinečnou a konkurence schopnou. Přišly i další výrobky. Při vývoji i výrobě propolisových kapek i dalších produktů s příměsí pylu, mateří kašičky i propolisu tu například spolupracovali s MUDr. Brožkem. Po odchodu ing. M. Škrly v roce 1992 se od 1. ledna 1993 stala ředitelkou Včelpa ing. Iva Šilarová, která zde před tím krátce pracovala jako ekonomka. V té době došlo k transformaci hospodářského zařízení na obchodní společnost s.r.o, kterou je dodnes. V té době došlo k obohacení trhu novým výrobkem ze Včelpa – porcovaným medem. Nejdříve do sáčků, později do kelímků. S obdobným sortimentem bylo Včelpo na českém trhu první. Zásoby medu navíc zajišťovaly plynulou výrobu a dodávky do celé ČR. Vybudovali tu nový sklad medu, opět zmodernizovali systém výroby plnění medu. Přestože se v tomto podniku vždy dbalo především na kvalitu všech výrobků, podnik byl pod neustálým dohledem hygienických i veterinárních kontrol.

Vždy dbali na kvalitu Jak jsme již uvedli, Včelpo původně zpracovávalo především včelí vosk vyvařováním z voští. Výrobní technologie na získávání vosku tu dodnes pracuje. Funguje na principu odstřeďování rozvařeného voští v odstředivce. Čištěním a sterilizací se dále připravuje

V roce2002 nastoupila do Včelpo opět žena, a to opět do funkce ředitelky firmy. Byla to ing. Viola Weisová, která opět posunula produktivitu a ziskovost podniku. V té době Včelpo obdrželo za výrobky z medu označení – Klasa další významná ocenění. O medových produktech ze Včelpa se začínalo mluvit na všech potravinářských výstavách. Další její snahou bylo vybudovat novou asfaltovou příjezdovou cestu, protože stále, přímo ve fabrice vykupovali med a včelaři se sem sjížděli z širokého okolí. Sortiment se rozrůstá Roku 2007 přivítali na Včelpu nové vedení v čele s ředitelem ing. Panayotisem Margaritopoulosem, pod jehož dynamickým vedením se podnik už jen rozvíjel. Zvýšili tu sortiment nabízených medových výrobků a začal spolupracovat s řetězci. Mnohonásobně se zvýšila výroba mezistěn. Dnes Včelpo patří k nejúspěšnějším potravinářským podnikům Česka. Vlastní mnohá ocenění a uznání z prestižních výstav a soutěží. Ing. P. Margaritopulos podporuje zdejší tradici a stará se, aby kmenoví zaměstnanci byli všestranní a tím se zvýšila kvalita a produktivita práce. Navíc jejich osobní zájem na hospodářském výsledku firmy a iniciativa při vývoji a zavádění nových technologií byly a jsou ve společnosti Včelpo vždy vítané. „Ve dnech, kdy slavíme 35. výročí založení podniku, vidíme jakými změnami za tu dobu Včelpo prošlo,“ říká ředitel firmy, když vzpomíná, na bývalou, mnohdy manufakturní výrobu. Tam, kde dříve byla drůbežárna s hliněnou podlahou, je v současnosti moderní provoz s nerezovými automatizovanými linkami na zpracování a balení medu. Vystavěli tu nové budovy, sklady, nakoupili moderní stroje a vybavili laboratoř. Každý z ředitelů zanechal ve firmě svůj podpis a zaručeně posunul včelařský podnik, kdysi postavený nadšenými včelaři v dobrovolných akcích, někam o kus dál. V posledních letech se Včelpo soustředilo nejen na prodej svých výrobků na českém trhu, ale zamířilo i za hranice. Mimo vlastní výrobu tu například pro zahraničního partnera, firmu Nutrend, vyrábí speciální potravinové doplňky pro sportovce. Když bylo medu dostatek, Včelpo si vytvářelo několikaleté zásoby medu. V letošním roce se jim tato iniciativa velice hodila. Snad jen již zmíněných skladů by mohlo být více. Kaa

listopad 2014 l 341

Z včelařské praxe

O mravencích a včelách Včely a mravence spojuje mnohé. Podle posledních výzkumů patří mravenci i včely mezi velmi blízké příbuzné. Včely a mnohé druhy mravenců mají krom toho také žihadla s jedovými žlázami. Využívají je k obraně své kolonie i obraně vlastní. Mravenci žihadlo a jed (kyselinu mravenčí) využívají také jako zbraň při získávání potravy a její usmrcení. Komunikace v mravenčí kolonii i včelstvu je velice podobná. Dorozumívání mezi jedinci tak i skupinově probíhá pomocí pohybů a chemickou cestou.

Hlava mravence lesního (zdroj Wikipedie)

Hlava mravence lesního (zdroj Wikipedie)

Vývoj včely stejně jako mravence prochází během svého vývoje tzv. dokonalou přeměnou. Vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec. U některých druhů mravenců jak našich (v okolí Čemošic, ČR), tak cizokrajných, probíhá přeměna larvy na dospělého jedince bez zakuklení do zámotku. Takovému stádiu se říká pupae a je ho možné vidět i u mravence zrnojeda Messor capitatus.

v rozmnožování. Kladou vajíčka. U obou společností je kladení vajíček a vývoj populace velice podobný a závislý na stejných principech. Pilný jako včelička a pracovitý jako mravenec, říká se. Včely jsou opravdu pilné. K mravencům se více hodí termín pracovitost. Včely se za celou sezonu nezastaví a neustále vyvíjí aktivitu. Mravenci, když je potřeba, tak dokážou až neuvěřitelné věci, ale v době hojnosti je najdete lenošit v mraveništi u vchodu.

Hlava rodiny Včelí matka stejně jako mravenčí královna nemají až tak velká práva a vliv na společenský názor, jak by se mohlo zdát. Mnoho zásadních rozhodnutí ovlivňující děj v úle i mraveništi určují a rozhodují samotné dělnice jako kolektiv. Nejzásadnější roli hrají královny

Včelař a mravenci Mravenci společně se včelami jsou hmyz, který je považován za společenský (sociální). Žijí v koloniích s velmi podobnými pravidly. Kromě toho jsou mravenci a včely blanokřídlý hmyz patřící do podřádu štíhlopasí a vzájemně jsou si kupodivu nejpříbuznější

Mravenec lesní Formica rufa (zdroj Wikipedie) 342 l Včelařství

mezi ostatními z této skupiny hmyzu. Více než například včely a vosy. Nejstarší nálezy předků dnešních mravenců jsou staré cca 100 milionů let. Tedy z období dinosaurů. Z pohledu včelaře mohou být mravenci považováni za nevítané návštěvníky úlu, kteří ho mají ve zvyku využívat k odchovu svého potomstva. Dutiny, které jim úl nabízí, například ve spárách a zateplujících výplních, jsou pro mravence vítaným útočištěm. K optimálním podmínkám také přispívá vlhkost úlu, kterou včely sami pro sebe regulují společně s teplotou. V neposlední řadě je zde také navíc snadno přístupný zdroj potravy, a to med. Ovšem množství uloupeného medu pro rozvoj včel není zásadní, neboť včely umí dostatečně omezit mravenčí pohyb přímo uvnitř úlu, a tím regulují i množství uloupeného medu. Na oplátku za ubytování se mravenci starají o likvidaci různých včelích příživníků, kteří se zabydlují uvnitř úlů a jsou pro včely větším omezením než mravenci. Spojitost mezi mravenci a včelami není jen čistě přírodní soužití. Včelaři při ochraně včel proti jednomu z hlavních včelích škůdců, tedy roztoči Varroa destructor využívají kyselinu mravenčí, kterou nechávají v úlu odpařovat a tím škůdce zabíjí. Tento způsob ošetření je 100% přírodní bez znatelných vedlejších účinků pro včely. Aby bylo hodně medu Mravenci a med mají také dost společného. Některé druhy mravenců (především lesních) napomáhají medovicové (letní) snůšce medu tím, že pečují nejen o zdraví lesa, ale i o zdraví samotných producentů medovice, tedy mšic, medovnic a puklic, které dokonce odnášejí na ta pro tento savý hmyz nejvhodnější místa. Mají totiž stejně jako včely rádi jejich produkty. Včely tak přijdou k hotovému. Mravenci jsou také mimo jiné nejvýznamnější skupinou hmyzu v přemisťování (obdělávání) půdy v přírodě, čímž podporují růst stromů, keřů, květin i dalších rostlin. Tomáš Nováček, [email protected]

Jak to dělám já

Otočný úl pro děti a jiné zvídavce Říkáme mu „dřevěná košnice“, protože se do něj "leze" nejčastěji spodem, stejně jako do oněch starobylých košnic, pletených ze slámy. Původně jsme tuto dřevěnou košnici měli stát na kozách stejně jako běžné úly. Měl překližkový strůpek a šel snadno otočit dnem vzhůru. Časem se ale ukázalo, že otočit plný úl není zas například pro moji ženu až tak úplně snadné, a když přišlo bolení zad, i já ztratil smysl pro legraci. Měl jsem v hlavě koncept úlu pro vozíčkáře, děti či jinak oslabené, ale uvědomoval jsem si drobnou překážku. Neuměl jsem ho vyrobit. Představoval jsem si ho z tlustých fošen na krásném řemeslném podstavci z modřínu tak, aby šel otáčet jedním prstem bez námahy, a navíc za cenu obyčejného úlu. Nakreslil jsem si nákres a tři roky čekal na odvážného řemeslníka. Nakonec přišel. Nehledal jsem ho. Prostě přišel. Jmenuje se Ondřej Klouček. Je to mladý nadšený včelař a hlavně mladý nadšený truhlář, zdravě posedlý starými řemeslnými postupy. Uvolil se a společně jsme na svět přivedli náš ideál. Je to úl z ručně hoblovaných fošen, japonskou pilou a dlátem ručně cinkovaný a dubovými kolíky tesařsky pospojovaný. Včelaří se vněm jako v malinkém ležanu přehozením česnového otvoru během sezony. Má 13 plástů nejdelší zavedené rámkové míry, ale to je vlastně jedno. Je to úl, čekající na roj a pro zvídavé oči. Otočením na bok je to plnohodnotný pozorovací úl. Co víc je to úl se včelstvem na divoké stavbě bez rámků (máme ovšem i provedení s rámky 39x24). Den za dnem můžeme pozorovat nově přistavěné divoké plásty, každodenní přestavbu okrajové trubčiny na dělničinu a vytrvalou přípravu mateřích misek. Při síle opravdového včelstva je pohled do úlu v sezoně až neodmyslitelnou součástí dne. To vše bez vyrušování. Otočení úlu včely nezaznamenávají. Tak snadno a plynule to jde. Po plástech tak, jako tak, chodí ve všech směrech. Medu je v úlu skromně. Zhruba 10 - 15 kilo za běžné sezony. Vyříznutou divočinu necháváme rozrušenou vykapat na včelařském sítu. To je pro děti obzvlášť zábavná část včelařského roku.

samostatně. Jarní fumigace je snadná a odběr měli je možný nad i pod sítem. Strůpek mám celodřevěný, segmentový. Pokud krmím kapsovým krmítkem, tak si na sebe neotevírám celou plochu úlu. Pro staromilce opovrhujícími otočnou kozou je úl vybavený předními odkládacími kolíky. Prostě bednu vezmete za masivní dubové úchyty a postavíte na přední stěnu. Tři dubové kolíky zabrání dosednutí čela úlu na plochu kozy či palety atd. Nezamáčknete tak žádné včely. To by se ostatně citlivé dětské duši nesnadno vysvětlovalo. Ptáte se, proč další úl na trhu? Chovám asi naivní představu, že na každé včelnici bude jeden takový pěkný úl pro zvědavce a děti. Ba co víc. Možná i v každé základní škole, či u obecního úřadu snad jednou budou stát. Prostě všude tam, kam krásný a názorný úl patří. Věřte, že se v něm včelaří velmi snadno. Je vhodný pro začátečníky, děti i včelařské alternativce. Pro detaily a videa můžete kliknout na náš blog/web www.mamevcely.cz.

Snadný přístup k matečníkům V době rojových nálad je přístup k matečníkům jedna radost. Otočím úl a vytáhnu síto. Matečníky mám přímo před nosem. Krmit mohu kapsovým krmítkem anebo malou prosakovací lahví. Varroa síto jde vyjmout z úlu

Kompletní úl se sedlovou šindelovou střechou všechna tři česna otevřena

Pohled do úlu spodem přes varroa síto

Opět úl bez střechy z boku. Na boku je vidět aretační kolík a jamka v těle úlu pro aretaci v otočené poloze

Úl se sejmutou střechou a uteplivkou. Přikolíkované příčníky drží strůpek při překlopení úlu

Poklopený úl je ideální pro děti a vozíčkáře. Dospělý člověk se musí sklonit nebo včelařit na stoličce

Václav Smolík, radostné i další e-maily uvítám na [email protected]

Otočený zaaretovaný úl s vyjmutým zasíťovaným dnem

Vytahování dna ve sklopené poloze úlu. Stejně tak jde vytáhnout v horizontální poloze

listopad 2014 l 343

Pro začátečníky

Zimu máme přede dveřmi Zima je dobou vegetačního klidu a odpočinku. Když se mne mladí včelaři ptají, co mají dělat se včelami v zimě, říkám, že krom léčení raději nic. V době nastávajícího zimního období musíme dbát, aby na včelnici byl naprostý klid a včely nerušily žádné vnější ani vnitřními vlivy. Všechna opatření jsme již měli provést řádně na podzim. Někdy se přece jen nějaká malá, nebo větší havárie stane. V tom případě musíme rychle reagovat. Náprava do normálního stavu pro včely znamená další život. Zimní chomáč se během zimy pomalu sune v uličkách po zásobách, včely nemohou přelézat mezi nimi. Nízká teplota mimo hrozen včel (chomáče) jim to prostě nedovolí. Proto každá včela zůstává po celou zimu v té uličce, ve které ji zastihly chladné dny na podzim. To nám osvětluje, jak důležitý je požadavek, aby včely měly v každé uličce dostatek zásob. Stráví - li včely med ve své uličce, nebo se „odtrhnou“ od těchto glycidových zásob před koncem zimy, je s nimi konec. Takové včely zemřou a přitom je v úlu ještě dostatek zásob, jen se k nim neumí dostat.

Vytočený med doporučuji ukládat pouze do nových sklenic s víčkem

Sníh a led Když napadne sníh, provede včelař některá opatření. Kyprý sníh, i když jsou úly celé zapadlé, nevadí. První sníh padá v České republice okolo 20. listopadu. Situace se zhorší, když povrch sněhu na slunci roztaje a pak zmrzne. Vytvoří se ledová námraza, která nepropouští vzduch. Včelstva by proto mohla trpět jeho nedostatkem. Proto je nutné námrazu sněhu rozrušit. Jinak ale včely pod vrstvou sněhu přezimují dobře. Sníh je totiž chrání proti větrům i proti přílišným tepelným výkyvům. V době tání je ho však nutné kolem úlů odstranit, aby voda nenatekla dovnitř. Sníh na letácích, pokud se rovněž neproměnil v led, nevadí. Zledovatěl - li, pozor! Může ucpat neprodyšně česna a včely se udusí. Výhoda varroadna spočívá právě v tom, že včelstvu umožňuje čerstvý vzduch po celý 344 l Včelařství

rok. Led a sníh odstraňujeme velmi opatrně a v tichosti. Samozřejmě pokud teploty vystoupí nad 8-10 °C, máme na včelnici odstranit sníh vždy, protože se na stanovišti beze sněhu teplota může ještě více zvýšit a včely udělají prolet za účelem vyprázdnění výkalového vaku. Tomuto proletu se říká mezi včelaři „pročisťovaní“ a většina včelařů je chce vidět.

Nejen nové rámky, ale i úly, případně plemenáče

Poslech včelstva Čas od času naslouchá včelař u česen a kontroluje tak, zda včely žijí. Poslouchá buď jen tak, že přiloží prostě ucho k česnu, nebo použije asi 1 m dlouhou a 1 cm širokou gumovou hadici, kterou protáhne česnem nebo očkem a naslouchá se mu nesrovnatelně lépe. Tiché a zřetelné šumění znamená, že je vše v pořádku. Při silnějším fouknutí do stěny úlu zdravé včelstvo okamžitě zahučí a pak zvolna klesá k normálnímu tónu a síle. Silné hučení znamená žízeň. Není to však jednoznačné. Může znamenat také nedostatek vzduchu, ale i špatné uteplení. Nepravidelný hukot s osamocenými zvýšenými tóny jednotlivých včel znamená, že včelstvo osiřelo. Při silnějším ťuknutí do stěny úlu včelstvo zvyšuje zvolna hukot, který utichá až po delší době. Ticho v úlu je jistým příznakem uhynutí včelstva. Včelař i v zimě pozoruje česna. Lze z nich mnohé vyčíst. Marketing a prodej včelích produktů Je všeobecně známo, že právě v tomto období dochází u lidí k respiračním onemocněním. Jako vhodnou potravinou v lidovém léčitelství byly vedle bylin včelí produkty. Dnes se na přírodní preparáty zapomíná a je to velká škoda. Podle posledních analýz trhu s medem se zjistilo, že právě stoupající popularita spotřeby medu vede jak ke zdravější populaci, tak trendu, který stále více využívá přírodních zdrojů. Je tedy na nás včelařích, abychom toho využili a propagovali svoje produkty, jak nejlépe umíme. Zdraví, které se v nich ukrývá, je toho důkazem.

A jak co nejlépe prodat svůj produkt? Dobře se osvědčila pro menší producenty cedule Včelí med přímo od včelaře. Samozřejmě, že dnes se dá oslovit zákazník i jinak, např. letáčkem, ukázkou včelího díla, přednáškou, apod. Zaměření, jak provádět svůj marketing, tedy zůstává na straně včelaře. Prodej ze dvora následně umožňuje prodat produkty za nejlepší ceny přímo do rukou zákazníka. Mezi samozřejmost patří nové a čisté sklenice se správně vyplněnou etiketou. Právě ekonomika včelaření nepřímo ovlivňuje náš způsob ošetřování včelstev víc, než si dokážeme připustit. Samozřejmě do toho nepočítáme včelaře, kteří obor berou jen jako koníčkem, na který jsou ochotni doplácet. Otázka je ale stejná, je to nutné? Odpověď zní, není! Osobně jsem například prodej včelího medu pro jeho nedostatek na trhu v ČR pozastavil do 1. 1. 2015 a počkám, až se jeho cena zvedne na výši 200,-Kč za 900 gr., což se jen trochu přiblíží k cenám okolních států. Studium včelaře Každý včelař by se měl sám vzdělávat v oboru. Nikdy nebude o včelách vědět vše, ale každá další informace jej posouvá dále v kvalitním ošetřování včelstev. Zde bych vás chtěl požádat o otázky do e-mailu: [email protected], na věci, které Vás zajímají a já se je budu snažit jednoduchou formou zodpovědět. Augustin Uváčik, [email protected]

Očko zúžené propolisem, takto si včely samy regulují vzduch proudící v úlu

Odpovídá Jiří Sláma

Otázky ze včelařské praxe můžeme mít pěkné záložní včelstvo, obsedající celý nástavek. Obdobně lze vytvořit slušné záložní včelstvo i na nízkém rámku, pouze k jeho založení potřebujeme úměrně více plodových plástů. Před zazimováním bude obsedat nejméně dva nástavky. Záložní včelstva by si měl vytvořit každý včelař, který chce udržet početní stavy. Na jaře díky nim odstraní bezmatečnost nebo nahradí zimní ztráty.

Pokud mi chovatel pošle inseminovanou matku až v podletí (koncem července nebo dokonce v srpnu), nebude problém s jejím úspěšným přidáním? Dále chci vědět, kdy založit oddělek, aby z něho bylo při zazimování silné včelstvo, a kdy vytvořit záložní včelstvo? Přidávání a výměny matek v podletí jsou trošku náročnější než např. zjara, ale při dodržení základních zásad a při troše šikovnosti a pečlivosti mohou být stejně úspěšné. Podletí je typické slíděním včel, vyšší ostražitostí i neochotou vpustit do úlu „cizí návštěvníky“, hlavně vosy a včely z okolních úlů. Logicky i cizí matky jsou přijímány méně ochotně, a proto by určitě špatně dopadl pokus přidat po odstranění původní matky mladou tzv. „naostro“, pouhým vpuštěním mezi včely. Musíte vzít v úvahu při práci ve včelách nepříznivé „podletní projevy“. Například vyhledání matky, kterou chceme vyměnit, musí být provedeno v době slabšího letu včel, a také velmi rychle. Zde je ve výhodě ten, kdo má matky značené. Osobně oceňuji jako velmi propracovanou a úspěšnou metodu významného chovatele ing. Janouška. Má dvě varianty. První je závislá na tom, že víte dopředu, kdy nám chovatel inseminovanou matku pošle a druhá, kdy dostanete matku tzv. „ze dne na den“. V prvním případě vychytneme tři dny předem matku, kterou chceme vyměnit, a umístíme ji mezi plodové plásty do klícky (nejlepší je Savvinova klícka nebo přidávací trojhranná klícka). Po tomto třídenním věznění ji odstraníte a do klícky dáte matku, kterou chcete přidat. Tu budete věznit také tři dny, poté je třeba odstranit matečníky na plodových plástech, pevně uzavřenou klícku otevřít a matku nechat osvobodit přes zátku z medocukrového těsta. Ve druhém případě, když obdržíte matku náhle,

odstraníte původní matku a do klícky umístíte na sedm dní tu přidávanou, kterou poté necháte obdobně osvobodit přes vyjedení medocukrového těsta. Ke druhému dotazu: Silné včelstvo k zazimování můžete mít jak z oddělku, který založíte již v květnu, tak i z toho, který vytvoříte ještě počátkem července. Rozdíl je pouze v tom, že na založení oddělku pro tvorbu nového včelstva vám v květnu stačí jeden plodový plást se včelami vyšší rámkové míry nebo dva nízké, v červnu již nejméně jednou tolik a v červenci musí být těch plodových plástů násobek z června. Rozdíl v rychlosti vývoje oddělku bude i tehdy, když jej založíte na zralý matečník nebo přidáte kladoucí matku. U zralého matečníku počítejte s nutností tvořit nové včelstvo asi s desetidenním předstihem oproti tomu, ve kterém se během tří až čtyř dnů po založení rozklade přidaná oplozená matka. Velkou roli pro konečnou sílu nově založeného včelstva hraje i péče včelaře, který jej pravidelně rozšiřuje plásty a mezistěnami v souladu s tím, jak oddělek početně roste. Důležité je také sledování stavu zásob, protože intenzitu kladení i stavbu díla musíte podpořit i za cenu přikrmování v bezsnůškovém období. Oddělek musí mít stále hojnost zásob. A konečně ke třetímu dotazu: Záložní včelstva by měla být tak početná, aby tepelně a bez zdravotního poškození překonala podzim, zimu i předjaří. Oddělky je tedy možné založit později, nejlépe po vytočení květového medu, tedy zhruba na začátku června. U vyšší rámkové míry nám v té době stačí vytvořit tříplástový oddělek, kde bude jeden plást se zásobami medu a pylu, další se zavíčkovaným plodem, obsednutý bohatě včelami a na něm zralý matečník. Třetí bude krycí plást s vodou. Po rozkladení oplozené matky postupně rozšiřujeme a přikrmujeme. Na konci července z něho

Na konci srpna jsem zjistila, že mi jedno včelstvo uhynulo. Mohu ještě založit oddělek z plodových plástů se včelami z ostatních včelstev? K nim bych chtěla přidat oplozenou matku nakoupenou od chovatele. Vím, že je asi dost pozdě, ale chtěla bych takto ještě zkusit nahradit ztrátu včelstva. Tento dotaz v mnohém souvisí s tím předešlým. Pokud by včelařka (která měla jistě velmi ušlechtilou snahu nahradit ztrátu) měla v záloze nově vytvořená včelstva, nemusela by nyní vymýšlet plány na náhradu za uhynulé včelstvo. Vytvořit nové včelstvo z většího počtu plodových plástů se včelami a s mladou kladoucí matkou je možné ještě v červenci, dokud není v přírodě tak veliký úbytek zdrojů potravy, aby musely včely slídit a loupit med ve svém okolí. V podletí již není možné bez rizika ztráty nově tvořeného včelstva z okolních včelstev zakládat oddělky. S nejvyšší pravděpodobností by v závěru srpna došlo k tomu, že by se právě ty včely, které se vrátí do svých úlů, postaraly o rychlé vyloupení onoho nově vytvořeného včelstva. Teoreticky by se vše mohlo zdařit, pokud bychom tento oddělek odvezli nejméně 5 km daleko, do míst, kde v blízkosti nejsou žádné včely. To je ale v naší poměrně hustě zavčelené krajině téměř nemožné. Dalším negativem je odebrání plodu se zimní generací včel, ovšem za cenu jejich oslabení. Navíc jim odebereme i část zimních zásob, které si pracně přetvořily z podaného cukerného roztoku. Problémem by mohlo být i to, že většina chovatelů již na konci srpna matky k prodeji nemá. Vzhledem k množství rizik a negativ, které tato snaha o pozdní vytvoření včelstva má, nedoporučil jsem tazatelce tento krok učinit. Vše má svůj čas. Předpokladem úspěšné tvorby oddělků je nejvhodnějším obdobím květen a červen. A stojí za to si počkat. Jiří Sláma

Své otázky posílejte na e-mail [email protected] nebo na papíře na adresu redakce.

listopad 2014 l 345

Aktuálně

Slzavá Zahrada Čech Opět začala podzimní výstavní akce, na kterou se nejen Severočeši již dlouho před termínem těší. Tentokrát jim to organizátoři usnadnili, protože letošní 36. ročník výstavy Zahrada Čech se konal proti zvyklostem o týden dřív, od 12. do 20. září. A také trochu podražil na vstupném. Pro vystavovatele nezačal zrovna nejlépe. Při zahájení lilo jako, jak se říká, z konve.

Slavnostní předávání cen O nejlepší potravinářský výrobek ústeckého kraje

Ne všichni se dostavili Včelaři z Okresní organizace Českého svazu včelařů, kteří mimochodem převzali jako jedna ze tří společenských organizací záštitu nad touto akcí, již tradičně vystavovali v prvním patře pavilonu D. Tento pavilon má mnoho výhod. Je blízko vchodu, další pavilony s lukrativní nabídkou rostlin, sazenic, zahradnických potřeb apod. jsou nedaleko a jako málokde jinde na litoměřickém výstavišti tu mohou návštěvníci pod střechou a za větrem

Děti si mohli pod dohledem zkušené perníkářky M. Nebeské vyzdobit vlastní perník 346 l Včelařství

v příjemném prostředí posedět. Pro vystavovatele však má jisté nevýhody. Tou hlavní je fakt, že veškeré exponáty člověk musí po schodech vynést do prvního patra, protože pavilon nemá výtah. Přesto dali organizátoři ve spolupráci s SOUV-VVČ, o. p. s. dohromady velice zajímavou prezentaci včelařství včetně úlu s živými včelami. Podle vystavovatelů snad nejlepší za dobu trvání zdejších výstav. A také vzbuzovala oprávněnou pozornost. Co ale bylo horší, nedostavili se někteří vystavovatelé, kteří účast slíbili. Vzhledem k faktu, že v Litoměřicích měli daleko více místa než například na Zemi živitelce v Českých Budějovicích, to jistě byla škoda. Možná, že se i jako jiní vystavovatelé zalekli délky výstavy. Ono devět dní mimo působiště je pro menší firmu opravdu hodně. Myslím však, že si firma Vladislava Stránského z Horní Kalné, i přes fakt, že její majitel je vážně nemocný a v současné době leží v nemocnici, nemohla na nezájem zákazníků stěžovat. O návštěvníky se vzorně starali členové OO ČSV v čele se svým předsedou Janem Masopustem. Další členové se následně střídali. První den výstavy tzv. sloužil například člen RV a profesionální včelař Petr Musil. Málokterý návštěvník expozice si také nechal ujít ochutnávku letošních medů. A téměř každý se zeptal, zda je pravda, že letošní medný výnos je opravdu tak špatný, jak tvrdí média. Bohužel média tentokrát nelhala. O to více se zaradovaly děti, kteří si pod dohledem vynikající perníkářky Markéty Nebeské z Dušníků mohli v expozici vlastnoručně ozdobit perníčky.

Za své perníky obdržela Mimořádné ocenění J. Horčičková

Království ovoce a zeleniny Co se samotné výstavy Zahrada Čech týkalo, patřila samozřejmě především zdejším ovocnářům, zelinářům a částečně i potravinářům. České ovoce a zeleninu představily v pavilonu A profesní unie, naopak výpěstky zahrádkářů, letos zaměřené na pěstování dýní, byly k vidění v pavilonu G, kde časopis Zahrádkář zajistil oblíbenou poradnu. Pokud se týká vystavovatelů, i laik si uvědomil, že snad každý volný metr výstaviště měl svého nájemce. Své stánky představily na výstavišti i velké organizace jako Ovocnářská či Zelinářská unie a Agrární a Potravinářská komora. Také zahájení se zúčastnili nejvyšší státní přestavitelé, jako například ministr zemědělství Marián Jurečka, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman a další. Z rukou ministra také převzali ocenění vítězové soutěže „Regionální potravina Ústeckého kraje“. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina čtyři roky na obalu výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. O tuto značku kvality se v Litoměřicích ucházelo 40 výrobců se 145 produkty. Nejsilnější zastoupení měly kategorie Ostatní a Pekařské výrobky. „Značka Regionální potravina je pro naše producenty důležitá a velmi si jí cení. Pár dní po vyhlášení



U demonstračního úlu

Pavilon, kde sídlí včelaři

jarních vítězů se kupříkladu výrazně zvýšila poptávka po oceněných třešních, ale také po uzeninách,“ vysvětluje Ludmila Holadová z Okresní agrární komory Most, která se stala regionálním koordinátorem soutěže. Bohužel mezi oceněnými nebyl jediný včelař. O něco lepší to bylo mezi těmi, kteří získali Mimořádné ocenění v soutěži O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče, kde obdržela Mimořádné

ocenění perníkářka a majitelka firmy Dubský perník, Jitka Horčičková.

Medové výrobky z D. Dunajovic

Dřevěné soudky i medovina Jinak mezi všemi stánky a expozicemi na letošní Zahradě Čech si mohl i včelař spokojeně vybírat. Speciální přípravky do dílny, včelařské dřeviny i rostliny, nerezové medomety apod. tu nechyběly. Ani výrobci a prodejci medovin si nezadali, ať již se jednalo o Hromčíkův

Aktuálně

šestihranný stánek, expozici Vavřince Turčína z Dolních Dunajovic, Česká medovina z okolí Mladé Boleslavi a další. Velice zajímavý byl nejen pro výrobce medovin či ostřejších destilátů stánek rodinné firmy Beránek a Beránek, tedy otce a syna z Vysočiny. Ti vyrábějí dřevěné soudky ke zrání a zušlechtění domácích destilátů, a to nejen z klasického dubu, ale i ze dřeva akátu či třešně. Je to dosti unikátní nabídka, protože řemeslo bednářské je prý v České republice doslova na vymření a vinaři kupují sudy z Bulharska, Itálie či dokonce Francie. Dle informací z expozice jsou Beránkovi s to také dodat speciální kvasinky a enzymy. Pořadatelé letos očekávali návštěvu blížící se 100 tisícům lidí, především zahrádkářů, chalupářů a milovníků přírody. Zejména pro ně tu koncipovali expozice a připravovali doprovodný program. Naneštěstí počasí tentokrát letošní Zahradě Čech velmi často nepřálo, takže návštěvníků zřejmě oproti minulým ročníkům ubylo. Včelaři si však stěžovat nemohli. V sobotu 13. září například navštívilo výstaviště více než 20 tisíc návštěvníků. Mnoho z nich navštívilo i expozici včelařství. Také odborný včelařský program se vydařil. Podle slov účastníků nedělní přednáška Leoše Dvorského na téma Provozní metody při chovu většího počtu včelstev a přednáška Radomíra Báči na téma Včelí produkty a apiterapie, které se konaly v pavilonu A, nedostatkem zájmu netrpěly. Obzvláště ta o apiterapii se protáhla z avizovaných dvou na více než tři hodiny a pořadatelé ji museli v nejlepším ukončit. Závěrem týdne se zlepšilo i počasí, takže na Zahradu Čech Litoměřice budou nejspíše účastníci vzpomínat v dobrém. Antonín Karoch

listopad 2014 l 347

Aktuálně

Prohlížitelé včelstev složili závěrečné zkoušky Tak jako každoročně na podzim proběhly v pátek 26. 9. 2014 závěrečné testy členů Českého svazu včelařů, uchazečů o certifikát pomocníka státní veterinární správy, tzv. prohlížitelů včelstev. Letos bylo pozváno ke zkouškám 42 členů. Dostavilo se však pouze 29 zájemců, šest se bez omluvy nedostavilo, ostatní se omluvili a budou obesláni příští rok k vykonání zkoušek. Test tradičně obsahoval 48 otázek s možnostmi odpovědí pod a), b) a c). Aby uchazeč uspěl, musel správně odpovědět na 35 otázek. K provedení testu byl určen čas 40 minut. Konečný výsledek byl následující:

Nejlepšího výsledku dosáhla: MVDr. Zuzana Stará, ZO Borohrádek, která odevzdala bezchybný test za 17 minut, což je úctyhodný rekord. Nepamatuji lepší výsledek a to se závěrečných testů jako lektorka účastním již mnoho let. Dalšími úspěšnými absolventy, kteří získali 46 bodů, jsou: Josef Vymětal, ZO Jaroměřice, Jan Pafel, ZO Kladno a Mgr. Jana Krontorádová, ZO Děčín. 45 bodů získali a na třetím místě se umístili: Pavel Řehořka, ZO Zbraslav, Lukáš Kotek, ZO Dubicko a Dobromil Červenka, ZO Boršice. Letošní ročník byl mimořádně úspěšný

i v tom, že všichni účastníci testy udělali a obdrželi příslušná osvědčení. Před jeho předáním jednotlivým absolventům lektoři objasnili otázky, ve kterých se dělalo nejvíce chyb. Seznam nových prohlížitelů včelstev zašleme na příslušné krajské SVS, aby v případě potřeby mohla Státní veterinární správa jejich znalostí a zkušeností využít. Tak jako každý rok zkušební komise všem čerstvým absolventům přeje, aby své nabyté znalosti nemuseli často používat. Zdraví a pohoda včel, to je to, co si přeje každý chovatel. Žijeme však v reálném světě, proto úspěšná spolupráce se Státní veterinární správou na poli prevence a tlumení nemocí a nákaz včel a včelího plodu je to, o co se všichni snažíme.

Mgr. Jarmila Machová

Sto let včelařské organizace v Černošicích „Včelařský spolek pro Černošice a okolí“ byl založen v roce 1914, v Černošicích, pár kilometrů západně od současných hranic Prahy. První valná hromada se konala 25. října 1914. Zakládajícími členy byli vážení občané a nadšení chovatelé včel z Černošic. Vzniklá organizace sdružovala i včelaře z okolních obcí a Radotína.

Vzácní hosté v Černošicích

Prvním předsedou byl řídící učitel Karel Linka, který o dva roky dříve založil včelařský spolek v Dobřichovicích. Místopředsedou byl Josef Bláha, a dalšími členy včelaři: Eduard Kovanda, Josef Pecha, František Touček, Antonín Tůma a Josef Žampa. Včelařská organizace přežila mnohé, pře348 l Včelařství

čkala dvě světové války, hospodářské i politické změny ve společnosti. V průběhu let prokázala svou životaschopnost a obecnou prospěšnost. V současnosti pracuje jako Základní organizace Českého svazu včelařů v Černošicích. Působí a má své členy v těchto obcích a jejich částech: Černošice, Mokropsy,

Solopisky, Vonoklasy, Vráž, Třebotov, Kosoř, Roblín a Kuchařík. Počet členů naší organizace se v průběhu let měnil, v prvních letech spolek sdružoval zhruba patnáct včelařů. V druhé polovině minulého století, přestože se osamostatnili včelaři z Radotína, nás začalo přibývat. V současnosti organizace čítá přes 40 včelařů, kteří chovají téměř 400 včelstev. Počty členů pochopitelně kolísají, lidé odcházejí, a na jejich místo přicházejí mladší. Ještě více se mění počty včelstev, podle úspěšnosti včelařské sezony a vlídnosti či nevlídnosti zimy. V průběhu let se v organizaci vystřídalo jedenáct předsedů a dvanáct jednatelů, kteří se spolu s ostatními členy nejen výboru organizace, snažili udržet organizaci životnou a prosperující, ale také prospěšnou pro obce, ve kterých působí. Organizace pořádá každoročně vzdělávací kurzy pro své členy i včelaře ze sousedních organizací. Jsou však otevřené i zájemcům z řad nevčelařů, kteří tak mohou nahlédnout do fascinujícího života včelího společenství. Nezřídka je zaujme natolik, že tito návštěvníci posléze rozšíří naše řady. Úzce spolupracujeme s Okresní organizací Praha-západ, tři naši členové jsou dokonce členy jejího výboru. Pod záštitou Okresní organizace se účastníme domácích i zahraničních tematických zájezdů. Hlavním organizátorem zájezdů je v posledních letech předseda naší ZO ČSV, Luděk Sojka. Jak jsme slavili v letošním roce 100. výročí své činnosti? Při té příležitosti jsme v Kulturním



Děti fascinoval mikroskop

sále Centra Vráž v sobotu 20. září uspořádali včelařskou výstavu. Hosté byli uvítáni číškou medoviny a pak si mohli vyslechnout přednášku o životě včel, podanou vynikajícím řečníkem, zkušeným odborníkem a včelařským

nadšencem, přítelem Pavlem Konečným. V sálu si pak návštěvníci mohli prohlédnout historické i zcela moderní typy úlů, různé medomety a spoustu historických i současných včelařských pomůcek. Oživením byl prosklený úl, osazený živými včelami, a vedle něj v teráriu malé mraveniště, jako srovnání podobnosti hmyzího společenství. Hlavně děti zaujala možnost pozorovat křídla, žihadlo, nebo sosák a další části včelího těla pod mikroskopem. Vzácnými hosty na výstavě byli JUDr. K. Brückler, předseda ČSV a M. Petrů, tajemník ČSV, kteří expozici navštívili krátce po poledni. Den vyvrcholil večerním koncertem barokní hudby „Včelařům na počest“ v nedaleké modlitebně Církve bratrské. V neděli 21. září se v sálu nedaleké restau-

Co řešil Krajský aktiv včelařů zlínského kraje

J. Studeník vítá A. Gajdůškovou

Ve stylově včelařsky vyzdobeném v sále kulturního domu obce Bratřejov na Zlínsku se uskutečnil dne 20. září 2014, Krajský aktiv funkcionářů ZO a OO ČSV Zlínského kraje, kterého se zúčastnili zástup-

ci 86 základních organizací a 15 hostů. Aktiv měl vysokou odbornou i organizační úroveň.  Předseda OV ČSV Zlín Jaroslav Studeník zahájil zasedání přivítáním hostů, a to 1. místopředsedkyni senátu PČR PaedDr. Alenu Gajdůškovou, hlavního garanta aktivu, místopředsedu svazu Mgr. Václava Sciskalu, člena PRV Ing. Čestmíra Gazdu, zástupce Zlínského kraje Ing. Martinu Neckářovou, zástupce KVS Zlín MVDr. Pera Jínka a veterinární lékaře z okresů Zlín, Vsetín a Uherské Hradiště. Jednání na aktivu bylo velmi obsáhlé a týkalo se zejména informací o problematice vedení ČSV, realizace zavádění elektronického systému CIS pro všechny organizační složky Svazu, spolupráce

Včelaři na Královéhradeckých krajských dožínkách Už po jedenácté letos Hradec Králové hostil ve dnech 19. a 20. září krajské dožínky, které z pověření Královéhradeckého kraje organizačně zajišťuje akciová společnost Chovservis. Akce usilující o popularizaci práce a výsledků hospodaření východočeských zemědělců a potravinářů se vždy koná v pátek a sobotu, přičemž program prvního dne patřil dětem ze základních a středních škol, a to nejen z krajského města. Další stovky jich i tentokrát do Hradce Králové přicestovaly dvaceti autobusy z různých koutů regionu. Děti si prohlédly vystavená hospodářská zvířata a moderní zemědělskou techniku, navštívily stánky, kterými se prezentovaly

zemědělské školy, dozvěděly se o novinkách v oblasti nakládání s odpady i k čemu jsou dobré soutěže o tituly Potravinář roku a Regionální potravina. Své školní znalosti i nově získané poznatky uplatňovaly ve vědomostní soutěži. Jedním ze stanovišť, kde odpovídaly na soutěžní otázky, byla také expozice včelařství připravená Krajskou koordinační komisí a Okresní organizací ČSV Hradec Králové. Během úvodního dne včelaři přivítali kolem tisíce dětí, kterým trpělivě celé hodiny u proskleného úlu s živými včelami vysvětlovali všechno, co se chovu včel a jejich významu pro člověka a život na naší planetě týká.

Aktuálně

race konala slavnostní schůze našich členů. Pozváni byli také starostové obcí, ve kterých mají naši členové svá včelstva, zástupci Okresního výboru ČSV a sousedních včelařských organizací. Na schůzi byli Pamětní plaketou oceněni členové organizace, kteří se zasloužili o její rozvoj. Podobnou plaketu zasíláme i našim přátelům v zahraničí. Všichni přítomní dostali Pamětní diplom, vydaný u příležitosti 100. výročí založení včelařského spolku v Černošicích, a také Almanach, pamětní brožuru, která ve stručnosti shrnuje uplynulé století a zachycuje kousek naší současnosti pro budoucnost. Ivan Babůrek, jednatel ZO ČSV Černošice, [email protected]

Okresních výborů s Krajskými úřady a zejména pak se zdravotní situací včelstev ve Zlínském kraji. Po přednesení všech informací proběhla k daným tématům obsáhlá diskuse. Hlavní téma však bylo věnováno zdravotní situaci, tedy značnému rozšíření ohnisek moru včelího plodu. V závěru jednání padl návrh, požádat vedení Zlínského kraje o finanční podporu na celoplošné vyšetření včelstev z měli a diagnostikovat rozsah napadení. Stejná pozornost byla také věnována i ostatním předneseným tématům, jako byla například výzva členům k připomínkám návrhu stanov. Získané informace přednesou zástupci jednotlivých ZO ČSV mezi členskou základnu na jejich výročních schůzích. Jsem přesvědčen, že podzimní krajský aktiv splnil svůj účel a vytvořil dobré podmínky pro jednání a informovanost všech členů ČSV našeho kraje. Josef Okál, čestný člen OO ČSV, o.s., Zlín

Ani v sobotu, kdy se královéhradecké dožínky otevřely pro širokou veřejnost a nabízely vedle odborného programu také množství kulturních a jiných zábavných zážitků, si včelařská expozice nemohla stěžovat na nedostatečný zájem návštěvníků. Přicházeli si především koupit med a další včelí produkty. U vystavených včelařských potřeb se zase zastavovali včelaři, které zaujaly například úly s uvnitř použitou hliníkovou fólií nebo plastové rámky. Účast včelařů na letošních Královéhradeckých krajských dožínkách, které podle odhadu pořadatelů přilákaly okolo 30 tisíc lidí, lze tedy považovat za úspěšnou. František Rousek, předseda OO ČSV, Hradec Králové Jaroslava Václavičková, jednatelka OO ČSV, Hradec Králové

listopad 2014 l 349

Ze života ZO ČSV

Medové odpoledne po jedenácté Stalo se takovou místní tradicí, že se v Zadní Třebani každoročně v první polovině září v místním Společenském domě koná Medové odpoledne pod záštitou ZO ČSV Liteň a komorního souboru Harmonia Mozartina Pragensis.

Hlavní organizátor J. Fait

Italský host

To se zde sejdou včelaři s nabídkou medu, výrobci medovin, medových perníčků, dortíků, bonbonů, včelařských potřeb, ale potkal jsem tu i producenta domácího piva, odborníka na české vinohrady, vykladače karet, muzikanty a hlavně včelaře. Ani letošek nebyl výjimkou. Jedná se vlastně o jakési skloubení včelaření s uměním. A jde to. Medové odpoledne se tu totiž konalo již po jedenácté a účast byla nevšední. Počasí letos nepatřilo k nejvlídnějším, přesto však byl celý poměrně velký sál plný diváků, kteří se tu sešli nejenom, aby ochutnali nabízené dobroty, ale docela lidsky si poklábosili

a podiskutovali s vystavujícími. Tentokrát tu byli přátelé z PSNV-CZ, Stanislav Hošťálek, filosof, spisovatel a heraldik Julius Hůlek, vykladač karet Jiří Pouček z Muzea medoviny v Praze, či Jiří Ševčík z občanského sdružení Svatojanská společnost, která si dala za cíl zachránit řadu významných budov v osadě Svatý Jan pod Skalou, člen ZO ČSV Loděnice a zakladatel Muzea řemesel. Aktivní jednatel Vlastimil Taraba ZO ČSV Liteň situaci využil k doplnění údajů pro pravidelné hlášení a obešel své zapomnětlivé. Všichni přítomní se ale těšili na zlatý bod programu, aneb vystoupení kontrafagotistů, které tu

shromáždil zakladatel, koordinátor, organizátor, hudebník a včelař v jedné osobě, Luboš Fait. Kontrafagot je velice zajímavý hudební nástroj, vydávající hluboké zvuky, některé jsou až na hranici lidské slyšitelnosti. V orchestru s nimi šetří. Je tam jen jeden. V Zadní Třebani jich každoročně najdeme o jeden více. Letos se tu kontrafagotů sešlo jedenáct, tedy stejně jako zdejších medových odpolední, a z toho dokonce jeden ze zahraničí. Hrál na něj Sergio Lazzeri z Itálie. Aniž by to tušil, mohl si říci, že se zúčastnil historického koncertu. Díky jeho přítomnosti se hudební těleso stalo mezinárodním a jedenáct samotných kontrafagotistů se podle dostupných pramenů ještě nikde na světě na jednom podiu nesešlo. Navíc v mezinárodním složení. Po další, tentokrát jazzové vložce, vystoupil Ing. Dalibor Titěra, CSc. s přednáškou na téma Co včely umí a co je trápí. Koncipoval ji podle knihy Fenomenální včely autora J. Tautze, na které se překladatelsky podílel. O závěr programu Medového odpoledne se postarali hudebníci Harmonia Mozartina Pragensis, kteří pod vedením dirigenta Richarda Heina akci zakončili čtyřmi skladbami pro hoboj, klarinet, lesní roh a fagot v párovém obsazení. Ani děti se nenudily. Krom zdobení perníčků u perníkářky Věry Těžké, zhlédli ve stanu před kulturním domem Pohádku o tygříkovi v podání souboru „Divadlo v kufru“. Jak vidno, ani letos se v sobotu 13. září v Zadní Třebani opět nikdo nenudil. Kaa

Prezentujte zdarma svoje výrobky

Po delší době se na vás opětovně obracíme s nabídkou využití „Haly včelařských technologií“, kterou můžete i vy využít k propagaci svých produktů. Hala se nachází v areálu Středního odborného učiliště včelařského - Včelařského vzdělávacího centra,o.p.s. v Nasavrkách. V současné době už v ní vy-

350 l Včelařství

stavují svoji produkci některé české i zahraniční firmy, které se specializují na pomůcky a zařízení pro včelaře. Pro prezentaci vašich výrobků máme stále dost volné kapacity výstavní plochy. Stávající vystavovatelé mohou samozřejmě svoje expozice volně inovovat. Uvítáme i nabídku umístit v hale ucelenější celky, jako například malou technologickou linku na zpracování včelích produktů apod. SOUV-VVC, o. p. s., Nasavrky navštíví ročně při různých vzdělávacích a společenských akcích velké množství včelařů z České republiky i ze zahraničí. Mnozí z nich se mohou

Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s. Slatiňanská 135, 538 25 Nasavrky Tel. 469 677 128, 469 677 427 E-mail:[email protected] nebo [email protected], do po bližším seznámení s produkcí vaší firmy stát v budoucnu potencionálními zákazníky. V „Hale včelařských technologií“ lze vystavovat i prototypy nových výrobků, pro které můžete časem najít vhodného výrobce. Nabídka výstavní plochy je zcela zdarma a vystavené exponáty jsou stále vaším majetkem. Při realizaci expozice vám samozřejmě budeme nápomocni. Pracovníci SOUV-VVČ,o.p.s. Nasavrky Pokud budete mít zájem o tuto nabídku, těšíme se na váš kontakt na adrese:



Aktuálně

Podzimní dny českého medu potřetí Pivo, víno a celý sektor gastro v průběhu roku představuje Pražanům v nejrůznějších podobách celá řada festivalů, slavností, ochutnávek a výstav. Ale medu a výrobkům z medu se snad jako jediná věnuje pouze medová slavnost, a to na náměstí Jiřího z Poděbrad s názvem „Podzimní dny českého medu“.

Stánek ČSV

Letos se konala se ve dnech 19. a 20. září na náměstí Jiřího z Poděbrad, lidově zvaném Jiřák, již potřetí. Dokonce jí byly věnovány na rozdíl o předcházejících ročníků plné dva dny. To, že trvala tak dlouho, je třeba považovat za velký úspěch pořadatele, z.s. Archetyp, protože v době před volbami se na tak frekventované místo tlačí nejedna politická strana se svými předvolebními meetingy. Je těžké psát o akci, která se již koná poněkolikáté a její program je v hrubých rysech stejný. Akci jsem měl již dlouho zapsanou v kalendáři a zaslouží si pozornosti z jednoho prostého důvodu. Je třeba ocenit všechny ty, kteří se jako prodejci zúčastnili, zvláště pak včelaře. Medu je letos málo a stačí ho prodat ze dvora, kam si zákazníci sami přijedou, a ne se trmácet do hlavního města. Ale co když tato skupina zákazníků objevila „svého“ včelaře právě zde, na akci „Podzimní dny českého medu“? Příkladů ze zde pravidelně pořádaných farmářských trhů je celá řada. „Podzimní dny českého medu“, stejně jako souběžně probíhající farmářský trh však nebyly jenom o komerci. Pro včelaře a další aktivní účastníky je to příležitost, jak si popovídat se zákazníky, jak jim sdělit svůj příběh, jak získat zpětnou vazbu na svůj nový výrobek, popř. jak prodat dárek pro blížící se vánoční období. I tak to byl možná pro mnohé krok do neznáma. Počasí bylo všelijaké a návštěvníci nejistí. Proto odvážlivcům, jako byly firmy Muzeum medoviny Praha, Včelí farma Nosek, Haladova křivoklátská medovina, Včelařská farma Rosický, Včelařství Řezníček Hlinsko, Medovina s.r.o. Hlinsko, Včelařství Krejčí Humpolec, musíme poděkovat za odvahu. Nezahálel ani sekretariát Českého svaz včelařů, který presentoval včelařství nejen jako takové, ale hlavně pro ty nejmenší. Bylo by asi nošením dříví do lesa popisovat,

Medomet z pivního sudu s otáčkoměrem

které medy, medové výrobky, či medoviny a za jaké ceny tu nabízeli. Lépe bude zveřejnit dvě zajímavosti, které zcela jistě byly vítaným zpestřením akce. Medomet s otáčkoměrem, který stál u stánku firmy Medovina s .r. o., je podle jeho majitele Ing. Vladimíra Saifra originální nejen v tom, že je vyrobený z pivního sudu. Má nainstalovaný otáčkoměr a poprvé ho představili v červnu v Pelhřimově na soutěži „Rekordy a kuriozity“. Jeho využití je unikátní. Onen diskutabilní otáčkoměr má své opodstatnění. S medometem se totiž nejen vymetá med, ale také soutěží o nejvyšší počet dosažených otáček a nejkratší čas pro vytočení 1 kg medu. Zatím bylo evidováno 160 otáček za minutu a 650 otáček potřebných na vytočení medu. Originální medomet má velký úspěch na řadě podobných akcí. Je dobré, když má výrobek také svůj příběh. To je to, co přitahuje kupující, co chtějí slyšet, o čem si chtějí povídat s včelařem. Příběh určitě má i Medová polévka, kterou v rámci

činnosti neziskové organizace „Jako doma“ uvařily „Kuchařky bez domova“. Je jich 15 a každodenně se při vaření různých pokrmů střídají po dvou. Střídali se i při prodeji na farmářských trzích na Jiřáku a na pražské Náplavce. Přijetí do projektu je podmíněno dvěma podmínkami: ženy nemají adekvátní bydlení, stejně jako trvalé zaměstnání. Tady je recept:

Ochutnávka medu Ing. Michal Vokřál, CSc.

Medová polévka Nejdříve se uvaří brambory, mrkev a petržel. Po uvaření se vše rozmixuje a doplňuje se zázvorem, kari, solí a medem. Přesné poměry jednotlivých komponentů nejsou stanoveny, vše se řídí chutí a citem kuchařek. Důležité je, že do hrnce o obsahu 10 litrů se přidává 1 kg medu. Za účelem zjemnění polévky některé kuchařky přidávají i kokosové mléko. Zvláště pro zahřátí v chladných dnech je medová polévka vynikající. Je třeba také uvést, že kromě medové polévky bylo možné jídelníček doplnit o cizrnový salát a pomazánku z pečené červené řepy. Nelze opomenout ani to, že po celé dva dna zde roli osvětové podpory včelařství se svým stánkem plnil k radosti malých i velkých návštěvníků Český svaz včelařů personálně obsazený pracovníky sekretariátu, kteří dětem ukazovali, jak například vyrobit svíčku z mezistěny, nechali jim vymalovávat omalovánky. K dispozici byli nejen naučné banery „Včelařský rok“, video projekce, časopisy „Včelařství“ a drobné propagační předměty, ale také demonstrační úl s včelami, který budil velkou pozornost.

listopad 2014 l 351

Včelařská historie

Termoterapie Varroa destructor sluncem Slovo úvodem: Autor brožury Podněcování včel sluncem (r. 1990) Miloslav Dvořák nám poskytl výtah z jeho tehdejšího rukopisu „Léčení roztoče varroa sluncem“, který téměř upadl v zapomenutí. Dnes už je jeho práce součást včelařské historie. Někdo se možná nad tímto postarším textem pousměje, ale je potěšitelné, že princip boje s roztočem zvýšenou teplotou našel i dnes následovníky. Tyto podklady zveřejňujeme s připomínkou, že je dosud dodnes nikdo netestoval, takže ani výsledky nemusí být zrovna pozitivní. Berme článek proto jako ve své době revoluční myšlenku, kterou by možná i dnes stálo za to ověřit. A to i v případě, že by se jednalo o jednu z mnohých slepých cest včelařské profese. Alespoň bychom se ujistili, že tudy cesta nevede. I to je důležitá informace. Red. Projekt řeší léčení roztoče Varroa destructor u včel využitím sluneční terapie. V současnosti převažuje (dodnes) léčení tohoto včelího parazita především pomocí chemických léčiv. Existují také metody léčení teplem, při čemž jsou rozrušené včely násilně nuceny v setrvání v přehřátém prostoru, což je stresuje i nutí k úniku. Tyto způsoby jsou navíc velmi pracné. Následný systém řeší očistné místo v prostorách, kterými včely za normální činnosti procházejí, o léčení ani neví, a též mají dokonce možnost takové léčebné prostředí dobrovolně vyhledat, v něm setrvávat, a dokonce ho opakovaně navštěvovat. Je známo, že např. slepice dobrovolně vyhledávají prašné prostředí, v němž se popelí, a i velmi primitivní ryby vyhledávají prostředí, v němž se zbavují parazitů. Autor projektu usuzuje, že včela, ovládající navíc vzdušnou navigaci, by mohla mít natolik velký intelekt, aby setrvala posléze i dobrovolně vyhledávala místa, v nichž její napadení parazitem méně bolí. Omámení parazitů nastává přehřátím jejich vnitřních orgánů, což je v přírodě běžné a je závislé na jejich velikosti a vnější tepelné izolaci. Např. člověku u vody na slunci trvá cca 20 min, než se teplo protlačí skrze podkožní tuk až do jeho centra a musí do stínu. Protože parazit je zaokrouhleně 1000 x menší než včela, dojde k jeho přehřánÍ úměrně dříve, a proto odpadá, zatímco včele tato doba ještě nevadí. Uvedené skutečnosti vytvářejí předpoklad pro úspěch tohoto zařízení, které je předmětem následného řešení. Podstatou termoterapie roztoče Varroa podle tohoto projektu je termoprostor. Umístil jsem ho v oblasti nad česnem včelího úlu, před až vzadu čelní stěny. Do něho jsem soustředil zvýšenou až 352 l Včelařství

násobnou koncentraci záření slunce, soustředěnou tvarovaným zasklením nebo soustavou směrových zrcadel. Tato zrcadla jsou z leštěného plechu, na jejichž povrchu jsou varovná značení, pod termoprostorem je zřízeno propadliště k odstranění likvidovaných parazitů. Obr. 2 uvádí základní provedení v řezu a obr. 1) totéž v axonometrii. Základní zařízení sestává ze dvou zrcadel. Zrcadla obr. 2) jsou tvořena jediným ohnutým plechem vyznačeného tvaru, nejlépe přes celou šíři úlu. Jejich styčné plochy jsou opatřené varovným značením. Česno může být dřevěné, v tom případě bude menší. Česno ze skla (elektofloat) může být až násobně větší. Včely, především mladušky, vylétající z úlu při prvním proletu, krouží zpravidla delší dobu termoprostorem, v jehož středu jsou soustředěné až trojí paprsky slunce. Pro likvidaci omámených roztočů

vytváří kolem středu dolní zrcadlo zvýšenou teplotu. Docilujeme jí jednak černým nátěrem nebo připevněním tepelně odolné izolace v síle cca 2 cm pod toto zrcadlo. Toto ohraničení má směrovat omámené parazity k úniku především doprostřed tohoto zrcadla, kde se bude toto „peklo44“ zdát mírně menší, směrem ven je ale naopak větší. Výhodou tohoto provedení je, že můžeme promptně sledovat počty zlikvidovaných roztočů. Riziko vidím v tom, že na přehřátém zrcadle by mohly také hynout těžké včely, které při snůšce měly, odpočívají pod česny. Obr. 3 řeší vytvoření termoprostoru zrcadlem, které je umístěno pouze nad česnem. Je s výhodou cca 2x zalomené. Pří slunci v zenitu a úlu kolmo proti němu soustředí pak 2x zalomené zrcadlo do termoprostoru navíc až další tři „svity" slunce. Česno u tohoto provedení64 je velmi sklopené dolů, aby roztoči padali pod úl. Oboje zrcadla obr. 2 a obr. 3 připevníme tak, aby byly odnímatelné a jen na dno úlu, aby nevadily výměně nástavků. Obr. 4 představuje termokomoru přizpůsobenou k vestavění do dna včelího úlu. Přídavný sluneční svit soustřeďuji na procházející včely vydutým zrcadlem. Dole je propadliště z nejlépe řidšího síta a z nekovového materiálu, aby nepálilo včelám nožky.

Včelařská historie Obr. 5 uvádí instalaci termokomory přímo v úlu, mezi zasklením a rámky s výhodou na stavbu studenou. Nahoře termoprostoru je lať pro zmírnění úniku tepla vzhůru. Dole jsou propadliště roztočů dolů pod úl. Oba návrhy jsou vhodné jen pro nové úly. Návrh obr. 5 má dole zrcadlo pro přesměrování dalšího svitu slunce do termoprostoru zevně. Zasklení doporučuji determálním sklem elektrofloat (pokovenou vrstvou dovnitř) Tento termoprostor navrhuji řešit jen v části přední stěny. Návrh je vhodný jen pro úly s česnem umístěným v rohu či do boku úlu. U návrhu obr. 6 vidíte zasklení přes téměř celou přední stěnu nástavku. Toto zasklení je tvarované. Je opatřeno prohlubněmi kvůli koncentraci slunce do více

menších prostorů. Nahoře vně je sklopná deska, vyrobená z izolačního materiálu. Procházející včely mají možnost zastavit se nebo vyhledat plošky, v nichž je koncentrace slunečních paprsků největší a kde paraziti ochabují. Sklopná deska, při nastavení polohy cca rovně, poslouží též k samočinnému odstínění parného slunce v létě, sklopená dolů pak její izolace sníží únik tepa v zimě z úlu. Jako desku tvarového zasklení lze použít některou z materiálu již vyráběných pro sluneční kolektory. Z výpočtů vyplynulo, že zisk energie (svit slunce dovnitř (3h) a vyzařování ven 24h)zasklením přední stanynení větší než zisky průsvitným stojanem pod úlem. Podněcování přední stranou nabývá na významu jen ve spojení s léčením včelstva.

Vývojový termoúl v pokusné včelnici v Chlumci nad Cidlinou. Takto si ho nejspíš autor nepředstavoval… Foto: J. Meduna

Obr. 7 je v řezu a obr. 8 v pohledu úprava termoprostoru pod lahví s podněcovacím krmením. Soustředění papsků na „záda včel je docílené korýtkem z plechu, ohnutým do vyznačeného tvaru. Cca uprostřed je otvor propadliště. Zařízení dáme raději výše, aby se roztoči nemohli vracet. Nevýhodou tohoto řešení je fakt, že podněcovací krmítko navštěvují létavky, včely starší, přičemž léčení je více žádoucí u mladušek. Ovšem na jaře mladušky nejsou. Termoočista od parazitů existuje v přírodě tisíce let a nevytváří rezistenci. Rizika: Nevýhodou léčení vně plodového tělesa je fakt, že množení roztočů probíhá z 80 % jen na plodu. Proti ale hovoří skutečnost, že termoléčení probíhá desetinásobně déle, než jednorázová zaléčení. Navíc si tyto přípravky mohou šikovnější včelaři vyrobit sami. Varování: U všech zkružovaných zrcadel dbejte, aby nevzniklo „ohnisko“44, které by mohlo způsobit zahoření. Na závěr několik důležitých údajů: Při letním slunovratu slunce opíše oblouk 250° a je na nebi 16,5 hodin. Při letním opíše 125 °a je na nebi 8,5 h. Na jaře a na podzim opíše oblouk 167°a je na nebi 11 hod. Zrcadla navrhujeme na střední výšku slunce, cca 40°. Materiály zrcadel volíme podle toho, kolik % energie zrcadla odrážejí. Zbytek pohltí a mění v teplo. Černý nátěr odrazí jen 2 %, bílý nátěr odrazí cca 50 %, plech pozink odrazí 40 %, hliník oxidovaný 55 %, měď leštěná 89 %, plech nerez leštěný 92 %, hliníkový plech leštěný 93 %, a pro porovnání sníh čistý. 90 – 97 %. Nejvíce doporučuji plech antikorozní 0,5 mm potravinářský, leštěný, nebo hliník plech 0,6 mm, leštěný. Miloslav Dvořák, Dolní Třebonín

listopad 2014 l 353

Rostliny očima Ing. M. Novotné

Není vrba jako vrba 1.část

Znáte dřevinu, která roste u vody, ale i v suchu a můžeme ji nalézt dokonce i na rašeliništích? Která může svojí výškou dosahovat dvaceti metrů a na druhou st­ranu může dorůstat pouze několika cm? Ano, je to vrba, přesněji řečeno více než 600 druhů a další stovky kultivarů rodu vrba – Salix.

Samčí květy tvoří jehnědy s prašníky a žlutým pylem

Tyto stromy nebo keře patří mezi všestranně využitelné. Některé druhy mohou zpevňovat břehy vodních toků, jiné slouží k rekultivaci míst, které jsou pro růst jiných dřevin nevhodné. Jako rychle rostoucí dřeviny můžeme vrby využívat k produkci biomasy, a tedy jako obnovitelný zdroj energie. Pro těžbu vrbového proutí na výrobu košíků zakládáme speciální plantáže, stejně jako plantáže pro řez prutů s ozdobnými kočičkami. Z vrb lze vysazovat volné živé ploty, začleňovat je do remízků, biokoridorů, vytvářet z nich esteticky působící skupiny ve velkých parcích nebo zahradách a vhodné druhy nám mohou nahradit trávníky nebo být součástí skalek. V současné době jsou také velmi populární živé vrbové stavby a ploty. U starých Slovanů byla vrba po lípě nejoblíbenějším stromem, a proto se s ní setkáváme v řadě pověr a legend. Byla samozřejmě místem kde sedávali vodníci a mezi vrbičkami tančívaly víly. Staří Čechové věřili v čarovnou moc kočiček, proto je na Květnou neděli nosili k posvěcení do kostela. Dodnes přetrval zvyk splétat pružné výhony vrb do pomlázek a předávat šleháním jejich omlazující moc. Málo známé je, že vrba patří k vůbec nejdéle využívaným přírodním léčivům. Ve starých herbářích se dočteme, že „vrbová kůra, jehnědy i listí vysušují bez kousavosti a rány svírají v hromadu, každou mokrost rozprýštěnou, svrab a osutiny hojí, rány svalují“. Lidově tehdy z vrby léčilo vše: květy, listy i kůra. To věděli už Herodotos, Plinius i abatyše Hildegarda. Obklad z utlučených nebo pomletých listů vrby býval osvědčeným prostředkem k tišení bolestí a stavění krvácení. Vrbové listí si pocestní dávali do bot, 354 l Včelařství

Samičí květy – zelenavé jehnědy bez pylu

které je tlačily a bolestivě dřely. Od Mathioliho se dovídáme, že mozoly, kuří oka a bradavice se odstraňovaly pomocí obkládků z popele vrbové kůry smíchaného s octem. Pro svůj obsah kyseliny salicylové byla vrba využívána k léčbě bolestí a horečky. Později ji zatlačil vyráběný Aspirin. Kůra z vrby bílé (Cortex salicis) však působí komplexněji a nedráždí tolik žaludek. Působí i proti lupům, takže se doporučuje oplachování vlasů vrbovým odvarem, stejně jako omývání mastné a nečisté pleti. Účinkuje i proti některým kožním chorobám. Vždyť prý i některé ryby, např. pstruzi, když jsou nemocní, olizují větvičky vrby ponořené do vody! Pro včelaře a pro jejich včely je ovšem vrba využitelná především jako zdroj včelí pastvy. Včelám nabízí pyl vysoké kvality s obsahem okolo 50 % stravitelných bílkovin a je i zdrojem nektaru. Pro ranou dobu květu jsou tak vrby pro včely nepostradatelné. Poskytují kvalitní bílkovinnou potravu a nektar je vynikající i na podněcování. Někdy lze na vrbách nalézt i některé z producentů medovice. Na vrbách žije více než 120 druhů mšic z 29 rodů. Mezi významnější producenty medovice patří medovnice vrbová (Tuberolachnus salignus), a i když její výskyt uvádí Ing. Haragsim jako vzácný (Medovice a včely 1966), např. v roce 2013 sledovali tuto mšici na plantáži Salix vimanalis, která byla založena za účelem produkce energetické dřevní štěpky. Výskyt medovnice byl velmi hojný stejně jako produkce medovice, kterou včely intenzivně sbíraly. Vrby jsou i producenty pryskyřičných látek, které včely ve formě propolisu využívají k tmelení i dezinfekci v úlu.

Pokud tedy na vašem stanovišti nebo poblíž něho vrby scházejí, určitě je vysaďte. A jaké? Na začátku musíme zabrousit trochu do botaniky. Vrby totiž mají květenství (kočičky) složené z jednopohlavních květů, tedy samčí s tyčinkami a samičí s pestíky. Květy samčí jsou zdrojem pylu i nektaru, zatímco samičí „pouze“ nektaru. A poslední důležitá informace – vrby jsou rostliny dvoudomé, což znamená, že na jedné rostlině najdete pouze květy samčí a na jiné pouze samičí. Chcete-li tedy poskytnout včelám nabídku pylu, pěstujte rostliny samčí! Jak je poznáte? V době, kdy nekvetou, se nedají rozlišit, zato v době květu ano. Podívejte se na následující obrázky. Víme tedy, že u jednotlivých druhů je nutno z hlediska produkce pylu pěstovat samčí jedince. Ale který druh zvolit? Už na začátku jsme si uvedli, že vrb je velké množství druhů. Vybírat můžete podle řady aspektů, mezi které patří hlavně výška rostlin v dospělosti, doba květu a nároky na stanoviště. A o tom (a o mnohém dalším) si povíme příště. Ing. Miroslava Novotná

Včela sbírá nektar na rozkvétajícím samičím jedinci vrby celolisté (Salix integra)

Nasavrky informují

O budoucnosti včelařského vzdělávání V zářijovém čísle jsme vám představili nového ředitele Středního odborného učiliště včelařského - Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s., Nasavrky, a zdejšího dlouholetého pedagoga, Josefa Lojdu. Nyní jsme využili příležitosti a položili jsme mu několik otázek na téma současnosti a budoucnosti tohoto včelařského vzdělávacího zařízení, jedinečného svým zaměřením, tradicí a výukovým zázemím v Česku i v zemích Evropské unie. ve studiu na jakékoliv střední škole, která nástavbové studium poskytuje, a získat tak střední vzdělání s maturitou, a následně pokračovat ve vyšších stupních studia.

V bývalé rolnické škole v Nasavrkách začala před 63 lety výuka ve dvouleté včelařská škole. Jejím prvním vyučujícím ředitelem byl Josef Joska.

Zájem o dálkovou formu výrazně převyšuje rozšířenou kapacitu učiliště. Nepodařilo se však v posledních letech otevřít ani jedinou třídu denního studia. V čem vidíte příčiny, když je tolik mladých včelaříků? Hlavní příčinou je nezájem absolventů základních škol o učební obory bez maturity. Ve valné většině dávají přednost učebním oborům s maturitou. Navíc u oboru včelařství je mimo jiné jeden z hlavních důvodů ten, že absolventi učebního oboru včelař, by těžko v této profesi hledali uplatnění na trhu práce, jelikož v České republice je pouze velmi malé množství včelařských farem, kde by případně mohli absolventi pracovat. Je také velmi obtížné po ukončení učiliště (ve věku cca 18 let), bez potřebné praxe a materiálního vybavení, začít samostatně podnikat. Není jednou z možných příčin fakt, že po získání výučního listu nemají vyučenci možnost pokračovat ve vzdělání na jiné střední zemědělské škole (např. Chrudimi) a získat tak za další dva roky maturitu s možností pokračovat v dalším studiu? Žáci, po vyučení a získání výučního listu u nás, by samozřejmě mohli pokračovat

V ČR přibývá školských zařízení v působnosti ministerstva školství, v nichž lze získat včelařské vzdělání s potřebným praktickým výcvikem. Vnímáte je jako konkurenci? Většina škol v ČR je zřízena kraji, nevím, jaká mají zázemí pro praktický výcvik. Rozhodně školská zařízení, kde lze získat včelařské vzdělání, nevnímám jako konkurenci, ale raději bych je přijímal jako případné partnery. Domnívám se, že studium učebního oboru na více zařízeních v republice, by mohlo vést k tomu, že spolu s demografickým vývojem společnosti, by postupně jednotlivé školy díky této roztříštěnosti, mohly mít problémy s naplněním tříd tak, jak se to dnes děje u jiných oborů. Pokud tedy školy vyučují včelařství jako předmět na potřebné úrovni, je to určitě jen ku prospěchu oboru. Počítá učiliště s tím, že by svou studijní nabídku rozšířilo i pro zájemce ze zemí Evropské unie, zejména těch, jež mají k češtině blízko? Co se týká zahraniční spolupráce, rozvíjíme styky s polskými včelaři, a rádi u nás přivítáme zástupce dalších států. Nabídka studia pro zahraniční studenty se mi ovšem zdá z hlediska současného typu vzdělávání (dálkové studium) nereálná. Jedná se o několik víkendových konzultací a cesta by pro případné žáky asi byla náročná. Bylo by nutno vzít v úvahu i rozdílnost, např. snůškových poměrů, v jednotlivých zemích.

Nynější ředitel Josef Lojda, na snímku vlevo, začal na této škole působit coby učitel odborného výcviku.

Mnoho mladých lidí ve světě využívá systém brigád prostřednictvím hostitelských organizací WWOOF (viz:. www.wwoof.cz), kde za ubytování a stravu pracují 4-6 hodin denně (případně dle dohody) po dobu nejméně jednoho týdne. Budou mít woofeři otevřené dveře i v nasavrckém včelařském učilišti? K systému brigád, prostřednictvím hostitelských organizací WWOOF, nemáme vytvořené podmínky, protože se jedná o ekologické zemědělství, a v našich podmínkách nelze ekologickou produkci zajistit. Nejsme ani produkční zařízení, naší hlavní náplní je vzdělávání. Jakou cílovou představu máte o podobě učiliště za deset let? Moje představy se samozřejmě budou asi měnit v závislosti na vývoji společnosti a podmínek. Ale cíl mám stále stejný – vytvořit vzdělávací zařízení, kde by bylo možno získat různé stupně vzdělávání ve včelařském oboru, za využití pokrokových technologií a moderních forem výuky. Jedná se samozřejmě o dlouhodobý úkol, ale rád bych, aby první výsledky byly patrné průběžně, ne až za 10 let.

Ing. Zdeněk Kulhánek

Výuková včelnice na Libáni listopad 2014 l 355

Nejen pro včelaříky

Listopadové hrátky

Jako všestranní včelaři si můžete vyzkoušet další úkoly, které jsme pro vás připravili. Vaše náměty a připomínky rádi přivítáme na adrese autora stránky: [email protected] .

Vybraná řešení z minulého čísla Doplňovačka s tajenkou

1 – malina, 2 – měsíček, 3 – svazenka, 4 – ostružina, 5 – slunečnice, 6 – jetel, 7 - vojtěška, 8 – len, 9 - jahoda Jako tajenka vyjde „mezistěna“.

Hrátky s angličtinou

1 – honey (med), 2 – pollen (pyl), 3 – sting (žihadlo), 4 – bee hive (včelí úl), 5 – hornet (sršeň)

Matematika a včely Pravidelný šestiúhelník se skládá ze šesti rovnostranných trojúhelníků. Výšku trojúhelníku můžeme určit rýsováním a následným změřením. Nebo můžeme využít výpočet, například Pythagorovou větou. Pravidelný šestiúhelník může být dán délkou strany a či poloměrem kružnice vepsané rv. Poloměr kružnice opsané ro je shodný s délkou strany a. Výšku trojúhelníku vypočteme ze vzorce Rv = a.odm.3/2 Po dosazení a následném vynásobení šesti dostaneme pro obsah pravidelného šestiúhelníku o hraně 2 cm hodnotu 1,73 cm.

Doplňovačka s tajenkou Do textu doplňte vhodné výrazy. Čísla v závorách vám pomohou sestavit tajenku. Svíčky můžeme vyrábět z voskových desek, které se jmenují ______(3 – 2, 11 - 9). Na hranu desky vhodné velikosti položíme knot a opatrně namotáváme. Svíčka je po smotání hotova. Takto vyrobená svíčka však hoří rychleji než svíčka, která vznikne _________ (4 - 1) roztaveného vosku do formy. Samotný včelí vosk pro výrobu svíček můžeme získat několika způsoby. Využitím slunečního záření ve _________ ________(2 – 6, 5 – 8, 8 - 14 ) Pomocí plynného skupenství vody v ______ ________ (10 – 1, 6 – 6, 7 - 13, 9 - 2), neboli v pařáku. __________ (1 – 1) voští ve vařící vodě. Získaný vosk má krásně ________ (12 – 2) barvu. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Včelařská roční období

12

Včelaři si roční období dělí podrobněji než většina obyvatel. Navíc tato období nemají přesný začátek a konec, navzájem se prolínají. Včelařský rok začíná podletím. Pokračuje podzim, zima, předjaří, jaro, časné léto a plné léto. Pak už začíná dalším podletím další rok. Zařaďte rostliny v následujícím seznamu do včelařských ročních období, v kterých kvetou. Některé rostliny kvetou ve více obdobích. Lípa malolistá, vrba jíva, slunečnice, pámelník, řepka olejka, trnovník akát, břečťan, mák, hořčice, svazenka, sněženka, jabloň, olše lepkavá, kukuřice, třešeň ptačí, ocún jesenní, žito ozimé, hořčice bílá, bledule, angrešt. Podletí Přísavník

Podzim trojla-

Zima

Předjaří

Jaro

Časné léto

Krokusy

Rybíz

Hloh

ločný Jeteloviny

356 l Včelařství

Jírovec maďal

Plné léto

Příprava jednoduchých preparátů k mikroskopování Postup 1. Z mrtvé včely oddělíme například část křídla (dále jen „vzorek“). 2. Vzorek položíme doprostřed podložního sklíčka. 3. Kolem vzorku naneseme tenkou vrstvu kanadského balzámu. 4. Přiložíme krycí sklíčko. 5. Necháme zaschnout. 6. Preparát k mikroskopování je hotov.

Nejen pro včelaříky Jubilea

Hrátky s angličtinou Try to solve crossword puzzle. You have to fill different kinds of fruits. (Pokuste se vyřešit anglickou doplňovačku. Za úkol máte dle anglických vět doplnit správný druh ovoce.)

1 2 3 4 5 6

/

7 8 9 10

Key 1. It has got an unusual form. It grows on a tree. 2. This is a round yellow juicy fruit. It has got a large rough pit. 3. It grows in the wood or in the garden. It is red. 4. We make a jam from it. It´s dark blue fruit. It grows on a tree. 5. It is red. Somebody uses as a fresh ear-ring. It grows on a tree. 6. 7. It´s a soft juicy yellow and orange fruit. It has got a flat pit inside. 8. It´s red and very sweet. It doesn´t grow on a tree. 9. We can find it in a forest. It´s blue. 10. We can see it in a wood or in gardens. It´s black.

listopad 2014 l 357

Co říká věda

Jak se učí čmeláci Hamida Mirwanová a Peter Kevan z kanadské University of Guelph testovali schopnost učení u čmeláků druhu Bombus impatiens, kteří patří k nejběžnějším čmelákům východní části Severní Ameriky. Tento čmelák žije od kanadské provincie Ontario na severu, až po Floridu na jihu. Na západě sahá hranice jeho výskytu po americké státy Michigan, Kansas, Illinois, Missouri a Wyoming.

Bombus impatiens (zdroj: Wikipedie)

Vědci předkládali dělnicím cukerný roztok v umělých květech různé konstrukce. Zpočátku bylo pro čmeláky poměrně jednoduché se k sirupu dostat. Přístup k potravě však byl v každém následujícím kole pokusů o něco složitější. U některých krmítek museli například čmeláci nejprve odtlačit stranou zábranu, a teprve pak měli k roztoku volný přístup. S tím, jak obtížnost úkolu narůstala, prodlužovala se i doba, po kterou čmeláci hledali správné řešení.

Většina čmeláků ale nakonec obtížnější úlohu zvládla a „postoupila do dalšího kola“. Když byli před „pokročilou úlohu“ postaveni čmeláci „začátečníci“, kteří neprošli postupně ztěžovanou sérií testů, mořili se s řešením těžké úlohy marně a nakonec své snažení vzdali. Tento typ postupného učení byl dříve připisovaný jen člověku. Výsledky kanadská studie, publikované ve vědeckém časopise Animal Cognition, ale dokazují, že je vlastní i hmyzu. V další studii, publikované ve vědeckém časopise Psyche, navázali H. Mirwanová a P. Kevan na předchozí pokusy. Zkoumali, zda nemohou čmeláci severoamerického druhu Bombus impatiens udělat v učení „skok“, když správné řešení velmi těžké úlohy uvidí na vlastní oči. Nejprve naučili dělnice postupně ztěžovanou sérií úkolů pít cukerný roztok z krmítka, na kterém čmelák musel lézt po dolní straně umělého květu „vzhůru nohama“. Bez předchozí průpravy čmeláci tuto úlohu nezvládají. Pak vědci nabídli neškoleným dělnicím možnost pozorovat trénované dělnice při řešení těžké úlohy. Následně

nabídli neškoleným čmelákům tuto úlohu k řešení. Neškolení čmeláci správné řešení okoukali. K potravě na krmítku v pozici „vzhůru nohama“ se dostávali v průměru za pouhých 70 vteřin. V další etapě experimentů nechali vědci sdílet hnízdo trénované dělnice s netrénovanými. Neškolení čmeláci neměli možnost vidět trénované dělnice v akci, ale obývali s nimi jeden prostor. V hnízdě se nějakým způsobem dozvěděli, jak se k cukernému roztoku dostanou. Když byli neškolení čmeláci po společném pobytu s „úspěšnými řešiteli“ vypuštěni na umělý květ, dostali se k cukernému sirupu za 3,5 minuty. Učení „naslepo“ tedy bylo méně efektivní než přímé pozorování, ale přesto zůstávalo překvapivě účinné. Oba vědci předpokládají, že v hnízdu podstoupily neškolené dělnice jakousi „teoretickou výuku“. Snad si čmeláci předávali „návod“ na řešení úlohy dotykem, pachy nebo vibracemi. Přesný způsob „výuky“ zůstává zahalen tajemstvím. Podle Petera Kevana však nepředstavují tyto výsledky poslední slovo ve výzkumu učení u čmeláků. „Předpokládám, že sociální učení je u čmeláků mnohem složitější, než jsme si na počátku našeho výzkumu představovali,“ přiznává kanadský biolog.

Matky čmeláků putují daleko Kolonie čmeláků tvořená matkou a několika stovkami dělnic jsou krátkověké. Na podzim vzejde z kolonie nová matka, která se po zásnubním letu a páření uchýlí do úkrytu, ve kterém přečká zimu. Na jaře si pak založí svou vlastní kolonii. Na jak dalekou cestu se nová matka vydá? Zůstane v sousedství své bývalé rodné kolonie? Nebo se pokusí, aby ji od ní dělila co největší vzdálenost?

Bombus ruderats (zdroj: Wikipedie) 358 l Včelařství

Britští vědci vedení Stephanií Dreierovou z University of Bristol prověřili na 20 kilometrech čtverečních zemědělské krajiny jižní Anglie život kolonií pěti běžných britských druhů čmeláků a čmeláka humenního (Bombus ruderatus), který je na Britských ostrovech poměrně vzácný. Všechny dělnice jedné kolonie mají společnou matku. Odběrem nepatrných vzorků tkáně z odchycených čmeláčích dělnic se tak vědci dozvěděli, jak příbuzné jsou si jejich matky. V první fázi se ukázalo, že matky sousedních kolonií váže jen velmi slabé příbuzenské pouto. Naopak, bylo jasné, že matky, vzešlé z jedné kolonie, se rozlétají různými směry a na velké vzdálenosti. Vědci věděli, že budoucí matky čmeláků dokážou létat hodně daleko, ale nebylo jasné, na kolik této vlastnosti využívají. Stephanie Dreierová a její spolupra-

covníci odhadují, že matka si založí svou kolonii obvykle několik kilometrů od svého rodiště. Vědce zajímalo, jak si vedou vzácní čmeláci. Ti čelí nejmenší konkurenci kolonií příslušníků svého druhu a jejich matky jsou proto při „rozptylu“ pod nejmenším tlakem. Mohly by klidně zakládat novou kolonii blíže rodnému hnízdu. Nic takového se ale neděje. Jak se dalo čekat, genetická různorodost populace čmeláka Bombus ruderatus byla o poznání nižší než u hojných druhů. Kolonie ale byly rozptýlené po krajině. Rozhodně u nich ale vědci nezaznamenali příznaky inbreedingu v důsledku páření příbuzných jedinců. Znamená to, že „rozptylová strategie“, při které se matky rozletí co nejdále do světa, je poměrně úspěšná. S každou generací matek se populace čmeláků „promíchá“, což je to nejlepší, co mohou čmeláci v zájmu udržení genetické rozmanitosti svého druhu udělat. Díky tomu se udrží déle „nad vodou“ i mizející, ohrožené druhy. Stranu připravil Jaroslav Petr

Včelaři mezi paragrafy

Právní poradna § 

V naší organizaci se vyskytl mor a je pravděpodobné, že ještě někteří včelaři budou muset včelstva likvidovat. Do žádosti o dotaci 1D na zazimování mi ale napsali: Stav včelstev k 1. 9. 2014. V případě, že někdy koncem záři  nebo začátkem října dojde k likvidaci jejich včelstev, mám jejich žádost vyřadit?  S.U. Včelaři, jejichž včelstva jsou postižena morem, včelstva zazimovali k 1. 9. v nějakém aktuálním počtu. Pokud následně dojde k jejich likvidaci a počet včelstev se sníží nebo vynuluje, a tento nesoulad doloží případné kontrole, v tomto případě protokolem o utracení včelstev, pak je vše v pořádku. Včelstva k 1. 9. existovala, v daném roce opylovala, tj. splnila účel dotace 1.D. – zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin, takže jim dotace náleží. Jejich žádost nevyřadíte, ale zahrnete je do souhrnné žádosti.

§ 

Prosím, jak postupovat ve věci dotace 1D? V současné době u mě byl zjištěn mor včelího plodu a pravděpodobně budu muset pálit včelstva. To však bude asi kolem 10. září nebo i později, včelstva mám zakrmená ze dvou třetin. Nevím, jestli tedy vyplňovat formulář 1 D na dotaci pro dosavadní počet včelstev, nebo napsat „žádné včelstvo, tedy 0“ a uplatnit nárok na náhradu zkrmeného cukru.  Snad jsem to popsal srozumitelně, proto prosím o radu jak postupovat.  O.R.

Dotace náleží na zazimovaná včelstva k 1. 9. K 1. 9. tedy včelstva máte. To, že je budete muset kvůli moru po 1. 9. zlikvidovat, nehraje roli. Musíte jen, přijde-li komise ZO ověřovat údaje o počtu a síle včelstev, na které žádáte dotaci, předložit doklad (protokol o utracení včelstev), kterým dokládáte důvod, proč počet zazimovaných včelstev v době kontroly neodpovídá žádosti. Náhrady, které budete v důsledku likvidace včelstev uplatňovat u MZe ČR, nijak nesouvisí s výplatou dotace, která je za opylování. U moru  žádáte o náhradu za zlikvidované včelstvo a v částce jsou zahrnuta včelstva včetně zásob a plástů. Takže se extra náhrada za zkrmený cukr neplatí.

§ 

Pronajal jsem z důvodu nemoci včelstva mému kolegovi, který je stejně jako já registrovaným chovatelem u Českomoravské chovatelské společnosti, a.s. Může požádat o dotaci 1.D, i když není vlastníkem včelstev, jen se o ně stará? Nebo to musím udělat já? „Zásady MZe ČR o poskytování dotace 1.D. hovoří o subjektu dotace, kterým je včelař, chovající včely na území ČR. Nikde není specifikováno, zda včelař - žadatel musí být vlastníkem včelstev. Podle mého názoru z toho vyplývá, že nezáleží na tom, zda chovatel včelstva vlastní nebo je drží z jiného důvodu, ale na tom, kdo včelstva chová, kdo se o ně stará a kdo tedy jejich prostřednictvím plní účel dotace. Důležité je, abyste o dotaci nežádali oba.

§ 

Chtěl bych požádat o informaci, jak postupovat. V naší organizaci v červnu zemřel člen ZO. Jeho vnučka nám v červenci sdělila, že si včelstva po zemřelém nechá. Zemřelý měl zaplacený členský příspěvek na rok 2014. Zasílací adresu časopisu jsem již změnil, aby chodil jí, ale nevím si rady jak postupovat dále. Jedná se hlavně o registraci u ČMSCH, dotace 1.D, léčiva, členský příspěvek, na koho to vše uvádět. Zda už na vnučku nebo až do konce roku na zemřelého? Zatím není nikde vedená či jinak evidovaná. Samozřejmě příští rok již bude členkou naší ZO. Jde mi hlavně o situaci nyní před dotací a po zbytek letošního roku.  L.P.

ČMSCH, a.s. musí dědici oznámit, že chovatel zemřel. Registrační číslo chovatele se nedědí, je jedinečné a zaniká s ukončením chovatelské činnosti chovatele nebo smrtí. Zároveň se vnučka na ČMSCH zaregistruje jako nový chovatel s počtem včelstev k 1. 9. a obdrží registrační číslo chovatele. Členský příspěvek na tento rok má zaplacený od svého dědy a ten na ni jako na příbuznou podle Směrnice ČSV, o. s. o členských příspěvcích č. 2/2011 čl. II odst. 9 přechází. Musí se ovšem přihlásit za člena svazu, a to od r. 2014 (Jinak nevím, jak jste mohl změnit zasílací adresu). O dotaci 1.D požádá již vnučka na svá včelstva. A členský příspěvek na své jméno zaplatí na příští rok. Takže jako členku ji vedete již letos, ale členský příspěvek zaplatí až příští rok.

§  Může o dotaci 1.D žádat fyzická osoba, která obdržela v příslušném roce dotaci evropskou (např. na medomet), nebo podporu od kraje či obce (např. pro pořízení nových úlů)? V bodě 2 Čestného prohlášení

žádosti včelaře se něco takového píše. O dotaci 1.D jsem požádal, čerpal jsem též dotaci asi jako každý včelař na léčení varroázy v rámci opatření podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. Nerad bych měl problémy a musel případně něco vracet.  V.K. Předmětem dotace 1.D. podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2014 na základě zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, je včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. Účelem této dotace je zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin. Součástí žádosti včelaře o tuto dotaci je čestné prohlášení, kterým říká, že neobdržel v daném roce na činnost nebo předmět, na který je požadována dotace 1.D, žádné finanční prostředky z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu, státních fondů nebo dotaci z rozpočtu územního samosprávného celku. To znamená, obdržel-li jste letos dotaci podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. nebo jiné dotace krajské či místní, jejichž předmětem a účelem byla jiné činnosti či předmět než výše zmíněné včelstvo a opylování, pak můžete tyto dotace čerpat. Nic neporušujete, každá vámi uvedená dotace má jiný účel a předmět. Jen upozorňuji na možnost střetu dotace na pořízení nových úlů u začínajících včelařů podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. a dotací z rozpočtu obcí či krajů, které jsou často zaměřeny na obměnu úlů. Tady je třeba zkoumat jednotlivé podmínky poskytování dotací, které si stanovují obce a kraje.

§ 

Naše ZO ČSV nemá vlastní logo, chtěli bychom proto na svých akcích využít na informačních letácích logo ČSV. Např. v případě konání medobraní by výstupem akce měl být i vznik regionální značky pro vítěze soutěže o nejlepší med na podporu regionálních potravin - medu. Prosím o informaci, zda a za jakých podmínek je možné použít na informačních materiálech logo ČSV.  F.H.

Podle Stanov ČSV, o. s., a Směrnice ČSV č. 1/2011 o průmyslovém vlastnictví je posláním a cílem ČSV je získávat, vlastnit a chránit a užívat průmyslové vlastnictví (ochranné známky, označení původu, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory) a nakládat s ním. Protože základní a okresní organizace jako pobočné spolky svazu jsou jeho součástí, mohou samozřejmě při svých akcích a při své činnosti používat logo svazu. Mgr. Jarmila Machová

listopad 2014 l 359

Ze života ZO

Včelařský den v Kopřivnici

Letos si včelaři v Kopřivnici připomněli 95. výročí založení spolku. Proto jsme poslední sobotu o prázdninách uspořádali celodenní akci s názvem „Bez medu to nejde“ v areálu

Skřítek Medovníček po šesté

Medovníček a řeka Modrávka je v pořadí šestou knihou pro děti o skřítku Medovníčkovi, kterou napsal Jan Lebeda z Mláky. Obsahuje 12 samostatných pohádek, jež svým obsahem i rozsahem odpovídají schopnosti dětí ve věku od 5 do 8 let soustředit se a pochopit obsah, případně ho reprodukovat. I v této knize Medovníček pomáhá včelám i ostatním zvířátkům. Jeho prostřednictvím se malí čtenáři seznamují s celou řadou přírodních zajímavostí. Na tom se podílí i Medovníčkův kamarád Filípek z hájovny. I když děj je pohádkový, vychází zásadně z reálných skutečností, které lze najít a ověřit v přírodě. Děti se v knize dozví něco o životě ledňáčků, mořského orla, vyder říčních, raka říčního, divokých holubů, kaprů, krtka apod. Seznámí se i s vltavíny a jejich původem. Společně se skřítkem Medovníčkem a jeho lidskými i zvířecími kamarády pak zažijí mnoho dobrodružství i veselých příhod. Autor píše své pohádky vlídným a laskavým způsobem při vědomí, že právě toho se dnešním dětem často nedostává. Knihy o skřítku Medovníčkovi ukazují jim i dospělým cestu, jak se vrátit do přírody, když už ne reálně, tak alespoň v pohádce. Stejně jako všechny předchozí knihy i tuto ilustrovala svými půvabnými obrázky Zdeňka Študlarová a vydalo nakladatelství Brána, Praha Red.

360 l Včelařství

muzea Na fojtství, kam se přišlo podívat přes tisíc návštěvníků z Kopřivnice, blízkého a širokého okolí. Hned u vchodu je vítaly včely v proskleném úlu. Včelaři připravili den plný poučení, zábavy, dobrot, medu a medoviny. Nechyběla ani výstava včelařských pomůcek, nářadí, časopisů a knih. Na plátně jsme prezentovali včelařský web naší ZO a promítnuli film o včelách. Také jsme připravili 13 sklenic medu a 7 vzorků medoviny, které mohli občané ochutnávat a porovnávat. Akce se setkala s velkým ohlasem. Aktivně se do ní zapojilo 156 degustujících, kteří svému favoritovi odevzdali platný hlasovací lístek. Kolik bylo těch ostatních, nevíme. K našemu překvapení se líbila i ukázka včelařské práce v živých včelách. Úl jsme na místo přivezli s předstihem. Včely byly hodné, i když jsme je ten den 3x vyrušili. Mezi těmi, kteří našli odvahu a připojili se, byly z poloviny děti. Ty nakonec zjistili, že se včel vůbec nemusí bát. Za celou dobu nedostal nikdo žihadlo. Ale ne jen o poučování byl celý den. Připravili jsme bohatý kulturní program pro všechny

a dokonce i taneční a hudební vystoupení. Děti se mohly vyfotografovat u proskleného úlu, zaskákat si na trampolíně a zatančit na dětské diskotéce. Dospělí si mohli vyslechnout přednášky o včelích produktech a výrobě medoviny nebo si také a tančit si s kapelou Sunar. Dobře bylo připraveno i občerstvení. Někteří včelaři prodávali svůj med a měli velmi rychle vyprodáno a ještě pochybělo. Šedesát ochotných sponzorů navíc přispělo do tomboly. Organizátory velmi potěšila i přítomnost Mgr. V. Sciskaly, místopředsedy ČSV, předsedy, M. Segetiho a jednatelky M. Bučánkové z OO ČSV a místostarostky D. Rysové byla příjemná. Osobně jsem měl radost, že přišli i starší, zasloužilí včelaři, z nichž někteří se opět viděli po dlouhých letech a pěkně si popovídali. Přítel Stryk právě oslavoval 86 let. Gratulujeme. Více informací o nás i našich akcích najdete na webu www.vcelarikoprivnice.cs Oldřich Němec, předseda ZO ČSV Kopřivnice

Ze života ZO

Jablka, med a podzim popatnácté Každým rokem v říjnu (letos 10. 10. – 14. 10.) se koná v SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Českých Budějovicích regionální výstava ovoce. Tato výstava má svou dlouholetou tradici. Letošní ročník je v pořadí už patnáctým. Každým rokem tu mnoho pěstitelů z Čech, regionální zahrádkářské svazy Českobudějovicka a širokého okolí, ale také zaměstnanci a žáci školy vystavují svou bohatou úrodu a je opravdu co vidět, obdivovat, ochutnávat a také hodnotit. Jen 300 exponátů ovoce, z toho 190 odrůd jablek, 15 odrůd hrušek, dále broskve, hroznové víno, mišpule, kdouloně, asijské hrušky „Nashi“, jeřabiny, dřín obecný a další málo známé ovoce a podzimní plodová zelenina. Návštěvníci volí Jablko výstavy, Jablko školy a Kolekci výstavy. Vyhlášení se uskuteční vždy v pátek odpoledne, první den výstavy. Součástí je také expozice včelařů, ochutnávka medu, medoviny a víčkovice. Vystavují se také perníčky a historické odrůdy ovoce, odborníci poradí v pomologické a pěstitelské poradně. Expozici pravidelně zakončuje soutěž o nejkrásnější medový perníček. Výstava ovoce je zároveň spojena se „Dny otevřených dveří“, určených také žákům

základních škol. Zájemci mohou vždy od 9:00 do 17:00 nahlédnout do učeben, laboratoří a dílen všech zde vyučujících oborů, mohou si prohlédnout areál školy, středisko praxe se s jeho zvířecími obyvateli, dále se seznámit se skleníky a výukovým sadem, a také vidět studenty školy při různých činnostech

Kurz nejen pro začínající včelaře s názvem „Včelí obydlí od a do z“, které se koná ve  čtvrtek, pátek a sobotu 20. 21. 22. listopadu ve Včelí farmě Bučovice, Mírová 199.

Probereme požadavky na úl z pohledu včely a jejího životního cyklu, zákonitosti včelího díla, včelí mezera, přirozený život v dutině, zimní život, termoregulace, sycení, stavba, trubčina a její

a aktivitách. Návštěvníci si mohou také sami zasoutěžit, tedy účastnit se celé řady dovednostních aktivit, vyzkoušet jízdu zručnosti na motokárách, jízdu traktorem a kombajnem, projet se na koních nebo ochutnat med. Mgr. Olga Cahová

Včelí obydlí

Kurz nástavkového včelaření

zásadní vliv na život včelstva, rojení (příprava, proč, velikost hnízda, jak apod.), volba a výběr „správného“ nástavku, rámkové míry, zateplený x nezateplený nástavek, druhy používaného řeziva, sušení, dno – požadavky a jeho zásadní význam pro ošetřování včelstev, mateří mřížka – druhy, správná mezera, použití, krmítka – typy, výroba, přednosti, výkluzy – typy, zkušenosti, typy rámků, vymezení mezery mezi rámky, vztah k odvíčkovacím strojům a rady, jak a čím natírat úly. Program s výkladem začíná v 08.30 hod, prezentace od 8,00 hodin v sídle firmy Mírová 199, Bučovice. Pro hladký průběh prezence opět prosíme, abyste znali své číslo chovatele. Po dobu průběhu kurzu bude otevřená i naše malovaná prodejna. Prosíme, parkujte podle instrukcí, které obdržíte před prodejnou (na parkovišti u polikliniky, v areálu apod.), nikoliv na ulici. Prosíme o dodržení začátku programu. Cena 570,- Kč je včetně DPH, oběda, občerstvení a velmi dobrého perníku. Prosíme vás o předběžné sdělení účasti telefonicky, mailem, písemně. Maximální kapacita sálu je 40 účastníků. Těšíme se na setkání. Včelařství Sedláček, Bučovice www.vcelarstvisedlacek.cz, e-mail: [email protected]

listopad 2014 l 361

Jubilea

Osmdesátiny A život zlátne jako včelí plást slaví O. Neuman

Je nám ctí připomenout, že 7. 11. 2014 oslaví své 80. narozeniny Josef Motyka ze ZO ČSV Mosty u Jablunkova. Svůj pracovní život prožil jako slévač šedé litiny v Třineckých železárnách. Včelařem se stal více jak před 50 lety. I dnes je mu pobyt u včel potěchou, a obhospodařuje s pečlivostí jemu vlastní

7 včelstev. Jeho včelín září čistotou a pořádkem. Včelaření v jeho rodině jistě nezanikne, protože tento vztah přenesl na syna a dva vnuky Pavla a Štěpána. Co víc si včelař může přát. Od začátku svého včelaření pracoval ve včelařské organizaci v Mostech. Byl 16 let pokladníkem a nechyběl na žádné včelařské akci, kde bylo třeba přiložit ruku k dílu. Právě tato pracovitost a spolehlivost je jeho velkou výsadou a v kolektivu včelařů zárukou oblíbenosti. Ne vždy musí být člověk nositelem vavřínů vítězství a slávy. Josef Motyka je oním dělníkem včelařství, který dělá velmi dobře to, co umí, a jeho přítomnost je zárukou dobré kvality práce. Okresní výbor ČSV jej ocenil titulem Vzorný včelař. Dnes je šťastným dědečkem a pradědečkem. Se svou manželkou jsou spolu 53 let. Den co den vedou jejich kroky ke včelínu. Vždy spolu. Věk ubral síly, ne však elánu a úctyhodné vitality. Přejeme mu do dalších let mnoho spokojenosti v kruhu rodiny a radosti ze včel. Za včelaře ZO ČSV Mosty u Jablunkova, Milan Motyka

Ing. Pavel Maleček, Předseda ZO ČSV Čechtice

Odešli z našich řad

Vzpomínka na Ztráta, V. Račanského která Před půl rokem jsme se rozloučili s Václavem Račanským. Včelařil od svých chlapeckých let a včely mu byly útěchou vždy, když neprožíval nejlepší časy. Všichni jsme ho považovali za výborného včelaře, který se podílel i na vedení naší organizace. Svým chováním, skromností a upřímností byl příkladem nejen pro naše členy. Od svého mládí byl zaníceným sokolem, účastníkem několika sletů. Po roce 1989 se podílel na znovuobnovení sokolské župy Dr. Bukovského ve Vyškově. I ve svém oboru jako magistr farmacie byl výraznou osobností. Dočkal se dokonce toho nejlepšího, co včelaře může potkat. Vychoval si totiž svého pokračovatele, vnuka Honzíka. Čest jeho památce. Jan Alán, jednatel ZO ČSV Vyškov

362 l Včelařství

Kulatých 80 let letos oslaví Oldřich Neuman, který se narodil 25. listopadu 1934 ve Strojeticích, kde se také věnuje svým milovaným včelám. Je dlouholetým členem ZO ČSV Čechtice a podporou pro včelaře v okolí, ale především svých dvou vnuků, kteří s ním tráví mnoho času v lese, na zahradě, u včel, na rybách či při domácím muzicírování. Díky jeho dceři znají jeho med i daleko za hranicemi naší republiky. Obdivujeme jeho životní moudrost, vtěsnanou do přísloví a pořekadel, které často trefně použije, když dojde k diskusím. Učíme se od něj jeho pokorný vztah k přírodě i k životu. Společně s rodinou mu přejí pevné zdraví a zdravá včelstva přátelé ze ZO ČSV Čechtice.

zasáhla S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 10. 9. 2014 po krátké a těžké nemoci navždy opustila ve věku 58let přítelkyně Ing. Marie Figalová. Zastávala v ZO Mniší funkci jednatelky a kronikářky. Své funkce vykonávala svědomitě s milým přístupem k lidem. Jejím odchodem ze života ZO ČSV Mniší ztrácí velkou osobnost.

Předseda ZO ČSV Mniší Václav Kabuďa

Neúnavný zlepšovatel Včelaření mají v rodině. Miloš Dofek s ním začal pod vedením svého otce již v mládí. Krom toho současné době již ve druhém volebním období pracuje jako pokladník ve výboru ZO ČSV Olomučany. Je neúnavným zlepšovatelem a vybrané metody aplikuje ve vlastním chovu včel. Také se pravidelně zúčastňuje včelařských výstav v Brně, a dokonce i mezinárodních výstav vynálezců a zlepšovatelů v České republice a na Slovensku. Mimo toho ochotně radí zejména mladým, začínajícím včelařům, jak řešit daný problém. Zúčastňuje se pravidelně akcí, které pořádá ZO, zajišťuje jejich organizaci, přípravu i zdárný průběh. Dne 7. listopadu se dožívá 60 let. Miloši, přejeme ti do dalších roků všechno nejlepší, pevné zdraví, mnoho zážitků se včelami a ať ti včelaření zůstane vášní i nadále. Za výbor ZO ČSV Olomučany, Ing. Jiří Hlaváček, jednatel

Jubilea

97 let Jan Sýkora - ZO Vlachovo Březí 96 let František Pokorný - ZO Dačice 95 let Ing. Dalibor Bosák - ZO Mníšek pod Brdy; Josef Žaloudek - ZO Doksy; Jaroslava Úhelová - ZO Nymburk; Oldřich Mudrák ZO Vlachovice-Vrbětice 93 let František Lidmila - ZO Ústí nad Labem 92 let Jaroslav Škarabela - ZO Olomouc; Miloslav Černý - ZO Čkyně; Ladislav Drápal - ZO Litultovice 91 let Václav Nidrle - ZO Radim; Oskar Martinek ZO Bystřička; Václav Flajšman - ZO Město Touškov; Jaroslav Hrabánek - ZO Černošice 90 let Jaroslav Vokůrka - ZO Červený Kostelec 85 let Jiřina Kacetlová - ZO Moravské Budějovice; Karel Mach - ZO Trhové Sviny; Antonín Bradáč - ZO Jimramov; Luboš Winter - ZO Úvaly; Radomír Zlatník - ZO Lázně Bělohrad; Antonín Novák - ZO Hradec nad Moravicí; Hedvika Procházková - ZO Šilheřovice; Josef Střihavka - ZO Hořice v Podkrkonoší; Vlastimil Halama - ZO Jablonec nad Nisou; Hubert Hruška - ZO Vřesina; Evžen Novák - ZO Košetice; Miroslav Kovář - ZO Seč u Chrudimi; Jaroslav Částka - ZO Černošice; František Jura - ZO Račice 80 let Josef Reithar - ZO Náchod; Jiří Šefl - ZO Spálené Poříčí; Jiří Finger - ZO Spálené Poříčí; Miroslav Hora - ZO Stříbro; František Křišťan - ZO Volyně; Jaroslava Prečanová - ZO Olomouc; MUDr. Jiří Hubálek - ZO Litoměřice; František Dočekal - ZO Třebíč; Josef Škorpík - ZO Moravské Budějovice; Stanislav Hájek - ZO Červený Kostelec; Jan Ševčík - ZO Jedovnice; Jarmila Pavlová - ZO Český Dub; Josef Jun - ZO Hlinsko; Stanislav Fiedor - ZO Mosty u Jablunkova; Josef Motyka - ZO Mosty u Jablunkova; Stanislav Holub - ZO Kynšperk nad Ohří; Jan Biernot - ZO Rychvald; Jaroslav Fíček - ZO Horní Počernice; Vincenc Ševčík - ZO

Sloup; František Petráš - ZO Napajedla; Beneš Hromádko - ZO Karlovy Vary; Alois Žídek - ZO Hanušovice; Stanislav Fiedor ZO Mosty u Jablunkova; Josef Motyka - ZO Mosty u Jablunkova

75 let Ivo Kalich - ZO Valašské Meziříčí; Václav Zoubek - ZO Stříbro; Jiří Šesták - ZO Mladá Boleslav; Marie Špičková - ZO Opava; Jan Gregor - ZO Žďár nad Sázavou; Pavel Šustera - ZO Třebíč; Emil Tučim - ZO Rakovník; Marie Špičková - ZO Opava; Jiří Svoboda - ZO Moravské Budějovice; Emil Růžička - ZO Moravské Budějovice; Augustin Mráz - ZO Hodonín; Jan Matyska - ZO Červený Kostelec; Jaroslava Kubičová - ZO Klučenice; Jiří Horáček - ZO Jedovnice; Miroslav Štýs - ZO Přeštice; Vítězslav Holuša - ZO Poruba; Jaroslav Hlaváč - ZO Mimoň; Zdenka Řezáčová - ZO Holešov; Jaroslav Veltruský - ZO Krňany; Miloslav Hovorka - ZO Česká Lípa; Břetislav Janotka - ZO Jindřichův Hradec; Jaroslav Smutný ZO Týnec nad Labem; Marie Vacková - ZO Soběslav; František Machů - ZO Jeseník nad Odrou; Miroslav Jaroš - ZO Přibyslav; Bohumil Bemer - ZO Šumice; Miroslav Almer- ZO Rataje nad Sázavou 70 let Anna Volšová - ZO Otnice; Bohuslav Janeček - ZO Ledeč nad Sázavou; Josef Kosek - ZO Olomouc; Jaroslav Ledvinka ZO Rakovník; Martin Čajan - ZO Prachatice; Jan Kvasnička - ZO Prachatice; Lubomír Valčík - ZO Fulnek; Ing. Miloš Kašpar - ZO Pardubice; Zdeněk Mazáč - ZO Přelouč; Jan Mikeš - ZO Trhové Sviny; Josef Raška - ZO Lipník nad Bečvou; Stanislav Ropek - ZO Litomyšl; Josef Šiška - ZO Blatná; Božena Řapková - ZO Měcholupy; Josef Pořízka ZO Mnichovo Hradiště; Antonín Skuplík ZO Hradec nad Moravicí; Augustin Wanke - ZO Hradec nad Moravicí; Josef Šíma - ZO Dobříš; Zdeněk Rusnok - ZO Český Těšín; Ing. František Benda - ZO Dačice; Jan Ira - ZO Vacov; František Klimeš - ZO Vacov; Josef Šanovec - ZO Doksy; Jiří Voborný ZO Ivančice; Zbyněk Künhl - ZO Radomyšl; Josef Vrba - ZO Radomyšl; Jaroslav Blaťák ZO Odry; Jan Petr - ZO Strmilov; Jiří Matuš ZO Kopřivnice; Ladislav Duchaj - ZO Příbor; Zdeněk Marousek - ZO Velké Hamry; František Štěcha - ZO Ševětín; Jaroslava Zárubová - ZO Košetice; Alois Fiala - ZO Lomnice u Tišnova; Josef Kahánek - ZO

Čeladná; Pavel Šikola - ZO Huntířov nad Jizerou; Imrich Blažek - ZO Krnov; Václav Volek - ZO Rataje nad Sázavou; Jan Petr ZO Strmilov; Jan Weber - ZO Otěšice; Josef Homola - ZO Rataje nad Sázavou

65 let Ladislav Šlapák - ZO Záboří u Blatné; Stanislav Cidlinský - ZO Dolní Bousov; Jana Urbanová - ZO Plasy; Josef Rosecký - ZO Velké Meziříčí; Petr Heneš - ZO Velké Meziříčí; Jaroslav Hvižď - ZO Šumperk; Stanislav Kratochvíl - ZO Třebíč;Ing. Zdeněk Řezáč - ZO Třebíč; Josef Lavička - ZO Rakovník; Karel Němeček - ZO Koloveč; František Raušer - ZO Prachatice; Jaroslvav Novotný - ZO Pardubice; Ing Vladimír Valenta - ZO Pardubice; Jan Šandera - ZO Náměšť nad Oslavou; František Vomáčka - ZO Litomyšl; František Halama - ZO Mariánské lázně; Josef Holý ZO Varndsdorf; Milada Macíčková - ZO Ořechov; Stanislav Šolc - ZO Červený Kostelec; Zdeněk Štípek - ZO Kdyně; Ing. Ladislav Samec - ZO Chotoviny; Věra Erlerová - ZO Mýto; Stanislav Štamberg – ZO Načeradec;Jitka Slabá - ZO Jankov; Jiří Černoch - ZO Hradec nad Moravicí; František Ševčík - ZO Šilheřovice; Ing. Boleslav Nejezchleb - ZO Jedovnice; Ing. Rudolf Janek - ZO Hořice v Podkrkonoší; Jaromír Bulíř - ZO Osečná; Oldřich Stratil ZO Koryčany; Pavel Matoušek - ZO Turnov; Jan Komárek - ZO Manětín; Stanislav Motyka - ZO Oldřichovice; Václav Šmerák - ZO Krňany; Bohumil Šafář - ZO Chlumec u Chabařovic; Jan Gwuzd - ZO Rychvald; Jan Fehérpataky - ZO Vroutek; Josef Bednář - ZO Traplice; Pavel Douša - ZO Karlovy Vary; Robert Salát - ZO Miroslav; Josef Boháč - ZO Strašín; Josef Tobrman - ZO Staré Sedliště; Jan Nieslanik - ZO Bukovec; Oldřich Rathouský - ZO Bukovec; josef Kos - ZO Dolní Dubenky; Josef Heger - ZO Městečko Trnávka; Jan Adamec ZO Račice; Bohumil Šafář - ZO Chlumec u Chabařovic; Ctirad Baleja - ZO Miroslav

Jubilantům upřímně blahopřejeme! Odešli z našich řad Ladislav Fedor (69 let) - ZO Prostějov; Miloslav Musil (89 let)ZO - Jablonec nad Nisou; Věroslav Urban (81 let) - ZO Radvanice-Bartovice; Pavel Albrecht (55 let) - ZO Frýdlant nad Ostravicí; František Kalibán (93 let) - ZO Litomyšl; Josef Páral (80 let) - ZO Lukavec; Zdeňka Bereiterová (85 let) - ZO Litultovice; Svatopluk Jurkovič (62 let) - ZO Šternberk; Jan Němý (70 let) - ZO Opava; Miroslav Plesl (85 let) - ZO Klatovy; Václav Janů (83 let) - ZO Přibyslav

Čest jejich památce!

Ze života hmyzu

Producenti medovice 11. Přirození nepřátelé mšic a červců Mšice se velice rychle rozmnožují a mnohdy způsobují přímo sáním, nebo nepřímo přenosem virových chorob poškození rostlin. Přirozenou ochranou proti mšicím a červcům jsou jejich nepřátelé. Tito nepřátelé mšic sice nedokážou usmrtit téměř všechny mšice, jako tomu je při použití insekticidů, ale zajišťují přirozenou rovnováhu. Nepřátele mšic dělíme do dvou skupin a to na predátory a parazitoidy. Predátoři zahrnují množství dravého hmyzu, ale i drobných savců a ptáků živících se mšicemi, puklicemi a jejich vajíčky. Parazitoidi jsou svým životem a vývojem specializovaní na určité druhy mšic, v jejichž těle probíhá jejich vývoj, případně se vyvíjejí ve vajíčcích mšic. Pestřenky a ti druzí K nejpočetnějším nepřátelům patří pestřenky. Dospělé pestřenky se zbarvením podobají vosám. Můžeme je pozorovat v přírodě na rostlinách, kde se živí nektarem a medovicí, přitom se pohybují zvláštním způsobem letu, kdy na krátkou dobu setrvávají na místě. Dospělé pestřenky se tedy mšicemi neživí, ovšem jejich larvy zkonzumují denně desítky mšic. Larvy pestřenek nemají nohy, ani hlavu. Mšice loví tak, že larva prohmatává přední zúženou částí těla okolí a jakmile nahmatá mšici, nabodne ji a vysaje její obsah. U nás se vyskytuje kolem 160 druhů pestřenek, jejichž larvy se živí mšicemi. Larvy ostatních druhů pestřenek se většinou živí rostlinnými zbytky. Nejběžnějšími druhy, se kterými se v krajině setkáváme, jsou např. pestřenka rybízová (Syrphus ribesii) a pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus). Známými hubiteli mšic jsou dospělci a larvy slunéček. Nejznámější je slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) a v lesních porostech velmi hojné slunéčko dvojtečné (Adalia bibunctata). V posledních letech je stále hojnější a konkuruje našim slunéčkům zavlečený druh slunéčka (Harmonia axyridis) původem z východní Asie. Toto

Dospělec pesřenky

slunéčko je větší než naše druhy a vyskytuje se u něj variabilní zbarvení. Změnu zbarvení můžeme pozorovat i u našich druhů, kdy se mohou vyskytovat i zcela černě zbarvení jedinci, kteří se tak zbarvením přizpůsobili tmavému často znečistěnému prostředí, v němž žijí. Larvy asijských slunéček dokonce požírají larvy našich domácích druhů slunéček. Jaký má tento nedávno zavlečený druh slunéčka vliv na vývoj významných producentů medovice zatím není známo. Jisté je že zkonzumuje mnoho mšic a konkuruje našim druhům slunéček. Je známo, že mravenci chrání kolonie mšic proti jejich nepřátelům, to však neplatí o ochraně proti slunéčkům. Pokud je dospělec slunéčka napaden mravencem, začne na nohou tvořit látku, která mravence odradí od dalšího napadení. Slunéčko se tak může dál živit mšicemi. Larvy slunéček také zřejmě produkují látku, která mravence odrazuje. Larva slunéčka tak bez povšimnutí mravenců může konzumovat mšice a dokončit svůj vývoj. Tomu mohou zabránit některé druhy dravých ploštic, živících se právě larvami slunéček, které jiný hmyz nekonzumuje. Některé druhy ploštic se živí i mšicemi. Dalšími častými nepřáteli mšic jsou larvy zlatooček, denivek a draví roztoči. Červeně zbarvený roztoč sametka cizopasná (Allothrombium fuliginosum) poškozuje mšice tím, že se přichytí na tělo mšic většinou na boku těla, kde přijímá tělní tekutiny. Na jedné mšici může být i několik sametek. Takto napadené mšice jsou neklidné, žijí kratší dobu a přestávají se množit vlivem oslabení. Dalším pouhým okem viditelným roztočem je sametka rudá (Trombidium holosericeum), živící se organickými zbytky, ale i vajíčky a drobnými larvami puklic. Mnoho larev puklic a jiných mšic zkonzumují pavouci vyznačující se aktivním lovem, jako jsou sekáči a tzv. skákavky. Mšice, přeletující na jiné živné rostliny, zase zůstávají zachycené v pavoučích sítích. Některé druhy producentů medovice mají do roka jen jednu generaci a tomu se i přizpůsobili i jejich predátoři a parazitoidi. Například puklice žijící na jehličnatých dřevinách napadá brouk větevníček obláčkový (Brachytarsus nebulosus). Dospělci vyhledají samičku puklice a vytvoří do jejího tělního krunýřku otvor,

Roztoč sametka rudá

Larva slunéčka

který po nakladení vajíček zacelí. Vyvíjející se larvy se živí vajíčky puklic, což ovlivní početnost puklic v následném roce, neboť puklice mají jen jednu generaci během roku. Parazitoidi, jako jsou mšicomaři, kladou do těl mšic vajíčka a jejich vývoj probíhá v těle živé mšice. Takto napadená mšice bývá tmavě zbarvená a parazitoid zanechá po dokončení vývoje v těle mšice typické kruhové otvory po opuštění jejího těla. Hyperparaziti pak napadají larvy parazitoidů. Vajíčka puklic a mšic také ničí velmi drobné vosičky chalcidky. Strategií přežití je rychlé rozmnožování Mšice mají kromě tohoto výčtu nejběžnějších nepřátel mnoho dalších druhů přirozených nepřátel. Jsou proti těmto nepřátelům prakticky bezbranné a jejich strategie přežití spočívá v rychlém rozmnožování, případně některé druhy tvoří na těle množství voskového chmýří, které znepříjemňuje nepřátelům jejich konzumaci. Dále mají mšice na konci zadečku výrůstky tzv. sifunkuli, z nichž při vyrušení vylučují tekutinu znepříjemňující konzumaci mšic jejich nepřátelům. Některé kolonie mšic začnou při vyrušení trhavě pohybovat tělem a vystřikovat kapky medovice. Tím se snaží odstrašit nepřátele, proti kterým jsou jinak, jak už bylo řečeno, téměř bezbranné.

Bc. Michal Počuch, [email protected]