č.j.: KSPH 67 INS 35296/2014-A-8
USNESENÍ Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl asistentem soudce JUDr. Michalem Tomášem v insolvenční věci dlužníka: Libor Fiala, nar. 10.7.1976, bytem Družstevní 875, 294 01 Bakov nad Jizerou, o insolvenčním návrhu navrhovatele: Česká spořitelna, a.s., IČO: 452 44 782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 14000, takto: I. Soud v y z ý v á dlužníka, aby se ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, který je připojen. Ve vyjádření je povinen výslovně uvést, zda s návrhem souhlasí či nikoli a zda souhlasí s tím, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Vyjádření je třeba předložit soudu ve dvou vyhotoveních. Nevyjádří-li se dlužník v uvedené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. II. Soud dále v y z ý v á dlužníka, aby ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu následující listiny: a) Seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků • V tomto seznamu dlužník označí jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede − skutečnosti, na kterých se zakládají, − jejich výši, − výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. • U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. • Nemá-li dlužník žádné své dlužníky, uvede to v seznamu výslovně. b) Seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů • V tomto seznamu dlužník označí všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. • Výslovně uvede, jsou-li jeho věřiteli osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které s ním tvoří koncern. • Uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků. • Stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. • Uvede odděleně, má-li věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří proti němu toto právo uplatňují.
pokračování •
•
-2-
sp.zn.: KSPH 67 INS 35296/2014
U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.
c) Seznam svých zaměstnanců • Nemá-li dlužník žádné zaměstnance uvede to v tomto seznamu výslovně. Dlužník musí osoby, které v seznamech uvede, označit tak, že u fyzických osob uvede jejich jméno a příjmení, bydliště popřípadě sídlo, a jde-li o podnikatele, též identifikační číslo, u právnických osob uvede jejich obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo. Ve všech předložených seznamech musí dlužník výslovně prohlásit, že jsou správné a úplné a musí je podepsat. III. S ohledem na skutečnost, že insolvenční soud rozhoduje o zjištění úpadku dlužníka na základě insolvenčního návrhu věřitele, upozorňuje insolvenční soud dlužníka, že může podat návrh na povolení oddlužení, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení insolvenčního návrhu. Formuláře, vzory a pokyny k jejich vyplnění jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR – http://insolvencnizakon.justice.cz. Podá-li dlužník návrh na povolení oddlužení po uplynutí stanovené lhůty, soud jej odmítne a rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Odůvodnění: Dle ust. § 133 odst. 3 insolvenčního zákona 1, musí být dlužníkovi vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Dle ust. § 133 odst. 1 insolvenčního zákona, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Dle ust. § 115a o.s.ř. 2, k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ust. § 128 odst. 3 insolvenčního zákona stanoví, že soud může rozhodnout, aby i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem, předložil tyto seznamy: a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a 1
2
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“)
pokračování
-3-
sp.zn.: KSPH 67 INS 35296/2014
d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Obsahové náležitosti seznamu majetku, seznamu závazků a seznamu zaměstnanců pak vymezuje ve vztahu k insolvenčnímu návrhu dlužníka ust. § 104 odst. 2, 3 a 4 insolvenčního zákona. Podle ust. § 104 odst. 2 insolvenčního zákona v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o který probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle ust. § 104 odst. 3 insolvenčního zákona v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Pro účel vyhotovení seznamu závazků podle ust. § 104 odst. 3 insolvenčního zákona se osobou blízkou rozumí podle ust. § 22 občanského zákoníku 3 příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí a koncernem rozumí podnikatelské seskupení odpovídající podmínkám ust. § 79 zákona o obchodních korporacích. 4 Podle ust. § 104 odst. 4 insolvenčního zákona nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí být dlužníkem podepsány a výslovně v nich musí být uvedeno, že jsou správné a úplné. Dlužník dále musí osoby, které v seznamech uvede, označit tak, že u fyzických osob uvede jejich jméno a příjmení, bydliště popřípadě sídlo, a jde-li o podnikatele, též identifikační číslo, u právnických osob uvede jejich obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo. Ve všech předložených seznamech musí dlužník výslovně prohlásit, že jsou správné a úplné a musí je podepsat. Dle ust. § 390 odst. 1 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh jiná osoba než dlužník, může dlužník podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. 3 4
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“)
pokračování
-4-
sp.zn.: KSPH 67 INS 35296/2014
Dle ust. § 391 insolvenčního zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání (viz ust. § 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat: a) b) c) d)
označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.
Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři. Dle ust. § 392 insolvenčního zákona musí k návrhu na povolení oddlužení dlužník připojit: a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky, s tím, že v tomto souhlasu musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se dlužník s věřitelem dohodli. Formuláře, vzory a pokyny k jejich vyplnění jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/. V daném případě tedy soud vyzval dlužníka k podání vyjádření k insolvenčnímu návrhu a uložil mu, aby splnil povinnost stanovenou v ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, a to v souladu s ust. § 128 odst. 3 insolvenčního zákona. Insolvenční soud dále v souladu s ust. § 390 odst. 1 insolvenčního zákona informoval dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení a poučil jej o jeho náležitostech. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta ke splnění povinnosti však začíná běžet ode dne, kdy adresátu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání (§ 83 insolvenčního zákona). Proti tomuto usnesení l z e podat námitky do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Námitky může podat účastník tohoto řízení nebo insolvenční správce. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O podaných námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané asistentem soudce bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné (§ 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících ve spojení s § 36a odst. 5 zákona o soudech a soudcích). Toto usnesení se
pokračování
-5-
sp.zn.: KSPH 67 INS 35296/2014
považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Zvlášť se doručuje pouze dlužníkovi. V Praze dne 2. ledna 2015 JUDr. Michal Tomáš, v.r. asistent soudce Za správnost vyhotovení: Radka Jarolímová
