2012 Ročník V

U nás to

Záštitu nad tímto číslem převzal Lions Club Plzeň Bohemia

jde. Časopis o sociálním podnikání a společenské odpovědnosti Číslo 1/2012 Ročník V. Zdarma

casopis01.indd 1

3/2/12 7:29 AM

Desatero pro firmy, které mění společnost k lepšímu ❶

Nepřemýšlejte o zdravotně postižených primárně jako o lidech s hendikepem. Často jsou to vaši nejlepší zaměstnanci – a třeba o tom ani nevíte.

❷

Zaměstnáte-li zdravotně postiženého člověka, poskytujete méně dotací na sociální podpory.

❸

Vytvořte otevřenou firemní kulturu, aby se ve vaší firmě za zdravotní postižení nikdo nestyděl.

❹

Motivujte lidi se zdravotními omezeními, aby se k nim přiznali – vytvořte pro ně benefit. Můžete zjistit, že zdravotně postižené lidi už zaměstnáváte a nevíte o tom.

❺

Seznamte se na ÚP s možnostmi státního příspěvku na úpravu pracovního prostředí či nákup pomůcek pro zdravotně postiženého zaměstnance. Zaměstnavatel může také od Úřadu práce získat příspěvek na vznik nového pracovního místa pro zdravotně postiženého nebo na jeho provoz.

❻

Vytvořte si seznam, na kterých pozicích byste mohli zaměstnat OZP. Obraťte se na pomáhající neziskové organizace, které vám pomohou vaši nabídku předat dál a najít vhodného uchazeče.

❼

Odebíráte-li zboží vyrobené lidmi se zdravotním postižením, seznamte se s dodavatelskou firmou osobně, chtějte vidět dílny, chtějte vidět konkrétní práci.

❽

Můžete si do plnění povinnosti započítat například i poradenství nebo služby, jako je účetnictví, pokud vám je poskytuje na živnostenský list OSVČ se zdravotním postižením.

❾

Buďte aktivní na stránkách ozp.prace.cz. Inzerce zde je zdarma.

❿

Buďte mezi firmami, které mění společnost k lepšímu.

(zdroj: www.prace.cz)

casopis01.indd 2

3/2/12 7:29 AM

Vážení a milí čtenáři,

Vážení čtenáři,

indické přísloví říká, že dobrý člověk dává bez prošení, průměrný, když je prošen a špatný člověk nedává nikdy. V moderní době by se určitě dalo modifikovat i na firmy. I v tomto případě platí, že dobrá firma dává bez prošení, špatná nikdy. Co dává? Třeba práci lidem, k nimž se osud otočil zády a nedopřál jim plného zdraví. Zdravotní hendikep, to není jen invalidní vozík, naslouchátko nebo bílá hůl. Zdravotních hendikepů je celá řada a některé z nich nemusejí být vůbec vidět. Ale žije se s nimi velmi těžko. Statistická data Evropské unie dokládají, že se s nimi žije dokonce mnohem hůř, než si zdravá populace dokáže představit. Možná vás někdy v životě postihl úraz v podobě zlomené ruky – jako na potvoru právě té, kterou píšete. Co všechno jste tenkrát nemohli dělat? S čím vším jste měli problém? Které každodenní samozřejmosti se pro vás v tu chvíli staly překážkou či neřešitelným problémem? A jak se k vám tenkrát chovalo vaše okolí? Většina lidí se zdravotním postižením je schopna pracovat. Je jen třeba dát jim správnou šanci a umět jim v případě potřeby pomoci. Jak, na to odpovídá i hlavní text časopisu, který právě držíte v ruce.

držíte v rukou tak trochu jiné vydání, časopis nově zasazuje téma zaměstnávání lidí se zdravotním postižením blíže sociálnímu podnikání a společenské odpovědnosti firem. Věřím, že se jedná o změnu příjemnou. Na nové dvoustraně vás budeme pravidelně informovat o novinkách a aktualitách ze světa společenské odpovědnosti firem, odpovědného a poctivého podnikání. Firmy jsou si dobře vědomy trendu, kdy se stále více spotřebitelů zajímá o jejich společensky odpovědné chování. Morální odpovědnost firmy, obzvláště v době ekonomické krize, buduje její dobré jméno, vzbuzuje důvěru, posiluje její značku, zvyšuje důvěryhodnost firmy na trhu a získává nové partnery. Budou-li chtít firmy v neustále sofistikovanějším konkurenčním boji obstát, budou postupně nuceny – bez ohledu na to, zda se jim to líbí, nebo ne – sladit své ekonomické zájmy s potřebami společnosti a environmentálními tématy, neboť jen tak si můžou dlouhodobě udržet svou ziskovost a stát se v globálním prostředí konkurenceschopnými.

Příjemné počtení přeje

Příjemné a pohodové jaro přeje

Markéta Čekanová šéfredaktorka

Lucie Kuldová

jak je to od letoška s náhradním plněním?

zaměstnanci musí plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro předcházení případných sporů v této oblasti lze doporučit smluvní ujednání odpovědností, práv a povinností mezi dodavateli a odběrateli.

Novela zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost k Novému roku, vyvolává řadu otázek a obav. Na informativním semináři pro zaměstnavatele, který na počátku roku uspořádala společnost Nové horizonty ve spolupráci s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených, na ně odpovídal JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí. � V jaké výši, tedy za kolik zaměstnanců budou zaměstnavatelé moci uplatnit náhradní plnění v roce 2012? V souvislosti s plněním povinného podílu jsou stanoveny dva různé limity: podle § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. První z nich stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby celkem všem odběratelům. Jedná se o 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Dodávky nad tento limit si odběratelé započítat nemohou. Druhý limit slouží k určení počtu osob se zdravotním postižením, které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Odběratel si může započítat počet, který je v jednotlivých čtvrtletích potvrzen dodavatelem jako nejvyšší. � Musí být informace o náhradním plnění nějak uvedena na daňových dokladech? Informace o náhradním plnění na daňových dokladech zpravidla uvedena bývá, nicméně to není zákonnou podmínkou. Zaměstnavatel s více než 25

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 1

� Jakým způsobem se bude rozpočítávat náhradní plnění mezi odběratele? Musí se povinně dělit rovnoměrně podle faktur, nebo se může dodavatel rozhodnout, že někomu dá více a někomu nic? Dodavatel se sám rozhodne, komu a v jakém objemu poskytne dodávky pro účely „náhradního plnění“, a takovouto dodávku uvede v evidenci dle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. � Je pravda, že náhradní plnění se bude moci od roku 2013 poskytovat pouze na vlastní výrobky a ne na nákup a prodej? Není. Způsob náhradního plnění se nemění. Omezila se jen maximální výše poskytnutí za jednu OZP. � Je pravda, že náhradní plnění nebudou moci poskytovat občanská sdružení a o.p.s.? Ne, náhradní plnění může poskytovat každý, kdo zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. � Jak se vypočítává hranice 36násobku průměrné mzdy pro náhradní plnění? Platí, že osoby TZP se započítávají třikrát? Ne. � Co se stane, když největší odběratel náhradního plnění zkrachuje a dodavatel bude nucen propouštět? Bude muset vracet dotace až tři roky zpátky? Nutnost obsazovat chráněná pracovní místa po dobu tří let se týká pouze zřízených CHPM, na jejichž zřízení byl poskytnut příspěvek. Vymezená CHPM není nutné „držet“ tři roky. Převzato z portálu Nadace pro podporu zaměstnávání OZP, redakčně kráceno

1

3/2/12 7:29 AM

pracovat může každý, kdo pracovat chce Proč se lidé rozdělují na zdravé a nemocné? A proč se ti zdraví nad nemocné vyvyšují? Pracovat mohou všichni. Jen někteří potřebují speciální podmínky.

k zemi, bylo, že za ní chodily spolupracovnice a vyčítaly jí, že má stejný plat jako ony a dělá tak málo,“ líčí Martin Anders jeden případ ze své praxe. Člověk s hendikepem, který není na první pohled patrný, by se neměl stydět nebo bát o svém omezení zaměstnavateli říct. Předejde se tak velmi nepříjemné situaci, kdy vinou onemocnění může způsobit i velké škody.

Markéta Čekanová Kdo chce, ten může, kdo váhá, hledá důvody, proč nesmí, napsal německý osvícenec Gotthold Ephrahim Lessing. V plném rozsahu to platí i na oblast zaměstnávání lidí se zdravotním omezením či hendikepem. Zaměstnat je totiž nemusí být zdaleka tak složité, jak se leckomu bez hlubších znalostí věci zdá.

jsoU to jen nálepky „Všeobecně používané názvy pro nemocné jsou jednou z věcí, proti kterým bychom měli dlouhodobě bojovat. Jedná se o stigmatizaci nálepkováním. Také nikdo neříká: s tím kardiakem s plochou nohou nebudu sedět u stolu,“ říká rozhodně Martin Anders z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Jeho oborem jsou lidé s dušením onemocněním. A právě o nich panuje v populaci nekonečná řada mýtů. Člověk, který překročí práh psychiatrické ordinace, bývá svým okolím okamžitě zařazen do škatulky s nápisem „blázen“ a i ti nejvstřícnější se před ním mají při nejmenším na pozoru. „Pro většinu nemocných trpících duševními poruchami obecně platí, že jsou v době mimo epizody onemocnění rovnocenní zdravým, jak stran kreativity, tak výkonu a výdrže,“ zdůrazňuje Martin Anders. Existuje i skupina pacientů, kteří svět kolem sebe nezvládají, ale ze zkušenosti doktora Anderse vyplývá, že vyšší zátěž pro ně představují mezilidské vztahy a problémy než práce jako taková.

Zaměstnavatel by měl o přítomnosti duševní poruchy svého zaměstnance vědět, aby mu pomohl dávkovat zátěž, případně ho včas upozornit, že poznal, že se jeho výkon mění a zda se něco neděje. „Není vždy výhodné oznamovat tuto skutečnost všem na pracovišti, je lépe ponechat na samotném pacientovi, komu své tajemství řekne a komu ne,“ uzavírá stručnou radou Martin Anders.

pracovní první pomoc při dUševním onemocnění Zhoršení stavu se může projevit např. tím, že se zaměstnanec nedostaví do práce nebo klesá kvalita jeho práce. První pomoc: Motivujte ho, aby navštívil lékaře, se kterým může vše konzultovat. Vyhrocené stavy je nutné řešit ve spolupráci se záchrannou službou stejně jako jiná závažná akutní tělesná onemocnění.

jde to i s rozkoU Také zaměstnávání lidí s roztroušenou sklerózou mozkomíšní má pro případné zaměstnavatele jistá specifika; člověk trpící tímto onemocněním se

Ilustrační foto Etincelle, o.s. & Handicap Centrum Srdce, o.p.s.

„Jedna z nemocných pracovala v knihovně. Katalogizovala knihy a po epizodě jí to šlo velmi pomalu. Při návštěvách mi prozradila, že práce jako taková jí nevadí, nebaví ji, ale je ráda, že může něco dělat. Co ji ale doslova sráželo

„Jeden mladý muž, který trpěl psychotickou poruchou, nastoupil po návratu z nemocnice do skladu obchodního domu, kde jezdil s ještěrkou. To byla pro něj naprosto nevhodná práce. Když zničil zboží za několik desítek tisíc, tak dostal výpověď,“ vypráví Martin Anders.

2

casopis01.indd 2

3/2/12 7:29 AM

rychleji unaví, a tak je výhodné rozdělit mu pracovní dobu, dát mu pracovní dobu flexibilní nebo mu navrhnout jen částečný úvazek.

lidé kolem něj nebudou vědět rady anebo že dokonce ztratí důvěru nadřízených, jimž se nebude zamlouvat, že s nimi nejednal na rovinu.

„Závodní lékař by měl zodpovědně posoudit míru jeho samostatnosti a dle možnosti podniku navrhnout zaměstnavateli vhodné řešení,“ radí odborník na sociálněprávní poradenství Martin Hanibal.

Epileptické záchvaty mají různý spouštěcí mechanismus. Vyvolat je může stres, ponocování, ale třeba i blikající zářivka. Někdy se nemoc na dlouhou dobu odmlčí, jindy útočí razantně a často. I přes to může být takto postižený člověk třeba dobrým masérem, pokojskou, fotografem, maskérem, zlatníkem, prodavačem, knihovníkem, účetním, výtvarníkem nebo třeba dietní sestrou.

V Česku žije kolem deseti tisíc osob s roztroušenou sklerózou. Jen několik stovek z nich však je zcela odkázaných na pomoc svého okolí a na invalidní vozík. Ostatní jsou schopni v rámci svých možností pracovat. I v tomto případě je však problém v lidech zdravých: o roztroušené skleróze toho moc nevědí, podléhají předsudkům, mýtům a špatně interpretovaným radám druhých.

Vyhnout se naopak musí práci ve výškách, u otevřeného ohně, u zdrojů sálavého tepla a vysokého napětí a také u otevřených rotačních strojů, vrtaček a běžících pásů. A nesmějí pracovat v nočním provozu.

povolání nevhodná pro epileptiky Záchranář, policista, potápěč, hasič, pilot, řidič, voják, dělník pásové výroby, práce u běžících strojů a zdrojů sálavého tepla.

jak na to Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance. I neschopenku na chřipku může zkoumat, jak chce, ale kromě statistické značky onemocnění z ní nesmí vyčíst vůbec nic. Na druhé straně ovšem potřebuje znát pracovní omezení, jež by mohla mít vliv na výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Toto onemocnění se poprvé přihlásí většinou u lidí ve věku 25 až 30 let. Tedy u těch, kdo právě rozjíždějí svou životní kariéru a jsou plní energie a plánů do budoucnosti. Výzkumy ukazují, že ani roztroušená skleróza nemusí jejich život proměnit v šedivou celu bez oken. Po dvaceti letech trvání choroby je třicet až pětačtyřicet procent z nich stále schopných práce. A práce má vysoce pozitivní vliv na psychiku. „Zaměstnavatel, který má na pracovišti člověka s roztroušenou sklerózou, by měl hlavně dbát na to, aby ho kolegové nešikanovali, neponižovali a nesnižovali jeho sebevědomí. Takový zaměstnanec potřebuje klid na pracovišti pro snadné soustředění a podávání požadovaného výkonu,“ zdůrazňuje Martin Hanibal.

co potřebUje člověk s roztroUšenoU sklerózoU

Česká legislativa jasně zakazuje jakoukoli pracovní diskriminaci, třeba z důvodu zdravotního stavu. Za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení, které je způsobeno zdravotním stavem konkrétního zaměstnance, jeho pohlavím nebo věkem, pokud to představuje rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Taková výjimka musí být ovšem oprávněná a požadavek přiměřený (odst. 3 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Jakou práci, v jakém rozsahu a s jakými případnými omezeními může člověk vykonávat, sděluje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení. Nevyjadřuje se však ke konkrétní pracovní pozici. Jen sděluje obecná doporučení nevhodných prací nebo pracovních kritérií. To znamená, že vymezí okruh zdravotně nevhodných prací, které by mohly vést k poškození zdraví.

Zaměstnanci je potřeba poskytnout prostor na relaxaci a dle jeho tělesného postižení zajistit bezbariérovost pracoviště, včetně toalet. Tyto zvýšené náklady může každý zaměstnavatel podle Zákona o zaměstnanosti – č. 435/2004 Sb., uplatnit na příslušném Úřadu práce.

žil s ní i césar Kdo viděl film Kleopatra s Elizabeth Taylorovou, jistě si vzpomene na scénu, kdy Kleopatra sleduje Césarův epileptický záchvat a podruhé je schopna sama zasáhnout a dát mu mezi čelisti kus dřeva. Epilepsie je onemocnění, s nímž lidstvo žije odnepaměti. Nejstarší zmínky o něm jsou čtyři tisíce let staré. Přesto se i dnes epileptici setkávají s mýty a nálepkami. I člověk s epilepsií má však své silné stránky, přednosti a talenty, které může potenciálnímu zaměstnavateli nabídnout. Mnoho uchazečů o práci se přesto setká s odmítnutím, sotva se o svém onemocnění zmíní. Povinnost informovat zaměstnavatele o jakémkoli zdravotním omezení není nikde uzákoněna, takže je vlastně jen na každém z nás, co a jak při přijímacím pohovoru o svém zdraví prozradíme. Pokud však epileptik svůj problém zatají a pak ho na pracovišti postihne záchvat, vystavuje se značnému riziku, že si

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 3

3

3/2/12 7:29 AM

kdo chce pracovat, ten si práci najde Hana Klírová (na snímku úplně vpravo) trpí absolutní nepohyblivostí obou kyčelních kloubů. Operace je nemožná. Deformovanou má i pánev a páteř a s léty se přidala svalová myopatie. Dost komplikací na to, aby se člověk rozhodl, že vlastně nic nemá smysl. Hana Klírová ale vidí svět jinak. Pracuje ve společnosti Santé Network a stala se historicky prvním držitelem titulu Zaměstnanec roku, který je určen zaměstnancům firem honosících se známkou Práce postižených.

nohy nechtějí poslouchat, ale nestěžuji si. V průběhu dne telefonujeme do ordinací, hlídáme, zdali prohlídky u jednotlivých lékařů proběhly v pořádku. Do svých čtyřiceti let jsem na tom nebyla zdravotně tak špatně, ale měla jsem jako samoživitelka problém najít slušnou práci. Když jsem se pak ocitla v invalidním důchodu, bylo to ještě horší: doma, bez perspektivy. Vždy jsem byla dost aktiví, a tak jsem se s tím nesmířila. Seznámila jsem se s paní Musilovu z Centra pomoci pro osoby se zdravotním postižením. Začala jsem se učit na počítači, udělala jsem si kurz mzdového účetnictví a pracovního práva. A najednou se  mi nabídky práce začaly hrnout. Pravda je, že ne všechny byly zajímavé, některé naopak spíše postiženého člověka vykořisťovaly. Práce, kterou dělám, mě naplňuje. Mám pocit, že ve svém produktivním věku nežiju marně. Že jsem užitečná, potřebná. Samozřejmě někdy i s ohledem na můj zdravotní stav není možné, abych u počítače seděla celý den. Ale pro mne čím více práce, tím lépe. O běžné domácí práce se dělím se svým přítelem, protože některé pro mne prostě nejsou – nevydržím dlouho stát nebo chodit. V současnosti ještě chodím o francouzských holích, ale prognóza je špatná. Čeká mě vozík. Kdy? To nevím. Bráním se tomu, jak můžu.

Jsem koordinátorem operátorů z domova. Pracujeme jako běžné call centrum: zajišťujeme po celé republice lékařské prohlídky pro klienty v rámci závodní preventivní péče.

Najít práci není pro člověka s hendikepem těžké – když chce pracovat, tak se musí snažit a práci najde. Každému nemocnému člověku můžu zaměstnání jedině doporučit. I od své lékařky z centra léčby bolesti vím, že lidé, kteří nepracují, si libují v nemocech. Pozorují se, zaobírají se pouze svým zdravotním stavem. Na to já opravdu nemám čas. Pravda je, že někdy se nedá bolest vydržet, ale nejlepší je na to nemyslet a pracovat.

Jak vypadá můj běžný pracovní den? Ráno vstanu a šup – přemístím se do vedlejšího pokoje. A jsem v práci. Vstávání je někdy problematické, když

Určite bych nemohla být bez práce, celý den se dívat na televizi nebo jen tak lelkovat, to není můj styl. I když nejsem zdravá, jsem spokojená.

stalo se, stane se, děje se

plzeňský kraj v sociální oblasti nešetří

# Kladenské poradenské centrum Startujeme, o.p.s. nabízí od ledna své služby lidem s mentálním postižením, kteří kvůli svým omezením nejsou schopni bez rady a pomoci zvládnout jednání na úřadech, hledají práci nebo si prostě neví rady se svými problémy. V poradně pracuje speciální pedagog, odborník v oblasti pracovně-právních vztahů a asistenti, kteří budou v případě potřeby doprovázet klienty poradny na jednání třeba na úřadech práce, na soudech, na úřadech nebo u zaměstnavatelů. K dispozici je poradna také opatrovníkům lidí s postižením, kteří hledají uplatnění pro své svěřence, případně nemají čas se tomu věnovat na plno. # Řídící výbor ochranné známky Práce postižených rozhodl 8. února o odebrání této známky společnosti Societa o.p.s. Stalo se tak proto, že firma z Prahy – Malešic, která nabízí například dopravu zdravotně postižených, nedodržovala pravidla licenční smlouvy ochranné známky. # V květnu se bude v Praze konat 3. národní konference o podporovaném zaměstnávání, jíž se zúčastní i odborníci z Německa a Rakouska. Hlavními tématy konference budou metody v podporovaném zaměstnávání, jeho cílové skupiny, spolupráce s dalšími subjekty, budoucnost podporovaného zaměstnávání a příklady dobré praxe. # Na konec května je vypsán dvoudenní vzdělávací kurs na téma Sociálně právní problematika související se zaměstnáváním OZP. Lektoři Xenie Johnová, Alexandra Zajíčková a Jiří Veselý budou hovořit například o zákoníku práce a dalších návazných normách, které upravují povinnosti zaměstnavatele, o pracovní rehabilitaci a Zákoně o nezaměstnanosti nebo o základech sociálního zabezpečení.

Krajský úřad Plzeňského kraje připravil aktualizované vydání Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v Plzeňském kraji. I přes celkovou obtížnou ekonomickou situaci schválilo krajské zastupitelstvo rozpočet běžných výdajů v oblasti sociálních věcí ve výši odpovídající požadavkům. Největší položkou jsou příspěvky na provoz zřizovaných příspěvkových organizací. Další významnou položku představují nejrůznější dotace. Peníze z krajského rozpočtu díky nim dostává například krajská organizace Svazu tělesně postižených či Svazu diabetiků. V rozpočtu pro letošní rok počítá Plzeňský kraj také se skoro 8,5 miliony korun na stavbu nového pavilonu v objektu DSS Liblín. V letošním roce bude také otevřeno plně zrekonstruované Centrum sociálních služeb Domažlice a nová jídelna v Domově seniorů ve Kdyni. – PR –

4

casopis01.indd 4

3/2/12 7:29 AM

příspěvky na podnikání hendikepovaných živnostníků Od 1. ledna vstoupila v platnost novela Zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v oblasti zahájení podnikání zdravotně postižených jako OSVČ: Nově si nelze žádat o vymezení chráněné pracovní dílny, ale o vymezení chráněných pracovních míst (CHPM) – a to na základě dohody s Úřadem práce. O vymezení může žádat i osoba samostatně výdělečně činná – více v paragrafu 75 Zákona o zaměstnanosti (ZoZ).

2011. Stejná situace platí i pro roky následující, tzn. i v případě nově vzniklých chráněných pracovních míst, pokud zaměstnavatel splní podmínku zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením v průměrném ročním přepočteném počtu.  

Na základě vymezení CHPM Úřad práce poskytne příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa – příspěvek činí osminásobek či dvanáctinásobek za osobu s těžším zdravotním postižením průměrné mzdy – více v paragrafu 75 (ZoZ) odstavec 4 a následující. Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením se poskytuje do výše 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy, maximálně do výše 8 000 Kč – podle paragrafu 78 ZoZ.

ϖOSVČ, která zahájila SVČ na základě dohody s ÚP ČR, může do 30 dnů od uzavření této dohody rovněž požádat příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR o poskytnutí překlenovacího příspěvku. Tento příspěvek je určen na částečnou úhradu provozních nákladů spojených s výkonem SVČ.

Po roce fungování OSVČ „firmy“ lze zažádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, která činí maximálně 2 000 Kč na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením – podle paragrafu 78 odstavec 3.  Náhradní plnění lze poskytovat až do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (tj. 854 136 Kč pro rok 2012) za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Pro účely tohoto limitu pro rok 2012 je tedy rozhodující přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením u dodavatele v roce

kUdy, kam a jak v plzni o berlích a na vozíkU Informační brožuru, určenou zejména osobám se sníženou pohyblivostí a osobám upoutaným na invalidní vozík, vydal v závěru roku Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně s cílem poskytnout těmto lidem co možná největší přehled o dopravě, o vzdělávacích, informačních, správních, zdravotnických a poradenských institucích, kulturních a sportovních zařízeních, restauracích a zábavních podnicích, které mají (respektive nemají) možnost v Plzni bez bariér navštívit.

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 5

uchazeči poskytnut příspěvek. Příspěvek je určen na nákup vybavení souvisejícího se zřízením pracovního místa a poskytuje se zálohově. V dohodě se dále sjednává datum, od kterého se uchazeč o zaměstnání zavazuje SVČ zahájit, tzn. ukončení evidence na ÚP ČR a přihlášení se jako OSVČ na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Rovněž je v dohodě sjednána doba, do které je uchazeč o zaměstnání, resp. OSVČ povinna provést vyúčtování a vrátit finanční prostředky, které nebudou vynaloženy na způsobilé výdaje. Způsobilé výdaje, tedy to, co lze za poskytnuté prostředky nakoupit, se rovněž sjednávají v dohodě. V dohodě se dále uchazeč o zaměstnání zavazuje vykonávat SVČ po stanovenou dobu, v současnosti 1 rok (neplatí v případě, že je SVČ ukončena ze zdravotních důvodů). Pro bližší informace je vhodné kontaktovat příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR, jež sdělí přesnější informace, zejména podmínky pro získání příspěvku a jeho výši.

Úřad práce může uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, které uchazeč o zaměstnání pro sebe zřídí za účelem zahájení samostatně výdělečné činnosti (SVČ): O příspěvek je nutné požádat příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR. V případě kladného vyřízení (schválení žádosti) je s uchazečem o zaměstnání uzavřena dohoda, na jejímž základě bude

„Věříme, že brožura přispěje k vyšší informovanosti tělesně handicapovaných obyvatel Plzně a díky informovanosti v konečných důsledcích zvýší i jejich mobilitu a kvalitu života,“ dodává Alena Hynková, vedoucí odboru.

Oba příspěvky nejsou nárokové a o jejich poskytnutí rozhoduje příslušné krajská pobočka ÚP ČR, resp. její kompetentní pracoviště. Při rozhodování zvažuje ÚP ČR zejména efektivitu vynaložených výdajů z hlediska regionálního trhu práce a posuzuje podnikatelský záměr uchazeče o zaměstnání. Z tohoto důvodu je důležité precizní vypracování podnikatelského záměru tak, aby bylo patrno, že je realizovatelný a životaschopný. (zdroj: Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, www.nfozp.cz)

Průvodce „Kudy, kam a jak v Plzni o berlích a na vozíku“ je ZDARMA k dispozici na úřadech městských obvodů Plzeň 1 až 4 a na Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně, Martinská 2, 1.patro. – PR –

Radní města Plzně pro oblast sociálních věcí Jiří Kuthan upřesňuje: „Detailní průvodce, jehož autorem je předseda a zakladatel Klubu invalidních dobrodruhů a velmi aktivní vozíčkář PhDr. Miroslav Valina, jsme vydali nákladem deset tisíc kusů. Ve snaze přiblížit ho co nejvíce potřebným občanům je v současné době k dispozici i na čtyřech největších plzeňských městských obvodech. Těší nás, že zájem ze strany veřejnosti je značný – podobný detailní průvodce občanům města Plzně velmi dlouho chyběl.“

5

3/2/12 7:29 AM

Foto: Václav Vašků & Etincelle, o.s.

točit reportáže o korUpci, podvodech a mafiánech Už nemělo smysl

Tvář Jakuba Knězů znali řadu let diváci televizního zpravodajství. Před časem z obrazovky zmizel. Pomíjivou slávu a světla kamer vyměnil za práci pro lidi s hendikepem. Dnes je ředitelem společnosti Etincelle, která se věnuje mentálně postiženým. Markéta Čekanová � Jaké životní cesty přivedou televizního reportéra k  práci v  sociální a  charitativní oblasti? Není to zas tak složité. Byla to televizní reportáž. Natáčel jsem pořád dokola o nejrůznějších mafiánech, korupčních skandálech, politických hrátkách se státními penězi, až mě zaujal návrh kamaráda, abych se zajel podívat do jednoho ústavu, kde žijí lidé s mentálním postižením. Tam mě požádali o pomoc, já si řekl, že to může mít větší smysl, než stále dokola upozorňovat na nějaké nepravosti další a další reportáží. Zároveň mě bavilo dělat něco, co nekončí ten večer (odvysíláním ve zprávách), ale kdy je práce trochu dlouhodobější a má nějakou jasnou vizi.

� Nedívali se na vás kolegové trochu jako na blázna, že chcete opustit televizi a pracovat s postiženými? Nevím o tom. Hlavně jsem začínal s prací v sociální oblasti postupně. Dělal jsem v té době editora pořadu Události, komentáře. To představovalo systém jeden týden docela brutální zatížení od rána do půlnoci a jeden týden volno. V tom volném týdnu jsem rozjížděl neziskovku v Kladně. � Spousta lidí by ale přeci jen spíš hledala odreagování třeba v  posilovně, na kole nebo při zvelebování vlastního domu či bytu. Jak na vaše aktivity reagovala vaše rodina? Ve výsledku je to pro blízké stejné, ať už vyrazí člověk do hospody nebo do práce – nepřítomnost doma. Ale co se týká té oblasti mého zaměření, tak to všichni ocenili. Víte, jsem zase dost rozmazlený na to, abych dělal především to, co mě baví. Samozřejmě, přináší to i spoustu otravné úmorné a nudné práce, ale en bloc mě tahle práce hrozně uspokojuje. A to mí blízcí vědí. A asi i proto mě v tom podporují. � Jaký byl potom ten reálný přechod ze světa médií do světa charity? Co vás třeba nejvíc udivovalo? Asi nejsem prototyp člověka pracujícího „ve světě charity“, jak říkáte. Ještě si udržuju kontakt se svojí profesí, byť nejsem v médiích. Radím a konzultuji v oblasti médií a PR – nechci z tohoto světa zcela odejít. Není to ideální nastavení z hlediska mého času a co mě štve, je fakt, že někdy nestíhám věci udělat ke své spokojenosti. � Pomáhá vám někdy vaše jméno a televizní tvář otevírat dveře, které by jinak možná zůstaly zavřené? Možná trochu, nevím. Ale ono takových jmen a tváří bylo, je a bude. Spíš mi pomáhá to, že vím, jak funguje státní správa, vím, jak komunikovat svoje aktivity a pochopitelně díky patnácti letům novinařiny mám kamarády a známé v médiích. Ale nezneužívám toho. Ono to ani dost dobře nejde z hlediska jejich profesionality. Pokud se bavíme o „otevírání dveří“, tak spíš k tomu přistupuji tak, že se snažím vždy vysvětlit protistraně přínosy

6

casopis01.indd 6

3/2/12 7:29 AM

toho, když podpoří lidi s mentálním postižením nebo přímo naše neziskovky. Nerad někde jen zevluji s nataženou rukou. � S jakými reakcemi se při svých snahách získat peníze a podporu setkáváte? Narážíte i na úplné odmítnutí, nebo byste spíš jen mohl sepsat obsáhlý slovník výmluv? Často je to takové zakopání se, otočení hlavy, nenápadné mlčení vyjadřující „my do toho nepůjdem“ nebo „já vám nepomůžu, nehodí se mi to, nemám na to čas“. Nejsem ale asi ten správný člověk, abych definoval přístup různých skupin k podpoře neziskového prostoru. Opravdu se snažíme vždy něco nabídnout a jdeme cestou zaměstnávání lidí s postižením. Když nám něco nejde, spíš hledám chyby v nás, než v druhých. Proto pokud nám nefunguje nějaká provozovna, hledám nápravu nejdřív u sebe. � Práce s  postiženými nepatří zrovna k  dětským snům na téma, čím chci být, až budu velký. Čím jste v klukovských letech toužil být vy? Je to překvapivé, ale chtěl jsem pracovat v médiích… Někdy možná ve třetí třídě u nás na základce natáčela Československá televize a myslím, že to bylo do nějakého pořadu typu Večerník, jsem „chytře“ hovořil (neuměl jsem v té době r a ř), že bych chtěl být „spoutovním novináfem“. � Proč jste se jím nakonec nestal? Vždycky jsem měl sport rád – ať už aktivně nebo pasivně. Nicméně třeba při nástupu na vysokou školu jsem ani minutu neuvažoval o tom, že bych si zvolil předměty související se sportovním zpravodajstvím. A pár náhod mě zavedlo ještě během studií rovnou do hlavní zpravodajské relace České televize, pro kterou jsem od začátku magisterského studia pracoval na plný úvazek. Asi bych nedostudoval nebýt spolužáka a výborného kamaráda Jardy, který mi ve škole hodně pomáhal a dokola vysvětloval učitelům, že co nevím teoreticky o médiích, doháním praxí v televizi. � Co vás v  souvislosti s  lidmi s  hendikepem v  naší společnosti štve? Postoje politiků, nezájem médií, neschopnost škol integrovat postižené do kolektivu už od dětství…? Protože vedu neziskovky, které se soustředí na zaměstnávání lidí s postižením, tak mě nejvíc štve to, že běžné komerční firmy nemají o takovéto zaměstnance zájem. Mezi lidmi s lehkým mentálním postižením je fůra těch, kteří jsou velmi schopní, šikovní, rychle se učí, do týmu dobře zapadnou

a jen nějaká zaprděnost a život za plentou v teplíčku většinové zdravé ideálně české bílé společnosti nedovoluje šéfům těchto firem, aby se odhodlali k takovému kroku. Je to zbytečné srabáctví. Pak mě taky štve stát, že neumí koncepčně pomáhat. Že teď bude omezovat podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §78. Je to chaotický krok, jehož efektivita je velmi pochybná. Máme celkem osmdesát zaměstnanců s postižením a třeba v našich kavárnách v Kladně a ve Slaném vidím, jak rostou nejen naši hendikepovaní zaměstnanci, ale že rostou i návštěvníci kaváren. Od toho, že k nám třeba rády chodí na kafe maminky s dětmi, si slibuju, že až ty jednou vyrostou, budou ve vztahu k lidem s postižením vstřícnější. Že celá společnost bude otevřenější. � Otevřenost, tolerance a prosté chápání potřeb jiných lidí se ale bohužel velmi často zvrhává v pozitivní diskriminaci. Jak docílit běžného zaměstnávání lidí s hendikepem, aniž by tím zaměstnavatelé jen plnili nějaká tabulková čísla? Nebo v téhle oblasti pozitivní diskriminace nehrozí? Ještě jsme téměř neudělali první krok a už se bojíme pozitivní diskriminace? Máte pravdu, tabulková čísla, to je hrozná věc. To je věc postoje společnosti – pokud si chce nechat diktovat od leckdy chybující státní správy povinnost – zde například kvóty zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a není schopná jít sama sobě příkladem ze spoda, pak je to podle mého soudu chyba. Jsem v tom asi snílek, ale věřím, že je u nás spousta rozumných lidí, kterým prostě při možnosti zaměstnávání lidí se zdravotním postižním dojde, že při tomto kroku nezakopnou.

V západních Čechách Vás rádi přivítáme v níže uvedených kancelářích:

Poskytujeme kompletní pojištění pro občany, podnikatele i velké průmyslové, obchodní a finanční společnosti. Neustále rozšiřujeme rozsah služeb a zvyšujeme jejich kvalitu. Pro své klienty jsme nejen pojišťovnou, ale také partnerem a rádcem, snižujícím jejich možná rizika v podnikání i osobním životě. Každoročně přispíváme nemalými finančními prostředky na vzdělávací projekty, kulturu i sport a účastníme se řady významných humanitárních akcí. Pomáháme vytvářet kulturní a sociálně zdravé prostředí v České republice. Chcete-li o nás vědět více, zavolejte na Zelenou linku Kooperativy – 841 105 105, kde na Vaše dotazy rádi a ochotně odpovídáme 24 hodin denně. Další informace o Kooperativě můžete získat na internetových stránkách www.koop.cz.

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 7

Agentura Západní Čechy, Zahradní 2574/3, 326 00 Plzeň, tel. 377 417 111 Hlavní 2747, 352 01 Aš, tel. 354 527 582 Hradišťská 12, 336 01 Blovice, tel. 371 522 508 B. Němcové 117, 344 01 Domažlice, tel. 379 420 120 Havlíčkova 1801/37, 350 02 Cheb, tel. 354 400 920 Jaltská 12, 360 01 Karlovy Vary, tel. 353 300 611 Závodu Míru 213/50, 360 01 Karlovy Vary, tel. 353 235 190 Zlatnická 30, 339 01 Klatovy, tel. 376 326 920 Náměstí Osvobození 36, 331 41 Kralovice, tel. 373 396 764 5. května 212, 358 01 Kraslice, tel. 352 686 778 Franze Kafky 832/7, 353 01 Mariánské Lázně, tel. 354 620 290 Kpt. Kufnera 178, 340 22 Nýrsko, tel. 376 395 512 Revoluční 1071, 330 23 Nýřany, tel. 377 930 455 Klínovecká 998, 363 01 Ostrov, tel. 353 842 911 OC Nord Luna, Skupova 24, 301 00 Plzeň, tel. 377 420 656 OD Centrum, Masarykova 75, 312 00 Plzeň, tel. 377 261 011 C. I. Centrum, Gerská 15, 323 00 Plzeň, tel. 377 538 584 Modřínová 2, 326 00 Plzeň, tel. 377 417 111 Solní 2, 301 00 Plzeň, tel. 377 221 088 Masarykovo nám. 143, 334 01 Přeštice, tel. 377 338 181 J. Knihy 177, 337 01 Rokycany, tel. 371 740 411 Nádražní 562, 356 01 Sokolov, tel. 352 324 511 Jakoubkova 545, 349 01 Stříbro, tel. 374 622 414 Kostelní 65/I, 342 01 Sušice, tel. 376 528 852 T. G. Masaryka 1998, 347 01 Tachov, tel. 374 732 320

7

3/2/12 7:29 AM

společenská odpovědnost jako konkUrenční výhoda První zmínky o nutnosti společensky odpovědného chování firem se datují až k polovině 20. století. Samotný koncept CSR je však starý jako podnikání samo. Lucie Kuldová Od počátku svého vzniku firmy řeší problém, zda se věnovat čistě vlastnímu prospěchu, nebo i zájmu ostatních lidí a celé společnosti. Problém vyvstává i v souvislosti se samotnou interpretací slov být odpovědný. Jeden z nejhlasitějších odpůrců konceptu CSR, zastánce klasické ekonomie Adama Smithe – Milton Friedman označil v roce 1970 společenskou odpovědnost firem za „zásadně podvratné učení“. Jedinou společenskou odpovědností podniku je dle něj maximalizace zisku. Společnosti jednající ve prospěch veřejného zájmu snižují výnosy akcionářů či utrácejí peníze svých zákazníků, což dle jeho teorie rozmělňuje samotný účel podnikání a deformuje pluralistické střetávání zájmů. S rostoucí globalizací nadnárodní korporace automaticky zařazují do své podnikatelské činnosti otázky týkající se blaha společnosti a dobrovolně se podílejí na řešení řady globálních problémů. V poslední době jsou však některé korporace obviňovány, že při své činnosti nešetrně hospodaří s obnovitelnými zdroji, ničí přirozené ekosystémy či porušují základní lidská práva. Společenská odpovědnost se tak pro ně stává pouhým nástrojem marketingu, který jim udržuje čistou image. Budoucnost konceptu CSR je tak v rukou samotných spotřebitelů. Svým nákupním chováním mohou řadu věcí změnit. Po organizacích se vyžaduje, aby zveřejňovaly zprávy o trvalé udržitelnosti a transparentně prokazovaly nejen své finanční výsledky, ale i svou společenskou odpovědnost. Společenská odpovědnost se dotýká nejen firem, ale i neziskových organizací, akademické půdy, státního sektoru či samotné vlády. CSR je tak kromě podnikatelského sektoru podporována i řadou významných mezinárodních organizací jako EU, OSN či OECD. Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti obsahuje soubor pravidel a doporučení, která se týkají odpovědného chování nadnárodních společností. Evropská unie v Zelené knize s názvem „Promoting a European framework for corporate social responsibility“ z roku 2001 vymezila evropský rámec společenské odpovědnosti firem a CSR definovala jako koncept, dle kterého by společnosti měly dobrovolně začleňovat sociální otázky a problematiku týkající se životního prostředí do podnikatelské činnosti a do vztahů se zainteresovanými stranami, neboť si uvědomují, že takové odpovědné chování povede dlouhodobě ke konkurenční výhodě. Jedná se ve své podstatě o koncept, podle něhož se firmy rozhodnou dobrovolně přispívat k lepší společnosti a čistšímu životnímu prostředí. V praxi to znamená, že podniky, které přijaly zásady CSR za své, si dobrovolně stanovují vysoké etické standardy, snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí, pečují o své zaměstnance, udržují s nimi dobré vztahy a přispívají na podporu regionu, v němž podnikají. To firmám přináší možnost odlišit se od konkurence, stát se pro své zaměstnance atraktivním zaměstnavatelem a pro ostatní firmy žádaným partnerem. Sociální odpovědnost podniků zahrnuje přinejmenším postupy v oblasti lidských práv, práce a zaměstnanosti (např. odbornou přípravu, rozmanitost, rovné postavení žen a mužů a zdraví a dobré životní podmínky zaměstnanců), životního prostředí (např. biologickou rozmanitost, změnu klimatu, účinnost zdrojů, posuzování životního cyklu a prevenci znečištění) a boje proti úplatkářství a korupci. Do sociální odpovědnosti podniků patří rovněž

zapojení a rozvoj místní komunity, integrace zdravotně postižených osob a zájmy spotřebitelů, včetně ochrany soukromí. Podpora sociální a environmentální odpovědnosti prostřednictvím dodavatelských řetězců a poskytování nefinančních informací jsou považovány za důležitá průřezová témata. I dobrovolnická činnost zaměstnanců je uznávána jakožto projev sociální odpovědnosti podniků. Výňatek ze Sdělení Evropské komise evropskému parlamentu, radě, evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru region, říjen 2011

aktUality ve světě společenské odpovědnosti ▶ Evropská komise v letošním roce vyzývá představitele evropských firem, včetně podniků  působících ve finančním sektoru, aby do poloviny roku 2012 učinili otevřený a odpovědný závazek podporovat v úzké spolupráci s veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami podstatný nárůst počtu podniků v EU odhodlaných prosazovat odpovědné chování podniků a stanovili jasné cíle pro roky 2015 a 2020. ▶ V červnu proběhne v Brazílii významná konference o udržitelném rozvoji s názvem RIO+20, a to u příležitosti 20. výročí slavné konference OSN o životním prostředí a udržitelném rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru a 10. výročí světového summitu o udržitelném rozvoji (WSSD) v Johannesburgu. Nastal čas, aby OSN přehodnotila své cíle a úspěchy na poli udržitelnosti a zvýšila účinnost navržených opatření. Udržitelné reportování se v současné chvíli potýká s řadou závažných problémů. Stále není běžnou praxí, že by společnosti, veřejné instituce či veřejně prospěšné organizace poctivě reportovaly svou společenskou odpovědnost a udržitelné chování. ▶ Hub Praha, sdílený pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání vyhlašuje ceny pro společensky prospěšné podnikatele s názvem Social Impact Award. Od února do srpna bude vybírat z řady zajímavých studentských nápadů z oblasti společensky prospěšného podnikání. Vítězné nápady (soutěží jednotlivci nebo týmy) získají na svou realizaci odměnu ve výši až 4 000 Kč. Hub Praha pro zapojené zároveň nabízí členství v Hubu zdarma, odborné poradenství v oblasti společenské odpovědnosti a pravidelné setkání s odborníky na společenskou odpovědnost. ▶ Rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Vyzývá k zamyšlení nad skutečností, že obyvatelé Evropy se nyní dožívají vyššího věku a zůstávají díky dobrému zdravotnímu stavu déle aktivní. Ve společnosti, kde se podíl seniorů rapidně zvyšuje, hraje velmi důležitou úlohu mezigenerační solidarita. Tento Evropský rok má na problematiku upozornit a pomoci najít vhodná řešení. Především má pak inspirovat tvůrce politik i ostatní k vytýčení jasných cílů, které budou postupně plnit. O tématu roku 2012 nestačí pouze debatovat – je třeba vytvářet reálné výsledky. ▶ Mezinárodní den firemního dobrovolnictví s názvem Give & Gain day 2012 proběhne v pátek 18. května. V tento den budou po celém světě

8

casopis01.indd 8

3/2/12 7:29 AM

Foto: Styl Plzeň

probíhat dobrovolnické akce, do kterých se zapojí na stovky firem a tisíce dobrovolníků z řad jejich zaměstnanců. Give & Gain day můžete prožít i v České republice, kde akci na mezinárodní úrovni zaštiťuje platforma Byznys pro společnost.

Dříve stačilo více šetřit, letos už ale nepomáhá ani to a některé projekty se tak budou muset úplně zrušit. Nejen firmy, ale Češi obecně navíc nejsou příliš štědří dárci. Pravidelně jich přispívá na charitu jen pětina. Nejvíc dávají Švédi, naopak míň než Češi dávají v Evropě už jen Turci.

▶ Nestlé jako první v oboru potravin navázala partnerství se sdružením Fair Labor Association. Cílem spolupráce je zjistit, zda na kakaových plantážích zásobujících závody Nestlé nepracují děti. V lednu vyslala FLA nezávislé experty do Pobřeží slonoviny, aby přezkoumali dodavatele kakaa společnosti Nestlé. V oblastech, kde by byl zjištěn výskyt dětské práce, identifikuje FLA hlavní příčiny a doporučí společnosti Nestlé, jak je trvalým a udržitelným způsobem řešit. Úlohou sdružení FLA je poskytnout expertních znalostí, které pomohou zajistit větší efektivitu a transparentnost úsilí Nestlé o vymýcení dětské práce.

▶ Se společenskou odpovědností lze začít již ve firemní kuchyňce, a to odpovědí na otázku, zda se bude využívat voda z kohoutku, nebo balená. Podávání kohoutkové vody je všude ve světě již zcela běžnou záležitostí, v některých zemích je dokonce uzákoněno. I v České republice v posledních letech její obliba roste. V řadě restaurací si zákazníci mohou zvolit, jakou vodu chtějí pít.  Nedávný průzkum ukázal, že mírně nadpoloviční většina obyvatel by dokonce byla ochotna za vodu z kohoutku v restauraci platit, ale méně než za vodu balenou.

▶ Charita se v České republice v posledních letech potýká s nepříznivým trendem klesající podpory ze strany firem. Zpravodajský server ČT24 uvádí, že se česká charita musí už čtyři roky vyrovnávat s klesající podporou firem.

▶ Koncem března 2012 vychází v nakladatelství NAVA nová kniha o společenské odpovědnosti firem s názvem Strategická CSR – Nový pohled na společenskou odpovědnost firem. Publikace je určena nejen odborné veřejnosti, ale i veřejné správě či komerční sféře, zejména pak manažerům společností, kteří chtějí naplnit koncept společenské odpovědnosti. Čtivou formou seznamuje čtenáře se společenskou odpovědností a firmám umožňuje učinit fundované rozhodnutí implementovat CSR do stávajících systémů řízení organizace. Připraveno ve spolupráci s portálem www.spolecenskaodpovednostfirem.cz

Váš hlas má sílu bourat bariéry Nabízíme těžce zdravotně postiženým osobám v Plzeňském, Královéhradeckém, Středočeském (včetně Prahy) a Jihomoravském kraji možnost naučit se ovládat počítač hlasem a uplatnit se s naší podporou na pracovním trhu. Cílem projektů je, aby nově získaná dovednost zdravotně postižených účastníků kurzů, zvýšila jejich míru nezávislosti na asistenci a umožnila jim ucházet se o vhodné zaměstnání. Absolventům kurzů nabízíme: větší samostatnost • lepší informovanost • více soukromí • • přístup ke vzdělání • možnost zaměstnání Více info na www.polovinanebe.cz

Kurzy jsou zcela bezplatné

Inzerat_2.indd 1

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 9

2/29/12 9:48 PM

9

3/2/12 7:29 AM

jsme jako forrest GUmp: běžíme pořád vpřed Marie Lovasová má částečný invalidní důchod. Diagnóza: astma. Dřív pracovala v SOLO Sušice, když o práci přišla, nastal problém. Nesmí pracovat v prašném prostředí, zvedat nic těžkého ani se jinak fyzicky namáhat. Zdeňka Kašparová je na tom podobně. I ona potřebuje ke své práci sucho, teplo a hlavně žádnou námahu. Je totiž po operaci ledviny. Obě mají za sebou zkušenost s evidencí na úřadu práce, dlouhé měsíce marného hledání i beznaděj, že už to lepší nebude. Teď jsou obě spokojené. Pracují v sušické firmě 2P Servis, která získala jako první v Plzeňském kraji ochrannou známku Práce postižených.

podnikání zdaleka tak lukrativní není, ale když jsme se do toho pustili, tak z toho přeci neutečem,“ říká rozhodně Petr Malcát. „Líbí se mi, že mám možnost vybudovat si firmu a jít za nějakou vizí. Jsme jako Forrest Gump – když slyšel běž, Forreste, běž, běžel, vyhrával a byl oblíbený. I my pořád běžíme dopředu, budujeme si značku, tradici, image firmy. Máme nastavené férové vztahy i mezi zaměstnanci, neděláme žádné rozdíly a to mě baví,“ vyznává se ze svého vztahu k firmě.

je to tU skvělé

Jak už to u podobných podniků bývá, na počátku byl příběh z rodiny. V tomto případě z rodiny Petra Pajmy, který má postiženého bratra. Ten byl také prvním zaměstnancem firmy 2P Servis. „Viděli jsme, že postižení lidé mají ohromně těžkou pozici při shánění práce, která by vyhovovala jejich zdravotnímu stavu, nikoli potřebám zaměstnavatele,“ ohlíží se Petr Pajma zpět, do časů, kdy ve sklepě jednoho paneláku vznikla firma, která dnes dává práci lidem s lehčím i vážnějším zdravotním hendikepem, včetně dvou schizofreniků. Má i vlastní návrhářku, jejímž úkolem je dbát na to, aby i oblečení pro zdravotnický personál mělo švih a šmrnc a vycházelo z módních trendů.

„Pracuju tady rok a tři čtvrtě. Žehlím, pomáhám kolegyním natahovat látku, vystřihuju střihy, lepím, zkrátka dělám, co je třeba. Moc se mi to líbí. Jsem tu spokojená. Je tu výborný kolektiv a super mistrové,“ pochvaluje si Marie Lovasová a žehlička jí kmitá po látce, která se brzy promění v nějaký kus garderóby zdravotnického personálu. Takový je totiž výrobní program téhle chráněné dílny se sedmi desítkami hendikepovaných zaměstnanců. Zdeňka Kašparová se tu dokonce vrátila ke své původní profesi. Díky nemoci, dalo by se říct. „Jsem vyučená švadlena, ale celý život jsem pracovala v potravinářství. Ale šití se nezapomíná,“ směje se žena za šicím strojem. „Po operaci jsem rok sháněla práci. Peníze docházely a já už nevěřila, že něco vůbec seženu. Tady se mi líbí, je tu skvělý kolektiv i mistrové, které mají pochopení, pokud se člověku udělá trošku nevolno,“ nešetří ani ona slovy chvály. Slova obou dvou působí dojmem, že tahle společnost, jež sídlí v nenápadném objektu bývalých kasáren, je skoro něco jako ráj. Příčina je jednoduchá: ohromné nadšení obou majitelů, Petra Malcáta a Petra Pajmy. „Textilní výrobě se věnuju šest let. Před tím jsem měl jiný byznys, prodával jsem velmi atraktivní zboží a vydělával hodně zajímavé peníze. Naše sociální

stát není dobrý hospodář

Na odbyt svých výrobků si 2P Servis rozhodně nemůže stěžovat, přesto by podle obou Petrů mohla být situace výrazně lepší. „Našimi odběrateli jsou příspěvkové organizace, a ty nejsou příliš dobrými hospodáři. Zajímá je jen prvoplánová cena, ale už ne to, co za ni dostanou. Naše výrobky jsou ve srovnání s dovozem z východu dražší. Ale když si je zákazník koupí, vrátí se jeho investice státu na daních i v tom, že ubudou lidé v evidenci úřadu práce. Nemluvě o kvalitě výrobků, protože my používáme kvalitnější materiály, takže životnost našich výrobků je mnohem delší než u těch dovozových. V konečném důsledku jsme tedy levnější,“ přemítá Petr Pajma. Od známky Práce postižených si majitelé firmy slibují zviditelnění svého podniku i kvality jeho výrobků. A nakonec i nové zákazníky, kteří jasně uvidí, že tahle chráněná dílna pracuje kvalitně a poctivě.

10

casopis01.indd 10

3/2/12 7:29 AM

také již nevyhovující webové rozhraní pro přístup k e-mailům, které zaměstnanci poměrně hodně využívají a omezené možnosti ve sdílení složek a kalendářů. V neposlední řadě chybělo i použití v chytrých telefonech,“ stěžuje si Filip Novák.

centrUm paraple. propojeno se světem. Ve chvíli, kdy člověka zaskočí vážný úraz a je na zbytek života odsouzen na invalidní vozíček, je jakékoliv spojení se světem naprosto klíčové. Nejen jedinci, ale i organizace, která lidi postižené ochrnutím spojuje, je na e-mailové komunikaci poměrně zásadně závislá. Centrum Paraple je v každodenním kontaktu nejen s klienty – vozíčkáři, ale i s ostatními spolupracujícími organizacemi a sponzory.

Součástí produktu Kerio Connect je i webové rozhraní Kerio WebMail, které umožňuje přístup k veškerým groupwarovým funkcím prostřednictvím běžných WWW prohlížečů. Rozhraní Kerio WebMail je navrženo podobně jako desktopová aplikace a poskytuje veškeré funkce, ať už se nacházíte kdekoliv. Zjednodušené rozhraní Kerio WebMail Mini umožňuje přístup v případě pomalého internetového připojení nebo z mobilních telefonů, které nemají žádného e-mailového klienta.

„Kerio Connect byl pro Centrum Paraple jasnou volbou. Máme s produkty Kerio dlouholeté zkušenosti, takže jsme ani na chvíli nezaváhali,“ popisuje proces výběru e-mailového řešení Filip Novák, správce sítě a spolumajitel společnosti Gaia Connections s.r.o., která je externím poskytovatelem a správcem IT. Kerio Connect je komplexní komunikační řešení s groupwarovými vlastnostmi pro malé a středně velké organizace. Nabízí moderní funkce pro e-mail, kalendář a kontakty a spolupracuje s několika groupwarovými klienty - Microsoft Outlook, Entourage, Apple Mail, Address Book, iCal a většinou populárních mobilních zařízení. kerio connect 7 ▸ Výkonný antispam ▸ Bezproblémové sdílení složek ▸ Synchronizace s mobilními zařízeními ▸ Podpora různých e-mailových klientů ▸ Webové rozhraní Kerio WebMail ▸ Snadná správa ▸ Kvalitní zálohování a archivace ▸ Výborná technická podpora

www.moznostitujsou.cz

casopis01.indd 11

„Hlavními požadavky na nový systém byla snadná správa, kvalitní integrované zálohování a archivace, dobré možnosti v oblasti sdílení kalendářů, úkolů a dalších složek a rezervace zdrojů,“ říká Filip Novák. „Nutno zmínit, že Centrum Paraple také velmi vážně zvažovalo, zda nezvolit cestu Google Apps a celé řešení provozovat externě, nakonec se však rozhodlo pro Kerio Connect tak, aby veškerá citlivá data byla plně pod kontrolou. Druhým důvodem byl současný objem dat, která jsme museli zmigrovat. Při migraci na externího poskytovatele by to bylo asi poměrně problematické a časově náročné. V neposlední řadě to bylo i webové rozhraní Kerio Connect, které je přehledné a pro uživatele srozumitelné.“ Kerio Technologies poskytuje několik migračních nástrojů pro plynulý přechod z konkurenčních produktů na Kerio Connect. Jedním z nich je i Kerio Exchange Migration Tool, který umožňuje hladkou migraci uživatelských účtů, složek, zpráv, kalendářů, kontaktů, poznámek, úkolů, veřejných a sdílených složek. „Instalace a hlavně migrace proběhla nad očekávání hladce, přes noc se zmigrovaly všechny schránky, které měly asi 50GB, z Exchange na Kerio Connect. Následující pracovní den se překonfigurovaly Outlooky na stanicích uživatelů.“ „A víte, co je úžasné?“ dodává Filip Novák. „Nejen sada pokročilých vlastností produktu. Ale pozor, sám jsem kdysi v nové verzi Kerio Connect 7.0.0. objevil problém, který byl obratem potvrzen po otestování technickou podporou a oznámeno zapracování do jednoho z dalších buildů. Díky tomu víme, na čem jsme, což bychom se u nejmenovaného konkurenta asi jen tak nedočkali!“ – PR –

Kerio Connect poskytuje integrovaný antivirový program, výkonný antispam, vestavěné archivační funkce, automatickou zálohou a je skvělou alternativou konkurenčního Microsoft Exchange. Další úžasnou vlastností tohoto produktu je i jeho multiplatformita – Kerio Connect běží na MS Windows, Linuxu i Mac OS X. Od svého založení používalo Centrum Paraple MS Exchange v rámci SBS Serveru 2003. „Jedním z větších problémů, se kterým bojoval před několika lety ještě předchozí správce, bylo velké množství spamu, které se muselo řešit externí službou nadřazenou nad Exchange. Pošta se filtrovala ještě před příchodem do Centra Paraple. Dále nám nevyhovovalo problematické zálohování a případná obnova. V současné době to bylo

11

3/2/12 7:29 AM

dále, jen do hradU dále! I lidé s hendikepem mohou navštěvovat kulturní památky. A to i přes to, že stavitelé hradů s nimi nepočítali. Hrady a zámky ukrývají krásné kousky mobiliáře, nádherné obrazy či křehké sklo a porcelán. Ale většinou i spoustu schodů, prahů a dalších bariér. Na vzdory tomu i tady mohou být lidé s hendikepem vítanými návštěvníky.

zámek český krUmlov Památka UNESCO se hendikepovaným návštěvníkům otevírá v plném rozsahu, ovšem s asistencí člověka, který jim pomůže překonat pár schodů. Historie hradu Vítkovců sahá dle písemných pramenů přinejmenším do poloviny 13. století. Na tváři zámku zanechali svou stopu jak Rožmberkové, tak Eggenbergové a Schwarzebergové. Díky nim má zámek i svůj věhlasný Maškarní sál a zámecké divadlo.

zámek boskovice V Jihomoravském kraji mohou vozíčkáři bez problémů navštívit zámek Boskovice. Pohodlně se dostanou do hlavního vestibulu, na nádvoří a do zámecké zahrady. Na prohlídkovou trasu empírového interiéru sice musejí překonat schodiště, ale ochotní pomocníci jim s tím rádi pomohou. Samotná trasa je už pak bezbariérová. Zámek stojí na místě dominikánského kláštera, který zrušil Josef II. Prázdný objekt koupil František z Dittrichsteina a vybudoval zde továrnu. V letech 1819 – 26 jej však nechal raději přestavět na empírový zámek. Zvenčí působí zámek střízlivým dojmem. Jeho interiéry jsou však vybaveny bohatým stylovým mobiliářem, v němž vyniká hlavně unikátní sbírka empírového nábytku.

hrad a zámek horšovský týn Pokud se vozíčkář rozhodne navštívit tuto západočeskou památku, musí se předem objednat. Důvod je jednoduchý: pořádná porce schodů vedoucích do patra, kde se nalézá hlavní zámecká expozice. Prohlídka pak ale rozhodně stojí za to. Hrad se nacházel nad důležitým brodem přes řeku Radbuzu a až do husitských válek patřil církvi. V období renesance mu dnešní podobu

světovar bUde vařit kUltUrU

Areál někdejšího plzeňského pivovaru Světovar se promění k nepoznání. V rámci projektu Evropské hlavní město kultury 2015 se chátrající objekty dočkají rekonstrukce. Vznikne tu moderní kulturní centrum, tzv. 4x4 Cultural factory. Čtyři sály v přízemí, které budou moci fungovat samostatně i propojeně, poskytnou prostor pro pořádání

kulturních i vzdělávacích akcí. Další dva sály, umístěné doslova na střeše, nabídnou kromě kulturního zázemí unikátní pohled na Slovany i celou Plzeň. Rekonstrukce počítá s maximálním využitím technicistních prvků architektury, díky nimž nový Světovar získá jedinečnou atmosféru. V objektu samozřejmě vznikne i vlídné návštěvnické zázemí v podobě kavárny. Tu by vedení projektu rádo vidělo jako provozovnu, kde pracují lidé s hendikepem. Protože i to, jak se společnost umí chovat k postiženým, je součástí její kultury. – PR –

vtiskli Lobkowiczové. Po třicetileté válce se dostal do majetku Trauttmansdorffů, kteří jej vlastnili až do poloviny dvacátého století. Jejich úpravy se soustředily hlavně na zámeckou zahradu.

památník karla čapka ve strži Památník ve vile u Dobříše je přístupný vozíčkářům i třeba nevidomým. První se po nájezdových rampách dostanou do přízemí domu či do zahrady. Druhým je k dispozici průvodce, který jim umožní si vybrané exponáty i osahat. Dům ve Strži půjčil Karlu Čapkovi a jeho manželce Olze Scheinpflugové k letnímu pobytu Václav Palivec, jenž jej koupil od původních majitelů, Colloredo-Mansfeldů. Karel Čapek tu vlastními silami upravoval okolí.

dámský lions clUb si oblíbil kačabU právě tady. Na naší únorové schůzce nám pan ředitel Hajšman nám připomněl historii Diakonie,  Kačaby  a  vše co bylo a je spojeno s projektem zapojení postižených osob do pracovního procesu a navazování kontaktu se životem.  Náš Lions Club Plzeň Bohemia má k Diakonii ČCE  velice blízko, spolupracovali jsme už na několika projektech. Naše členky si rády občas poseděly v příjemném prostředí tréninkové kavárny Kačaba. Letos jsme se rozhodly, že budeme naše další  jednání představenstva  mít 

Abychom pomohly Diakonii v jejich aktivitách, navrhla paní prezidentka možnost  prodeje výrobků od postižených osob na našich vybraných akcích, zejména na tradičních slavnostních garden party. Letošní se uskuteční 1. června v Parkhotelu v Plzni.

12

casopis01.indd 12

3/2/12 7:29 AM

Víte, že … asi 16% obyvatel Evropské unie trpí postižením, včetně problémů v oblasti duševního zdraví? Celkem jde o více než 80 milionů lidí. v příštích letech bude toto číslo výrazně vzrůstat, neboť populace v Evropě nezadržitelně stárne? až 37% zdravotně postižených mladých Evropanů ve věku 16 až 19 let nenavštěvuje žádnou školu? míra chudoby zdravotně postižených je o 70% vyšší než je průměr? míra nezaměstnanosti zdravotně postižených v celé EU je zhruba 55%? duševními problémy trpí během svého života každý čtvrtý člověk? U desetiny populace se mohou tyto problémy proměnit v chronickou záležitost. nejzranitelnějšími členy evropské společnosti jsou zdravotně postižené ženy? Čelí totiž dvojnásobné diskriminaci.

Vydává , Prokopova 17, 301 00 Plzeň Zřizovatelem Možnosti tu jsou o.p.s. je Diakonie ČCE – středisko Západ. Šéfredaktorka Markéta Čekanová – kontakt 604 523 187, [email protected] Grafický návrh a sazba Jaroslav Mašek Tisk Bílý slon, s.r.o. Náklad 10 000 výtisků neprodejné Příští číslo vyjde v červnu 2012

casopis01.indd 13

3/2/12 7:29 AM

TISKÁRNA

COPYCENTRUM U PRÁCE Americká 6, Plzeň

Škroupova 11, Plzeň

T: 972 524 143 E: [email protected]

T: 377 236 880 E: [email protected]

TIF CER

IS

O VÁN IKO

01

IS

LETÁKY, PLAKÁTY, ČASOPISY, KATALOGY, TISKOPISY, KNIHY, BROŽURY, 9001 O KALENDÁŘOVÁ VAZBA ... O 14 0

VAZBA DIPLOMOVÝCH PRACÍ včetně zlacení kopírování, velkoformátové černobílé kopírování, skládání výkresů, tisk, laminace, vazby...

REKLAMNÍ DÍLNA Škroupova 11, Plzeň

T: 377 220 224 E: [email protected]

www.bilyslon.cz GRAFICKÉ STUDIO Škroupova 9, Plzeň

T: 377 220 864 E: [email protected]

VELKOFORMÁTOVÝ BAREVNÝ TISK SKENOVÁNÍ A KOPÍROVÁNÍ

grafické práce, laminace, vazby, skládání výkresů...

casopis01.indd 14

POTISK TRIČEK, RAZÍTKA

velkoformátový tisk, řezání, polepy, bannery, cedule, puzzle, potisk hrnečků...

KANCELÁŘSKÁ TECHNIKA Na Roudné 1, Plzeň

T: 377 539 675 I E: [email protected] Prodej a servis kopírek a tiskáren, nyní nově též:

VELKOFORMÁTOVÉ KOPÍROVÁNÍ kopírování, tisk...

3/2/12 7:29 AM