Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2010/2011
Neolit – mladší doba kamenná neo – lithos = nový kámen •
Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány s oblastí úrodného půlměsíce, kde se předpokládá vznik nového způsobu obživy v závislosti na klimatických změnách po konci doby ledové (po ústupu ledovců) Oblasti úrodného půlměsíce • oblast mezi Iránem a Irákem • jižní Přikaspí • střední a východní Anatolie (Turecko) • Syrskopalestinská oblast
Mapa šíření neolitu, podle nové terminologie šíření procesu neolitizace
Poprvé byla v české archeologii myšlenka neolitu, jakožto samostatné epochy, zevrubněji publikována již v roce 1910
V Rukověti byly uvedeny zásadní charakteristiky nové epochy, Gordon V. Childe celý proces změn dokonce nazval neoliticou revolucí… Základní znaky neolitu byly: domestikace vybraných druhů plodin a zvířat (a patrně také člověka!) sedentizmus (usedlý způsob života) výroba keramických nádob nová technologie zpracování kamene (produkce broušených neboli hlazených nástrojů, jako byly sekery, tesly, mlaty apod. výroba textilu
Vere Gordon Childe (V. Gordon Childe) 14.4. 1892 – 19.10. 1957
Keramické nádoby umožnily změnu v přípravě stravy – lidé začínají potravu vařit!
Broušené nástroje neolitu byly výhradně použity na opracování a úpravu dřeva.
Dokladem textilní výroby v neolitu jsou nálezy přeslenů, hliněných setrvačníků vřetena a také hliněná závaží vertikálních tkalcovských stavů
Technologie textilní výroba je v neolitu již dobře doložena
•
Nejen nálezy přeslenů a závaží tkalcovských stavů, ale také důkazy o pěstování technických plodin, jako například lnu a konopí v tomto období jsou podporou těchto představ. Výjimečně se také zachovají otisky tkanin na dnech hliněných nádob, kam se otiskly ještě předtím, než byla nádoba vypálena a otisk tak byl zachován jako pěkný důkaz používaní textilu společností nejstarších zemědělců.
Zemědělství se stalo zárukou stálého přísunu potravy, současně ale přineslo lidstvu novou povinnost - pracovat
•
•
V neolitu se pole připravovala velmi jednoduchým způsobem, Původní porost byl vypálen a do možná ještě teplého popela bylo zaseto zrno. Pole se nehnojila, jen bylo asi třeba je hlídat před přílišným zaplevelením a také před nežádoucími vetřelci jak zvířecími, tak bezpochyby i lidskými. V době, kdy zrno dozrálo, bylo třeba úrodu co nejrychleji a bez velkých ztrát sklidit. Této aktivity se zřejmě účastnila celá neolitická vesnice.
Sklizeň v neolitu se prováděla primitivními srpy, které byly vyrobeny z dřevěné nebo parohové násady, do níž byly zasazeny kamenné štípané čepelky
Základní složkou potravy v mladší době kamenné byly obilniny (pšenice, ječmen), popřípadě luštěniny (čočka, hrách). Cenným zdrojem dalších živin pak bylo maso z chovaných zvířat (hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata) i z lovené zvěře
•
Sklizené obilí se mlelo na ručních kamenných mlýncích (drtidlech) pomocí dalšího kamene v ruce (drtiče). Tento primitivní, ale velmi účinný způsob se na našem území udržel prakticky až do doby Keltů, mletí na kamenném, mlýnku můžeme vidět ještě i dnes například u některých afrických kmenů
Rekonstrukce způsobu mletí obilí na kamenném ručním mlýnku
Také mladší doba kamenná má své venuše, které můžeme srovnat s venušemi mladého paleolitu
Proces archeologizace nálezů. Cesta od vzniku předmětů v pravěku do chvíle, kdy se s nimi setkává archeolog
Zdrojem poznání mladší doby kamenné jsou zejména zemědělské osady, sídliště.
•
•
Neolitická sídliště vznikala na úrodných půdách, v příhodných klimatických podmínkách, umožňujících zemědělské aktivity vesnických rodových občin. Osadu tvořilo několik dlouhých domů se základy z dřevěných kůlů, počet obyvatel pouze odhadujeme, maximální odhady se pohybují kolem 150 – 200 lidí
Mapy rozšíření neolitických kultur (s lineární a s vypíchanou keramikou) v Čechách
Člověk se postavil přírodě tváří v tvář, našel nový způsob obživy a hledal území, kdy by jej mohl uskutečni
• www.uprav.ff.cuni.cz
