2011

Námitky proti protokolu o kontrolním zjištění inspekce kvality sociálních služeb, evidenční číslo: 96/A/2011, která proběhla ve dnech 25. ledna – 27. ledna 2011 u sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (identifikátor: 5716379) ve Sdružení sociálních asistentů

Z důvodu přehlednosti pro další text platí: Zákon č. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění – dále jen „Zákon“. Vyhláška č. č. 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách v platném znění – dále jen „Vyhláška“. Kontrolní orgán – dále jen „KO“ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - dále jen OBČ Smlouva o poskytování sociální služby - podle kontextu často jen "Smlouva" Metodika poskytování sociální služby Sociální asistence pro znevýhodněné rodiny s dětmi Sdružení sociálních asistentů – dále jen „Metodika“ Sdružení sociálních asistentů – dále jen „poskytovatel“.

Ve smyslu § 17 zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole v platném znění podáváme jako kontrolovaná osoba v určené lhůtě 9 dnů ode dne převzetí protokolu písemné a zdůvodněné námitky proti Inspekční zprávě o výsledku inspekce poskytování sociálních služeb. Níže uvedené a zdůvodněné námitky podáváme z následujících důvodů: 1. Ve Formuláři č. 2a, str. 7 inspekční zprávy je poskytovateli vytýkáno, že nesplnil povinnost dle § 88 písm. i) Zákona uzavřít s osobou smlouvu o poskytování soc. služby. Namítáme, že tento závěr není správný. Zdůvodnění námitky vychází z odpovědí na následující otázky: 1. Jakou formu požaduje Zákon pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby? 2. Je zákonný zástupce nezletilého oprávněn uzavřít tuto smlouvu o poskytování sociální služby za nezletilého?

NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

1

Ad 1) Zákon stanoví, že Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle §54, 56, 60, 60a, 65 a 70 musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne. Právě v této kategorii se nachází poskytovatelem uskutečňovaná sociální služba. Tím, že zákon nepožaduje písemnou formu (s výjimkou případu, kdy to druhá smluvní strana navrhne) umožnil bezformální pojetí smlouvy o poskytování sociální služby. To je umožněno právě tím, že zákon výslovně pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby odkazuje na ustanovení OBČ. Podle OBČ platí, že pokud není zákonem stanovena právní forma, právní úkon (tedy i uzavření smlouvy) může být učiněn jakoukoliv formou. Mimo písemné formy právo zná ještě formu ústní (např. strany se na plnění smlouvy pouze ústně dohodly) a formu konkludentní (např. strany jednají tak, že z jejich jednání vyplývá, že se smlouvou souhlasí). Právě tím, že zákon umožnil bezformální pojetí smlouvy o poskytování soc. služby ve výše popsaných případech, přiblížil její uzavírání reálnému životu a každodenní skutečnosti, ve které neustále uzavíráme takové ústní a konkludentní smlouvy (např. při nástupu do dopravního prostředku, při nákupu zboží v obchodě...). Pro posouzení skutečnosti, zda strany smlouvu uzavřely, není ani rozhodné, zda si její smluvní strany jsou vědomy, že právě takovou smlouvu uzavřely. Podstatné je, že jednají tak, že z jejích jednání lze souhlas dovozovat. Dále je zcela nerozhodné, jak si strany mezi sebou smlouvu nazvaly, či si ji nenazvaly žádným jménem. To vyplývá ze zásady, že právní úkony se vždy posuzují podle svého obsahu a nikoli podle formy. Právě v této kategorii se nacházejí některé smlouvy o poskytování soc. služby. Zvláště, pokud jde o služby zaměřené na reálnou pomoc klientovi, kdy se každý krok pomoci děje za faktického souhlasu klienta, vyjádřeného právě tím, že umožňuje pracovníkovi vstup do svého obydlí, na podrobnostech služby se domluví atd.. Zákon tedy umožňuje, aby smlouva byla uzavřena faktickým jednáním klienta a pracovníků poskytovatele. Je samozřejmé, že pokud dojde k ústnímu nebo konkludentnímu uzavření smlouvy, neexistuje o tom žádný písemný ani jiný záznam - to vyplývá ze samé podstaty tohoto typu smluv. Není náhodou, že zákonodárce ponechal povinnou písemnou formu smlouvy o poskytování soc. služby u těch typů smluv (typicky pobytové služby), ve kterých je klient na poskytovatele odkázán a často dochází k nejasnostem a sporům ohledně práv a povinností. O takový typ služby se v případě poskytovatele nejedná. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že zákonodárce umožnil vybraným typům sociálních služeb uzavírat smlouvy jakoukoliv, tj. písemnou, ústní i konkludentní formou. Ad 2) Máme za nepochybné, že zákonný zástupce (v našem případě většinou rodič) je oprávněn uzavřít smlouvu o poskytování služby za nezletilého. To vyplývá z mnoha ustanovení OBČ a také ze zákona o rodině. Tuto právní notorietu nepovažujeme za důležité dále zdůvodňovat. V případech, kdy KO konstatuje, že nebyly uzavřeny smlouvy se všemi uživateli, nezohlednil fakt, že smlouvy byly uzavřeny konkludentní či ústní formou. V případě nezletilých tak došlo k uzavření smlouvy rodičem za své nezletilé děti, což je zcela v souladu se zákonem. KO ve svém nálezu pominul existenci konkludentních a ústních smluv a své dotazy tímto směrem nevedl. V protokolu sice uvádí, že pracovníci č. 1, 2, 3 uvedli, že Smlouva není NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

2

uzavírána se všemi členy rodiny – uživateli, ale pouze s jedním z nich, tento závěr však učinil v kontextu své výzvy k doložení písemné smlouvy či písemných záznamů o smlouvě ostatních členů domácnosti. Z toho, že mu nebyly tyto dokumenty předloženy usoudil, že k uzavření smlouvy nedošlo. Navíc je třeba uvést, že pro posouzení, zda k uzavření smlouvy došlo, či nedošlo je nerozhodné, co případně pracovníci č. 1, 2 a 3 uvedli, resp. co se KO orgán domnívá, že uvedli, protože k uzavření těchto smluv došlo faktickým jednáním obou smluvních stran v souladu s tím, že zákonodárce pro daný typ smluv nestanovil povinnou písemnou formu. Nezbývá než konstatovat, že smlouvy byly uzavřeny výše zmíněným způsobem tj. smíšenou konkludentní a ústní formou se zákonným zástupcem nezletilých. Poskytovateli může být kladeno za vinu, že tento fakt nebyl dostatečně zachycen v individuálních záznamech uživatelů a metodice poskytovatele, resp. byl patrný pouze z toho, že z těchto záznamů vyplývá, že nezletilým poskytoval službu se souhlasem či na vyžádání zákonného zástupce. To však pouze potvrzuje výše zmíněné, a to, že smlouva byla uzavřena s nezletilými konkludentním způsobem. Považujeme za zvlášť důležité zmínit, že u všech respondentů byla smlouva uzavřena nad rámec zákonných povinností v písemné formě, přičemž osoba, se kterou byla smlouva uzavřena byla vždy zákonným zástupcem nezletilého/nezletilých. Jestliže se v individuálních záznamech vyskytují zmínky o jiných členech domácnosti, nemusí se v takových případech vždy jednat o další uživatele služby. Záznam o takové třetí osobě je důležitý z hlediska mapování situace v rodině, využívání přirozených zdrojů a obecně žádoucí skutečnosti, že uživatel služby má právo přizvat si k jednání další osoby, které uzná. To přirozeně nezakládá povinnost s takovou osobou uzavírat Smlouvu. Z odkazovaných individuálních záznamů nevyplývá, že je těmto zletilým osobám služba poskytována (např. že jsou samostatně doprovázeni do institucí, je pro ně hledáno zaměstnání atd.). V jednom případě KO zmiňuje respondenta č. 4, který se podepsal na dodatek ke smlouvě, ačkoliv neuzavřel původní smlouvu. Jediné, co tato skutečnost naznačuje je, že jeho podpis na dodatku je nadbytečný a tedy nemá žádné právní účinky a nebo to, že k uzavření smlouvy došlo neformálním (smíšená konkludentní a ústní forma) způsobem. Není však z této skutečnosti možno dovodit porušení právní povinnosti stanovené v §88, písm. i) Zákona. Zjištění KO tedy částečně odpovídají objektivní skutečnosti (v tom, že v některých případech neexistují písemné smlouvy s uživateli a v tom, že v některých případech je smlouva uzavřena zákonným zástupcem), na základě těchto zjištění však KO učinil nesprávný právní závěr spočívající v tom, že poskytovatel neuzavřel s uživateli smlouvy o poskytování sociální služby a tím porušil povinnost stanovenou v § 88, písm. i) Zákona. Ze zjištění KO vzhledem k výše uvedenému nevyplývá a ani nemůže vyplývat, že nebyly ze strany poskytovatele uzavřeny smlouvy se všemi uživateli, a tedy, že poskytovatel porušil povinnost stanovenou v § 88, písm. i) Zákona. 2. Ve Formuláři 2a, str. 7 je poskytovateli vytýkáno, že nedodržel dle § 88 písm. h Zákona standardy kvality. Námitkám proti tomuto tvrzení se věnujeme v argumentaci týkající se jednotlivých kriterií standardů. Vycházíme při tom ze skutečnosti, že podle § 99 Zákona se kvalita sociálních služeb „při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

3

osobami.“ Obsah standardů je stanoven vyhláškou, žádný jiný obecně závazný předpis jejich obsah ani formu neupravuje. Je tedy záležitostí poskytovatele, jakou dá standardům konkrétní podobu a jakým způsobem splní požadavky dané vyhláškou. Pokud by závěry KO byly odvozovány z jiných skutečností, než je znění kriterií standardů kvality (např. ze subjektivních stanovisek), docházelo by k porušení Listiny základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb), konkrétně čl. 2, odst. 2 a čl. 4, odst. 1.

3. Ve Formuláři 2b, str. 10 je KO konstatováno, že poskytovatel rozlišuje podle intenzity a míry újmy méně závažný, závažný a zvlášť hrubý způsob porušení pracovní kázně. Chybí vymezení, co je považováno za závažné či méně závažné v případě porušení práv osob. V Pracovním řádu jsou popsány sankce obecně. Chybí postup směrem k osobě, jejíž práva byla porušena. V kriteriu „podle těchto pravidel postupuje“ cituje inspekční zpráva respondenty, kteří se necítí být ve svých právech omezeni a pracovníky, kteří popisují situace ohrožení v souladu s vnitřními pravidly. Pracovníci v přímém kontaktu s uživateli nedokázali vymezit, co je považováno za závažné či méně závažné porušení. Dále ve Formuláři 2b, str. 13- 14 KO konstatuje, že poskytovatel nerealizuje kontrolu při výkonu přímé práce, která je považována za efektivní metodu předcházení porušení práv a vyžaduje kontrolu přímé práce sociálních pracovníků v domácnostech uživatelů. Na těchto zdůvodněních je postaveno snížení bodového ohodnocení kriteria 2 a) „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“. Námitka: Z kriteria standardu 2 a) nevyplývá, že je poskytovatel povinen stanovit konkrétní výčet, co je závažným a méně závažným porušením pracovní kázně, bez ohledu na skutečnosti, zda se jedná o první či opakovanou situaci, jaké byly okolnosti na straně pracovníka či organizace apod. Poskytovatel předchází porušení práv uživatelů důsledným výběrem pracovníků, projednáváním otázek práv uživatelů a postupu pracovníků na metodických skupinách a supervizích, vydává vnitřní normy zaměřené na ochranu práv uživatelů, kontroluje individuální záznamy uživatelů, včetně způsobu, jakým je v nich uživatel prezentován. Zaměstnanci poskytovatele v přímém kontaktu s klienty jsou lidé s určitým morálním standardem a mentálními schopnostmi, pro které lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že pokud se rozhodnou porušovat práva uživatelů a vnitřní předpisy zaměstnavatele, nebudou tak činit při kontrole nadřízeným pracovníkem. Kontrola nadřízeného pracovníka v domácnosti uživatele při tom narušuje vztah mezi sociálním pracovníkem a jeho klientem, pracovníka, který navštěvuje domov klienta, pracuje s jeho dětmi, staví do světla nedůvěryhodnosti k plnění povinností. Má-li zaměstnavatel odůvodněné podezření, může v takovém případě zjišťovat situaci na místě poskytování služby, aniž by měl tuto formu kontroly zavedenu jako standardní nástroj v terénní službě. Uživatel má v případě porušování svých práv možnost využít stížnostní postupy, o nichž je informován, a které jsou upraveny vnitřním předpisem č. 9 Podávání a vyřizování stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby, včetně postupů směřujících k uspokojení uživatele. Zejména ale ze znění kriteria 2 a) ani jiných právních předpisů nevyplývá povinnost poskytovatele výkon přímé práce s uživateli osobně kontrolovat. Předmětem kontroly je pouze plnění zákonem


4

stanovených povinností. Na porušení právní povinnosti nelze usuzovat z nesplnění subjektivně stanovené podmínky, která nemá oporu ve znění kriteria. Z výše uvedeného vyvozujeme, že kritérium standardu 2a bylo naplněno zcela a nejsou dány důvody ke snížení bodového hodnocení.

4. Ve Formuláři č. 2b, str. 18 – 19 je KO konstatováno, že jsou pravidla zpracována nedostatečně, neobsahují přesný výčet informací, které jsou zájemcům o službu ústně sděleny, neobsahují, jak je zajištěna srozumitelnost předávaných informací, zvlášť v kontextu cílové skupiny. Pracovníci při informování zájemců o službu nevyžadují přítomnost všech členů rodiny – všech zájemců, ale stačí jim přítomnost pouze jednoho zájemce – člena rodiny. Některým členům rodiny nejsou podle KO v rozporu s Metodikou informace předány. Písemně předávané informace nejsou dle pracovníků zpracovány ve formě specificky uzpůsobené schopnostem zájemců o službu (např. dětem), ústně je dle pracovníků zajišťována srozumitelnost přizpůsobením jazyka zájemci, uváděním příkladů atd. U respondenta č. 4 není záznam o jednání se zájemcem uveden. Z osobní dokumentace respondentů vyplývá, že projednávání požadavků, očekávání a osobních cílů není prováděno se všemi členy rodiny – zájemci o službu, ale pouze s některými. Z výše uvedeného vyvozuje KO snížení bodového ohodnocení na 1 bod, zásadního kriteria 3 a) „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“. Námitka: Pokud zákon dává zákonnému zástupci pravomoc uzavřít za nezletilého smlouvu, dává mu také pravomoc v jeho zájmu jednat, tedy i ve fázi jednání se zájemcem o službu. Bylo již konstatováno, že všichni členové domácnosti uživateli služby nejsou, nelze tedy oprávněně požadovat, aby byli jednání se zájemcem přítomni. Zákon nestanovuje, jak mají daná jednání vypadat a probíhat, ani míru specifičnosti daných pravidel a jejich obsah a rovněž nevyžaduje písemné zpracování informací pro děti a další specifické skupiny zájemců. Obsahem tohoto standardu nemá být popis způsobu, jak je zajištěna srozumitelnost, ale pouze požadavek, že má být uživatelům srozumitelný. Z nálezu KO při tom nevyplývá, že podle výpovědi respondentů 1,3,5,7N tato srozumitelnost zajištěna nebyla. Ze závěrů kontrolního protokolu tedy nevyplývá, že dochází ze strany Poskytovatele k porušení zákonných požadavků. Předmětem kontroly může být pouze plnění zákonem stanovených povinností. Z výše uvedeného vyvozujeme, že kritérium standardu 2a bylo naplněno zcela a nejsou dány důvody ke snížení bodového hodnocení. 5. Ve Formuláři č. 2b, str. 25 a 26 je konstatováno, že pravidla pro uzavírání smlouvy jsou nedostatečná, neobsahují ustanovení, jaký je obsah smlouvy, jakým způsobem může být smlouva měněna, kdo podepisuje smlouvu za uživatele, s ohledem na to, že uživatelem je celá rodina, nikoli jedna osoba, jakým způsobem je smlouva uzavírána v případě ústní formy, jakým způsobem je smlouva uzavírána vzhledem k tomu, že cílovou skupinou je rodina. Smlouva je v rozporu s Metodikou poskytování služby, vnitřním pokynem č. 1 uzavírána NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

5

pouze s jedním uživatelem, ačkoli z individuálních plánů a zpráv vyplývá, že je poskytována i dalším členům rodiny. Z této skutečnosti KO vyvozuje, že vnitřní pravidla pro poskytování sociální služby jsou zpracována nedostatečně a poskytovatel neuzavírá smlouvy se všemi uživateli a snižuje bodové hodnocení kriteria standardu 4a) „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“. Námitka: Poskytovatel doložil, že má písemně zpracována pravidla pro uzavírání smlouvy (Metodika str. 31 – 33, Vnitřní předpis č. 1 Vnitřní pravidla pro poskytování sociální služby, Vnitřní předpis č. 5 Dokumentace sociální služby). Náležitosti smlouvy jsou předkládány v návrhu Smlouvy, na který je odkázáno v Metodice, na str. 31, a který pracovník při jednání se zájemcem předkládá, přičemž všechny náležitosti Smlouvy jsou obsaženy v návrhu Smlouvy samotné, tedy není nutné a žádný zákon také nepožaduje, aby obsah Smlouvy byl opět přepsán do Metodiky. V kontextu změny smlouvy má Poskytovatel zpracováno řešení změny její účinnosti v Metodice na str. 31. Změny cíle nezakládají změny smlouvy, jsou zachyceny v individuálním plánu, který dle vnitřního pokynu č. 2 Individuální plánování sociální služby určuje konkrétní cíle spolupráce a cesty, jak k nim dospět, dále je možnost přehodnocení cíle upravena v Metodice na str. 33. K výhradě, že není upraveno, kdo podepisuje Smlouvu za uživatele lze konstatovat, že tato skutečnost uvedena je, a to na str. 31 Metodiky. KO objektivně nedoložil a nedokladoval, v čem dochází k porušení zákonných povinností. Rámec ani obsah pravidel pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby není obecně závaznou legislativou určen a je tedy na konkrétních podmínkách poskytovatele jak je vymezí. Současně KO neprokázal, že poskytovatel při tom nebere ohled na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena. Z výše uvedeného vyvozujeme, že u kritéria standardu 4a nebyly uvedeny zákonné důvody pro snížení bodového hodnocení na 1 bod a KO opřel své hodnocení o svůj subjektivní názor bez opory v obecně závazných právních předpisech.

6. Ve Formuláři č. 2b, str. 26 a 27 je konstatováno v rámci hodnocení kritéria 4 c), že ve smlouvách o poskytnutí služby je u všech respondentů uveden naprosto shodný rozsah poskytování sociální služby. Pracovníci uvedli, že tento rozsah je ve smlouvě u všech uživatelů stejný. Individuálně přizpůsobený rozsah a průběh poskytování služeb je dle pracovníků sjednáván až po podpisu smlouvy v rámci individuálního plánování. Na základě tohoto tvrzení KO vyvozuje, že poskytovatel nesjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíl závislý na možnostech, schopnostech a přání osoby a hodnotí naplnění kriteria „Poskytovatel sjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíl závislý na možnostech, schopnostech a přání osoby“ počtem bodů: 0. Námitka: Právní úkony se vždy posuzují dle svého obsahu nikoliv formy, tudíž je irelevantní, je-li obsah služby je uveden v čl. I či IV. Smlouvy. Poskytování služby „s ohledem na osobní cíl“ v dikci kriteria, je dáno tím, že v každé písemné Smlouvě je uvedena formulace, čeho by chtěl uživatel prostřednictvím služby dosáhnout, čímž je dán i jedinečný rozsah


6

poskytované služby, přičemž u ústně uzavřených Smluv je toto obsahem dokumentace uživatele. Čl. I. Smlouvy pouze dokládá, že uživatel má právo „požádat poskytovatele o kterýkoliv úkon“ ze základních činností obligatorně stanovených Zákonem. Ze závěrů kontrolního protokolu tedy nevyplývá, že dochází ze strany Poskytovatele k porušení zákonných požadavků. KO nezohlednil individuálnost Smlouvy vyjádřenou v čl. IV. Smlouvy. Z výše uvedeného vyvozujeme, že kritérium standardu 4 c bylo naplněno zcela a nejsou dány důvody ke snížení bodového hodnocení. 7. Ve Formuláři č. 2b, str. 27 - 29 KO uvádí, že pravidla pro individuální plánování nejsou zpracována dostatečně, neobsahují popis postupu při plánování a přehodnocení procesu poskytování služby, především s ohledem na to, že uživatelem je celá rodina, nikoli jedna osoba, neobsahuje termín, do kdy musí být provedeno hodnocení práce na individuálním plánu v případě, že se nejedná o hodnocení první. Zprávy o průběhu sociální služby respondentů 1 a 7N neobsahují žádný záznam o tom, kdy přesně byl dojednán individuální plán a jaký je jeho obsah. Z individuálního plánu respondenta č. 5 nelze určit, zda se datum v plánu uvedené vztahuje ke dni, kdy byl plán dohodnut, nebo ke dni, kdy byl přehodnocen. Individuální plánování je dle osobní dokumentace prováděno pouze s některými členy rodiny – uživateli, ačkoli ze zpráv o průběhu služby lze prokázat, že služba je poskytována nejen uživatelům, se kterými byla služba naplánována, ale i dalším členům rodiny. Poskytovatel v některých případech nepostupuje dle stanovených pravidel, především neprovádí plánování služby se všemi uživateli. Z těchto závěrů KO vyvozuje, že zásadní kriterium standardu 5 a) „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální služby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování procesu poskytování služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“ poskytovatel naplňuje pouze v rozsahu ohodnocení 1 bodem. Námitka: Pokud zákon dává zákonnému zástupci pravomoc uzavřít za nezletilého smlouvu, dává mu také pravomoc v jeho zájmu individuálně plánovat v rámci poskytování sociální služby, což ovšem neznamená, že s nezletilými není průběh služby konzultován, a takovou skutečnost KO neprokázal. S každým uživatelem je komunikováno, přičemž tato komunikace vždy obsahuje prvky individuálního plánování, tedy dojednávání postupů vztahujících se k určitému cíli a jejich reflexe, v závislosti na věku, schopnostech a dalších dispozicích uživatele. Za situace, kdy žádný obecně závazný právní předpis neupravuje podobu pravidel pro individuální plánování lze hodnocení „dostatečnosti“ opřít pouze o subjektivní názor KO, což je při výkonu státní moci nepřijatelné a v rozporu platnými právními předpisy. Na tomto a dalších místech je poskytovateli vytýkán nedostatečný zřetel na to, že uživatelem služby je celá rodina, nikoli jedna osoba (str. 27 2b). Současně KO snižuje bodová ohodnocení zásadních standardů s konstatováním, že všichni členové rodiny nebyli účastníky jednání se zájemci o službu, nebyla s nimi samostatně uzavřena smlouva, individuálně plánováno – tedy jednáno jako s uživateli služby – jednotlivci. Koncepce služby Sociální asistence pro znevýhodněné rodiny s dětmi jako služby pro rodiny je postavena na tom, že rodina, nejčastěji rodič s dětmi, vystupují jako celek a poskytovatel se domnívá, že právě to měl zákonodárce na mysli, když jako cílovou skupinu sociálně aktivizační služby pro rodinu s dětmi v Zákoně definoval „rodinu s dítětem“. Oddělení smluvních vztahů a štěpení „zakázek“ jednotlivých členů rodiny vede v důsledku k absurdním situacím, kdy není možné rozhodnout, zda např. pomoc NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

7

při péči o kojence vychází ze smluvního vztahu a zakázky matky, či samotného dítěte, o které je pečováno. Z výše uvedeného tedy nevyplývá, že dochází ze strany Poskytovatele k porušení zákonných požadavků. KO orgán nedoložil, v čem má spočívat porušení kritérií daného standardu, protože popsané skutečnosti pouze vyjadřují subjektivní názory KO, nepopisují však porušení právní povinnosti poskytovatele.

8. Ve Formuláři č. 2b, str. 31 KO konstatuje, že Vnitřní předpis neobsahuje „některé zásadní informace“, a to: jak často jsou pořádány metodické skupiny, popis předávání informací prostřednictvím písemných či elektronických záznamů. Zaměstnanci uvedli, že si informace o průběhu poskytování služby jednotlivým uživatelům standardně, běžně nepředávají. Prostřednictvím písemných záznamů se tak děje pouze v případě, že je nutné zastoupit nějakého pracovníka či při předání uživatelů jinému pracovníkovi. Z těchto zjištění KO vyvozuje, že „Poskytovatel neuplatňuje systém získávání a předávání informací o průběhu poskytování sociální služby jednotlivým osobám“ a naplnění kriteria 5 e) „Poskytovatel vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociální služby jednotlivým osobám“ hodnotí 1 bodem. Námitka: Podstatou sociální asistence pro rodiny s dětmi je terénní služba poskytovaná jediným klíčovým pracovníkem. V organizaci pracují v přímém kontaktu s uživateli pouze sociální pracovníci, službu pro uživatele tedy nezajišťuje tým, ale jednotlivec. Uživatelé jsou prostřednictvím „Souhlasu uživatele se zpracováním osobních a citlivých osobních údajů“ informováni o tom, že k jejich údajům má přístup pouze jejich sociální asistent, vedoucí projektu a metodik. Z požadavku „vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociální služby jednotlivým osobám“ nevyplývá a) povinnost upravit platformu a frekvenci v jediném vnitřním předpisu, a b) předávat informace, které nejsou potřebné, resp. zjištění KO neuvádí, které potřebné informace předávány nejsou. Předávání informací mezi vedoucím pracovníkem a sociálním asistentem vyplývá z dílčích ustanovení týkajících se konkrétních činností (např. ...je-li “uzavřena smlouva ústní formou a je o tom proveden zápis do dokumentace klienta, nebo je smlouva podepsána, je její vyhotovení (nebo záznam obsahující informaci o uzavření smlouvy) předáno vedoucí projektu, která uživateli udělí kód pro vedení evidence, a smlouvy podepisuje jako zástupce poskytovatele..“, předávání informací v nenadálých a dilematických situacích atd.), z náplní práce (vedoucí projektu „Kompletuje a kontroluje dokumentaci o práci s klienty“…) a zejména pak z čl. 6 (1) vnitřního předpisu 12 Systém sdílení informací. Kriterium nepožaduje, aby tyto náležitosti byly písemně upraveny na jednom místě. Čl. 5 Vnitřního předpisu č. 12 „Základní druhy interních komunikačních procesů“ upravuje Metodické skupiny: „Intervize – případové skupiny slouží ke sdílení informací o práci s klienty a o konkrétních pracovních postupech, tématické skupiny slouží ke sdílení informací o projektu, službě, o jejích principech a kvalitě...“. Frekvenci konání těchto skupin uvádí citovaná Koncepce profesního rozvoje str. 3 („Případové konzultace mají formu individuální a skupinovou. Skupinové případové konzultace jsou pro pracovníky v přímém kontaktu s klienty povinné a konají se obvykle 2x měsíčně v pravidelných intervalech“). Seznam termínů za rok 2010 byl kontrolnímu orgánu na místě předložen v plánu vzdělávání poskytovatele. „Zásadní informace“: jak často jsou pořádány metodické skupiny tedy je v předpisech organizace upravena a jejich realizace je zaznamenána.


8

Poskytovatel vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací, KO objektivně nedoložil, v čem spočívá nedodržení tohoto kriteria, tedy není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke snížení bodového hodnocení, poskytovatel má za to, že ze skutečností, které KO uvedl nevyplývá porušení kritérií daného standardu. 9. Ve Formuláři č. 2b, str. 42 – 43 KO zjistil, že ve vnitřním předpisu Organizační řád je zveřejněna org.struktura, částečně je popsán počet pracovních míst – terénních sociálních pracovníků je zde zaznačeno 6. Příloha registru poskytovatelů obsahuje organizační strukturu, kde jsou názvy označeny pozice pracovníků služby, pro terénní soc.pracovníky je zde stanoven úvazek 2,25 + DPP, počet míst zde není zveřejněn. KO tvrdí, že v metodice je graficky znázorněna struktura bez přibližujících údajů. Na těchto tvrzeních staví KO závěr, že písemně stanovená struktura je v jednotlivých materiálech rozdílná, neodpovídá současnému stavu, není v ní stanoven počet pracovních míst a není tedy naplněno kriterium „Poskytovatel má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců uvedených v § 115 zákona o sociálních službách; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována“. Na tomto místě si poskytovatel dovoluje zmínit, že tato tvrzení, o jejichž podloženosti bude pojednáno dále, postačují KO k tomu, aby zásadní kriterium standardů bylo ohodnoceno 1 bodem, a tedy poskytovatel nesplnil standardy kvality sociálních služeb. Námitka: V Organizačním řádu je ve schématu uveden optimální počet terénních sociálních pracovníků, který v současné době není naplněn. KO bylo vedoucí projektu sděleno, že personální stavy nejsou naplněny z důvodu očekávání výsledků dotačního řízení. Příloha registru vyjadřuje přepočet na úvazky. „Písemně stanovená struktura“ v Metodice, ve vnitřním předpisu Organizační řád a v příloze registru se odlišuje pouze tím, že na jednom místě je pozice účetní na levé straně od vedoucí projektu, na jiném místě napravo – tedy zrcadlově, což nemá na význam a srozumitelnost grafického znázornění žádný vliv. Nelze dále souhlasit s tím, že v Metodice je organizační struktura bez přibližujících údajů, jakkoli to žádný obecně závazný právní předpis neukládá, jsou i pracovní pozice pod schématem rozpracovány v souladu s Organizačním řádem (Metodika str. 37,38). Lze tedy konstatovat, že podle zjištění KO nedostatek spočívá v: a) neuvedení uklizečky na DPP v organizační struktuře, b) personální stav není v přesném uvedení aktuální výše úvazků neustále měněn ve vnitřních předpisech (které vyjadřují optimální stav) podle měnících se finančních a jiných možností, přičemž tento požadavek nemá žádnou oporu v legislativě, a c) že optimální počet pracovníků není vyjádřen číslicí. Poskytovatel se domnívá, že vliv těchto skutečností na kvalitu sociální služby a sociální začleňování osob neodpovídá snížení hodnocení na 1 bod zásadního kriteria – tedy závěru, že poskytovatel nesplňuje standardy kvality sociální služby.

10. Ve Formuláři č. 2b, str. 45 – 49 KO konstatuje, že služba nemá samostatný dokument, který by upravoval oprávnění a povinnosti – vychází z dané organizační struktury, ve které je naznačena nadřízenost a podřízenost jednotlivých zaměstnanců. V současnosti je vedoucí projektu a metodik jedna osoba, není tedy možné dodržet deklarovanou nadřízenost a podřízenost. Mimo strukturu je postavena uklizečka. Poskytovatel má podle závěrů KO na různých místech uvedeny rozdílné informace k oprávněním a povinnostem jednotlivých NÁMITKY PROTI PROTOKOLU O KONTROLNÍM ZJIŠTĚNÍ INSPEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 96/A/2011

9

zaměstnanců. Na základě tohoto posouzení KO hodnotí naplnění kriteria standardu 9 b) „Poskytovatel má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců“ jedním bodem. Námitka: Poskytovatel má samostatný dokument, který upravuje oprávnění a povinnosti. Organizační řád upravuje “organizační strukturu, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, odpovědnost a kompetence jednotlivých pracovníků v projektu Sociální asistence pro znevýhodněné rodiny s dětmi“ (čl.1.) a jednotlivé pracovní pozice podrobně rozpracovává, včetně zastupitelnosti a vztahů nadřízenosti a podřízenosti v Příloze Organizačního řádu 1 a 2 v popisech typových pozic a náplní práce. Oprávnění k navrhování, připomínkování a schvalování vnitřních předpisů je dále samostatně upraveno v předpisu č. 6 Řízení dokumentů a záznamů. Skutečnost, že v rámci jednoho projektu zaujal na přechodnou dobu jeden pracovník 2 pracovní pozice na krácené úvazky má ekonomické a organizační důvody v malé organizaci a nemá negativní vliv na kvalitu poskytování služby, s ohledem na to, že metodik nepřichází do kontaktu s uživateli služby a pracovník je s využitím supervize schopen reflektovat, ve které profesní roli právě působí. Organizační struktura tímto dotčena není, stále se jedná o dvě oddělené pracovní pozice s připsanými odpovědnostmi, vykonávané jedním pracovníkem se dvěmi pracovními smlouvami. KO nedokladoval, že poskytovatel nemá písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců a snížení bodového ohodnocení neodůvodnil.

11. Ve Formuláři č. 2b, str. 47 – 49 KO hodnotí podkriterium 9.c.b pouze zjištěním „částečná shoda“, při čemž z popisu zjištění nikterak nevyplývá, zda z nich odvozuje právě plnění či porušování zákonem stanovených povinností, ani zákonný důvod snížení hodnocení. Následně podkriterium 9.c.c konstatuje, že pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců zpracována pouze částečně, lze podle nich postupovat pouze částečně. Tento závěr opírá o zjištění, že vnitřní předpisy poskytovatele upravují adaptační program pro nové pracovníky v obecné rovině a byly doloženy pouze záznamy, které dokumentují, který pracovník v jakém termínu adaptační program absolvoval „bez dalšího komentáře“. Z těchto důvodů je bodové hodnocení kriteria 9 c) „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovně právním vztahu s poskytovatelem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“ sníženo na 1 bod. Námitka: Co se týče názoru KO, že poskytovatel má zpracována pravidla pro zaškolování zaměstnanců „pouze částečně“, je třeba zmínit, že legislativa neukládá způsob a rozsah zaškolování pracovníků, tedy ani objektivně „úplný“ rozsah zpracovaných pravidel pro zaškolování zaměstnanců a je na poskytovateli a jeho zaměstnancích jak si uvedené záležitosti zformulují. Poskytovatel v Pracovním řádu stanovuje, které informace musí být novému pracovníkovi v adaptačním období předány, se kterými dokumenty se seznamuje, jaká školení absolvuje, s odkazem na to, že se jeho obsah přizpůsobuje dosaženým znalostem, dovednostem, pracovním zkušenostem atd. Z nálezu KO nevyplývá, které skutečnosti upraveny nejsou. Že adaptační program byl realizován je průkazné z plánu vzdělávání dotyčného zaměstnance s jeho podpisem.


10

KO objektivně nedoložil, že poskytovatel pravidla zaškolování zpracována nemá a nepostupuje podle nich, neodůvodnil jejich „částečnost“, tedy neoznačil, v čem dochází k porušení zákonných povinností a nezdůvodnil snížení bodového ohodnocení. 12. Ve Formuláři č. 2b, str. 52 - 53 KO shledává, že oblast výměny informací je popsána v předpisu č. 12 Systém sdílení informací. Zde jsou popsány provozní porady. Tento popis je v souladu s předloženými zápisy z provozních porad a s informacemi od vedoucí služby. Nelze však podle KO „prokázat, že se zápisy z porad jsou prokazatelně seznamováni zaměstnanci, protože předložené zápisy nebyly zaměstnanci podepsány“. V předpisu č. 12 není popsáno, jak často se uskutečňují intervize a tématické skupiny. Je zde uveden odkaz na Koncepci profesního rozvoje. Nejsou k dispozici záznamy z metodických skupin, termíny konání jsou uvedeny v plánu vzdělávání organizace. Písemná pravidla jsou zpracována nedostatečně, poskytovatel v některých případech nedoložil, že v praxi podle těchto pravidel postupuje. Z uvedených důvodů ohodnotil kriterium 10 c) „Poskytovatel má písemně zpracován systém výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociální službě; podle tohoto systému poskytovatel postupuje“ jedním bodem. Námitka: V rámci této připomínky KO je nutné zmínit, že poskytovatel nemá automatickou povinnost vytvářet písemnou dokumentaci tak, aby mohl prokázat splnění zákonem stanovených povinností. Tuto povinnost má pouze v případech, že tak výslovně stanoví právní předpis. KO nemůže svůj závěr, že právní povinnost nebyla splněna, opřít o skutečnost, že její splnění nebylo doloženo písemným dokumentem v případě, že poskytovatel nemá povinnost takové dokumenty vytvářet a ty proto neexistují. Pravidla a termíny realizace metodických skupin byly KO předloženy. Opakovaná výtka (viz. Kriterium 5 e, str. 31 přílohy 2b), že frekvence metodických skupin není vyznačena v Předpisu č. 12 Systém sdílení informací (ale v Koncepci profesního rozvoje) nemá opodstatnění, protože žádný právní předpis nepožaduje, aby tato skutečnost byla vyznačena ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, natož ve kterých konkrétně. KO objektivně nedoložil a nedokladoval, v čem dochází k porušení zákonných povinností a tvrzené nesplnění standardu opřel o svá stanoviska, která nemají oporu v žádném obecně závazném právním předpisu.

13. Ve Formuláři č. 2b, str. 55 - 56 posuzuje KO naplnění standardu11 „Poskytovatel určuje místo a dobu poskytování sociální služby podle druhu sociální služby, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb“. KO konstatuje, že v žádném vnitřním předpisu poskytovatele není uvedeno místní vymezení poskytovaných služeb (na jakém území jsou poskytovány) a doba poskytování služby. Na základě tohoto závěru snižuje bodové ohodnocení plnění standardu. Námitka: Poskytovatel uvádí místo a dobu v registračních údajích. Kriterium neukládá, že je nutné stanovit je vnitřním předpisem, nadto čl. 9 Pracovního řádu uvádí: „Pracovní doba sociálních pracovníků při práci v terénu je v souladu s registračními údaji realizována mezi 8.00 – 18.00 hodinou. V případě naléhavé potřeby na straně uživatelů lze z tohoto časového


11

rozpětí učinit výjimku ve smyslu +, tj. před 8.00 a po 18.00 hodině“. Místo výkonu činnosti („území“), tedy poskytování služby je uvedeno v základním informačním materiálu Základní údaje o poskytovaných sociálních službách: „Služba je poskytována na území města Ostravy a v širším správním obvodě“. Dále jsou tyto údaje uvedeny ve smlouvě o poskytování sociální služby. Lze tedy konstatovat, že poskytovatel zákonem vymezené povinnosti „určit“ místo a dobu splnil.

Závěr Závěrem si poskytovatel dovoluje shrnout, že ve výše namítaných případech KO nevycházel z § 99 Zákona a standardy kvality sociálních služeb služby s číslem registrace 5716379 vždy nehodnotil z hlediska znění kriterií standardů, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb, tedy nepopsal rozdíly mezi zněním kriteria a zjištěným stavem. Tvrzené porušení povinnosti poskytovatele odvodil převážně z nesouladu zjištěných skutečností se subjektivním názorem na to, jak má plnění vypadat. Je proto pochopitelné, že se KO v kontrolním protokolu v rozporu se svými povinnostmi stanovenými v § 15, odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb. o státní kontrole ani nemohl odkazovat na ustanovení právních předpisů, které byly porušeny, protože takové právní předpisy neexistují. Je-li smyslem inspekcí kvality sociálních služeb ochrana uživatelů služeb a podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením, není ani z věcného hlediska vždy zřejmé, jaká práva uživatelů měla být napadenými postupy poskytovatele ohrožena, či jak komplikují sociální začleňování osob. Poskytovatel proto ve všech namítaných případech žádá, aby bylo námitkám vyhověno a veškerá zjištění inspekční zprávy, proti nimž námitky směřují, byla uvedena do souladu se skutečností.

Mgr. Dana Nedělníková, Ph.D. Předsedkyně o.s. Sdružení sociálních asistentů

V Ostravě dne 3. února 2011


12

2011

Recommend Documents