12/2012 MĚSÍČNÍK SBORU ADVENTISTŮ 7. DNE V SOKOLOVĚ, KRASLICKÉ 494
Zamilovaní Rozvita a Karel:
Chceme mít svatbu!
Elegantní dáma Rozvita Šulcová a gentleman Karel Josef Václav Mráz dnes tvoří nerozlučnou dvojici. Mladí lidé by jim mohli jejich lásku a ohleduplnost jeden ke druhému závidět. Rádi by se vzali, ale nema‐ jí to úplně jednoduché. Rozvitě byla to ž v roce 2008 omezena právní způsobilost. Jejich život provázejí hluboké pády, ale také radostné vzestupy díky několi‐ ka hodným lidem, poslaným do jejich života Pánem Bohem, kterého tak často prosili o pomoc. Prožili mnoho zlého a zejména v Karlovi je stále mnoho ne‐ zodpovězených otázek a těžko pochopitelných křivd. Oběma se ale nyní daří dobře. Bydlí v pečovatelském domě pro seniory na Starém náměs v Sokolově a užívají si vzájemné lásky a společenství s lidmi ze sbo‐ ru adven stů, kam pravidelně chodí nejen na boho‐ služby, ale také na všechny další akce, které lidé ze sboru pořádají, například biblické přednášky Tomáše Kábrta nebo posezení u ohně v rodině Novákových v Těšovicích. Oba byli pokřtění jako katolíci. (Pokračování na další straně)
TIP NA KNÍŽKU Dwight Nelson:
Nekonečná milost Jaký je náš Bůh? Na to existuje celá řada názorů. Dwight Nelson se v této knize pokusil na několika kru‐ tých událos‐ tech ze sou‐ časnos i ne zrovna snadno srozumitelných biblických příbězích vzbudit ve čtenářích zájem o hledání od‐ povědi na tuto otázku. První dojem může být, že onen „Jahve“ z dávné historie lidstva je vlastně neustále na své stvo‐ ření naštvaný, krutý a často i ignorantský ‐ narozdíl od milu‐ jícího a sebeobětujícího se Ježíše Krista a jeho odpouštějí‐ cího Otce. Jde opravdu o stále téhož Boha stvořitele, soud‐ ce a vykupitele? Začtěte se do této útlé knihy a možná bude‐ te překvapeni Nekonečnou milos , kterou nás nebeský Otec obdarovává. Já už jsem ji přečetl několikrát a znovu a znovu se k ní vracím. A znovu a znovu si u ní připo‐ mínám, že jsme sice nechápají‐ cí synové svého Otce, ale On je ten, komu jde o opravdový hluboký vztah s námi a dává nám to neustále najevo. Ať jsme mladší: z domova 1
Nekonečná milost odcházející a marnotratně nakládající s rodičovskou láskou, nebo starší: „věrní a dokonalí“, dělající si samo‐ zřejmý nárok na zaslíbené dědictví. Ano, Boží milost je nekonečná a já se jí nikdy dost nenabažím... Lubomír Král
Knihu je možné si zapůjčit v naší sborové knihovně.
Karla jsme znali dříve, než přišel Ještě než se Karel objevil u nás ve sboru, tak nám o něm vyprávěl jeden zná‐ mý, který jej znal ze soko‐ lovské organizace chova‐ telů domácích zvířat. Vy‐ právěl nám o tom, jak přišel Karel o bydlení a jak přespává kde se dá. Vzápě jsme o něm slyše‐ li znovu od jiného známé‐ ho, který přijel do Sokolo‐ va z Pracha c jako tak zvaný knižní evangelista prodávat křesťanskou literaturu. S ním jsme se za Karla modlili, aby mu Bůh pomohl v jeho životní situaci i duchovně. Pak přišla do našeho sboru Rozvita a s ní jednou i Karel. Tak jsme se dozvě‐ děli, jak naše modlitby Pán vyslyšel a jak Karla přivedl až k nám. Pán je mocný a milos vý. Alena Nováková
Chceme mít svatbu... (Pokračování ze strany 1)
Rozvitko, jak dlouho už chodíte do sokolovského sbo‐ ru církve adven stů? Přesně to nevím, ale na mladých lidech, kteří do sboru chodí, vidím, že už dlouho. Pamatuju si, když byli ještě školáci a dnes studují vysoké školy. Jak jste se o církvi adven stů dozvěděla? Z rádia. Byly zrovna volby a já jsem poslouchala rádio. Mluvil tam muž, který měl moc příjemný hlas a moc hezky povídal. Jméno už si přesně nepamatuju, ale říkal, že je z církve adven stů sedmého dne. Tak jsem si řekla, že se na ty adven sty půjdu někam povídat. Kája mi řekl, kde se scházejí, a já šla. A jaký byl váš první dojem ze sborového společenství? Do sboru od té doby chodím, takže dobrý. Nejvíc si pamatuju na vás, paní Hanko. Mluvila jste stejně pří‐ jemným hlasem jako ten pán v rádiu. Mluvila jste na mě tak laskavě a vlídně. Začala jsem se tam kvůli vám těšit. Věříte v Boha? V Pána Boha věřím. Od malička mě přitahovaly kostely a moc ráda jsem chodila ve škole na hodiny nábožen‐ ství. My měli doma na chodbě po Němcích takový ši‐ fonér, který jsem jednou otevřela a v něm našla sochu ukřižovaného Krista. Hned jsem skříňku zavřela, ale cí la jsem zvláštní pohlazení. Dodnes jsem na ten záži‐ tek nezapomněla. Chodíme se s Kájou někdy modlit "Otčenáš" do katolického kostela a asi rok jsem také chodila k jehovistům. Pravidelně ale chodíme každou sobotu k adven stům a také v týdnu na biblické před‐ nášky Tomáše Kábrta, které máme moc rádi. Jací byli vaši rodiče? Ačkoli byli moji rodi‐ če Češi, narodili se oba ve Slovinsku. A já během druhé svě‐ tové války v Rakous‐ ku. Táta byl cholerik a dost naši rodinu tyranizoval. Zejména maminku a bratry. Rodiče se doma čas‐ Rozvitka s rodiči to hádali a často spo‐ lu nemluvili. Celkově se u nás hrozně málo mluvilo. (Pokračování na další straně) 2
trvalou práci, tak jsem pořád za někoho zaskakovala. Dostat tehdy nějaké lepší místo, znamenalo, vyspat se s nějakým vlivným funkcionářem. A to jsem ne‐ chtěla. Pracovala jsem tak třeba i v čis‐ rně a vůbec mě to nebavilo. V té době jsem se ale seznámila na večírku mé sestry se svým budoucím mužem. V kolika letech jste se vdávala? Ve 33 letech jsem si vzala Vlas mila Schovance. Mým snem bylo mít hodně dě , ale nešlo nám to. Pan primář v Plzni nám moc toužil pomoci, ale všech‐ ny pokusy byly marné. Nakonec jsme se po necelých dese letech rozvedli. Do svatby jsem bydlela v Sokolově na Mi‐ chalu s maminkou, pak jsme dostali s manželem pěkný byt u koupaliště. Z něj jsem ale musela po rozvodu odejít. Chvíli jsem bydlela v pronájmu a od roku 1990 v garsonce v ulici Švabinské‐ ho. Tam se ke mně přistěhoval z azylá‐ ku v roce 2003 Kája. Dohromady nás dala naše společná známá. Vím, že jste museli z bytu po pár le‐ tech společného souži odejít. Proč? Sousedi nás dali k soudu, všechno jim vadilo. Třeba to, že Kája pěstoval něja‐ ké rostlinky na balkóně. Soud rozhodl, že se musíme vystěhovat. Já šla do ho‐ lobytu a Kája na ulici. Měla jsem spous‐ tu věcí, se kterými jsem se nechtěla rozloučit, proto jsem si vybrala bydlení v holobytu místo jedné místnos v azy‐ láku. Nakonec mi ale stejně všechno sousedé z holobytů zničili. Hodně mě to psychicky poznamenalo. Já už byla od 27 let kvůli špatné psychice v invalid‐ ním důchodu a teď ještě tohle. Jaké jste měla problémy? Když jsem pracovala na očním oddělení v Ostrově nad Ohří, tak jsem byla jed‐ nou po třídenním flámu. Byla jsem una‐ A dostala jste se nakonec i k té vená a měla jsem noční. Prováděla sesterské práci? jsem sterilizaci baněk na kapání do očí Ano. Pracovala jsem například na chirur‐ a nešlo mi to. Probrala jsem se pak už na psychiatrickém oddělení ostrovské gii v pražském Motole, v sokolovské po‐ nemocnice. Od té doby jsem se tam čas rodnici, v lázních v Karlových Varech a Fran škových Lázních, na očním oddělení od času léčila a také v Dobřanech. v Ostrově nad Ohří... Komunis mi ne‐ chtěli asi kvůli mému původu dát nějakou (Pokračování na další straně) (Pokračování ze strany 2)
Táta furt jen nadával, proklínal nás a ma‐ minku a bratry i bil. Ale byl talent na ma‐ lování. Rozvedli se, když mi bylo 15 let. Tehdy jsem rozvod hodně těžce nesla. Dnes si myslím, že to měli udělat mno‐ hem dřív. Kolik máte sourozenců? Jsem z pě dě . Rodiče měli tři syny ‐ Huga, Viléma, Slávka ‐ a dvě dcery ‐ mě a Marii. Já jsem byla prostřední. Bratr Vi‐ lém a sestra Marie již nežijí. Hugo bydlí v Lok a Slávek v Sokolově. Celkem jsem tetou osmi dětem svých sourozenců. Sa‐ ma dě nemám a Marie také žádné ne‐ měla. Z rodiny se stýkám jen občas s Hu‐ gem, jinak s nikým. Jak jste se dostali z Rakouska do našeho kraje? Tátův bratr nám po válce napsal, že má‐ me přijet, že se osidluje pohraničí. Po‐ slechli jsme ho a dostali domek v Libav‐ ském Údolí nad hájovnou. To mi bylo pět let. Na základní školu jsem tedy chodila v Kynšperku nad Ohří. Po základce jsem studovala Střední zdravotnickou školu v Chebu, ale po rozvodu rodičů jsme se přestěhovali na Zlatou a já školu dokon‐ čovala v Karlových Varech. Bydlela jsem tam na internátě. Jaké bylo vaše první zaměstnání? Po maturitě jsem dostala umístěnku jako zdravotní sestra do psychiatrické léčebny v Dobřanech. To jsem ještě netušila, že tam budu později jezdit jako pacient. Mo‐ jí hlavní náplní práce bylo odvšivování pacientů. K sesterské práci jsem se nedo‐ stala. Co mě tam ale nejvíce ohromovalo, tak to byl dostatek všeho, co jinde neby‐ lo. Například spousta jídla, které v běž‐ ných obchodech nebylo k dostání.
3
(Pokračování ze strany 3)
Chceme mít svatbu... Ráda jsem právě v Dobřanech navštěvo‐ vala mše a modlila se. Naposledy jsem tam byla v roce 2009. Kde v současné době bydlíte? Z holobytu jsem šla do azyláku a díky mé opatrovnici Renatě Svobodové jsem do‐ stala byt v pečovatelském domě na Starém náměs v Sokolově. Sice jsem si nejdřív myslela, že nejsem ještě tak sta‐ rá, abych bydlela v pečovateláku, ale žije se mi tam opravdu dobře. Navíc se mnou bydlí i Kája. Od letošního léta do‐ konce i oficiálně, protože i on dostal ve stejném pečovatelském domě garsonku. Stačil by nám ale jeden byt. Máte nějaké zdravotní problémy? Stále chodím na psychiatrii k paní dok‐ torce Tomešové. Dává mi jednou za 14 dní injekci, ale léky neberu žádné. Spíše se trápím s nohama. Mám poúrazovou artrózu kotníků. Špatně se mi chodí. Co se vám stalo? Když jsem byla vdaná, tak jsme každý večer běhali s manželem 7 km trasu. Udržovali jsme si tak kondičku. Já také cvičila jazzgymnas ku. I po rozvodu jsem každý den chodila do Opičích hor a zpát‐ ky. Jednou jsem se rozhodla jít pěšky do Karlových Varů a cestou zpátky mě okra‐ dl taxikář. Nějak na mě všechno dolehlo, cí la jsem se špatně, neměla jsem pení‐ ze, nikdo mi nechtěl nic půjčit, a tak jsem vyskočila z okna, které bylo dva metry nad zemí. Byla jsem bosa a dopadla jsem na nohy. Odvezli mě do nemocnice, zlo‐ mila jsem si patní kos a kotníky. Od té doby mám problémy. Nohy mi dali do dlahy a odvezli mě do Dobřan.
Neplánujete svatbu? Já bych si ji moc přála. A křest? Ještě jsme o tom nepřemýšleli. Já i Kája jsme pokřtění katolickou církví. Mě kř l kněz v Rakousku. Do sboru chodíme oba moc rádi. Máte pro čtenáře Pěkné vyhlídky nějaké povzbuzení? V létě jsme byli s Kájou ve Španělsku u moře. Poprvé jsem viděla moře, bála jsem se k němu přiblížit. Když jsem to díky Kájovi dokázala, stála jsem před tou nádherou, dívala se do nekonečné vody a cí la jsem po zádech pohlazení shůry. Možná jako tenkrát, když jsem našla ukřižovaného Krista v prádelníku. Karle, Rozvitka by si vás ráda vzala. Co vy na to? Moc rád bych se s ní oženil. Jsem šťast‐ ný, že ji mám. Nemůžeme bez sebe být. Netuším ale, jak svatbu zorganizovat bez právní způsobilos Rozvitky. Musel by nám s m někdo pomoci. Jak jste se seznámili? Po rozvodu se svojí manželkou jsem od‐ jel ze Sokolova bydlet k sestře na Šuma‐ vu do Čkyně, odkud pocházela moje ma‐ minka. Měli jsme tam po rodičích dům. Pracoval jsem tam na Boubíně jako ku‐ chař, později jako řezník v masně. Kvůli majetkovým neshodám se sestrou jsem se po čase vrá l zpět do Sokolova. Ne‐ měl jsem ale kde bydlet. O byt, který rodiče dostali náhradou za malý domek v Pískovém vrchu u Lokte, jsem mezi m přišel. Dlouho jsem nemohl najít ani prá‐ ci, bydlel jsem po ubytovnách.
Nakonec jsem pracoval v jednom podni‐ ku v Novém Sedle. Dělal jsem, co bylo Co vám v poslední době dělá třeba. Uklízel, hlídal, skládal palety a největší radost? hlavně měl kde spát. Kolem roku 2000 Já jsem šťastná, protože mám Káju. Mys‐ jsem díky paní Lukšíkové poznal Rozvit‐ lím si, že se mi v něm splnilo všechno, co ku. Ona nás chtěla dát dohromady a já jsem si přála. Mám ho moc ráda, a když se stal Rozvi n podnájemník v jejím bytě odjíždí k sestře na Šumavu, tak se vždyc‐ ve Švabinského ulici v Sokolově. ky hrozně o něj bojím. Nechtěla bych být (Pokračování na další straně) už bez něj.
4
Jste tedy ze Sokolova, nebo ze Šumavy? Narodil jsem se v roce 1949 v Lok . Moji rodiče Alžběta a Karel se mnou a sestrou Jiřinou bydleli v Pískovém vrchu. Když nám po letech kvůli těž‐ bě uhlí domek zbořili, rodiče dostali náhradní byt, kde jsem chvíli bydlel já, než nám byt vza‐ li. Byl jsem pl‐ noletý a měl jsem také nárok na byt, ale dod‐ nes mi žádný Sokolovská uhel‐ Karel se sestrou Jiřinou ná nedala, přes‐ tože se k tomu ve smlouvě zavázala. Když jsem se o své právo hlásil, vyhrožo‐ vali mi vězením. Tehdy jsem odešel na vojnu do Domažlic. Sloužil jsem u pohra‐ niční stráže. Po vojně jste se tedy oženil? Ano, v roce 1972 jsem se oženil se Zde‐ nou a v roce 1976 se nám narodil syn Karel. Manželství ale nebylo šťastné, mě‐ li jsme se ženou velké neshody, a tak jsme se rozvedli. Ona neměla ráda moje koníčky. Ke vší smůle jsem několika zná‐ mým ručil za půjčky a zadlužil jsem se. Jaké máte koníčky? Chovatelství a zahrádkaření. Mám i zkoušky na posuzování králíků. Krátce jsem byl i předsedou chovatelů v Sokolově. Kde jste pracoval? Nastoupil jsem do Hornického domu v Sokolově jako kuchař a mistr odborného výcviku. V sokolovské Plzeňce jsem se to ž kuchařem vyučil a udělal si navíc kurz specialisty v Mariánských Lázních. Měl jsem při ruce 7 učňů, které jsem zaučoval. Dvě tehdejší učnice byly na propadnu , ale já je nenechal. Dnes jsou to úspěšné podnikatelky a dobře si pa‐ matují, jak jsem jim pomohl. Mají mě rády. Pracoval jsem tam 22 let.
Jak se vám žilo za komunistů? Neměl jsem to v komunis ckém režimu jednoduché. Chtěli po mně například, abych se postavil pro svému vedoucí‐ mu, který byl obviněn z údajné rozkrá‐ dačky. Já jsem obvinění místo podpisu roztrhal a pak už se to se mnou vezlo. Už můj ta nek byl u komunistů v nemilos a maminku dokonce utýrali v psychiatrické léčebně Lnář. Zemřela v 60 letech oficiálně na anginu pectoris, ale její tělo bylo samá modřina a podli‐ na. Byli vaši rodiče věřící? Ano. I mě nechali po narození pokř t v loketském katolickém kostele, proto mám tolik jmen. Měli jsme doma do‐ konce Bibli a rodiče mě a sestru k víře také vedli. Po seznámení s Rozvitkou jste u ní nějaký čas bydlel. Jak to bylo? Chtěl jsem Rozvitce pomáhat, lidé se k ní ošklivě chovali a někteří ji finančně vydírali. Neuměla se bránit a mně se to nelíbilo. Bydleli jsme spolu čtyři roky, ale nájemní smlouva se nakonec ukáza‐ la jako neplatná, takže nás oba dva pod policejním dozorem vystěhovali. Já jsem zůstal na ulici a Rozvitka šla do holobytu na Vítěznou, kde prožila velmi krušné chvíle se svými sousedy. Moc jí ubližovali. Jak jste žil? Přespával jsem v seníku na Šenvertu a každý den jsem se chodil modlit do kos‐ tela ke svatému Jakubovi. Za den jsem měl akorát jedno jídlo, polévku a dvě housky v bufetu v Uralu. I na to jsem pracně sháněl peníze. Lidé se mi tam tehdy posmívali. Rok jsem bydlel na azyláku, kde byla i Rozvitka. Prožívali jsme ale tehdy krizi vztahu, nerozuměli jsme si. Právě v té době Rozvitka přišla o způsobilost k právním úkonům. Jak jste svoji nelehkou situaci řešil dál? Jeden novinář mě poslal k Člověku v sni a tam mi pomohli s těmi dluhy, (Pokračování na další straně) 5
(Pokračování ze strany 5)
které jsem pořád ještě měl. Obrá l jsem se dokonce na nynějšího starostu Sokolo‐ va Berku kvůli žádos o byt, ale na úřadu mě akorát vyháněli. Říkali, že mám odejít někam jinam, nebo ať se o mě postará syn. Bylo to velmi těžké, ale s Boží pomo‐ cí jsem silný, vše jsem to překonal. Jak jste sehnal byt v pečovatelském domě v Sokolově? Opatrovnice Rozvitky Renata Svobodová mi pomohla. Jsem jí za to moc vděčný. Konečně žijeme s Rozvitkou hezký život. Jak jste poznal adven sty? K adven stům mě přivedl známý Stáňa Myslík už v době, kdy jsem bydlel na Šu‐ mavě. Poprvé jsem byl u nich v Třeboni, pak v Českém Krumlově a Táboře. Potom jsem je vyhledal i v Sokolově a občas tam zašel třeba na vánoční koncert. Ale tepr‐ ve s Rozvitkou jsem pravidelným návštěv‐ níkem bohoslužeb. Moc se mi mezi nimi líbí. Poznal jsem vstřícné lidi, kteří mají dobrý přístup k druhým. Líbí se mi před‐ nášky o přírodě pana Kudrfalce. U katolí‐ ků se mi posmívali, ani ruku mi nepodali, jenom pan kostelník Bruna se ke mně choval laskavě, a to i v době, kdy mi opravdu bylo nejhůř. Už nežije, ale já na něj i jeho rodinu moc rád vzpomínám. Co pro vás osobně Bůh znamená? Bůh? Ten je pro mě tou nejvyšší hodno‐ tou. Obracím se na něj s prosbami a otáz‐ kami. Lidem jsem vždy pomáhal, nechá‐ pal jsem, proč se mi dějí tak zlé věci. Bůh mě ale nikdy neo‐ pus l. Pomohl mně i Rozvitce a dal nás dohroma‐ dy. I se synem vy‐ cházíme celkem dobře, mám sed‐ miletého vnoučka Voj ška. Karel s vnukem Voj škem
"Až potud nám pomáhal Hospodin..." Děkujeme Pánu Bohu, že nás až dosud
doprovázel na naší společné cestě živo‐ tem. Dopřál nám dožít se krásného, svátečního dne, kdy jsme si mohli Jeho vedení připomenout spolu s našimi pří‐ buznými uprostřed sborového spole‐ čenství při slavnos zlaté svatby. Opět můžeme říci: Pán Bůh byl a je s námi a má nás rád. Přestože mělo podle před‐ povědi pršet, sví lo nám sluníčko na obloze, také sluníčko Boží lásky v našich srdcích, jako před padesá lety. Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří se na přípravách a realizaci naší "zlaté svatby" podíleli. Všichni naši příbuzní byli uneseni programem, krásnou atmosférou i s celým průbě‐ hem slavnos byli spokojeni a všem se v našem sborovém společenství líbilo. Těm, kteří nám osobně přišli blahopřát a obdarovali nás mnoha překrásnými kvě nami, mnohými dárky i těm, kteří nám blahopřáli písemně moc děkuje‐ me. Celému sboru, abychom snad na někoho nezapomněli, nechceme proto jmenovat. Přesto chceme vděčně vzpomenout našeho milého bratra kazatele Ladisla‐ va Kvintuse, který ve věku necelých 88 let přijel, aby zavzpomínal na to, když nám vyprošoval před 50 lety požehnání a nyní spolu s našim kazatelem bratrem Zámečníkem vyprošovali požehnání do dalších dnů našeho života i pro všechny přítomné. Naše poděkování za překrás‐ nou ky ci a dárek patří též všem bra‐ trům a sestrám ze sboru Karlovy Vary. Vděčnost chceme též vyjádřit našim milým dětem Hedušce a Jiřímu s Ade‐ linkou, kteří nám připravili také úžasné, krásné a milé překvapení. Všem, všem patří náš upřímný dík. I my vyprošujeme pro všechny Boží ve‐ Děkujeme vám za důvěru, se kterou jste dení a požehnání a přání, abyste se nám i ostatním vyprávěli svůj neobyčejný měli všichni rádi, byli šťastní a i na vaší život. Přejeme vám, abyste zažívali už jen cestě životem, aby sví lo sluníčko Boží samé krásné věci. lásky tak, jako nám. Hana Kábrtová a Ivana Chalupová S úctou a láskou Pavel a Jitka Hološovi 6
Někdy předchází hrozbám a problé‐ Členové a přátelé mům různá varování. Náš Pán vidí vždy až „za roh“, do budoucnos . V církve adven stů každé krizi nás varuje před nebezpe‐ čím a ukazuje nám možnos , které se společně máme k dispozici, pokud budeme na‐ slouchat jeho slovům. I před námi v modlili každý den V týdnu od 3. do 10. listopadu se konala tradiční každoroční akce církve adven stů „Modlitební týden„. Členové a přátelé církve se scházeli po celém světě ke spo‐ lečným modlitbám a studiu duchovních témat. Letos s názvem „Boží slovo a pro‐ buzení církve“. Tématem se stejným ná‐ zvem a dalšími Moc Božího slova v našich životech, Srdce a půda, Překročit Jordán, Výzva k vůdcovství, Studium Bible a mod‐ litba, Světlem pro mé nohy je Tvé slovo, osvěcuje moji stezku, Oživení a misie jsme se zabývali i v Sokolově a jeho okolí. Schá‐ zeli jsme se každý den po rodinách, modli‐ li se a předávali si bohaté zkušenos s Božím slovem a jeho působením na nás i na druhé. Ukázka ze středeční přednášky Výzva k vůdcovství: „Jeden mladý muž miloval rychlou jízdu ve svém sportovním autě po horských cestách. Jednoho dne se pro němu v nepřehledné zatáčce vyří lo pro ‐ jedoucí auto. S hlo se však z jeho jízdního pruhu stáhnout právě včas. Když jeden druhého míjeli, řidička se vyklonila z okna a zakřičela: „Prase!“ Mladý muž se rozzu‐ řil! „Ty dobytku!“ zavolal nazpět. „Vždyť ona byla na mé straně vozovky,“ zamru‐ čel. „Jak si dovoluje říkat mi prase!“ Jeho jediným zados učiněním bylo, že neztra l duchapřítomnost a nadávku jí vrá l. A pak vyjel ze zatáčky – a tam srazil prase, které stálo uprostřed vozovky!
dnešní době stojí určité „prase“ a my jsme před ním varováni. Mnozí křesťa‐ né se nechávají ovlivňovat a řídí se příkladem různých moderních trendů ve společnos a propadají egoismu, místo aby se obrá li k Božímu slovu. Jak tento svět uhání vstříc své poslední hodině, má Bůh pro každého z nás připraven plán. Bůh nás volá, aby‐ chom byli poslové a vůdci, kteří předa‐ jí volání „vyjdi, lide můj, z toho města (Babylonu)“ (Zj 18,4). Na nás je, jak na tuto nabídku a povolání odpovíme.“
V sobotu 10. listopadu se na závěr modlitebního týdne konala také sbírka darů určená na projekty šíření radost‐ né zvěs o Boží milos po celém svě‐ tě. V sokolovském sboru bylo vybráno 26.750 korun. Děkujeme všem za účast, modlitby i dary.
Věra Krassová a Jiří Novák při modlitebním týdnu v Šabině
Vánoční koncerty 2012
V pondělí 3.12. od 17:30 hodin pořádá Základní Klasické i současné duchovní písně v umělecká škola v Sokolo‐ podání pěveckého sboru, sólistů a hu‐ vě na Starém náměs 37 debníků církve adven stů z Karlových (vedle Kostela sv. Jakuba) Varů a Sokolova. předvánoční koncert, je‐ 22.12. modlitebna CASD v Sokolově, hož součás bude vystou‐ Kraslická 14 od 18 h pení na flétnu Laděnky 23.12. Stará hospoda v Šabině 77 od 18 h Strnadové ze sokolovské‐ 24.12. modlitebna CASD v Karlových Varech, ho sboru adven stů. Přijďte ji podpořit! Plzeňská 49 od 23 h
7
Oznámení...
AKCE V PROSINCI
SOBOTA 1.12.— 9:30 Sobotní biblická škola: Bohoslužby a obřady v církvi, 11:00 kázání: B. Zámečník, 13:00 odpol. program vedou Kábrtovi, modlitebna Kraslická 494 PONDĚLÍ 3.12. 17.30 Koncert ZUŠ Sokolov: vystoupení Laďky Strnadové, Staré náměs 37, Sokolov ÚTERÝ 4.12. 18:00 Srozumitelný úvod do Bible: Mesiáš‐kdo je to?, vede Tomáš Kábrt, modlitebna v Sokolově, Kraslická 494, 18:00 Hledání života ve vesmíru, vede Bohuslav Zámečník, Dům kultury Habartov ČTVRTEK 6.12. 17:00 Srozumitelný úvod do Bible: Dějiny napsané dopředu?, vede Tomáš Kábrt, Městská knihovna v Chodově PÁTEK 7.12. 16:00 pro dě : Zpívání s Hedou, modlitebna Kraslic‐ ká 494, 18:00 Modlitební setkání v rodině Bartošových, Sokolov SOBOTA 8.12. 9:30 Sobotní biblická škola: Zákon a evangelium, 11:00 kázání: Jiří Novák, 13:00 odp. program vede M. Bauerová, modlitebna Kraslická 494 PONDĚLÍ 10.12. 16:00 Přijďte pobejt!, beseda s písničkami, vede Bohuslav Zámečník, Městká knihovna v Rotavě, 18:00 Srozum. úvod do Bible: Desatero II, vede Tomáš Kábrt, Klub Šnek v bývalém kině v Kraslicích ÚTERÝ 11.12. 18:00 Srozumitelný úvod do Bible: Vánoční zvěst ve světle proroctví Bible, vede Tomáš Kábrt, Městská knihovna v Lok , 18:00 Hledání moci, vede Bohuslav Zámečník, Dům kultury Habartov PÁTEK 14.12. 16:00 Zpívání s Hedou, modlitebna Kraslická 494, 18:00 Modlitební setkání v rodině Kábrtových, Libavské Údolí SOBOTA 15.12. 9:30 Sobotní škola: Život křesťana, 11:00 kázání: Bohuslav Zámečník/Večeře Páně, 13:00 posezení u prostřeného stolu, modlitebna Kraslická 494 ÚTERÝ 18.12. 18:00 Srozumitelný úvod do Bible: Vánoční zvěst ve světle proroctví Bible, vede Tomáš Kábrt, modlitebna v Sokolově, Kraslická 494, 18:00 Spravedlnost a Boží mlýny, vede Bohuslav Zámečník, Dům kultury Habartov ČTVRTEK 20.12. 17:00 Srozumitelný úvod do Bible: Tesař, který Poděkování navždy změnil svět, vede Tomáš Kábrt, Měst. knihovna Chodov, 19:00 Ekokino: SISYFOS (15´, Slovensko, 2011), MUŽ, JENŽ Srdečně děkujeme ZASTAVIL POUŠŤ (62´, Velká Británie, 2010) Kinokavárna ALFA neznámému čtenáři v Sokolově Pěkné vyhlídky, který PÁTEK 21.12. 15:30 Vánoční koncert souboru Seňority, anonymně zaslal dar Léčebna dlouhodobě nemocných Dolní Rychnov 500 Kč s výmluvným SOBOTA 22.12. 9:30 Sobotní škola: Poslední událos , 11:00 kázání: Zpívající Bůh (T. Kábrt), 18:00 Vánoční koncert, vzkazem: modlitebna v Sokolově, Kraslické 494 „Ať žije Pěkná vy‐ NEDĚLE 23.12. 18:00 Vánoční koncert, Šabina, Stará hospoda hlídka!“ doplněným veršem z PONDĚLÍ 24.12. 23:00 Vánoční koncert, Karlovy Vary ‐ Doubí, Bible: Zacharjáš 4,10: modlitebna Plzeňská 49 SOBOTA 29.12. 9:30 Sobotní škola: Až bude všechno nové, „A kdo pohrdal 11:00 kázání: Alena Nováková, 13:00 Odpolední program vedou dnem malých začát‐ Kábrtovi, modlitebna Kraslická 494 ků, radostně bude hledět na olovnici v Novoroční program s tradičním losováním osobních biblických ruce Zerubábelově.“ veršů pro nový rok 2013 bude v sobotu 5.1. od 13.30 hodin. Peníze budou použi‐
Z váž‐ ných osob‐ ních důvodů ukončil náš ka‐ zatel Luboš Čapek k 30. listopadu 2012 svou kazatelskou činnost. Sbor Sokolov mu upřímně děkuje za veškerou péči a lásku, kterou mu od svého příchodu v létě 2011 věnoval. Nový kazatel pro sbory Sokolov a Karlovy Vary má přijít příš rok v létě. Do té doby tu bude do‐ časně pastorem Bo‐ huslav Zámeč‐ ník, penzio‐ novaný kazatel ze So‐ kolova.
ty na tvorbu a distri‐ buci časopisu.
Ivana Chalupová
Více na webových stránkách //sokolov.casd.cz Redakce: Ivana Chalupová, e‐mail
[email protected]
8
