2011

Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860

Preventivní program rizikového chování Gymnázia Pierra de Coubertina školní rok 2010/2011

Metodik prevence rizikového chování: Mgr. Petr Nývlt

-1-

1. Charakteristika školního prostředí Preventivní program je zpracován s ohledem na specifické podmínky naší školy. Specifika školy lze charakterizovat v následujících bodech. a/ výběrová škola, pracující větší mírou s nadanými a motivovanými žáky pro další studium Studium na gymnáziu předpokládá u žáků větší míru nadání a intelektových schopností. Žáci vzhledem k povaze vzdělání rychle vstřebávají informace z různých oblastí. Studenti se často dobře orientují v problematice rizikového chování, především v oblasti zneužívání omamných a návykových látek. Zvýšená schopnost samostatného myšlení žáků se často projevuje jako svébytný názor, který ne vždy musí být v souladu s obecně přijatelnými názory. Prosazování vlastních názorů pak nemusí být v souladu se zásadami správného chování. Škola má charakter všeobecně vzdělávací instituce. Žáci se teprve v průběhu vzdělávání zaměřují konkrétním směrem – postupně získávají definitivní názor na své budoucí povolání a místo ve společnosti. V tomto procesu se také dovytváří postoje a žebříček hodnot. Vzhledem k bezproblémovému studiu většiny žáků se jejich rodiče příliš nezapojují do aktivit a chodu školy. Větší iniciativa přichází většinou až s příchodem jakékoliv nenadálé situace, která by mohla ohrozit pozici žáka ve škole. Reakce rodičů mohou být v tomto případě velice vyhraněné. b/ velká koncentrace žáků v budově školy Gymnázium má 26 tříd s celkovým počtem 750 studentů. Většina výuky probíhá v budově školy na Náměstí Františka Křižíka čp. 860. Z tohoto důvodu se v době vyučování pohybuje ve škole větší počet žáků. Koncentrace žáků vede k vzájemné intenzivnější komunikaci. Žáci musí při pobytu ve škole se zvýšenou mírou dbát na organizaci výuky, stravování či pobytu v šatnách. c/ vzájemný kontakt žáků rozdílných věkových kategorií Na škole se pohybují žáci víceletého gymnázia odpovídající do kvinty věkem žákům ZŠ /stejně tak i studenti prvního a druhého ročníku bilingvního šestiletého studia/. V budově tak nalezneme žáky od 11 do 19 let. d/ minimální počet národnostních menšin Ve škole se téměř nepohybují žáci, kteří by se mohli hlásit k jiné, než české národnosti. Národnost studentů se nezjišťuje. Větší skupiny jsou přítomny pouze v rámci mezinárodních výměn žáků našeho gymnázia. V současné době ve škole studuje méně než 5 žáků odlišného etnika. e/ velký pedagogický sbor Pedagogický sbor školy čítá cca 50 učitelů na celý úvazek a dalších cca 20 externistů. V takovémto počtu pedagogů nelze bez předem daných zásad dostatečně rychle a efektivně předávat důležité informace osobám, které na ně mají účelně reagovat. Zároveň osoby pověřené prevencí a řešením problémových situací nemohou bez pomoci kolegů – především třídních učitelů dostatečně pružně působit. Na škole je ustanoven metodik prevence rizikových jevů a výchovný poradce. Ve školním roce 2009/2010 začíná na škole působit preventivní tým ve složení: RNDr. Miroslav Vácha, Mgr. Milena Šťastná, PhDr. Kateřina Stibalová, Mgr. Petr Nývlt. PhDr. Kateřina Stibalová je od září ustanovena školní psycholožkou. Na poloviční úvazek působí jako pedagožka

-2-

f/ převládající počet žákyň nad žáky Převládající počet žákyň nad žáky se v posledních dvou letech mírně zmenšil. V současné době je ve škole 503 dívek z celkového počtu 750 žáků. g/ školní aktivity Učivo na škole vychází z platných učebních dokumentů. Kromě 3 a 4 ročníku se ve všech třídách učí podle ŠVP. Obecně platí, že převážná část výuky probíhá teoreticky. Praktická cvičení jsou zařazována u přírodovědných předmětů a výchov. Přesto lze konstatovat, že výuka je „prokládána“ v rámci finančních možností školy návštěvou muzeí, divadel, pořádáním sportovních kursů, ekologických výprav, sportovních závodů, mezinárodních výměn atp. Pořádané akce jsou plánovány v souladu s výchovně vzdělávacími záměry jednotlivých předmětových komisí. Školní aktivity doplňuje nabídka Turistického klubu Tábor při gymnáziu, školního pěveckého sboru. Škola se účastní pravidelně grantových projektů Jč. kraje rozvoje talentované mládeže. Všichni studenti mají možnost se zapojit do výše uvedených činností. Faktem zůstává, že se velmi často účastní stále stejní studenti. h/ současný stav rizikového chování a jevů na škole Na škole se neobjevují větší organizované skupiny žáků vytvářející podhoubí pro rozvoj sociálně patologických jevů. Vzniklé problémy jsou téměř vždy spojeny s jednotlivci /bohužel velmi často se špatným rodinným zázemím/. Dále několik poznámek k jednotlivým oblastem prevence: Násilí a šikana – Vyskytuje se zřídka v podobě excesů jednotlivců. Více viz bod xenofobie a rasismus Záškoláctví – Nejčastější soc. pat. jev vyskytující se na škole. Řeší každý třídní v rámci svých kompetencí. Za záškoláctví nebyl nikdo v uplynulém školním roce vyloučen. Byla udělena jedna důtka ředitele školy. Kriminalita, vandalismus – Nejsou známy žádné výrazné projevy tohoto původu. Ohrožení mravnosti – Nejsou známy žádné projevy tohoto původu. Xenofobie, rasismus – Ve školním roce se ve třídě V2G šetřil jeden případ nevhodného chování skupiny žáků vůči žákovi odlišného etnika. Rozbor třídního klimatu ve třídě ukázal jeho všeobecně nepříznivý stav. Akutní intervence preventivního týmu, výchovná opatření a práce třídního učitele stav zlepšil. Třída se dále monitoruje. Provinilým žákům bylo uděleno výchovné opatření. Na základě diagnostiky bylo vytipováno několik žáků, se kterými se dál individuálně pracuje včetně jejich rodičů. Užívání návykových látek – Nebyly řešeny žádné projevy tohoto chování, v posledních letech pozorujeme nárůst konzumace alkoholu především mimo školu. Virtuální drogy, gambling – Nejsou oficiálně zaznamenány žádné projevy tohoto původu. Hraní her doma na PC je však poměrně častým jevem. Divácké násilí – Nejsou známy žádné projevy tohoto původu. Komerční sexuální zneužívání dětí – Nejsou známy žádné projevy tohoto původu. Syndrom týraných zneužívaných dětí – Nejsou známy žádné projevy tohoto původu. Sekty a sociálně patologicky nebezpečná náboženská hnutí – Nejsou známy žádné projevy tohoto původu. Sociální sítě – na základě průzkumu prvních ročníků je komunikace na sociálních sítích častá a počet dat, která by neměla být zveřejněna je podstatná (90% žáků má na soc. sítích fotku, 70% telefon, 100% email) Na škole proběhlo již šestkrát šetření 1. ročníků – tendence k sociálně patologickému chování /v rámci grantových programů primární prevence/. Výsledek /v příloze č. 1/ ukázal, že tendence jsou až na výjimky minimální. Nejčastějším důvodem pro náchylnost -3-

k patologickému chování je jako v předchozích letech nevytvořený nebo dostatečně nepevný žebříček hodnot a postojů. Nejasně definované zařazení do společnosti. Pocity prázdnoty a marného hledání sama sebe. Z dotazníků vyplívá, že z návykových látek je nejhojněji užíván alkohol. Naopak 74% žáků se ještě neužilo nelegální drogy, což ve srovnání s průměrem republiky nižší číslo. Vzhledem k výsledkům jsme se pro tento rok rozhodli zařadit speciální projekt zaměřený na nadužívání alkoholu. V příloze č. 2 můžeme vidět srovnání po třídách. Zatím co třídy 1. ročníků jsou celkem rovnocenné. Můžeme pozorovat vyšší hodnoty u tříd bilingvního studia a víceletého gymnázia U víceletého gymnázia jsou hodnoty sice nadprůměrné, ale odchylka může být v rámci chyby měření. U tříd dvojjazyčných je odchylka od průměru větší a bude potřeba se tímto hlouběji zabývat. Prioritou proto bude zaměřit se na třídy během prvních ročníků. Výzkum za posledních 6 let ukazuje mírnou progresi směrem k horším hodnotám (viz příloha č 3.). Zhoršení je jak v rámci celkového skóre, tak i v počtu žáků v kategoriích s vyšším rizikem. Pro podporu prevence jsme se rozhodli zařadit preventivní projekt proti nadužívání alkoholu a projekt s názvem Pro tebe i pro sebe, který začal již loni a týká se všech tříd na úrovni ZŠ. Je zaměřen na komplexní prevenci. i/ současné řešení a programy rizikového chování ve škole Řešení drobnějších problémů se většinou odehrává v kompetenci třídních učitelů, případně v konzultaci s výchovným poradcem a metodikem prevence a s návazností na s ředitelství školy. Oproti loňskému roku se zlepšila informovanost všech zainteresovaných stran /učitelé, výchovný poradce, metodik prevence/. Při řešení se postupuje podle platných dokumentů školy. Jedná se především o aktualizovaný školní řád a postup řešení patologických jevů. Důležitými jsou závazné pokyny ředitele školy, který o postupech pravidelně informuje na poradách školy. Další pokyny ohledně postupu při řešení jsou přístupné na nástěnce ve sborovně. Důležité přestupky jsou projednávány na pedagogických radách /případně na mimořádných radách/. Naplno funguje preventivní tým. Výhodou týmu je především vyšší efektivnost, širší záběr a možnost se poradit při řešení problémů. Ve školním roce 2010/11 postupujeme podle Preventivního programu rizikového chování (PPRCH). Podařilo se získat grant z MSMT, který výrazně pomáhá naplnit cíle PPRCH. Realizují se adaptační kurzy pro první ročníky. Proběhne diagnostika 1. ročníků Dr. Němce, diagnostika SORAD 2. ročníků. Metodik prevence se školí ve specializačním studiu akreditovaném na MŠMT – KVPG, organizuje Život bez závislosti, o. s. Na škole funguje preventivní tým ve složení: RNDr. Miroslav Vácha – ředitel školy, Mgr. Milena Šťastná – výchovná poradkyně, PhDr. Kateřina Stibalová - psycholožka, Mgr. Petr Nývlt – metodik prevence. Ve sborovně školy je informační místo pro pedagogy s materiály z oblasti prevence. Pokračuje I-drugsfórum a nástěnka s informacemi z oblasti PP pro žáky. V tomto školním roce zahájila oficiálně na půl úvazku činnost školní psycholožka. Součástí prevence jsou i jednotlivé projekty pedagogů školy a vyučované učivo v rámci ŠVP.

2. Cílové skupiny prevence na naší škole Na základě strategie primární prevence Jihočeského kraje pro rok 2005 až 2008 stanovuji čtyři cílové skupiny: 1. 2. 3. 4.

žáci školy pedagogičtí pracovníci zákonní zástupci a rodiče specifické skupiny /metodik prevence, výchovný poradce, vedení školy, správní zaměstnanci/ -4-

3. Oblasti prevence nežádoucích patologických jevů Strategie primární prevence žáků se opírá o tři základní oblasti působení. Do jednotlivých oblastí jsou zahrnuty dílčí sociálně patologické jevy, které budeme nadále monitorovat a preventivně v nich působit. 1. výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj tělesné i duševní zdatnosti /rozvíjení fyzických schopností a nadání žáků; podpora efektivní a rozmanité výuky/ poruchy příjmu potravin /mentální anorexie, mentální bulimie, obezita/ patologické chování vedoucí k narušení zdravého životního stylu a zdraví /konzumace omamných a návykových látek, gambling, nevhodné sexuální chování s rizikem přenosu pohlavních nemocí/ 2. osvojení si pozitivního sociálního chování a rozvoj osobnosti oblast prevence specificky nežádoucího chování ve škole /dodržování školního řádu, vhodná adaptace na kolektiv ve třídě i ve škole jako celku, rozvoj nezávislé a pro společnost prospěšné osobnosti, záškoláctví/ oblast prevence obecně nebezpečného chování /šikana a násilí, xenofobie a rasismus, sekty a sociálně patologicky nebezpečná náboženská hnutí, působení médií, sociální sítě/ 3. odmítnutí všech forem protizákonných aktivit kriminalita a vandalismus /krádeže, násilná činnost, ničení majetku jiných osob a vybavení školy/ distribuce drog a jiných omamných látek /výroba, šíření a prodej drog/ týrání a sexuální zneužívání dětí Na základě diagnostiky 1. ročníků a pozorování sociálního klimatu na škole považujeme za nejdůležitější primární prevenci v oblasti osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoj osobnosti.

5. Cíle minimálního preventivního programu 1. krátkodobé cíle pokračovat v projektech SPOLU mimo ŠKOLU a zajistit finanční odměnu pedagogům, kteří se na projektu podílejí pokračovat v diagnostice tendencí k soc. pat. chování žáků a diagnostice SORAD, vyhodnotit dotazníky a pracovat se třídami na základě výsledků maximálně účelně zajistit pedagogům stálý přísun informací z oboru primární prevence, informovat o probíhajících projektech s preventivní problematikou na škole a seznámit je s výsledky diagnostiky. udržet a vylepšit i-drugsfórum provézt zpětnovazební dotazník na adaptační kurzy. -5-

zjistit, zda se na škole vyskytují žáci s poruchy příjmu potravin – nelze z již prováděných výzkumů zajistit informovanost o preventivním programu rodiče, žáky a pedagogy školy zajistit další fungování preventivního týmu realizovat program Pro tebe i pro sebe – preventivní den realizovat projekt Alkohol!, zaměřený na prevenci nadužívání alkoholu 2. dlouhodobé cíle pravidelně se pokoušet získávat granty na realizaci primární prevence zavést primární prevenci jako součást běžné výuky převést většinu aktivit spojených s vykonáváním prevence na jednotlivé pedagogy – působení metodika především v oblasti metodického vedení kolegů zajistit vstup profesionálních odborníků do primární prevence na škole doplnění vzdělání metodika prevence i ostatních pedagogů v oblasti primární prevence vytvořit proces sebehodnocení proběhlých projektů zlepšit komunikaci na úrovni škola rodiče

6. Společný postup při řešení vzniklých sociálně patologických jevů Možnosti obecného postupu poskytnout první pomoc /je-li potřeba/ zvážit právní aspekty konkrétního případu volat první pomoc, policii ČR vyrozumět vedení školy vyrozumět rodiče vyrozumět třídního učitele vyrozumět metodika prevence sociálně patologických jevů, výchovného poradce projednat situaci na pedagogické radě udělit tresty podle školního řádu veškeré jednání se žáky zapisovat, větší prohřešky projednat ve výchovné komisi (vedení školy, preventivní tým, třídní učitel, dotčení pedagogové, rodiče V obecné rovině je na prvním místě nutno zabránit pokračování aktuálního projevu patologického chování nebo eliminovat jeho důsledky /např. poskytnutí první pomoci, zakázat projevy vulgárního chování/. Vždy musíme zvážit právní aspekty našeho jednání. Nejdůležitější pravidla, která určují náš vztah k žákům při vzniklé situaci, jsou: odpovědnost za žáky v době vyučování, školních akcí, atp. odpovědnost rodičů za nezletilé žáky odpovědnost zletilých žáků za sebe sama povinnost zabránit trestnému činu povinnost poskytnout první pomoci -6-

osobní práva žáků, zákon na ochranu osobních údajů školní řád Konkrétní situace Násilí při zjištění násilí okamžitě bez emocí a použití násilí ukončit toto jednání řešit situace po skončení aktuálního napadení, s určitým časovým odstupem nutným pro „zchladnutí hlav“ nekonfrontovat přímo napadeného s agresorem pracovat na prevenci s napadeným i agresorem informovat vedení školy situaci řešit ve spolupráci s metodikem prevence, třídním učitelem, rodičem šikanovaného i agresora Zbraň ve škole, na školním výletě… najdete-li ve škole zbraň či zbraň u žáka, zbraň odeberte a zajistěte na bezpečném místě informujte vedení školy zavolejte zákonného zástupce Záškoláctví záškoláctví řešíme podle školního řádu využíváme veškeré možnosti třídního učitele k donucení doložit nepřítomnost ve škole /konzultace s rodiči, telefon lékaři, písemné pozvánky, atp. / snažíme se motivovat žáky k chození do školy Kriminalita, vandalismus při zjištění krádeže, poškození majetku školy nahlásíme vše vedení školy pokud nachytáme žáka při činu pokusíme se zjistit jeho totožnost, pokud sám totožnost neposkytne, voláme policii ČR, městskou policii vedení školy zajistí podle okolností informace ostatním pedagogům, metodikovi prevence atd. informovat policii ČR o trestném činu je povinnost ze zákona Užívání návykových látek A/ žák má u sebe látku, o níž si myslíme, že je to droga pokusíme se nenásilně odebrat látku informujeme vedení školy zavoláme policii ČR látku nevyndáváme z obalu, nemanipulujeme s ní vedení školy zajistí podle okolností informace ostatním pedagogům, metodikovi prevence atd. v případě, že tuto okolnost zjistíme při zájezdu do zahraničí, ještě před přejezdem za hranice ČR, DROGU NUTNO ZLIKVIDOVAT !!! /PŘEVOZ I MALÉHO MNOŽSTVÍ DROGY PŘES HRANICE JE TRESTNÝM ČINEM/ B/ nalezneme ve škole látku, o níž si myslíme, že je to droga /nalezneme stříkačku/ zajistíme bezpečné uložení, případně izolaci drogy nebo vybavení informujeme vedení školy zavoláme policii ČR -7-

C/ žák se jeví, že je pod vlivem drog pokud je to nutné - poskytneme první pomoc, žáka pozorujeme – nenecháváme bez dozoru zavoláme rychlou záchrannou službu, trváme na odvozu žáka do nemocnice – platí v situaci, kdy nedokážeme sami rozhodnou o možných rizicích intoxikace /například nevoláme, pokud žák požil malé množství alkoholu, není v ohrožení života, je při smyslech a je schopen srozumitelně komunikovat/ informujeme vedení školy informujeme zákonného zástupce D/ žák se svěří s tím, že užívá drogy nabídnout radu a podporu nasměrovat žáka na metodika prevence, výchovného poradce poskytnout informace o zařízeních nabízející pomoc /např. zařízení Auritus/ informovat vedení školy informovat rodiče /záleží na věku žáka/ E/ zjistíte, že v okolí školy lze sehnat drogy informovat vedení školy oznámit na policii ČR, městskou policii je-li vhodné informovat rodiče, žáky F/ žák je přistižen při prodeji, distribuci drog distribuce drog je nezákonná zdržet žáka ve škole informovat vedení školy drogy neodebírat zavolat policii ČR G/ rodič hledá ve škole radu, jak řešit problém s drogami u svého dítěte nabídnete pomoc a kontakt na metodika prevence, výchovného poradce, pedagogicko psychologickou poradnu informujete výše uvedené osoby o možnosti kontaktu s žákem, který má drogový problém informujte vedení školy 7. Program proti šikaně podle metodického pokynu č.j. 24 246/2008-6 Postup při výskytu šikany ve škole zamezit aktuálnímu projevu šikany v případě, že je pedagog přítomen – překonat počáteční šok vyslechnout oznamovatele šikany vyslechnout svědky, konfrontace svědků vyslechnout oběť/oběti vyslechnout agresora/agresory zajistit ochranu oběti zabránit domluvě agresorů pokud možno veškeré rozhovory vézt za přítomnosti svědky vyhodnotit veškeré informace potrestat agresora dle školního řádu preventivně pracovat s obětí, agresorem a třídou -8-

informovat rodiče oběti informovat rodiče agresora nabídnout pomoc při kontaktování pedagogicko - psychologické poradny, případně jiného specializovaného pracoviště informovat policii ČR jedná-li se o trestný čin šikany

Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

2. Přímé znaky šikanování ¾ Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný. ¾ Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. ¾ Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. ¾ Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. ¾ Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. ¾ Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. ¾ Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Rodiče žáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: ¾ Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. ¾ Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by se telefonovalo apod. ¾ Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. -9-

¾ Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. ¾ Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. ¾ Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). ¾ Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" ¾ Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. ¾ Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. ¾ Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze. ¾ Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. ¾ Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. ¾ Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) ¾ Dítě se vyhýbá docházce do školy. ¾ Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

Stádia šikany První stadium: Zrod ostrakismu Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je - 10 -

zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. 8. Vyhodnocení minimálního preventivního programu z roku 2009/10 V uplynulém roce probíhala prevence podle Minimální preventivního programu sociálně patologických jevů pro školní rok 2009/2010. Z plánovaných projektů jsme realizovali: adaptační dny SPOLU pro první ročníky, program Start pro primu, sociologický výzkum tendencí k soc. pat. chování žáků 1. ročníků. Na proběhlé akce se čerpaly finanční prostředky žáků školy. Nejčastěji se v rámci školy řeší záškoláctví. Tomuto odpovídají i výsledky diagnostiky soc. pat. jevů, kde opakovaně naši žáci dosahují skóre nejméně rizikové skupiny. Podařilo se získat granty z programu I. Podařilo se naplnit krátkodobé cíle: získání finančních prostředků na primární prevenci. Pokračovat v projektu SPOLU - informačně adaptační program pro první ročníky. Zajistit stálý přísun informací k pedagogům skrze informační místo ve sborovně školy. Z dlouhodobých cílů: zahájení činnosti preventivní tým na konci školního roku. Získat grant na PP. Započít specializační studium metodika prevence. Nepodařilo se zatím zlepšit komunikaci mezi školou a rodiči. Tento úkol se přesouvá do dlouhodobých cílů. 9. Údaje o škole a personální zajištění Adresa: Náměstí Františka Křižíka 860/25, 390 01 Tábor Telefon: 381252142 Fax: 381252920 IČO: 60061812 E-mail: [email protected] Web: www.gymta.cz Ředitel školy: RNDr. Miroslav Vácha telefon škola: 381 252 136 E-mail: [email protected] mobil: 724 310 674 Metodik prevence s. p. jevů: Mgr. Petr Nývlt Telefon: 723 603 614 E-mail: [email protected] Výchovná poradkyně: E-mail:

Milena Šťastná [email protected]

Počet žáků: 748 Počet pedagogů: 74 Na celý úvazek: 50 - 11 -

Příloha č. 1

školní rok 2009/20010 Třída: druh dotazníku

3. A

1. B

1. C

1. D

V5. G

M. Velík

M. Váchová

M. Fučíková

M. Prachařová

A. Havlíková

do 5,7

20

22

16

23

21

102

Třídní učitel: Chování nevykazuje znaky sociální patologie

celkem

DSL

Zvýšené riziko k sociálně patologickému chování

5,71 - 7,51

2

2

5

0

2

11

dotazník

Sociálně patologické chování s prvky antisociálních projevů

7,52 - 9,6

0

1

0

0

1

2

sociální

Antisociální chování se zvýšeným rizikem k delikventním tendencím

9,61 - 11,67

2

0

0

0

0

2

lability

Chování vykazující znaky delikvence

11,68 a více

0

0

0

0

0

0

3,03

2,47

3,025

2,38

3,32

2,844

0 - 1,65

19

24

21

23

23

110

1,66 - 1,82

5

1

0

0

1

7

2,2 - 2,2

0

0

0

0

0

0

2,58

0

0

0

0

0

0

0,69

0,48

0,69

0,64

0,78

0,656

průměr Žádné riziko zneužívání OPL /omamné a psychotropní látky/

Tendence

Zvýšené tendence ke zneužívání OPL

k zneužívání

vysoké riziko ke zneužívání OPL podporované zkušenostmi z experimentů

OPL

Zneužívání návykových látek se zvýšeným rizikem vzniku závislost průměr Chování motivované k pozitivní seberealizaci vycházející ze životních postojů a hodnot, které jsou v mezích normy bez zjevných tendencí k sebedestruktivním projevům.

4,78 a více

18

21

18

23

16

96

Životní postoje a hodnoty vykazující zvýšené riziko k sociálně patologickému chování

4,38 - 4,77

2

3

2

5

5

17

škála životních postojů a hodnot

Životní postoje a hodnoty vykazující vysoké riziko k sociálně patologickému chování

0 - 4,37

4

1

1

2

3

11

4,6

5,4

5,13

5,19

4,96

5,056

výběr otázek

zkušenost s drogou mimo alkohol a tabák

souhlas

41%

28%

29%

4%

29%

26%

alkoho patří k mému životnímu stylu

souhlas

70%

28%

43%

28%

54%

45%

alkohol piji často

souhlas

38%

20%

19%

0%

17%

19%

chodím (chodil jsem) za školu

souhlas

50%

0%

4%

0%

25%

16%

IPH

průměr

- 12 -

Příloha č. 1 Statistika vybraných odpovědí po třídách

A

B

C

D

VG

P

zkušenost s drogou mimo alkohol a tabák

41%

28%

29%

4%

29%

26%

alkohol patří k mému životnímu stylu

51%

28%

43%

28%

54%

45%

alkohol piji často

22%

20%

19%

0%

17%

19%

chodím (chodil jsem) za školu

30%

0%

4%

0%

25%

16%

- 13 -

Příloha č. 1

Tendence k zneužívání OPL

Škála životních postojů a hodnot ‐ IPH

Rizika  sociálně patologického chování      DSL 4,5

1,2

5,8

4 5,6

1 3,5 5,4 3

0,8

5,2

2,5

0,6 2

5

1,5

0,4

4,8 1

0,2

4,6 0,5

0

0

4,4

2004/5

2005/6

2006/7

2007/8

2008/9

2009/10

2004/5

2005/6

2006/7

2007/8

2008/9

2009/10

A

1,7

3,24

3,67

2,84

4,13

2,77

A

5,58

5,34

5,03

5

5,09

5,41

0,48

B

2,6

2,78

2,82

2,6

2,14

2,47

B

5,04

5,05

5,04

5,12

5,13

5,4

2,04

2,83

2,55

2,56

2,89

3,03

C

5,27

4,91

5,19

5,14

4,95

5,13 5,19

2004/5

2005/6

2006/7

2007/8

2008/9

2009/10

A

0,45

0,63

0,77

0,91

1,08

0,58

B

0,69

0,85

0,69

0,69

0,35

C

0,34

0,7

0,63

0,52

0,65

0,69

C

D

0,6

0,45

0,52

0,65

0,64

0,64

D

2,33

2,13

3,06

3,25

3,16

2,38

D

5,14

5,24

5,31

4,98

5,19

VG

0,61

0,48

0,54

0,81

0,73

0,78

VG

3,22

1,73

1,79

3,4

3,25

3,32

VG

5,27

5,32

5,28

5,01

5,02

4,96

0,634

průměr

2,378

2,542

2,778

2,93

3,114

2,794

průměr

5,26

5,172

5,17

5,05

5,076

5,218

průměr

0,538

0,622

0,63

0,716

0,69

- 14 -

Příloha č. 2 Porovnání výsledků tříd v letech 2004 - 2010

- 15 -

Příloha č. 2 Porovnání výsledků po třídách za uplynulých 6 let diagnostiky.

Nárůst hodnot na ose y představuje větší míru patologického chování.

Nárůst hodnot na ose y představuje větší riziko k zneužívání OPL

Nárůst hodnot na ose y představuje větší riziko k sociálně patologickému chování. - 16 -

Příloha č. 3 Porovnání zastoupení žáků v kategoriích v jednotlivých diagnostikách v letech 2004 - 2010

- 17 -