Jimramovský zpravodaj
4/2011
Zápis č. 4/2011 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 9. 6. 2011 v budově radnice v Jimramově Schválení programu jednání 1. Volba ověřovatelů zápisu 2. Schválení programu jednání 3. Podání ţádosti o odkup pozemku p.č. 191 v k.ú. Jimramov a bezúplatný převod pozemků p.č. 1264 v k.ú. Jimramov a 825/2 v k.ú. Trhonice 4. Projednání Smlouvy o zřízení práva věc. břemene s firmou E.ON distribuce a.s. 5. Prodej pozemku p.č. 973/16 a st. 354 v k.ú. Jimramov 6. Projednání závěrečného účtu Městyse Jimramov za rok 2010 a Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Městyse Jimramov za rok 2010 7. Odprodej pozemků v areálu Gama 8. Odprodej pozemku p.č. 812/5, části pozemku 811/3 , části pozemku 812/1 vše v k.ú. Trhonice 9. Odprodej pozemku p.č. 462 v k.ú. Jimramov 10. Různé 10-0-0 Podání žádosti o odkup pozemku p.č. 191 v k.ú. Jimramov a bezúplatný převod pozemků p.č. 1264 v k.ú. Jimramov a 825/2 v k.ú. Trhonice Zastupitelstvo rozhodlo podat ţádost o odkup pozemku p.č. 191 o výměře 553 m 2 v k.ú. Jimramov z vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do majetku Městyse Jimramov. Jedná se o pozemek na ulici Borovnická mezi rodným domem bratří Mrštíků a řekou Fryšávkou. 11-0-0 1
Dále zastupitelé rozhodli poţádat o bezúplatný převod pozemků z vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na Městys Jimramov: - Pozemek p.č. 1264 v k.ú. Jimramov o výměře 109 m 2 , pozemek na ulici Panská, pozemek se nachází pod stávající místní komunikací III. třídy. - Pozemek p.č. 825/2 o výměře 108 m 2 v k.ú. Trhonice, pozemek se nachází nad Vápenicí. Přes část pozemku vede stávající místní komunikace III. třídy. 11-0-0 Projednání Smlouvy o zřízení práva věc. břemene s firmou E.ON distribuce a.s. Zastupitelé projednali smlouvu s firmou E.ON o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni spočívající v umístění nového venkovního vedení NN, zemního kabelového vedení NN a stoţáru NN. Tato smlouva se týká rozšíření přípojky - Zána. Věcné břemeno se zřizuje za jednorázovou úplatu ve výši 4.000,-Kč bez DPH. Zastupitelé rozhodli o uzavření této smlouvy. Umístění vedení bude konzultováno s projektantkou inţenýrských sítí. 11-0-0 Prodej pozemku p.č. 973/16 a st. 354 v k.ú. Jimramov Zastupitelé projednali ţádost Josefa a Dany Kovářových, Náměstí Jana Karafiáta 10, Jimramov, o odprodej pozemků p.č. 973/16 o výměře 385 m 2 a st. 354 o výměře 15 m 2 vše v k.ú. Jimramov. Záměr o odprodeji byl řádně zveřejněn, nebyly vzneseny ţádné připomínky. Na základě toho rozhodlo zastupitelstvo pozemky ţadatelům odprodat: pozemek p.č. 973/16 za cenu 30,-Kč/m 2 a st. pozemek 354 za cenu 50,-Kč/m 2. Rozhodnutí o prodeji má účinnost do 31.12.2011. 11-0-0
2
Projednání závěrečného účtu Městyse Jimramov za rok 2010 a Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Městyse Jimramov za rok 2010 Zastupitelstvo městyse schválilo celoroční hospodaření městyse a závěrečný účet městyse za rok 2010 včetně „Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Městyse Jimramov za rok 2010” bez výhrad. 11-0-0 Odprodej pozemků v areálu Gama Zastupitelé rozhodli o odprodeji níţe uvedených pozemků z vlastnictví Městyse Jimramov do vlastnictví firmy Gama Group a.s., Mánesova 3 b, České Budějovice 7 č.p. 11: p.č. 915 o výměře 26 m 2, 917 o výměře 298 m 2, 821/7 o výměře 869 m 2, 819/6 o výměře 60 m 2, 230/2 o výměře 95 m 2, 821/5 o výměře 48 m 2, 80/4 o výměře 29 m 2, 821/3 o výměře 46 m 2, 848 o výměře 13 m 2, 819/7 o výměře 10 m 2, 817/6 o výměře 44 m 2 vše v k.ú. Trhonice. Celkově se jedná o 1538 m 2. ZM rozhodlo o odprodeji těchto pozemků v celkové výměře 1538 m 2 za cenu 85,-Kč/m 2. Zároveň zastupitelé rozhodli poţádat o odprodej pozemku p.č. 814/3 v k.ú. Trhonice o výměře 107 m 2 z vlastnictví Gama Group a.s. do majetku Městyse Jimramov. Rozhodnutí o prodeji má účinnost do 31.12.2011 11-0-0
3
Odprodej pozemku p.č. 812/5, části pozemku 811/3, části pozemku 812/1 vše v k.ú. Trhonice Zastupitelé projednali ţádost pana Vladimíra Štursy a paní Ludmily Štursové, Ubušínská 11, Jimramov-Benátky o odprodej pozemku p.č. 812/5 o výměře 285 m 2, části pozemku 811/3 o výměře 5 m 2, části pozemku 812/1 o výměře 33 m 2 vše v k.ú. Trhonice. Jedná se převáţně o pozemky zaplocené a uţívané ţadateli. Zastupitelé rozhodli o odprodeji výše uvedených pozemků za cenu 30,-Kč/m 2. Rozhodnutí o prodeji má účinnost do 31.12.2011. 11-0-0
4
Odprodej pozemku p.č. 462 v k.ú. Jimramov Zastupitelé projednali ţádost pana Ivo Hápa, Borovnická 256, Jimramov, o odprodej pozemku p.č. 462 v k.ú. Jimramov o výměře 507 m 2 . Jedná se o pozemek v Sytinách. Zastupitelé rozhodli o odprodeji tohoto pozemku za cenu 30,-Kč/m 2 . Rozhodnutí o prodeji má účinnost do 31.12.2011 11-0-0
Různé: - Zastupitelé byli seznámeni s návrhem rozparcelování pozemku p.č. 483/1 v k.ú. Jimramov na Borovnické za účelem zajištění pozemků pro výstavbu. - Z důvodu obdrţené dotace z Ministerstva pro místní rozvoj je nutné provést výběrové řízení na dodavatele. Zastupitelé pověřili radu zajištěním výběrového řízení na dodavatele prvků na dětské hřiště v Ubušíně. Na jednání rady obdrţí zastupitelé pozvánku. Budou osloveny firmy: - Hřiště Pod Květinou s.r.o., Výstaviště 463, Písek - Hřiště s.r.o. Atriová 2, Brno-Ivanovice - TR Antoš s.r.o., Nad Perchtou 1631, Turnov 11-0-0 - Zastupitelé byli vyzvání k zapojení do redakční rady Jimramovského zpravodaje a k podávání příspěvků. Byl diskutován obsah zpravodaje a pravidelnost vydávání. 5
- Zastupitelé byli seznámeni se studií „Rekonstrukce sokolovny“. Rekonstrukce spočívá v uvolnění současných prostorů pro toalety a kuchyňku jako přísálí, nové sociální zázemí by mělo být přistavěno směrem k 8 bytovým jednotkám na Padělku. Z finančních důvodů nebude v nejbliţší době rekonstrukce realizována. - Zastupitelé byli informováni o záměru provést směnu pozemků s Povodím Moravy kolem řeky Fryšávky. - Byla vznesena připomínka k výběru místních poplatků za uţívání veřejného prostranství. Je třeba kontrolovat, zda odpovídá cena nájmu azda je skutečně vyuţívaná prodejní plocha.
Zápis č. 5/2011 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 18.8.2011 v budově radnice v Jimramově. Schválení programu jednání 1. Schválení programu jednání 1. Volba ověřovatelů zápisu 2. Výměna střešní krytiny na budově radnice – 2. etapa 3. Ţádost o úplatný a bezúplatný převod pozemků z Pozemkového fondu 4. Odprodej pozemku st. 190 v k.ú. Trhonice 5. Odprodej pozemků v areálu Gama 6. Prodlouţení STL plynovodu na pozemku p.č. 485 v k.ú. Jimramov 7. Oprava povrchu místní komunikace v Ubušíně 8. Různé
13-0-0
Volba ověřovatelů zápisu Za ověřovatele tohoto zápisu byli zvoleni Ing. Ivana Lorencová a pan Petr Vojta.
11-0-2
Výměna střešní krytiny na budově radnice – 2. etapa V návaznosti na jednání ZM č. 1/2011 ze dne 27.1.2011, bod 9, byla podána ţádost na MK o navýšení příspěvku. Jedná se o výměnu střešní krytiny (z dvorní strany) na objektu Jimramov, Náměstí Jana Karafiáta 39 (budova radnice) . Oprava se týká osazení střešní krytiny (z dvorní strany) z přírodní břidlice v grafitovém zabarvení, výměna klempířských prvků střechy, prosvětlení půdního prostoru z dvorní strany. Příspěvek z ministerstva kultury byl navýšen z 200.000,-Kč na 312.000,-Kč. Byly získány nabídky od těchto firem (ceny jsou uvedeny včetně DPH): -Báča, Polička s.r.o., Jilemnického 567, 572 01 Polička, nabídnutá cena 961.509,28 Kč -Švanda Prima, s.r.o., P. Jilemnického 568, 572 01 Polička, nabídnutá cena 830.005 Kč -Vojta František, Sedliště 7, 592 42 Jimramov, nabídnutá cena 684.487,20 Kč
6
ZM na základě vyhodnocení všech nabídek vybralo jako nejvýhodnější nabídku firmy Vojta František, Sedliště 7, 592 42 Jimramov s nabízenou cenou 684.487,20 Kč včetně DPH. 13-0-0 ZM Jimramov rozhodlo o finančním podílu městyse v částce 372.487,20 Kč. Příspěvek z ministerstva kultury 312.000 Kč Celková cena 684.487,20 Kč 13-0-0 Žádost o úplatný a bezúplatný převod pozemků z Pozemkového fondu - ZM rozhodlo podat ţádost na Pozemkový fond o bezúplatný převod pozemků v oblasti prameniště obecního vodovodu. Jedná se o tyto pozemky: p.č. 542/4 v k.ú. Jimramov, výměra 13.274 m 2, ostatní plocha p.č. 542/13 v k.ú. Jimramov, výměra 49 m 2, trvalý travní porost p.č. 542/14 v k.ú. Jimramov, výměra 105 m 2, trvalý travní porost 13-0-0 -ZM rozhodlo podat ţádost na Pozemkový fond o bezúplatný převod pozemku st. 97/2 v k.ú. Jimramov o výměře 654 m 2, zastavěná plocha. Jedná se o pozemek pod stavbou ocelové haly na Baldě. 13-0-0 -ZM rozhodlo podat ţádost na Pozemkový fond o úplatný převod pozemku p.č. 1098/2 v k.ú. Jimramov o výměře 2023 m 2, ostatní plocha. Jedná se o sousední pozemek ke stavební parcele 97/2. 13-0-0 Odprodej pozemku st. 190 v k.ú. Trhonice ZM projednalo ţádost o odprodej pozemku st. 190 v k.ú. Trhonice, pod garáţí Na Vápenici. Záměr o odprodeji byl řádně zveřejněn, nebyly vzneseny připomínky. ZM rozhodlo o odprodeji pozemku st. 190 v k.ú. Trhonice o výměře 24 m 2 z majetku Městyse Jimramov do vlastnictví majitele garáţe paní Janě Kubíkové, Na Vyhlídce 49, Jimramov. Pozemek bude prodán za celkovou cenu 200,-Kč. 13-0-0 Odprodej pozemků v areálu Gama ZM z důvodu chyby ve zveřejnění záměru prodeje pozemků v areálu Gama znovu projednalo odprodej níţe uvedených pozemků: KN p.č. 915 o výměře 26 m 2 , KN p.č. 917 o výměře 298 m2, KN p.č. 821/7 o výměře 869 m 2, KN p.č. 819/6 o výměře 60 m 2 , KN st.- 230/2 o výměře 95 m 2, KN p.č. 821/5 o výměře 48 m 2, KN st.- 80/4 o výměře 29 m 2, KN p.č. 821/3 o výměře 46 m 2, PK p.č. 848 o výměře 13 m 2 , KN p.č. 819/7 o výměře 10 m 2 , KN p.č. 817/6 o výměře 44 m 2 , vše v k.ú. Trhonice. Celkově se jedná o 1538 m 2. ZM rozhodlo o odprodeji těchto pozemků v celkové výměře 1538 m 2 za cenu 85,-Kč/m 2 z vlastnictví Městyse Jimramov do vlastnictví firmy Gama Group a.s., Mánesova 11/ 3 b, 370 67 České Budějovice. Rozhodnutí o prodeji má účinnost do 31.12.2011. 13-0-0 7
Prodloužení STL plynovodu na pozemku p.č. 485 v k.ú. Jimramov ZM rozhodlo o prodlouţení plynovodu na ulici Borovnická od č.p.263 po novostavbu pana Zány v délce 49 m. Předpokládané náklady do 50.000,Kč. Pan Zána přislíbil podílet se na této částce 15.000,-Kč. 13-0-0 Oprava povrchu místní komunikace v Ubušíně Městys Jimramov na základě podané ţádosti o poskytnutí dotace z Fondu Vysočiny na Rekonstrukci místní komunikace nacházející se na části parcel p.č. 42/6, p.č. 364/7, p.č. 668/1 v k.ú. Ubušín, obdrţel částku 150.000,-Kč. Celkové náklady na rekonstrukci 698 m 2 činí 300.846,60 Kč. ZM rozhodlo o finančním podílu Městyse Jimramov ve výši 150.846,60 Kč. Rekonstrukci provede firma Colas CZ, a.s. provoz Ţďár nad Sázavou. 13-0-0
Různé: 1. Rozpočtové opatření č. 2/2011 ZM projednalo rozpočtové opaření č. 2/2011 týkající se následujících bodů: Na straně příjmů: 312.000,-Kč, oprava střechy radnice v Jimramově - 2. etapa 150.000,-Kč, rekonstrukce místní komunikace v Ubušíně 29.850, předláţdění chodníku od firmy E.mont Na straně výdajů: Oprava střechy radnice v Jimramově – 2. etapa 684.487,20 Kč Prodlouţení STL plynovodu na ulici Borovnická 50.000,-Kč Rekonstrukce místní komunikace v Ubušíně 300.846,60Kč Oprava chodníku před nákupním střediskem, dokončení chodníku před části domu Jimramov č.p. 67 , 118.579,-Kč 13-0-0 2. Žádost Mikroregionu Novoměstsko o příspěvek pro výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby Mikroregion Novoměstsko ţádá opakovaně o finanční příspěvek na nákup zdravotnické techniky (přístroj pro srdeční masáţ). Příspěvek by činil pro Jimramov 18.000,-Kč. ZM rozhodlo příspěvek neposkytnout. 13-0-0 3. Dopisy p. Zobače, p. Kelčové, JUDr. Malířové-zástupkyně pana Jamese Bensona, majitele společnosti Bera s.r.o. Zastupitelé obdrţeli dopisy týkající se stíţnosti p. Kelčové ze dne 17.7.2011, p. Zobače ze dne 30.7.2011 a vyjádření JUDr. Malířové ze dne 12.8.2011. Na základě diskuse zastupitelů vzešel poţadavek zpracovat provozní řád upravující provoz na restauračních zahrádkách na Náměstí Jana Karafiáta v Jimramově. Návrh provozního řádu bude zpracován do příštího jednání ZM , které bude v 2. polovině září. Zastupitelé poţadují zaslat kopii odpovědí na dotazy paní Kelčové.
8
-Upozorněno na nutnost dosypat spáry v předláţděných částech chodníku po kabelizaci na náměstí. -Nájemník bytu v Jimramově č.p. 41 upozorňuje na špatný stav oken v 1. patře směrem do náměstí. Bude prověřena s památkovým úřadem moţnost získání dotace. -Ve dnech 18.- 19.7.2011 byla provedena kontrola z Kraje Vysočina na pouţití veřejných finančních podpor z rozpočtu kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny, na údrţbu veřejné zeleně v průjezdních úsecích obcí kraje Vysočina, na sociální sluţby a na podporu společenských a kulturních aktivit obcí kraje Vysočina za rok 2009, 2010. Závady nebyly shledány. --------------------------------------------------Omluva voličům Dne 22.8.2011 jsem odeslala k rukám pana starosty rezignaci na mandát zastupitele. Mé rozhodnutí dozrávalo delší dobu. Snad ještě nikdy jsem neměla takový pocit marnosti z práce, kterou jsem dělala, jak v současném zastupitelstvu. Nemám ve zvyku od práce utíkat, ale zároveň mám svou hrdost a nemíním dále snášet posměch a pohrdání některých zastupitelů. Všem voličům, od kterých jsem dostala hlas v komunálních volbách v roce 2010, moc děkuji a touto cestou se všem moc omlouvám. Ivana Lorencová ----------------------------------------------------Slovo hejtmana (pro města a obce na červenec)
V půlce června, kdy s předstihem píšu tyto řádky, jsme stále svědky dlouhodobých bojů uvnitř vládní koalice, vzájemných výhrůţek, výčitek a ultimat. Také osobní aféry vyplují na povrch, neřeší se, časem se otupí jejich hrot a zase se na ně zapomene. Tak se tomu děje u nás léta. Nezvratným faktem je pouze realita, ţe jsme leccos v tom našem státě prošustrovali a musíme šetřit. Čekají nás tedy mimo jiné léta odkládané a neřešené reformy důchodového systému, sociálního systému, zdravotnictví a mnohé další. Jejich potřebu nikdo nezpochybňuje. Horší je skutečnost, ţe návrhy připravovaných reforem jsou sociálně velmi necitlivé. Opět je mají odnést ti slabší, kteří se nemohou bránit. Hlavně mladí lidé a důchodci. K těm bohatším se změny chovají s pochopením. A ještě více alarmujícím je to, ţe tyto nedomyšlené reformy ve svém důsledku příliš úspor nepřinesou, naopak, v některých případech se ještě prodraţí. Reformy jsou šité horkou jehlou bez diskuse nad důleţitými souvislostmi a jejich řešením. Například v jakési laické diskusi nad důchodovou reformou se mluví hlavně o tom, ţe se nám 9
bude zvyšovat odchod do důchodu na 67 nebo dokonce 70 či více let věku. Bavíme se o tom, jak bude 70letá učitelka bojovat s čilými puberťáky nebo jak budou dělníci – stařečci zvládat fyzicky náročnou práci. Přitom ta práce jednoduše pro ně nemusí být. Nebo budou všichni mladí na podpoře a staří se budou potácet v práci? Bude pro stát výhodné, kdyţ budou místo třicetiletých pracovat pětašedesátníci? Nebudou ti staří méně výkonní? A nebudou psychické problémy nezaměstnaných mladých mít i jiné negativní důsledky? Zkrátka – vyřeší vše jen prosté posunutí věku, ve kterém se ještě musí pracovat? Dovolím si o tom pochybovat. Peníze nepřebývají ani v krajské kase. V této situaci nás ještě ţádají o finanční výpomoc policie nebo hasiči, coţ jsou ovšem organizační sloţky státu, který je zřizuje, řídí a financuje. Bohuţel omezeně a jak je vidět, nedostatečně. Stát nastavuje pravidla na výběr peněz, ale neumí to – vybírá je špatně, s jejich přerozdělováním je to ještě více tristní. Navíc stát omezuje tok finančních prostředků i na ty oblasti, které před časem „hodil na krk“ krajským samosprávám. O více neţ sto milionů méně jsme dostali na krajské školství, slíbené peníze stále chybí na zdravotnictví, záchranku jsme uţ museli „zachraňovat“ další mnohamilionovou dotací z krajských prostředků. Města a obce mají rovněţ s omezováním svých příjmů dostatek zkušeností. Samosprávy nejsou firmy, které si mohou peníze vydělat. Pokud vláda (stát) nezmění svůj přezíravý vztah k oprávněným nárokům krajů, měst a obcí, budou problémy se zajištěním potřeb občanů v místech jen přibývat. Leč začíná léto a doba dovolených a je tedy čas myslet i na příjemné věci. Můţeme nabírat síly pod silnými slunečními paprsky u moře, poznávat historické památky či jiné způsoby ţivota po celém světě. Anebo zůstat doma a prozkoumat třeba neznámé kouty Vysočiny. V těch mírných kopečcích, v hlubokých lesích, u chladivých rybníků nacházíme my domorodci i návštěvníci z jiných krajů a zemí místa pro relaxaci a odpočinek po celoročním shonu. Kaţdý můţe najít místa pro koupání, cykloturistiku i klasické pěší túry s doprovodem šumění stromů. Vše záleţí na vaší volbě. Přeji vám všem pěkné léto, načerpání nových sil a vytrţení alespoň na čas z kaţdodenních starostí. Jiří Běhounek, hejtman Vysočiny Slovo hejtmana (pro městské a obecní zpravodaje - na září 11) Léto je za námi. Tento příjemný čas máme mimo jiné spojený s odpočinkem a dovolenými. Pro zemědělce je léto naopak v mnohých směrech obdobím vyvrcholení jejich činností – ţní doslovně i v přeneseném smyslu slova, i kdyţ klasické „plechové kavalérie“ uţ nevyjíţdějí na rozsáhlé plochy. Zemědělci jsou pro mě zvláště důleţitou součástí našeho obyvatelstva, protoţe jejich práce není prostou výrobou, ale jejich činnost výrazně ovlivňuje stav naší přírody. Tím více mě mrzí, ţe jsou skupinou dlouhodobě naším státem opomíjenou a zanedbávanou. Znovu jsem se o jejich poctivé práci a nelehkých podmínkách přesvědčil při svých letních návštěvách. 10
V západní Evropě situace donutila státy uţ dříve k poměrně štědrým podporám, aby zemědělci přeţili. Dnes jim ani ty nestačí. A co teprve chudáci naši zemědělci, kteří jsou nuceni přeţívat v této přímé konkurenci s daleko menšími dotacemi. Dovozy levnějších a často méně kvalitních potravin sítěmi obřích supermarketů z celého světa jim odebírají přirozený odbyt a nutí je často přecházet na jednostranné pěstování plodin, po nichţ je bezprostřední poptávka. Tato politika EU je neúnosná a pro naše zemědělce likvidační. Bohuţel ani české vlády oprávněné nářky zemědělců nevyslyšely. Stále se spoléhá, ţe to naši venkovští hospodáři nějak ustojí. Ale jejich situace je uţ opravdu neúnosná a řešení se nedá odkládat. Naše dnešní nesoběstačnost v mnoha komoditách potravin je varující a pro moţné krizové situace nebezpečná. Nemáme ani ţádné důleţité zásoby potravin, spoléhá se na průběţné dovozy, ale to nemusí fungovat vţdy. Příroda není fabrika, kde se dá vše přestavovat dle momentální potřeby trhu. Největším nebezpečím pro ni je narušení přirozené rovnováhy. K té patří i léty formovaný způsob ţivota na venkově. Rozumné hospodaření v lesích, na polích i ve stájích. Ne krátkodobé drancování za účelem okamţitého zisku. Zvláště tady platí, ţe to, co se léta buduje, můţe být rychle a téměř nenávratně zničeno. Vysočina je jedním z posledních krajů, kde se naši zemědělci jako správní hospodáři snaţí o nutnou rovnováhu mezi ţivočišnou a rostlinnou výrobou, coţ je nutné i pro stav půdního fondu v budoucnosti. Ale i zde hrozí, ţe ty zodpovědné hospodáře, kteří mají v sobě po předcích smysl pro onu rovnováhu v přírodě, nahradí časem mladší pragmatici, kteří budou i donuceni z pudu sebezáchovy myslet hlavně na ten okamţitý zisk, aby „přeţili“. Chybí zoufale státní koncepce zemědělství, pro přírodní prostředí je rozumná regulace a péče o ni ve spolupráci s hospodáři nutná. Pokud se nechceme doţít devastace tohoto dědictví našich předků. Ti ţili v mnohem obtíţnějších podmínkách neţ my dnes a přesto se nesniţovali k pouhému drancování přírody podle pouhých potřeb zisku na trhu. Se samotným slovem Vysočina se i nám domorodcům zde ţijícím pojí představa zeleně. O našem kraji platí dvojnásob neţ jinde, ţe příroda je naším největším bohatstvím. Vysočina je i zásobárnou ţivotadárné pitné vody pro největší aglomerace v republice. Ţelivka zásobuje velkou část Prahy, vodní nádrţ Vír s dalším napojením zase Brno. Ochranná pásma kolem těchto zdrojů vody znamenají další omezení pro naše zemědělce, kteří to chápou a respektují. Oprávněně ale poţadují náhradu, která pro ně stále není, i kdyţ se o ní snaţíme jednat. Kraji chybí potřebné pravomoci k tomu, aby zemědělcům pomohl. Snaţíme se alespoň o stálý tlak na centrální orgány, o různé formy propagace regionálních výrobků. Všichni můţeme napomáhat našim výrobcům mimo jiné tím, ţe budeme přednostně kupovat české výrobky. A poţadovat je nahlas v supermarketech, kde je nemají. Například málo kvalitní čínský česnek je uţ vytlačován ţádostmi o ten náš poctivý, jehoţ produkce se rozšiřuje. Doufám, ţe časem zavoní na pultech obchodů kromě česneku častěji více dalších našich chutných potravin. A taky ţe český zemědělec se dočká lepších podmínek a bude moci citlivě hospodařit a řídit se svým zdravým selským rozumem a zkušeností předků. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina 11
Z historie Vzpomínka na Dr. Miloslava
Filku
V letošním roce si připomínáme nedoţité devadesáté narozeniny velkého znalce Vysočiny a příznivce Jimramova Dr. Miloslava F i l k y Narodil se 26. července 1921 v Kuřimi. Po právnických studiích působil jako pedagog na Střední zahradnické škole v Brně – Řečkovicích. V Jimramově působil krátce v padesátých letech minulého století jako ředitel školy v přírodě na jimramovském zámku. Jeho koníčkem bylo cestování, které bylo podnětem k jeho cestopisným odborným reportáţím a rozsáhlé publikační činnosti. Napsal mnoho článků a esejí uveřejňovaných v mnoha novinách a časopisech. Byl velkým znalcem a obdivovatelem Vysočiny a jejích přírodních krás. Celá dlouhá léta zajíţděl do Jimramova, zvláště při svých pobytech na chalupě v Lačnově. Nevynechal jediné příleţitosti k seznámení s místními aktualitami z veřejného a kulturního ţivota. Byl velkým znalcem výtvarného umění. Svoji pozornost věnoval i výtvarnému umění v našem regionu a napsal několik studií o působení významných českých malířů v našem kraji. Jako znalec umění se pravidelně zúčastňoval výstav výtvarných prací, které často na vernisáţích zahajoval nebo které svými recenzemi hodnotil. Své literární práce, historické studie a články týkající se Jimramova a blízkého okolí věnoval v roce 1996 Jimramovu. Jeho publikační a propagační činnost byla v roce 1996 zastupitelstvem městyse Jimramova a obcí Borovnice oceněna udělením čestných uznání. Byl také jmenován čestným občanem obce Telecí, kde je pochován na místním hřbitově. Jeho odchodem ztratil Jimramov a celý náš region velkého příznivce a obdivovatele. Nikdy na něj nezapomeneme !
Ze školní kroniky Horní školy Rok 1885 Činnost zkrášlovacího spolku: Z iniciativy předsedy spolku p. řídícího Bartla byly vysazeny podél náměstí lípy, které budou časem k nemalé ozdobě městečka. 12
Téhoţ roku byla zřízena stromovka osázená pláňaty na Benátkách na pozemku pana Bukáčka, k níţ byl zhotoven tyčkový plot. Stromovka bude slouţit k výuce základních sadařských dovedností pro ţáky místní školy. Na závěr školního roku byl uspořádán celodenní výlet školních dětí, tentokrát za Horu do „Vzdychánek“. Pro děti bylo připraveno občerstvení, celý den byl zpestřen programem, který si děti připravily. V dalších letech byly tyto akce konány v „Sole“. Tříletý průměr ţáků v tomto období byl 271. Největší počet ţáků zákonem vyměřený pro trojtřídní školy je překročen o 31 ţáků. To byl jeden z podnětů pro zřízení čtyřtřídní školy. Pro její uskutečnění je nutná přestavba nebo stavba nové školní budovy. Ta byla uskutečněna v roce 1886. Rok 1889 V tomto roce byla otevřena dětská opatrovna v nově postavené budově č. 29 v horním rohu náměstí, na místě bývalého Tománkova gruntu. Stavbu zřídil svým nákladem hr. Egbert Belcredi na počest své manţelky Kristiny roz. Nosticové. Do opatrovny byly přijímány děti od tří let věku a sice děti bývalých katolických poddaných bezplatně, ostatní za mírný poplatek. Doba opatrování v létě od 7 – 12 hodin a od 1 do 3 hodin odpoledne. V zimě od 8 do 12 a odpoledne od 1 do 4 hodin. Počty dětí: 20 chlapců a 30 děvčat. Činnost školky je podrobně popsána v záznamech vedených do roku 1948. V tomto roce skončila činnost řádových sester a nadále byla provozována státní mateřská školka. Úpravy kostela v roce 1892 Z podnětu důst. Pana faráře Metoděje H o š k a byl v roce 1892 povolán profesor Hybš z Prahy, aby za pomoci akademického malíře Vaňka provedl v místním kostele malbu nástěnných obrazů. V presbytáři na klenbě jsou vyobrazeny čtyři evangelisté se svými odznaky, po straně nad oratoriem obraz sv. Cyrila a Metoděje, jak káţou lidu slovanskému poslouchajícímu pod lipou. Kompozice provedl sám prof. Hybš. V chrámové lodi byly na stropě provedeny tři skupiny maleb. První představuje dva anděly, z nichţ jeden nese korunu spasitelovu, druhý lilii, za nimi v mracích je vidět kříţ. Druhá skupina představuje narození Páně a třetí rodinu Páně. Na postranních zdech nad okny nalézají se obrazy patronů země české: sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Aneţka Česká, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Benedikt a sv. Jiří. Malba byla provedena během deseti týdnů a dokončena v září 1892. Téhoţ roku byly koupeny sošky: sv. Josefa do černé kaple, sv. Petra a Pavla do výklenků v průčelí nad hlavním vchodem. Tyto byly vysvěceny šestého a dvacátého listopadu 1892. Poznámka: nenalezl jsem ţádný záznam o důvodech, proč a kdy byly malby odstraněny. Je škoda, ţe zanikly tak jako další jimramovské pamětihodnosti (např. morová kaplička a kostel sv. Matouše, sluneční hodiny na štítě domu č. 67 a jiné).
13
Rok 1897 Byly vysazeny dvě mladé lípy před školou a skácena stará lípa zasaţena bleskem a s ní druhá zdravá. Mládeţ školní bude postrádat příjemného stínu, v němţ si mimoškolní čas letní hověla. Po deštích od 27.7. do 2.8.1897 rozvodnění řeky Svratky, při níţ byly zatopeny domy u Mostního mlýna a na Benátkách. Rok 1898 K 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. byly u školy vysazeny další dvě lípy ke stávajícím dvěma. Nadále jsou zde čtyři lípy, pro kaţdou třídu jedna. Rok 1902 Na zahradě za Špýcharem č. 115 zasazeno 9. listopadu za sněţení 150 stromků – pláňat dodaných Vyšší ovocnářskou školou v Lednici. Stromky budou vyuţívány k výuce školních dětí v základech ovocnářství. Tím byla nahrazena „štěpnice“ umístěná na Benátkách za Bukáčkovou pazdernou. Rok 1906 Dne 16. dubna 1906 byla v sále u Koruny konána veřejná schůze občanů, na níţ bylo projednáno konání „Soudního dne“ v Jimramově. Tímto má být nahrazeno zamítnutí ţádosti Jimramova o zřízení soudního okresu jimramovského zahrnující obce bývalého panství. Dále byla projednána moţnost zřízení měšťanské školy, která by přispěla ke zvýšení základního vzdělání místních dětí. V Jimramově byl poprvé dne 9. května konán tzv. „Soudní den“ v budově radnice v úřadovně v prvním poschodí. Jejich konání bylo povoleno výnosem ministerstva spravedlnosti č. 5265/6. Budou konány pravidelně jednou měsíčně pro obce Borovnice s Kutinami, Javorek, Nový Jimramov se Širokým Polem, Míchov, Pavlovice, coţ nevylučuje vyuţití i pro další obce soudního okresu. Pro jejich konání byla stanovena druhá středa v měsíci. Kdyby na tento den připadl svátek, pak nejbliţší všední den. Náklady konání ponese stát, obec Jimramov bude hradit náklady na osvětlení a vytápění. Dále musí obec úřadujícímu soudci poskytnout sluhu. Úřední hodiny jsou stanoveny od 9 do 15 hodin. Rok 1907 Bylo zjištěno, ţe pro školní rok 1906-7 bude ve druhé třídě 86 ţáků. Tento počet není moţné umístit v ţádné třídě, proto bylo rozhodnuto o zřízení pobočky této třídy a to v domě č. 19 na náměstí. Třída byla vybavena potřebným nábytkem. Pro tuto třídu byla ustavena učitelka sl. Emilie Tichá. Z příkazu zemské školní rady proběhlo 8. října 1907 na radnici jednání o zřízení měšťanské školy chlapecké v Jimramově. Pro vyslechnutí zástupců okolních obcí a představitelů místních korporací bylo usneseno poţádat o otevření 1. třídy jiţ ve školním roce 1908.
14
Střípky vědomostí o starých časech Jimramovský krejčí František Rulička Jindřiška Bártová Genealogie je pomocná věda historická, jejímuž kouzlu propadá vedle profesionálních historiků i velká řada amatérů. To proto, že odhaluje děje a skutečnosti, které jsou mnohdy poutavější než ta nejnapínavější detektivka a umožňují nám představit si život v minulosti v mnohem konkrétnějších podobách. Připomeňme si to na příkladu jimramovského krejčího Františka Ruličky. Narodil se 17. června 1843 ve Vojtíškově, dnes malé, ale tehdy středně velké vesnici rozložené na strmém kopci dosahujícím nadmořské výšky 632 metrů, z něhož se otevírá překrásná vyhlídka na několikanásobné pásmo Jeseníků. Vyhlídka však tehdy nikoho neuživila (na rozdíl od dnešních hoteliérů) a František se své matce Josefě, dceři chalupníka Engelberta Ruličky, narodil do velmi špatné doby: horské obce na Moravě byly přelidněné a v letech 1844-1849 nastal veliký hlad. Lidé se tehdy živili pouze ječmenem, který si mleli na ručních mlýncích a vařili1. Kromě toho, že se František narodil do špatné doby, narodil se i do – dnešním slovníkem řečeno – neúplné rodiny, jinými slovy: neměl otce. Zatímco dnes je to až téměř „móda“, tehdy to byla trpká skutečnost. Vrchnost se totiž bránila zakládání rodin a tím velkému množství populace, o které neměla zájem, vysokými poplatky, jež určovala za povolení sňatku. Kdo na tento poplatek neměl, byl nucen žít bez vlastní rodiny. Když bylo Františkovi necelých deset let, zdálo se, že se jeho život a život jeho matky zásadně změní: 10. ledna 1853 se totiž dostavil na místní faru rolník a zedník Franz Lindenthal a „freiwillig“ před svědky prohlásil, že je jeho otcem. Avšak později (nevíme, kdy) zase vzal svoji výpověď zpět a faráři nezbylo, než opravu v matrice zaškrtat a napsat „recte Rulitschka“. Co vedlo k tomuto dvojímu rozhodnutí, už asi nikdo nezjistí. Nemůžeme ani usuzovat podle analogie, protože takový případ je naprosto mimořádný. Přitom už jen jméno Franz, které je napsáno v – tehdy samozřejmě německy vedené – matrice, svědčí o tom, že jeho otcem „nějaký Franz“ byl – jména se dávala většinou po rodičích, případně po kmotrech. V roce 1853 byla ve Vojtíškově (tehdy Woitzdorfu) otevřena obecná škola. Tohoto pohodlí si však desetiletý František dlouho neužil, protože jeho matka Josefa někdy po narození a úmrtí svého dalšího, už třetího nemanželského dítěte, v roce 1854 Vojtíškov opustila a usadila se v Seibersdorfu nedaleko Bruntálu. Byla to stará obec, první zmínky o ní 1 Janák, Jan. Hospodářský rozmach Moravy 1740-1918. Vlastivěda moravská, sv. 7, Brno 1999, str. 37
15
existují už v roce 1403.2 Zprvu se jmenovala Biela nebo Bílá, později Seibersdorf nebo Seiffersdorf. Po vysídlení sudetoněmských obyvatel po 2. světové válce v ní téměř nikdo nezůstal a v roce 1950 byla zrušena. V Seibersdorfu živila Josefa sebe a svého syna jako podruhyně, což znamenalo, že žila jako námezdní síla u cizího hospodáře a pomáhala, kde bylo třeba: na poli i při domáckém tkalcovství, bez něhož se na Jesenicku neobešla žádná rodina. Svému synovi ale chystala lepší osud: dala ho vyučit krejčím. Krejčí bylo velmi staré řemeslo, vždyť pražský krejčovský cech dostal od města schválená privilegia už v roce 1318! S vývojem módy, ale především technických vymožeností došlo k velkým přeměnám právě ve druhé polovině 19. století, kdy žil František Rulička: jednak byl 1859 uzákoněn živnostenský řád kodifikující svobodu podnikání, především však byl 1846 vynalezen šicí stroj, který zejména jeho úspěšný výrobce Izák Singer přivedl k takové dokonalosti, že jich například v roce 1874 prodal 241679!3 Není tedy divu, že se krejčovství věnovalo mnoho venkovských mladíků (první žena – krejčová je v našich zemích zaznamenána až v roce 1883; a dodejme v této souvislosti i půvabnou perličku jazykovou: starší texty uváděly genitiv plurálu zásadně ve tvaru „krejčí“ a ženský tvar slova byl „krejčka“ - takže v odborovém časopise Oděvník nalezneme v roce 1913 zprávu o „svazu krejčí a krejček“4). Krejčovství bylo tehdy velmi prosperující řemeslo, k jehož zvládnutí bylo třeba obvykle čtyřleté výuční doby (tři roky učňovské, jeden rok tovaryšské). Učeň či tovaryš musel prokázat zručnost jak při střihu šatu, tak při jeho zpracování: „Je známo, že oděvu je možno jen tenkrát dát dobrou formu, je-li náležitě zpracován, žehlením, aby měl tu formu (vypuklinu) prsou, ramen, zad atd., kterou právě potřebuje. Tento způsob zpracování žehlením je u nás velmi zanedbáván a střih tím trpí. Inteligentní dělník má svou prací střih podporovat a ne, jak se naopak často stává, svou prací jej zkazit“. 5 V případě Františka Ruličky prozatím nevíme, kdy a za jakých okolností si otevřel krejčovskou dílnu. Patrně to bylo v Husovicích (tehdy samostatná obec je dnes součástí Brna), poněvadž tam se 11. května 1867 narodila jeho první dcera Žofie. Husovice byly v šedesátých letech 19. století velká, rychle rostoucí ves se silnou německou menšinou, se 180 domy a 2259 obyvateli. Byla to obec průmyslová, v níž byly (a dodnes jsou) soukenické továrny, barvírny i jirchářská valcha. Bohužel však je tento údaj o narození dítěte nazvaného Sofia Franzisca to jediné, o co se můžeme opřít. Novými informacemi, které jsme našli v brněnské matrice, jsou ty, že matka Franze Ruličky (v matrice je psán takto) Josefa v té době
2 Hosák, Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska, Ostrava 1967, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, Místopisný rejstřík obcí Českého Slezska a severní Moravy, Opava 2004. 3 Majer, Antonín. Wagenknecht, Josef. Krejčí jako učeň, tovaryš a mistr. Praha, Vašata, 1947, str. 65 4 Oděvník.Orgán Svazu krejčí a příbuzných odvětví v Rakousku, roč. 24, 1913 5 Causerie o střihu. Oděvník, roč. 24, 1913, č.3, 30. 1. 1913, str. 1
16
stále žila, a to v Altstadtu – tedy Starém Městě na severu Moravy, a že kmotry Žofie byli Josef Schauer, stolař v Brně a jeho žena Františka. V Husovicích však krejčí František Rulička dlouho nezůstal, další dítě se manželům narodilo a bylo pokřtěno už v novém působišti: tím dítětem byla Marie, narozená 27. června 1870 v Jimramově, v domě číslo 85, a pokřtěná o dva dny později. Skutečnost, že se František Rulička přestěhoval do Jimramova, bez dalších údajů nevysvětlíme.Pravděpodobně v tom sehrála svoji roli jeho manželka Marie, která byla vnučkou jimramovského celoláníka (tedy bohatého sedláka) Antonína Včely. Dědeček Antonín i babička Františka, rozená Mašíková (jejíž otec Filip je v německy psané matrice kuriózně zapsán jako schwec), možná svoji vnučku nějak finančně podpořili. Nebo je druhá možnost vysvětlení, že šlo o rodinný svazek Františka Ruličky s jimramovským ševcem: v oné době totiž žil a pracoval ve stavení číslo 194 švec Vincenc Ruliček a vzhledem k velké příbuznosti tohoto jinak nepříliš obvyklého jména můžeme uvažovat o tom, že šlo o příslušníky stejného rodu. (Ruliček nebo Rulička je opravdu na tu dobu malý rozdíl! Je třeba mít na paměti, že zápisy v matrikách byly uváděny v genitivu - syn koho, takže stačilo jen málo, aby se písař přepsal či si oba pády prostě spletl.) A ještě jedna možnost se nabízí: nějaký vliv rodiny Šauerů (nebo Schauerů), z nichž stolař Josef Schauer z Brna byl kmotrem nejstarší Žofii a malíř Ignác Šauer z Jimramova pak dalším dětem Ruličkovým. Objasnit vztahy ale bude hodně, hodně složité. (Pomůže někdo?) V době, kdy se František Rulička usadil v Jimramově, to bylo kulturně významné místo: v evangelickém kostele působil farář Jan Karafiát, jemuž první vydání jeho knihy Broučci vyšlo právě v této době, v roce 1876. A je pravděpodobné, že jimramovský krejčí znal také oba kluky z rodiny Mrštíků, pozdější spisovatele a dramatiky Aloise a Viléma, jimž tehdy bylo mezi deseti a patnácti lety. Ke dvěma dětem manželů Ruličkových přibývaly, jak to bylo tehdy obvyklé, v ani ne dvouletých rozestupech další. Syn, který se narodil 4. ledna 1872, dostal jméno po tatínkovi, tedy František. Tohoto Františka nesl ke křtu jimramovský malíř Ignác Šauer spolu s Annou Hudcovou, „chotí hostinského ve Velkém Ubušíně“ (jak zní zápis v matrice) a z úcty ke kmotrovi dostal jeho jméno při dalším křtu další syn, tedy Ignác, narozený 26. června 1873. Následoval Jindřich narozený 6. prosince 1874, který však za několik týdnů zemřel na plicní katar. Na jeho místo do kolébky položili 30. listopadu 1875 dalšího chlapečka, jemuž dali hned dvě jména, Ottokar (na křestním listu Otakar) a Jindřich. Na svět mu pomáhala porodní bába Veronika Langová a jeho kmotrem už nebyl malíř Šauer, nýbrž jimramovský řezník Čeněk Včela, kmotra zůstala stejná – Anna Hudcová z Velkého Ubušína. A pak přišla katastrofa. V roce 1877 vypukla v Jimramově epidemie tyfu. Tato nemoc projevující se v prvé řadě vysokými horečkami a bolestmi hlavy, podle nichž se jí říkalo 17
hlavnička, byla tehdy neléčitelná (antibiotika neexistovala) a rodina krejčího Franze Rulitschky byla postižena obzvlášť krutě: v úmrtní matrice jsou v roce 1877 hned tři zápisy vedle sebe, zaznamenávající, že ve stavení číslo 85 zemřela 25. května sedmiletá Marie, 30. května ji následoval pětiletý František a tragédii dovršilo úmrtí otce 3. června. Bylo mu pouhých 34 let. Vdova Marie Ruličková s dětmi, prvorozenou Žofií a syny Ignácem a Otakarem, se přestěhovala do menšího domku, v němž žila až do počátku roku 1929, kdy zemřela na marasmus senilis: svého muže přežila o téměř dvojnásobek jeho života, bylo jí plných 87 let. Prvorozená dcera Žofie se provdala za Josefa Fajta, ale pravděpodobně neměli děti. Po manželově smrti v roce 1915 žila ještě celé půlstoletí jako poslední jimramovská příslušnice rodu v malém domečku těsně u potůčku, k němuž se chodilo po několika schůdcích z bočních vrátek. Byl poslední v řadě domků u silnice směrem na Poličku, dnes neexistuje. Také Žofie Fajtová se dožila vysokého věku osmaosmdesáti let; poslední etapu života prožila v sociálním ústavu pro přestárlé v Litomyšli, zemřela 6. 6. 1955 v Přestavlkách. Starší syn zesnulého jimramovského krejčího Ignác se vyučil ševcovskému řemeslu a odešel do Vídně, kde žil až do roku 1954. Se svojí ženou Albínou, která byla schopná psát česky a ještě v roce 1957 se podepisovala s háčkem nad c, měl Ignác Rulička syna Otakara, který se narodil 27. 3. 1905. Jak už jméno prozrazuje, byl kmotrem novorozeňátka Ignácův mladší bratr Otakar. Ignác byl na oplátku svědkem na Otakarově svatbě 12. srpna téhož roku 1905 ve Vídni a pak se pravděpodobně obě mladé rodiny vydaly k matce do Jimramova. Tam se však bohužel tragédie ještě jednou opakovala: půlroční chlapeček dostal střevní katar a 14. září zemřel. Pohřeb z babiččina domku se konal o dva dny později, další děti pravděpodobně manželé Ignác a Albína neměli.... Nejmladší syn Františka a Marie Ruličkových Otakar byl hudebně talentovaný.6 Toho si pravděpodobně povšiml učitel Josef Vávra, který právě přišel do Jimramova jako čerstvý absolvent učitelského ústavu v Brně. Je skoro jisté, že to byl on, kdo navrhl vdově Marii, případně Otakarovu poručníkovi, hostinskému Josefu Ptáčkovi, aby zkusili možnost dostat Otakara do fundace kláštera na Starém Brně: byl totiž v úzkých kontaktech s Brnem a jmenovitě s ředitelem starobrněnského kůru Leošem Janáčkem. Přijímací zkouška u Leoše Janáčka dopadla zdárně a v roce 1889 se ocitl čtrnáctiletý Otakar Rulička v Brně. Fundace starobrněnského kláštera měla za úkol podporovat a vzdělávat několik osiřelých a hudebně talentovaných dětí, jejichž povinností za to bylo zpívat při mších. Fundatisté měli zdarma ubytování, světlo, stravu, lékařské ošetření a pochopitelně 6
18
O Otakaru Ruličkovi vyšly v tisku tyto studie: J. Bártová:Janáčkův žák Otakar Rulička, správce školy v Popově, in: Leoš Janáček, jeho ţáci, spolupracovníci a přátelé, sborník z konference Janáčkiana, Ostrava 2000, s. 30-44; Janáček učitel, jeho žáci a jeho dědicové, in: sborník Fenomén Janáček včera a dnes, Konzervatoř Brno 2006, ISBN 80-87005-00-7, s. 161-166.
i hudební vzdělání. Bez fundatistů se v Brně neobešla žádná významnější hudební akce a sám Janáček – který byl kdysi též fundatistou – vzpomíná na fundaci v několika svých fejetonech a svoji poklonu jim složil ve skladbě Mládí. Jako fundatista absolvoval Otakar Rulička tři třídy měšťanské školy a na podzim 1892 nastoupil do prvního ročníku Českého ústavu ku vzdělání učitelů v Brně na Poříčí 5 7. Ten ovšem nedostudoval, ve třetím ročníku se zvláštní konference zabývala jeho přečinem, spočívajícím v tom, že ukazoval sousedovi v lavici obrázek velmi necudný, představující výjev z tureckého harému. Za to byl okamžitě ze školy vyloučen. Učitelský ústav dostudoval zřejmě v Kroměříži a stal se podučitelem v Lužné, později byl přeložen do několika dalších míst v podhůří Bílých Karpat, až skončil jako správce školy v Popově u Štítné. Zemřel na chrlení krve ve věku 37 let. Autorkou tohoto příspěvku je jeho vnučka. 7. Písemnosti tohoto ústavu jsou uloženy v Archivu města Brna
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bude v Jimramově ochotnické divadlo ? Historie jimramovských ochotníků byla popsána v nedávno vydaném Almanachu. Od počátku činnosti divadelních ochotníků v roce 1875 se ochotnickému divadlu věnovalo několik generací nadšenců. S výjimkou období 1. a 2. svtové války vyvíjeli činnosti nepřetrţitě. Také po roce 1948 po zrušení spolkové činnosti Sokola a Orla místní ochotníci, kteří dosud působili v těchto organizacích, pokračovali v divadelní činnosti pod záštitou Osvětové besedy. Tak jiţ v padesátých letech 20. století sehráli na jevišti v sále Sokolovny divadelní představení. Ochotníkům se dostávalo uznání a vlídného přijetí od místních občanů, kteří divadelní představení navštěvovali, coţ bylo povzbuzením a pobídkou k další činnosti. V následujících letech ochotníci sehrávali ročně nejméně jedno představení. Musíme si uvědomit, ţe v té době, kdy ještě nebyla televize, přinesli ochotníci svojí činností vítané zpestření a oţivení a kulturní záţitek. Důleţitou podmínkou ochotnické divadelní činnosti bylo mít vhodnou osobnost, organizátora s reţisérskými schopnostmi, který by uměl vybrat a přesvědčit pro divadelní činnost osoby, ochotné věnovat se nácviku divadelní hry desítky hodin a večerů, pro sehrání jednoho nebo dvou představení. Takovým člověkem byl dlouhá léta místní občan František Sedlák, vynikající herec a populární místní komik. Pod jeho reţijním vedením bylo sehráno mnoho představení a nebylo snad hry, v níţ by nevystupoval. Kromě něj byly velmi známé divadelní osobnosti - paní Oherová, L. Tichá, které se ochotnickému divadlu a občas i reţii také věnovaly. Z dalších nemohu zapomenout na M. Horníčkovou, Z. Drábkovou, z muţů pak na K. Antese, B. Samka,
19
J. Popelku, F. Dobiáše ml. a učitele F. Dostála. Kromě těchto jmenovaných se na „prknech, která znamenají svět“ objevili i další místní občané. Od sedmdesátých let 20. století činnost místních ochotníků ochabovala, aţ zcela skončila. Bylo to jednak tím, jak postupně stárli a odcházeli a kolektiv ochotníků nebyl doplňován novými mladými tvářemi , i kdyţ jistě talenty zde byly. O tom jsme se mohli přesvědčovat při pravidelných besídkách ţáků místní školy a hlavně při dětských představeních, které mnoho let s dětmi nacvičovala paní Janečková. Domnívám se, ţe hlavním důvodem ukončení činnosti byla změna ţivotního stylu, konkurence televize a internetu, kdy si kaţdý občan a zájemce o kulturní záţitek můţe denně vybrat z mnoha špičkových představení a druhů zábavy. Pokud chce mít přímý kulturní záţitek, pak je dostupná kterákoli divadelní scéna. V takové konkurenci má ochotnické divadlo malou šanci obstát. Přesto jsou i v současné době v několika okolních obcích divadelní ochotníci, kteří se svými představeními zajíţdějí do našeho městečka a jejich představení jsou místními hojně navštívena. To by mohlo být povzbuzením i pro místní zájemce o ochotnickou činnost. Najdou se takoví ? Dočkáme se ? Dobiáš J.
Příspěvek čtenáře Výzva pro všechny, kteří mají rádi divadlo - založíme ochotnické divadlo? Divadlo je uměleckou oslavou ţivota se všemi jeho radostmi i starostmi. Jeho prostřednictvím se vyprávějí dramata, komedie, tragédie atd. To vše pomocí slov, gest, tancem i zpěvem, prostě vším, co lze lidským tělem vyjádřit. Smyslem je nabídnout pamlsek divákově duši. Jeho tradice sahá aţ do starověku. Mezi nejznámější patří William Shakespeare, dramatik známý svým dokonalým jazykem a náhledem do lidské přirozenosti. Henrik Ibsen, realistický dramatik, jehoţ uměním bylo realistické vyjádření ţivota a vztahů mezi lidmi. A v neposlední řadě představitel absurdního divadla Samuel Beckett, který dokázal spojit postavy a zápletky tak, aby bylo moţno zkoumat podstatu lidské existence. Divadlo a herectví je od nepaměti převáţně činností ochotníků, kteří svou činností postavili základy mnohým českým divadlů. Přestoţe jejich záliba byla často opovrhována, pro mnohé se stala ţivotním posláním, které přinášelo radost jak jim, tak i divákům. A je tomu tak i dnes, kdy mnoho těchto amatérských „bláznů“ vystupuje na jeviště bez nároku na finanční odměnu, prostě jen tak „za buřta“, aby přinesli radost sobě i druhým. Kdo se alespoň jednou v ţivotě pokusil postavit na „prkna, která znamenají svět“ ví, a nikdy nezapomene tu nepopsatelnou eufórii, kterou v sobě herec ukrývá. 20
Ţijeme ve městě s literární a dramatickou ? tradicí, zkusme na těchto základech postavit naše vlastní ochotnické divadlo. A proto založme ochotnické divadlo! Hledáme zájemce, kteří chtějí hrát ochotnické divadlo v Jimramově! Říkají o tobě, že jsi šašek? Pak máš talent pro komedii! Že jsi neposeda? Pak máš talent pro drama! Že děláš opičky? Pak máš talent pro pantomimu! Anebo ti doma často říkají „nehraj to na mě“? Pak máš talent na vše! Neváhej se nám ozvat. Hledáme všechny, komu není zábava cizí. Přihlas se buď osobně na ÚM Jimramov nebo na telefonním čísle 566562516. Jiří Lomák
----------------------------------------------Příspěvek čtenáře Posbíral Cyril Koudela O ženách Krásná žena je jak lilie. Něžný muž se jí neodvažuje ani dotknout. Potom ale přijde hloupý osel a klidně ji sežere. Anonym Žena je to nejkrásnější, co Bůh stvořil, nebo dle Engelse- co práce z opice dělá.
Anonym
Tak prosil jsem o lásku tvou, až trýzeň k pláči doháněla.
Lermontov
Krásná žena je nebe pro oči, peklo pro duši a očistec pro kapsu. Není dobře člověku samotnému.
Anonym Bible
Máš-li co říct, řekni to hned, neboť nevíš, kdy zmlkneš navždy. Livingstone -----------------------------------------------------------
Příspěvek čtenářky
Citáty vybrala p. Naďa Šléglová
„Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky jako ten, kdo má palác, ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác“. T.G.M. „Chudoba a bohatství jsou dva útesy tvořící úžinu. Šťastní jsou ti, kdo mezi nimi dokážou proplout.
Istvan Nemere
„Je lepší být poctivě chudý, než nepoctivě bohatý“. „Já vždycky říkám, že tohle je krásná země, ve které je hodně hnusných lidí“. „Je důležité zajímat se o dění kolem sebe i ve světě. Bez vědomosti nejste připraveni na špatné časy“. Karel Gott „Nemocné tělo potřebuje lékaře, nemocná duše přítele“.
21
N.Š. Jan Kraus
Menandros
„Zasej myšlenku, sklidíš čin, zasej čin, sklidíš zvyk, zasej zvyk, sklidíš charakter, zasej charakter, sklidíš osud“. Jógová moudrost -----------------------------------------------------------------
Jimramov Josef Urban Kde se vzalo mezi lesy tohle krásné údolí ? K Jimramovu cesta z kopce jet jen krokem dovolí. To proto, ţe tahle krása, zamotá ti hlavičku. Nedojel by, skončil v plotě, moţná přejel babičku !
Skromně, nijak okázale, falešně, či lacině, stojí krásný soubor domů – otisk lidí v krajině. Jimramov má své tři kopce. Prosička je nejvyšší, hvězdy z erbu pozlatily, kopce, pole, návrší.
Tenhle pohled srdcem chvěje, člověka aţ zamrazí. Zde jsi zase malé dítě, sedíš s prutem na hrázi… Louky voní po jahodách, houby zase v kuchyni, bílá káva, k tomu krajíc – rychle ven, jsou prázdniny !
Čas zde plynu trochu jinak, svým rytmem a bez spěchu, Broučci s láskou recitují modlitbičky na mechu. Spolu, v domě nad soutokem, dotek ráje zaţili, oba bratři - Alois, Vilém - dětství své zde proţili.
Svět je krásně uzavřený mezi kopce u řeky. Pstruzi skáčou přes kameny, ohlazené na věky. Ty uţ tenkrát za Imrama, zblázněného do kraje, našly svoje uplatnění, na domy i na stáje.
Hned na kraji v ráji mají velká kamna kachlová, dolů z nebes padá mana a ne kaše hrachová ! Tady v zimě těţké ţití a nikdo to nezmění, místo chleba na poli tu roste jenom kamení.
Fryšávka jak křišťál čistá stříbro vkládá do Svratky. V objetí pak plynou dále, celým krajem pohádky. Tady čas snad zastavil se, sedl si a rozjímá, Nad tím, proč to údolíčko lidi tolik dojímá.
Krásy ale neubývá, I mráz zázrak vytvoří, do krajek a do křišťálu, celý kraj on ponoří. Jako broučci zalezou si,.lidé do svých domečků. Spát nemohou, hrají karty, pijí čaje z hrnečků.
Stromy v parku, zámek ţlutý, stará škola “U Jána”, Čekají, aţ přijde jaro. Křišťálově nádherné ! náměstí je památkové, střechy tvaru dlouhána. Dočkají se! Den je léto, hned zas podzim nasedne. Přes most a jsi na Moravě, zase stoupáš do vrchu. Přesto tady duše jásá, tiše šeptá chvalozpěv. “Otoč se a ohlídni se!” Benátky a na suchu !! Odplavuje splín i chmury, nenávist, zlost a hněv. Přes údolí stojí “Domky”, v zatáčce kříţ kamenný. Brzy bude tohle kouzlo u lékaře na předpis! “Posaď se a mrkni dolů!” – pohled je to nádherný! Budeme se tady léčit!(Kdyţ uţ můţe lesní hmyz.) Dva kostely stojí v řadě, hřbitovy jsou spojené, Zastavte se, nespěchejte, zeptejte se srdíček, náměstí se vine podél, Svratkou lehce zvlněné. neţ vjedete do údolí Broučků, vody, kytiček.
Jestli tahle krása hladí vaši jemnou dušičku: “Pomaličku užívejte! Hodně!! Nejen trošičku.” A když někdy tíha světa zastře mysli záclonu, přijeďte sem Bohu složit přehlubokou poklonu! 22
Jubilanti Všem jubilantům gratulujeme a přejeme do dalších let hodně zdraví S písemným souhlasem uvádíme jubilany: 9. září Schwarzberger Miroslav, Na Vyhlídce 50, Benátky 10. září Dostálová Hedvika, Domky 223, Jimramov 14. září Vápeník Jindřich, Padělek 272, Jimramov 23. září Ing. Karafiát Miloslav, Pavlovická 105,Jimramov 25. září Tobiášová Věra, Sedliště 38 26. září Pánková Marie, N. J. Karafiáta 27, Jimramov 28. září Jílková Jiřina, Ubušín 29
60 let 86 let 81 let 50 let 75 let 84 let 85 let
3. října 7. října 10. října 14. října 19. října 20. října 24. října
Ehrenbergerová Boţena, Trhonice 11 Kalášek Jaroslav, Nám. J. Karafiáta 11, Jimramov Písařík Jaroslav, Říční 235, Jimramov Mašík Karel, Dolní 1, Jimramov Dvořák František, Ubušín 11 Ondra Vladimír, N.J.Karafiáta 68, Jimramov Bartošová Jaroslava, N.J.Karafiáta 71, Jimramov
83 let 60 let 84 let 84 let 70 let 85 let 50 let
Dufek Josef, Pod Horou 55, Benátky Čuprová Ludmila, Říční 266, Jimramov Svobodová Věra, Dolní 257, Jimramov Slavíček Josef, N.J.Karafiáta 27, Jimramov
60 let 60 let 84 let 89 let
5. listopadu 6. listopadu 14. listopadu 28. listopadu
23
Kominíci Kominíci v našem okolí, kteří vám zkontrolují komín dle “Nařízení vlády ze dne 1.3.2010 o podmínkách poţární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv”: Josef Piskač, Vír 291, tf. 733206082, 566575191 (Kontrola spalinové cesty + čištění komína 350,- - 500,- Kč) p. Sváček, U jatek 324, Nové Město na Moravě, tf. 603895123 Maivald Milan, Vrchlického 630/7, Svitavy, tf. 606205458 Toto jsou kominíci naší obci nejblíţe, ostatní kominíky najdete v katalogu kominíků na internetu.
Prodej vyřazených knih V době 3.10. 2011 do 7.10.2011 bude probíhat v sokolovně prodej vyřazených knih z místní knihovny. Jednotná cena za kus je 5,- Kč Otevřeno: po 10.00 – 12.00 14.00 – 16.00 hod út 10.00 – 12.00 14.00 – 16.00 hod stř 10.00 – 12.00 14.00 – 16.00 hod čt 10.00 – 12.00 pá 10.00 – 12.00
Vydává Obecní úřad Jimramov pod registračním číslem MK 1292
24
25
26
