2014 měsíc vydání: červen Cena: 5 Kč

Občasník   

 

20.6.2014     

  OBČASNÍK   číslo 2/2014  měsíc vydání: červen  Cena: 5 Kč   

1   

Občasník   

 

20.6.2014 

                         

  Ahoj děti!  Už se asi těšíte na prázdniny, viďte? Ani se vám nedivím, ten školní rok byl přece jenom  dlouhý  a  zasloužíte  si  odpočinek  po  náročné  práci  Doufám,  že  nezklamete  své  rodiče  a  že  budete mít samé hezké známky na vysvědčení.  V září můžete čekat spoustu změn v časopise, přes prázdniny se totiž bude rozhodovat o  mém novém oblečku (logu), to jsem zvědavý, co jste si vymyslely. Pak taky přibydou nové rubriky  (inzeráty, ztráty a nálezy atp.)  Nebudu vás už dál zdržovat, stejně pan školník chrastí klíči a chystá se školu zamknout na  dva  západy  minimálně  do  konce  srpna…Tak  utíkejte,  ať  si  stihnete  užít  prázdniny  co  nejvíc.  A  nezapomeňte  na  sebe  dávat  pozor….  Na  podzim  se  na  vás  budu  opět  těšit,  snad  mi  zůstanete  věrní. 

 

Váš kamarád Občasník 

 

2   

 

Občasník   

 

20.6.2014 

Omylem  spadne  paní  učitelka  do  pekla.  Celá  bezradná  chodí,  bloumá,  až  najde  nenápadný  koutek,  kam  se  uchýlí,  v  klidu  sedí  a  mlčky  pozoruje  celé  dění.  V  tom  přijde  na  kontrolu  sám  Lucifer. Když  spatří  paní  učitelku,  zděšeně  se  ptá:  Ptá  se  kamarád  kamaráda:  "Máte  "Ženská,  co  vy  tady  děláte,  vy  patříte  do  boty  nebe lžíci  na  a  boty?"  tady  "Ne, je  my  peklo!"  nejíme!"  "To  je  peklo?"  diví  se  paní  učitelka,  "a  já  myslela, že je velká přestávka!" 

    Při  hodině  tělocviku  si  žáci   lehají  na  záda  a  napodobují  jízdu  na  kole.   "Pavlíku,  proč  necvičíš  s  ostatními?"   "Zrovna jedu z kopce." 

Syn se doma učí gramatiku: "Tati, jaký je to  čas: Maminka se potká se sousedkou?"  "Ztracený, synku, ztracený!" 

 

Matka se vrátí z práce a na stole má  lístek:   "Vrátil jsem se ze školy dřív, protože mě  hrozně bolela hlava a žaludek. Najedl  jsem se, vzal prášek a šel hrát fotbal!"   

 

             

"Pane učiteli, píše se po R  vždy tvrdé Y?"  "Ne. Například ve slově  'trouba' se po R píše O!"   

 

Říká doma malý Karlíček mamince:   "Mami, dneska se mě ptala paní  učitelka, jestli mám sourozence."   "A cos odpověděl?"   "Že jsem jedináček."   "A co na to učitelka?"   "Chválabohu." 

"Aleši, přiznej se, kdo za tebe udělal ten  domácí úkol?"   "Ani nevím, paní učitelko, včera jsem přišel  domů tak unavený, že jsem šel hned spát."        http://www.nejvtipy.cz  3   

 

Student skládá zkoušky. Profesor se  ptá:   "Co nejvíc způsobuje pocení u  člověka?"   "Vaše otázky" odpoví student.   

 

Občasník     

 

20.6.2014 

Hororový výlet

  Ve středu 11.6. jsme se my sedmáci sešli ve 14 hodin na autobusové zastávce v Lubech. Na tento výlet jsme    jeli všichni s výjimkou jedné žákyně. Přidala se k nám i paní Malčeková.  Jeli jsme přímým spojem do Chebu, kde jsme  stihli  zkonzumovat  většinu  našich  nemalých  svačin.  Zbytek  cesty  do  cíle  byl  docela  horor.  Několikrát  jsme   přestupovali,  užili  jsme  si  i  výluky  kvůli  nečekané  bouřce.  Ale  abych  to  zkrátila,  České  dráhy  nás  jako  vždy    nezklamaly, do areálu Bezdružice jsme nakonec přece jenom dorazili, i když až o necelé dvě hodiny později.     Z venku vše vypadlo krásně. Hlavní budova byla jako nová a chatky nás také lákaly, ale to jsme je ještě   neviděli  zevnitř…  Byly  příšerné!  „Tady  je  to  jak  v koncentráku.“  To  byla  věta,  kterou  jsem  od  každého  slyšela    minimálně  jednou.  Všude  lezli  pavouci  a  poletovali  komáři.  Skříně  byly  celé  zaprášené  a  palandy  se  pod  námi  propadaly. Nenašli byste žáka, který by spal na horní posteli. Buď jsme se zmáčkli a spali po dvou na spodní palandě,   nebo jsme si sundali matrace a spali na zemi. Prostě komfort    Jídelna a společenská místnost byly v podobném stavu. Pingpongový stůl se rozpadal a jedinou naší zábavou  se  stal  stolní  fotbal.  První  noc  po  vydatné  večeři,  stávající  z několika  chlebů,  byla  opravdu  dlouhá.  Našlo  se  pár   jedinců, co spalo, ale většina z nás se procházela po venku. Seděli jsme u (údajně) napuštěného bazénu a povídali si o   hororech. Tohle se ale nelíbilo našemu dozoru. Následující ráno chtěli poslat všechny rušitele domů. Naštěstí se věci    ujaly dívky a situaci zachránily.  Od rána jsme se pak nezastavili. Objevili jsme dokonce rybník, který nahradil vypuštěný bazén a kde jsme se   vesele koupali. K obědu bylo teplé jídlo, takže jsme byli spokojeni. Zbytek výletu jsme strávili hraním stolního fotbalu,    společenské  hry  Double  a  povídáním  mezi  sebou.  Za  sebe  mohu  říct,  že  jsem  si  výlet  v  „koncentráku“  užila.  Jen  doufám, že příští rok budou pevnější postele.    Kateřina Kremeňová, 7. třída      

      4   

Občasník   

 

20.6.2014   

Výlet na vodu Tento  rok  jela  naše  třída  na  kurz  vodní  turistiky.  Po  příjezdu  do  Kynšperka  jsme  si  vyzkoušeli  ovládat  kanoe.  Vypadalo  to  lehce,  avšak  někteří  skončili  ve  vodě.  Cesta  do  kempu  Šabina  probíhala  klidně.  Když  jsme  přijížděli,  začalo  hřmít.  Byli  jsme  rádi,  že  nás  déšť  nezastihl  při  jízdě.  Po  krátké  přeháňce  nás  učitelé  pokřtili:  polili  nás  vodou,  plácli  pádlem  po  zadku  a  hodili  do  řeky.  Někteří  odmlouvali, ale nakonec tam skončili taky.   Poté  si  připravili  soutěže.  Nejlepší  bylo,  když  jsme  se  hlavou  položenou  na  barelu  museli  točit  dokola a pak přeběhnout řeku. Marek takzvaně ''hodil záda'' . Když se setmělo, kluci rozdělali oheň a  někteří z nás zpívali.   Druhý den jsme měli namířeno do Královského Poříčí. Cestou jsme se zastavili v hospodě, kde se  všichni najedli. V kempu U Barona jsme postavili stany a padli vyčerpáním. Po odpočinutí se většina šla  koupat do nedalekého rybníku. Kluci hráli fotbal a holky se slunily. Večer jsme si opět zpívali u ohně a  říkali vtipy.   Třetí, tudíž poslední den, jsme jeli do Lokte. Sama za sebe mohu říct, že je tam kolem řeky krásné  prostředí. Když jsme vrátili lodě a vesty, sbalili Pálavy a raft, běželi jsme na vlakové nádraží. Cesta domů  proběhla klidně, protože všichni byli vyčerpaní. Myslím si, že všichni byli rádi, když si mohli lehnout do  své měkké postele.   Výlet se nám líbil a těšíme se na další kurz vodní turistiky.  Gabriela Kuková a Edith Farová, 8. třída 

                       

     

   

    

     

5   

Občasník   

 

20.6.2014 

Vysoký kámen a Eubabrun, aneb náš školní výlet 

 

V úterý ráno jsme vyrazili na kolech do Skanzenu, který je v městě Eubabrun v Německu. Byla to malá vesnička    plná starých domků ze dřeva, ve kterých byl starý nábytek. Bylo nám strašné horko. Chtěli jsme se koupat v rybníčku,  ale  zjistili  jsme,  že  je  soukromý.  Jeli  jsme  tedy  zpátky  na  křižovatku,  od které  jsme  přijeli.  A  už  to  začalo!  To  byl  tak    strmý kopec, že nám to trvalo snad věčnost.     Když jsme dojeli na Vysoký Kámen, šli jsme si prohlédnout okolí. Paní učitelka nám řekla, kam můžeme a kam  ne. Když nám to vše vysvětlila, tak jsme si zahráli soutěž. Byli jsme rozděleni na dva týmy. Museli jsme hledat jednu  krabičku s pomocí nápovědí z kontrolních otázek. Hledali jsme, hledali, až nás to unavilo a přestalo bavit. Když už to  většina z nás vzdala, dva žáci šli hledat jižním směrem. Jeden z nich to našel. Když to našel, zařval: „Jo! Našel jsem to!  Jo!“ Zjistili jsme, že poklad byl plný různých sladkostí.   Potom jsme si šli dát večeři, opékali se buřty na ohni. Stany jsme si postavili hned na začátku soutěže, takže  někteří z nás byli po večeři ve stanech a povídali si. Jiní (Štěpán, Jirka, Ondra, já a později i Kristýna jsme hráli karty). Asi  tak  do  dvanácti  do  noci  jsme  mastili  karty.  Při  tom  nám  hrál  na  kytaru  a  zpíval  pán  Šístek,  který  nás  na  výletě  doprovázel s paní učitelkou Černíkovou.   Ráno  jsme  se  probudili  vyčerpaní  a  celí  rozlámaní,  jelikož  jsme  mnozí  spali  na  šiškách.  Po  vzorném  úklidu  a  rozmontování stanů jsme jeli na kole na golf (do Lubů), kde na nás čekal oběd. Ale nejdříve jsme si šli procvičit golf. Po  golfu jsme obědvali. Co jsme měli k obědu? Smažený sýr s bramborem.    D.J. Alonso, 6. třída 

Výlet Satanášků    Podle jejich maskota by se zdálo, že je to banda zlobivých a neposedných dětí, ale to se mýlíte.  Své  svěřence  musím  s  potěšením  pochválit  za  jejich  chování  během  celého  výletu.  Ačkoliv  jsme  se  pohybovali  v  poměrně  nebezpečných  terénech  kolem  Vysokého  kamene,  všichni  se  chovali  úžasně  a  hlavně zodpovědně. Bylo mi potěšením sledovat, jak s nadšením získávali indicie k objevení pokladu,  jak  se  o  poklad  společně  rozdělili,  jak  zvládali  náročný  výšlap  na  kolech  v  horkém  počasí  a  jak  si  pomáhali.  K pobavení snad přišla návštěva skanzenu v Eubabrunu.   Celý  výlet  jsme  završili  společným  obědem  na  golfovém  hřišti,  kde  nám  Ptáčkovi  umožnili  vyzkoušet si základy hry golfu. I počasí se nám vydařilo. Ačkoliv jsme se obávali, že nás přes noc čeká  pořádná mela, bouřka přišla až po návratu domů.   Doufám,  že  naše  další  společné  výlety  budou  také  tak  úžasné.  Na  závěr  bych  chtěla  touto  cestou také poděkovat rodičům žáků, kteří nám pomohli výlet zajistit, zejména panu Šístkovi, který celý  výlet absolvoval s námi.  Mirka Černíková, třídní učitelka 6. třídy    6   

   

Občasník   

 

20.6.2014 

  Náš poslední výlet se třídou     Dlouho  jsme  si  mysleli,  že  nakonec  skončíme  v Aquaparku  a  cukrárně  ve  Františkových  Lázních.  Nemohli  jsme totiž sehnat doprovod a naše třídní učitelka s námi sama jet nemohla (i když jsme ji ubezpečovali, že to s námi    učitelka  Kutmanová  (jíž  touto  cestou  moc  děkujeme),  sama  zvládne…).  Na  poslední  chvíli  nás  však  zachránila  paní  která se „obětovala“ pro dobro všech.     Náš výlet začal srazem na chebském nádraží, kde všichni stepovali už asi půl hodiny dopředu.  Někteří z nás  se o předchozím víkendu  spálili na sluníčku, takže  se vzájemně  natírali chladivou pěnou,  aby zmírnili  bolesti.  Paní    učitelky byly evidentně klidné, asi se s námi nechtěly dopředu moc rozčilovat. Cesta do Kdyně měla několik přestupů,  Pendolinem jsme dorazili  do Plzně, kde jsme přestoupili na osobáček, který nás vysadil v Klatovech a pak jsme jeli    dalším  vláčkem  do  Kdyně.  Tam  jsme  odevzdali  naše  těžké  bágly  majiteli  kempu  a  vydali  se  na  dvoukilometrový  pochod ve zhruba 30 stupňovém horku (večer v 19 h!). Cestou jsme nakoupili proviant v místním TESCU a hurá do    kempu!   Čekaly  nás  2  dny  a  dvě  noci  skvělých  zážitků,  od  fantastického  oběda  v režii  našeho  pedagogického    doprovodu,  přes  procházku  /  výšlap  na  rozhlednu  až  po  zábavu  na  místním  koupališti.  Oba  večery  jsme  příjemně  strávili tím, že jsme bavili obě paní učitelky. Konečně jim došlo, že jsme vskutku výjimeční a že se s námi nemohou    nesmát. Na oplátku se o nás na výletě po celou dobu hezky staraly – k snídani byly švédské stoly, oběd byl teplý a  večeře taky. A hlavně, když se nám v noci nechtělo spát, paní učitelka Furišová si s námi dobrovolně zacvičila. Fakt    skvělá rozcvička ráno v 1:45!  Cesta  zpátky  byla  poněkud  náročná,  už  z toho  důvodu,  že  bylo  veliké  horko.  Ale  i  přes  nečekanou  výluku    v Pňovanech jsme nakonec stihli rychlík z Plzně do Chebu, kde na nás už netrpělivě čekali starostliví rodiče. Byl to náš  poslední  společný  výlet.  Slíbili  jsme  si  na  něm,  že  se  budeme  pravidelně  setkávat  na  třídních  srazech,  abychom    nevyšli ze cviku a nezapomněli jeden na druhého.    Deváťáci

  

  

  

  

  7   

 

Občasník     

   

 

20.6.2014 

Soutěž o nejlepší školní časopis Karlovarského kraje

   

 

Ve středu 16. dubna 2014 jsme se zúčastnili v Informačním centru pro mládež v Chebu vyhlášení  výsledků  krajského  kola  celostátní  soutěže  školních    časopisů.  Soutěž  se  konala  již  počtvrté  a  byla  organizována  Krajskou  radou  dětí  a  mládeže  Karlovarska  za  podpory  náměstka  hejtmana  Karlovarského  kraje  Bc.  Miloslava  Čermáka.  Byli  jsme  pyšní,  že  reprezentujeme  právě  ZŠ  Luby,  protože  mezi  školami,    které  se  umístily  do  třetího  místa,  jsme  byli  z  malého  města  jediní.  Soupeřili  jsme  se  školami  z  Chebu,  Chodova,  Sokolova  a  Karlových  Varů.  No  a  jak  jsme   dopadli?  Byli  jsme  na  třetím  místě,  spolu  s  jednou  základní školou v Chebu.  Mladé autory příspěvků do našeho časopisu Občasník zastoupili Anička Voříšková z 5. třídy, Marek  Überlacker a Jan Lys ze sedmé třídy a Klára Mračková z osmičky. Všichni čtyři měli po vyhlášení výsledků  možnost  prohlédnout  si  některé  výtisky  jiných  umístěných  časopisů,  posoudit,  v  čem  jsme  lepší  a  co  bychom měli zdokonalit v příštím školním roce. Už cestou zpátky do Lubů děti plánovaly náměty příspěvků  do červnového čísla a přemýšlely o tom, jak Občasník vylepšit. 

Toto je první krůček k možnému velkému úspěchu, o který budeme teď společně usilovat. K tomu            je  však  potřeba  spolehlivých  žáků,  kteří  nejenom  slíbí  přispět  do  časopisu,  ale  taky  tak  učiní!  Pevně  doufám, že mě děti, které vždy před uzávěrkou čísla oslovuji a žádám o pomoc, nezklamou. Osobně bych  touto  cestou  chtěla  poděkovat  VŠEM,  kteří  se  o  tento  úspěch  zasloužili,  nejen  žákům  i  učitelům,  jejichž  příspěvky dávají našemu časopisu to pravé koření, ale také paní učitelce Fialkové, která zajišťuje jazykovou  úpravu Občasníku. 

 

Porota nám doporučila, jak vylepšit kvalitu našeho časopisu, jednak obsahově i po grafické stránce.  Z toho důvodu byli žáci školy osloveni, aby se zúčastnili soutěže o půl kilogramu mléčné čokolády a navrhli  logo  pro  náš  časopis.  Na  další  stránce  máte  možnost  posoudit,  jak  si  dali  záležet.  Některé  návrhy  jsou  vskutku originální. Mrzí mě jen, že jediné třídy, které se do soutěže zapojily, byly pátá a šestá třída.   Silvie Furišová 

 

 

    8   

       

     

 

Občasník     

 

20.6.2014 

         

ŠKOLNÍ SOUTĚŽ  O NEJHEZČÍ LOGO ČASOPISU OBČASNÍK aneb  VELKÁ ODMĚNA za MALOU NÁMAHU    Před  několika  týdny  jsme  vyhlásili  soutěž  o  půl  kilogramu mléčné čokolády pro toho, kdo navrhne  nejhezčí  logo  pro  časopis  Občasník.  Zde  je  5  nejzajímavějších  návrhů,  jejichž  autoři  teď  budou  čekat  na vaše hlasy. Aby  hlasování bylo objektivní,  místo  jmen  žáků  je  u  každého  loga  uvedeno  číslo.  Prosím, hlasujte nejpozději do 15.září (buď mailem  na adresu [email protected] nebo pak první týden  v září  do  schránky  naproti  sborovně)  Autor  loga,  který  získá  nejvíce  hlasů,  se  může  těšit  na  sladkou  odměnu. Děkuji všem za účast v soutěži!  Silvie Furišová 

návrh č. 3

návrh č. 1     

 

  

návrh č. 5 

návrh č. 2 

 

        návrh č. 4

            9   

Občasník                       

 

20.6.2014 

SUŠ – stále uklizená šatna

FINÁLE SOUTĚŽE   

 

30. května se v závěrečném klání soutěže Stále uklizená šatna utkaly všechny třídy  již podruhé. Po nelítostném boji zvítězila 9. třída Tyrkysů, ačkoliv jim na paty ‐ a to velmi  těsně ‐ šlapala sedmička Purplů. A nutno říci, že výhru by si zasloužily obě třídy! Oceňuji  zejména  celoroční  přístup  sedmáků,  jejichž  aktivity  byly  velmi  pečlivě  provedené  a  také  přínosné pro nás pro všechny. Myslím, že příští rok budou mít ostatní třídy co dělat, aby  je překonaly. Třetí místo získali Satanášci ze šestky, avšak i toto umístění bylo velmi těsné  před Tygříky z osmičky. Přesto Tygříci bojovali za obrovské podpory svých fanoušků až do  poslední chvíle. Všem třídám děkuji za aktivní přístup k soutěži a těším se na další ročník,  ve kterém se určitě nejen pobavíme, ale opět zrealizujeme i zajímavé akce.  

 

Mirka Černíková 

       

 

        

   

Sběr použitých baterií  Během  školního  roku  se  nasbíralo  celkem  několik  tisíc  kusů  použitých  baterií,  přičemž  do  soutěže  se  zapojilo  40%  žáků  z  celé  naší  školy.  Jednorázovou  soutěž,  která  se konala na podzim, vyhrála první třída a nejvíc baterií    na  1.  stupni  nasbíral  Jakub  Král  z první  třídy  s počtem  866  baterií.  Na  druhém  stupni  zvítězila  Lucie  Střechová  ze šesté třídy, která odevzdala celkem 700 kusů.  Miroslav Pecháček 

10   

 

Občasník   

 

20.6.2014 

                            

 

EXKURZE TECHMÁNIE PLZEŇ 

27. května navštívili žáci druhého stupně  areál  Techmánie.  O  poučení  i  zábavu  měli  postaráno  během  celého  dopoledne,  které  velmi  rychle  uteklo.   Mnozí  z nich  snad  ani  nestihli  prozkoumat  všechny  exponáty.  O  exkurzi  byl  velký  zájem,  proto  počítáme  s návštěvou tohoto vzdělávacího centra i  napřesrok.  Vždyť  i  fyzika  a  chemie  dokáží být zábavné!  Mirka Černíková 

 

   

Pozvánka na Dobrodružné putování světem 

Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 

  Kdy: 9.8. 2014 v 15 hodin    Kde: Krajinka. Cheb    Na děti čeká pohádka, výtvarná dílna a krátké povídání s    muzikou a pohybovou dílnou až z dalekého Japonska. 

Příležitost  proniknout  do  světa  laboratoří,  obdivovat  zázraky techniky a získat nové informace. 

  Vstup: volný 

Více informací na http://akce.plzen.eu/2014_dny‐vedy 

Kdy: 8. ‐ 13. 9. 2014   Kde: Univerzitní Kampus Západočeské Univerzity v Plzi 

  Více informací na  http://www.kcsvoboda.cz/cz/program/chystane‐   akce/dobrodružné‐putování‐světem‐9.‐8.‐2014         11   

Občasník                 

 

 

20.6.2014 

Chebská pánev 2014

Ve čtvrtek 5.6. 2014 se naše 7. třída vypravila na exkurzi po Chebské pánvi. Exkurzi vedl pan učitel  Milfait v doprovodu pana učitele Plzáka. Nejprve nás vlak dovezl na zastávku Nový Drahov. Hned vedle je  rezervace Soos. Pan učitel Milfait nám vysvětlil, že tu bylo nejdřív jezero a v něm rozsivky a z nich vzniklo  to,  co  tu  dnes  je.  A  taky  jsme  se  dozvěděli,  co  jsou  mofety  a  co  zajímavého  v rezervaci  roste  a  žije.  Na  motýlí  farmě  se  s námi  chtěli  pářit  motýli.  V Novém  Drahově  byla  hrázděná  architektura  a  ve  Františkových Lázních zase dobrá zmrzlina a lázeňské oplatky. Kousek nás ještě svezl autobus.  

 

Od rybníka Amerika přes Komorní hůrku jsme pak až do Chebu šli pěšky. Abychom se dostali ke  Komorní hůrce, naší nejmladší sopce, museli jsme přejít slatiniště. Letos je sucho, a proto to nebylo tak  hrozné. Vyplňovali jsme cestou pracovní listy. Celý výlet totiž bylo vyučování v terénu. Myslím, že jsme si  ho užili, jak se patří. Děkujeme našim učitelům a těšíme se na další exkurze.  

 

                                                     text: Kateřina Kremeňová, 7. třída, foto: Jaroslav Milfait 

 

 

 

 

                      

NAŠE ZVÍŘECÍ FARMA V LOMNIČCE  V Lomničce máme malinkou farmu, na které žije krásný Islandský  kozel.  Nemá  sice  jméno,  ale  já  mu  říkám  Vztekloun,  protože  je  pořád  vzteklý.  S  ním  tam  je  ještě  jeden  malý  kozlík  a  dvě  kozy,  Líza  a  Petra.  Tento  rok  každá  z nich  porodila  jedno  kůzle.  Petřino  kůzle  se  jmenuje  Čína, protože vypadá jako Číňan, a když za ním jdete, dělá mrtvolku.   Máme i dvě ovečky a beránka. Každá ovečka má jehňátko. Jedna  z nich má černé jehňátko s bílým ocáskem. Tak roztomilé jehňátko jsem  ještě  nikdy  neviděla!  Vím,  že  naše  ovce,  kozy,  samečci  a  mláďátka  jsou  jedineční… Byla bych moc ráda, kdybyste se někdy přijeli podívat na naši  "mini farmu". Děkuji, Anna Voříšková  (5. třída).    12 

 

 

Občasník     

 

20.6.2014 

Květnová spolupráce v rámci projektu „Partnerské školy potřebují prostor k setkávání“

                                   

Dne 6.5. 2014 se naši žáci, konkrétně z 9. třídy, opět setkali s německými sousedy stejného ročníku. A to  díky  projektu  „Cíl  3“  neboli  „Ziel  3“,  který  se  nese  v kulturním  duchu.  Studenti  Gymnázia  Markneukirchen  se  dostavili v doprovodu učitelů po začátku vyučování. Již v předešlém roce jsme my „Lubáci“ měli šanci prohlédnout  si  celou  jejich  budovu  školy,  dozvědět  se  něco  o  její  historii  a  navštívit  pár  zajímavých  míst  samotného  Markneukirchenu.  Proto  jsme  se  rozhodli  ukázat  jim  naši  školu  a  krásu  Lubů.  Prohlídkou  německé  studenty  provázeli žáci Základní školy Luby bez doprovodu učitelů, což vedlo k vzájemným konverzacím. Žáci tak využili své  jazykové dovenosti a ověřili si, zda‐li se domluví. Nejčastější konverzace probíhala v anglickém jazyce. Řeč ani chvíli  nestála. Všichni se aktivně zapojili a nadšeně se vyptávali.   Následovalo  menší  občerstvení  a  mohli  jsme  vyrazit  na  prohlídku  města.  První  na  seznamu  byl  kostel  sv.  Ondřeje.  Zde  jsme  se  usadili  a  pozorovali  nástěnné  malby,  či  obdivovali  varhany,  na  které  nám  později  němečtí  studenti  sami  zahráli  krátkou  etudu.  Abychom  nezůstali  zastínění,  také  jsme  se  předvedli.  A  to  zpěvem  krátké  ukázky  písně.  Čas  nás  tlačil,  proto  jsme  se  po  potlesku  urychleně  přesunuli  do  městského  muzea.  Mnozí  se  podepsali  do  památeční  knihy  a  pak  zkoumali  vystavené  fotografie  a  kuriozity.  Následně  jsme  příjemnou  procházkou,  při  které  jsme  si  povídali  jak  se  studenty,  tak  s učiteli,  došli  do  Strunalu.  Měli  jsme  výjimečnou  příležitost  prohlédnout    si  celý  areál  firmy.  Exkurze  trvala  přibližně  dvě  hodiny.  Přece  jen,  Strunal  není  žádný  drobeček.  Sledovali  jsme  zaměstnance  při  práci  a  mohli  si  některé  kroky  výroby  nástrojů  vyzkoušet.  Poslední  místností, kterou jsme navštívili, byla vzorkovna propojená s muzeem. Zde byly vystaveny všechny druhy strunných  nástrojů, jaké je možné si zde zakoupit. A nejen to. Ale i housle s hlavou Bedřicha Smetany, nebo nejstarší housle  vůbec. Na závěr si mohli žáci vzít houslový nebo basový kolík, jako vzpomínku. Zajímavá a poučná prohlídka byla  velice dlouhá a žáky pomalu, ale jistě začínaly bolet nohy. Proto jsme se vydali do restaurace na golfu, kde na nás  čekal vydatný oběd a vychlazené pití. Po jídle si všichni mohli pod dozorem golfového instruktora odpálit pár míčků  a ukázat, co v nich je. Mnozí zjistili, co dělají špatně a přiučili se, jak tomu přijít na kloub, což bylo skvělé zakončení  netradičního slunného dne.                 Adéla Poplštejnová, žákyně 9.tř.                 

  13   

Občasník     

 

20.6.2014 

             

Dne  26.5.se  opět  setkaly  partnerské  školy,  tentokrát  v Lubech.  Toto  setkání  mělo  svůj  začátek  ve  škole.  Proběhla  rychlá  prohlídka  školy,  následovalo  rozdělení  do  skupin,  které  plnily  různé  úkoly  při  prohlídce  města.  Všichni  se  opět  sešli  v  Restauraci  u  Moravů,  kde  následovala  společná část pod názvem „Základy společenského chování při stolování“. Této akce se zúčastnilo  40  německých  studentů  z  Gymnázia  v  Markneukirchenu  a  20  našich  žáků  z devátého  a  osmého  ročníku.  Po  společné  prohlídce  školy  následovalo  plnění  úkolů  ve  městě  a  jak  už  sám  název  akce  napovídá,  hlavním  tématem  bylo  společenské  chování  při  stolování.  Atmosféra  byla  opět  velmi  přátelská.   E. Rücková

                    14   

Občasník     

 

20.6.2014 

Červnové akce žáků 3. – 5. třídy

   

Výlet do Riedelhofu 

 

    

  

 

Školní výlet 3.‐5. třídy do westernového areálu v Krapicích u Františkových Lázní 

 

  15   

Občasník     

 

20.6.2014 

   

Výprava za poznáním do Drážďan

 

V úterý, 3. 6., jsme jeli s našimi německými sousedy z Gymnázia v Markneukirchenu do Drážďan. Počasí  nám  mimořádně  přálo  i  přesto,  že  s  námi  jel  pan  učitel  Milfait  (s  ním  nám  totiž  výlety  většinou  proprší).  Pedagogický doprovod tvořil i pan učitel Pecháček a paní učitelka Rücková, která jako vždy byla naší tlumočnicí.  V autobusu  během  asi  dvouapůlhodinové  cesty  do  Drážďan  nám  pan  učitel  Milfait  vysvětlil  všechno  možné,  od  geologického  vývoje  Krušných  hor  až  po  symboliku  Sixtinské  Madony.  Asi  v  půlce  cesty  jsme  se  zastavili  na  občerstvení  připravené  německými  hostiteli.  Zejména  čerstvé  žemle  nám  chutnaly,  umělohmotné  párky a klobásy už tolik ne.   Nejprve jsme v Drážďanech navštívili Německé muzeum hygieny. Byla tu světoznámá skleněná žena, ve  své  době  moderní  učební  pomůcka.  Dnes  už  ale  nepůsobí  tak  senzačně.  Byly  tu  však  i  zajímavé  moderní  interaktivní hračičky na usnadnění cesty k poznávání tajemství lidského těla.    Další  zastávkou  byl  drážďanský  Zwinger.  Tady,  v Galerii  starých  mistrů,  jsme  si  prohlíželi  obrazy  světoznámých  malířů.  Obdivovali  jsme  jeden  z  nejproslulejších  obrazů  světa  Sixtinskou  Madonu  od  Rafaela  Santiho. Byly tu i jiné slavné obrazy od jiných slavných malířů. Ve Zwingeru se také nachází sbírka porcelánu a  matematickofyzikální salon, ale tam se snad podívám někdy příště. Čas utíkal jako voda!  Ještě  jsme  společně  s  německými  partnery  navštívili  barokní  protestanský  kostel  Frauenkirche.  Byl  při  velkém  bombardování  Drážďan  zcela  zničen,  stejně  jako  celé  město  a  teprve  nedávno  obnoven  do  původní  podoby.   Potom  přišel  již  očekávaný  asi  dvouhodinový  rozchod.  Nás  děvčata  zajímaly  butiky,  kterých  je  v  Drážďanech spousta. Rozhodně víc než v Lubech. Každý si koupil nějaký ten suvenýr. Ale pak už jsme byli unavení  a čekala nás ještě dlouhá cesta domů.  Výlet se mi moc líbil. Přivezla jsem si domů spoustu nových poznatků!!                                                                                                                     Klára Mračková, 8. třída 

                     

                          16   

Občasník         

 

20.6.2014 

Téma k zamyšlení – letní prázdniny, aneb všude si to můžeme užít dosyta  Ptala jsem se svých žáků, jak stráví letošní prázdniny. Vlastně šlo o takovou menší anketu, které  se  zúčastnilo  60  dětí  z druhého  stupně.  Měli  odpovědět  na  několik  otázek,  které  se  týkaly  toho,  co  budou dělat o prázdninách, jak se těší na prázdniny a zda se jim bude stýskat po škole.  A  co  bylo  výsledkem  ankety?  Logicky,  po  škole  se  nikomu  stýskat  nebude.  A  to  je  dobře.  Děti  naštěstí  mají  v sobě  ještě  ten  přirozený  pud  sebezáchovy  a  ví,  že  když  je  volno,  nic  se  nedělá  a  už  v žádném  případě  se  nemyslí  na  povinnosti.  Dospělí  by  se  od  nich  mohli  učit.  Dobře,  v tom  s nimi  souhlasím. Ale nelíbilo se mi, jak většina dětí odpovídala, že bude sedět u počítače nebo u tabletu. Přece  v létě se dá podnikat spousta věcí, dobrodružství na nás číhá na každém kroku.    Je tedy pravda, že někteří žáci se zmínili, že možná budou s kamarády, u babičky a u dědy nebo  s rodiči. To je fajn a v tom případě je úplně jedno, jestli pojedou na chalupu, k moři, nebo do hor a nebo  zůstanou doma. Důležité je, aby si to pořádně užili. 

                                          Když jsem byla malá, neexistovaly počítače, tablety nebo mobilní telefony, ani jsme nejezdili do  Chorvatska  na  Makarskou  nebo  do  Itálie  na  Bibione.  Jezdili  jsme  se  koupat  do  Velkého  Luhu,  mamka    nám udělala svačinu, vzali jsme kola a jeli. Vraceli jsme se až po setmění, jak se nám tam líbilo. Někdy se    stalo, že někdo z party „musel“ na pár týdnů k babičce a k dědovi na Vysočinu, nebo k tetičce a strýčkovi  do  jižních  Čech.  To  čekání  na  návrat  našich  kamarádů  bylo  dlouhé.  Ale  každý  den  jsme  vyhlíželi  listonošku,  jestli  nemá  pro  nás  nějaký  pohled.  Nebo  naopak  přijel  někdo  nový  na  prázdniny  k nám  do  města a najednou se nám parta rozrostla o nové členy. 

       

Čekání  na  kamarády,  až  se  vrátí  z rodinné  dovolené,  jsme  si  zpestřovali  různě.  Počasí  nám  většinou přálo, tak jsme chodili do lesa na borůvky a na houby, cpali se třešněmi a pak po sobě stříleli  peckami, jezdili na kole nebo lítali po louce a občas šlápli i do kravince. Ale nic nám nescházelo. Byli jsme  spokojeni s málem a to nám stačilo ke štěstí.  Vím, že ne všichni se letos dostanete k moři, možná ani na rodinnou dovolenou po krásách naší  země. Ale i tak máte možnost si letní prázdniny užít naplno. Stačí jen vědět jak na to. Děti, přeji vám,  abyste prožili spoustu nezapomenutelných zážitků, abyste měli prima kamarády kolem sebe a aby slovo  „nuda“ zmizelo z vašich dnů. 

   

V každém případě, ale, dávejte na sebe pozor, nezapomínejte dodržovat zásady bezpečnosti, ať  už pojedete na kole, nebo budete přecházet silnici. Budu se na vás těšit v září opět ve škole 

 

S. Furišová 

            17   

           

     

Občasník     

 

20.6.2014 

             

Základní škola v Lubech a Gymnázium v Markneukirchenu  ukončily dne 14.06.2014  vzájemnou spolupráci pod názvem „Partnerské školy potřebují prostory k setkávání“  slavnostním koncertem při události každoročních oslav města Markneukirchen .  Město Luby zastupovalo, mimo jiné, i ženský pěvecký sbor Luběnka . Tentokrát školu prezentovaly i  naše  paní  učitelky  s  paní  Malčekovou.  Tímto  koncertem  ale  společné  akce  mezi  oběma  školami  nekončí.  Spolupráce  a  přátelství,  která  po  dobu  trvání  projektu  vznikla,  budou  pokračovat,  byť  v    duchu sportovním či  kulturním dál.                                   E. Rücková, Mgr. J.Vrbová   

   

Na tomto čísle spolupracovali: 5. třída: 6. třída: 7. třída: 8. třída: 9. třída:

Anička Voříšková + autoři návrhů loga Damián J. Alonso Kateřina Kremeňová Edith Farová, Gabriela Kuková, Klára Mračková + autoři návrhů loga skoro všichni

a také Mirka Černíková, Jaroslav Milfait, Miroslav Pecháček

Koordinace: Silvie Furišová Jazyková úprava: Lenka Fialková

Příspěvky  do  dalšího  čísla  Občasníku  se  přijímají do 20. září 2014 na elektronické  adrese  [email protected],  popřípadě  můžete  své  příspěvky  vložit  anonymně  do schránky naproti ředitelně.   

18