Listopad/prosinec
6/2011
Z cyklu Mariánské obrazy v Lužské farnosti: Adorace P. Marie na Chlumku
Roční ohlédnutí
S Bohem, otče!
Dvouměsíčník farnosti Luže
Varhany v rozhlase
Zázrak obrácení
Básnička
CHLUMEČEK 6/2011
PODZIM Kraj barvami hoří škálou nepřebernou, bronz na stráni vítězí, zlatá, rudá, hnědá, žlutá mezi sebou soutěží. Žádný malíř nedokáže krásu tuto zachytit, žádný básník nenajde slov tuto krásu vyslovit Duše lidská též krásno hledá, touží výše pohledět, pozvednout se z prachu země, o Bohu se dozvědět. Kdo chce býti stále šťastný, musí duši krásno dát, pak bude žít spokojeně a na světě bude rád. (Karel Janáček)
Chlumeček číslo 6/2011 (Listopad/prosinec) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), L. Psotová (LP), L. Rumpíková (LR), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Vostrovská (TV). Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.12.2011. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net; e-mail:
[email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz strana 2
Úvodník
CHLUMEČEK 6/2011
Až budeš mluvit s Pánem, a to i tehdy, když se ti bude zdát, že to jsou z tvé strany jen planá slova, požádej ho o větší oddanost, abys pokročil na cestě k dokonalosti. Ať tě více zapálí! (Sv. Josemaría Escrivá – Výheň č. 395) Milí čtenáři, poslední zamyšlení v letošním roce v našem Chlumečku bych chtěl věnovat tématu, o kterém se dnes mluví jen velmi málo. Mám na mysli zbožnost. Dnes mluvíme také o spiritualitě člověka a tím myslíme konkrétní rysy jeho víry, propojované ve všech oblastech (v náboženských projevech, v myšlení, ale i v každodenním všedním životě). Spiritualita vychází především z Bible a evangelií. Pokouší se o uskutečnění hodnot evangelia v životě a situaci, kde žijeme. Spiritualita jednotlivce není utvářená jen jeho zkušeností, ale také prostředím, kde žije. A toto bylo příznačné pro sv. Ignáce, proto byly brány velmi vážně smysly člověka (zrak, hmat, chuť, čich, atd.). Naše katolická bohoslužba je uspořádaná tak, aby oslovila naše smysly.1 Věřím-li v Boha, musím to také umět konkrétně vyjádřit a projevit. Jaký to bude vztah k Bohu, když budu dělat kříž potajmu pod kabátem. Když člověk projevuje navenek svou víru, řekneme, že je zbožný. V poslední době se mi zdá, že tomuto slovu už dost dobře nerozumíme. Mezi lidmi někdo řekne, tento člověk je pobožný, chodí do kostela. Cítíme v tom, něco posměšného, co v nás nevyvolá nic příjemného a přitažlivého. To nás pak ovlivňuje k nesprávnému porozumění, co znamená být zbožný, nehledě na to, že zbožnost je jeden z darů Ducha sv. Máme-li žít opravdu s Bohem, pak potřebujeme tento dar. Sv. Tomáš Akvinský definuje zbožnost jako náklonnost vůle ke všemu dobrému. Jde o celkový postoj. Je-li někdo sportovec, jsme si jisti, že s ním můžeme počítat, kdekoliv bude sportovní slavnost. Milovník hudby neopomene pěkný koncert. U zbožného člověka předpokládáme, že se na něho můžeme obrátit, kdykoliv jde o něco dobrého. Jde-li o pomoc chudým, liturgickou slavnost nebo pomoc kolem kostela. Zbožný člověk pomůže, kde může pomoci. Protože nejvyšší dobro je Bůh. Zbožný člověk je nakloněn k tomu, aby se s Ním co nejvíce stýkal. Proto patří ke zbožnosti na prvním místě modlitba. Další otázka je projev zbožnosti navenek. Strach a ohledy nás odnaučily projevit své city a tím pádem také zbožnost. Proč se má zbožnost projevit navenek? Vychází to z toho, že celý člověk se skládá z těla a duše. Proto jsou projevy vnější a vnitřní. Ježíš Kristus, neviditelný Bůh, se zrodil viditelně na zemi a založil církev, která je neviditelná i viditelná. Její úkony mají ráz sociální, pomoc konkrétnímu člověku, ale i veřejný. To je např. při bohoslužbách. K tomu patří bohatě zdobené kostely, obřady, procesí, kadidlo. Je to proto, že neviditelného Boha si nedovedeme přestavit jinak, než obraznými pojmy. Otec, Tvůrce apod. Své city vyjadřujeme symbolem, zvednutím nebo sepnutím ruky, úklonou, kleknutím apod. Potřeba symbolů spojila náboženství s uměním.2 Jedna z forem, která vedla ke zbožnosti bylo divadlo. Píšu o tom, protože tam, kde působili Jezuité, tam se také divadlo hrálo. strana 3
Úvodník
CHLUMEČEK 6/2011
Jezuité se snažili ztvárnit různé biblické postavy, dovedli ukázat ošklivost hříchů, zla, krásu dobra a ctnosti. To, co bylo příznačné pro jejich školy, jak mě na to upozornil ve své knize PhDr. Petr Polehla, „Jezuitské divadlo ve službě zbožnosti a vzdělanosti“, bylo propojení studia se zbožností. Jezuité měli o vzdělání vysoké mínění, ale zároveň byli přesvědčeni o tom, že vzdělání a mravní chování jsou spolu neoddělitelně spojeny. K tomu se potřebujeme vracet. Je až neuvěřitelné, když se dovídám, že vše má být během studia řízeno tak, aby na prvním místě stála zbožnost (pietas). Ctnosti rozuměli jak naučení dobrých návyků, jako např. že si studenti měli před jídlem mýt ruce nebo že mají zdravit (to uvádím jako jeden z příkladů), tak i to, že ctnosti (návyky) mají být spojeny s udržováním čistého svědomí. Pokud chceme, aby děti studovaly a přinášelo to dobré plody, nesmíme zapomínat na tyto důležité 3 souvislosti, propojení přirozenosti a milosti. V poslední době jsem ve svých promluvách na Chlumku několikrát zdůraznil, že v Bohu je nutné vidět jak jeho moc a autoritu, tak i Jeho dobrotu a lásku. On v sobě spojuje, co je pro nás těžko spojitelné. Krista v dějinách vidíme jako panovníka, krále, a později je zobrazován jako ukřižovaný bezmocný opovržený „člověk“. To, co nám lidem brání na naší cestě ke zbožnosti, je dost často strach. Člověk má jít ke sv. smíření a bojí se, má vystoupit na veřejnosti jako lektor a je to opět strach, který ho ve této službě Ježíši Kristu brzdí. V našem jazyce máme dvě slova: strach a bázeň. Strach je pro nás něčím nepříjemným. Lidé se bojí o svou práci, mají strach o své děti, strach ze vztahů z druhými lidmi, ze stáří, strach z nemoci, strach z budoucnosti a existuje mnoho dalších oblastí, kde prožíváme nemalé obavy ve svém životě. Proto bychom rádi strach eliminovali, odstranili. Zdá se nám, že strach je jednoznačně nepotřebný a špatný. Přesto bychom měli být opatrní v hodnocení strachu jako naprostého zla, abychom nedošli k nesprávným závěrům. Už věhlasný nepřítel náboženství a církve Voltaire řekl: „Já v čerta nevěřím, ale jsem rád, že v něj věří můj krejčí“. Věděl, proč to říká. Představme si situaci, zloděje, který se snaží vloupat do domu a bojí se štěkajícího psa, ale nemá obavy z pána domu, že ho chytí. Je to normální postoj? Dnes se lidé obávají, aby si o nich druzí lidé něco špatného nemysleli, jen aby se neztrapnili, ale nebojí se špatného svědomí, nebojí se často jakkoliv hřešit. Bludaři už v nejstarších dobách, jako byl Marcion, chtěli ulehčit svědomí svým stoupencům. A proto vykázali všechny hrozby a tresty do Starého zákona, který podle nich dnes už neplatí. S jakou radostí, lidé na pohřbech slyší od různých řečníků, že dotyčný se dostal např. do „muzikantského nebe“. Ale je tomu tak opravdu? Věříme ještě dnes tomu, co je v písmu sv. jednou větou vyjádřeno: „Počátek moudrosti je bát se Hospodina“ (Ž111,10). Blaze muži, který se bojí Hospodina (Ž 112,1). strana 4
Úvodník
CHLUMEČEK 6/2011
Vzpomínám na jedno setkání mládeže v H. Králové (proběhlo v sobotu před Květnou nedělí), téma dostalo název „Význam strachu v životě člověka“. Pamatuji si to velmi přesně, protože jsem dostal za úkol mít přednášku na téma „strach a jeho klady a zápory“ pro jednu skupinku mladých. Strach je důležitou citovou složkou našeho života, jak nám zdůraznil otec biskup D. Duka v katedrále při odpolední bohoslužbě, zdravý strach nás zastaví před něčím, v čem bychom udělali velkou chybu nebo hřích. Strach nás varuje, abychom nepřekračovali rychlost při jízdě autem, přiměřený strach nám může v ledasčem pomoci. Existuje také strach chorobný, nepojmenovatelný, který potřebuje konzultace s psychologem a modlitbu za uzdravení. Jistě také existuje strach před veřejným vystoupením, prezentací, který se učíme zvládnout, překonat a zná ho každý, kdo v této oblasti pracuje. Z knihy patera Ondoka, z jeho vzpomínek na dobu věznění z Valtic se např. dovíme, jak každý člověk má trošku jinak nastavenou míru toho, čeho se bojí. Může to být dokonce i dosti odlišné. Existovali lidé, a uvádí jejich konkrétní jména a situaci, ve které se to stalo, kteří unesli neuvěřitelně hrubé zacházení, korekci a přesto svou náboženskou činnost neomezili. Zatímco někdo jiný neunesl třetinové problémy. Strach má něco společného s bázní, ale jen částečně. Bázeň Boží je naproti tomu něco, co se vztahuje k Bohu, k vědomí jeho velikosti a lásky. Bázeň Boží je prvním stupněm duchovního života. Jeden církevní otec uvádí, že děti se bojí metly, začátečníci konají dobro, aby je Bůh nepotrestal, mladý člověk se chová pěkně ke svému otci, aby mu odkázal dědictví. Křesťan na sobě pracuje, aby získal věčnou odměnu. Živá víra v Boha, v Ježíše Krista, který se stal naším přítelem, nám velmi významně pomáhá, abychom strach v různých podobách našeho života překonávali a zvládali. Není strach důsledek malé víry? Důvěra v Boží pomoc, zkušenost, že mi poslal do cesty konkrétného člověka, který mi dobře poradil, nebo mě varoval. Pomoc, kterou nám Bůh dává, souvisí s tématem, které jsem naznačil a které bylo velmi blízké jezuitům. Bůh k nám mluví v každodenních událostech našeho života. Miluje nás, proto sv. Jan napsal: „Tak Bůh milovat svět, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul. Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ Bůh se projevuje ve světě, kde žijeme. Je důležité naučit se číst mezi řádky a rozumět jeho jazyku. Zbožný člověk se rád modlí, v modlitbě písma sv. nebo stejně tak růžence můžeme poznat, že Bůh nám pomáhá, ale také od nás očekává naší vytrvalost v započaté cestě. Strach nás může ochromit, ale díky upřímnému vztahu ke Kristu ho můžeme překonávat. Bůh nám nedává stále zakoušet svou lásku, protože příjemné věci, citové prožitky, jsou „kořením“ života. Štěstí nezakoušíme 24 hodin denně. Život je a bude slzavé údolí. Přesto nás provází v našem životě a my můžeme stále více poznávat Jeho ochranu a každodenní pomoc. Váš otec Josef 1,3: P. Polehla – Divadlo ve službě zbožnosti a vzdělanosti 2: T. Špidlík – Prameny světla strana 5
Ohlédnutí
CHLUMEČEK 6/2011
OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝM ROKEM Milí farníci, pěkně vás zdravím v čase dušiček. Chtěl bych se pokusit svým příspěvkem o částečné ohlédnutí zpět za uplynulým rokem. Do nového roku 2011 jsme vstupovali do nově vymalovaného a restaurovaného kostela, překvapil nás nový zvuk varhan, díky Pánu Bohu se dílo podařilo. Prožili jsme postní duchovní obnovu s P. Z. Wasserbauerem. Velikonoce jsme slavili až na samém konci měsíce dubna, což bylo velmi příjemné. Na začátku měsíce března proběhlo setkání s manžely Štanclovými na faře. Zájem byl velký. Diskuse účastníků se protáhla do pozdních hodin. Dále jsme uskutečnili setkání se Schönstattskými sestrami z Rokole. Do nově otevřeného kostela připutovali Vincentini, pouť zde měly také řeholní setry ze Slatiňan, ale i celá řada dalších poutníků z Čech i Moravy. Překvapilo nás velké množství lidí, na akci „Noc kostelů“. V červnu jsme uskutečnili pouť do Hlubočic, a farní den. Červnový dětský den měl vyvrcholení na mši sv. u sv. Anny. Nepodařilo se nám uskutečnit farní zájezd, ale na druhé straně poutní kostel nám připravil milá překvapení, během letních měsíců 9 párů mladých snoubenců se vydalo na společnou cestu životem s Božím požehnáním. Na první pouti jsme přivítali Mons. Jana Vokála, našeho nového diecézního biskupa. Nejen první, ale i další poutě byly hojně navštěvované lidmi z blízka i z vetší dálky. Děti z farnosti byly na farním táboře ve V. Losinách. Moc se jim tam líbilo, počasí jim přálo. Poděkování patří všem obětavým organizátorům i kuchařkám. Velmi dobře se rozběhlo mateřské centrum DaR, které využívají farníci, ale i lidé z města Luže. Obětavé maminky z farnosti pořádají zajímavé aktivity pro děti i pro širší veřejnost. Svatováclavská pouť přilákala dost velký počet návštěvníků. Přispělo k tomu dobré počasí, ale jistě i skutečnost, že si více uvědomujeme, kdo je to svatý. Není to jen nadávka, jakýsi svatoušek. Svatí byli lidé, kteří se sebou zápasili a dovedli pomáhat druhým, a můžeme se od nich inspirovat. Ve Střemošicích jsem posvětil nový hasičský prapor, mile mě překvapila velká účast lidí a přátelská atmosféra. Na říjnové pouti v Srbcích nám sice nepřálo počasí, ale přesto to byl pro mě hezký okamžik, který jsem prožil s farníky. Radost jsem měl také z nově vznikajícího modlitebního společenství. V srpnu se začal naplňovat můj dlouholetý sen otevřít poutní kostel nejen těm zdatnějším farníkům, kteří se snadno do kostela dostanou po 63 schodech, ale i těm, kterým to zdravotní stav nebo stáří neumožňuje. Mám na mysli vybudování výtahu a zádveří. V adventním čase očekáváme návštěvu svatého Mikuláše a dále se můžeme těšit na duchovní obnovu s Mons. Tomášem Holubem, v čase vánočním pak na setkání celé farnosti. Rád bych poděkoval všem, kteří se podílejí na pastoračních, ale i stavebních aktivitách ve farnosti. Přeji všem hezké prožití podzimních dnů a nadějného času adventu. Žehná vám Váš o. Josef strana 6
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 6/2011
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Kompendium katechismu katolické církve 119. Jakým způsobem se Kristus sám obětoval Otci? Celý Kristův život je svobodná nabídka Otci, aby splnil jeho plán spásy. On dává „svůj život jako výkupné za všechny“ (Mk 10,45) a nabízí se jako „smírná oběť za hříchy“ (1 Jan 4,10), nebo-li jeho oběť dosáhne božské přízně pro celé lidstvo. Jeho utrpení a jeho smrt jasně ukazují, jak je jeho lidství svobodným a dokonalým nástrojem jeho božské lásky, která chce, aby se všichni lidé spasili. 120. Jak se Ježíšova oběť vyjadřuje při Poslední večeři? Při Poslední večeři s apoštoly v předvečer utrpení Ježíš předjímá, to je naznačuje a předem uskutečňuje svobodnou oběť sebe samého: „Toto je mé tělo, které se za vás vydává“, „toto je má krev, která se za vás vylévá...“ (Lk 22,19-20). Ustanovuje zároveň eucharistii jako „památku“ (1 Kor 11,25) své oběti a své apoštoly jako kněze Nové Úmluvy. 121. K čemu dochází v agonii v Getsemanské zahradě? Navzdory hrůze, kterou vyvolává smrt v přesvatém lidství „Původce života“ (Sk 3,15), lidská vůle Božího Syna přijímá vůli Otce: aby nás zachránil, přijímá, že ponese naše hříchy na svém těle, „tím, že bude poslušný až k smrti“ (Fil 2,8). 122. Jaké jsou účinky Kristovy oběti na kříži? Ježíš svobodně nabídl svůj život na smírnou oběť, to je napravil naše viny naprostou poslušností své lásky až k smrti. Tato „láska až do krajnosti“ (Jan 13,1) Božího Syna smiřuje Otce s celým lidstvem. Velikonoční oběť Krista tedy vykupuje všechny lidi jedinečným a definitivním způsobem a otevírá jim společenství s Bohem. 123. Proč Ježíš vyzývá své učedníky, aby vzali svůj kříž? Tím, že Ježíš vyzývá své učedníky, aby „vzali svůj kříž a následovali ho“ (Mt 16,24), chce tajemně přidružit k vykupitelské oběti právě ty, kteří jsou prvními uživateli jeho plodů. 124. Co se stalo s Kristovým tělem po jeho smrti? Kristus zažil pravou smrt a opravdové pohřbení, ale božská moc uchovala jeho tělo od porušení. Ježíš Kristus sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých 125. Co to je „předpeklí“, do něhož Ježíš sestoupil? „Předpeklí“, „odlišné od pekla zavržení“, to byl stav těch, spravedlivých i špatných, kteří zemřeli před Kristem. Ježíš, když se jeho duše spojila s božskou Osobou, dospěl do „pekel“ spravedlivých, kteří čekali na svého Vykupitele, aby konečně mohli dosáhnout patření na Boha. Když svou smrtí přemohl smrt a ďábla, který „má vládu nad smrtí“ (Žid 2,14), osvobodil spravedlivé, kteří čekali na Vykupitele, a otevřel jim brány nebe. (Pokračování příště) strana 7
Eliáš
CHLUMEČEK 6/2011
ELIÁŠ ZKRAT V životě Eliáše dochází ke zkratu. Ten, který zakusil mocné Boží gesto na hoře Karmel, vyhořel díky jedné větě plné jedu, kletbě, kterou za Eliášem vyvrhla královna Jezábel: „Ať bohové udělají, co chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi naložil s nimi!“ (1 Král 19, 2). Jezábel jde i proti svým bohům. Už nectí ani je. Staví se na jejich úroveň. Boj, který byl na Karmelu veden především mezi bohy, uzurpuje pro sebe. Nebezpečím první třídy je člověk plný zla. Jezábel staví Eliáše do velikého pokušení. Má proti ní použít její zbraň – bohorovnou pýchu. Ale Eliáš je prorok. Bojuje-li, nebojuje on, ale jeho prostřednictvím Hospodin. Sám je jen slabým člověkem. Nemůže odpovědět Jezábel. Utíká. Útěk jako projev zkratu v sobě možná neukrývá ono „s-vědomí-m“. Přesto jeho intuitivní řešení Bůh přijímá a vede Eliáše na horu Karmel. Zoufalý útěk se mění na pouť ke kořenům víry. Až poté, co se setká s Hospodinem, bude Eliáš vyzbrojen vrátit se do míst tak nebezpečných. POVOLÁVAJÍCÍM 1 Král 19, 19-21 Je jistě odvěkou touhou všech, kdo vyhloubili základy nějakého dobrého díla, aby na nich stavěl někdo další, mladší, silnější, schopnější. Úměrně touze je přítomen i strach, aby se započaté dílo neztratilo, aby ho někdo nezbortil. Je bolestí mnoha lidí, kteří mají kolem sebe tolik nadšených pro dílo jimi moderované, ale žádného pokračovatele, který by chtěl nasadit svou kůži. Nebo je tolik zájemců, kteří si brousí zuby na úspěch a potlesk v roli hlavy projektu, ale žádný nemá v sobě kousek citlivosti a pokory. Prostě: „Nikdo z nich…“ A nebo můžeme mít před očima třetí možnost. Pokračovatel se profiluje tak výrazně, že si člověk říká: „Je to on!“ Ale není možné hodit na něho Eliášův plášť. Jen Bůh vidí do srdce. Proto jedná s autoritou, které se musíme obdivovat a sklonit se před ní velmi hluboce. Hospodine, Bože dějin, nedej aby se ztratilo žádné dobré dílo na nedostatek pokračovatelů a nástupců. (Z knihy P. Šabaka: Eliáš, pokračování příště) strana 8
Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 6/2011
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY Sv. Anežka Česká, 13.11. Pocházela z přemyslovského rodu v Čechách. Jako královskou dceru ji chtěli několikrát provdat nejen za krále, ale i za císaře. Ona však dala přednost službě poníženému Kristu a životu v dokonalé chudobě. Založila špitální bratrstvo, z něhož se díky ní stal řád křižovníků s červenou hvězdou a první klášter klarisek v Praze. Po 46 let zde žila jako strážný anděl národa. Jak napsal Jan Pavel II.: „Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději." Zemřela roku 1282 s pověstí svatosti a se svatořečením mohl národ pocítit její přímluvu při osvobození od totalitního režimu. Atributy: almužna, klariska, koruna, kostel, nemocný, žebrák. Patronka Čech, řádu křižovníků s červenou hvězdou; plynárenských pracovníků. Sv. František Xaverský, 3.12. Pocházel ze španělské Navarry. Mládí prožil v období politických bojů o nezávislost, za kterých padl i rodný hrad. Při studiích v Paříži se seznámil s Petrem Fabrem a s Ignácem z Loyoly, kteří se v r. 1534 při zakládání řádu jezuitů stali i jeho spolubratry. Od r. 1537 byl knězem a od roku 1541 horlivě a úspěšně hlásal evangelium v Indii, na Ceylonu, na Molukách a v Japonsku. Zemřel ve 46 letech v roce 1552 při cestě do Číny na ostrově Sancianu. Po 70 letech byl svatořečen a mimo jiné se stal patronem katolického tisku a od r. 1952 i cestovního ruchu. Atributy: Indové, jezuita, křest domorodců, kříž, lilie, plameny (planoucí srdce), pochodně. Patron Indie, jezuitů, všech misionářů, lidí od katolického tisku, námořníků, cestovního ruchu; vzýván za šťastnou smrt, proti zničující bouři i proti epidemii moru. (PFJ) strana 9
Ohlasy – Novinky z centra DaR
CHLUMEČEK 6/2011
NOVINKY Z CENTRA DAR Jedno ze středisek Oblastni charity v Pardubicích Rodinné centrum DaR v Luži se v říjnu přestěhovalo do budovy zdravotního střediska. Stěhování bylo velmi rychlé a náročné. Děkujeme proto všem, kteří se zapojili - velice nám tak pomohli. Děti zde mají k dispozici trampolínu, houpačky, bazének s balónky, skluzavku, domeček, dětskou kuchyňku, prádelničku, spoustu zajímavých hraček, skládačky, puzzle, knížky, výtvarné potřeby a dětskou postýlku pro nejmenší. Z hlavní místnosti je krásný výhled na Chlumek a na mateřskou školu. Také v naší nově vybavené kuchyni si můžeme pochutnat nejen na kávičce nebo čaji, ale chystáme se na jednoduché vaření s pohádkou, pečení... Zdá se, že nové prostory lákají nové návštěvníky, tím se otvírají nové možnosti a kladou vyšší nároky. Proto uvítáme každou pomoc, kterou může být pouhá návštěva s vnoučetem i bez, rada, nápad, zlepšovák. Doufáme, že se v centru bude každý cítit dobře. Pravidelné akce v centru: ÚTERÝ 9:00 – 11:30 a 14:00 – 18:00 9:00 – 10:00 – volná herna, hračky, malování, povídání, občerstvení 10:00 – DOPOLEDNE SE ZVÍŘÁTKY VE HŘE, S PÍSNĚMI A TANCI 14:00 – 15:00 - volná herna, hračky, malování, povídání, občerstvení 15:00 – nácvik divadélka s velkými loutkami „O Krtečkovi“ 16:00 – zdravotní cvičení pro rodiče a děti s Janičkou (dechová cvičení, Pozdrav Slunci, relaxační cvičení, jóga se zvířátky…) 17:00 – Čaj o páté + představení divadla „O Krtečkovi“ STŘEDA 9:00 – 11:30 a 18:00 - 20:00 9:00 – 10:00 – volná herna, hračky, malování, povídání, modelování, občerstvení 10:00 – zdravotní cvičení pro rodiče, prarodiče a děti předškolního věku, novinkou je cvičení pro nastávající maminky 18:00 - 20:00 Večery pod lampou v nové „režii“ PÁTEK 9:00 – 11:30 9:00 – 10:00 – volná herna, hračky, malování, povídání, občerstvení 10:00 - TVOŘENÍ S POHÁDKOU Mimořádné akce: NEDĚLE 20.11. od 17:00 beseda RAKOVINA PRSU - proč se ji nebát a co proti ní můžeme dělat SOBOTA 26.11.od 15:00 sobotní tvořivé dílny VÝROBA ADVENTNÍCH VĚNCŮ. Věnce pro charitu budeme vyrábět celý týden již od 18.11. Kdo by se chtěl zapojit, přijďte, uvítáme pomocníky. SOBOTA 10.12. dárečkování v DaRu pro školní děti – výroba dárků pod stromeček SOBOTA 31.12. SILVESTR v DaRu – bude upřesněno, sledujte nástěnku, hlášení, popř.web: http://www.materskecentrum.estranky.cz (Maminky z centra) strana 10
Ohlasy – Výtah a zádveří
CHLUMEČEK 6/2011
VÝTAH A ZÁDVEŘÍ NA CHLUMKU Stavba „výtahu“, jinak oficiálně nazvané akce „Bezbariérové zpřístupnění chrámu Panny Marie na Chlumku v Luži“, vstoupila do fáze realizace. V současnosti se dokončily zemní práce, které potvrdily průzkumné očekávání, totiž že skalním podkladem pro celý chrám a tedy i pro výtah je nejtvrdší hornina - čedič. Pro odborníky – geology to je rarita, kdy v oblasti plné opuk je najednou vyvřelina sopečného původu a pro stavebníky problém, jak a čím jámu vykopat, když se nesmí použít žádné trhaviny. Díky Bohu a odborné firmě GEO-ING z Jihlavy máme tuto nejobtížnější část prací za sebou a s plnou odpovědností můžeme potvrdit, že výkopové práce nemají zatím žádný vliv jak na v bezprostřední blízkosti nacházející se rohovou kapli, natož na stavbu kostela. Tuto jistotu můžeme potvrdit nákladným seismologickým měřením prováděným po celou dobu zemních prací. Do konce roku se předpokládá provedení betonového tělesa chodby a výtahové šachty včetně její zděné části až po ambitovou kapli a pak má nastat „zimní spánek“ pro práce prováděné venku. Vedle těchto prací se již započalo se zádveřní stěnou v kostele, o čemž jste se mnozí mohli přesvědčit náhradou opukové dlažby prkny po provedených sondách pro základy celé zádveřní konstrukce. Tyto sondy byly nutné jednak z hlediska zjištění únosnosti podloží (prostor kostela je kromě obvodních zdí převážně v násypu) a z hlediska polohy zadní krypty, jejíž tvar a rozloha není zdokumentovaná. Protože vše dopadlo dle projektového předpokladu, rozběhly se práce na přípravě nosné konstrukce proskleného zádveří. Aby dílo mohlo plynule pokračovat, je nezbytné za práce včas platit. Je známé, že financování je z Rozvojového operačního programu NUTS II – Severovýchod, avšak za přispění farnosti, pro nás výrazného přispění, s nutností úhrad faktur dříve, než na ně dostaneme z uvedeného programu. Tento problém bychom bez pochopení sponzorů a finanční půjčky z Biskupství královéhradeckého nebyli schopni vůbec řešit, protože není dosud uzavřené financování Obnovy interiéru z Norských fondů. A tak otázka financí je limitující pro zdárný postup celého díla - výtahu, které svým charakterem bude opravdovou raritou v celém Česku. Anna Zárubová, manažer projektu, Ing. Petr Tesař st. strana 11
Ohlasy – Rpzloučení z P. Františkem
CHLUMEČEK 6/2011
ROZLOUČENÍ S P. FRANTIŠKEM Dne 19.9.2011 jsme se rozloučili s P. Františkem Kudláčkem. Mše sv. se konala v kostele Nejsvětější Trojice v Chrasti, odkud P. František pocházel a odkud vypomáhal a sloužil po okolních farnostech, všude, kde bylo potřeba. Smuteční oznámení korunoval text Písma z listu sv. Pavla Římanům 14,7-8. Když jsem jej četla, jakoby vše do sebe krásně zapadalo, verše plně vystihly jeho osobnost. Žádný z nás nežije sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Od září 2002 sloužil pravidelně mše svaté v léčebně (HOL v Luži-Košumberku), ochotně vypomáhal v naší farnosti o prázdninách a vždy, kdy bylo potřeba. Posledních 7 let se o něho starala paní Jiřinka Kovářová – vařila a uklízela, 2 a půl roku bydlel v Bělé v domečkuvejminku po rodičích paní Jiřinky. U paní Jiřinky byl velmi rád, zde měl postaráno o vše, co potřeboval, aby mohl jezdit za svými ovečkami, a ony zase rády jezdili za ním, do oázy klidu a pokoje. Měl zde i blízkého člověka, u kterého vždy našel pochopení, sdílel své myšlenky i starosti, modlitby, každodenně sloužíval mši svatou. Paní Jiřinka mu obětavě a s láskou sloužila do posledních chvil jeho života, za což jí z celého srdce děkujeme a velmi si ji vážíme. Období Františkova života, které prožil s námi v naší farnosti chápu jako završení a korunu jeho celého života naplněného směřováním k Bohu, hledáním Jeho vůle. Pacienti z léčebny ho milovali, těšívali se na mše svaté, svátosti smíření i běžné rozhovory. P. František měl nanejvýš vzácný dar: uměl hovořit s lidmi prostými i vzdělanými, nikdy nedělal rozdíly. Lidem rozuměl, uměl se vcítit do jejich problémů, rozdával a šířil naději. Setkání s některými lidmi se vepíší do života, některá jsou jen chvilková, jiná trvají třeba celý život. Některá pozitivní, jiná méně, některá dramatická, jiná nenápadná, poklidná a přesto hluboká. S P. Františkem jsem měla tu čest se setkat před 18ti lety, v době, kdy jsem po skončení studií začala pracovat daleko od domova, tříbila si postoje, hledala své místo na světě, snažila se žít podle Boží vůle. Jeho působení bylo tiché, pokojné, laskavé a přesto vždy pravdivé a nekompromisní. Tam, kde se snoubí moudrost s laskavostí, jakoby se člověk zahlédl Božíma očima. (JJ) strana 12
Ohlasy – Rpzloučení z P. Františkem
CHLUMEČEK 6/2011
V pondělí 19. září ve 14 hodin jsme se rozloučili s P. Františkem Kudláčkem v kostele Nejsvětější Trojice v Chrasti. Zádušní mši svatou celebroval světící biskup královéhradecký Mons. Josef Kajnek, koncelebrovalo 18 kněží. Rozloučit se přišli vděční věřící z Chrasti a okolí. Tělo zemřelého P. Fr. Kudláčka bylo uloženo do rodinného hrobu na místním hřbitově v Chrasti. Odešel velice obětavý a laskavý kněz, který uměl potěšit a dodat optimismus. Devět let dojížděl do Hamzovy léčebny v Luži a každou středu odpoledne sloužil mši svatou pro pacienty léčebny. Děkujeme za věrnou službu, kterou vykonával pro Boží království a pro všechny potřebné a nemocné. Kéž mu Pán odplatí nebeskou radostí. S láskou vzpomínají farníci a vděční pacienti HOL Luže-Košumberk.
strana 13
Ohlasy – Natáčení pro ČRo
CHLUMEČEK 6/2011
ČESKÝ ROZHLAS NATÁČEL NA CHLUMKU V minulém čísle jsme informovali o natáčení dílu pořadu o varhanách na Chlumku, který byl vysílán v pondělí 10. října v cyklu "Slovo o hudbě" na stanici Vltava (Český rozhlas 3) v 17.00 hodin. Pořad lze nalézt v archivu na webových stránkách ČRo: http://www.rozhlas.cz/vltava/porady/_porad/888 Přímý odkaz na pořad naleznete také na našich webových stránkách www.chlumek.net, kde je i přepis celého textu, mimochodem velmi zajímavého. Zde si přečtěte alespoň to, jak vidí naše staronové varhany redaktor Radek Rejšek: „Na kůru poutního kostela Panny Marie na Chlumku v Luži se dochoval velmi zajímavý nástroj, patrně jediné známé dílo varhanáře Jana Josefa Hermana z Chrudimi. Varhany jsou na východočeské poměry poměrně atypickým dílem, a to jak dispozičně (v podstatě velké rozložené „ripieno“), tak i stavebně – spíše odpovídají moravskému věžovému typu – manuálová část v zábradlí, pedál dělený do dvou těles po stranách okna u zdi závěru kostelní lodi. Velmi impozantní je řezbářské provedení skříně, hrací stůl je umístěn zezadu do postamentu, měchová soustava je na zvláštní konstrukci nad varhaníkem. Nástroj v minulosti prodělal více změn, z nichž některé nelze označit jinak než za velmi nešťastné. Ke konci 20. století byl jeho stav již velmi špatný a zvuk i díky dispozičním zásahům značně neuspokojivý. Restaurování varhan a jejich navrácení do stavu podle dochovaných smluv provedl pod vedením Petra Koukala Rudolf Valenta, který restaurovaný nástroj předal v létě roku 2011. Z dnešních hledisek je pozoruhodné mimořádně hluboké ladění (390 Hz) a „dvojlomená“ oktáva v pedálu – manuály mají klasickou lomenou oktávu. V pedálu jsou dělené též klávesy tónů cis 1 a dis1, přičemž zadní (horní) část klávesy patří tónu o oktávu hlubšímu (tedy Cis a Dis). Nástroj má tak kompletní chromatický pedál C – c1 (!). Obnova varhan poutního kostela v Luži je významnou událostí v oboru záchrany památných varhan u nás.“ Hlavní stroj (Horní manuál): 1. Basson 8´ 2. Copula major 8´ 3. Viola di Gamba 8´ 4. Principal 4´ 5. Copula minor 4´ 6. Quinta major 3´ 7. Superoctava 2´ 8. Sesquialtera 1 3/5´+ 1 1/3´ 9. Mixtura 1´+ 2/3´
Pozitiv (Spodní manuál): Pedál: 10. Fletusa 8´ 16. Subbas 16´ 11. Salicional 8´ 17. Octavbas 8´ 12. Fugara 4´ 13. Fleta 4´ 14. Principal 2´ 15. Quintdecima
Tónový rozsah: C – c3 při lomené oktávě (manuál), C – c1 při dvojlomené oktávě (pedál). Manuálová spojka přetažením. (PFJ) strana 14
Ohlasy – Svatby ve farnosti
CHLUMEČEK 6/2011
GRATULUJEME NOVOMANŽELŮM Dominik Rumpík Lenka Urbanová 10.9.2011
strana 15
Ohlasy – Beseda s P. Šlégrem
CHLUMEČEK 6/2011
BESEDA S P. JIŘÍM ŠLÉGREM „Chceme dělat jen nepatrné věci, ale s obrovskou láskou.“ (Bl. Matka Tereza). V neděli 16.10.2011 ve 14 hodin se konala na faře v Luži beseda s národním ředitelem PMD P. Jiřím Šlégrem. P. J. Šlégr mluvil o činnosti papežského misijního díla, které pomáhá v nejchudších oblastech světa. Pomáhají všem potřebným bez ohledu na jejich barvu pleti, věk, vyznání či národnosti. Umožňují realizaci katechetických projektů, poskytují prostředky na stavby a opravy kostelů. Spolupracují se stovkami tisíců biskupů, kněží, řeholníků, katechetů a laiků. Podporují 3 milióny chudých dětí, přes 80 000 bohoslovců a 2 000 novokněží. Činnosti členů PMD: 1. Misijní klub – denní modlitba za misie, týdenní spoření na chléb misie. 2. Misijní klubko – pro děti, denně myslet na děti světa modlitbou, týdně šetřit na misijní bonbonek. Heslo: DĚTI POMÁHAJÍ DĚTEM. 3. Sponzor misií – finanční podpora chudých dětí, sirotků, nemocných, dětí ulice, bohoslovců a dalších. 4. Misijní růže – denní modlitba desátku růžence za misie 5. Adorace za misie – spojení s lidmi všech kontinentů skrze Ježíšovu přítomnost a vnímání potřeb chudých, nemocných, trpících ve světle jeho lásky. P. J. Šlégr také promítal příběh jedné Guyanské dívky Diany, která bydlela v chýši u řeky a jezdila do školy po řece, kde žijí krokodýli a dravé ryby. Cesta do školy jí trvala hodinu. (MM) strana 16
Ohlasy – Misijní most
CHLUMEČEK 6/2011
MISIJNÍ MOST MODLITBY Tato celosvětová akce proběhla v sobotu 22.10.2010 přesně ve 21:00 hodin. Letos jsme se k modlitbám za misie připojili i v naší farnosti a to přímo z poutního chrámu Panny Marie na Chlumku. Sešlo se nás symbolických 12. Zapálili jsme svíčku, pomodlili jsme se růženec světla - za každý kontinent jeden desátek, přidali jsme ještě šestý za nemocné a trpící, modlitbu za misie a zazpívali písničku z Taizé. Misijní modlitba: Pane, náš Bože, pomoz nám jít s tebou cestou blahoslavenství a žít tvoji misii v dnešním světě. Spoj nás se všemi muži a ženami dnešní doby, abychom směli společně nést radost Evangelia až na konec země. Otevři naše srdce, rodiny a křesťanská společenství potřebným, zraněným a trpícím. Dej, ať vyzařujeme Živého Krista, a proměňuj naše životy nadějí na vzkříšení. O to se modlíme k tobě, který žiješ nyní a navěky. Amen. Na sobotní misijní most navazovala misijní neděle 23.10.2011. Celostátní sbírka na podporu misií vynesla v naší farnosti 9.945,- Kč. Pán Bůh všem dárcům zaplať!
(JJ) strana 17
Články – Svědectví
CHLUMEČEK 6/2011
SVĚDECTVÍ Byla jsem vyzvána, abych napsala nějaký článek do Chlumečku. Pro mne je to docela dost obtížný úkol. Jediné, co mě napadá je, že se s vámi podělím o své svědectví o mém obrácení. Vyrostla jsem v nevěřící rodině, žila jsem 22 let v manželství bez Boha a mé 2 děti jsme vychovali v nevíře. Pána Ježíše Krista jsem neznala, Bůh pro mne 42 let prostě vůbec neexistoval. (Patřím mezi ty, které si Pán zavolal na svou vinici až odpoledne, a přesto dostane stejnou odměnu jako ti, co pracují už od rána). Pak se stalo něco, co jsem neplánovala a určitě jsem o to ani neprosila. „Pán se neptá, jestli nám smí zkomplikovat život. Vstoupí do něho...a je to!" (J. Escrivá).To přesně se stalo mě - Bůh mi vstoupil do života - neptal se - prostě to udělal. „Ne vy jste vyvolili mne,ale já jsem vyvolil vás..." (J 15,16). Přistoupil ke mě takovým způsobem, kterému jsem nemohla odolat - bez rozmýšlení jsem mu prostě skočila do náručí, ON mě pevně uchopil a drží mě stále. Já doufám a věřím, že už mě nikdy nepustí. („Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve." – J 10,27-28). Stalo se to v Liticích u Plzně, kam jsem se vydala s kamarádkou na akci „Ježíš uzdravuje", do Komunity Koinonie Jana Křtitele. To, co jsem v tomto společenství pocítila, byl krásný, neskutečný, jedinečný Boží dotek v podobě obrovského přívalu lásky, která do mě stále proudila a proudila. Má vyprahlá duše pila a pila („Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!"- Ž 42,2). Nedalo se to zastavit,ani se tomu ubránit. Bylo to tak silné, emotivní, nemohla jsem zastavit pláč. Pláč a dojetí - tolik lásky, kde se to stále bere, proč zrovna já mohu zakoušet tolik lásky - vždyť já si to vůbec nezasloužím. Za co, kdo mě tolik miluje? Byl to Bůh, který se mě dotkl svým jedinečným způsobem lásky a tak se mi dal poznat. Já jsem mu otevřela bránu svého srdce dokořán, protože mi křičelo ANO - ANO. Následoval silný pocit vděčnosti, nekonečné díky a pokojná radost. Po tomto setkání mě Pán uchopil a vedl jako slepce. Postupně mi dal (a stále dává) poznat a uvidět pravdy o mě samotné a o mém životě. Pravdy, které jsem nikdy neviděla, pravdy velmi bolestné. Podřizovala jsem se zvláštnímu vnitřnímu tlaku, který jakoby „říkal", co mám dělat. („Dej mi poznat svoje cesty Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách.Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě...“ „Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit.“ - Ž 25). Má touha opět pocítit tu obrovskou lásku, mě zavedla do kostela, kde jsem nikdy nebyla, nic jsem neznala. Snažila jsem se být neviditelná, dlouho jsem si připadala jako vetřelec, který sem nepatří. Byla jsem bezradná a svým vnitřním tlakem „donucená" vyhledat duchovní pomoc. Nalezla jsem ji u otce Josefa, který se mě ujal jako dobrý pastýř své ovečky. Po nezbytné přípravě nasměroval mé kroky na kamenitou cestu. Cesta za Kristem je vždy kamenitá a já po ní chci kráčet. Chci žít jako křesťan a bolestně zjišťuji, že to vůbec není snadné, je to jako jít proti proudu - jak říká náš otec Josef. strana 18
Články – Svědectví
CHLUMEČEK 6/2011
O tom mě utvrzují další události. Dalším těžkým krokem, který má rodina nemohla přijmout, bylo uzavření mého manželství před Bohem, církevně. Po delší přípravě jsme si s manželem svátost manželství udělili a pozvali si tak Ježíše domů. To způsobilo u nás převrat - revoluci, která stále ještě trvá.... („Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem...“ L,12,51-52). Začala jsem pravidelně přijímat svátosti - svátost smíření a sv. přijímání, což je pro mne nepostradatelná posila, setkávání s Pánem („Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“ - J 6,53, „...Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ - J 6,56, „...Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin.I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělají jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna...“ -Iz 1,18). Mou velikou oporou je společenství bratří a sester v Koinonii Jana Křtitele, jejímž jsem externím členem. Právě sem mě Pán povolal a dal mi tu zažít velikou sílu přátelství a lásky. („Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“ - Sk 2,47). Poprvé jsem se tu setkala s Božím Slovem. Slovem, skrze které k nám Pán stále promlouvá. Proto je tak potřebné Boží slovo denně číst, čerpat z něho sílu a nalézat odpovědi. („Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku." - Ž 119,105, “Kam tvá slova proniknou, tam vchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti." - Ž 119,130). Já jsem Boha o nic neprosila a on mi dal svůj největší dar - dar víry a touhy jít za ním. Dal mi to jen tak, protože jsem jeho milované dítě. Tuto větu jsem dlouho nedokázala vyslovit a přijmout, protože ve mně stále převládal a ještě převládá silný pocit, že si nic nezasloužím a tak nemohu přijmout tolik lásky, kterou nikdy nemohu splatit. Ale Bůh nečeká,že mu to splatíme. ON jen chce, abychom ho milovali a věřili mu. ON nás miluje se všemi chybami, takové, jací jsme. Pán mě přivedl do Koinonie J. Křtitele, ale zároveň mi důrazně připomíná, že mé místo je ve zdejší farnosti. Je to pro mě moc těžké, nerozumím tomu a stále necítím, že jsem ovečkou zdejšího stáda. Stále mě to táhne tam, kde cítím láskyplné přijetí. Ale chci být poslušná ovečka a jít za svým pastýřem. Proto stále prosím a věřím, že jednou ucítím přijetí silného společenství i v této farnosti. („Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.“ - Ž 40,9). Moc děkuji vám všem, se kterými mohu kráčet a pomáhat si na cestě za Kristem! DÍKY, ŽE JSTE MĚ PŘIJALI !!! (ŠK) strana 19
Články – Tak jde čas
CHLUMEČEK 6/2011
TAK JDE ČAS Blíží se kvapem opět závěr jednoho roku. Tak jako ty minulé i tento po sobě zanechává bolestné události, které se nás porůznu dotýkají. Žel neubráníme se ani pomyšlení, jak tomu bude dál, co dobrého i toho méně příjemného přinese budoucí čas. Vždyť jsme svědky více toho špatného, což se děje nejen u nás, ale na mnoha místech tohoto světa. Jakým právem je lidstvo hnáno do nejistoty? Ono od nepaměti se tak dělo, že určitá vrstva žila v nedostatku, zatímco vyšší kasta těžila z mozolů a ponižování poddaných, nejen podle dějin, ale vždyť i my starší jsme to poznali hlavně v druhé polovině minulého století, kdy jsme byli demoralizováni nesmyslnou demagogií hlásající blahobyt na věčné časy. Mimo jiné za nešťastný čin považuji, že byly v padesátých letech odstraněny kříže ze škol. Ať už byli žáci různé víry, nebo nebyli vedeni rodiči k víře, měli jsme před očima muže, který se obětoval do krajnosti, za spásu všeho lidstva. A to jsme dospíváním víc a více chápali a převážně jsme až na jedince obstáli v té těžké zkoušce. Z toho nešťastného údobí bují to, co se děje v naší milované vlasti. A přece záleží na každém z nás, abychom se snažili o co nejlepší soužití. Aby odpadli všechny ty jevy nenávisti, chamtivosti a hlavně závisti. Aby se vrátilo povědomí o desateru a chuť se jím také řídit. Vždyť tu jsme každý jen na chvíli. My starší odcházíme, ale co budoucí generace? Právě tento dušičkový čas nám více připomíná to neodmyslitelné: člověče, pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš... (Jiří Mikan)
strana 20
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 6/2011
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ SVĚTOVÉ DNY MLÁDEŽE V MADRIDU Ve dnech 10. – 21. srpna se uskutečnily Světové dny mládeže ve Španělsku v Madridu. Bylo mnoho důvodů, proč se mladí poutníci z celého světa rozhodli vydat na toto setkání. Ať už to bylo povzbuzení ve víře mezi mnoha mladými věřícími ze všech koutů světa, poznání nových přátel, prohloubení víry skrze duchovní program a chvíle modlitby, poznání španělské kultury, místních obyvatel, měst a památek. Ale jedním z hlavních důvodů bylo setkání se svatým otcem. Nedílnou součástí Světových dní mládeže byl předprogram – Dny v diecézích, při kterém byli mladí poutníci rozděleni do diecézí po celém Španělsku. Česká výprava byla přivítána v diecézi Taragona, kde byl pro nás připraven bohatý program – prohlídka města pod vedením španělských dobrovolníků, volný vstup do muzeí, duchovní program, kulturní program – koncerty, divadelní představení, koupání v moři a návštěva Barcelony. Vyvrcholením předprogramu byla mše svatá v aréně, kde probíhají býčí zápasy a vyslání poutníků do Madridu. V Madridu měl každý stát své národní centrum, kde probíhal program v národním jazyce. V českém centru jsme měli společné modlitby, katecheze českých biskupů, mše svaté a zábavný program. Odpolední program jsme si mohli vybrat z velké nabídky výstav, koncertů, prohlídek muzeí a nebo poznávat krásy Madridu. Ve čtvrtek 18. srpna večer bylo slavnostní uvítání svatého otce. V pátek jsme se svatým otcem prožili křížovou cestu, na které byli přímo účastni zástupci mladých všech kontinentů, kteří se střídali v nesení kříže s úmyslem na problémy v daném státě či kontinentu. V sobotu jsme se všichni vydali na letiště Cuatro Vientos, kde večer probíhala vigilie se svatým otcem. Při vigilii nastal prudký liják a bylo velkým zážitkem, že při přinesení nejsvětější svátosti déšť ustal a po dobu adorace nepršelo. Navíc po celou dobu vigilie nezavládla žádná panika z nepřízně počasí, ale všichni se soustředili na Pána v tiché adoraci. Na druhý den bylo zase nádherné počasí a slavili jsme se svatým otcem závěrečnou mši svatou, při které nás svatý otec rozeslal do světa, abychom svědčili o své víře. Svatý otec nám řekl mnoho povzbudivých slov do našeho každodenního života a povzbudil nás ve víře a následování Krista. Velký dík patří všem organizátorům a dobrovolníkům, kteří připravili toto setkání. Díky Pane za to, že jsi požehnal tomuto setkání, díky za svatého otce a všechny lidi, které jsme potkali a za všechno, co jsme mohli prožít. Prosím Tě, pomoz nám rozdávat radost a povzbuzení, kterých se nám dostalo, lidem kolem nás. (Veronika Vostrovská) strana 21
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 6/2011
Ahoj holky a kluci! Ahoj holky a kluci, přiblížil se nám listopad a s ním svátek Všech svatých a Památka zesnulých, neboli dušiček. Chci Vám milí kamarádi připomenout, že v tyto listopadové dny, bychom měly nejen nosit hezkou výzdobu na hroby našich blízkých, ale také se za ně pomodlit. Pomoci Vám k tomu může jedna z následujících luštěnek.
Ze správných odpovědí byla vylosována odpověď Kláry Hyksové z Luže, která se o nedělní mši může těšit na sladkou odměnu. Gratulujeme!!! Správně vyluštěný nápis na pomníku spolu se jménem, věkem, bydlištěm posílejte buď formou SMS na číslo 776 815 190, nebo e-mailem na
[email protected] do příští uzávěrky Chlumečku. Modlitba na kamenech Jakou modlitbu za zemřelé se modlíme? Jeden kameník ji vytesal na kamenné dlaždice, které měl zasadit do náhrobní desky. Podle symbolů v rozích dlaždic vepiš do prázdné desky slova z kamenů připravených dole. Modlitbě za zemřelé se nauč nazpaměť a můžeš se ji modlit.
strana 22
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 6/2011
Co je napsáno na pomníku? Zkus přečíst nápis, který nám ukazuje bludiště plamínků na obrázku, a dopiš ho na připravený „pomník“. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. (Jan 11,25-26)
Za koho se modlíme 2.listopadu? Seřaď svíčky od největší po nejmenší.
Převzato ze stránek Katechetického centra v Brně a www.detivira.cz Vyluštění z minulého čísla: Svatý Václav byl nejen dobrý panovník, ale i světec. strana 23
Informace
CHLUMEČEK 6/2011
INFORMACE Nový chrastecký ples posedmé: Sobota 12.11.2011 od 20:00 v Sokolovně v Chrasti. Hraje Taneční orchestr ZUŠ Chrudim. Přednáška v Rodinném centru DaR: Neděle 20.11.2011 v 17 hodin. Srdečně zveme na besedu na téma „RAKOVINA PRSU - proč se jí nebát a co proti ní můžeme dělat“ s MUDr. Zuzanou Hůlkovou z mamografického pracoviště Oblastní nemocnice v Náchodě akreditovaného pro MG screening nádorů prsu. Beseda se uskuteční v nově přestěhovaném centru DaR v budově Zdravotního střediska v Luži, Družstevní ul. 213, nad ordinací MUDr. P. Noska. Adventní duchovní obnova: Sobota 3.12.2011, Mons. Tomáš Holub. Mikulášská nadílka: Neděle 4.12.2011 po mši svaté v 9:30 v kostele P. Marie na Chlumku. Misijní koláč: Třetí neděli adventní 11.12.2011 po mši svaté v 9:30 na Chlumku. Vánoční setkání farnosti: Středa 28.12.2011 po mši svaté v 17:00 na faře v Luži. Vyslyšené prosby: Rádi bychom obnovili rubriku Vyslyšené prosby. Prosíme proto Vás, milí čtenáři, posílejte redakci svoje zážitky s Božími dotyky ve Vašem životě. Rádi je anonymně zveřejníme.
strana 24