2011

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace daňové povinnosti na dani z příjmů v komparaci zákonné úpravy 2010/2011 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Jaroš

Eva Konopáčová

Brno 2011

PODĚKOVÁNÍ: Ráda bych touto cestou poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Tomáši Jarošovi, za jeho odborné vedení, cenné rady a ochotný přístup v průběhu zpracování této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Optimalizace daňové povinnosti na dani z příjmů v komparaci zákonné úpravy 2010/2011“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce a za pomoci jen uvedených zdrojů literatury. V Brně dne 16. května 2011

__________________

Abstract The bachelor work deals with the income taxation of physical persons. The aim of the work is to find some options (recommendations) how to optimise physical persons´ tax liabilities. The first part focuses on the basic concepts determination. The practical part deals with the particular possibilities of the optimizing. Keywords Law of income tax, physical person income tax, tax liability optimizing.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zdaňování příjmů fyzických osob. Cílem této práce bylo najít východiska (doporučení) pro optimalizaci daňové povinnost u fyzických osob. V první části práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů v oblasti daně z příjmů fyzických osob. V praktické části jsem se zabývala konkrétními možnostmi optimalizace. Klíčová slova Zákon o daních z příjmů, daň z příjmů fyzických osob, optimalizace daňové povinnosti.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................. 9

1.2.1

Cíl práce ............................................................................................ 9

1.2.2

Metodika ........................................................................................... 9

Obecné principy

11

2.1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob .................................................. 11

2.2

Předmět daně z příjmů fyzických osob.................................................... 11

2.2.1

Příjmy, které nejsou předmětem daně ............................................12

2.3

Zdaňovací období.....................................................................................13

2.4

Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob ..............................13

2.5

Základ daně..............................................................................................14

2.5.1

Daňová ztráta ...................................................................................15

2.5.2

Struktura základu daně....................................................................15

2.6

Daňové přiznání a placení daně ............................................................. 23

2.6.1

Povinnost podat daňové přiznání ................................................... 23

2.6.2

Daňové přiznání.............................................................................. 24

2.7

3

9

Placení daně z příjmů fyzických osob..................................................... 24

2.7.1

Jednorázový výběr .......................................................................... 24

2.7.2

Zálohy na daň.................................................................................. 25

2.7.3

Způsob placení daně ....................................................................... 25

Zdaňování příjmů fyzických osob 3.1

26

Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků26

3.1.1 Výpočet zálohy na daň u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 27 3.1.2

Pojistné režimy................................................................................ 27

3.1.3

Poplatník podepsal prohlášení k dani ............................................ 28

3.1.4

Poplatník nepodepsal prohlášení k dani ........................................ 30

Obsah

6

3.2

Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti ...........................31

3.2.1

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ..............31

3.2.2

Zdaňování příjmu z kapitálového majetku..................................... 33

3.2.3

Zdaňování příjmů z pronájmu........................................................ 34

3.2.4

Zdaňování ostatních příjmů ........................................................... 34

4

Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a 2011 35

5

Optimalizace daňové povinnosti

6

37

5.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky............................................37

5.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti....................41

5.3

Příjmy z pronájmu .................................................................................. 43

5.4

Ostatní příjmy ......................................................................................... 43

5.5

Případová studie ..................................................................................... 43

Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka

48

6.1

Výpočet daňové povinnosti..................................................................... 48

6.2

Celkové zhodnocení daňové povinnosti ................................................. 52

7

Závěr a diskuze

53

8

Literatura

55

A

Daňové přiznání pana Petra V.

58

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Obecné schéma zdanění fyzické osoby

23

Obr. 2

Schéma zdanění příjmů ze závislé činnosti

27

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Jednotlivé dílčí základy daně zjistíme takto:

16

Tab. 2

Roční slevy na dani pro rok 2010

18

Tab. 3

Režim zálohy na daň podle PZDP

25

Tab. 4

Schéma výpočtu zálohy

29

Tab. 5

Schéma ročního zúčtování záloh na daň

30

Tab. 6

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů u pana Miroslava 38

Tab. 7

Zálohy na daň za červenec

39

Tab. 8

Záloha na daň za srpen

39

Tab. 9

Porovnání výdajů paušálem/skutečné vykazované výdaje 42

Tab. 10

Příjmy za zdaňovací období 2010

44

Tab. 11

Výpočet základu daně

47

Tab. 12

Výpočet základu daně pana Petra

52

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bakalářská práce se zabývá problematikou zdaňování pouze fyzických osob, neboť se jedná o problematiku obsáhlou a výkladově složitou, o čemž svědčí množství prováděcích předpisů a pokynů k zákonu. Tato problematika se těší u veřejnosti značnému zájmu, neboť poplatník má zájem odvádět do státního rozpočtu co nejnižší daně, naproti tomu stát, který by měl zajišťovat klíčové veřejné sociální služby, chce vybrat daně co nejvyšší. Daně jsou nejen příjmem státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí. Daně z příjmů patří mezi přímé daně, což znamená, že daňové zatížení nese přímo poplatník. Daně jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

1.2 Cíl práce a metodika 1.2.1

Cíl práce

Cíl, který jsem si při vypracování této bakalářské práce určila, je nejen teoreticky zmapovat platnou právní úpravu vzniku a výpočtu daňové povinnosti poplatníků v České republice, ale také na konkrétních příkladech daňových poplatníků a jejich daňových povinností ukázat možnosti daňové optimalizace, uplatnitelné u jednotlivých dani podléhajících příjmů. Mám za to, že se jedná o problematiku zajímavou, přičemž její dobrá znalost je pro mé budoucí uplatnění na trhu práce velice potřebná. Zejména z toho důvodu, že podnikání fyzických osob patří u nás mezi často používané formy podnikání. Většina poplatníků, pokud nemá daňového poradce nebo nemá odborné vzdělání, si často neuvědomuje možnost uplatnit snížení daňové povinnosti vyplívající z výše uvedeného zákona. 1.2.2

Metodika

Teoretická část práce vychází z prostudovaných materiálů, které se zabývají problematikou zdaňování fyzických osob. Především z publikace Daň z příjmů 2010 autorů Brychta a kol., Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 autor Vybíhal, Zdanění příjmů v roce 2011 autor Jaroš, a dále z aktuálních daňových zákonů a webových stránek, které se zabývají touto problematikou. Nejdříve jsem si prostudovala platný zákon, poté odbornou literaturu o zdaňování příjmů fyzických osob. Mezi další zdroje informací patřily též internetové stránky. V teoretické části se zabývám vymezením základních pojmy, které souvisí se zdaňování příjmů fyzických osob.

Úvod a cíl práce

10

V praktické části je práce zaměřena na možnosti uplatnění snížení daňové povinnosti u fyzických osob, a to porovnáním zdaňovacího období 2010/2011. V závěru práce je sumarizovány získané poznatky z praktické části práce.

Obecné principy

11

2 Obecné principy V teoretické části bakalářské práce se zaměřím na obecné principy a základní pojmy, které se týkají daní z příjmů fyzických osob. Především se budu zabývat určením poplatníka, zdaňovacím obdobím, předmětem daně a určením základu daně.

2.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona, poplatníky daně z příjmu fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Dle odst. 2 téhož ustanovení, poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Dle odst. 3 téhož ustanovení, poplatníci neuvedení v odst. 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Dle odst. 4 téhož ustanovení, poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Z citovaného ustanovení vyplývá, že existují dva typy daňových poplatníků. Teorie rozlišuje dva typy daňových poplatníků. • Daňový rezident (tuzemec) je osoba, která má trvalé bydliště na území ČR, nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dní v kalendářním roce. Poplatník má neomezenou daňovou povinnost a jeho veškeré příjmy podléhají zdanění, a to ze zdrojů z ČR i ze zahraničí. (Kubátová, 2006) • Daňový nerezident (cizinec) je osoba, která na území ČR nemá trvalé bydliště, zdržuje se zde méně něž 183 dní v kalendářním roce a nebo se zde zdržuje pouze z důvodu studia nebo léčení. Také sem patří fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce. Poplatníci mají omezenou daňovou povinnost, jsou zdaňovány pouze příjmy ze zdroje v ČR. (Marková, 2010)

2.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Dle ustanovení § 3 odst. 1 ZDP, předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

Obecné principy

12

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8) d) příjmy z pronájmu (§ 9) e) ostatní příjmy(§ 10) Pro každého poplatníka je velmi důležité správně zařadit každý jednotlivý příjem. Při nesprávném zařazení příjmů může docházet k chybám, které způsobí chybné stanovení základu daně a v návaznosti na to daňové povinnosti poplatníka se sankčními důsledky. Každá z těchto pěti kategorií příjmů je nejprve hodnocena jednotlivě a označuje se jako tzv. dílčí základy daně. (Vybíhal, 2010) Za příjem se považují samozřejmě peněžní příjmy, dále i příjmy nepeněžní a také příjmy dosažené směnou. Nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. (Epravo.cz, 2011) 2.2.1

Příjmy, které nejsou předmětem daně

Mezi příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob můžeme zahrnout: • příjmy, které poplatník získal nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona č. 92/1991 Sb, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů • příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitostí nebo movitých věcí anebo majetkových práv, to však již neplatí, jde-li o příjmy plynoucí z těchto vydaných, zděděných nebo darovaných věcí či majetkových práv, dále dani z příjmů fyzických osob podléhají dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s podnikáním nebo s jinou samostatnou výdělečnou činností • příjmy fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat získané nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností • úvěry a půjčky, toto neplatí u příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, který byl nabyt úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena • příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů • příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit • příjem plynoucí rezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo nerezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v České re-

Obecné principy

13

publice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (Vybíhal, 2010)

2.3 Zdaňovací období U fyzických osob je zdaňovacím obdobím vždy pouze kalendářní rok (narozdíl od právnických osob, u nichž může být zdaňovací období i jiné, například hospodářský rok). (Kubátová, 2006) Fyzická osoba, která podniká, může účtovat v hospodářském roce, ale je povinna vždy podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok, tj. za období od 1. 1. do 31.12. (Daně a účetnictví, 2010)

2.4 Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob Příjmy, které jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, se nezdaňují, přestože jsou předmětem daně. U fyzických osob v § 4 ZDP jsou uvedeny všeobecné podmínky pro osvobození od daně z příjmů, v § 6 a §10 jsou uvedeny podmínky pro osvobození od daně z příjmů pro vymezený okruh určitých druhů příjmů. (Vybíhal, 2010) Některé příjmy jsou osvobozeny od daně, aniž by byli stanoveny podmínky, mnohé příjmy jsou vázány na splnění podmínek, za kterých je daný příjem osvobozen od daně. (Brychta, 2010) Mezi příjmy osvobozené od daně například patří: • příjmy z prodeje nemovitosti Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud v něm prodávající bydlel méně než 2 roky a získané prostředky použil na uspokojení bytové potřeby, je tento příjem také osvobozen. Jestliže na nové bydlení nepoužije celou částku, musí pak nepoužitou částku zdanit (§ 10 ostatní příjmy). V případě společného jmění manželů stačí, když tuto podmínku splní alespoň jeden z manželů. Osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Také nejsou osvobozeny příjmy z budoucího prodeje rodinného domu nebo bytu uskutečněného v době do dvou let od nabytí nebo od jeho vyřazení z obchodního majetku. Příjmy z prodeje jiných nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor jsou osvobozené od daně, jestliže přesáhne doba mezi nabytím a prodejem 5 let. Pokud se jedná o dědictví v řadě přímé nebo nabyté manželkou (manželem), do časového období 5 let se načítá i doba vlastnictví zůstavitele.

Obecné principy

14

• příjmy z prodeje movitých věcí Příjmy z prodeje motorových vozidel, lodí, letadel jsou osvobozeny, pokud přesáhne doba mezi nabytím a prodejem jeden rok. U movitých věcí, které byly zahrnuty do obchodního majetku, jsou příjmy z jejich prodeje od daně osvobozeny až po 5 letech od jejich vyřazení z obchodního majetku. • příjmy sociálního charakteru Mezi příjmy, které jsou osvobozeny patří příjmy získané ve formě dávek a služeb nemocenského pojištění, důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, přijaté výživné, dávky sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi. • příjmy z prodeje cenných papírů Pokud doba mezi nabytím a převodem cenných papírů přesáhne dobu 6 měsíců je jejich příjem z prodeje osvobozen. Příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, jestliže doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu přesáhne 6 měsíců, jsou osvobozené. Avšak osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů a na příjmy z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti, a také se to nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku, opět do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti, a to i v případě budoucího prodeje cenných papírů. • odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů • úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze statní podpory • příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona • dotace, granty a příspěvky z EU • příjem ve formě daňového bonusu a další (Marková, 2010)

2.5 Základ daně Dle ustanovení § 5 odst. 1 ZDP, základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. Cílem spravedlivého zdanění je, aby jedinci, kteří dosahují příjmy z různých zdrojů, byli zdaněni stejně. (Kubátová, 2006) Při tvorbě a úpravě základu daně u fyzických osob se nejdříve zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů a od součtu dílčích základů daně

Obecné principy

15

se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky. Problematika základu daně bude rozebrána v podkapitole nazvané Struktura základu daně. (Vybíhal, 2010) Při stanovení dílčího základu daně musíme vycházet z různých specifikacích, které mají jednotlivé dílčí základy daně, kdy například dílčí základ daně podle §6, § 8 a §10 nemůže nabývat záporných hodnot. (Jaroš, 2011) 2.5.1

Daňová ztráta

Dle ustanovení § 5 odst. 3 věta první až třetí ZDP, pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamu o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odst. 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích období podle § 34. Daňovou ztrátu je možné si odečíst od základu daně nejdéle v průběhu 5 zdaňovacích období následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje. (Marková, 2010) 2.5.2

Struktura základu daně

Základ daně je tvořen úhrnem dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP. Pokud vycházíme z jednotlivých druhů příjmů, pak stanovíme dílčí základy daně podle tabulky č. 1. (Vybíhal, 2010) Jednotlivé dílčí základy daně – viz tabulka č. 1.

Obecné principy Tab. 1

16

Jednotlivé dílčí základy daně zjistíme takto:

příjmy dle § 6

příjmy dle § 7

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky x 1,34 dílčí základ daně § 6

příjmy z podnikaní a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení , udržení a zajištění příjmů dílčí základ daně § 7

příjmy dle § 8

příjmy z kapitálového majetku dílčí základ daně § 8

příjmy dle § 9

příjmy z pronájmu - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů dílčí základ daně § 9

příjmy dle § 10

ostatní příjmy - výdaje na dosažení příjmů dílčí základ daně § 10

Zdroj: Vlastní práce

Základ daně u fyzických osob určíme tak, že sečteme jednotlivé dílčí základy daně. (Jaroš, 2011) Základ daně = DZP§6 + DZP§7 + DZP§8 + DZP§9 + DZP§10 - NČ – PO DZP§6 - dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků, DZP§7 - dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, DZP§8 - dílčí základ daně z kapitálového, DZP§9 - dílčí základ daně z pronájmu, DZP§10 - dílčí základ daně z ostatních příjmů, NČ – nezdanitelná část základu daně dle § 15, PO - odčitatelné položky podle § 34 ZDP (Vybíhal, 2010)

Obecné principy

17

Při výpočtu základu daně můžeme získat částku větší než nula nebo rovnu nule. Základ daně v daňovém přiznání u fyzických osob zaokrouhlujeme na celé stokoruny dolů. (Marková, 2010) Pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu může vzniknout daňová ztráta, kterou lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. (Vybíhal, 2010) Nezdanitelná část základu daně zahrnuje položky, které snižují základ daně fyzických osob za splnění zákonem daných podmínek. Mezi nezdanitelné části základu daně můžeme zahrnout dle § 15: • dary poskytnuté obcím, krajům, právnickým osobám na financování vědy, vzdělání, kultury, školství, ochranu mládeže, ochranu zvířat, nejméně 2% ze základu daně anebo aspoň 1 000,- Kč, maximálně 10% ze základu daně, • úroky zaplacených úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, které poplatník použije na financování bytových potřeb, • příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem, zaplacená částka snížena o 6 000,- Kč, maximálně lze odečíst 12 000,- Kč, • poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, max. 12 000,-Kč, • zaplacené členské příspěvky odborové organizaci od člena, do výše 1,5%, zdanitelných příjmů, max. 3 000 Kč, • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání, nejvýše 10 000,-Kč, u poplatníka ZTP 13 000,-Kč, a poplatník ZTP/P až 15 000,-Kč. (Vybíhal, 2010) Položky odčitatelné od základu daně mohou být uplatňovány pouze u fyzických osob s příjmy z nezávislých činností1. Tyto položky snižují základ daně fyzických osob. Řídí se ustanovením § 34 ZDP. Od základu daně můžeme odečíst: • daňovou ztrátu • výdaje na výzkum a vývoj (Jaroš, 2011)

Rozdílem mezi nezávislou činností a závislou činností je v tom, že podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). (Business.center.cz, 2011)

1

Obecné principy

18

Takto upravený základ daně zaokrouhlíme na stokoruny dolů. Tento základ daně vynásobíme sazbou daně ve výši 15%. Výslednou daň zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. (Brychta, 2010) Výslednou daň lze dále snížit o slevy na dani, které se dělí na: • klasické slevy na dani dle § 35 ZDP Tyto slevy se týkají poplatníků, kteří zaměstnávají zaměstnance se změněnou pracovní schopností. Může se jednat o částku 18 000,- Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností; u této slevy je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením (§35 odst. 2 ZDP). Dále se může jednat o částku 60 000,- Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, přičemž i u této slevy je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. • slevy na dani pomocí poskytování příslibu investiční pobídky Jedná se o slevu, kterou mohou využít poplatníci, kteří mají příslib investiční pobídky podle zákona § 35a a § 35b ZDP. • slevy na dani, (Vybíhal, 2010) Tab. 2

které

nahrazují

nezdanitelné

části

základu

daně

Roční slevy na dani pro rok 2010

Slevy na dani Na poplatníka Na poplatníka - starobního důchodce Na dítě Na dítě - držitele průkazu ZTP Na vyživovanou manželku/manžela Na vyživovanou manželku/manžela - držitele průkazu ZTP Invalidita I. a II. stupně Invalidita III. stupně Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) Student

Výše slevy 24 840 Kč 24 840 Kč 11 604 Kč 23 208 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč

Zdroj: Mesec.cz, 2010

Základní slevu na poplatníka může uplatnit i pracující starobní důchodce. Na tuto slevu mají nárok všichni poplatníci, kteří mají trvalé bydliště na území ČR (daňoví rezidenti). Slevu lze uplatnit v celé výši, i když poplatník dosahuje příjmů jen za část období. Oproti zdaňovacímu období 2010 ve zdaňovacím období 2011 bude sleva na poplatníka ve výši 23 640 Kč. Z toho vyplývá, že se zvýší daňové zatížení oproti zdaňovacímu období 2010 o celých 1 200 Kč, tedy sleva na dani bude

Obecné principy

19

1 970 Kč za měsíc. Toto opatření by mělo platit pouze pro rok 2011, jedná se o opatření na pokrytí následků povodní. V následujícím roce 2012 by měla být sleva opět na úrovní z roku 2010, kdy sleva na poplatníka by měla činit 24 840 Kč. (Mesec. cz, 2010) Slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti si může poplatník uplatnit, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč za zdaňovací období. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem , stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Pokud manželé mají majetek, který je ve společném jmění manželů, tak se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Do příjmů za zdaňovací období se započítávají např. dávky nemocenského pojištění, dividendy, podíly na zisku, úroky z vkladů na běžném účtu, příjmy ze závislé činnosti včetně příjmů z dohod o provedení práce a z dohod o pracovní činnosti aj. Tuto slevu lze uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, kdy jsou podmínky splněny. (Vybíhal, 2010) Uplatnění slevy na invalidní důchod I. až III. stupně je nárok na výplatu vlastního invalidního důchodu I. až III. stupně. Tento důchod musí být vyplácen a nesmí být jeho vyplácení pozastaveno. (Marková, 2010) Slevu na studenta mohou uplatnit osoby, které studují denní formu studia a nedosáhli věku 26 let. Dále tuto slevu mohou uplatňovat osoby do věku 28 let, jestliže studují v denním doktorandském studiu. V případě, že jde jen o část roku, může si student uplatnit slevu ve výši 1/12 za každý měsíc, ve kterém jsou podmínky splněny. Slevu nelze uplatnit u studentů, kteří studují dálkovou, distanční, kombinovanou nebo večerní formou studia. (Marková, 2010) Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou: • slevy na dani • daňového bonusu • slevy na dani a daňového bonusu Daňový bonus vznikne v případě, kdy daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost, která je vypočtena podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Uplatnění daňového bonusu lze od částky 100 Kč, maximálně však do výš 52 200 Kč ročně. Příjem poplatníka však musí být podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy nejméně ve výši 48 000 Kč. Za vyživované dítě v domácnosti se považuje dle § 35c odst. 6 ZDP: • vlastní dítě poplatníka • dítě převzaté do péče rodičů (osvojené)

Obecné principy

20

• dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu • dítě nezletilé (zletilosti se nabývá dovršením věku 18 let nebo svatbou) • vnuk nebo vnučka (pokud rodiče nemají příjmy) • dítě zletilé do dovršení věku 26 let (soustavné připravování na budoucí povolání studiem aj. (Vybíhal, 2010) Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z poplatníků, se kterými dítě žije ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění můžeme uplatnit již v měsíci narození dítěte nebo v měsíci převzetí do péče, a to ve výši 967,- Kč, nebo ve výši 1 934,- Kč, pokud jde o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, a to za každý měsíc, od kterého došlo ke vzniku uvedené skutečnosti a byly přitom splněny podmínky již od počátku měsíce. V případě, že vyživované zletilé dítě uzavře manželství a žije v domácnosti s manželem (manželkou), může manžel (manželka) uplatnit slevu, při splnění podmínek dle § 35 ba ZDP (až do dovršení věku 26 let). (Vybíhal, 2010)

Obecné principy

21

PŘÍJMY

příjmy, které nejsou předmětem daně; jsou uvedeny v § 3 odst. 4 ZDP a dále u jednotlivých dílčích základů (§ 6 odst. 7 ZDP)

příjmy, které jsou od daně osvobozené; jsou uvedeny v § 4 ZDP a dále u jednotlivých dílčích základů (§ 6 odst. 9 ZDP, § 10odst. 3 ZDP)

příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP; jsou uvedeny u jednotlivých dílčích základů (§ 6 odst. 4 ZDP, § 7 odst. 8 ZDP, § 8 ZDP, § 10 odst. 8 ZDP)

příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené

příjmy zdaňované podle jednotlivých dílčích základů daně

ZVLÁŠTNÍ SAZBA DANĚ

X1

X2

X3

X4

X5

dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 ZDP)

dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)

dílčí základ daně z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

dílčí základ daně nebo ztráta z pronájmu (§ 9 ZDP)

dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10 ZDP, který je tvořen dílčími základy daně podle § 10 odst. 1 písm. a) až j) ZDP

součet X2 + X3 + X4 + X5 je záporný

součet X2 + X3 + X4 + X5 je kladný

Obecné principy

22

je-li součet dílčích základů daně dle §7 10 ZDP (daňových ztrát) záporný, jde o ztrátu, kterou si poplatník může uplatnit (§ 34 odst. 1 ZDP nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích proti případnému kladnému součtu těchto dílčích základů

ZÁKLADEM DANĚ JE POUZE PŘÍPADNÝ ZÁKLAD DANĚ X1

ZÁKLADEM DANĚ JE SOUČET VŠECH DÍLČÍCH ZÁKLADŮ X1 + X2 + X3 + X4 + X5

ZÁKLAD DANĚ

snížení základu daně základ daně lze snížit pouze do nuly.

o nezdanitelné částky uvedené v § 15 ZDP mimo darů

o dary za podmínek a do výše určené v ZDP (§ 15 odst. 1 ZDP

pokud je základ daně v daném období tvořen také kladným součtem dílčích základů daně (daňových ztrát) X2 + X3 + X4 + X5, lze až do výše tohoto kladného součtu uplatnit: Z1

Z2

daňovou ztrátu z předchozích let (§ 34 odst. 1 ZDP),

odčitatelné položky (§ 34 odst. 3 až 8 a 10 ZDP),

a to tak, že bude platit X2 + X3 + X4 + X5≥ Z1 + Z2

základ daně je větší než nula

základ daně je roven nule

Obecné principy

23

DAŇ JE ROVNA NULE

daň se určí podle pravidel a z tabulky uveden v § 16 ZDP

vyplacení daňového bonusu na vyživované děti v určitých případech (§ 35c a § 35d ZDP)

daň, kterou lze v určitých případech snížit

pomocí slevy na dani z důvodu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§35 ZDP), a slevy za registrační pokladny

pomocí nástrojů investičních pobídek (§ 35a a § 35b ZDP)

o slevy na dani na poplatníka, jeho invaliditu nebo studium anebo na manželku (§ 35ba ZDP)

o daňové zvýhodnění formou slevy na dani na vyživované děti (§ 35c a § 35b ZDP)

o daň zaplacenou v zahraničí

o daň (zálohy na daň) zaplacenou v tuzemsku; pokud byly zálohy vyšší, jsou vratitelným přeplatkem

DAŇ ≥ 0

Obr. 1

Obecné schéma zdanění fyzické osoby

Zdroj: Brychta, 2010, str. 32-34

2.6 Daňové přiznání a placení daně 2.6.1

Povinnost podat daňové přiznání

Všechny fyzické osoby, uvedené v § 2 ZDP, jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, avšak ne všechny fyzické osoby mají povinnost podat daňové přiznání. (Jaroš, 2011)

Obecné principy

24

Daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků dle § 6 ZDP, jestliže jsou pouze od jednoho anebo postupně od více plátců, včetně doplatků mezd od těchto plátců dle § 38ch odst. 4, pokud poplatník splnil podmínku, že podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Také nesmí mít příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. (Brychta, 2010) Poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, a nepřevyšují 15 000 Kč, a nevykázal daňovou ztrátu a nejedná se o příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků dle § 6 ZDP, není povinen podávat daňové přiznání. Do tohoto limitu se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (Marková, 2010) Také v případě příjmů plynoucích pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění, poplatník není povinen podat daňové přiznání. (Brychta, 2010) Povinnost podat daňové přiznání má návaznost na vybírání daně z příjmů a na povinnost platit daň. Jak již bylo výše uvedeno, může nastat i případ, že poplatník má zdanitelné příjmy a přitom nemá povinnost podat daňové přiznání. V tabulce č. 3 jsou uvedeny jednotlivé případy, kdy je fyzická osoba povinna podat daňové přiznání. (Vybíhal, 2010) 2.6.2

Daňové přiznání

Existují dvě možnosti podání přiznání k dani z příjmů, a to buď v listinné nebo v elektronické podobě. V elektronické podobě nalezneme příslušný tiskopis na webových stránkách www.mfcr.cz. (Jaroš, 2011) Základní lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů je lhůta nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (za kalendářní rok 2010 do 1. 4 . 2011). V případě, že poplatníkovi zpracovává daňové přiznání daňový poradce, prodlužuje se lhůta o další 3 měsíce (za kalendářní rok 2010 do 1. 7 . 2011). Jak již bylo uvedeno výše, pro fyzické osoby se pro účely daně z příjmů za zdaňovací období považuje vždy kalendářní rok. (Vybíhal, 2010)

2.7 Placení daně z příjmů fyzických osob Při výběru daní u daně z příjmů se lze setkat buď s jednorázovou nebo zálohovou daní. U mnohých poplatníků by jednorázový výběr daně byl nevýhodný, neboť by poplatník musel předvídat své příjmy za celé zdaňovací období a určit, jakou částku je potřeba odvést správci daně. Zálohové vybírání daní je výhodné pro stát, protože nemusí čekat na příjmy do konce zdaňovacího období. (Brychta, 2010) 2.7.1

Jednorázový výběr

Mezi případy, kdy se použije jen jednorázový výběr daně, se řadí: • výběr srážkou podle zvláštní sazby daně

Obecné principy

25

• výběr u fyzických osob podávající daňové přiznání jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 30 000 Kč, dále výběr daně u obcí a krajů (Vybíhal, 2010) 2.7.2

Zálohy na daň

V ostatních případech se platí daň zálohově. Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohy vychází z poslední známé daňové povinnosti. Existují tři typy záloh na daň z příjmů: • záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( poplatník podepsal prohlášení k dani) • záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkční požitků (poplatník nepodepsal prohlášení k dani) • záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti (Brychta, 2010) Tab. 3

Režim zálohy na daň podle PZDP2

PZDP (Kč) PZDP ≤ 30 000 Kč 30 000 Kč < PZDP ≤ 150 000 Kč PZDP > 150 000 Kč

Periodicita Termíny splatnosti záloh záloh neplatí se šestiměsíční 15. den 6. měsíce ZdO3 ve výší 40% PZDP 15. den 12. měsíce ZdO 15. den 3. měsíce ZdO tříměsíční 15. den 6. měsíce ZdO ve výši 25% PZDP 15. den 9. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO

Zdroj: Křemen, 2010

2.7.3

Způsob placení daně

Místně příslušnému správci daně se zaplatí daň v české měně. U daně musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena. Daň můžeme platit: • na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platební služeb Dnem platby je den, kdy dojde k připsání úhrady na účet správce daně. • v hotovosti Den platby je den, kdy hotovost přijal správce daně. • přeplatkem na jiné dani (Křemen, 2010)

2 3

PZDP – poslední známá daňová povinnost ZdO – zdaňovací období

Zdaňování příjmů fyzických osob

26

3 Zdaňování příjmů fyzických osob V této části se zaměřím na zdaňování jednotlivých skupin příjmů fyzických osob.

3.1 Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Zaměstnavatel je plátcem daně a odvádí zálohy na daň nebo přímo daň za svého zaměstnance správci daně. (Vybíhal, 2010) Příjmy ze závislé činnosti přestavují : • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního poměru, služebního, členského, obdobného poměru a není rozhodující, zda se jedná o příjmy pravidelné nebo jednorázové • příjmy z odměn členů družstev, společníků a jednatelů spol. s r. o., komanditistů komanditní společnosti, likvidátorů • odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob • příjem poplatníka plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to zda plynou od plátce, u něhož poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává (Jaroš, 2011) Do funkčních požitků patří funkční platy členů vlády, poslanců, senátorů a dalších.


3.1.1

27

Výpočet zálohy na daň u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků

Poplatník

podepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDK

Výpočet zálohy na daň ve výši 15% dle § 38h odst. 2 ZDP. Uplatňuje slevy na dani podle § 35ba. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. ZD se zaokrouhluje na 100 koruny nahoru.

Obr. 2

nepodepsal prohlášení k dani

Poplatník neuplatňuje slevy a daňové zvýhodnění.

Příjem ≤ 5 000 Kč

Příjem > 5 000 Kč

Příjmy dle § 6 odst. 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10. Srážková daň 15 %. Základ daně a daň se zaokrouhluje na koruny dolů.

Záloha na daň ve výši 15 %. Základ daně se zaokrouhluje na stokoruny nahoru

Schéma zdanění příjmů ze závislé činnosti

Zdroj: Rylová, 2011

V obrázku číslo 2 vidíme různé postupy při zdaňování příjmů ze závislé činnosti. 3.1.2

Pojistné režimy

Mezi příjmy z kterých se sráží pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění můžeme zařadit například: • mzda na základě pracovní smlouvy


28

• mzda u starobního důchodce v pracovním poměru • naturální mzda • náhrada mzdy za dovolenou • příjem na základě dohody o pracovní činnosti trvající nad 7 dnů po sobě jdoucích a příjem činí alespoň 400 Kč v kalendářním měsíci • náhrady cestovních výdajů nad limit stanovených zákonem o cestovních náhradách • odměna společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným za práci pro společnost • nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci bezúplatně k používání i pro soukromé účely • částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena Příjmy z kterých se sráží pouze pojistné na zdravotní pojištění můžeme zařadit například: • příjem člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnických osob • příjmy likvidátorů Do příjmů u kterých se nesráží pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění můžeme například zahrnou: • příjem na základě dohody o provedení práce • příjem na základě dohody o pracovní činnosti do 7 dnů po sobě jdoucích nebo příjem je méně než 400 Kč za kalendářní měsíc • příjmy funkcionářů v občanských a zájmových sdružení a v profesních komorách (Brychta, 2010) 3.1.3

Poplatník podepsal prohlášení k dani

Nyní se budu zabývat poplatníkem, který podepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. U tohoto poplatníka se ze zdanitelné mzdy odvádí každý měsíc zálohy na daň. Dle § 38ch ZDP se pak provádí roční zúčtování zálohy na daň z příjmů. V následující tabulce můžete vidět schéma při výpočtu záloh ze závislé činnosti.

Zdaňování příjmů fyzických osob Tab. 4

29

Schéma výpočtu zálohy

MĚSÍČNÍ PŘÍJEM + pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 9 % + pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 25 % = ZÁKLAD DANĚ PRO VÝPOČET ZÁLOHY NA DAŇ V KČ = ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ NA STOKORUNY NAHORU = ZÁLOHA NA DAŇ 15 % ZE ZÁKLADU DANĚ - měsíční slevy na dani podle § 35ba - 2 070 na poplatníka4 - 210 Kč na invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně - 420 Kč na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně - 1 345 Kč na držitele průkazu ZTP/P - 335 Kč na studenta = ZÁLOHA NA DAŇ SNÍŽENÁ O SLEVY NA DANI - měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě = SKUTEČNÁ SRAŽENÁ ZÁLOHA NA DAŇ NEBO DAŇOVÝ BONUS Zdroj:

Vlastní práce

Jestliže poplatník ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho plátce daně nebo od více plátců daně postupně a podepsal prohlášení k dani, nemá povinnost podat daňové přiznání. Může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u posledního uvedeného plátce daně, avšak nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období. (Brychta, 2010) V ostatních případech je povinen poplatník daně podat daňové přiznání. Jako příklad lze uvést situaci, kdy má příjmy ještě z pronájmu nebo jiné. Zálohy na daň se odvádí prostřednictvím zaměstnavatele, ale nelze provést roční zúčtování od zaměstnavatele. Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňové zvýhodnění se provádí podle postupu výpočtu, který je zobrazen v následující tabulce. (Vybíhal, 2010)

4

částka 2 070 Kč na poplatníka platí pro ZdO 2010, ve ZdO 2011 je částka 1 970 Kč

Zdaňování příjmů fyzických osob Tab. 5

30

Schéma ročního zúčtování záloh na daň

ROČNÍ ÚHRN PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ úhrn sraženého zdravotního a sociálního pojistného hrazeného + zaměstnavatelem (9% + 25%) = dílčí základ daně podle §6 - odpočet nezdanitelných částek dle §15 = základ daně v Kč = ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ NA CELÉ STOKORUNY DOLŮ = DAŇ 15% ZE ZÁKLADU DANĚ - roční slevy na dani dle § 35ba = DAŇ PO SLEVĚ - roční zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c formou slevy na dani formou daňového bonusu ( zúčtování měsíčních daňových bonusů) = DAŇ PO SLEVĚ NA VYŽIVOVANÉ DĚTI - úhrn sražených záloh na daň = PŘEPLATEK NA DANI (+/- rozdíl na daňovém bonusu) = PŘEPLATEK NA DANI CELKEM Zdroj: Vlastní práce

3.1.4

Poplatník nepodepsal prohlášení k dani

V případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem nepřesahuje částku 5 000 Kč v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele, uplatňuje se zdanění zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně (srážka u zdroje). Tento příjem se už do daňového přiznání nezahrnuje. Takto odvedenou daň už nikdy nedostane poplatník zpátky. (Daně a účetnictví, 2010) Srážku daně provádí plátce daně, a to ve výši 15% ze základu daně. Při výpočtu je samostatný základ daně zvýšen o pojistné, které hradí zaměstnavatel. Základ daně i daň se zaokrouhlují na celé koruny dolů. Výjimku tvoří příjem plynoucí z dohody o provedení práce, kde se nezvyšuje částka o pojistné hrazené


31

zaměstnavatelem. Nelze zde uplatnit žádné slevy ani daňové zvýhodnění. (Vybíhal, 2010) V případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem je vyšší než 5 000 Kč, může plátce daně odečíst slevy na poplatníka. Výpočet je poté stejný jako v případě, že poplatník podepsal prohlášení k dani. (Kohoutová, 2011)

3.2 Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti Nejen příjmy, které plynou poplatníkovi ze závislé činnosti a z funkčních požitků, ale také příjmy, které mají svůj původ v nezávislé výdělečné činnosti, se zdaňují. (Vybíhal, 2010) Do této skupiny patří: • příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 • příjmy z kapitálového majetku dle § 8 • příjmy z pronájmu dle § 9 • ostatní příjmy dle § 10 (Rylová, 2011) 3.2.1

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny v § 7 ZDP. Příjmy dle § 7 zdaňují osoby, které uskutečňují samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ). (Brychta, 2010) Příjmy z podnikání zahrnují: • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství • příjmy ze živnosti • příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (Rylová, 2011) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti zahrnují: • příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv (včetně práv příbuzných právu autorskému), a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem • příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním • příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů nebo kolektivních a hromadných smluv, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů


32

• příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu (Jaroš, 2011) Příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka se také považují za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. (Mesec.cz, 2011) Při uplatňování výdajů u příjmů dle § 7, může poplatník uplatnit: • výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 a § 25 ZDP Poplatník daně z příjmů fyzických osob má možnost buď vést účetnictví nebo daňovou evidenci dle § 7b ZDP. • výdaje procentem z příjmů dle jednotlivých druhu příjmů (paušální výdaje) Poplatník, který si zvolí, že bude uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. (Vybíhal, 2010) Při změně uplatňování výdajů, kdy poplatník přechází z daňové evidence na uplatňování výdajů procentem z příjmů, musí poplatník podle § 23 odst.8 zvýšit základ daně o výši pohledávek, cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv a dále musí snížit základ daně o hodnotu závazků. Jestliže naopak přechází poplatník z výdajů uplatňovaných procentem na výdaje skutečné podle daňové evidence, pak musí poplatník podle § 23 odst. 8 zvýšit základ daně o výši pohledávek a cenu nespotřebovaných zásob a dále snížit základ daně o hodnotu zaplacených záloh. (Daně a účetnictví, 2010) Paušální výdaje uplatňuje poplatník, který neprokazuje skutečné výdaje a to podle § 7: • 80 % z příjmů ze zemědělské činnosti (dle odstavce 1 písm. a) • 80 % z příjmů ze živností řemeslných • 60 % z příjmů z ostatních živností (dle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných) • 40 % z ostatních příjmů (dle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů dle odstavce 6, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d); sem spadají například příjmy z autorských práv)


33

• 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku5 (Mesec.cz, 2011) Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby podle § 13: • poplatník může rozdělit příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti za spolupráce druhého z manželů a dalších osob žijících s poplatníkem v domácnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, zde poplatník může rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující manželku (manžela), ale pouze do výše maximálně 50% příjmů a výdajů, přičemž částka nesmí překročit částku 540 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce • v jiných případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem lze převést maximálně 30% příjmů a výdajů, kdy maximální rozdíl příjmů a výdajů převedený na ostatní spolupracující osoby je 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 za každý i započatý měsíc spolupráce • příjmy a výdaje nelze rozdělit na děti, které nemají ukončenou povinnou školní docházku • příjmy a výdaje nelze rozdělovat, jestliže stanovujeme daň paušální částkou podle § 7a • podnikatel i spolupracující osoba musí podat přehled zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení a zaplatit zdravotní a sociální pojištění (Vybíhal, 2010) 3.2.2

Zdaňování příjmu z kapitálového majetku

Příjmy z kapitálového majetku jsou vymezeny v § 8 ZDP. Uplatňují se dva daňové režimy: • příjmy, které vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jednotnou sazbou daně 15% Do tohoto režimu lze zařadit například úroky z vkladů na běžných účtech (určeny k podnikáni), úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, příjmy z předkupního práva na cenné papíry, které se snižují o cenu předkupního práva a další. (Křemen, 2010) • příjmy, které plynou ze zdrojů na území ČR a jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle § 36 ZDP. Sem lze zařadit například podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů a další. (Brychta, 2010) 5

paušální výše v 30% platí od roku 2011


3.2.3

34

Zdaňování příjmů z pronájmu

Řídí se ustanovením § 9 ZDP. Mezi příjmy z pronájmu se zařazují příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, dále příjmy z pronájmů movitých věcí, kromě příležitostného pronájmů dle § 10 odst. 1 písmeno a) ZDP. (Vybíhal, 2010) Při uplatňování výdajů lze vycházet: • ze skutečně vynaložených výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů • z výdajů ve výši 30% z příjmů (paušální výdaje) Příjmy z pronájmu se zdaňují sazbou 15% (Křemen, 2010) 3.2.4

Zdaňování ostatních příjmů

Mezi ostatní příjmy zahrnujeme ty, u kterých dochází ke zvýšení majetku a nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP. Do této skupiny můžeme zahrnou příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmů, příjmy z převodu vlastní nemovitosti , příjmy z převodu účasti na společnostech, výhry v loteriích, přijaté výživné a další. Jsou to příjmy, které mají většinou jednorázový charakter. (Vybíhal, 2010)

Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a 2011

35

4 Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a 2011 Jakékoli změny v ZDP znamenají pro každého poplatníka i plátce daně zpravidla v prvním roce jejich účinnosti svým způsobem neznámý a tím i komplikující prvek. V této části práce se budu zabývat nejdůležitějšími změnami roku 2010 a následně i pro rok 2011. Pro zdaňovací období 2010 došlo ke dvěma základním změnám ZDP pro fyzické osoby, které jsou významné pro daňovou optimalizaci. • zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability Od roku 2010 se zvyšuje daňové zvýhodnění na dítě z 10 604 Kč na 11 604 Kč (tj. o 924 Kč ročně a 77 Kč měsíčně). • zákon č. 362/2009 Sb., Tímto zákonem se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. S účinností od roku 2010 se zase zavádí výdajové paušály, které podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 se vrací zpět ze 60% na současných 40%. V roce 2010 s účinností od 1. 1. 2011 byly v průběhu legislativního procesu také schváleny dvě významné změny ZDP. • zákon č. 348/ 2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/ 1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Tímto zákonem se ruší s účinností od roku 2011 osvobození úroků z vkladů ze stavebního spoření. Je kapitálovým příjmem a podléhá srážkovou daní ve výši 50%. Odstraňuje daňovou výhodu ve srovnání s obdobnými příjmy. • zákon č. 346/ 2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Tento zákon ruší dosavadní osvobození příjmů z provozování zařízení na ekologickou výrobu elektrické energie nebo tepla, jak to bylo stanoveno v § 4 odst. 1 písm. e) zákona. Dále zpřesňuje uplatňování paušálních výdajů na dopravu např., že nelze uplatni u každého spoluvlastníka vozidla (nebo ve společném jmění manželů) plnou výši paušálních výdajů, ale pouze poměrnou část. Nelze u jednoho vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit paušální výdaje

Hlavní změny zákona o daních z příjmů fyzických osob pro rok 2010 a 2011

36

na výdaje skutečné. Tady se dala obcházet daňová povinnost tak, že v měsíci, kdy skutečné výdaje podnikatele na dopravu budou nepatrné a uplatní si tak vyšší paušální výdaje na dopravu a další. O proti roku 2010 se snižuje sleva na dani na poplatníka o 100 Kč měsíčně (o 1 200 Kč ročně). Tato změna bude platit jen pro rok 2011. Ruší se některá daňová zvýhodnění příslušníků ozbrojených sil. V rámci sjednocení výše paušálních výdajů u příjmu z pronájmů zavádí novela i u pronájmů obchodního majetku paušální výdaje ve výši 30%. Tato výše paušálu je stejná jako u pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku. Řeší se tím i nejasnost jakou paušální výši mohl podnikatel u majetku zahrnutého do obchodního majetku použít. Další změny dochází například v řešení současných podmínek uznání bytových potřeb uvedených v § 15 odst. 3 písm. b), které jsou v praxi obtížně kontrolovatelné. Dále omezuje nežádoucí praktiky týkající se daňových úlev souvisejících se soukromým životním pojištěním. (U některých produktů soukromého životního pojištění zaměstnavatelé zaměstnancům přispívají na soukromé životní pojištění. A právě u některých produktů je možné po dobu trvání pojistné smlouvy vybírat ze soukromého životního pojištění finanční částky. Základem daně pro zdanění zvláštní sazbou je v těchto případech příjem snížený o zaplacené pojistné. Výběrem těchto částek zaměstnanec dosáhne výhody v podobě nezdaněného příjmů.) V této části práce jsem chtěla upozornit jen na nejdůležitější změny, které mohou mít dopad na fyzické osoby.


37

5 Optimalizace daňové povinnosti Optimalizaci daňové povinnosti se chápe snaha minimalizovat daňovou povinnost. Daňová optimalizace by však neměla být daňovým únikem a měla by zůstat v mezích zákona. Při použití nelegálních postupů již nehovoříme o optimalizaci daňové povinnosti, ale o tzv. daňovém úniku. O optimalizaci daňové povinnosti se daňový subjekt snaží již v průběhu zdaňovacího období. (Kubátová, 2006) V této části své bakalářské práce se budu snažit analyzovat jednotlivé způsoby optimalizace daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob a její praktické využití. V podkapitolách se zaměřím na jednotlivé kategorie předmětu daně z příjmů. Závěrem této kapitoly se budu zabývat souhrnnými modelovými případy, kdy fyzická osoba dosahuje příjmy z různých kategorií předmětu daně jak je rozeznává zákon o dani z příjmu.

5.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

K možnostem optimalizace daňové povinnosti u příjmů ze závislé činnosti lze zařadit odpočet nezdanitelných částek podle § 15 ZDP, jak je uvedeno v podkapitole Struktura základu daně¸ další možností snížení daňové povinnosti je využití postupu dle § 35ba a § 35c ZDP. V následujících případech se zaměřím na možnosti snížení daňové povinnosti. Příklad číslo 1: Pan Miroslav měl za rok 2010 úhrn příjmů ze závislé činnosti 432 984 Kč (měsíčně pobíral poplatník hrubou mzdu ve výši 36 082 Kč. Na zdravotním pojištěním mu bylo sraženo celkem 19 488 Kč, na důchodovém pojištění 28 152 Kč. Úhrn sražených záloh 62 280 Kč. Pan Miroslav podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Manželka žijící s poplatníkem v domácnosti měla příjem 39 000 Kč za zdaňovací období 2010. Poplatník poskytl dar obci na kulturní účely ve výši 16 000 Kč. V roce 2010 zaplatil pojistné na soukromé životní pojištění ve výší 18 000 Kč. Dále si pan Miroslav platí penzijní připojištění a za rok 2010 zaplatil celkem částku 17 000 Kč. Pan Miroslav splňuje všechny zákonné podmínky pro uplatnění odpočtů. Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že pan Miroslav si může dle § 15 ZDP odečíst od základu daně: • hodnotu daru poskytnuté obci na kulturní účely a to ve výši 16 000 Kč, protože splňuje podmínku, že dar je nejméně 2% ze základu daně (alespoň 1 000 Kč) a nepřevyšuje maximální částku 10% ze základu daně.


38

• pojistné na jeho soukromé životní pojištění, ale pouze částku 12 000 Kč, protože je to maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, a to i v případě, že pan Miroslav má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. • penzijní připojištění a to částku, která se rovná úhrnu příspěvků zaplacených panem Miroslavem na jeho penzijní připojištěni se státním příspěvkem na zdaňovací období snížené o 6 000 Kč (maximálně lze odečíst 12 000 Kč). Pan Miroslav si může odečíst částku 9 000 Kč. Dále si může snížit daňovou povinnost o slevy: • na poplatníka a to v částce 24 840 Kč, ve zdaňovacím období 2011 bude částka, kterou si může uplatnit snížena na částku 23 640 Kč, • na manželku a to v částce 24 840 Kč, která platí i pro zdaňovací období 2011. Tuto částku si může uplatnit, protože příjem manželky za rok 2010 nepřesáhl částku 68 000 Kč. Pan Miroslav nemůže uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti. Další možnosti pro optimalizaci jeho daňové povinnosti by mohly být pro další roky úroky zaplacených úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, které poplatník použije na financování bytových potřeb. Zajímavou optimalizací daně je dar na zdravotnické účely, kdy hodnota 1 odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč, kterou je možné odečíst od základu daně. Přidanou hodnotou je morální výpomoc cizí osobě. V následující tabulce je uvedeno roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u pana Miroslava. Tab. 6

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů u pana Miroslava

Zdaňovací období Úhrn příjmů ze závislé činnosti Dílčí základ daně Hodnota daru Příspěvky na penzijní připojištění Pojistné na soukromé životní pojištění Základ daně snížený o nezdanitelné částky ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Vypočtena daň ze základu daně Sleva na poplatníka Sleva na manželku DAŇ PO SLEVĚ Úhrn zaplacených daní PŘEPLATEK NA DANI Zdroj: Vlastní práce

2010 2011 432 984 Kč 432 984 Kč 580 199 Kč 580 199 Kč -16 000 Kč -16 000 Kč -9 000 Kč -9 000 Kč -12 000 Kč -12 000 Kč 543 199 Kč 543 199 Kč 543 100 Kč 543 100 Kč 81 465 Kč 81 465 Kč -24 840 Kč -23 640 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč 31 785 Kč 32 985 Kč 62 280 Kč 63 480 Kč 30 495 Kč 30 495 Kč


39

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pan Miroslav má přeplatek na dani v částce 30 495 Kč. Samozřejmě velká část vrácené daně plyne ze skutečnosti, že jeho manželka neměla příjmy, které by přesahovaly částku 68 000 Kč. V případě příštího zdaňovacího období by sleva na poplatníka byla 23 640 Kč. Z toho to vyplývá, že přeplatek na dani bude také 30 495 Kč. Avšak celkové daňové zatížení bude 32 985 Kč. Příklad číslo 2: Existuje skupina lidí, kteří pracují jen krátkodobě. Do této skupiny můžeme zahrnout studenty, důchodce a osoby na rodičovské dovolené. Každý poplatník má nárok na slevu 24 840 Kč ve ZdO 2010 a ve ZdO 2011 jen 23 640 Kč a studenti mají nárok na další slevu 4 020 Kč. V případě, že tyto osoby pracují na základě dohody o provedení práce (podepsali prohlášení k dani z příjmů) a zaměstnavatel za ně podává přiznání k dani, využijí za každý měsíc jen jednu dvanáctinu slevy, na kterou mají nárok. Jestliže si však podají daňové přiznání sami, lze využít celou slevu. V takovém případě pak může dojít k tomu, že nebudou platit daň žádnou a nebo jim bude vrácen přeplatek na dani. V následujícím příkladě se budu zabývat studentem, který během prázdnin vykonával závislou činnost. V červenci byl student zaměstnán na základě dohody o provedení práce a podepsal prohlášení k dani. Jeho příjem byl 21 000 Kč. Další měsíc byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy u jiného zaměstnavatele, kde také podepsal prohlášení k dani. Zde byl jeho příjem 18 000 Kč. Tab. 7

Zálohy na daň za červenec

Červenec Příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani na poplatníka Sleva na studenta Záloha po slevě

2010 21 000 Kč 21 000 Kč 3 150 Kč 2 070 Kč 335 Kč 745 Kč

2011 21 000 Kč 21 000 Kč 3 150 Kč 1 970 Kč 335 Kč 845 Kč

Zdroj: Vlastní práce Tab. 8

Záloha na daň za srpen

Srpen Příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani na poplatníka Sleva na studenta Záloha po slevě Zdroj: Vlastní práce

2010 18 000 Kč 24 200 Kč 3 630 Kč 2 070 Kč 335 Kč 1 225 Kč

2011 18 000 Kč 24 200 Kč 3 630 Kč 1 970 Kč 335 Kč 1 325 Kč


40

Z výše uvedených tabulek vidíme, že za ZdO 2010 zaplatil na zálohách na daň 1 970 Kč a za ZdO 2011 by zaplatil na zálohách 2 170 Kč. Jestliže student využije toho, že si sám podá daňové přiznání (bude k tomu potřebovat potvrzení o příjmech, kde jsou uvedené i zaplacené zálohy), bude si moci uplatnit celou slevu na dani (24 840 Kč + 4 020 Kč za ZdO 2010 a 23 640 Kč + 4 020 Kč za ZdO 2011). Z toho vyplývá. že mu bude vrácena zaplacená záloha a to ve výši 1 970 Kč (ZdO 2010) nebo ve výši 2 170 Kč (ZdO 2011). Ostatní skupiny například důchodci nebo matky na rodičovské, kteří uplatňují pouze slevy na poplatníka, by totiž ušetřili mnohem více. Příklad číslo 3: Pan Miloš má příjmy ze závislé činnosti, během roku obdržel 18 000 Kč za provizi za zprostředkování zakázky. Dále mu byl vyplacen podíl ze zisku u společnosti ABC s. r. o. ve výši 68 000 Kč. Během června 2010 pronajal chatu za 3 000 Kč. Tento poplatník daně i přes shora uvedené jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti nemá povinnost podat daňové přiznání, protože příjem, který obdržel za provizi je brán jako příležitostný příjem a do 20 000 Kč ročně je osvobozen od zdanění, 68 000 Kč jako podíl na zisku byl zdaněn 15% srážkovou daní a dále ostatní příjmy (příjem za pronájem chaty), které nepřesáhly částku 6 000 Kč jsou také osvobozeny od zdanění.

Příklad číslo 4: Pan František žije ve společné domácnosti s dcerou, která studuje. Jeho dcera má však zdanitelné příjmy a podává daňové přiznání. Jeho dcera si může uplatnit slevu na poplatníka a to ve výši 24 840 Kč ZdO 2010 (nebo ZdO 2011 částku 23 640 Kč), dále může uplatnit slevu na studenta a to 4 020 Kč. Pan František si může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě proti svým zdanitelným příjmům, protože daňové zvýhodnění na dítě se vzájemně nevylučuje s příjmem dítěte. Daňové zvýhodnění náleží na každé vyživované dítě, které žije s poplatníkem v domácnosti (počet dětí, na které může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění není omezeno). Příklad číslo 5: Další možností jak ušetřit na daních jsou takové, že získáme jako zaměstnanec příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů a nebo jsou od daně z příjmů osvobozené. Z těchto příjmů se neplatí ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Mezi příjmy, které nepodléhají zdanění patří například: • cestovní náhrady • pracovní oblečení (tzv. ošatné),


41

• náhrady za opotřebení nářadí Mezi nejvíce používané patří poskytování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách. V případě, že zaměstnavatel uhradí zaměstnanci vyšší částku než je částka odpovídající cestovním náhradám dle zákoníku práce a provádějících předpisů, vzniklý rozdíl je již zdanitelným příjmem. Mezi nezdaňované příjmy ze závislé činnosti, které jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 ZDP, patří například: • náklady na odborný rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců související s předmětem činnosti • hodnota závodního stravování • hodnota nealkoholických nápojů • bezplatné nebo zlevněné jízdenky • nepeněžní dary při příležitosti životního jubileí • přechodné ubytování a mnoho dalších

5.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Existuje celá řada možností jak u tohoto druhu příjmu snížit daňové zatížení. Při uplatňování výdajů si může poplatník zvolit, jestli bude uplatňovat skutečné vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebo paušální výdeje. V řadě oborů podnikání jsou totiž prokázané výdaje nižší než při uplatňování výdajů paušálně. V následujícím příkladu se zaměřím na uplatňování výdajů paušálem nebo skutečné vykazovaní nákladů. Příklad číslo 6: Paní Karla se zabývá pedikúrou a manikúrou, na kterou má živnost. Její příjmy za ZdO 2010 byly 550 000 Kč. Skutečné výdaje dosahovaly částky 192 000 Kč za rok. Tato živnost patří k řemeslným živnostem a paušální výdaje si může paní Karla uplatňovat ve výší 80%.

Optimalizace daňové povinnosti Tab. 9

42

Porovnání výdajů paušálem/skutečné vykazované výdaje

Příjem Výdaje Základ daně Daň Sleva na poplatníka Daň po slevě

550 000 Kč Paušál 80% Vykazované skutečné výdaje 440 000 Kč 192 000 Kč 110 000 Kč 358 000 Kč 16 500 Kč 53 700 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 0 Kč 28 860 Kč


Z výše uvedené tabulky zjišťujeme, že při použití paušálu paní Karle nevnikne povinnost platit daň z příjmu. Jestliže by však použila skutečné vykazované výdaje, její daňová povinnost za ZdO by byla 28 860 Kč. S možností využití paušálu ušetřila za rok 28 860 Kč. V příštím ZdO 2011 by paní Karle při využití paušálu nevznikne daňová povinnost, ale při vykazování skutečných nákladů by se její povinnost zvýšila na 30 060 Kč. Samozřejmě i v tomto případě by mohla přemýšlet o různých alternativách snížení daňové povinnosti. Mezi zajímavé možnosti by mohly patřit například poskytnutí daru, pojistné na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění a další. Při zjišťování výhodnosti vykazování skutečných nákladů a paušálních nákladů, je potřeba také myslet na to, o jak vysokou částku se liší uplatňování skutečných výdajů od paušálních. Pokud jsou skutečné výdaje vyšší jen o pár tisíc korun, je i tak lepší použít paušální výdaje, neboť je to jednoduší a vyhneme se případnému riziku, že dojde k chybnému uplatnění výdajů a tím k chybnému určení základu daně. Příklad číslo 7: Pan Pavel je podnikatel a jeho dědeček mu zajistil zakázku pro jeho podnikání. Pan Pavel zaplatil dědečkovi zaslouženou odměnu ve výši 140 000 Kč. Jeho dědeček nemá zdanitelné příjmy, má pouze starobní důchod. Dědeček má povinnost podat daňové přiznání. Tento příjem lze zahrnout do ostatních příjmů, kde sazba daně činí 15%, při výpočtu dostaneme částku 21 000 Kč, ale když uplatníme slevu na poplatníka, což je ve ZdO 2010 částka 24 840 Kč, pak jeho dědeček nemusí platit žádnou daň z příjmu a tak by to bylo i v následujícím roce, kde lze uplatnit slevu na poplatníka pouze v částce 23 640 Kč. Samozřejmě částku 140 000 Kč může pan Pavel použít jako daňově uznatelný výdaj a tím si může snížit základ daně. Příklad číslo 8: Pan Petr je podnikatel, za ZdO 2010 měl zdanitelné příjmy ve výši 430 000 Kč. Prokázané skutečné výdaje byli 600 000 Kč. Jeho manželka měla příjmy z pod-


43

nikaní ve výši 520 000 Kč a 300 000 Kč výdaje. Jeho manželka mu pomáhá s administrativou jeho podnikání. Zajímavým řešení je využití převedení části dosažené daňové ztráty na spolupracující manželku. Převedeme 50% daňové ztráty (převede se 215 000 Kč příjmů a 300 000 Kč výdajů => převede se ztráta 85 000 Kč). Jeho manželka ze svého podnikání dosahuje zisku ve výši 220 000 Kč, který se může snížit o převzatou ztrátu ze spolupráce, tedy těch 85 000 Kč. Tím to způsobem se sníží dílčí základ daně z podnikaní na částku 135 000 Kč. Z tohoto vyplývá, že daňová úspora je ve výši 12 750 Kč ( 85 000 Kč/ 15%)

5.3 Příjmy z pronájmu Optimalizace daňové povinnosti se může dosáhnout také tím, že se pronajímá nemovitost a výdaje spojené s nemovitostí jsou vyšší než příjmy z pronájmu. Tato ztráta se může uplatnit při snižování příjmů z podnikání, z ostatních příjmů nebo kapitálového příjmu. Pronajímatel většinou zajišťuje pro nájemce dodávku služeb jako je vodné a stočné, odvoz odpadu, energie nebo teplo. Ve většině případů se vybírají zálohy od nájemců na tyto služby. Platby za tyto služby se nemusí zahrnovat do zdanitelných příjmů. Jestliže, nemáme výdaje, které by převyšovaly částku 30% z pronájmu, vyplatí se nám využití 30% paušálních výdajů.

5.4 Ostatní příjmy Do ostatních příjmů se řadí pouze příležitostné pronájmy movitých věcí, ostatní pronájmy patří mezi příjmy z pronájmu nebo příjmy z podnikání. Jestliže jde o jednorázový příjem, zdaňuje se 15% sazbou daně a nehradí se pojistné z těchto příjmů. U tohoto příjmu se nepřihlíží k daňové ztrátě.

5.5 Případová studie Pan Stanislav, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, měl ve zdaňovacím období 2010 tyto příjmy:


44

Příjmy za zdaňovací období 2010

Příjem za ZdO 2010 Kč Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele A 300 000 Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele B 15 000 Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele C 3 500 Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele D 7 000 Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele E 2 000 Příjem za příspěvek do novin 8 700 Příjem z neřemeslné živnosti 85 000 Příjem z řemeslné živnosti 68 000 Příjem za autorská práva 19 000 Příjem z pronájmů chaty 80 000 Příjem z příležitostné zemědělské výroby (prodej brambor) 11 000 Příjem za prodej rodinného domu 1 800 000 Úroky z vkladů ze stavebního spoření 600 Zdroj: Vlastní práce

Informace k zadání: • podepsal prohlášení k dani u zaměstnavatele A, na zálohách odvedl dohromady 23 856 Kč • nepodepsal prohlášení k dani u zaměstnavatelů B, C, D, E • u dohod o provedení práce poplatník nepřekročil limit 150 hodin za rok • dohody o pracovní činnosti zněly na více než 14 dnů • chata není v obchodním majetku poplatníka • rodinný dům není a nebyl v obchodním majetku a poplatník jej koupil v roce 1983 za cenu 890 000 Kč • uplatňování výdajů pomocí procenta z příjmu • za zdaňovací období daroval 2 x krev • poskytl dar obci na kulturní účely v hodnotě 40 000 Kč • zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění a to ve výši 18 000 Kč • zaplatil částku 15 000 Kč za penzijní připojištění se státním příspěvkem • uplatňuje slevu na poplatníka • jeho manželka je na rodičovské dovolené a její příjmy nepřesahují částku 68 000 Kč • uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 nezletilé dítě


45

Daňové řešení jednotlivých příjmů: • Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele A DZD§6 = 300 000 x 1,34 = 402 000 Kč • Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele B DZD§6 = 15 000 Kč (sražena záloha na daň 2 250 Kč) • Příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele C ZD§6 = 3 500 Kč ( daň srážková v hodnotě 525 Kč) • Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele D DZD§6 = 7 000 x 1,34 = 9 380 Kč (sražena záloha na daň 1 410 Kč) • Příjem na základě dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele E ZD§6 = 2 000 x 1,34 = 2 680 Kč (daň srážková v hodnotě 402 Kč) • Příjem za příspěvek do novin Srážková daň = 8 700 x 15% = 1 305 Kč • Příjem z neřemeslné živnosti P§7 = 85 000 Kč, V§7 = 60% z P§7 = 51 000Kč DZD§7 = 34 000 Kč • Příjem z řemeslné živnosti P§7 = 68 000 Kč, V§7 = 60% z P§7 = 54 400Kč DZD§7 = 13 600 Kč • Příjem za autorská práva P§7 = 19 000 Kč, V§7 = 40% z P§7 = 7 600Kč DZD§7 = 11 400 Kč • Příjem z pronájmů chaty


46

P§9 =80 000 Kč, V§9 = 30% z P§9 = 24 000Kč DZD§9 = 56 000 Kč • Příjem z příležitostné zemědělské výroby (prodej brambor) P§10 = 11 000 Kč (osvobozeno od daně) • Příjem za prodej rodinného domu P§10 = 1 800 000 Kč (osvobozeno od daně) • Úroky z vkladů ze stavebního spoření Příjem osvobozený od daně Výpočet dílčího základu daně: • DZD§6 = 402 000 + 15 000 + 9 380 = 426 380 Kč • DZD§7 = 34 000 + 13 600 + 11 400 = 59 000 Kč • DZD§9 = 56 000 Kč Souhrnný základ daně: DZD = 426 380 + 59 000 +56 000 = 541 380 Kč


47

Výpočet základu daně

Výpočet základu daně ∑DZD Darování krve Hodnota daru Příspěvky na penzijní připojištění Pojistné na soukromé životní pojištění Základ daně snížený o nezdanitelné částky ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Vypočtena daň ze základu daně Sleva na poplatníka Sleva na manželku DAŇ PO SLEVĚ Daňové zvýhodnění na 1 dítě Úhrn zaplacených daní PŘEPLATEK NA DANI

2010 541 380 Kč - 4 000 Kč -16 000 Kč -9 000 Kč -12 000 Kč 500 380 Kč 500 300Kč 75 045 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč 25 365 Kč - 11 604 Kč 27 516 Kč 13 755 Kč


Poplatník nebude platit zálohy podle poslední známé daňové povinnosti, protože ve struktuře jeho základu daně převažuje dílčí základ daně ze závislé činnosti. Pro snížení daňové povinnosti využil možnosti uplatnění slevy na dani na manželku, protože jeho manželka neměla příjmy přesahující částku 68 000 Kč. Poplatníkovi bude vrácen přeplatek na dani a to ve výši 13 755 Kč. Podobně tomu bude i ve zdaňovacím období 2011, kde rozdíl je jen ve slevě na poplatníka.


48

6 Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka V této části bakalářské práce budu zpracovávat údaje skutečného poplatníka pana Petra V., proto nebudu uvádět celé jeho jméno. Zjišťovala jsem jeho daňovou povinnost a mým cílem je navrhnout způsob, jakým by bylo možné tuto jeho daňovou povinnost snížit. Tato fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti, ale také dosahuje příjmů z podnikání.

6.1 Výpočet daňové povinnosti Pan Petr žije se svojí manželkou a dvěmi dětmi ve společné domácnosti. Paní Miroslava je v současné době na rodičovské dovolené. Pan Petr podniká na živnostenský list v oblasti maloobchodu. Tuto rodinu jsem si vybrala z důvodu, že pan Petr má příjmy nejen ze závislé činnosti, ale také z podnikání. Jeho manžela, která je na rodičovské dovolené nemá žádné příjmy, které by přesahovaly částku 68 000 Kč. Také paní Miroslava vypomáhá svému manželovi v jeho podnikatelské činnosti a to faktickou výpomocí v obchodně. Slevu na nezletilé děti uplatňuje pan Petr. Daňová povinnost paní Miroslavy: Paní Miroslava během zdaňovacího období 2010 byla pouze na rodičovské dovolené, kdy pobírala rodičovský příspěvek. Jinak paní Miroslava neměla další příjmy. Rodičovský příspěvek: 12 x 7 600 = 91 200 Kč Předmětem daně z příjmů paní Miroslavy je pouze rodičovský příspěvek, avšak tento příjem je osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písmeno h) ZDP. Paní Miroslava nemá povinnost podat daňové přiznání. Pan Petr si bude moci uplatnit slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písmeno b) ZDP, neboť příjem paní Miroslavy, který by podléhal dani z příjmu fyzických osob nepřekročil částku 68 000 Kč. Daňová povinnost pana Petra: Pan Petr je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, kde podepsal prohlášení k dani. Jeho příjmy ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010 činili 180 844 Kč a byly mu vyplaceny měsíční daňové bonusy podle § 35d ZDP ve výši 10 758 Kč. Dále měl příjmy z podnikaní podle § 7 ZDP, které činili 2 016 342 Kč a výdaje související s příjmy podle § 7 ZDP činily 1 954 010 Kč.


1.

49

Zjištění dílčího základu daně:

• Příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele Tento dílčí základ daně vypočítám pomocí tzv. super hrubé mzdy. Tento výpočet se skládá z příjmů od zaměstnavatele za celé zdaňovací období, ke kterému se přičte pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) a pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 %). Úhrn příjmů

180 8444 Kč

Úhrn povinného pojistného

+61 489 Kč

Dílčí základ daně podle § 6

= 242 333 Kč

Za celé zdaňovací období 2010 mu byly vyplaceny daňové bonusy v hodnotě 10 758 Kč. • Příjem z podnikání Pan Petr má kromě příjmů ze závislé činnosti také příjmy z podnikání. Pan Petr nebude uplatňovat ztrátu z minulých zdaňovacích období, protože dosáhl v minulém roce zisku. V prvním kroku při zjišťování dílčího základu daně se zaměřím na uplatňování výdajů, i když na první pohled vypadá, že nejlepší bude uplatnit skutečné výdaje oproti paušálním výdajům, ale pro pořádek je raději spočítám. Pan Petr by si mohl uplatnit paušální výdaje a to ve výši 60%, částka kterou by si mohl teda uplatnit ve výdajích je: výdaje paušálem = 2 016 342 x 60% = 1 209 805 Kč Avšak skutečné výdaje jsou 1 954 010 Kč, což je ve skutečnosti o 744 205 Kč více. Při použití paušálních výdajů by nedošlo k optimalizaci daňové povinnosti, proto také při zjišťování dílčího základu daně použiji skutečné výdaje ve výši 1 954 010 Kč. Dílčí základ daně pro závislou činnost spočítám tak, že od příjmů odečtu výdaje.

Příjmy z podnikání

2 016 342 Kč

Skutečné výdaje

- 1 954 010 Kč

Dílčí základ daně podle § 7

= 62 332 Kč


50

2. Zjištění souhrnu dílčích základů daně: Pan Petr nemá jiné příjmy než ze závislé činnosti a z podnikání. V minulém zdaňovacím období nevykazoval ztrátu. Celkový základ daně zjistíme tak, že sečteme dílčí základy daně. V tomto případě sečteme dílčí základ daně ze závislé činnosti a dílčí základ daně z podnikání.

3.

Dílčí základ daně dle § 6

242 333 Kč

Dílčí základ daně dle § 7

62 332 Kč

Souhrn dílčích základů daně

= 304 665 Kč

Odečet nezdanitelných částí základu daně

Odečet nezdanitelných částí základu daně se řídí podle § 15 ZDP. Pan Petr si odečítá od základu daně uhrazené příspěvky na penzijní připojištění (8 362 – 6 000) a to ve výši 2 362 Kč, dále si může od základu daně odečíst úroky zaplaceného úvěru ze stavebního spoření, které poplatník použil na financování bytové potřeby a to ve výši 13 330 Kč. Další možnosti snížení základu daně, které by mohli využít do budoucna jsou například: • zvýšení penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak aby si mohl odečíst maximální částku 12 000 Kč, toho dosáhne tak, že součet zaplacených příspěvků za zdaňovací období bude 18 000 Kč (18 000 – 6 000 = 12 000), • založení soukromého životního pojištění , ale maximálně lze využít jen 12 000 Kč • poskytnutí daru například obcím, krajům na vzdělání, kulturu a podobně. Základ daně snížený o nezdanitelné částky:

4.

Celkový základ daně

304 665 Kč

Příspěvek na penzijní připojištění

- 2 362 Kč

Úroky

- 13 330 Kč

Základ daně snížený o nezdanitelné částky

= 288 973 Kč

Výpočet daně

Základ daně snížený o nezdanitelné částky zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů a vypočítáme výši daně z příjmů. Sazba daně je 15%. Základ daně snížený o nezdanitelné částky

288 973 Kč


5.

51

Zaokrouhlený základ daně

288 900 Kč

Vypočtena daň ze základu daně

= 43 335 Kč

Slevy

Od vypočtené daně odečtu slevu na poplatníka a na manželku.

6.

Daň

43 335 Kč

Sleva na poplatníka

- 24 840 Kč

Sleva na manželku

- 24 840 Kč

Daň po slevě

=

0 Kč

Daňové zvýhodnění

Pan Petr uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti což odpovídá 23 208 Kč 7.

Roční daňový bonus Roční daňový bonus na 2 děti = 2 x 11 604 = 23 208 Kč

8.

Přeplatek na dani včetně daňového bonusu Roční daňový bonus na 2 děti

23 208 Kč

Vyplacené daňové bonusy

- 10 758 Kč

Daňový bonus

= 12 450 Kč

Panu Petru bude vyplacen od finančního úřadu daňový bonus a to v hodnotě 12 450 Kč. Pan Petr nebude platit zálohy, protože jeho daňová povinnost není vyšší než 30 000 Kč.

Optimalizace daňové povinnosti u konkrétního poplatníka Tab. 12

52

Výpočet základu daně pana Petra

Výpočet základu daně ∑DZD Úroky Příspěvky na penzijní připojištění Základ daně snížený o nezdanitelné částky ZAOKROUHLENÝ ZÁKLAD DANĚ Vypočtena daň ze základu daně Sleva na poplatníka Sleva na manželku DAŇ PO SLEVĚ Daňové zvýhodnění na 2 dítě Vyplacené daňové bonusy DAŇOVÝ BONUS

2010 304 665 Kč - 13 330 Kč - 2 362 Kč 288 973 Kč 288 900 Kč 43 335 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč 0 Kč - 23 208 Kč 10 758 Kč 12 450 Kč


Panu Petrovi by se nevyplatilo převést část svých příjmů na manželku jako spolupracující osobu, protože si už uplatňuje slevu na manželku. Tento typ optimalizace měl smysl v době, kdy bylo společné zdanění manželu. Kdyby byla paní Miroslava vedena jako spolupracující osoba, tak by pro ni platili stejné podmínky jako pro osobu samostatně výdělečně činnou.

6.2 Celkové zhodnocení daňové povinnosti Pro pana Petra bylo nejlepší použití skutečných výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů oproti paušálním výdajům. Rozdíl mezi skutečnými výdaji a paušálními výdaji byl 744 205 Kč, což oproti paušálním výdajům představuje na daních úsporu přes 100 000 Kč. Určitě bych nedoporučila paušální výdaje. Samozřejmě do budoucna, kdy příjem bude o mnoho převyšovat skutečné výdaje se dá přemýšlet nad využitím paušálních výdajů. Jako další možnost daňových úspor byly použity odpočitatelné položky od základu daně a to na penzijní připojištění a úroky z úvěru ze stavebního spoření. Byli využity slevy na poplatníka a poplatník využil možnost použití slevy na manželku. Pan Petr uplatnil daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti, které mu přineslo daňové bonusy. Panu Petru bude vyplacen daňový bonus v hodnotě 12 450 Kč. Další optimalizace daňové povinnosti není potřeba, protože nedošlo k žádnému daňovému zatížení.

Závěr a diskuze

53

7 Závěr a diskuze Optimalizaci daňové povinnosti je třeba chápat jako snahu poplatníka minimalizovat daňovou povinnost. Neměla by být daňovým únikem, a proto musí zůstat v mezích zákona. Jestliže se použijí nelegální postupy, pak už se nejedná o optimalizaci daňové povinnosti, ale o tzv. daňový únik. Ve své bakalářské práci jsem podrobně popsala a rozebrala právní úpravu zdanění příjmů fyzických osob. Z takto nastudovaného teoretického základu jsem poté vycházela při vypracování té části práce, kde jsem pracovala s konkrétním daňovým subjektem a možnostmi optimalizace jeho daňové povinnosti. V praktické části jsem se snažila analyzovat jednotlivé způsoby optimalizace daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob, jejich praktické využití a doporučení. Daňovou optimalizaci jako legální způsob snižování daňové povinnosti lze uplatňovat několika způsoby. Například fyzická osoba, která má příjmy ze závislé činnosti, může využít ke snížení své daňové povinnosti odpočet nezdanitelných částek podle § 15 ZDP, další možností je využití § 35ba a § 35c ZDP. Zaměstnanec má možnost získat příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů a nebo jsou od daně z příjmů osvobozené. Z těchto příjmů se neplatí ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Do této skupiny můžeme zařadit například cestovní náhrady, pracovní oblečení a další. Naproti tomu u příjmů z nezávislé činnosti může poplatník uplatnit nejen odpočet nezdanitelných částek dle § 15 ZDP a § 35ba, § 35c ZDP, ale též uplatňovat skutečně vynaložené výdaje a nebo paušální výdaje. Paušální výdaje jsou v řadě oborů podnikání velmi výhodné. Také může odečíst od základu daně ztrátu minulých let a další možnosti, které byly rozebrány v teoretické části práce. Cílem bakalářské práce bylo na konkrétních příkladech daňových poplatníků a jejich daňových povinností ukázat možnosti daňové optimalizace uplatnitelné u jednotlivých dani podléhajících příjmů. V části bakalářské práce, kde jsem zpracovávala údaje skutečného poplatníka pana Petra V., jsem zjišťovala jeho daňovou povinnost a mým cílem bylo snížit daňové povinnosti. Při zpracování jsem došla k závěru, že pro panu Petra je výhodnější uplatnit skutečné výdaje, a nikoliv paušální výdaje. Rozdíl mezi skutečnými výdaji a paušálními výdaji byl 744 205 Kč, což oproti paušálním výdajům představuje na daních úsporu přes 100 000 Kč. Určitě bych nedoporučila paušální výdaje. Samozřejmě do budoucna, pokud by příjem o mnoho převyšoval skutečné výdaje, by se dalo uvažovat o využití paušálních výdajů. U pana Petra byly uplatněny odpočitatelné položky od základu daně (penzijní připojištění, úroky z úvěru ze stavebního spořeni), rovněž tak slevy na poplatníka; mohl též uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Dal-

Závěr a diskuze

54

ší snižování daňové povinnosti nebylo potřeba, protože panu Petrovi bude vyplacen daňový bonus. Do budoucna bych doporučila v případě zvýšení daňové povinnosti možnost využít například navýšení penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak aby si mohl odečíst maximální částku 12 000 Kč, dále založení soukromého životního pojištění. Závěrem bych se chtěla stručně zmínit o společném zdanění manželů, které za zdaňovací období 2005 až 2007 umožňovalo manželům, vyživujícím alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, optimalizovat daňovou povinnost, neboť se výše daňové povinnosti stanovovala s ohledem na daňová pásma. Také by pro všechny poplatníky bylo výhodné, pokud by zákonodárce uzákonil takový daňový systém, který by byl jednoduchý, přehledný, stabilní a od výkladových problémů oproštěný. Snížily by se tím výdaje na byrokratický aparát, které se hradí ze státního rozpočtu. Vzhledem ke všemu uvedenému lze uzavřít, že daňové zatížení poplatníků v ČR se dá do jisté míry optimalizovat, pokud se využijí veškeré možné zákonné výhody.

Literatura

55

8 Literatura BRYCHTA, I, a kol. Daň z příjmů 2010. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 620 s. ISBN 978-80-7357-528-1. JAROŠ, T. Zdanění příjmů v roce 2011 : komplexní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2. KŘEMEN, B. 100 legálních daňových triků jak získat více : jak získat více 2010 -2011. Praha : ESAP, 2010. 200 s. ISBN 978-80-254-8034-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. MARKOVÁ, H. Daňové zákony : úplné znění platná k 1.1.2010. 18. vyd. Praha : Grada, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. RYLOVÁ, Z, a kol. Daňové zákony 2011 : s komentářem změn. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. 248 s. ISBN 978-80-251-3388-0. VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. 6. vyd. Praha: Grada, 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-3426-2. Daňové přiznání k dani z příjmů FO. Daně a účetnictví : bez chyb, pokut a penále. 2010, 3, s. 9-24. ISSN 1214-522X. Společné zdanění manželů x spolupráce osob – optimalizace daňového zatížení. Daňový typ. 2005, 14, s. 1-5. KOHOUTOVÁ, Z. Jak zvládnout daně. MF Dnes. 8.3.2011, 56, s. C5, C8. Daň z příjmu fyzických osob [online]. 2010 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z: . Daňové přiznání [online]. 2010 [cit. 2011-03-02]. .

Dostupné

z:

Literatura

56

Pokyn č. D-285 –Vymezení závislé činnosti [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z: . Předmět daně z příjmů fyzických osob [online]. 2010 [cit. 2011-02-08]. Dostupné z: . Příjmy a výdaje z podnikání, paušály [online]. 2011 [cit. 2011-02-06]. Dostupné z: . Sleva na dani [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Dostupné .

z:

Přílohy

57

Přílohy


58

A Daňové přiznání pana Petra V. Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu v, ve, pro, Svitavy 01 Daňové identifikační číslo

02 Rodné číslo /

Otisk podacího razítka finančního úřadu 03 DAP

1)

opravné

řádné

dodatečné

Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny dne

X 04 Kód rozlišení typu DAP

2)

Datum

05 DAP zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování,

ano

ne

ano

ne

1)

která byla podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty 05a Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem

1)

PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") za zdaňovací období (kalendářní rok)

2)

2010

do

nebo jeho část od

dále jen "DAP" 1. ODDÍL - Údaje o poplatníkovi 07 Rodné příjmení

06 Příjmení V. 09 Titul

10 Státní příslušnost ČR

Adresa místa pobytu v den podání DAP 12 Obec Moravská Chrstová 15 PSČ 569 04

08 Jméno (-a) Petr

16 Telefon / mobilní telefon

11 Číslo pasu

13 Ulice/část obce

14 Číslo popisné / orientační 3

17 Fax / e-mail

18 Stát Česká republika

Adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje Řádky 19 až 22 vyplňte pouze v případě, že adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se DAP podává, je rozdílná od adresy v den podání DAP. 19 Obec 20 Ulice/část obce 21 Číslo popis./ orientační 22 PSČ Adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle ve zdaňovacím období zdržoval Řádky 23 až 28 vyplňte pouze v případě, že nemáte bydliště (trvalý pobyt) na území České republiky. 23 Obec 24 Ulice/část obce 25 Číslo popisné / orientační 26 PSČ

27 Telefon / mobilní telefon

29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident 30 Spojení se zahraničními osobami 25 5405 MFin 5405 vzor č.17

1)

28 Fax / e-mail

29a Výše celosvětových příjmů ano

ne

1

Kč


59


60


61


62


63

2011

Recommend Documents