2011)

Zpráva o průběhu učitelského působení na Ukrajině u krajanských spolků Čechohradě, Melitopolu, Simferopolu a Oděse (školní rok 2010/2011) 2. Obecné informace Krajanský spolek Česká kulturně osvětová společnost se nachází v Novhorodkivke-Čechohradu. Obec má málo přes 1100 obyvatel a ţije zde asi 10 národností. Nejpočetnější jsou Češi, dále Ukrajinci, Poláci, Rusové, Korejci. Hovoří se česky, rusky, ukrajinsky. V obci je místní jedenáctiletá ukrajinská střední škola, dvě velké agrofirmy, pošta, kulturní dům, druţstevní ubytovna s jídelnou, tři velmi dobře zásobené obchody se smíšeným zboţím a katolický kostel Sv. Trojice. Čechohrad je od okresního města Melitopolu vzdálen asi 20 km a spojení je pravidelné 5x denně maršrutkou v obou směrech. Informace o krajanských spolcích Česká kulturně osvětová společnost v Čechohradě má svoje vlastní České centrum. Jde o jednu z nejstarších budov v obci (postavená v r. 1910). Budova je 10 let po rekonstrukci s novými plastovými okny ve všech místnostech a je ve velmi pěkném stavu. Je v ní muzeum a dvě stejně velké třídy, druhá učebna slouţí od roku 2009 jako kancelář předsedkyně spolku. V této budově je byt 1+1 I. kategorie se sociálním zařízením pro českou učitelku. V zimě je české centrum vytápěné ústředním topením, které je napojené na sousední školu. Čechohrad předsedkyně Českého centra kultury Čubyr Světlana Viktorovna ředitel kulturního domu Čubyr Andrej Viktorovič ředitelka ukrajinské jedenáctileté střední školy Králíček Raisa Jaroslavovna vedoucí dechového orchestru Čechohradská hudba Muchačov Michail Viktorovič vedoucí folklórního souboru Čechohradská hudba Něčeporuk Světlana Sergejevna farář římsko-katolické církve v Melitopolu a Novhorodkivke Otec Adam předseda obecího úřadu Švihl Jaroslav Jaroslavovič sekretářka předsedy OÚ Čurina Olga Vladimírovna předseda agrofirmy Stepove Zezula Viktor Alexandrovič předseda agrofirmy Ukrajina Barcal Viktor Josifovič Melitopol Krajanský spolek Bohemie v Melitopolu má svůj prostor ve druhém patře Domu kultury /DK/ Ševčenka v Melitopolu. Je tam kancelář a třída, která slouţí krajanům jako učebna k výuce češtiny (3x týdně) a k pravidelným setkáváním krajanů. Jedenkrát týdně přicházejí členky pěveckého krajanského souboru k nácviku českých písní. Spolek má 135 členů. předseda spolku Bohemie Pavol Bodrylov vedoucí pěveckého sboru Martynjuk Anatolij Kyrylovič 3. Čechohrad – škola České centrum (ČC) se nachází v těsném sousedství jedenáctileté ukrajinské střední školy. Paní ředitelka místní školy je po předcích Češka. Ve škole se v letošním školním roce učilo 168 ţáků, z toho 25 ţáků dojíţdělo. Český jazyk se na místní škole nevyučuje ani jako nepovinný předmět. Děti přicházejí do Českého centra jen z vlastního zájmu a zcela dobrovolně. České centrum navštěvovalo 65 dětí od 1. do 11. ročníku. Z tohoto počtu docházeli ve skupinách pravidelně na výuku českého jazyka a literatury ţáci 1., 2., 3., 4., 6., 7. a 8. tříd. Studenti z 9., 10. a 11. tříd

nemohli z časových důvodů chodit do Českého centra po vyučování. Po domluvě a na vlastní přání docházeli na výuku ČJ ve večerních hodinách společně s dospělými. 4. Zájmová činnost Všechny děti, které navštěvují ČC, se také aktivně zapojují do jednoho i více krouţků. Jedná se o krouţky taneční Čechohradská Vonička a Koťata, pěvecký Skřivánek, divadelní, výtvarný Barvička, keramický a pravidelné sobotní workshopy. Do těchto zájmových činností chodily děti rády a pravidelně. 5. Výuka V září jsem přišla po domluvě s paní ředitelkou místní školy na první společné rodičovské sdruţení, seznámila rodiče s programem výuky v ČC a pozvala je 6. 9. na oslavy 100. výročí otevření české školy v Čechohradě a Týden otevřených dveř. Opět projevili velký zájem o docházku dětí rodiče prvňáků. Na doporučení třídní učitelky paní L. Švihl začali prvňáci s docházkou do ČC od prosince. Českou gramatiku jsem vyučovala většinou podle učebnic nakladatelství ALTER, kterých je v ČC dostatečné mnoţstí. Součástí kaţdé hodiny byly pracovní listy s doplňovačkami, cvičeními, básničkami, písničkami a omalovánkami, které jsem sama sestavovala a na které se vţdy děti těšily. Hodiny jsem začínala opět nácvikem rytmických cvičení podle CD První krůčky k hudbě (Hudební škola Yamaha). Všem ţákům jsem zaloţila vlastní sloţky, portfolia, která zůstávala po celý rok ve škole a kdykoli byla rodičům i návštěvám centra k nahlédnutí. Na konci školního roku si portfolia a všechny práce i výrobky odnesli ţáci domů. Kromě pondělí a soboty odpoledne (výuka v Melitopolu) měli ţáci moţnost přicházet do ČC denně. Často jsem individuálně pomáhala s domácími úkoly, spolupracovala s učitelkami místní školy a obstarávala podklady pro otázky ze zeměpisu a dějepisu, které se týkaly ČR. Výslovnost dětí je „čechohradská“. Na začátku mého působení ţáci nerozuměli, musela jsem hodně pouţívat ruštinu. Dnes s nimi mluvím uţ jenom česky, snaţí se rozumět a na setkáních s krajany hovoří jen česky. Těší mě, ţe jsem je naučila pěkně číst a správně česky psát. Ţáci nejraději pracují s obrázky na magnetické tabuli, které jsem si s sebou přivezla z Čech. Hrou se učí obrázky pojmenovávat a slova pouţívat ve větách. Velkým pomocníkem pro nejmenší je matematické domino, obrázková pexesa, slabikové skládanky, dřevěná konstrukční stavebnice a především ozvučené pohádky s puzzle. Na konci školního roku dostalo všech 65 ţáků Osvědčení o absolvování kurzu českého jazyka s pochvalou za aktivní účast na kulturních a zájmových aktivitách spolku a projevený zájem o poznávání české kultury, českého jazyka a literatury. Ţáci, kteří navštěvovali výuku češtiny, si odnesli domů svá portfolia. 6. Další aktivity Kromě vlastní výuky ČJ jsou čechohradští ţáci velmi ochotni připravovat různé projekty, zapojují se do soutěţí, nacvičují programy k významným výročím, českým svátkům, obyčejům a zvykům. Svá vystoupení pravidelně prezentují rodičům a krajanům na besedách (min. dvakrát do měsíce) v Českém centru, také v místním kulturním domě a na přehlídkách dětských souborů, Dnu sela, Dnu kolchoznika, MDŢ, MDD, Dnu vítězství apod. Organizovala jsem celou řadu besed nad knihami o českých spisovatelích, malířích a ilustrátorech, významných českých osobnostech hudebního ţivota apod. Na tyto besedy s promítáním DVD nebo videa jsem zvala po předchozí domluvě s paní ředitelkou třídní učitelky se svými ţáky. Přicházeli i starší studenti, kteří sledovali videofilmy o ČR (zeměpis) a historické dokumenty (dějepis). Velkou výhodou pro mě bylo, ţe jsem jiţ dobře znala všechny ţáky místní školy včetně dojíţdějících, kteří se letos také zapojili do aktivit centra. O sobotách a nedělích jsem pořádala rukodělné workshopy pro děti i dospělé.

Čechohrad – dospělí Se skupinou loňských zájemců jsem pokračovala ve výuce českého jazyka. Z nich někteří během školního roku získali trvalý pobyt a přestěhovali se do ČR. V letošním roce bylo zapsáno 24 dospělých včetně šesti studentů místní školy z 9., 10. a 11. třídy. Byli rozděleni do dvou skupin /mírně pokročilí a pokročilí/ a obě skupiny jsem vyučovala 2x v týdnu ve večerních hodinách. Vyučování bylo zaměřeno hlavně na správné psaní, čtení, uţitečná konverzační témata a českou gramatiku. Melitopol – Bohemie Vedoucím melitopolské Bohemie je mladý krajan pan Pavel Bodrylov, ukrajinský Čech tělem i duší. Český jazyk velmi dobře ovládá jak ústně, tak písemně. Dříve byl na kurzech ČJ v Brně, v Dobrušce a loni prázdninách na metodickém kurzu v Praze. Je nakloněn veškerým aktivitám, spolupráce s ním je skutečná radost. Do Bohemie jsem jezdila vyučovat v pondělí po výuce na Gymnáziu No 19. Z důvodu směnného vyučování dětí a na ţádost dospělých jsem vyučovala v Bohemii pravidelně po celý rok kaţdou sobotu odpoledne. Folklórní krouţek se scházel v úterý. Vedoucímu panu Martynjukovi jsem pomáhala s výběrem českých písní. S nácvikem tanců je to v Bohemii sloţité, zpěvačky jsou většinou důchodového věku a tancovat je pro ně obtíţné. Výuka na Gymnáziu No 19 v Melitopolu V letošním školním roce se výuka českého jazyka konala kaţdé pondělí odpoledne. Velmi dobrá byla po celý rok spolupráce s panem profesorem Viktorem Mochovem. Zajistil pro studenty bezplatné pořizování kopií, učebnu a pravidelně se zajímal o jejich docházku. Do krouţku chodilo 12 studentů 11. ročníku, se kterými jsem začala s výukou českého jazyka před čtyřmi roky. Na začátku září byla vyhlášena v pořadí jiţ III. Viktorina – literárně historická soutěţ, nad kterou od samého počátku převzal patronát generální konzulát v Doněcku. Viktoriny se zúčastnilo všech 65 dětí navštěvujících ČC v Čechohradě, 25 studentů z melitopolského gymnázia a 7 dětí z melitopolské Bohemie. Vyhodnocení proběhlo na gymnaziu v Melitopolu v sobotu dne 16. října za účasti generálního konzula ČR v Doněcku pana Antonína Murgaše, který ocenil snahu a píli soutěţících, předal diplomy nejlepším a všem zúčastněným dárky, které pro tuto soutěţ zaslal Československý ústav zahraniční v Praze. Od ledna 2011 se na gymáziu utvořila druhá skupina zájemců o český jazyk v počtu 10 studentů. Byli to úplní začátečníci a spolu s vedoucí paní učitelkou Taťánou Okruzhnou a její kolegyní docházeli pravidelně na výuku českého jazyka z důvodu plánované výměny studentů. Všichni se v tomto „rychlokurzu“ naučili česky číst, psát a byli seznámeni s historií města Brna, brněnskými básničkami, legendami, památkami a okolím města. Společně pracovali na projektu České dědictví – Unesco a zpracovali všech 12 míst z celé ČR jako prezentaci v českoukrajinštině. S tímto projektem odjelo deset studentů a obě paní učitelky dne 30. dubna na čtrnáctidenní výměnný pobyt do Brna. Vedení Cyrilometodějského gymnázia pro studenty připravilo skutečně velkolepý program. Studenti měli jedinečnou moţnost, jak poznat ţivot a kulturu v ČR, seznámili se se zvyklostmi, ochutnali české speciality, viděli krásnou přírodu. Velké poděkování patří slečně Václavě, která se organizačně podílela na programu, a díky ní viděli melitopolští většinu památek, se kterými se předem seznámili ve svém projektu. 7. Velké akce září Čechohrad 6. 9. byly zahájeny oslavy 100. výročí otevření české školy v Čechohradě. Přijeli generální konzul ČR v Doněcku pan Antonín Murgaš s manţelkou, Jan Kuchař, pracovník konzulárního úseku GK a Věra Němcová, vedoucí sekretariátu GK, přítomni byli zástupci obce, melitopolská média a Záporoţská televize. P. Murgaš připomněl stručnou historii školy, přítomným krajanům

popřál pevné zdraví, děti pochválil za vzornou reprezentaci spolku a jménem předsedy ČSÚZ pana Jaromíra Šlápoty za jejich dosavadní aktivitu. Předsedkyně spolku převzala dary ČSÚZ. 6. 9. – 11. 9. Týden otevřených dveří 17.9. František Hrubín (100 let od narození), beseda nad knihou Špalíček veršů a pohádek, dramatický krouţek se představil s pohádkou „Kuřátko a obilí“ 28. 9. Den české státnosti, světec Sv. Václav, český patron – Svatováclavská slavnost v Českém centru, beseda s krajany Workshop – Doţínkový věnec. Poutě a poutní místa v ČR, pečení posvícenských koláčů. Melitopol, spolek Bohemie 29. 9. - Dny města Melitopolu, prezentace spolku Bohemie s vystoupením českého krajanského folklórního souboru. říjen Čechohrad 8. 10. Adolf Born /80 let od narození/, beseda pro děti o ilustrátorovi a tvůrci kresleného filmu, promítání animovaného seriálu Mach a Šebestová 15. 10. Loutková rodinka Spejbla a Hurvínka /80. výročí zaloţení Divadla Spejbla a Hurvínka, kulaté narozeniny slaví i samotné loutky – Spejbl 90 let, Mánička a Ţeryk 80 let/, promítání filmu „Hurvínek vzduchoplavcem a jiná dobrodruţství“ 28. 10. Kulturní program dětí a setkání s krajany v ČC /92 let od vzniku samostatné ČSR/, večer v místním kultruním domě slavnostní koncert Voničky a pěveckého souboru Skřivánek Poslední říjnový týden byl tradičně věnován dnu otevřených dveří v Českém centru pod názvem „Vítáme Vás v Českém centru aneb česká škola – škola hrou“ a drakiádě.

Melitopol, spolek Bohemie 19. října 2010 jsem se zúčastnila jako přednášející na Mezinárodní konferenci pořádané Pedagogickou fakultou v Melitopolu (pozvání od profesora Martynjuka) s referátem na téma Bohuslav Martinů, jeden z významnějších představitelů hudby 20. stol. /k 120. výročí skladatelova narození/. Ve dnech 23. a 24. 10. se melitopolští krajané zúčastnili oslav osvobození Melitopolu. Po slavnostním průvodu se připojili k setkání národnostních spolků v městském parku s prezentací činnosti spolku. 30. 10. Beseda s krajany k 92. výročí vzniku ČSR, promítání školního videopořadu T. G. M. a uměleckého dokumentu Symboly české nezávislosti listopad Simferopol Do Simperopolu jsem přijela na pozvání předsedkyně tamního spolku Vltava paní Ludmily Saviny. Byla jsem pověřena úkolem nacvičit vystoupení k 92. výročí ČSR, připravit s dětmi program na Mikuláše, nacvičit koledy a vánoční scénku na „Vánoční festival v Jaltě“ a naučit krajanky vařit typicky česká vánoční jídla, neboť koncem listopadu natáčela „Černomorka“ dokument „Češi na Krymu“. 6. 11. „Den české kultury na Krymu“. V prostorách Krymské vědecké knihovny I. Franka uspořádal krajanský spolek slavnostní program k 92. výročí vyhlášení samostatného Československa a vicekonzul p. P. Kučera z Doněcka zahájil výstavu „Rukopisné památníky českých knihoven“. Dne české kultury se zúčastnil také první zástupce Stálého přestavitele prezidenta Ukrajiny na Krymu V. P. Kazarin. Přijeli krajané z Lobanova, Bratského a Alexandrovky. Děti se zúčastnily „Olympiády z českého jazyka“, kterou jsem připravila společně s Oxanou Šuryhynou z místního spolku.

15. 11. J. A. Komenský – 440 let od úmrtí, beseda pro děti o jeho významu. Rozdíl mezi výukou ve staré škole a škole současné. 16. 11. Beseda s krajany „Stále živý Karel Hynek Mácha“, k 200. výročí básníkova narození /16. 11.1810/. Pro děti byla soutěţ v poznávání českých hradů. 17.11. Beseda Dvacet jeden rok od „sametové revoluce“. Krajané se dozvěděli o Janu Opletalu, studentu medicíny, od jehoţ předčasné smrti (11. 11. 1939) uplynulo 71 let a jeho smrt a pohřeb pro nacisty byly tehdy záminkou pro uzavření všech českých vysokých škol. 27. 11. „Češi na Krymu“, celodenní natáčení dokumentu.

Melitopol, spolek Bohemie Listopadová setkání rodin s dětmi a promítání animovaných pohádek – českých večerníčků. prosinec Čechohrad Výroba adventního kalendáře pro děti 2. 12. Beseda s dětmi a krajany o bitvě u Slavkova /205. výročí/. Práce na projektu „Bitva tří císařů“, do kterého se zapojily děti všech věkových kategorií. Na projektu jsem spolupracovala s učitelkou dějepisu místní školy paní Pankovou. 3. 12. Mikulášská nadílka s programem všech dětí navštěvujících ČC pro místní krajany a krajany ze Záporoţí. Společné sobotní workshopy. Pečení a zdobení perníků. Lucie – přástkohrátky s vyprávěním o Lucii, patronce přadlen, výroba lucek. Vánoční workshop. Tradiční vánoční dekorace, zpěv koled. 23. 12. Beseda pro krajany s vánočním programem dětí „Vánoce, vánoce přicházejí“, pohoštění (české vánoční pečivo), předání dárků. Přítomen Otec Adam. Výstava betlému (hliněných figurek), práce dětí. Workshop pro dospělé. Zadělávání těsta na vánočku, pletení, pečení. Video „Koledy, písně a tance ze Západočeského regionu“. 24. 12. Před mší v místním kostele účinkovaly děti ve scénce „Hvězda svítí nad Betlémem“. 25. 12. Koledy a scénka „Hvězda svítí nad Betlémem“, natáčela Záporoţská TV. V čechohradském kostele velká slavnost, biskup Milan a Otec Petr. „Všetečný vánoční andělíček“ – výstava prací dětí v interiéru kostela. 27. 12. Slavnostní předání nového školního autobusu, který sváží přespolní děti do místní školy. V budově Českého centra se sešli významní funkcionáři z celého okresu. 28. 12. Setkání s krajany, loučení se starým rokem, předání novoročenek. Melitopol, spolek Bohemie 4. 12. Mikulášská nadílka pro děti a posezení s krajany. 18. 12. Beseda s krajany o Karlu Jaromíru Erbenovi /140 let od úmrtí/. Erbenovy lidové písně a pohádky, básnická sbírka Kytice. 26.12. Vánoční besídka a posezení s krajany, dětmi a studenty z Gymnázia No 19, zpěv koled.

leden Simferopol 2. 1. Novoroční setkání krajanů. Promítání dokumentu „Češi na Krymu“, zpěv vánočních koled. 12. 1. „Vánoční festival v Jaltě“, společné setkání a besedování s krajany z Lobanova a Alexandrovky. Čechohrad 20. 1. Beseda s krajany o sv. Anežce Přemyslovně /800 let od narození/

Melitopol, spolek Bohemie Novoroční setkání únor Čechohrad 13. 2. Afganistán, vzpomínková akce na 20 let bojů v Afganistánu 14. 2. Sv. Valentin. Výroba valentinek a drobných dárků. Valentinská dětská taneční zábava. 12. 2. Workshop pro čechohradské a melitopolské: Smažení masopustního pečiva. 18. 2. Masopustni posezení s krajany, program dětí. Video „Masopust v Postřekově“. Maškarní rej pro děti čechohradské i melitopolské, soutěţe s vyhlášením nejlepšího maškaráda. 21. 2. Beseda pro žáky místní školy. Zdeněk Miler, výtvarník a reţisér Krtka slaví devadesátiny. 26.2. Beseda s krajany. Před 650 lety se narodil Václav IV, český panovník. Melitopol, spolek Bohemie 19. 2. Masopustní posezení s programem dětí. 27. 2. „Mezinárodní maslenica“, vystoupení dětí a folklórního souboru Bohemie.

březen Čechohrad Workshop. Přáníčka pro maminky, babičky, krajanky 8. 3. Oslava svátku žen s programem a posezením krajanů v centru. Videofilm „Lásky jedné plavovásky“, legendární film Miloše Formana. 23. 3. IV. ročník Čechohradské olympiády v českém jazyce Melitopol, spolek Bohemie 6. 3. MDŽ s krajany, program dětí 8. 3. Vystoupení Čechohradské Voničky a pěveckého sboru Skřivánek v Kulturním domě v Čechohradě v programu k Svátku ţen. duben Čechohrad 2. 4. Nocování s Andersenem, akce k Mezinárodnímu dnu dětské knihy. Václav Čtvrtek /nar. 4. 4., před 100 lety/, autor pohádek pro děti O Rumcajsovi, Makové panence... . Promítání večerníčku O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi. 3. 4. Vítání jara v Čechohradě (Morena, Vesna), výlet do přírody a IV. ročník výtvarné soutěže „ Děti malují jaro“. Sobotní workshop. Pečení mazanců, zdobení perníků a malování vajec. 22. 4. „ Den Země“ (hry a soutěţe). 25. 4. Velikonoční pondělí, obcházení domů, koledování. 26. 4. Velikonoce v ČC, kulturní program dětí a beseda s krajany. 26. 4. Vernisáţ v muzeu ČC - Putovní výstava o Karlu Čapkovi. Na obou akcích přítomni studenti Gy No 19 z Melitopolu s paní učitelkou T. Okruzhnou. 30. 4. Stavění máje 30. 4. Filipojakubská noc. Hry, soutěţe a tance kolem ohně, pálení čarodějnice, opékání špekáčků.

Melitopol, spolek Bohemie 23. 4. Setkání krajanů v centru, velikonoční zvyky, tradice, promítání dokumentárního filmu pana Berana „140 let Čechohradu“. 27. 4. „Mezinárodní „pascha“ v Kulturním domě Ševčenka. Národnostní tradice, zvyky, velikonoční pečivo. Výstava dětských prací. květen Čechohrad 1. 5. „IV. Májová veselice“ pro širokou veřejnost s vystoupením Voničky, Skřivánka. Vyprávění o „Jízdě králů“, folklorní slavnosti slováckého Dolňácka. Poslech lidových zpěváků a muzikantů – Boţeny Šebetovské, Joţky Severina, Luboše a Dušana Holých, Joţky Černého a cimbálových kapel Slávka Volavého, Hradišťanu a Břeclavanu. Církevní svatodušní svátky v kostele sv. Trojice 14. 5. Slavnostní předání „Osvědčení“ dětem, dospělým za ČJ a krajanům, kteří pravidelně navštěvovali ČC a podíleli se na zájmových aktivitách spolku. Melitopol, spolek Bohemie Beseda s krajany: „Sv. Trojice a národopisné slavnosti na Jižní Moravě“. Poslech BROLNu a sledování Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici /DVD/. Oděsa, spolek Česká rodina Příprava programu a nácvik tanců na 5. Krajanský folklórní festival v Praze Výuka českého jazyka 19.–22. 5. IX. ročník Mezinárodního shromáždění turistického businessu v Oděse – folkl. vystoupení tanečních souborů dospělých i dětí 24. 5. Svátek slovanského písemnictví a kultury – slavnostní setkání zástupců slovanských spolků. Jarní zvyky v Čechách. červen Oděsa, spolek Česká rodina 1. 6. „Den dětí“. Soutěţe a hry pro děti. 10. 6. Beseda. „Lidice, Ležáky 1942, Český Malín na Ukrajině 1943“, výstava výtvarných prací dětí. 15. 6.–15. 7. Příměstský tábor pro děti „Ahoj školo, hurá prázdniny“, I. ročník Návštěva divadelního představení baletu Louskáček, Divadlo opery a baletu v Oděse 14. 6. a 25.6. Besedy s panem Andršem o knize Česká Alexandrovka (Oděská oblast) s promítáním dokumentárního filmu „Návraty domů“ /Cesty víry/ červenec Oděsa, spolek Česká rodina 13.7. Workshop pro děti. Kupalské věnce a slaměný bůţek Kupalo. Svátek Jana Kupala aneb den Kupalný, největší letní svátek na Ukrajině s obřadními písněmi, zapálením posvátného ohně a tanci. Slavnostní zakončení příměstského tábora, setkání s rodiči, předvedení dovedností. 21. 7. „AIESEC se představuje“. Účast krajanských studentů, kteří projevili zájem o nabízené programy především v České republice. Beseda se zástupci studentů z ČR.

8. Spolupráce V Čechohradě došlo ke změně ve vedení místní jedenáctileté střední školy. A. L. Zádvorušníkovou vystřidala R. Králíčková /ukrajinská Češka/, která měla dříve na starosti

muzeum Českého centra. Nadále jsem spolupracovala s ředitelkou MŠ paní Přívratskou a vedoucím čechohradské dětské dechové hudby panem M. Muchačovem. Výborná je spolupráce s panem V. Zezulou, ředitelem místní agrofirmy a p. Švihlem, předsedou místního obecního výboru. Čechohrad několikrát navštivili pracovníci konzulátu v Doněcku při svých sluţebních cestách. Čechohradský, melitopolský a záporoţský spolek udrţují mezi sebou kontakty, pomáhají si a setkávají se v Čechohradě při významných akcích. 9. Podmínky pro výuku Budova Českého centra se nachází v samém centru obce a sousedí s místní jedenáctiletou střední školou. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce za vydatné finanční pomoci MZV ČR. Jsou v ní tři velké místnosti: muzeum, učebna pro výuku češtiny a zájmových činností a kancelář vedoucí spolku. Loni v červenci došlo k výměně všech původních nevyhovujících oken za plastová. Z Čechohradu jsem dojíţděla během školního roku 2 krát týdně maršurtkou do Melitopolu (okresního města vzdáleného asi 20 km). Protoţe poslední maršrutka odjíţdí z Melitopolu v 17.00 hod. a většině zájemců o výuku českého jazyka nevyhovovuje chodit na výuku v pracovní dny, vyučovala jsem v Bohemii opět o sobotách odpoledne. 10. Podmínky pro učitele v Čechohradu Učitel vyslaný z Čech bydlí ve velmi pěkném bytě 1+1 I. kat. Vstupní dveře do bytu se nachází na konci chodby Českého centra. V kuchyni je nová kuchyňská linka a nádobí, vše pořízené v roce 2008. V loţnici je knihovna pro dospělé, ze které si krajané půjčují knihy ke čtení, rozkládací gauč, velká šatní skříň a konferenční stolek s notebookem a malou tiskárnou. Na obědy můţe český učitel po předchozí domluvě docházet do místní obecní jídelny. Jídlo je kvalitní, chutné a levné. 11. Vydávání časopisu Pokračovala jsem ve vydávání zábavného měsíčního časopisu pro děti. Dospělým čtenářům tisknu „CO, JAK A PROČ“ (v duchu českých tradic). Za velmi zdařilé povaţuji všechny pořádané besedy pro ţáky školy či krajany. Velmi dobrá je spolupráce s melitopolským gymnáziem, především s paní ředitelkou Světlanou Mělnik a paní profesorkou Tatjanou Okruzhnou. Aktivně jsem se podílela při přípravě a realizaci výměny studentů Gymnázia No 19 s Biskupským gymnáziem v Brně. 12. Problémy a doporučení Nedostatečné osvětlení učebny při výuce českého jazyka především v zimním období zůstává stále nedořešeno. Paní předsedkyně Čubyr zaţádala o novou elektoroinstalaci ve třídě. V příštím školním roce bude v Českém centru opět menší počet dětí. Letos odešlo hodně ţáků na melitopolská učiliště po skončení 9. třídy. 13. Různé Původně česká obec Čechohrad (od r. 1947 Novhorodkivka) oslavila 140 let od svého zaloţení ve dnech 10. a 11. října 2009. V 60. letech 19. století směřoval proud kolonistů z českých zemí do Ruska a Češi tak významně připěli k hospodářskému rozvoji Ukrajiny (dnešní název), dříve území carského Ruska. Nezaměstnanost vyvolaná krizí ve všech oblastech průmyslu, problém bydlení, nedostatek potravin, přelidněnost některých českých oblastí, zadluţenost rolníků, zabavování půdy a národnostní útisk – to vedlo Čechy k vystěhovalectví. Pod nadvládou habsburské monarchie docházelo ke zhoršování hospodářské a sociální situace v zemi. Proudy vystěhovalců proto směřovaly na východ. Po Krymské válce (1853–1856) došlo k masové emigraci krymských Tatarů do Turecka. Bylo nutno najít nové síly k obdělávání zpustlé půdy a pozvednout

ekonomiku tohoto kraje. Jako nejideálnější se tehdejšímu Rusku zdáli Slované. Na Krym tak přijíţděli Češi, Bulhaři, Estonci a Bělorusové. Zvláště o Čechy byl velký zájem, neboť ti patřili k nejpracovitějším, byli dobří zemědělci, hospodáři a řemeslníci, byli také křesťané a vţdy sympatizovali s Ruskem. Pro všechny byla lákavá srozumitelnost jazyka, nevelká vzdálenost od domova a méně nákladná doprava. Přislíbena jim byla řada výhod např. svoboda náboţenského vyznání, osvobození od placení daní na 5 let či zprostění vojenské povinnosti. Ne pro všechny však bylo na Krymu dostatek půdy. Na jaře 1969 odešlo z jihu poloostrova 92 českých rodin. Pocházely většinou z východních Čech (Litomyšl, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí) a vydaly se směrem na sever hledat něco lepšího. Usadily se ve stepích v Tauridské gubernii poblíţ města Melitopolu a na podzim téhoţ roku zaloţily osadu Čechohrad. Přes počáteční problémy s vodou, neúrodou a nepříznivými podmínkami většina zůstala. Ostatní se vrátili do vlasti a někteří potomci prvních osadníků hledali později nová místa dále na východ či odjeli do Ameriky. Češi vynikali nejen po stránce hospodářské, ale i kulturní a společenské. První školu si postavili jiţ v roce 1872, ve které se děti kolonistů učily matematiku, Boţí zákon, češtinu i ruštinu. Češi byli gramotní, proto dbali i na vzdělání svých dětí. Nejprve učili děti sami, teprve od roku 1894 dostala škola vzdělaného učitele. Tato škola byla však malá, měla nedostatečné osvětlení a větrání, proto v roce 1910 byla otevřena nová školní budova, ve které se vyučoval český jazyk aţ do roku 1938. Poté bylo vyučování českému jazyku v Čechohradě zakázáno. Víc neţ půlstoletí sdruţování na národnostním základě nepřicházelo v úvahu. První české krajanské spolky se začaly zakládat aţ v roce 1991 po vyhlášení Ukrajiny samostatným státem. V květnu 1995 byla ustanovena společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU), která k dnešnímu dni sdruţuje 20 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny. Ve školním roce 1999/2000 byl na Ukrajinu vyslán učitel z ČR, a to do Novhorodkivky (dřívější název Čechohrad). Centrum humanitární pomoci krajanům na základě účelové dotace MZV ČR jiţ tradičně organizuje měsíční výuku českého jazyka ve spolupráci se studenty Masarykovy a Karlovy univerzity v období letních prázdnin dle poţadavků jednotlivých lokalit a Společnost přátel národů východu zařizuje na základě účelové dotace edukační a ozdravné pobyty pro děti českých krajanů v Čechách.