2011

* Z důvodu zajištění ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je zveřejňováno upravené znění zápisu s omezeným rozsahem zpřístupněných osobních údajů

Město Hostivice

Zápis ze zasedání Zastupitelstva města Hostivice č. 5/2011 Den konání: Místo konání:

7.3.2011 MěÚ Hostivice

Jednání probíhalo od – do:

18,09 – 20,08 hodin

Členů zastupitelstva města: z toho: - přítomno:

17 11

(Jaroslav Kratochvíl, Ing. Jiří Kučera, Mgr. Tomáš Burger, Ing. Pavel Hosenseidl, Ing. Pavel Hrbek, Petr Králík, MVDr. Luboš Kudrna, Mgr. Markéta Mayerová, Miroslav Petřík, Mgr. Jan Šefranka, Patrik Tomšů)

- omluveno:

4

(Ing. Emil Kajer, Bc. Adéla Kolací, MUDr. David Rath, Dalibor Smažinka)

- neomluveno: - dostavili se v průběhu zasedání:

0 2

(Ing. Pavel Kocián, PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D.)

Občanů přítomno: Hosté:

18 2

(Ing. Zdeněk Viták, Ing. Martin Dušek)

PROGRAM JEDNÁNÍ (po doplnění dalších bodů při zahájení) 1 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Zahájení Kontrola zápisu z minulého zasedání zastupitelstva města Kontrola plnění usnesení z minulého zasedání zastupitelstva města Informace kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Zpráva o činnosti rady města Odpovědi na položené otázky k revitalizaci Litovického potoka Smlouva o spolupráci se SEGRO Czech Republic s. r. o. Výsledky výběrového řízení na poskytovatele úvěru na stavbu ZŠ Podání žádosti o dotaci na založení zeleně u Okrajové ulice Rozdělení příspěvků z rozpočtu města zájmovým organizacím Prodej části pozemků u ulice Komenského Výstavba prodejny v areálu BCL (bývalá STS)

1

13. 14. 15.

Směna pozemků v ul. Za Mlýnem Diskuse členů zastupitelstva města a občanů Ukončení zasedání

K bodu 1: Zahájení Příloha č. 1 (prezenční listina) Zasedání zastupitelstva města zahájil starosta Jaroslav Kratochvíl. Přivítal všechny přítomné občany a zastupitele, konstatoval, že zasedání bylo řádně svoláno, přítomno je 11 zastupitelů, zasedání je tedy usnášeníschopné. Zapisovatelkou určil paní Hatschbachovou, skrutátorem MVDr. Kudrnu. Poté navrhl jako ověřovatele zápisu pana Petra Králíka a Mgr. Markétu Mayerovou. Jiný návrh nebyl vznesen, dává hlasovat o navrženém usnesení. Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice volí za ověřovatele zápisu pana Petra Králíka a Mgr. Markétu Mayerovou Hlasování: pro návrh – 10, proti návrhu – 0, zdrželi se – 1

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-1 Jaroslav Kratochvíl, starosta – žádá o rozšíření programu o tři body. K prvním dvěma bodům byly podklady předány s ostatními materiály: 1) prodej části pozemků u ulice Komenského, 2) výstavba prodejny v areálu BCL (bývalá STS). Jako třetí podklad byl zastupitelům předán materiál o volbě členů finančního výboru, který měl být dodatečně zařazen na základě stížnosti podané Ing. Pelcem ministerstvu vnitra. Tento bod bude ale na žádost Ing. Pelce, který se nemůže dnešního jednání účastnit, zařazen na příští zasedání ZM. Dnes ho nahradí jiný bod, jehož podklad byl rozdán na stůl – směna pozemků v ul. Za Mlýnem. Táže se, zda má někdo další návrh na změnu nebo doplnění programu – není tomu tak. Dává hlasovat o jednotlivých návrzích na doplnění 1)

Doplnění bodu č. 11 Prodej části pozemků u ulice Komenského Hlasování: pro návrh – 11, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Procedurální návrh byl přijat 2)

Doplnění bodu č. 12 Výstavba prodejny v areálu BCL (bývalá STS) Hlasování: pro návrh – 11, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Procedurální návrh byl přijat 3)

Doplnění bodu č. 13 Směna pozemků v ul. Za Mlýnem Hlasování: pro návrh – 11, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Procedurální návrh byl přijat Jaroslav Kratochvíl, starosta – dává hlasovat o upraveném programu jako celku Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje program zasedání podle předloženého návrhu s doplněním bodů 11, 12 a 13 Hlasování: pro návrh – 11, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-2

K bodu 2: Kontrola zápisu z minulých zasedání V 18,12 přichází Ing. Pavel Kocián, zastupitel

2

Jaroslav Kratochvíl, starosta – konstatuje, že k zápisu č. 4/2011 nebyly uplatněny žádné připomínky a ověřovatelé Bc. Kolací a Mgr. Šefranka zápis podepsali. Nikdo z přítomných nemá připomínky k zápisu, dává hlasovat o navrženém usnesení Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje zápis ze svého zasedání č. 4/2011 konaného dne 21. února 2011 Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-3

K bodu 3: Kontrola plnění usnesení z minulých zasedání zastupitelstva města Příloha č. 2 Jaroslav Kratochvíl, starosta – předává slovo Mgr. Šefrankovi Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – děkuje za slovo a informuje o stavu plnění úkolů uložených na minulém zasedání zastupitelstva a na zasedání rady města dne 28.2.2011. Čte návrh usnesení Jaroslav Kratochvíl, starosta – děkuje za přednesenou zprávu a dává hlasovat o navrženém usnesení Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru ze dne 7. března 2011 o plnění usnesení ze zasedání zastupitelstva města a ze schůzí rady města Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-4

K bodu 4: Informace kontrolního výboru o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – žádné petice, stížnosti ani připomínky nebyly kontrolnímu výboru doručeny. Čte návrh usnesení Jaroslav Kratochvíl, starosta – dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru ze dne 7. března 2011 o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a informaci o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-3/2011-5

K bodu 5: Zpráva o činnosti rady města Příloha č. 3 Jaroslav Kratochvíl, starosta – předává slovo tajemnici městského úřadu Ing. Jarmila Štětinová, tajemnice MěÚ – informuje o usneseních, které přijala rada města v době od minulého zasedání zastupitelstva Jaroslav Kratochvíl, starosta – děkuje za přednesenou zprávu, čte návrh usnesení a dává hlasovat

3

Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou zprávu o činnosti rady města od minulého zasedání Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-6

K bodu 6: Odpovědi na položené otázky k revitalizaci Litovického potoka Příloha č. 4 Ing. Jiří Kučera, místostarosta – žádá o projednání tohoto bodu až později. Pozvaní hosté dosud nedorazili, jeden z nich jede z Liberce.

K bodu 7: Smlouva o spolupráci se SEGRO Czech Republic s. r. o. Příloha č. 5 Jaroslav Kratochvíl, starosta – v Tulipán parku se mají stavět další haly a bylo to podmíněno tím, že se k nim auta dostanou po nově vybudované komunikaci. Se společností bylo dohodnuto, že se v územním plánu změní časování této zástavby s dostavbou sjezdů a podjezdů, protože se jedná o velkou finanční zátěž. Změna znamená, že se v první řadě udělá podjezd pod tratí, aby bylo možné postavit dvě haly. Při stavbě dalších hal už budou muset být vybudovány sjezdy. Firma SEGRO Czech Republic s. r. o. změnu č. 3 územního plánu celou zaplatí. Město za to, že vyšlo vstříc, dostane příspěvek na rekonstrukci ČOV. Čte návrh usnesení, dotazy nejsou, dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje uzavření „Dohody o vzájemné spolupráci“ s firmou SEGRO Czech Republic s. r. o. podle předloženého návrhu a pověřuje starostu jejím podpisem Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-7

K bodu 8: Výsledky výběrového řízení na poskytovatele úvěru na stavbu ZŠ Příloha č. 6 Jaroslav Kratochvíl, starosta – dnešní zasedání je svoláno v podstatě kvůli tomuto bodu. Stavba školy pokračuje a je třeba vyřídit úvěr, abychom mohli firmě platit. Dnes v 11 hodin byly otevřeny obálky s nabídkami a v 15 hodin jsme se dozvěděli výsledek. Do výběrového řízení se přihlásili: Česká spořitelna a. s., Komerční banka a. s. a Českomoravská záruční a rozvojová banka a. s. Všechny tyto tři bankovní domy splnily podmínky zadání. Nejlépe dopadla Českomoravská záruční a rozvojová banka, která nabídla úvěr s úrokem 3,95 %. To znamená, že za úvěr zaplatíme 12 330 000 Kč. Jako druhá se umístila Česká spořitelna, třetí byla Komerční banka. Táže se, zda má někdo dotaz Miroslav Petřík, zastupitel – mohl byste zopakovat celkovou výši úvěru? Jaroslav Kratochvíl, starosta – celková výše úvěru je 60 000 000 Kč, k tomu přibude 12 330 000 Kč na úrocích. Dohromady zaplatíme 72 330 000 Kč. Splátky jsou rozloženy na deset let s tím, že začneme splácet v roce 2012. Další dotazy nejsou, čte návrh usnesení a dává hlasovat

4

Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje výsledek výběrového řízení na poskytovatele úvěru na výstavbu pavilonu A ZŠ a schvaluje uzavření smlouvy s vybraným uchazečem – Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a. s. Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-8

K bodu 9: Podání žádosti o dotaci na založení zeleně u Okrajové ulice Příloha č. 7 Ing. Jiří Kučera, místostarosta – na základě plánu výzev Operačního programu Životní prostředí jsme začali uvažovat, že by bylo zajímavé založit zeleň na nynějším poli mezi zástavbou společnosti Central Group a strouhou od Kaly k Peterkovu mlýnu, tedy na poli směrem k Sobínu. Pozemek je v majetku města a jedná se o plochu asi 21 000 m2. Pokud uspějeme, můžeme získat dotaci ve výši 90 % uznatelných nákladů. Cílem je založit blíže ke strouze hustší porost (keřové skupiny, stromy) a blíže k zástavbě otevřenější plochy tak, aby území fungovalo jako příroda i jako určitý prostor pro rekreaci obyvatel. Podání každé žádosti o dotaci podléhá schválení zastupitelstvem. Pracovní verzi návrhu vypracoval odbor životního prostředí a na základě poptávky tří uchazečů byl vybrán zpracovatel žádosti o dotaci. Uzavření smlouvy se zpracovatelem závisí na dnešním schválení. Zároveň na základě výsledku dnešního jednání bude objednána práce od autorizovaného projektanta územních systémů ekologické stability tak, aby projekt mohl být dopracován a připraven k podání žádosti. Výzva již měla být vyhlášena a měla končit 15. dubna 2011. Protože dosud nebyla vyhlášena, předpokládá se uzávěrka později. Připomíná, že pracovní verzi projektu mají zastupitelé v příloze podkladů, takže všichni vidí, co se na pozemku zamýšlí. Čte návrh usnesení Jaroslav Kratochvíl, starosta – táže se, zda má někdo nějaké připomínky, není tomu tak, dává hlasovat o navrženém usnesení Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje podání žádosti o dotaci z prioritní osy 6 OPŽP na založení zeleně v nadregionálním biokoridoru ÚSES na pozemku parc. č. 1155/1 k. ú. Hostivice Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-9

K bodu 10: Rozdělení příspěvků z rozpočtu města zájmovým organizacím Příloha č. 8 Jaroslav Kratochvíl, starosta – bylo podáno 11 žádostí, z toho 9 zájmovým spolkům a sportovním klubům byl příspěvek přiznán. Dvěma žádostem nebylo vyhověno, protože spolky nemají sídlo na území města. Rozděleno bylo 500 000 Kč a příspěvky v podstatě kopírují to, co bylo přiznáno v loňském roce. Dotazy nejsou, čte návrh usnesení a dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje rozdělení příspěvků z rozpočtu města zájmovým organizacím na rok 2011 podle předloženého návrhu Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-10

5

K bodu 11: Prodej částí pozemků u ulice Komenského Příloha č. 9 Jaroslav Kratochvíl, starosta – jedná se o pozemek proti staré škole, který vlastníci získali výměnou za větší pozemek na kterém se dnes staví nová škola. Bylo předjednáno, že město by mohlo odprodat části sousedních pozemků za vzájemně dohodnutou kupní cenu xxxxxx Kč/m2 s tím, že nabyvatel uhradí veškeré náklady spojené s převodem. Jeden pozemek má 400 m2 a druhý 270 m2. Pro město jsou to pozemky, které budou i v budoucnu nevyužité. Dotazy nejsou, čte návrh usnesení a dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje prodej částí pozemků parc. č. 1158/320 a 1158/321 k. ú. Hostivice dle oddělení geometrickým plánem xxxxxxxxxxxxxx za xxxxxxx Kč/m2 Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-11

K bodu 12: Výstavba prodejny v areálu BCL (bývalá STS) Příloha č. 10 Jaroslav Kratochvíl, starosta – developer zastoupený panem xxxxxxx připravuje výstavbu prodejny v severní části areálu bývalé strojní traktorové stanice. Developer požádal město o souhlas. Se společností bylo dojednáno, že městu přispěje na rekonstrukci Sokolovny částkou xxxxxxxxxxx Kč. Čte návrhy usnesení a ptá se na dotazy MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – to je ta samá firma, co měla stavět prodejnu se sportovním areálem? Jaroslav Kratochvíl, starosta – ano MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – sousedům se záměr nelíbil a měli připomínky k protihlukové zdi Jaroslav Kratochvíl, starosta – společnost to vyřešila, jednala s každým občanem zvlášť a pravděpodobně došlo k nějaké dohodě. Dnes už připomínky sousedů nejsou, firma jim vyšla vstříc a kromě jiného vystaví třímetrovou oddělovací zeď Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – je v darovací smlouvě uvedeno, k jakému účelu se mají peníze poskytnout? Jaroslav Kratochvíl, starosta – ano. Zvažovali jsme, zda částku použít na stavbu ČOV, nebo na Sokolovnu. Pokud nedostaneme dotaci ani na Sokolovnu, ani na čistírnu, tak se Sokolovnou budeme muset něco dělat, i kdybychom měli za těch dva a půl milionu vyměnit okna. Pokud nedostaneme dotaci na ČOV, tak bychom neměli dar za co vyúčtovat. Proto je dar určen na rekonstrukci Sokolovny MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – je to provázané tak, že peníze dostaneme dřív, než začnou stavět? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – dar má být podle smlouvy uhrazen do 90 dnů od nabytí právní moci územního rozhodnutí MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – takže dostaneme dva miliony i v případě, že stejně tak jako v prvním případě nezačnou stavět? Ing. Ivana Staňková, vedoucí správního odboru – je to 90 dnů po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Pochybuje, že by potom nestavěli, ale i to se stát může Jaroslav Kratochvíl, starosta – táže se, zda je ještě nějaký dotaz – není, čte oba návrhy usnesení najednou a dává o nich hlasovat Návrhy usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje přijetí daru xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx základě darovací smlouvy uzavřené dle předloženého návrhu

6

na

Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje uzavření plánovací smlouvy s xxxxxxxxxxxxx výstavbu velkoprodejny potravin v areálu BCL Hostivice dle předloženého návrhu Hlasování: pro návrhy – 11, proti návrhům – 0, zdrželi se – 1

na

Návrhy byly přijaty jako usnesení č. ZM-5/2011-12 a ZM-5/2011-13

K bodu 13: – Směna pozemků v ul. Za Mlýnem Příloha č. 11 Jaroslav Kratochvíl, starosta – byla doručena žádost o směnu části pozemku parc. č. 1190/10 k. ú. Hostivice za část pozemku parc. č. 1190/70 k. ú. Hostivice, kde je umístěno parkoviště k domům Za Mlýnem. Výměnou pozemků dojde k zarovnání pozemků okolo cesty do parku Ke Skále. Čte návrh usnesení, dotazy nejsou, dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje směnu části pozemku parc. č. 1190/10 k. ú. Hostivice za část pozemku parc. č. 1190/70 k. ú. Hostivice dle oddělení geometrickým plánem s tím, že žadatelé uhradí veškeré náklady spojené s převodem vlastnictví Hlasování: pro návrh – 12, proti návrhu – 0, zdrželi se – 0

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-14

Pokračování bodu 6: Odpovědi na položené otázky k revitalizaci Litovického potoka V 18,36 přichází Ing. Zdeněk Viták, projektant Ing. Jiří Kučera, místostarosta – vítá Ing. Vitáka ze společnosti SVIP, který je autorem dokumentace ke stavebnímu povolení pro Litovický potok. Ing. Dušek dorazí o něco později – zdržel se cestou z Liberce v zácpě v Praze. Na začátku promítl pár fotografií z intravilánových revitalizací realizovaných v Německu a v Čechách. U revitalizace Valdického potoka v Jičíně upozorňuje, že vypadá jako park, kterým teče potok. Takto by měl vypadat i potok v Hostivici. Cílem revitalizace je parková úprava napříč celým městem, kde potok by měl tvořit osu, na kterou bude navlečen park. Největší akcí, ze které má fotografie, je revitalizace poldru Čihadla na Rokytce v Praze. Rokytka je o něco málo větší potok než Litovický. Ukazuje fotografie z průběhu revitalizace Rokytky. Dále ukazuje revitalizaci Botiče v Hostivaři a část revitalizovaného Litovického potoka u hradební zdi obory Hvězda. Začíná pokládat projektantovi otázky, které zazněly na minulém zasedání ZM. Zazníval dotaz, nakolik jste zkušeným projektantem. Máte již za sebou nějakou akci typu revitalizace? Ing. Viták, projektant – rozdává prospekty k akci Čihadla. Upozorňuje, že revitalizace Litovického potoka je sice akcí města Hostivice, ale správcem vodoteče je magistrát. S akcí se začínalo v roce 2005 a projekt je výsledkem dohody mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny, městem Hostivice, správcem toku a projektantem. To pouze na úvod, rád by představil sebe. Pracuje ve sdružení projektantů a geodetů, které sídlí v Řepích v Makovského ulici. Vznikli v roce 1992, řeší především vodohospodářské stavby a zabývají se rovněž geodetickými pracemi. Jejich činností je projekce malých vodních nádrží, revitalizací, rekonstrukce jezů atd. Po povodních dělali Kamýk nad Vltavou a Vrané nad Vltavou. Z akcí okolo Prahy v poslední době dělali revitalizaci parku Prknovka u Uhříněvsi. Je to případ dost podobný tomu, co se chystá v Hostivici, alespoň z pohledu zanášení toku. Dále jmenuje studii Dobřejovického potoka, Sulovického potoka a Dobrovízského potoka. Jmenuje další

7

akce, na kterých pracoval v okolí Hostivice. Intravilánových revitalizací není v republice mnoho. Lesy hl. m. Prahy a magistrát jsou mezi prvními a mají s nimi zkušenosti. Od nich vzešel požadavek na ty hodně diskutované neprůtočné tůně na minulém zasedání. Magistrátu se na projektu Čihadla osvědčily více tůně neprůtočné než tůně průtočné. Slovo neprůtočné není přesné, říká se tomu postranní nebo boční tůně. Neprůtočné znamená, že přes ně nejde hlavní tok. Zde budou spojené s hlavním tokem ze spodní části nebo propustným materiálem. Hlavním důvodem, proč udělat neprůtočné tůně, je to, že průtočné tůně se více zanáší sedimentem V 18,48 přichází PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D., zastupitel Ing. Jiří Kučera, místostarosta – tůně jste představil z technického hlediska, na biologické aspekty odpoví Ing. Dušek, který je ichtyolog a více se věnuje živé přírodě. Měl by další dotaz – jaký je vztah projektu a případných povodňových průtoků? Ing. Viták, projektant – to jsou hlavní rozdíly mezi intravilánovou revitalizací a revitalizací extravilánovou. U extravilánové revitalizace je nejdůležitější, aby se voda někde rozlévala, dělají se proto mimo zástavbu. Jde o koryta na 30-denní až jednoletou vodu a tím způsobem, že se rozlévají mimo zástavbu, ji ochraňují. Intravilánová revitalizace musí splňovat požadavek kapacitního koryta. Návrhem zvyšujeme průtočný profil a konkrétně pod náměstím vznikne odtěžením berma, která bude parkově upravena. Část okolo toku – berma – se samozřejmě v případě povodňových průtoků zatápí. Zatopí se berma, ale už se voda nedostane do pozemků, které byly zatápěny před revitalizací. Takže ač to tak nevypadá, zvyšuje se protipovodňová ochrana obce. Meandry průtočnou rychlost v případě povodní nezmenší, protože ta se počítá v celé potoční nivě, včetně bermy atd., protože tam při povodni teče voda Pan Procházka – upozorňuje na to, že je trochu pamětník a že pamatuje Litovický potok. Jako kluci tam chytali ryby a raky. Dneska je to špinavá stoka. Udělal by z toho kanál, ten by zatravnil a tím by to bylo vyřízené. Jinak jsou to vyhozené peníze. To co řikáte o povodních – tam nic takového neexistovalo. Tam byly okolo pole a louka. Když do toho dnes budeme cpát peníze, tak to jsou vyhozené peníze, které obec zaplatí. Zaplatí to daňoví poplatníci. Myslí si, že je to úplně zbytečné Ing. Viták, projektant – je to takové strkání hlavy do písku, když chcete nějaké části toku zatrubnit. Tak to je už nikdy nechcete vidět, ať je voda špinavá pořád, ať si tam jsou černé výústě, nikdo to neuvidí. Když bude koryto otevřené, tak se možná takové věci, kterou jsou na pokuty, budou řešit, protože budou vidět. Takto je možné znečišťovatele postihnout. I rybník, který je nad tím úsekem, má jistě svůj manipulační plán. Určitě má mít organizované vypouštění, aby z něj nic neutíkalo. V manipulačním plánu bývá i napsáno, při jakém množství sedimentu se musí začít odtěžovat. Na to může zareagovat vodohospodářský orgán Pan Košťál – na minulé schůzi se hlásil asi 10x, ale pan starosta ho neviděl a nedostal slovo Jaroslav Kratochvíl, starosta – viděl, ale vy jste neviděl ty lidi za vámi, kterých bylo hodně a hlásili se před vámi Pan Košťál – k tomu, o čem mluvil projektant: Nad tímto potokem jsou tři rybníky, které jsou pěkně zanesené exkrementy. Pamatuje doby, kdy se na Břvích koupalo 500 až 2 500 lidí. Dnes se tam 5 až 10 lidí koupe na vlastní nebezpečí. Rybníky nejen že jsou znečištěné, ale ony byly odkalištěm pro Chýni, než se tam postavila čistírna. Myslí si, že by se úsilí obce nemělo soustředit na revitalizaci potoka, ale na odkalení rybníků. Revitalizaci zná asi od roku 1995, kdy vznikla první malůvka – pracoval tehdy na úřadě. Mělo by se soustředit úsilí obce, hejtmana a Hradu (protože voda teče na Hrad) na to, aby se rybníky odkalily a vyčistily. Pak teprve dělat revitalizaci. Když se teď udělají tůňky, budou se tam usazovat kaly a budou smrdět do obce.

8

Nemělo by to být naopak – vyčistit rybníky a pak revitalizovat? Tohle mu připadá na hlavu postavené Jaroslav Kratochvíl, starosta – k tomu, aby tuto debatu uvedl do chodu, ho přivedlo to, že ani vlastník sousedních pozemků, který přímo sousedí s potokem, nevěděl nic o tom, že se to bude dělat. Kdyby se o tom debatovalo dříve, nebyl by proti tomu, aby se akce od čistírny k rybníku Strnad udělala navrženým způsobem. Ale připadá mu ne zcela šťastné na náměstí vybagrovat krásně žulou vydlážděné břehy jenom proto, aby se o dva metry rozšířilo koryto a umožnil se jakýsi pozvolný přístup k vodě. K vodě nikdo nebude chodit, v současné době každý od té vody utíká. To jsou věci, které mu připadá naprosto zbytečné dělat. Nedovede si představit, jak zamezit spláchnutí zeminy při stavbě – nechce platit za čištění rybníku Strnad Ing. Viták, projektant – mluvíte o správci rybníka. Rybník patří Lesům hlavního města Prahy. Ti mají udržovat i potok. Předložený návrh je prodiskutovaný se správcem toku, magistrátem jako vlastníkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny jako poskytovatelem dotace. Nezdá se mu, aby Lesy hl. m. Prahy řekly, že budete platit v případě, že se něco stane. Při takovéto stavbě se klasicky dělají sedimentační tůně – jedna nahoře a jedna dole, které pojmou klasické povodně do úrovně pětileté vody. Samozřejmě toto již nefunguje při přívalu velké vody – dvacetileté, padesátileté Jaroslav Kratochvíl, starosta – chtěl by mít jistotu, že k tomu nedojde. Když utekly kaly z čistírny, nemohlo to být velké množství, a přesto město dostalo od správce výtku, že pokud se to bude opakovat, dostaneme rybník k vyčištění. Chce mít jistotu Ing. Viták, projektant – stoprocentní jistota neexistuje – když přijde stoletá voda, tak se Strnad zanese stejně Jaroslav Kratochvíl, starosta – dosud za to ručil správce, ale teď za to budeme ručit my, protože jsme narušili stávající koryto. Oni budou moci říct, že břehy nebyly zpevněné, a dát nám to k úhradě Ing. Viták, projektant – při posledním jednání zástupce magistrátu Ing. Karnecki jako účastník řízení požadoval tůň u odtoku z čistírny, aby měl jistotu, že čistírna funguje správně. Navrhla se tam tedy tůň. Kompromisy se dělají z obou stran. Je to o tom, že se viník snadno dohledá. Pokud říkali, že z čistírny něco uniklo, a stěžovali si, že tam v tu chvíli nemohli být a odebrat vzorky, tak tam je navržená tůň a kal skončí v tůni. V případě, že se zanese tůň nahoře v době vypouštění rybníka, můžete chtít její vyčištění po rybářích, protože rybáři špatně vypouštěli Jaroslav Kratochvíl, starosta – obává se, že na rybářích můžeme chtít cokoli, ale nedostaneme nic, protože by potřebovali, aby město za tu smradlavou vodu platilo jim Ing. Viták, projektant – na to je vodoprávní úřad Patrik Tomšů, zastupitel – vrátil by se spíše ke konkrétním věcem – neprůtočné tůně. Říkáte, že se obecně nepoužívaly a teď že se občas někde použijí? Ing. Viták, projektant – ne, ne. Prvotní návrh revitalizace Litovického potoka zahrnoval průtočné i neprůtočné tůně Patrik Tomšů, zastupitel – spíše by se zeptal, zda u neprůtočných tůní je možné, že dojde k tomu, že voda začne hnít, smrdět a bude se tam hromadit havěť Ing. Viták, projektant – tůň je navržená takovým způsobem, aby fungovala jako biotop. V případě, že máte doma zahradní jezírko, tak je to dost podobné. Jsou zahradní jezírka bez filtrace, bez čerpadel, prostě je tam část litorální zóny, jsou tam rostliny Patrik Tomšů, zastupitel – mně by stačilo kdybyste mi laicky odpověděl. Jestli mi řeknete, že to tam smrdět bude, nebude, bude to dobré Ing. Viták, projektant – v případě, že tůň bude napuštěná vodou, která nebude závadná, ... Hluk z publika

9

Ing. Viták, projektant – Problém může nastat v případě, že někdo něco vypustí a v tůních bude 30 cm bahna. Každá tůň, ať chceme, nebo nechceme, se zanáší. Buď se zanáší listím, ... Patrik Tomšů, zastupitel – jenom prosím o odpověď – tak jak je to navržené nyní, to znamená neprůtočné tůně, je nebezpečí, že to bude zapáchat, větší, než kdyby tam byly tůně průtočné? Ing. Viták, projektant – myslí si, že nebezpečí je menší. Důvod je ten, že průtočná tůň se bude zanášet. Průtočná tůň je na toku a splaveniny, které tečou ze shora, by tůň zanášely. To byl hlavní důvod, proč se ustoupilo z průtočných na neprůtočné tůně Jaroslav Kratochvíl, starosta – nemá doma jezírko, které by se nečistilo. Má doma bazén a pokud mu na týden vypadne čistička, tak je voda zelená. Dovede si představit, co to udělá v tůni, když už voda, která do ní přiteče, je špinavá Pan Vojta – vstup vody do tůní je řešený přes filtraci – např. štěrkové lože? Ing. Viták, projektant – je to tak půl na půl. Část je přes štěrkové lože a část vtokem z toku, ale pod tůní, aby nedocházelo k zanášení. Tůně jsou koncipované jako pozvolné, takže jsou tam dobré podmínky pro rostliny. Počítá se s tím, že tam bude něco vysazené a že to nebude mrtvá voda. Počítá s tím, že tam budou vážky, potápníci a další. Samozřejmě i komáři. Ti tam ale ve fázi vajíček a kukel budou mít hromadu nepřátel. Předpokládá, že jich moc nepřežije. V sudu na dešťovou vodu, který budete mít doma, se komárů vylíhne poměrově víc. Ještě je komár a komár, je 45 druhů komárů a navíc koušou pouze samičky Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – voda z rybníků poteče přes město. Bude probíhat samočistění? Ing. Viták, projektant – samozřejmě. Samočisticí schopnost po úpravě koryta bude mnohonásobně větší, než je teď. Cílem revitalizace je zvýšená samočisticí schopnost toku. Příroda si kolikrát pomůže sama. Když tam je betonové koryto, tak za čas se tam něco chytne. Mnohokrát zde zaznělo, aby se koryto jen vyčistilo. Když ale betonové koryto vyčistíte, tak poteče daleko špinavější voda, protože se potlačí samočištění a jenom to steče někam dál. Samočisticí schopnost toku je mnohem větší, když jsou tam rostliny Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – za jakou vzdálenost se voda je schopna sama vyčistit? Ing. Viták, projektant – po dobrém zapojení, když bude fungovat horní sedimentační nádrž, tak si myslí, že na náměstí už bude téměř čistá voda. Relativně, pít to samozřejmě nepůjde Pan Procházka – rybníky, které tu jsou, jsou jenom na byznys. Litovický rybník vypustí, vyloví, ale pneumatiky nikdo nevytahá. Nikdo je nečistí. Dříve se rybníky vylovily a nechaly se přes zimu vymrznout, vyvápnily se a pak tam byla čistá voda. Dneska by tam nestrčil ani prst. Vezměte si, jaká voda z toho teče a kde ji chcete vyčistit. To by pod každým rybníkem musela být čistírna Ing. Viták, projektant – pokud rybníky jsou v tomto stavu, měl by být nástroj na to, aby se stav zlepšil. Chtělo by to bojovat – od toho je vodoprávní úřad Pan Jelínek – do Litovického potoka přitéká Jenečský potok a spojují se na náměstí. Podle něj tam teče nezanedbatelné množství vody. Počítali jste při svém návrhu s touto vodou a s její kvalitou? Jak to v tom dalším toku může ovlivnit voda z Jenečského potoka? Ing. Viták, projektant – Jenečský potok je přes náměstí zatrubněný. Když se tam byl podívat, vytékalo to, co vytékalo. Vypadá to, jako když tam má někdo občas zaústěnou veřejnou kanalizaci. Může to posuzovat ze dvou hledisek. Jedno hledisko – přibývá voda, to znamená, že se musí zvýšit kapacita koryta. U soutoku potoků jsou dva kapacitní mosty. Při výpočtu stoleté vody, který zadaly Lesy hl. m. Prahy, docházelo k levostrannému vybřežování...

10

Hluk ze sálu, Ing. Viták vzdává vysvětlování Pan Eiselt – je v rybářském spolku. Začíná to už na Strahovském rybníku v Chýni, kde je 1,5 m bahna. Rybník se nesmí vypouštět, protože je to nádrž. Pak to jde do rašeliny – to je malý rybníček – pak to jde do Břvů, kde se to dneska už vypouští, a je to znova. Tam je zase přes 1,5 m bahna. To všechno jde do Litovického rybníka a pak do potoka. Koryta v potoku jsou vybetonovaná. Nemá cenu to dělat, dokud se nevyčistí rybníky, to jsou vyhozené peníze Pan Košťál – pamatuje si, že ve Břvích někdy kolem roku 2000 rybáři vysadili marény a pak je v červnu, když bylo tepleji, slovovali mrtvé. Pražští rybáři kapry ze Strnadu neprodávali, ale dávali je do řeky, aby se odsmradili. Souhlasí s kolegou, že je potřeba vyčistit rybníky a potom pokračovat dál. A ne opačně, to je na hlavu Ing. Pavel Kocián, zastupitel – kdyby se to nyní postavilo, jakou to má životnost v současném stavu, než to bude potřeba začít znovu bagrovat, čistit a podobně Ing. Viták, projektant – jak čeho – 1. sedimentační tůň by bylo dobré čistit každý rok. To je součást údržby. To je alfa a omega – čím míň sedimentu pustíte dál, tím je víc ochráněna revitalizační úprava. Ještě jde o druhou věc, a to o zapojení koryta. Až se koryto zapojí, tak už funguje mnohem lépe Ing. Pavel Kocián, zastupitel – v případě, že by se to provedlo, tak jaké budou následujících 10 let provozní náklady? Ing. Viták, projektant – provozní náklady jsou na čištění sedimentačních tůní Ing. Jiří Kučera, místostarosta – tůně bude čistit správce toku, to je ze zákona jeho úkol. Když správce toku prosazoval neprůtočné tůně, říkal, že v případě, že se kal neusadí v některé z tůní, tak všechno doteče dolů do rybníka Strnad a ten se o to víc bude zanášet. Bereme teď přirozený tok sedimentu. Správce toku a rybníků prohlásil, že je výrazně výhodnější odbahnit jednorázově větší nádrž než menší tůně. Proto je pro ně výhodnější mít tůně ochráněné proti zanášení a raději odbahnit velký rybník. Čili chtěli neprůtočné tůně, aby se o ně nemuseli tolik starat. Správcem toku je hlavní město Praha, revitalizační akcí se správce toku nemění a čištění zůstává jeho úkolem Ing. arch. Kohelová – vodní zákon nepamatuje na údržbu rybníků? Není žádný mechanizmus, jak donutit rybáře, aby s tím něco dělali? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – pokud chtějí rybáři krmit ryby, musí mít výjimku z vodního zákona. Krmení ryb se považuje za zavádění závadných látek do vody. Tuto výjimku dostali koncem loňského nebo začátkem letošního roku. Krajský úřad povolení vydal s tím, že na odtoku musí být splněny požadavky na povrchovou vodu jako kdekoli jinde. To znamená, že smějí krmit pouze tolik, aby nezhoršili kvalitu vody nad závazné ukazatele pro povrchové vody. To v současné situaci prakticky znamená, že sice výjimku mají, ale krmit nemohou. Do takto nastaveného rozhodnutí se odvolal Magistrát hl. m. Prahy jako správce, s tím, že z důvodu současné zátěže nesouhlasí s jakoukoliv výjimkou. Věc bude řešit ministerstvo životního prostředí. Pokud rybáři hospodaří v souladu s manipulačním řádem, pokud nekrmí, protože na to potřebují výjimku, tak množství bahna není regulovatelné. Rybáři sami mají snahu rybníky odbahnit, ale není to pro ně ekonomicky dosažitelné. Je domluveno, že se při výlovu Břevského rybníka odeberou vzorky sedimentů, udělá se zaměření množství sedimentu tak, aby byla udělána příprava na případný projekt. Rybníků mají několik stovek a mohou žádat o dotaci na dva ročně. Přesvědčujeme je, aby Břevský byl jeden z těch prvních, o které požádají. Podobným způsobem byla odbahňována Bašta. Obec Chýně tam nechala vytvořit písčitou pláž a občas se tam někdo koupe. Díky tomu, že má Bašta malý přítok, trvalo velmi dlouho, než se napustila. Každopádně odbahnění Baště pomohlo Patrik Tomšů, zastupitel – celkově se mu projekt, který je představován, líbí. Nezná historii a díky tomu asi není zatížený a schopný argumentovat historickými daty. Vrátí se

11

k tomu, co by chtěl slyšet – co když se z toho v zástavbě stane hnijící břečka s líhništěm komárů? Chtěl by vědět, zda existuje kvalitativní garance Ing. Viták, projektant – ze zkušeností z podobných akcí může říct, že tůně fungují. Magistrát a Lesy hl. m Prahy tůně osazují a jejich samočisticí schopnost je veliká Patrik Tomšů, zastupitel – to vám věřím. Ptám se, ale zda to garantujete, jste na to pojištění a případně zjednáte nápravu Ing. Viták, projektant – každá tůň se z hlediska všech definicí zanáší. Já vám nemohu říct, že se tůň nezanese. To bych lhal Patrik Tomšů, zastupitel – když se zanese a stane se líhništěm... Ing. Viták, projektant – správce toku by měl sediment odtěžit při dosažení určité vrstvy Patrik Tomšů, zastupitel – čili na toto má město nárok. Uzavře s námi někdo takovouto smlouvu? Nebo je to na vzájemném vyjednávání? Ing. Viták, projektant – nárok, to dělá správce toku. Zákon mu to asi neukládá. Pokud ví, tak podle vodního zákona má vlastník toku zabezpečit, aby vodoteč řádně fungovala. Má zkušenosti, že to funguje tam, kde se o to starají. Nefunguje tam, kde se o to nestarají Jaroslav Kratochvíl, starosta – navrhuje udělat dotaz na správce toku, zda čištění zaručí Ing. Viták, projektant – mluvíme o první sedimentační nádrži a o tom, že bude špatně fungovat horní část povodí – rybníky. V případě, že rybáři špatně vypustí, protože tam je ještě stará výpust, odletí sediment – přiletí do prvního místa. Horní úsek se nerevitalizuje, takže kal letí po betonu až do první sedimentační tůně. Záleží na tom, kolik by toho letělo. V případě, že by to tůň pobrala, dobře. V případě, že by toho bylo víc, šlo by to do revitalizovaného úseku. Ale potom je opravdu nutné to vyčistit Jaroslav Kratochvíl, starosta – od správce toku máme souhlas ke stavbě, ale tyto detaily už s ním asi nikdo neprojednával. Myslí si, že je poměrně důležité vědět, jak se správce toku bude chovat, až se tůně zabahní a poteče nám tady sice klikatý potok, ale stejně zanesený bahnem Ing. Štětka – dneska si prošel všechny rybníky vyjma Břví, Rašeliny a v Chýni, kde to ale zná. Voda se odpouští, bude se asi lovit. V Litovickém potoku teče hodně vody, ale to je březnu a protože bylo hodně sněhu. V červnu tam voda nebude. Cituje úryvky o tom, jak v Litovickém potoce nebyla voda a kachny uhynuly na otravu jedovatými plyny. Tato voda teče do Litovického potoka, tuto vodu budeme shromažďovat v neprůtočných tůních a budeme čekat, že se vyčistí v kousku Hostivice. Naši předkové nebyli hlupáci, rybníky se čistily ob tři roky. Tenkrát naše babičky a maminky neznaly, co je jar a saponát, co je to voňavka a různé krémy na tělíčko. Tohle je ale dneska ve vodě. Čistírny nedovedou vyčistit fenoly. Kam se odveze to, co se bude čistit v neprůtočných tůňkách? Kdo to zaplatí? Situace s vodními poměry se tady zhoršuje. U výtoku Litovického rybníka, co je to ohnuté koleno, vpravo byl tratník, který vedl vodu z Litovic. V roce 1930 se postavil rybník a lidi kolem rybníka měli zvýšenou hladinou podmáčené domy. Udělal se trativod a voda z něj tekla ve dne, v noci, v létě, na jaře, v zimě. Dneska je to zarostlé a je to prázdné. Bašta se napouštěla jeden rok. Když nebude Břevský rybník pouštět vodu do Kaly a do Litovického rybníku, tak ten nemá co vypouštět. V Litovicích se udělala kanalizace a dešťová kanalizace, takže do Litovického rybníku nic nejde. Jedině kaly, kde je methan a bahenní plyny. Takže prosím vás pěkně, páni projektanti, máte spočítány vodní poměry, průtoky v Litovickém potoce? Zjišťoval někdo kvalitu vody? Ing. Viták, projektant – kvalitu vody zjišťují Lesy hl. m. Prahy, dávají data na internet. Údaje o průtocích se počítají z dat ČHMÚ, protože tady nejsou vodoměrné stanice. Nejsou schopni zjistit víc, než jim oni předají Ing. Jiří Kučera, zastupitel – vítá Ing. Martina Duška z Agentury regionálního rozvoje z Liberce. Ve výběrovém řízení byla jeho firma vybrána jako zpracovatel žádosti o dotaci. Ing. Dušek je ichtyolog – čili znalec vodních ekosystémů se zaměřením na

12

ryby a býval ředitelem státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Má blízko k vodním ekosystémům, takže dotazy typu komáři a podobně by měly směřovat na něj Mgr. Tomáš Burger, zastupitel – dotaz není přímo k biologickým aspektům. Kde očekáváte, že se bude zachycovat nejvíc nečistot? To bude asi v oblasti tůní a to je tam, kde je dnes stavba nové školy. Není třeba se tam obávat nějakého zvýšeného zápachu nebo negativních hygienických dopadů? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – největší usazování má nastávat u budoucího mostu v prodloužení ulice Čížkovy. Pod budoucím mostem má být tůň jako pojistka, pokud by unikaly sedimenty při špatném vypouštění z Litovického rybníka Mgr. Tomáš Burger, zastupitel – takže tam se počítá s usazováním? Ing. Jiří Kučera, místostarosta – tam lze počítat s usazováním. Jinak řada procesů samočištění probíhá v rozpuštěné formě transformací živin na jiné formy, takže tam potom může docházet k růstu zelených rostlin z vody, ale ne k nějakému extrémnímu zanášení. Je to koncipováno tak, aby nerozpuštěné látky se zachytily v sedimentační tůni. Ta má ochránit zbytek revitalizace MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – chyba je už od samého zadání, nechce, aby se projektanti urazili, oni zpracovali to, co dostali zadané. Víme, co už nás tahle věc od roku 2005 stála. Základní věc přítoku z Chýně už nikdo nevyřeší, protože prameny jsou zničené. Rybníky nikdo nevyčistí, protože jsou v privátním pronájmu. Vyčištění Strnadu stálo asi 20 milionů. O průtoku hovořil Ing. Štětka – ten je prostě takový, jaký je. Koryto potoka historicky vypadalo úplně jinak. Souhlasil by s revitalizací, kdyby potok byl ve volné krajině. Tady je dno potoka x metrů pod úrovní okolního terénu. Pokud tam budeme dělat nějaké meandry a tůně, stane se z toho ještě větší bordel, než je teď – dámy prominou. Protože tam vzniknou ostrůvky, kam se nikdo nedostane, a předpokládá, že to je i záměr, stejně jako na části ke Strnadu, aby tam prostě rostlo všechno možné. Současné koryto bylo historicky udělané tak, jak bylo, a to s ohledem na průtok, aby odvedlo vodu rychle z náměstí dál. Dneska je průtok tak, jak je, a i kdyby se udělal tak, jak to tam bylo vyfocené (Litovický potok v Ruzyni z předchozí prezentace), tak jenom udržení břehů v tom, že by se sekaly sekačkami a dostali jsme se k tomu břehu, abychom tam udělali nějaké chodníky z pravé i levé strany, nesmrdělo to a uklidily se tam odpadkové koše, mezi Litovickým rybníkem a vechtrem by nás to stálo bratru 370 000 Kč a to jsme to nerozsvítili. Kdybychom z toho chtěli udělat průchozí zónu, aby se tam dalo chodit i večer... Nezlobí se na projektanta, spíš by se měl zlobit na někoho, kdo takto projekt zadal, ale pro něj je finančně nepřijatelný. Stane se z toho džungle, necháme si rozbít náměstí, a pokud jde o údržbu, tak víme, jak správce toku udržuje Jenečský potok. V té podobě, v jaké to je, bude vždy hlasovat proti Jaroslav Kratochvíl, starosta – prosí o návrhy usnesení, abychom se pohnuli dál Patrik Tomšů, zastupitel – navrhuje vše ještě prodiskutovat se správcem vodního toku s ohledem na padlé dotazy Jaroslav Kratochvíl, starosta – připravil návrh usnesení: ZM ukládá místostarostovi prověřit u správce toku závazné podmínky údržby a čištění Litovického potoka po realizaci revitalizace. Chtěl by mít jistotu, že si to správce toku vezme za své a nebude říkat: ne, vy jste si to rozšťourali, vy si to čistěte. Chce mít jistotu, že na to město nebude doplácet Ing. arch. Kohelová – když se to bude realizovat, předpokládá, že to bude hrazené z fondu životního prostředí. Nedal by se projekt rozšířit o vyčištění těch dvou rybníků – Břevského a Litovického? Jaroslav Kratochvíl, starosta – rybníky mají svého majitele a na ně správce Litovického potoka nemá žádný vliv. To jim nikdo nemůže nařídit Ing. Jiří Kučera, místostarosta – žadatelem o dotaci může být pouze vlastník nebo ten, kdo má zajištěn smluvní vztah ke všem dotčeným pozemkům. Rybníky jsou v majetku

13

Českého rybářství Mariánské lázně, které spadá do holdingu Rybářství Třeboň, takže je to zcela jiný vlastník. Je rozdíl mezi žadatelem městem a žadatelem právnickou osobou podnikající v tomto oboru. Pro rybáře z Českého rybářství je dotační titul Operační program Životní prostředí nedostupný. Oni jsou nepřípustní žadatelé. Mohou žádat pouze z národního programu ministerstva zemědělství. Pokud jde o údržbu a úpravu, předpokládá, že asi nikdo není spokojen s tím, že podél komunikace u školy je udržovaný asi pětimetrový pruh a na svahy kolem potoka kromě vyřezávání náletů v posledních letech nikdo nesáhl. Je to zarostlé, neupravované. Pokud dosáhneme této úpravy, tak pro něj osobně není hlavním cílem revitalizovaný tok, ale parková úprava napříč celým městem. Revitalizace je pro něj cesta, jak dosáhnout toho, aby parková zóna napříč celým městem vedla. Parková zóna napříč celým městem samozřejmě znamená určité provozní náklady. Znamená to, že budeme tyto pozemky, které jsou nebo budou v majetku města, udržovat a sekat, aby řádně vypadaly. Ale zároveň tím zase občanům něco poskytujeme. Jestliže se parková zóna napříč celým městem dala do územního plánu v roce 1994, jestliže se tam dala v roce 2005, jestliže se opakovaně od roku 2006 v zastupitelstvu, v radě diskutuje o tomto projektu, domníval se, že existuje obecná shoda na tom, že chceme parkovou zónu napříč celým městem navlečenou na korytě Litovického potoka. Pokud bychom dnes začali sázet, znamená to, že na věky stabilizujeme hluboké koryto, které se dá velmi těžko udržovat jinak, než že ho jednou za čas projede stroj a vybere bahno ze dna. Domnívá se, že bychom měli nejprve vymodelovat terén, osít a sázet a potom nechť se koryto vyvíjí samovolně nebo s údržbou podobnou, jako by byla při té předchozí variantě. Máme ale domodelovány ostatní svahy tak, aby vypadaly, jak si je představujeme, aby mohly sloužit jako park. Domnívá se, že z tohoto tvaru lze vytvořit městský park velmi těžko Pan Procházka – tak to zakryjte! Ing. Jiří Kučera, místostarosta – bez úpravy terénu to bude jeden koridor, druhý koridor podél něčeho rovného, hlubokého a neupraveného, protože neupravitelného. To je hlavní smysl této akce – vytvořit park napříč celým městem, přívětivý pro lidi, trasu pro vycházky. Pokud se podíváte o víkendu nebo i ve všední dny, uvidíte, kolik lidí chodí po několika málo trasách kolem Hostivických rybníků. Pokud jim nabídneme několik možných dalších tras, je přesvědčen, že i ty budou intenzivně využity a že to bude korzo pro potkávání lidí v Hostivici. Pokud park bude k něčemu vypadat, lidé tam budou rádi chodit. Jako od ochránce přírody to od něj zní divně, ale pro něj není prioritou vlastní revitalizace, to, jak bude uděláno koryto, ale je to prostředek udělat z okolí potoka něco, co bude zajímavé pro lidi – park Pan Vojta – pořád se zde řeší čistota potoka, ale projektant už to řekl. Možná to nezaznělo úplně jasně, ale potok po revitalizaci bude samozřejmě čistější. To je neoddiskutovatelné Do rozpravy neřízeně vstupují občané jeden přes druhého. Z útržků lze zaznamenat pouze otázku, čím se potok vyčistí Pan Vojta – porosty kolem..., samočisticí schopnost... Opět nepřehledný hluk v sále – zapisovatelka upozorňuje, že tento úsek rozpravy nelze zaznamenat, a táže se, zda by mohl mluvit pouze ten, kdo dostal slovo Patrik Tomšů, zastupitel – souhlasí s panem Vojtou, jistou výsadbou musí dojít ke zkvalitnění vody. Neví, jestli to bude dokonalé, ale čistota se rozhodně zlepší Ing. Viták, projektant – není to dokonalý návrat k přírodě. Chceme oživit vodoteč, nechceme udělat původní přírodní potok. To ani nejde Mgr. Jan Šefranka, zastupitel, předseda KV – zazněl zde názor, že by se potok měl dát do potrubí. Pokud to tak uděláme, je to pouze odsunutí problému. Co budeme dělat, až

14

se potrubí zacpe? Nedokáže si toto řešení představit. Je přece potřeba řešit to tak, aby se potok čistil Patrik Tomšů, zastupitel – zatrubnění by ani nikdo nepovolil Ing. Viták, projektant – kdyby se všechny špinavé vody v naší republice zatrubnily, tak to by byl konec. To už to můžeme „zapíchnout“ všichni Pan Košťál – byl jste někdy v Hovoranech na Moravě? Tam dělají víno a je to tam dobré, mají tam pěkné sklepy. A je o tom i písnička, jak Hovoranský potůček tiše plyne dál. Když tam přijedete, tak on je zakrytý. Není proti to zakrýt, jenom tvrdí, že prostě pouštět do tohoto potoka tekuté exkrementy, to se prostě nemůže na tisíci metrech vyčistit PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D, zastupitel – pojďme k základu. Máme dvě možnosti – uděláme projekt, nebo neuděláme. Na nic jiného peníze nedostaneme – na žádné zatrubnění, na žádné drobné úpravy nic nedostaneme. Buď vezmeme toto, nebo nebudeme mít nic. Nemluvíme o nějakých variantách. Buď tady chcete vydlážděnou, zarostlou stoku, nebo uděláme alternativu. Jiná možnost neexistuje Pan Košťál – já bych to tak nebral. Slyšeli jsme, že rybářství může vyčistit pouze dva rybníky za rok a vlastní jich já nevím kolik. To je prostě taková obezlička, že dotaci nedostanou, tak se o tom nebudeme bavit. Když to nikdo nepodá, tak ji nedostanou. Když sem přizvete ředitele rybářství, tak vám řekne: my na to nic nedostaneme. Tam je potřeba do toho tlačit PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D, zastupitel – souhlasí, ale když budeme mít revitalizaci potoka, tak máme mnohem větší šanci na ně tlačit Pan Košťál – myslí si to přesně opačně Ing. Jiří Kučera, místostarosta – jednání probíhají. Bylo slíbeno, že příští nebo přespříští týden při výlovu Břevského rybníka budou odebrány vzorky sedimentu a bude zaměřeno množství sedimentu. To je první krok k řešení Břevského rybníka. Bez těchto údajů se nepohneme dál. Rybáři to přislíbili naposledy minulý týden. Nevnímal by to tak, že rybáři se nesnaží něco dělat. Prostě toho mají moc Procházka – oni nedělají totiž nic. Je to byznys – napustí, vypustí, vyloví a nazdar. A vy se tam třeba zblázněte. Zkuste se v Litovickém rybníku vykoupat a povezou Vás do nemocnice Tomšů – navrhuje dát slovo Ing. Duškovi, který chudák jel z Liberce Ing. Dušek – děkuje za slovo, nebude mluvit z titulu odbornosti, jak byl představen, ale z pohledu toho, čemu rozumíme všichni, a to jsou peníze. Co řekne, bude asi znít trochu nátlakově, omlouvá se za to, ale je to fakt. Teď je těsně před výzvou na dotaci, kam se tento projekt může dát. Tato výzva bude poslední v rámci tohoto programovacího období Evropské unie a nikdo neví, co bude dál, kam budou případné další dotace zacíleny. Tato výzva je poslední, zbývají poslední peníze a teď bude výzva pravděpodobně od půlky března. Přesné datum zatím neznáme. Druhou věcí jsou rybníky – bohužel existuje legislativa, která by mohla nutit vlastníky vodních děl, aby je udržovali v řádném stavu. Na základě těchto ustanovení ve vodním zákoně by mohl nastat tlak na vlastníky rybníků, aby je uvedli do řádného stavu. Bohužel nikde v tomto státě to zatím nebylo uplatněno na vodní dílo typu rybníka, které je zabahněné. Uplatňuje se to v případě, že hrozí protržení hráze a podobně, když je rybník v havarijním stavu, který bezprostředně ohrožuje obec, majetky pod tím. To, že je rybník zanesený – je v něm víc bahna než vody – to je věc, kterou není v tomto státě vůle ze strany vodoprávních úřadů proti vlastníkům uplatňovat. Ani by se za to nestavěl, protože dnes je u nás asi 35 000 rybníků a v nich jsou stovky milionů kubíků bahna – upozorňuje, že mluví o bahnu, které se dá využít a není to nebezpečný odpad. Průměrná cena na vytěžení, uložení, zlikvidování jednoho kubíku bahna z rybníka je asi 250–300 Kč. Tato cena je ještě relativně příznivá – v případě, že si to bahno někdo vezme, bude ho 3 roky

15

přehazovat, provápní ho a nakonec z něj bude mít kompost. Přímá aplikace na zemědělskou půdu dnes není možná, protože bahno se chová kysele. Takže když si to pronásobíte, jde o astronomické částky rovnající se plánu na kanál Dunaj – Odra – Labe ve výši jednoho ročního státního rozpočtu. Legislativa si politicky ani společensky nemůže dovolit na vlastníky tlačit. Vlastníci se v dnes do odbahňování rybníků pouští pouze tehdy, když s rybníkem mají nějaký alternativní záměr – má na mysli jen ty nejlepší veřejné, kdy majitelem je obec, kraj, stát. Nebo je to soukromník, který je nadšenec a nechce to mít za účelem chovu ryb. Dotace, pokud jdou z rezortu životního prostředí, intezivnější chov ryb vylučují. Pak to mohou být dotace produkční, rybářské, zemědělské, ale do těch se vesměs pouštějí jenom velké, silné rybářské firmy, protože jim se dotace musí vyplatit. Odbahnění rybníka, které není dotováno stoprocentně a na které musí přispívat, se jim musí jako každá jiná investice do 15 let vrátit. Vrátí se jim jenom na jejich nejistém a nelehkém podnikání a to je chov a prodej ryb Jaroslav Kratochvíl, starosta – slyšeli jsme, že Mariánské lázně mají 360 rybníků, tak si dovedete představit, za jak dlouho se dočkáme toho, že bude Litovický, Břevský a Kala odbahněný. Vidí to tak na 50 let po jeho smrti a to tady chce ještě 50 let být. Vrátil by se k meritu věci. Dneska nemáme žádnou jistotu, že správce toku tůně pokaždé po výlovu vybagruje, že to po nás nebude chtít. Začal by u správce toku, zjistit jaký pohled na to má on. Sice od nich souhlas máme, ale to ještě neznamená, že nás potom nebudou nutit k tomu, abychom si tůně čistili sami Ing. Jiří Kučera, místostarosta – dovolil by si opravu – jednou ročně je potřeba vyčistit první sedimentační tůň na začátku toho úseku. Ostatní boční tůně by měly mít životnost v desítkách let Ing. Viták, projektant – potvrzuje údaj o životnosti tůní, záleží na tom jaký přijde povodňový průtok. V případě, že tady nebude nějaký extrém, tak by měly vydržet Ing. Jiří Kučera, místostarosta – jde o čištění jedné nádrže na horním úseku toku v případě, že dojde k úniku kalu z rybníka. Pokud by došlo k úniku kalu z čistírny (a připravujeme takovou technologii, která by to do budoucna měla vyloučit), tak se tyto kaly zachytí v tůni přímo pod čistírnou a opět by neměly dotéct do toku. Tok by měl být ochráněn Mgr. Tomáš Burger, zastupitel – bylo by možné pozvat správce vodního toku na další zastupitelstvo? Nějak se s ním o tom poradit, abychom věděli, jaké máme garance PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D., zastupitel – na to přece nemáme čas Jaroslav Kratochvíl, starosta – žádost byla posunuta do května PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D., zastupitel – co budeme dělat, když to zastavíme? Budeme dělat nové stavební řízení a další povolování? To, co navrhujete, je přece neprůchodné Jaroslav Kratochvíl, starosta – neví, jestli to je průchodné, nebo neprůchodné. Skutečně by chtěl znát vyjádření správce toku PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D., zastupitel – myslíte si, že někdo dá na papíru napsáno: tůně budu vybírat k tomuto datu? Nikdo nám toto nedá. Správce toku má povinnost se starat o tok, ale nikdy nám nedá přesné časové garance Poznámky z publika (zřejmě pan Procházka) – takových zákonných povinností už tady bylo PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D., zastupitel – musíme na něj tlačit, aby dodržoval to, co mu ukládá zákon. Řekněte nějakou alternativu... Pan Procházka – kdo je k tomu dotlačí? MVDr. Luboš Kudrna, zastupitel – pan Procházka má pravdu. Lidé vědí, že byly tahanice se správcem vodního toku, jak se bude čistit Jenečský potok po tom, co se tam připojí R6. Tak to byly řeči, řeči a nikdo je tam neviděl. Problémy byly i s vyčištěním cesty přes pozemky soukromníků. Nikdo tam nedostal lidi s krumpáči s lopatami, aby to bahno vybrali. Jestli nám někdo něco nedá, tak závazek na papíře k tomu, že když

16

přijde nějaká hladina a zanesou se, jak říká, vyhnívací nádrže, tak to prostě vyčistí, to nikdo nepodepíše Patrik Tomšů, zastupitel – jenom abychom se neposouvali zpátky. Minule jsme si odsouhlasili, že žádost o dotaci podáme a půjdeme do toho. Myslí si, že to nadále trvá, nemá o tom pochybnost. Nebere ani to, že občané reptají. Jsou to legitimní připomínky a od toho bylo to slyšení uděláno. Neposouval by jednání do pozice, že někdo reptá. Je pro podání žádosti a nic nebrání tomu získat od správce toku informace o tom, jaké jsou náklady na čištění toku. Je třeba vědět, kolik by to případně stálo, ale myslí si, že by tím nemělo být podmíněné, jestli žádost podáme, nebo nepodáme. Navrhuje usnesení: ZM schvaluje podání žádosti – to je schválené – předává slovo Ing. Kučerovi Ing. Jiří Kučera, místostarosta – loni před volbami jsme schválili usnesení, že se podá žádost o dotaci, na minulém zasedání jsme vzali na vědomí informaci o stavu příprav a schválili jsme, že se bude pokračovat tak, jak je projekt navržen, a byl uložen jediný úkol: pozvat odborníky, aby odpověděli na dotazy. Tento úkol byl splněn dnes. Domnívá se, že v tuto chvíli by stačilo usnesení tak, jak bylo navrženo v podkladovém materiálu, tedy že bereme na vědomí vysvětlení projektanta a zpracovatele žádosti o dotaci k této akci. Samozřejmě on se ve vlastním zájmu správce toku zeptá na náklady, aby údaj byl k dispozici. Na dálku se ale domlouval během rozpravy s Ing. Vitákem. Vstupní sedimentační tůň má plochu cca 100 m2 – 10 x 10 m, to je plocha, o které se bavíme, že ji bude muset správce toku odbahňovat. Odtěžit takovou plochu není nic dramatického Jaroslav Kratochvíl, starosta – táže se, zda má někdo jiný návrh na usnesení. Není tomu tak. Čte návrh usnesení a dává hlasovat Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí vysvětlení projektanta a zpracovatele žádosti o dotaci k akci revitalizace Litovického potoka v k. ú. Hostivice. Hlasování: pro návrh – 10, proti návrhu – 0, zdrželi se – 3

Návrh byl přijat jako usnesení č. ZM-5/2011-15

K bodu 13: Diskuse členů zastupitelstva města a občanů Jaroslav Kratochvíl, starosta – otvírá diskusi Ing. Jiří Kučera, místostarosta – na začátku diskuse děkuje sochaři Oldřichu Hejtmánkovi, který daroval městu bustu T. G. Masaryka. Busta byla odhalena dnes odpoledne na pomníku padlých v Litovicích. Pan Hejtmánek tuto sochu věnoval s podmínkou,že odhalování se uskuteční bude na den Masarykových narozenin. Myslí si, že to zaslouží ocenění, a proto mu chce i takto na zastupitelstvu poděkovat Pan Košťál – je to asi dva roky, co začal sbírat podpisy na jmenování MVDr. Chalupy čestným občanem města. Paní starostka Koptová to tenkrát dala do redakční rady (zřejmě míněna kulturní komise) a ti to tak nějak nedoporučili. Podle pana Kratochvíla s tím paní Chalupová nesouhlasila. Když s ní mluvil on, byla ráda, že si na něj někdo vzpomněl. Málokdo z přítomných pana Chalupu zná, jsou zde noví. On sem přinesl 350 milionů za 6 let svého působení. Chce, aby se o tom nechalo hlasovat. Aspoň se pozná, kdo si myslí, že udělal pro obec víc než MVDr. Chalupa. Slyšel jenom jedno jméno, když sbíral podpisy, a to byl předlistopadový předseda MNV, za kterého se dělala kanalizace. Za Chalupy se udělala nová škola, dneska Klokánek, DPS, domov důchodců, 2/3 kanalizace, 2/3 vody a ten člověk jako kdyby neudělal nic. Byl by rád, kdyby se k tomu zastupitelé vyjádřili a nechali o tom hlasovat. Pokud to neodhlasujete, tak se rozhodl, že to bude připomínat na každé schůzi zastupitelstva

17

Patrik Tomšů, zastupitel – pana Chalupu nepamatuje, ale rozhodně není sporu o tom, že se o město zasloužil. Všichni víme, že jak to s čestnými občanstvími je. Jednou se udělují, pak je někdo odebere... Nebylo by kompromisní řešení, kdyby se podle pana Chalupy pojmenoval park nebo ulice? Pan Košťál – to je váš návrh. Já jsem sebral 500 podpisů starousedlíků – novousedlíci o tom nic nevědí. Ti se vystěhovali za Prahu, sice nad nimi lítají letadla, ale fakticky o situaci, která tady byla, nevědí nic. Když sem v roce 1990 přišel, tak to tu bylo jako v pohraničí Patrik Tomšů, zastupitel – proti tomu nic nemá, pouze říká, že o udělení čestného občanství města budou vědět zastupitelé, kronikář a to je všechno. Pojmenujete-li po něm nějakou ulici nebo náměstí, všude to visí, je to zaneseno v každé mapě, v každém rejstříku... Pan Švihovec – má dotaz na pana místostarostu. Navrhoval by vybudovat naučné stezky u Hostivických rybníků Jaroslav Kratochvíl, starosta – nejdříve by to chtělo dát lesy do pořádku Ing. Jiří Kučera, místostarosta – ke stavu lesů: jednání s revírníkem je sjednáno na středu. Pokud jde o naučnou stezku, ta u rybníků existuje Jaroslav Kratochvíl, starosta – další dotaz – není

K bodu 14: Ukončení zasedání Starosta Jaroslav Kratochvíl – ve 20,08 děkuje přítomným za účast a končí zasedání

SOUHRN PŘIJATÝCH USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA HOSTIVICE č. 5/2011 dne 7.3.2011 ZM-5/2011-1 Zastupitelstvo města Hostivice volí za ověřovatele zápisu pana Petra Králíka a Mgr. Markétu Mayerovou ZM-5/2011-2 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje program zasedání podle předloženého návrhu s doplněním bodů 11, 12 a 13 ZM-5/2011-3 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje zápis ze svého zasedání č. 4/2011 konaného dne 21. února 2011 ZM-5/2011-4 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru ze dne 7. března 2011 o plnění usnesení ze zasedání zastupitelstva města a ze schůzí rady města ZM-5/2011-5 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí zprávu kontrolního výboru ze dne 7. března 2011 o vyřízení podnětů a úkolů pro kontrolní výbor a informaci o vyřízení připomínek, dotazů a podnětů členů zastupitelstva města a občanů ZM-5/2011-6 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí přednesenou zprávu o činnosti rady města od minulého zasedání

18

ZM-5/2011-7 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje uzavření „Dohody o vzájemné spolupráci“ s firmou SEGRO Czech Republic s. r. o. podle předloženého návrhu a pověřuje starostu jejím podpisem ZM-5/2011-8 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje výsledek výběrového řízení na poskytovatele úvěru na výstavbu pavilonu A ZŠ a schvaluje uzavření smlouvy s vybraným uchazečem – Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a. s. ZM-5/2011-9 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje podání žádosti o dotaci z prioritní osy 6 OPŽP na založení zeleně v nadregionálním biokoridoru ÚSES na pozemku parc. č. 1155/1 k. ú. Hostivice ZM-5/2011-10 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje rozdělení příspěvků z rozpočtu města zájmovým organizacím na rok 2011 podle předloženého návrhu ZM-5/2011-11 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje prodej částí pozemků parc. č. 1158/320 a 1158/321 k. ú. Hostivice dle oddělení geometrickým plánem xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Kč/m2 ZM-5/2011-12 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje přijetí daru xxxxxxxxxxx Kč od xxxxxxxxxxx xna základě darovací smlouvy uzavřené dle předloženého návrhu ZM-5/2011-13 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje uzavření plánovací smlouvy s xxxxxxxxxxxxx na výstavbu velkoprodejny potravin v areálu BCL Hostivice dle předloženého návrhu ZM-5/2011-14 Zastupitelstvo města Hostivice schvaluje směnu části pozemku parc. č. 1190/10 k. ú. Hostivice za část pozemku parc. č. 1190/70 k. ú. Hostivice dle oddělení geometrickým plánem s tím, že žadatelé uhradí veškeré náklady spojené s převodem vlastnictví ZM-5/2011-15 Zastupitelstvo města Hostivice bere na vědomí vysvětlení projektanta a zpracovatele žádosti o dotaci k akci Revitalizace Litovického potoka v k. ú. Hostivice

Zapsala: Blanka Hatschbachová Ověřovatelé:

Mgr. Markéta Mayerová v.r.

Petr Králík v.r.

Jaroslav Kratochvíl v.r. starosta města

Ing. Jiří Kučera v.r. místostarosta města otisk úředního razítka

Za správnost: Blanka Hatschbachová

19