2011

č lá n k y

B UL LETIN A DVOK AC IE 3/ 2011

Neplatnost právníc h jed nání M g r. M g r. J AN P E T R O V , L L .M .

P ř ík la d y : ( A ) P roč má být smlouva o nájmu nebytových prostor neplatná jen proto, že strany sjednaly nájemné a úhrady za související plnění jedinou souhrnnou částkou2 – i pokud ujednání o souhrnné částce nikomu neškodí, určitě vymezuje, kdo má kdy komu co zaplatit, a není ani v rozporu s ustanovením o náležitostech nájemní smlouvy (§ 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb.), vyložíme-li jej rozumně? 3 ( B ) P roč chápat § 517 odst. 2 obč. zák. jako kog entní a zakazovat stranám, aby si v občanskoprávních vztazích ujednaly vlastní výši úroků z prodlení4 – zvláště když strany totožného cíle mohou dosáhnout sjednáním smluvní pokuty za každý den prodlení? (C ) P roč nelze sjednat, aby smluvní straně, odstoupí-li od smlouvy z důvodu, že druhá strana smlouvu závažně porušila, tím vzniklo právo na smluvní pokutu – určité paušální plnění? 5 (D ) P roč se v témže rozhodnutí připouští ujednání o zahrnutí úroků do (úročené) jistiny, avšak vylučuje možnost ujednat si úroky z úroků (s absurdním arg umentem, že zákon takovou možnost nepřipouští výslovně) – když ekonomické důsledky obou (ekonomicky racionálních) ujednání jsou totožné? 6

§

I. Nejistý právní život v kultuře neplatnosti 1. Lze předpokládat širokou společenskou shodu na závěru, že soudy jsou zde pro smluvní strany, aby jim poskytly službu: Zjistily vůli stran, pochopily jádro sporu a rozumně, zákonně, spravedlivě a rychle o něm rozhodly. 2. České soudy se však občas chovají jinak, oficiózně povýšenecky: Spravedlnost a věcné řešení sporu obdrží jen ten, kdo se dokázal vyhnout řadě více či méně skrytých min, které jsou bez rozumného důvodu rozsety v judikatuře a hrozí způsobit neplatnost smlouvy.1 Někdy je neplatnost vyslovena nikoli za svým pravým účelem, totiž ochránit určité osoby nebo obecný zájem, nýbrž jen kvůli té herezi, že smluvní strany nepoužily právní formuli, kterou si soud nedůvodně vybral jako jedinou správnou.

1 S ro v . té ž Š o lc , M .: K d o s e b o jí ú p ra v y s o u k ro m é h o p rá v a ? E u ro 4 5 / 2 0 1 0 , s tr. 7 6. Č lá n e k d o s tu p n ý n a h ttp :/ / w w w .k s b .c z / d o c s / 1 0 1 1 0 8 -e u ro -n o v a u p ra v a -s o u k ro m e h o -p ra v a .p d f. 2 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 1 5 . d u b n a 2 0 1 0 , s p . z n . 32 C d o 4 0 5 1 / 2 0 0 8 n e b o ze d n e 2 1 . d u b n a 1 9 9 8 , s p . zn . 1 O d o n 9 8 /9 7 . 3 P o lo ž k u „výši nájemného a úhrady“ v e v ý č tu n á le ž ito s tí (n a v íc n á s le d o v a n o u s p o jk o u „a“ a d a lš í p o lo ž k o u ) lz e s n a d n o te x to v ě v y lo ž it ta k , ž e m ů ž e z n a č it i s o u h rn n o u č á s tk u . 4 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 1 6. p ro s in c e 2 0 0 4 , s p . z n . 33 O d o 1 1 7 /2 0 0 3. K d is k u s i u v e d e n é h o ju d ik á tu s ro v . h ttp ://jin e p ra v o .b lo g s p o t.c o m /2 0 1 0 /0 1 / z a z n a m -z -3-o d b o rn e h o -s y m p o s ia .h tm l. J u d ik a tu ru k o tá z c e ú ro k u z p ro d le n í a d e n n í s m lu v n í p o k u ty k v a litn ě s h rn u je Č e c h , P .: S m lu v n í p o k u ta v e rs u s ú ro k z p ro d le n í, P rá v n í rá d c e 4 /2 0 0 8 , s tr. 2 1 a n . A S P I ID : L IT 30 0 8 6C Z . 5 S ro v . ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 4 . le d n a 2 0 0 7 , s p . z n . 33 O d o 4 0 3/2 0 0 5 a p ře d e v š ím ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 4 . le d n a 2 0 1 1 , s p . z n . 33 C d o 34 5 5 /2 0 0 9 a ta m c ito v a n o u ju d ik a tu ru . V p o d ro b n o s te c h k ju d ik a tu ře N e jv y š š íh o s o u d u o n u tn o s ti v á z a t v z n ik s m lu v n í p o k u ty v ý h ra d n ě n a p o ru š e n í s m lu v n í p o v in n o s ti v iz Č e c h , P .: K u rč ito s ti d o h o d y o s m lu v n í p o k u tě , P rá v n í rá d c e 3/2 0 0 8 , s tr. 1 1 a n . A S P I ID : L IT 2 9 8 9 9 C Z . 6 R o z s u d e k v e lk é h o s e n á tu N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 4 . 3. 2 0 0 4 , s p . z n . 35 O d o 1 0 1 / 2 0 0 2 , u v e ře jn ě n ý v e S b írc e s o u d n íc h ro z h o d n u tí a s ta n o v is e k p o d č . 5 / 2 0 0 6. P řip o u š tím , ž e u rč itá h o d n o to v á n e k o n z is te n tn o s t m ů ž e b ý t p ro je v e m k o m p ro m is u m e z i s o u d c i. V ta k o v é m p říp a d ě je v h o d n é č á s ti s o u d c ů p o d ě k o v a t z a to , ž e d a li p ra x i m o ž n o s t u p ra v it v te x tu s m lo u v y u rč itá ra c io n á ln í p ra v id la a s p o ň n ě ja k ý m z p ů s o b e m . 7 S ro v . ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 30 . lis to p a d u 2 0 0 4 , s p . z n . 32 O d o 1 1 1 3/ 2 0 0 3. 8 J a k k o li je o tá z k a , z d a to to u s ta n o v e n í p řím o d o p a d á n a n a š i s itu a c i, s ro v . p ro in s p ira c i § 5 4 8 N O Z (n o v ě § 5 5 3): „Podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž okamžik.“ 9 S ro v . u s n e s e n í N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 7 . ú n o ra 2 0 0 6, s p . zn . 2 9 O d o 1 2 4 1 /2 0 0 4 . 1 0 P e ro u tk a , F .: B u d o v á n í s tá tu , 1 . s v a z e k , A c a d e m ia , 2 0 0 3, s tr. 7 .

36

3 . V této souvislosti lze poukázat i na „ log ické“ konstrukce, kterými je jakoby sofistikovaně odůvodň ován bezdůvodný zásah do právní jistoty stran. P ř ík la d y : (A ) P roč zakazovat praktickou možnost, že určité právo vznikne odstoupením od smlouvy, a scholasticky arg umentovat, že právo na plnění by vzniklo teprve p o odstoupení (což údajně není možné) od smlouvy7 – a nepřijmout rozumný výklad, že právo vznikne v te n sa m ý o k a m žik , kdy je od smlouvy odstupováno.8 (B ) P roč přitakávat odvolacímu soudu, vyslovil-li neplatnost ujednání „ ta to sm lo uva n a bý vá ú č in n o sti, ja k m ile urč itá sm luv n í stra n a z a p la tí X tis. K č “ (arg ument: dokud tato smlouva nenabude účinnosti, dluh neex istuje, a tedy jej nelze ani zaplatit)9 – ačkoli se snadno nabízí výklad, že smlouva by nabyla účinnosti v ten samý okamžik, kdy by bylo zaplaceno, a že zjevným úmyslem stran bylo založit jedné z nich opci: právo (ne povinnost) zaplatit kupní cenu a tím aktivovat povinnost protistrany k poskytnutí protiplnění.

4 . K do činí právní úkon, měl by patrně „ ta k [ být] v y c v ič e n , [ aby] p ro sk o č iv je d n o u o br uč í, p ro sk o č il i d r uh o u, by la -li m u n a sta ve n a “ .1 0 A však ani vyčerpávající studium judikatury (proč klást takový požadavek na někoho, kdo si chce jen pronajmout sklep? ) nedává jistotu: Nikdo nemůže vědět, zda nyní učiněný právní úkon nebude za rok shledán neplatným z nového, v budoucnu nepředvídatelně judikovaného důvodu. 5 . V uvedených případech se projevila česká kultura neplatnosti, netečnost k vůli stran a ochota dovodit neplatnost, i pokud z právních předpisů neplyne nutně, nenaplň uje rozumnou hodnotu (účel) a vede jen k bezdůvodnému (a často i nepředvídatelnému) omezení svobody jednání (čl. 2 odst. 4 Ú stavy). WWW.CAK.CZ

B UL L ETIN A DVOK AC IE 3/2011

Nejde tu jen o abstraktní hru s pravidly: Z n e p la tn ě n í p r á v n íh o ú k o n u m ů ž e ú č a s tn ík ů m s o u k ro m é h o s ty k u , k o n k ré tn ím lid e m , p ř iv o d it d r a k o n ic k é n á s le d k y , a p ro to je p ro p o rc io n á ln í, e k o n o m ic k y e fe k tiv n í a s lu š n é k e z n e p la tn ě n í p ř is to u p it, je n je -li p ro to d o s ta te č n ě z á v a ž n ý d ů v o d . P ř ík la d : P aní O škubaná si od pana V ysmátého pronajala nebytový prostor na 20 let. Spoléhajíc na smlouvu, paní O škubaná si v pronajatých prostorách otevřela restauraci (knihkupectví, kadeřnictví) a vynaložila 7 let tvrdé práce k získání místní klientely. V 8. roce nájmu – ačkoli veškeré platby dosud řádně probíhaly a nebyly ani jednou stranou dosud rozporovány – však pan V ysmátý paní O škubané oznámil, že musí nebytové prostory ze dne na den vyklidit, a to z důvodu té byrokratické triviality, že nájemní smlouva nerozúčtovává zvlášť nájemné a služby. Nabídne jí ovšem (tak, aby to nebylo možné prokázat), že s ním může uzavřít novou smlouvu, znějící na dvakrát vyšší nájemné, a tak svoji klientelu neztratit.11 O b m ě n a : P odnikatel – kvůli nucenému vystěhování strojů z neplatně pronajatých nebytových prostor – není s to vyrobit a dodat sjednané výrobky včas. P roto mu vznikne povinnost zaplatit smluvní pokutu a dostane se do úpadku.

II. S oukrom é právo ve spleti veřejnoprávníc h povinností 6 . P ři rozumném posouzení výše uvedených případů by v nich soud překročení zákonného zákazu či neurčitost vůbec neshledal.12 V edle toho tu jsou případy mnohé další, kdy je zcela nepochybné, že určitý zákonný (zejména veřejnoprávní) zákaz porušen byl – a přesto ani takové zjevné porušení nemá způsobovat neplatnost, ale jen jinou sankci (zejména náhradu škody nebo veřejnoprávní pokutu). „V y so k ý p o č e t z á k o n ů , k te ré v n a š e m m o d e r n ím sv ě tě z a k o tv ují [ veřejnoprávní] re g ula c i“ jen podtrhuje skutečnost, že „ n e p la tn o st m n o h d y z p ů so buje k r uté d ů sle d k y “ .1 3 (V této souvislosti srov. § 2 odst. 3 NO Z: „V ý k la d a p o užití p rá v n íh o p ře d p isu n e sm í v é st k e k r uto sti n e bo be z o h le d n o sti urá že jíc í o by č e jn é lid sk é c ítě n í.“ ) P ř ík la d y : (A ) Nebylo-li vydáno rozhodnutí stavebního úřadu o určení prostor k trvalému bydlení (kdo si při najímání bytu něco takového prověřuje? ), nepovažuje se uzavřená smlouva za nájemní smlouvu k bytu, a tedy se neuplatní ani ochrana dle ustanovení § 685 an. obč. zák.14 ( B ) Nájemní smlouva toho, kdo si pronajal nezkolaudovaný nebytový prostor, je neplatná15 – a to patrně i tehdy, jednal-li nájemce v dobré víře a může-li pronajímatel kolaudační rozhodnutí snadno získat. (C ) T omu, kdo vyhraje na hracím automatu, nevznikne nárok na vyplacení výhry, jestliže k hracímu automatu nebylo vydáno úřední povolení – bez ohledu na skutečnost, že výherce nemohl o nedostatku povolení vědět a že popřením výhercova nároku bude obohacen ten, kdo povinnost získat povolení porušil, tj. provozovatel automatu.16 (D ) P okud org án reg ulace uloží určité osobě (např. pojišťovně) zákaz určitého právního jednání a tato osoba je přesto učiní, je právní jednání neplatné – patrně bez ohledu na účel zákazu a to, zda druhá strana jednala v dobré víře, resp. se vůbec mohla o zákazu dozvědět.17

7 . C o je v uvedených příkladech problematické? P řinejmenším skutečnost, že soudy aplikovaly právo bez jakékoli úvahy o d ů sle d c íc h neplatnosti, tedy např. o tom, zda účelem určitého předpisu není především ochrana určité osoby (např. WWW.CAK.CZ

č lá n k y toho, kdo užívá bytový či nebytový prostor) a zda neplatnost smlouvy tuto osobu nepoškodí. Zpravidla nelze připustit, aby se ten, kdo opomněl opatřit požadované veřejnoprávní povolení, vyvázal ze smlouvy, která je nebo se ukáže být pro něj nevýhodná, poukazem právě na nedostatek úředního povolení, který sám způsobil. 8 . K onkrétně: J e tu snad dostatečný veřejný zájem na tom bránit s použitím institutu neplatnosti nájemci, aby užíval pronajatou místnost, byť není zkolaudovaná (resp. aby se na základě platné nájemní smlouvy po pronajímateli domáhal odstranění právních vad, tj. opatření kolaudace)? K omu by takovým užíváním místnosti nájemce škodil? A pokud jen sám sobě – je tu snad státní moc od toho, aby někomu bránila lehnout si třeba pod most nebo do maring otky, nezasahuje-li tím do cizích práv? Není snad požadavek kolaudace dostatečně sankcionován veřejnoprávními pokutami (než aby bylo nutné odnímat nájemcům výhodu smlouvy)? M á soukromé právo v demokratické společnosti směřovat k rozumnému a efektivnímu uspořádání vztahu mezi jednotlivci, anebo k totální, nalevo, napravo se neohlížející ochraně abstraktního řádu, ať už za rozumným účelem, anebo bezúčelně a ať to stojí, co to stojí? 9 . J istě, nájemce může být odškodněn dle § 42 obč. zák. („V z n ik n e -li p ro n e p la tn o st p rá v n íh o ú k o n u šk o d a , o d p o v íd á se z a n i p o d le usta n o ve n í to h o to z á k o n a o o d p o v ě d n o sti z a šk o d u.“). A však toto odškodnění není dostatečné, neboť : (a ) neuspokojuje primární zájem smluvní strany, jímž je obdržet sjednané plnění; (b ) nevede k náhradě nemajetkové újmy (nevznikne vám snad, pokud musíte nuceně opustit byt, který jste delší dobu obývali? ); (c ) zpravidla nevede k (dostatečné) náhradě majetkové újmy v podobě ušlého zisku – ten se totiž dle

1 1 V té to s o u v is lo s ti s ro v . u s ta n o v e n í § 2 1 5 4 N O Z (n o v ě § 2 2 32 ), k te rý z a u rč itý c h o k o ln o s tí d á v á v y p o v ě z e n é m u n á je m c i (n e je d n á s e te d y o p říp a d n e p la tn o s ti s m lo u v y ) p rá v o n a „náhradu [z a ] převzetí zákaznic ké základny“. O p ro ti to m u to s n a d ro z u m n é m u a p a trn ě d is p o z itiv n ím u u s ta n o v e n í s ro v . h y p e rtro fo v a n o u a k o g e n tn í fra n c o u z s k o u ú p ra v u o b c h o d n íh o n á jm u p o p s a n o u v P e lik á n o v á , I.: Ú v o d d o s ro v n á v a c íh o p rá v a o b c h o d n íh o , C . H . B e c k , P ra h a 2 0 0 0 , s tr. 8 1 a n . 1 2 Ř e š e n í n ě k te rý c h z u v e d e n ý c h p říp a d ů z á v is í n a to m , z d a p o v a ž u je m e u rč ité z á k o n n é u s ta n o v e n í z a k o g e n tn í č i d is p o z itiv n í. V té to s o u v is lo s ti s ro v . i § 1 o d s t. 2 N O Z , k te rý již n e u m o ž ň u je d o v o z o v a t k o g e n tn o s t z á k o n n é h o u s ta n o v e n í n e o d ů v o d n ě n ý m o d k a z e m n a je h o p o v a h u . D le N O Z p a trn ě ta m , k d e n e n í k o g e n tn o s t s ta n o v e n a v ý s lo v n ě , u s ta n o v e n í n e n í k o g e n tn í č i d is p o z itiv n í v e v z ta h u k e v š e m m o ž n ý m o d c h y lk á m , n ý b rž s e v y ž a d u je v k a ž d é m k o n k ré tn ím p říp a d ě p o s o u d it, z d a konkrétní o d c h y lk a p o ru š u je v e ře jn ý p o řá d e k , d o b ré m ra v y č i o s o b n o s tn í p rá v a . S ro v . B ro ž , V .: U rč o v á n í c h a ra k te ru p rá v n íc h n o re m v n á v rh u n o v é h o O b č a n s k é h o k o d e x u , J in é p rá v o , 30 . 5 . 2 0 1 0 , h ttp :/ / jin e p ra v o .b lo g s p o t.c o m / 2 0 1 0 / 0 5 / v a c la v -b ro z -u rc o v a n ic h a ra k te ru .h tm l. 1 3 T e y , T . H .: R e fo rm in g ille g a lity in p riv a te la w , S in g a p o re A c a d e m y o f L a w J o u rn a l, s v a z e k 2 1 , ro č n ík 2 0 0 9 , s tr. 2 1 8 . 1 4 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 9 . 1 . 2 0 0 2 , s p . z n . 2 6 C d o 4 0 0 / 2 0 0 0 , u v e ře jn ě n ý v č a s o p is e P rá v n í ro z h le d y č . 6/ 2 0 0 2 n a s tr. 2 9 1 n e b o z e d n e 2 6. le d n a 2 0 1 0 , s p . z n . 2 6 C d o 4 8 5 8 / 2 0 0 8 , d le k te ré h o n e z k o la u d o v a n ý b y t p rá v n ě v ů b e c n e e x is tu je . V to m to o h le d u N O Z n á je m c e c h rá n í v § 2 0 7 5 o d s t. 3 N O Z (n y n í § 2 1 5 4 ): „S kutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemů že být na újmu nájemc i.“ 1 5 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 4 . lis to p a d u 2 0 0 9 , s p . z n . 2 6 C d o 37 1 4 /2 0 0 8 , u v e ře jn ě n ý v e S b írc e s o u d n íc h ro z h o d n u tí a s ta n o v is e k p o d č . 9 0 /2 0 0 3. 1 6 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 9 . říjn a 1 9 9 7 , s p . z n . 3 C d o n 1 39 6/ 9 6, u v e ře jn ě n ý v č a s o p is e P rá v n í ro z h le d y č . 5 / 1 9 9 8 n a s tr. 2 5 1 . 1 7 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 7 . p ro s in c e 2 0 0 5 , s p . z n . 32 O d o 1 1 4 4 / 2 0 0 4 .

37

č lá n k y

B UL LETIN A DVOK AC IE 3/ 2011

judikatury nahrazuje jen při naplnění přespříliš přísného kritéria, že by ho bylo dosaženo s praktickou jistotou;18 a (d ) je-li smlouva neplatná, nemůže se nájemce domáhat ujednaných smluvních pokut, ani uplatň ovat vady či zákonná ustanovení o omylu. P řitom nájemce nelze rozumně sankcionovat za to, že nezkoumal úřední povolení k pronajímaným místnostem – vždyť ani 1 8 Z a m n o h é v iz n a p ř. ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 5 . ú n o ra 2 0 1 0 , s p . z n . 2 3 C d o 1 0 69 / 2 0 0 8 . 1 9 V iz v š a k ju d ik a tu ru N e jv y š š íh o s o u d u , d le k te ré a b s e n c e p ře v o d c o v a o p rá v n ě n í v ě c p ře v é s t z p ů s o b u je n e p la tn o s t s m lo u v y (n a p ř. u s n e s e n í N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 8 . říjn a 2 0 0 1 , s p . z n . 2 2 C d o 1 2 0 6/ 2 0 0 1 ) a d řív ě jš í n á je m z p ů s o b u je n e p la tn o s t k o n flik tn íh o n á jm u p o z d ě jš íh o (n a p ř. ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 8 . ú n o ra 2 0 0 6, s p . z n . 30 C d o 31 0 9 / 2 0 0 5 ). U v e d e n á ju d ik a tu ra v e d e p rá v ě k p ro b lé m ů m z m ín ě n ý m v o d s ta v c i 9 . to h o to p řís p ě v k u , a p ro to ji N O Z o d m ítá . S ro v . u s ta n o v e n í § 1 61 8 N O Z , n o v ě § 1 69 2 („S kutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávně na nakládat s tím, c o má být podle smlouvy plně no, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.“), k te ré ta k řk a d o s lo v a p ře b írá d ru h o u č á s t č l. II. – 7 :1 0 2 E v ro p s k é h o o b č a n s k é h o z á k o n ík u (D C F R ). V u v e d e n ý c h p říp a d e c h (d le § 1 69 2 N O Z ) p la tn á s m lo u v a s ic e n e v e d e k ú č in k ů m s m lo u v o u p ře d v íd a n ý m (n a p ř. k p ře v o d u v la s tn ic k é h o p rá v a ), a v š a k p la tn o s t s m lo u v y m á te n z á s a d n í v ý z n a m , ž e s e u p la tn í p řís lu š n á s m lu v n í a z á k o n n á u s ta n o v e n í s a n k c io n u jíc í n e s p ln ě n í s m lo u v y . 2 0 T o to o d d ě le n í p o v a ž u ji z a v e lm i p o tře b n é , a v š a k s o h le d e m n a d ů v o d o v o u z p rá v u k § 1 N O Z v z n ik á o tá z k a , ja k d a le k o m á z a jít: „s porušením veřejného práva lze bez výslovného stanovení opaku spojit jen veřejnoprávní, nikoli soukromoprávní sankc e.“ J is tě , v č e s k é m p rá v u m ů ž e p la tit: neplatnost pro porušení veřejnoprávního předpisu musí být stanovena výslovně , jinak je právní jednání platné – o b d o b n ě ja k o d le § 2 o d s t. 1 z á k o n a o p ře s tu p c íc h p la tí: protiprávní jednání musí být za přestupek označeno výslovně , jinak se o přestupek nejedná. A v š a k p a trn ě n e n í re a lis tic k ý p ro je k t, a b y z á k o n o d á rc e v s o u v is lo s ti s p řije tím N O Z p ro š e l v e š k e ré v e ře jn o p rá v n í z á k a z y , c o jic h v č e s k é m p rá v n ím řá d u je , a o h le d n ě k a ž d é h o z n ic h p ře d e m ro z h o d l, z d a s e k n ě m u m á p řip ín a t s a n k c e s o u k ro m o p rá v n í n e p la tn o s ti a / n e b o n á h ra d y š k o d y . N a m y s li s e p a trn ě m á , ž e p o ru š e n í v e ře jn o p rá v n íh o p ře d p is u z p ů s o b u je s o u k ro m o p rá v n í d ů s le d k y n ik o li s a m o o s o b ě , n ý b rž je n te h d y , p o k u d to s o u k ro m é p rá v o s a m o u z n á z a v h o d n é . J in ý m i s lo v y : s a n k c e n e p la tn o s ti n a s tá v á , je n p o k u d je n a p ln ě n o s o u k ro m o p rá v n í k rité riu m zjevné narušení veřejného pořádku (s ro v . § 5 2 7 , n y n í 5 32 N O Z : „N eplatné je právní jednání, které ... odporuje zákonu nebo jej obc hází a ... zjevně narušuje veřejný pořádek.“), a s a n k c e n á h ra d y š k o d y n a s tá v á , je n p o k u d je n a p ln ě n o s o u k ro m o p rá v n í k rité riu m příčinné souvislosti (k te rá n e n í d á n a , je s tliž e p o ru š e n é u s ta n o v e n í n e m ě lo z a ú č e l p ře d e jít té ú jm ě , k te rá v z n ik la ). 2 1 S ro v . n a p ř. A rm b rü s te r in M ü n c h e n e r K o m m e n ta r z u m B G B , s v a z e k 1 / 1 , 5 . v y d á n í, C . H . B e c k , M ü n c h e n 2 0 0 6, k o m . k § 1 34 , m a rg . č . 5 0 a n . 2 2 R o z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 0 . ú n o ra 2 0 0 3, s p . z n . 2 2 C d o 333/ 2 0 0 2 . 2 3 S ro v . ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 8 . d u b n a 2 0 0 3, s p . z n . 2 2 C d o 1 9 9 3/ 2 0 0 1 , d le k te ré h o lic h e v n í s m lo u v a n e n í a b s o lu tn ě n e p la tn á (p o s tiž e n á s tra n a m á p rá v o o d s to u p it d le § 4 9 o b č . z á k .) a d á le ro z s u d e k v e lk é h o s e n á tu N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 6. s rp n a 2 0 0 9 , s p . z n . 31 C d o 1 35 / 2 0 0 7 , u v e ře jn ě n ý v e S b írc e s o u d n íc h ro z h o d n u tí a s ta n o v is e k p o d č . 5 / 2 0 1 0 , d le k te ré h o p o d v o d u č in ě n ý je d n o u z e s tra n p ři u z a v írá n í s m lo u v y n e z a k lá d á je jí a b s o lu tn í n e p la tn o s t p ro ro z p o r s (tre s tn ím ) z á k o n e m , n ý b rž je n n e p la tn o s t re la tiv n í (§ 4 9 a a § 4 0 a o b č . z á k .). 2 4 S ro v . K ö tz , H ., F le s s n e r, A .: E u ro p e a n C o n tra c t L a w , s v a z e k 1 , O x fo rd , C la re n d o n P re s s 1 9 9 8 , s tr. 1 63. 2 5 T a to ro z h o d n u tí js o u u v e d e n a v Č e c h , P .: J e š tě k n e p la tn o s ti p ro ro z p o r s e z á k o n e m , P rá v n í fó ru m č . 3/ 2 0 0 9 , s tr. 9 5 a n . 2 6 N á le z Ú s ta v n íh o s o u d u z e d n e 1 4 . d u b n a 2 0 0 5 , s p . z n . I. Ú S 62 5 / 0 3 (N 8 4 / 37 S b N U 1 5 7 ). 2 7 N á le z Ú s ta v n íh o s o u d u z e d n e 6. d u b n a 2 0 0 5 , s p . z n . II. Ú S 8 7 / 0 4 (N 7 5 / 37 S b N U 63). 2 8 N á le z II. Ú S 8 7 / 0 4 (n e p la tn o s ti s m lo u v y o p řít o ro z u m n ý v ý k la d d o tč e n é h o u s ta n o v e n í) b y l c ito v á n v p o u h ý c h 2 0 ro z h o d n u tíc h N e jv y š š íh o s o u d u (k o lik rá t o d té d o b y N e jv y š š í s o u d ro z h o d o v a l o n e p la tn o s ti? ). V e v ě tš in ě p říp a d ů n e b y ly p rá v n í z á v ě ry n á le z u p ře d m ě te m d o v o la c íh o říz e n í, re s p . b y ly a p lik o v á n y n e ja k o o b e c n é p ra v id lo o n e p la tn o s ti, a le ja k o k o n k ré tn í p o k y n k ro z h o d n u tí p rá v n í v ě c i v n á le z u ře š e n é , to tiž o p rá v n ě n í s ta ro s ty p rá v n ě je d n a t z a o b e c . N á le z b y l ro v n ě ž p o u ž it v e d v o u ro z h o d n u tíc h , k te rá v e lk ý s e n á t N e jv y š š íh o p o z d ě ji v ý s lo v n ě o d m ítl (s ro v . p o z n . č . 31 n íž e ). S d u c h e m n á le z u ta k s o u z n í je n p řib liž n ě p ě t ro z h o d n u tí, k te rá n a v íc p o c h á z í p o u z e o d s v o b o d o m y s ln é h o s e n á tu č . 2 8 a té ž 2 2 . (U n ě k te rý c h p o s le d n ě u v e d e n ý c h p říp a d ů b y z k o u m á n í z á k o n n é h o z á k a z u m ě lo b ý t, m y s lím , p ro v e d e n o p e č liv ě ji.) 2 9 Č e c h , P ., c it. v p o z n . č . 2 5 . 30 T e le c , I.: N e n í ro z p o r s e z á k o n e m ja k o ro z p o r s e z á k o n e m , P rá v n í ro z h le d y č . 5 / 2 0 0 4 , s tr. 1 61 a n .

38

po kupujícím nepožadujeme, aby zjišťoval právní vady.19 O statně, obdobně nelze rozumně sankcionovat toho, komu prodávající zcizil věc, pro kterou neopatřil homolog aci. 10 . Z komparativního hlediska je proto obvyklé, že překročení veřejnoprávního ustanovení způsobuje soukromoprávní neplatnost nikoli bez dalšího, nýbrž jen tehdy, vyžaduje-li to účel porušeného pravidla. (U vedený závěr lze dovodit i z § 1 odst. 1 věta 2 NO Z: „U p la tň o vá n í so uk ro m é h o p rá va je n e z á v islé n a up la tň o vá n í p rá va ve ře jn é h o .“).20 T o přesvědčivě doložil B . D vořák, který ve svém příspěvku pro českého čtenáře kvalitně shrnul zdroje k rakouskému, švýcarskému a německému právu, jež jsou dostupné v knihovně pražské právnické fakulty. V podrobnostech lze pohlédnout též do větších německých komentářů, které podrobně uvádí dlouhé seznamy k tomu, zda porušení jednotlivých zákonných ustanovení vede k neplatnosti, anebo ne.21 P o z n á m k y : P ro spravedlnost nutno poukázat na: ( A ) Některé spíše drobné a osamocené posuny v judikatuře Nejvyššího soudu: ( 1 ) zachovává se platnost nájemní smlouvy, je-li obytný prostor – s vědomím stavebního úřadu – po desetiletí užíván k bydlení, byť bez řádné kolaudace;22 ( 2 ) podvodné či lichevní jednání jen jedné ze stran nevede k neplatnosti smlouvy23 (jde o dílčí projevy v E vropě obvyklé zásady,24 že porušení zákazu vztahujícího se jen na jednu smluvní stranu zpravidla neplatnost smlouvy nezakládá); a ( 3 ) proklamace (spíše neodpovídající obvyklé prax i, viz výše), že absolutní neplatnost dle § 39 obč. zák. je prostředek ultim a ra tio , uvedené ve více rozhodnutích.25 ( B ) Nálezy Ú stavního soudu, dle kterých nutno preferovat výklad smlouvy zachovávající její platnost26 a opřít závěr o neplatnosti smlouvy o rozumný výklad dotčeného ustanovení.27 (V liv těchto nálezů na soudní prax i je však spíše nižší.28) ( C ) Čechem29 i T elecem30 chválenou judikaturu

WWW.CAK.CZ

č lá n k y

B UL L ETIN A DVOK AC IE 3/2011

Ilustrační foto

K niha 3, čl. 40 NB W 33 (1) P rávní jednání, které se svým obsahem nebo účelem příčí dobrým mravům nebo veřejnému pořádku, je neplatné. (2) P orušení donucujícího zákonného ustanovení vede k neplatnosti právního jednání, avšak slouží-li ustanovení jen k ochraně některé ze stran ..., pak jen k neplatnosti relativní; to ovšem v obou případech jen tehdy, neplyne-li z účelu ustanovení něco jiného. (3) P ředchozí odstavec se nevztahuje na ustanovení, jejichž účelem není vyloučit či omezit účinky právních jednání, která jsou s nimi v rozporu. 13 . V edle toho je vhodné zmínit i fle x ibiln í koncepci v tzv. E vropském občanského zákoníku (D raft common frame of reference, dále jen „ D C F R “ ).34 T a je pro českou realitu patrně vhodnější než výše uvedená koncepce ú č e lu z á k o n n é h o z á k a z u a použije se (aspoň zčásti) i při aplikaci NO Z.35 Čl. II. – 7:30 1 D C F R Smlouvy porušující základní zásady Smlouva je neplatná v rozsahu, v jakém (a) porušuje zásadu, která je právních řádech členských zemí E vropské unie považována za základní; a (b) k uplatnění takové zásady je zapotřebí neplatnosti.

28. senátu Nejvyššího soudu zachovávající platnost nájemní smlouvy k nebytovým prostorám, byla-li uzavřena bez zákonem požadovaného souhlasu obecního úřadu dříve, než novela tento požadavek ze zákona vypustila. T uto judikaturu 28. senátu však velký senát Nejvyššího soudu nakonec odmítl.31

11. P řes výše uvedené nelze očekávat, že by kultura neplatnosti byla v rozumné době překonána cestou org anického vývoje. P roto se s ní také NO Z výslovně rozchází, jak plyne již z jeho § 521 (nově32 § 526): „ N a p rá v n í je d n á n í je tře ba sp íš e h le d ě t ja k o n a p la tn é n e ž ja k o n a n e p la tn é .“ P osílení d ů v ě r y so uk ro m o p rá v n íh o sty k u v p la tn o st p rá v n íc h je d n á n í lze považovat ze možná vůbec nejdůležitější přínos nové úpravy – kterou se budeme podrobněji zabývat v části IV . tohoto příspěvku poté, kdy učiníme:

III. K rátký poh led d o Niz oz em ské h o a E vropské h o ob č anské h o z ákoníku (D C F R ) 12. B . D vořák ve svém příspěvku podrobně a kvalitně rozebral švýcarské, německé a rakouské právo co do neplatnosti právních jednání pro rozpor se zákonem. V uvedených právních řádech je pro určení, zda přerušení zákonného zákazu zakládá neplatnost, rozhodující ú č e l dotčeného zákazu. V tomto ohledu bych si dovolil citovat nizozemský občanský zákoník (nieuw burg erlijk w etboek, dále jen „ N B W “ ), který uvedenou koncepci ú č e lu z á k o n n é h o z á k a z u zakotvuje v ý slo v n ě (zatímco ve Š výcarsku, R akousku a Německu ji dovodila doktrína a judikatura) – a tedy představuje vhodnou inspiraci pro úpravu NO Z směrem, který preferuje B . D vořák.

WWW.CAK.CZ

Čl. II. – 7:30 2 D C F R Smlouvy porušující ustanovení donucující povahy (1) P okud smlouva není neplatná dle předchozího článku, avšak porušuje ustanovení donucující povahy,36 pak takové porušení způsobuje důsledky, pokud vůbec nějaké, výslovně stanovené v dotčeném ustanovení. 31 S ro v . ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 0 . le d n a 2 0 0 4 , s p . z n . 31 C d o 1 8 9 5 / 2 0 0 2 , u v e ře jn ě n ý v e S b írc e s o u d n íc h ro z h o d n u tí a s ta n o v is e k p o d č . 7 / 2 0 0 5 . J e s p ra v e d liv é p o z n a m e n a t, ž e § 3 o d s t. 4 z á k o n a o n á jm u n e b y to v ý c h p ro s to r (v p ů v o d n ím z n ě n í) v ý s lo v n ě s ta n o v il n e p la tn o s t n á je m n í s m lo u v y u z a v ře n é b e z to h o to s o u h la s u . P ro to n e p o v a ž u ji z a z c e la s p rá v n o u n á s le d u jíc í T e le c o v u ú v a h u (c it. v p o z n . č . 30 , č á s t X .) „A čkoli se dovolac í soud podle mého názoru mě l – a doc ela eleg antně mohl – výslovně úvahově vypořádat i se stavem veřejného pořádku v obc hodu, spojeným s dobovou politic kou obavou, aby „všude nebyl jen samý butik, ale i pekař“, zásobujíc í lidi nezbytným c hlebem, mů žeme říc i, že oba dovolac í rozsudky v zásadě odpovídají intenc ím tzv. kvalifikovaného rozporu se zákonem.“ V e s k u te č n o s ti z d e n e š lo o k v a lifik o v a n ý ro z p o r s e z á k o n e m (z á k o n n e p la tn o s t v ý s lo v n ě s ta n o v il), n ý b rž o to , z d a N e jv y š š í s o u d p řijm e d o k trín u k o n v a lid a c e p rá v n íc h je d n á n í, je s tliž e d ů v o d je jic h n e p la tn o s ti o d p a d n e . 32 P ře d z á v o rk o u o d k a z u ji n a č ís lo p a ra g ra fu v e v e rz i N O Z , z n íž v y c h á z í B . D v o řá k – jd e o v e rz i, k te rá b y la v m in u lé m v o le b n ím o b d o b í z a s lá n a d o P o s la n e c k é s n ě m o v n y , v y š la ja k o E liá š , K ., H a v e l, B :. O s n o v a o b č a n s k é h o z á k o n ík u . O s n o v a z á k o n a o o b c h o d n íc h k o rp o ra c íc h , A le š Č e n ě k , P lz e ň 2 0 0 9 a b y la a ž d o le d n a r. 2 0 1 1 k e s ta ž e n í n a w e b o v é s trá n c e h ttp :/ / o b c a n s k y z a k o n ik .ju s tic e .c z . N a p ro ti to m u v z á v o rc e („ n o v ě “ ) o d k a z u ji n a v e rz i N O Z , k te rá b y la v le d n u ro k u 2 0 1 1 ro z e s lá n a d o v n ě jš íh o p řip o m ín k o v é h o říz e n í a je v s o u č a s n o s ti d o s tu p n á n a u v e d e n é w e b o v é s trá n c e . 33 P ře lo ž il J . P . z n ě m e c k é h o p ře k la d u N ie p e r, F ., W e s te rd ijk , A . S .: N ie d e rlä n d is c h e s b ü rg e rlic h e s G e s e tz b u c h , B u c h 3, K lu w e r, 1 9 9 6, s tr. 2 7 a n . a a n g lic k é h o p ře k la d u W a re n d o rf, H ., T h o m a s , R ., C u rry -S u m m e r, I.: T h e C iv il C o d e o f th e N e th e rla n d s , W o lte rs K lu w e r, 2 0 0 9 . 34 T e x t D C F R je v s o u č a s n o s ti d o s tu p n ý n a a d re s e h ttp :/ / e c .e u ro p a .e u / ju s tic e / p o lic ie s / c iv il/ d o c s / d c fr_ o u tlin e _ e d itio n _ e n .p d f. 35 D á le p o p s a n á ú p ra v a s e s h o d u je s to u , k te ro u p řip ra v ili v p o z d ě jš í fá z íc h p ro je k tu a u to ři P rin c ip le s o f E u ro p e a n C o n tra c t L a w a k te ro u p o p is u je (a im p lic itn ě k la d n ě h o d n o tí) P e lik á n o v á , I.: O b c h o d n í p rá v o (O b lig a č n í p rá v o – k o m p a ra tiv n í ro z b o r), 4 . d íl, A S P I, P ra h a 2 0 0 9 , s tr. 2 2 6 a 2 2 7 . S h o d a o b o u ú p ra v je d ů s le d k e m s k u te č n o s ti, ž e D C F R n a v a z u je n a P E C L . 36 J a k k o li D C F R p o u ž ív á p o je m právní pravidlo (m a n d a to ry ru le ), p o v a ž u ji z a v h o d n é i s o h le d e m n a č e s k o u p rá v n í tra d ic i p o u ž ít v e z d e jš ím p ře k la d u v ý ra z ustanovení.

39

č lá n k y (2) P okud ustanovení donucující povahy neupravuje výslovně, jaké důsledky má jeho porušení pro platnost smlouvy, může soud: (a) prohlásit smlouvu za platnou; (b) zcela nebo zčásti zrušit smlouvu s účinky do minulosti; nebo (c) upravit smlouvu nebo její účinky. (3) R ozhodnutí dle odstavce 2 má vhodně a proporcionálně odpovídat porušení při zohlednění veškerých relevantních okolností včetně: (a) účelu porušeného ustanovení; (b) okruhu osob, na jejichž ochranu tu porušené ustanovení je; (c) jakékoli sankce, která může být uložena podle porušeného ustanovení; (d) závažnosti porušení; (e) skutečnosti, zda se jednalo o porušení úmyslné; a (f) toho, nakolik blízká souvislost tu je mezi porušením a smlouvou. 14 . J ak vidíme, moderní řešení D C F R zahrnuje oproti NB W zejména tři následující inovace: (a ) Ne/platnost se posoudí otevřeným poměřením 6 relativně určitějších kritérií (nikoli na základě jediného méně určitého pojmu ú če l z á k o n n é h o z á k a z u). T ato kritéria se do samotného tex tu NO Z neprosadila,37 avšak materiálně by se měla uplatnit v rámci posouzení, zda se určité právní jednání příčí ve ře jn é m u p o řá d k u. (b ) D le D C F R soudce může následky porušení zákonného zákazu pružně upravit tak, aby se (patrně za cenu nižší předvídatelnosti) zohlednily konkrétní okolnosti případu – soudce má pro rozhodování podstatně širší prostor, než aby jen vyslovil, zda je právní jednání platné, absolutně neplatné, anebo relativně neplatné. T oto zpružnění důsledků neplatnosti NO Z nepřijal. ( c ) D C F R výslovně uvádí princip proporcionality a staví najisto, že rozhodnutí o ne/platnosti závisí i na povaze a závažnosti konkrétního porušení zákonného zákazu. J inými slovy, neplatí nutně dichotomie: buď každé porušení určitého zákonného zákazu způsobuje neplatnost, anebo žádné jeho porušení neplatnost nezpůsobuje.38 J e to p r á v ě te n to p r in c ip , n a k te ré m je N O Z z v e lk é č á s ti z a lo ž e n . 15 . P ro úplnost poznamenejme, že D C F R do značné míry odpovídá i řešení (resp. se do značné míry inspiruje řešením), které v rámci systému common law navrhla britská P rávní komise (K omise pro reformu práva): Nedošlo-li k narušení veřejného pořádku, je na diskreci soudu, aby žalobci odepřel vymahatelnost jeho nároku (tj. akceptoval námitku neplatnosti vznesenou žalovaným); při výkonu této diskrece však soud musí zvážit následující kritéria: „ ( 1 ) z á v a žn o st p ro tip rá v n o sti; ( 2 ) v ě d o m o st a ú m y sl ža lo bc e ; ( 3 ) z d a o d e p ře n í n á ro k u bud e m ít o d stra š ujíc í ú č in e k ; ( 4 ) z d a o d e p ře n í n á ro k u p o d p o ří ú č e l p ra v id la , d le k te ré h o je sm lo uv a n e p la tn á ; a ( 5 ) z d a o d e p ře n í n á ro k u je p řim ě ře n é k p ro tip rá v n o sti.“ 39 37 O b e c n ě N O Z o d m ítá v y m e z o v a t n e u rč ité p o jm y s p o m o c í d ílč íc h k rité rií. T a k o v ý p řís tu p je v č e s k é m p ro s tře d í v n ím á n ja k o p říliš k a z u is tic k ý . P ro to b y lo n a p ř. o d m ítn u to u v é s t v N O Z p o v z o ru č l. 3:2 0 1 P rin c ip ů e v ro p s k é h o d e lik tn íh o p rá v a (P rin c ip le s o f E u ro p e a n T o rt L a w , h ttp :/ / w w w .e g tl.o rg / p rin c ip le s / p d f/ P E T L .p d f) k rité ria p ro v ý k la d n e u rč ité h o k o n c e p tu adekvátní příčinná souvislost. 38 T a k n a p ř. v S R N s e u p la tň u je p ře d e v š ím b u ď / a n e b o p řís tu p : U rč ité u s ta n o v e n í je je n „ p o řá d k o v ý m p ře d p is e m “ (O rd n u n g s v o rs c h rift), je h o ž p o ru š e n í k n e p la tn o s ti n e v e d e , a n e b o z á k o n n ý m z á k a z e m (v e s m y s lu § 1 34 B G B ), k te ré n e p la tn o s t z p ů s o b u je . 39 P rá v n í k o m is e . P ro tip rá v n í tra n s a k c e : v liv p ro tip rá v n o s ti n a s m lo u v y a tru s ty . D o k u m e n t k e k o n z u lta c i, č . 1 5 4 z e d n e 2 1 . le d n a 1 9 9 9 , d o s tu p n ý n a a d re s e h ttp :/ / w w w .la w c o m .g o v .u k / d o c s / c p 1 5 4 .p d f.

40

B UL LETIN A DVOK AC IE 3/ 2011

IV . Neplatnost právníc h jed nání v NO Z 16 . V ýchozím ustanovením, které v NO Z upravuje rozpor se zákonem je: § 527 NO Z (nově § 532) Neplatné je právní jednání, které zjevně odporuje dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu nebo jej obchází a je někomu na újmu nebo zjevně narušuje veřejný pořádek. K D v o ř á k o v ě k r itic e : ( A ) J iž z uvedeného je vidět nesprávnost D vořákovy výtky: „T e p r v e v so uv islo sti s § 5 3 5 N O Z lz e urč it, že n e p la tn o st p rá v n íh o je d n á n í p ro ro z p o r se z á k o n e m ( ste jn ě ja k o z d ů v o d u o bc h á z e n í z á k o n a ) je d á le o m e z e n a p o d m ín k a m i v z n ik u „ n ě č í ú jm y “ a / n e bo z je v n ý m n a r uš e n ím v e ře jn é h o p o řá d k u.“ Naopak skutečnost, že neplatnost pro rozpor se zákonem je omezena podmínkami vzniku něčí újmy či zjevného narušení veřejného pořádku, je zjevná již z výše citovaného § 527 NO Z (nově § 532), konkrétně z jeho podtržené části. ( B ) D ále B . D vořák navrhuje, po vzoru § 134 a 138 B G B , rozdělit uvedený § 527 NO Z (nově § 532) na dvě skutkové podstaty: neplatnost pro rozpor s dobrými mravy a neplatnost pro rozpor se zákonem. T ato navrhovaná změna patrně není kontroverzní: J estliže rozdělení § 527 NO Z (nově § 532), ať už na dvě věty, na dva odstavce, anebo na dva parag rafy, někomu usnadní čtení a nikomu je neztíží, pak, myslím, není důvod, proč takové zlepšení neprovést.

17 . Na skutkové podstaty neplatnosti v § 527 NO Z (nově § 532) an. navazuje skupina ustanovení upravující důsledky neplatnosti, tedy zejména, zda nastává neplatnost absolutní či relativní: § 533 NO Z (nově § 538) (1) J e-li neplatnost právního jednání stanovena pouze na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. § 535 NO Z (nově § 540 ) Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které zjevně odporuje dobrým mravům nebo které odporuje zákonu nebo jej obchází a zjevně narušuje veřejný pořádek. ... K D v o ř á k o v ě k r itic e : Není zcela srozumitelná výtka, že by navrhovatelé v rámci kritéria „ je n ě k o m u n a ú jm u“ směšovali hledisko nedovolenosti a hledisko jejích právních následků a že by soud měl otázku poškození zájmu (tj. újmy) určité osoby řešit dvakrát (poprvé prý kvůli závěru o neplatnosti, podruhé prý kvůli posouzení, zda jde o neplatnost absolutní či relativní). T o již proto, že kritérium „ p rá v n í je d n á n í je sta n o v e n o n a o c h ra n u urč ité o so by “ (neplatnost absolutní či relativní) a kritérium „ urč ité o so bě ú jm a sk ute č n ě z p ů so be n a by la “ (jde o neplatnost, anebo ne? ) jsou odlišná.

18 . P ři výkladu uvedených ustanovení lze, myslím, vycházet z následujícího členění případů neplatnosti pro rozpor se zákonem: WWW.CAK.CZ

č lá n k y

B UL L ETIN A DVOK AC IE 3/2011

(a ) (veřejnoprávní) zákaz je stanoven na ochranu zájmu celku – a pak je právní jednání porušující takový zákaz neplatné, je-li v rozporu s veřejným pořádkem (případně s dobrými mravy), přičemž se jedná o neplatnost absolutní; (b ) zákaz je stanoven na ochranu zájmu určité osoby (určitých osob) – a pak se zejména posoudí, je-li toto jednání takové osobě (takovým osobám) na újmu. P řitom zpravidla jde o neplatnost relativní, avšak pokud právní jednání vybočuje ze základních mezí, na nichž spočívá právní řád (příklad: strany ujednají povinnost třetí osobě), nebo základních pravidel slušnosti, pak je neplatné absolutně.40

A d (a) – k z ásah u d o ob ec né h o z ájm u (z ájm u c elku) 19 . T ak je-li porušen (veřejnoprávní) zákonný zákaz chránící obecný zájem (zájem celku), není právní jednání neplatné bez dalšího, ale jen při naplnění dalšího kritéria – došlo-li k porušení ve ře jn é h o p o řá d k u. J inými slovy: jde o to, zda porušení je vzhledem ke k o n k ré tn ím o k o ln o ste m případu [ srov. řešení v D C F R , bod 14 (c) tohoto příspěvku výše] natolik závažné, že se příčí v e ře jn é m u p o řá d k u, a bude tak sankcionováno neplatností. P řitom pojem v e ře jn ý p o řá d e k (stejně neurčitý a otevřený jako d o bré m ra v y ), přirozeně soudu poskytuje velmi širokou možnost uvážení. K D v o řá k o v ě k ritic e : (A ) Na D vořákovu výtku, že zákon ubírá soudům prostor potřebný k dotváření práva, lze odpovědět: Nedává snad NO Z soudům k dispozici značně neurčitý a otevřený pojem ve ře jn ý p o řá d e k právě proto, aby soudy jeho výkladem mohly dotvářet právo? V této souvislosti je pak, myslím, nesrozumitelné (neli kontradiktorní), že D vořák zároveň kritizuje, nakolik je pojem ve ře jn ý p o řá d e k neurčitý. (B ) P okud D vořák vyzdvihuje (výhradně) kritérium účelu zákona a tvrdí, že veškeré hodnotové úvahy se mají odehrát v jeho rámci: Soud v rámci hodnocení, zda došlo k zásahu do ve ře jn é h o p o řá d k u bude přirozeně muset (v duchu D C F R , tj. při zohlednění přinejmenším některých z kritérií zmíněných v odstavcích 13. až 15. tohoto příspěvku shora) zhodnotit i účel zákonného zákazu. (M imo to, účel zákonného zákazu bude soud zvažovat již v rámci hodnocení, zda je právní pravidlo stanoveno jen na ochranu zájmů určité osoby, anebo na ochranu obecného zájmu.)

20 . M ám za to, že při výkonu tohoto svého uvážení by soud měl být veden následující T elecovou úvahou: „ S á m p o je m v e ře jn é h o p o řá d k u ... n utn o c h á p a t v so uk ro m o p rá v n ím v ý z n a m u. T o z n a m e n á již z p o v a h y v ě c i re strik tiv n ě ta k , a by lid sk á sv o bo d a by la d o tč e n a c o n e jm é n ě , je n ta k , a by by lo m o žn o ‘v z á je m n ě m e z i se bo u be z ú h o n y v y jít‘. ... H o v o řím e p ro to o so uk ro m o p rá v n í z á sa d ě n e z by tn é h o m in im a v e ře jn é h o p o řá d k u v so uk ro m é m p rá v u, je jím ž o p a k e m jso u a d m in istra tiv n ě d ire k tiv n í z á sa h y stá tu d o sv o bo d n é sfé r y sv o bo d n ý c h lid í ( n a p ř. z á sa h y d o v o ln é h o n a bý v á n í m a je tk u a n a k lá d á n í s n ím n e bo r ů z n á o m e z e n í o bc h o d ů ) . T ím o v š e m n e lz e v y lo uč it, že i ta k o v ý le g á ln í z á sa h m ů že bý t v z h le d e m k m im o řá d n ý m o k o ln o ste m o sp ra v e d ln ě n .“ 4 1 21. J e přitom přirozené, že neplatnost pro porušení obecného zájmu je absolutní. U zavřou-li spolu dvě strany smlouvu ve svůj prospěch a na úkor obecného zájmu, pak se přirozeně ani jedna z těchto stran neplatnosti nebude dovolávat – je zde proto na soudci, který prohlásí neplatnosti z moci úřední (e x o ffo ), tedy ať už ji kterékoli ze stran chce, anebo nechce. WWW.CAK.CZ

22. NO Z nevylučuje výslovně, aby právní jednání zasahující obecný zájem bylo neplatné na základě naplnění kritéria by lo n ě k o m u n a ú jm u. P řesto by se ve vztahu k zákonným zákazům na ochranu veřejného zájmu mělo toto kritérium uplatnit jen omezeně, a to ze dvou důvodů: (a ) V eřejnoprávní zákazy (zákazy chránící obecný zájem) zpravidla působí jako preventivní pravidla. P řitom posouzení, zda je neplatné právní jednání příčící se takovému zákazu, nutno učinit z hlediska e x a n te (tedy bez ohledu na to, zda, posuzováno e x p o st, škoda skutečně vznikla). P ř ík la d : A si ujedná s B , že ten převeze kamionem určité výrobky z P rahy do O stravy do 3,5 hodiny. P řitom je oběma zřejmé (rozpor účelu smlouvy se zákonem), že má-li být smlouva dodržena, pak musí dojít k porušení veřejnoprávních pravidel o nejvyšší povolené rychlosti a nejvýše přípustném zatížení kamionu (tato pravidla mj. chrání bezpečnost účastníků dopravního provozu). Zda je tato smlouva neplatná, závisí na zvážení zejména přínosu pro strany a vyvolaného rizika, míry, v jaké byly přípustné limity překročeny, a otázky, zda nedostačují veřejnoprávní sankce. T oto posouzení nelze opírat o to, zda se předmětné riziko uskutečnilo, tedy zda jednání by lo n ě k o m u n a ú jm u. J inými slovy: platnost smlouvy nemůže záviset na tom, zda kamion skutečně havaroval, anebo ne.

(b ) V eřejnoprávní zákazy mohou bránit i újmě, která vznikne s vysokou mírou jistoty širokému okruhu osob. P ojem je d n á n í by lo n ě k o m u n a ú jm u však nutno vyložit tak, že se jedná o osobu dostatečně individualizovanou, konkrétní a nenáhodnou. V opačném případě by se kritérium ro z p o r u s v e ře jn ý m p o řá d k e m – přes své výslovné zakotvení v zákoně – stalo nadbytečným: P ř ík la d : A si ujedná s B , že ten spálí A -ův odpad. P řitom oba ví, že B -ova spalovna neodpovídá zcela nejnovějším zákonným standardům. O pět je věcí konkrétního skutkového a hodnotového posouzení, zda je taková dohoda neplatná, a to pro rozpor s veřejným pořádkem. Nutnost takového hodnotového posouzení nelze obcházet použitím kritéria je d n á n í by lo n ě k o m u n a ú jm u, tj. nelze neplatnost vyslovit bez dalšího, prostým poukazem na skutečnost, že v důsledku uvedeného jednání bude každá osoba v okolí dýchat (třeba jen nepodstatně) zhoršený vzduch, resp. že dojde k určité (třeba jen malé) škodě na něčím přilehlém lesním pozemku.

A d (b ) – k z ásah u d o z ájm u jed notlivc e 23 . R ovněž v případě, kdy byl porušen zákonný zákaz chránící zájem osoby, není právní jednání neplatné samo o sobě, ale jen tehdy, došlo-li k naplnění dalšího kritéria, zejména bylo-li jednání takové osobě skutečně „ n a ú jm u“ . Nutnost naplnit toto dodatečné kritérium brání, aby právní zákaz byl v konkrétním případě aplikován slepě byrokratickým způsobem: P ř ík la d : Člen představenstva půjčí společnosti peníze, které tato nezbytně a rychle potřebuje. I když si nestihl opatřit předchozí souhlas valné hromady, jak vyžaduje § 196a odst. 1 4 0 S ro v . d ů v o d o v o u z p rá v u k § 1 N O Z . 4 1 T e le c , I., c it. v p o z n . č . 2 9 .

41

č lá n k y obch. zák.,42 nebude smlouva neplatná, je-li sjednán nulový nebo jen přiměřený úrok a/ nebo úrok z prodlení – taková půjčka není společnosti na újmu.43

24 . V této souvislosti vzniká otázka, zda kritérium p rá v n í je d n á n í by lo n ě k o m u n a ú jm u není až příliš benevolentní, tedy zda v některých případech soudy nebudou usilovat o ex tenzivní výklad (např. že postačí i potenciální újma), nebo o dovození neplatnosti pro rozpor s v e ře jn ý m p o řá d k e m nebo d o br ý m i m ra v y . P ř ík la d : Zdá se, že NO Z zavádí platnost všech transakcí naplň ujících full fa irn e ss test: P řevedla-li společnost část podniku bez souhlasu valné hromady (tj. v rozporu s § 67a obch. zák.), smlouva je přesto platná, stanoví-li za část podniku odpovídající (férovou) úplatu (zvláště pak v případě, kdy převáděná část podniku tvoří zanedbatelný díl podniku celého). K ritici mohou arg umentovat: Lze připustit, aby zákonem vyžadovaný souhlas společníka byl nahrazen „ souhlasem“ soudu na základě více či méně zmanipulovaného či náhodného znaleckého posudku? (J akkoli se zde nevyjadřuji k platnosti uvedeného arg umentu, nutno myslím obecně vyjít ze zásady, že neplatnost mohou, pokud vůbec, vyvolat jen reálná rizika dostatečně významné újmy, nikoli jen rizika hypotetická či marg inální.)

25 . Na druhou stranu lze namítat, že kritérium p rá v n í je d n á n í by lo n ě k o m u n a ú jm u není samo o sobě dostatečné, a uvažovat, zda by nemělo být doplněno i o posouzení ú č e lu z á k o n n é h o z á k a z u. Samostatné kritérium p rá v n í je d n á n í by lo n ě k o m u n a ú jm u totiž naznačuje automatismus, že vždy, když je jednání někomu na újmu, nastává neplatnost. V e skutečnosti by však v některých případech mělo být jednání platné, byť jinému způsobilo újmu zcela zjevně. T o pokud z účelu právního zákazu plyne, že jeho porušení nemá být sankcionováno neplatností, ale třeba jen náhradou škody. P ř ík la d : V edl se spor o to, zda např. porušení zákazu dle § 193 odst. 2 obch. zák. (nutný souhlas dozorčí rady, má-li 4 2 S k u te č n o s t, ž e s e § 1 9 6a o d s t. 1 o b c h . z á k . u p la tn í n e je n n a p ů jč k y p o s k y to v a n é s p o le č n o s tí č le n u p ře d s ta v e n s tv a , a le i n a p ů jč k y p o s k y to v a n é č le n e m p ře d s ta v e n s tv a s p o le č n o s ti, p ly n e n a p ř. z ro z s u d k u N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 7 . le d n a 2 0 0 9 , s p . z n . 2 9 C d o 1 7 8 0 / 2 0 0 8 . 4 3 Z á v ě ru o p la tn o s ti u v e d e n é h o p rá v n íh o je d n á n í lz e d o s á h n o u t i p řís lu š n ý m v ý k la d e m § 1 9 6a o d s t. 1 o b c h . z á k . (je h o te le o lo g ic k o u re d u k c í), k te rý v š a k o d o b e c n ý c h s o u k ro m o p rá v n íc h s o u d ů – n e b u d o u -li m ít k n í v z á k o n ě v ý s lo v n ý p o k y n – s p íš e n e lz e o č e k á v a t. 4 4 P ro z á v ě r, ž e p o ru š e n í § 1 9 3 o d s t. 2 o b c h . z á k . n e z p ů s o b u je n e p la tn o s t, a rg u m e n tu jí n a p ř. R ic h te r, T .: O lo g ic e a lim ite c h k o rp o ra č n íh o p rá v a : s ro v n á v a c í p o h le d , P rá v n í ro z h le d y 1 / 2 0 0 9 , s tr. 1 1 a n ., č á s t 1 .2 n e b o E liá š , K .: N ě k te ré z á k o n n é k o n s tru k c e k o c h ra n ě m a je tk u a k c io v é s p o le č n o s ti (P o z n á m k y k § 1 9 3 o d s t. 2 a § 1 9 6a o b c h o d n íh o z á k o n ík u ), S b o rn ík X II. K a rlo v a rs k é p rá v n ic k é d n y 2 0 0 2 , L in d e , P ra h a 2 0 0 2 , s tr. 1 1 7 . 4 5 A ť u ž p řijm e m e k te rý k o li v ý k la d , n e v z b u z u je p o c h y b n o s ti, ž e p o k u d b y s m lo u v a b y la p ro s p o le č n o s t z c e la z je v n ě a z n a č n ě n e v ý h o d n á (z je v n é „ tu n e lo v á n í“ ), m ů ž e s e je d n a t o p říp a d ro z p o ru s d o b rý m i m ra v y , s tiž e n ý a b s o lu tn í n e p la tn o s tí. 4 6 N á le z II. Ú S 8 7 / 0 4 , c it. v p o z n . č . 2 7 . 4 7 U s ta n o v e n í § 1 34 B G B v ý s lo v n ě u v á d í, ž e p rá v n í je d n á n í p o ru š u jíc í z á k o n n ý z á k a z m ů ž e b ý t p la tn é („Právní jednání, které se příčí zákonnému zákazu, je neplatné, nevyplývá-li ze zákona ně c o jiného.“). N a p ro ti to m u , § 2 0 š v ý c a rs k é h o O R („S mlouva s nemožným nebo protiprávním obsahem nebo taková, která se příčí dobrým mravů m, je neplatná.“) a § 8 7 9 A B G B („S mlouva, jež se příčí zákonnému zákazu nebo dobrým mravů m, jest neplatna.“) s ic e n e z m iň u jí, ž e p rá v n í je d n á n í p o ru š u jíc í z á k o n n ý z á k a z m ů ž e b ý t p la tn é , a v š a k š v ý c a rs k é i ra k o u s k á d o k trín a a ju d ik a tu ra tu to m o ž n o s t (v z á v is lo s ti n a ú č e lu d o tč e n é h o z á k a z u ) s p o le h liv ě d o v o d ily .

42

B UL LETIN A DVOK AC IE 3/ 2011

být nabyt či zcizen majetek společnosti, jehož hodnota přesahuje 1/ 3 vlastního kapitálu) způsobuje neplatnost jednání, anebo jen vyvolává povinnost členů představenstva k náhradě škody.44 K tomu anebo onomu výkladu je nutno se přiklonit na základě náležitého výkladu ú č e lu z á k o n a . Nelze paušálně tvrdit, že prodej majetku společnosti v rozporu s § 193 odst. 2 obch. zák. je neplatné již kvůli tomu, že tento prodej mohl být uskutečněn výhodněji, tedy již kvůli tomu, že společnosti vznikla újma. D otčené ustanovení nutno nejprve vyložit dle jeho účelu vyložit a zjistit, zda jeho porušení vůbec může způsobit neplatnost.45 K D v o řá k o v ě k ritic e : V tomto ohledu B . D vořák, myslím si, oprávněně klade důraz na účel zákonného zákazu: P orušení zákonného zákazu stanoveného na ochranu určité osoby by mělo být stiženo neplatností, pokud je někomu na újmu a z ú č e lu z á k o n n é h o z á k a z u p ly n e , ž e v ta k o v é m p ř íp a d ě m á b ý t p rá v n í je d n á n í n e p la tn é . Ú čel zákona netřeba zvláště zmiň ovat v případech, kdy se použije kritéria v e ře jn é h o p o řá d k u, které je natolik otevřené, že umožň uje, aby byl v jeho rámci posouzen i účel zákonného zákazu. Naproti tomu, kritérium bý t n ě k o m u n a ú jm u je natolik konkrétní, že se pod něj zkoumání ú č e lu z á k o n a již neschová. P roto v posledně uvedeném případě považuji za vhodné zmínit doplň kové kritérium ú č e lu z á k o n a výslovně, tedy se nespoléhat, že by soudy účel zákona zkoumaly i bez výslovného zákonného pokynu. (J akkoli i po přijetí NO Z bude platit nález Ú stavního soudu, dle kterého závěr o neplatnosti právního jednání nutno opřít o rozumný výklad dotčeného ustanovení46 a jakkoli se kateg orie ú č e lu z á k o n a aplikuje v rakouském i švýcarském právu bez toho, že by to § 879 A B G B či § 20 O R stanovil výslovně.)47

K roz poru s d ob rým i m ravy a z áklad ním i z ásad am i právníh o řád u 26 . D le NO Z je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, vždy absolutně neplatné (shodnou úpravu obsahuje i kniha 3, čl. 40 odst. 1 nizozemského NB W , viz odstavec 12. tohoto příspěvku výše). T ato úprava je patrně vedena obavou: P okud by rozpor s dobrými mravy byl sankcionován jen relativní neplatností a účastník řízení nevznesl přípustnou námitku, byl by soud nucen participovat na zjevné nemravnosti. V tomto případě je ovšem nezbytné zvlášť citlivě vážit, aby se oběť nemravného jednání nedostala v důsledku neplatnosti do horší situace než při zachování platnosti smlouvy.

V . O b c h áz ení z ákona a roz por ú č elu právníh o jed nání se z ákonem 27 . U stanovení § 527 NO Z (nově § 532) stanoví, že (při splnění dalších podmínek) je neplatné právní jednání, které „ o d p o r uje z á k o n u n e bo je j o bc h á z í“ . B . D vořák podtrženou část kritizuje; kateg orii o bc h á z e n í z á k o n a by z NO Z vypustil: V ýslovně zakotvit samostatnou právní fig uru o bc h á z e n í z á k o n a (jednání in fra ud e m le g is) je z komparativního hlediska neobvyklé a navíc lze obcházející právní jednání posoudit i s použitím obvyklejších institutů (rozpor s dobrými mravy, ex tenzivní výklad dotčeného zákonného zákazu). 28 . P anuje-li ovšem shoda na tom, že konceptu obcházení zákona (zmiň uje se o něm každý komentář k B G B , byť samotný B G B tento pojem neobsahuje) se nezbavíme, pak je myslím WWW.CAK.CZ

č lá n k y

B UL L ETIN A DVOK AC IE 3/2011

nerozhodné, do jakého institutu tento koncept promítneme. V ždyť při posuzování (ať už činěném pod jakoukoli nálepkou), zda došlo k obcházení zákona, se vždy jedná o hodnotovou úvahu, zda vykročit z nejširšího možného významu zákonného zákazu,48 tedy zda (výjimečně) upřednostnit účel zákona nad jeho tex tem. Na povaze a praktických důsledcích této činnosti se, myslím, nic nezmění, ať na sebe vezme tu nebo onu formu. J inými slovy to, zda NO Z bude výslovně používat kateg orii o bc h á z e n í z á k o n a , není z věcného hlediska zásadní (a tedy tuto kateg orii lze, v souladu s D vořákovým návrhem, z NO Z klidně i vypustit).49 29 . D ále D vořák, v rámci kritiky (v NO Z výslovně zmíněného) zákazu o bc h á z e n í z á k o n a zajímavě arg umentuje, že tento zákaz je nadbytečný, neboť již beztak zahrnutý v příkazu: p rá v n í je d n á n í m usí o bsa h e m a ú č e le m o d p o v íd a t d o br ý m m ra v ů m i z á k o n u (§ 498 NO Z, nově § 50 2). J e otázka, zda D vořákův arg ument platí, anebo zda jsou kateg orie (1) ro z p o r ú č e lu p rá v n íh o je d n á n í se z á k o n e m a (2) o bc h á z e n í z á k o n a rozdílné, tedy takové, že ex istuje jak případ spadající pod tu první a ne pod tu druhou, tak i případ spadající pod tu druhou a ne pod tu první. P ř ík la d , k d y jd e o ro z p o r ú č e lu p r á v n íh o je d n á n í s e z á k o n e m , n e v š a k o o b c h á z e n í z á k o n a : A prodá B nůž; A i B ví, že B má tímto nožem zavraždit C . V této situaci nevyvolává neplatnost smlouvy samotný její o bsa h : Samo o sobě je po právu ujednat si: „ já A p ro d á v á m T o bě B tento n ů ž z a tisíc K č .“ P rotiprávnost nastává teprve kvůli vědomí obou stran, že nezávadný smluvní obsah je ujednán za účelem, který zákon zakazuje (pomoc k vraždě). V tomto případě je účel smlouvy v rozporu se zákonem, avšak nedochází k jeho obcházení. P o z n á m k a : U zavírá-li za zakázaným účelem smlouvu jen jedna ze stran, bez vědomí druhé smluvní strany, jedné se jen o mentální rezervaci, která se nestala účelem smlouvy, a tedy neplatnost nezpůsobuje. P ř ík la d , k d y jd e o o b c h á z e n í z á k o n a , n e v š a k o r o z p o r ú č e lu p r á v n íh o je d n á n í s e z á k o n e m : A chce B efektivně převést svůj spoluvlastnický podíl tak, aby se vyhnul povinnosti dle stávajícího § 140 obč. zák. (NO Z uvedenou povinnost ruší), tj. nabídnout v rámci zákonného předkupního práva podíl nejprve spoluvlastníku. A proto B svůj podíl pronajme, a to na dobu převyšující životnost věci. P řijmeme-li níže uvedenou objektivní teorii, pak k obcházení zákona dochází již na základě obsahu právního jednání, tedy i tehdy, pokud účel právního jednání v rozporu se zákonem není.

3 0 . U vedené kateg orie tedy jsou rozdílné, pokud se obcházení zákona posuzuje objektivně, a naopak se do značné míry překrývají, chápeme-li obcházení zákona subjektivně. J e obcházením jednání, které objektivně maří účel právního zákazu, ať už strany měly jakýkoli úmysl, anebo jednání, které bylo učiněno se subjektivním cílem zákonný zákaz obejít? Česká judikatura se přiklání k objektivní teorii (byť ne zcela jednotně).50 T a německá jednoznačně dovozuje, že obcházení zákona je kateg orie objektivní, tedy že při posouzení obcházení zákona není třeba se v soudním řízení zabývat úmyslem stran.51 P ro objektivní teorii hovoří následující:

WWW.CAK.CZ

P ř ík la d : A , B ani C neví o § 140 a zákonném předkupním právu spoluvlastníka. A prodá svůj spoluvlastnický podíl C -ovi. B svůj spoluvlastnický podíl C -ovi pronajme na dobu životnosti věci. A přímo porušil zákonné předkupní právo, a tedy je kupní smlouva mezi A a C relativně neplatná. B (objektivně vzato) zákonné předkupní právo zjevně obešel. P řijmeme-li subjektivní teorii, bude ovšem smlouva mezi B a C platná – o zákonném zákazu nevěděli, a tedy nemohli jednat v úmyslu jej obejít. Lze rozumně ospravedlnit nerovnost spočívající v tom, že A -ova smlouva je neplatná a B -ova platná, tedy že A neznalost zákona neomlouvá, zatímco B omlouvá?

3 1. M yslím ale, že pojem obcházení zákona a jeho praktická aplikace by si zasloužily hlubší analýzu. Z ní by mohlo vyplynout např. to, že se při posouzení uplatní objektivní i subjektivní prvky a že v některých případech může být vhodné se ptát: J e zvolená struktura právního jednání objektivně způsobilá naplnit le g itim n í hospodářský cíl stran (lépe než struktura jiná, která je s účelem zákazu méně v rozporu), anebo objektivně nasvědčuje závěru, že byla stranami zvolena především kvůli popření účelu zákonného zákazu? V této souvislosti se patrně lze inspirovat i daň ovým právem,52 které rovněž musí rozhraničit, kdy se ještě jedná o přípustnou daň ovou optimalizaci a kdy již o zakázané zneužití práva.53 D obré téma na samostatný článek.

 Au to r je

č le n e m re k o d ifik a č n í k o m is e M in is te rs tv a s p ra v e d ln o s ti Č R

p ro p říp ra v u n o v é h o o b č a n s k é h o z á k o n ík u .

4 8 S ro v . M e lz e r, F .: M e to d o lo g ie n a lé z á n í p rá v a , C . H . B e c k , P ra h a 2 0 1 0 , s tr. 2 1 1 . 4 9 V ý s lo v n é z a k o tv e n í u rč ité h o k o n c e p tu v te x tu z á k o n a o v š e m p řin á š í u rč ito u v ý h o d u z h le d is k a „ p rá v n í in fo rm a tik y “ : S n á z e m ů ž e m e – a ť u ž p o z a d á n í v ý s lo v n é h o z á k o n n é h o p o jm u a / n e b o d le č ís la p a ra g ra fu – v y h le d a t re le v a n tn í ju d ik a tu ru . S te jn ě ta k v ím e , k d e (u ja k é h o p a ra g ra fu ) o te v řít k o m e n tá ř. J e a le s p ra v e d liv é d o d a t, ž e v p říp a d ě p o jm u obc házení zákona js o u ta k o v é v ý h o d y s p íš e n iž š í: P o je m je d o s ta te č n ě u s tá le n , n e ž a b y je j b y lo tře b a fix o v a t v z á k o n n é m te x tu . N a v íc je z ře jm é (p řin e jm e n š ím z h le d is k a č e s k é p rá v n í tra d ic e ), ž e i b e z v ý s lo v n é h o z a k o tv e n í b u d e te n to p o je m a p lik o v á n a p ro b írá n v ž d y v s o u v is lo s ti s u s ta n o v e n ím o n e p la tn o s ti p rá v n íh o je d n á n í p ro ro z p o r s e zá k o n e m . 5 0 O b je k tiv n í te o rii n a z n a č u je n a p ř. u s n e s e n í N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 2 8 . k v ě tn a 2 0 0 8 , s p . z n . 2 8 C d o 1 65 9 / 2 0 0 6, n e b o ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 31 . le d n a 2 0 0 8 , s p . z n . 30 C d o 31 36/ 2 0 0 6. V ý s lo v n ě ji u v á d í ro z s u d e k N e jv y š š íh o s o u d u z e d n e 1 1 . b ře z n a 2 0 0 9 , s p . z n . 2 6 C d o 39 8 1 / 2 0 0 7 . Z e s u b je k tiv n í te o rie v y c h á z í n a p ř. n á le z Ú s ta v n íh o s o u d u z e d n e 1 7 . k v ě tn a 2 0 0 5 , s p . z n . III. Ú S 31 / 0 5 (U 1 0 / 37 S b N U 7 33) („zámě rným použitím prostředku“). 5 1 S ro v . A rm b rü s te r in M ü n c h e n e r K o m m e n ta r z u m B G B , s v a z e k 1 / 1 , 5 . v y d á n í, C . H . B e c k , M ü n c h e n 2 0 0 6, k o m . k § 1 34 , m a rg . č . 1 6 n e b o J a u e rn ig in J a u e rn ig : B ü rg e rlic h e s G e s e tz b u c h , 1 3. v y d á n í, C . H . B e c k , M ü n c h e n 2 0 0 9 , k o m . k § 1 34 m a rg . č . 1 8 : „Z nalost nebo úmysl obc házení zákona je nerelevantní (B G H 5 6 , 2 8 9 ; B A G N J W 0 8 , 9 3 9 )“ a ta to c ito v a n á ro z h o d n u tí. 5 2 S ro v . § 8 o d s t. 3 d a ň o v é h o řá d u („S právc e daně vyc hází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.“), re s p . § 2 o d s t. 7 z ru š e n é h o z á k o n a o s p rá v ě d a n í a p o p la tk ů („Při uplatňování daňovýc h zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně , pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od ně ho“). 5 3 Z a jím a v o u d is k u s i o z n e u ž ití z á k o n a z h le d is k a d a ň o v é h o p rá v a n a b íz í K le in , W ., B a n k m a n , J ., S h a v iro , D .: F e d e ra l In c o m e T a x a tio n , N e w Y o rk , A s p e n 2 0 0 6, s tr. 5 64 a ta m c ito v a n á ro z h o d n u tí K n e ts c h v . U n ite d S ta te s , 364 U . S . 361 (1 9 60 ) a G o ld s te in v . C o m m is s io n e r, 364 F .2 d 7 34 (2 d C ir. 1 9 66), je ž „vytvořila tzv. doktrínu „hospodářské podstaty,“ která slouží ke zneplatně ní transakc í, které nemají žádný podstatný nedaňový účel.“

43