KSUL 69 INS 35818/2013-A-15
USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou v insolvenční věci dlužníka Ladislava Anderleho, narozeného dne 17. 9. 1986, trvale bytem v Ústí nad Labem, Na Sklípku 705/41, o jeho návrhu na vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a povolení oddlužení takto: Soud ukládá insolvenčnímu navrhovateli - dlužníkovi Ladislavu Anderlemu, narozenému dne 17. 9. 1986, trvale bytem v Ústí nad Labem, Na Sklípku 705/41, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil bezhotovostně na účet soudu č. 3703-3024411/0710, VS 69 44 3581 83, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,00 Kč, nebo uvedenou částku ve stejné lhůtě složil v hotovosti v pokladně Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274, Ústí nad Labem.
Odůvodnění: Dne 12. 12. 2013 bylo na návrh dlužníka, jímž se domáhal rozhodnutí o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení, zahájeno insolvenční řízení. V návrhu dlužník uvedl, že má 12 věřitelů, vůči kterým má 15 závazků v celkové výši 293.755,00 Kč, přičemž od října 2013 na své závazky již neuhradil ničeho, což vedlo k zesplatnění části těchto závazků. Navrhovatel pobírá mzdu v průměrné měsíční výši 22.890,00 Kč, je svobodný a aktuálně má jednu vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři. Ze spisu pak dále vyplynulo, že očekává narození dalšího dítěte. V seznamu majetku dlužník uvedl věci osobní potřeby, běžné vybavení domácnosti a zůstatky na účtech - penzijního připojištění ve výši 31.311,00 Kč a stavebního spoření ve výši 1.950,00 Kč. Žádný zajištěný majetek ani zajištěný závazek dlužník v seznamech neuvedl. Podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2013 upozornil soud věřitel JK Financial s. r. o. na možnost existence nepoctivého záměru dlužníka, který při sjednávání závazku s tímto věřitelem dne 7. 8. 2013 vyplnil na internetu registrační formulář, ve kterém mimo jiné prohlásil, že po poskytnutí půjčky nehodlá žádat o povolení oddlužení a že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly vést k tomu, že by půjčku nevrátil. Na základě toho mu byla dne 25. 9. 2013 poskytnuta půjčka ve výši 2.000,00 Kč se splatností 23. 10. 2013, která byla následně prodloužena do 13. 11. 2013. Přes urgence dlužník dluh neuhradil a krátce poté podal dne 12. 12. 2013 návrh na povolení oddlužení, když ještě dne 2. 12. 2013 mailem sliboval, že dluh uhradí do 10. 12. 2013. Aktuální dlužná částka s příslušenstvím činí dle věřitele 8.509,93 Kč. S ohledem na uvedené chování dlužníka se věřitel domnívá, že svým jednáním od počátku sledoval nepoctivý záměr s úmyslem půjčku nesplatit. U tohoto věřitele dlužník uvedl v seznamu závazků dluh ve výši 2.476,00 Kč. Podáním doručeným soudu dne 16. 1. 2014 další věřitel David Lučan podal námitky věřitele proti návrhu dlužníka na oddlužení. Uvedl, že s dlužníkem pracuje v jedné společnosti
pokračování
2
KSUL 69 INS 35818/2013
téměř tři roky a že dle jeho zjištění je dlužník hazardní hráč, kterému půjčoval peníze na sázky v srpnu a září 2013, celkem 27.000,00 Kč (věřitel prý měl přístupová hesla k internetovému sázení dlužníka, kam mu zasílal na jeho žádost peníze na hru). Dlužník za to na jeho řad vystavil směnku v hodnotě 32.000,00 Kč (kopie směnky přiložena). Věřitel uvedl, že znal výši mzdy dlužníka a myslel si, že je schopen půjčenou částku mu vrátit. Kdyby věděl, že dlužník následně požádá o povolení oddlužení, nikdy by mu peníze nepůjčil. Dále věřitel tvrdil, že v uvedeném období dlužník vybral ze stavebního spoření částku 140.000,00 Kč. Věřitel vyjádřil přesvědčení, že dlužník velmi dobře zná průběh insolvenčního řízení, neboť dalšímu jejich spolupracovníkovi již bylo oddlužení schváleno a dlužník od něj měl potřebné informace. Věřitel dlužníkovi po dohodě, že dlužníkova výplata bude zasílána na jeho účet a on si z ní sám tak bude moci strhnout smluvenou částku, nakonec půjčil i prostředky na zaplacení firmě, která dlužníkovi zpracovala insolvenční návrh. Uvedl, že dle prohlášení dlužníka tento očekává další dítě a těšil se, že se mu proto zvýší nezabavitelná částka. V závěru věřitel uvedl, že je mu známo, že část dlužníky mzdy tvoří tzv. přesčasové hodiny, které jsou z valné části nepovinné, a tudíž je zde dle něj předpoklad, že při schválení oddlužení dlužník ztratí motivaci pracovat více a jeho mzda bude nižší. Jako zásadní pro posouzení nepoctivosti záměru dlužníka se pak věřiteli jeví jeho neuvedení v seznamu závazků, o kterém dlužník prohlásil, že je správný a úplný. Dlužník věřitele nadto přesvědčoval, že svou pohledávku nemusí přihlašovat do insolvenčního řízení a že mu závazek postupně bez problémů splatí. Dále pak prý dlužník věřitele nabádal, aby si také nabral sms půjčky, o kterých se v novinách dočetl, že jsou soudně špatně vymahatelné, takže se na tom dá dobře vydělat. Podáním doručeným soudu dne 6. 2. 2014 věřitel doplnil, že dlužník těsně před podáním insolvenčního návrhu uzavřel více půjček, cca za 100.000,00 Kč a i v průběhu zahájeného insolvenčního řízení chová lehkomyslně. Nadále si půjčuje peníze od spolupracovníků a utrácí je sázením. Část svých tvrzení věřitel doložil vzájemnou emailovou komunikací s dlužníkem a výpisy z bankovních účtů. K podáním věřitelů se dlužník vyjádřil tak, že první půjčku ve výši 70.000,00 Kč si vzal v roce 2009, kdy očekával s přítelkyní narození dcery, na vybavení dětského pokoje. Další úvěr si vzal o necelý rok později na koupi automobilu za účelem časté dopravy nemocné matky do IKEM v Praze. Následně si v roce 2011 před vánocemi půjčil 40.000,00 Kč na dárky k vánocům. Žil u rodičů a neměl tak vysoké náklady, proto si myslel, že půjčky zvládne splácet. Po smrti matky mu však vzrostly náklady na bydlení a jídlo. Následně si dlužník v roce 2012 půjčil 50.000,00 Kč na dovolenou s přítelkyní a dcerou. Do stavu zadluženosti se začal podle svého tvrzení dostávat postupně od začátku roku 2013, kdy jeho přítelkyni skončily veškeré dávky z mateřské i úřadu práce. V srpnu 2013 již byl dlužník tak zadlužený, že půjčky splácel dalšími půjčkami. Poté zemřel další člen společné domácnosti babička a ve společné domácnosti tak zůstal s příjmy pouze dlužník a jeho nevlastní otec se mzdou ve výši 13.000,00 Kč měsíčně, který má vyživovací povinnost k mladšímu bratrovi dlužníka, který ještě chodí do školy. Dále v domácnosti žije jeho dcera a těhotná přítelkyně. Dlužníkově žádosti o konsolidaci půjček u banky nebylo vyhověno. Proto si vybral stavební spoření, aby jím uhradil alespoň část dluhů. Dlužník tvrdil, že se vždy snažil své dluhy splácet řádně a včas a je jeho snahou vrátit vše, co dluží. Má takové příjmy, že je schopen splatit věřitelům v průběhu oddlužení 100 % jejich pohledávek. Zároveň přiznal, že udělal chybu, že se na své dluhy snažil vyhrát sázením. K námitce věřitele JK Financial s. r. o. dlužník uvedl, že v době sjednávání závazků s tímto věřitelem byl přesvědčen, že je schopen jej uhradit a věřitele uvedl v seznamu závazků. K věřiteli Davidu Lučanovi se dlužník vyjádřil tak, že sám tento věřitel si měl vybrat, zda jeho pohledávku uhradí v rámci insolvenčního řízení nebo mimo ně, přičemž
pokračování
3
KSUL 69 INS 35818/2013
byli domluveni, že mu peníze vrátí do září 2014. V seznamu závazků tento závazek neuvedl i proto, že dle jeho názoru o jeho existenci neexistují řádné doklady. Podle § 108 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“), může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,00 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli - zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Osvobození od povinnosti zaplatit soudem vyměřenou zálohu není možné (nejedná se o soudní poplatek). Na základě ust. § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. V souladu s ust. § 396 IZ jestliže soud návrh na povolení oddlužení zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. V souladu s ust. § 38 odst. 1 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Dle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení zajištěného a nezajištěného majetku. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Na základě odst. 3 uvedeného ustanovení vyhlášky odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku do 500.000,00 Kč 25 %. V souladu s ust. odst. 5 téhož ustanovení vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,00 Kč. Ustanovení § 2a vyhlášky pak stanoví, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000,00 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku
pokračování
4
KSUL 69 INS 35818/2013
konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000,00 Kč. Insolvenční návrh podal dlužník – fyzická osoba, nepodnikatel. Skutečnosti uvedené dlužníkem v návrhu ukazují na to, že se nachází v úpadku z důvodu platební neschopnosti. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty v případě dlužníka s ohledem na hodnotu jeho majetku nepřipadá v úvahu. S ohledem na průměrný příjem dlužníka, který byl z potvrzení zaměstnavatele za poslední rok zjištěn ve výši cca 23.000,00 Kč, dvě vyživovací povinnosti (zohledněno i očekávané dítě), by měl být dlužník schopen za nezměněných poměrů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře uhradit nezajištěným věřitelů, které uvedl v seznamu závazků, jejich pohledávky v plné výši za 31 měsíců trvání splátkového kalendáře. Pokud jde o výši plnění, která by se měla dostat věřitelům po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, soud nemá důvod zálohu na náklady řízení ukládat, pokud ovšem je možno důvěřovat výši závazků, které dlužník uvedl ve svém návrhu, když již nyní je zřejmé, zde nebyl uveden minimálně závazek vůči věřiteli Davidu Lučanovi. Jinak je tomu ovšem po posouzení poctivosti záměru dlužníka a lehkomyslného nebo nedbalého přístupu k plnění povinností v insolvenčním řízení. S ohledem na výše uvedená a doložená tvrzení věřitelů JK Financial s. r. o. a Davida Lučana, má soud za to, že dlužníkův záměr není poctivý, když se zavazoval ještě krátce před podáním návrhu na povolení oddlužení, ačkoli podle vlastního tvrzení již v srpnu 2013 byl tak zadlužený, že půjčky splácel dalšími půjčkami. Na tom nemůže nic změnit ani vyjádření dlužníka, že samotný úmysl podat insolvenční návrh pojal až později. O lehkomyslném a nedbalém přístupu pak dle názoru soudu svědčí nejen dlužníkem nepopřené hazardní hráčství (dle svých tvrzení se snažil vyhrát na dluhy), ale i to, že si s ohledem na výši svých příjmů bral relativně vysoké půjčky za účelem nákupu vánočních dárků a dovolené v době, kdy si podle svého vyjádření byl vědom toho, že má vyšší náklady s ohledem na pravidelnou dopravu matky do nemocnice nebo její návštěvy, a po její smrti si pak uvědomoval, že mu vzrostly náklady na jídlo a bydlení. Zcela nepochybně o nepoctivosti záměru dlužníka však svědčí to, že dlužník neuvedl v seznamu závazků minimálně jednoho svého věřitele, o kterém věděl, a to Davida Lučana, jemuž dal nadto dle svého vlastního vyjádření vybrat, zda chce, aby jeho závazek byl uspokojen v rámci oddlužení, nebo jej chce uhradit mimo insolvenční řízení. S ohledem na zjištěnou nepoctivost záměru dlužníka a jeho nedbalý a lehkomyslný přístup k insolvenčnímu řízení bude zřejmě návrh dlužníka na povolení oddlužení zamítnut a na jeho majetek prohlášen konkurs. Minimální odměna insolvenčního správce, pokud řešením dlužníkova úpadku je konkurs, činí dle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky ve spojení s ust. § 2a vyhlášky vždy 45.000,00 Kč. K této částce je třeba přičíst ještě daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy 9.450,00 Kč, když většina insolvenčních správců je její plátcem. V tomto řízení tak lze důvodně očekávat náklady minimálně ve výši 54.450,00 Kč. Navíc v insolvenčním řízení vzniknou zcela jistě i další náklady, např. hotové výdaje insolvenčního správce. S ohledem na uvedené nelze předpokládat, že budoucí náklady insolvenčního řízení bude možno zcela uhradit z majetkové podstaty dlužníka. Ze seznamu majetku předloženým dlužníkem vyplývá, že zřejmě jediným hodnotným majetkem dlužníka jsou zůstatky na účtech v celkové výši cca 33.000,00 Kč. Zbytek prostředků ke krytí nákladů insolvenčního řízení lze tedy zajistit pouze zálohou. Rovněž je nutné, aby insolvenční správce měl k dispozici potřebné finanční prostředky nezbytné k výkonu své funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, resp. po svém ustanovení do funkce. Z uvedených důvodů byla záloha na náklady insolvenčního řízení vyměřena insolvenčním soudem ve výši 25.000,00 Kč.
pokračování
5
KSUL 69 INS 35818/2013
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. O včas podaném odvolání rozhodne Vrchní soud v Praze. Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 OSŘ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta navrhovateli však začíná běžet ode dne, kdy mu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (ust. § 74 odst. 2 IZ). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání (§ 108 odst. 3 IZ). Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné (§ 83 IZ). V Ústí nad Labem dne 7. března 2014 Mgr. Radka Mazurková v.r. samosoudkyně
Za správnost vyhotovení: Petra Vlachá
